Wikipedie:WikiProjekt Československo 1948–1989

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

WikiProjekt Československo 48-89 banner.png

WikiProjekt Československo 1948–1989 Soutěžte s námi! O čem psát Minulý ročník

Cíl projektu[editovat | editovat zdroj]

Soutěž Československo 1948–1989.png

Věříme, že si toto často opomínané období zaslouží mnohem více pozornosti, a to nejen ve školách, ale i na Wikipedii. Pojďte společně dotvářet největší volně dostupnou encyklopedii na světě! Vytvořte článek, naskenujte fotky z rodinného archivu, doplňujte informace. Každá editace se počítá!

Jak se zapojit?[editovat | editovat zdroj]

Vytvoř článekPřelož článek

  1. Vyberte si libovolné téma, které souvisí s Československem v období let 1948–1989, které by si podle vás zasloužilo článek na Wikipedii. Nemusí jít o téma politické, klidně se může jednat o módu 60. let, olympijský úspěch nebo vědecký objev...několik doporučených článků naleznete zde!
  2. Předem si raději ověřte, jestli už na české Wikipedii takový článek není (může mít jen trochu jiný název). Ale nezoufejte, i v takovém případě jej můžete vylepšit.
  3. Pokud editujete poprvé, řiďte se návodem. Editujte, přesouvejte a upravujte s odvahou, součástí radosti z přispívání je, že dokonalost není požadována – i když se o ni dlouhodobě snažíme. Nebojte se, že uděláte nepořádek nebo něco pokazíte. Všechny předcházející verze článku zůstávají zachovány, a tak není možné obsah Wikipedie nenahraditelně zničit.
  4. Pokud se vám stane, že některý ze správců Wikipedie váš článek navrhne na smazání, nebo rovnou smaže, ozvěte se nám (např. zde na diskuzní stránce, případně se ozvěte garantům projektu).

Aktuální události![editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Wikipedie:WikiProjekt Československo 1948–1989/Soutěž.
Co se bude dít?
Datum a čas Místo Fotografie Název akce Souřadnice Poznámka

Nejčastější otázky[editovat | editovat zdroj]

Napište heslo o politickém vězni a skautovi Zdeňku Kovaříkovi a vyhrajte ceny!

Můžu se zapojit, i když nemám žádné historické vzdělání?

  • Určitě! Vítán je každý. Žádný Wikipedista není odborník na všechno.

Nemám doma historické knihy, podle kterých bych mohl psát. Je to problém?

Některým věcem nerozumím/nechápu některé zkratky. Co s tím?

  • Zkus použít náš Seznam zkratek, případně se obrať na garanta projektu.

O čem psát[editovat | editovat zdroj]

Níže najdete témata, která by si zasloužila mít článek na Wikipedii (nebo ho mají ale je moc stručný). Vytipoval je Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika. Samozřejmě si můžete vybrat téma vlastní.

Prokomunističtí agitátoři v roce 1947
Šátek z XI. všesokolského sletu v Praze v roce 1948
Dukla Praha vyhrává nad Ajaxem 2:1. Vpravo Josef Masopust (1967)
Alexander Dubček, hlavní tvář Pražského jara, v roce 1968
Emil Zátopek na besedě o Pražském jaru na Fakultě sociálních věd a publicistiky, podzim 1968.
Přijímání do Pionýra (1979)
Volební lístek Občanského fóra do Sněmovny Národů v roce 1990

Osobnosti (političtí vězni, odbojáři i agenti StB...)[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Bereš (nazývaný „chebský Palach“, pokusil se v roce 1968 upálit)
  • Ladislav Bublík (spisovatel budovatelských divadelních her a románů)
  • Miloslav Čapek (politický vězeň a odsouzený kurýr americké tajné služby CIC)
  • Čestmír Čejka (politický vězeň, v roce 1950 odsouzen Státním soudem v Praze jako člen ilegální skupiny Eduard k 17 letům odnětí svobody)
  • Josef Čupera (politik za ČSNS, odsouzen v procesu JUDr. Čupera a spol. během padesátých let)
  • Barbara Day (britská pedagožka a překladatelka, organizátorka bytových seminářů v době normalizace)
  • Jan Dus (evangelický farář, signatář Charty 77, politický vězeň od května 1986 do června 1987)
  • Dagmar Eisnerová (dcera Pavla Eisnera, překladatelka z němčiny)
  • František Falerski (skaut, politický vězeň, činný v K-231)
  • Leopold Färber (skaut, protinacistický i protikomunistický odbojář, politický vězeň)
  • Oldřich Fiala (politický vězeň, popravený pravdepodobně v roce 1951)
  • Ivo Fleischmann (spisovatel, spoluzakladatel Mladé fronty, roku 1964 emigroval do Francie)
  • Josef Fric (politický vězeň, popravený v roce 1952)
  • Bohumil Gruber (člen skupiny Bílá legie, popravený v roce 1953 a pohřben na Ďáblickém hřbitově)
  • Karel Hájek (odbojář) (protikomunistický odbojář, odsouzený v kauze „Josef Pavelka a spol.“ a popravený v roce 1952 ve svých 28 letech)
  • Petr Hauptmann (syn neúspěšného emigranta, šikanovaný komunistickou mocí a v roce 1983 odsouzen k odnětí svobody)
  • Božena Hauserová (en:Barbara Lauwers, první Češka sloužící v americké armádě, špionka)
  • František Hejný (advokát, politický vězeň a politik za ČSNS)
  • Vincenc Hodek (letecký konstruktér letounu Hodek HK-101, po únorovém převratu perzekuovaný)
  • Josef Hodic (profesor Vojenské politické akademie v Praze, falešný signatář Charty 77, agent StB)
  • Alois Hofman (český filolog, autor mnoha publikací)
  • Jan Horáček (protikomunistický odbojář, popraven roku 1951)
  • Josef Horák (exilový politik) (protinacistický i protikomunistický odbojář, politik ČSSD, později emigroval do USA)
  • Marie Hromádková (původně členka KSČ, mluvčí Charty 77)
  • Milan Hulík (advokát disidentů, např. Františka Stárka, Petra Cibulky, Petra Uhla nebo Jarmily Bělíkové)
  • Čestmír Huňát (politický vězeň, spoluzakladatel Unijazzu)
  • Jiří Janouch (politický vězeň, popraven v roce 1950)
  • Miroslav Jebavý (protinacistický i protikomunistický odbojář, popraven v roce 1949)
  • Alois Jeřábek (četař pohraniční stráže, který se pokusil o útěk na západ. Oběšen roku 1953)
  • Eva Joachimová (přímá svědkyně upálení Jana Palacha, později mluvčí Charty 77)
  • Bedřich Judytka (vedoucí odbojové organizace Dr. Beneš, oběšen roku 1950)
  • Alois Kalábek (prostějovský živnostník, po nepovedeném pokusu o emigraci byl zatčen. Ve vězení byl brutálně zbit a na následky zranění zemřel)
  • Ludvík Karl (ředitel státního podniku Preciosa, kde vězni pracovali v nelidských podmínkách. V současnosti jeden z nejbohatších Čechů)
  • Jozef Karolík (sk:Jozef Karolík, příslušník SNB, popraven po útěku z Jáchymovského pracovního tábora)
  • Zdeněk Kašťák (signatář Charty 77, politický vězeň)
  • Jiří Kauer (kurýr exilové zpravodajské skupiny, popraven v roce 1952)
  • Josef Kmínek (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Ubald Kolařík (generál zeměpisné služby, protinacistický odbojář, později odsouzen k dvanácti letům vězení za velezradu - ve svých 72 letech)
  • Milo Komínek (vzdušný akrobat, protikomunistický odbojář, třikrát se pokusil emigrovat, politický vězeň, později emigrant do Kanady)
  • Alexander Korda (generál) (sk:Alexander Korda (generál), slovenský protinacistický odbojář, v roce 1949 odsouzen za velezradu k doživotí)
  • Tomáš Kořínek (odbojář) (spáchal atentát na komunistického funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
  • Vladimír Kořínek (bratr atentátníka Tomáše Kořínka, obviněn z objednání vraždy funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
  • Lubomír Koukal (politický vězeň, popraven 1951)
  • Boris Kovaříček (student právnické fakulty UK, protikomunistický odbojář, popraven ve svých 22 letech)
  • Zdeněk Kovařík (protikomunistický odbojář, skaut, politický vězeň, nucen pracovat v Jáchymovských dolech)
  • Jiří Krbec (lékař)
  • Bohumil Kruliš (spolupracovník vraha Tomáše Kořínka, popraven 1951)
  • Alexej Kusák (publicista, přispěvatel do literárních a výtvarných časopisů, překladatel z němčiny, emigrant po roce 1968)
  • Zdeněk Lakomý (architekt, zastánce socialistického realismu)
  • Vladimír Liberda (V roce 1963 odsouzen za hanobení prezidenta Novotného. Od 70. let 20. století rozšiřoval samizdatovou literaturu, za což byl v roce 1982 zatčen a odsouzen na 20 měsíců, signatář Charty 77)
  • Klement Lukeš (nevidomý rozšiřovatel samizdatu, jeden z prvních signatářů Charty 77)
  • Jozef Macej (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Alois Macek (politický vězeň, později agent CIC, jeden ze zakladatelů K231, později emigroval do Rakouska)
  • René Matoušek (po neúspěšné emigraci politický vězeň, signatář Charty 77 v Liberci, spoluzakladatel Občanského fóra v Liberci)
  • Oldřich Mihola (spolupracovník vojenské rozvědky, v roce 1950 zatčen v SRN)
  • Karel Moudrý (novinář) (redaktor rádia Svobodná Evropa)
  • Jolyon Naegele (redaktor rádia Hlas Ameriky, hlásil pád totality ve Východní Evropě)
  • Otakar Nahodil (český profesor filologie, původně stalinista, později emigrant do Západního Německa a profesor na univerzitě ve Freiburgu)
  • Karel Nigrín (středoškolský pedagog, skaut, v roce 1949 odsouzen k doživotí)
  • Antonín Paleček (novinář a emigrant, člen redakce Rádia Svobodná Evropa)
  • Pavla Paloušová (manželka Martina Palouše a dcera Jiřího a Dany Němcových, signatářka Charty 77)
  • František Pergl (policista) (sadistický vyšetřovatel StB, správce nechvalně proslulého „Domečku“)
  • Čeněk Petelík (strážce v plzeňské věznici, usnadňoval život politickým vězňům, za to byl odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
  • Tomáš Petřivý (básník a publicista, signatář Charty 77 a politický vězeň, zemřel za záhadných okolností v roce 1986)
  • Luboš Polák (disident) (signatář Charty 77)
  • Otakar Poupa (profesor a významný farmaceut, po roce 1968 emigroval do Skandinávie)
  • Hubert Procházka (skaut, člen ČSNS, protikomunistický odbojář a politický vězeň odsouzený k práci s uranem v Jáchymově)
  • Emil Ransdorf (poslední starosta spolku Všehrd před jeho zakázáním, emigrant)
  • František Rod (protikomunistický odbojář, za rozšiřování letáků odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
  • Miloslav Růžička (v prosinci 1951 zatčen za rozšiřování ilegálních tiskovin a odsouzen na pět let těžkého žaláře)
  • Luboš Rychvalský (spoluzakladatel Společnosti za veselejší současnost)
  • Josef Römer (po neúspěšné emigraci byl odsouzen na třináct let vězení, které si odpykal v plné výši)
  • Rudolf Smahel (přítel Jana Palacha, v sedmdesátých letech rozšiřovatel samizdatu, odsouzen k odnětí svobody)
  • Emil Sobička (advokát, protinacistický odbojář, v roce 1955 zatčen a odsouzen k odnětí svobody)
  • Oto Stehlík (posluchač ČVUT, odsouzen k 20 letům odnětí svobody, z čehož si odpykal 16 let)
  • Karel Strmiska (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Stanislav Stránský (protikomunistický odbojář, odsouzen na čtrnáct let a určen k výkonu trestu v Jáchymově na táboře Rovnost)
  • Jaroslav Suk (člen Hnutí revoluční mládeže, po roce 1968 odsouzen na dva roky, později byl v rámci akce Asanace donucen emigrovat)
  • Slavoj Šádek (protikomunistický odbojář, člen ČSNS, v roce 1949 byl popraven)
  • Karel Šobr (člen ČSNS, zajišťoval finanční prostředky pro bývalé spolustraníky, kteří se po únoru 1948 ocitli v existenční tísni, odsouzen k třiceti letům žaláře)
  • Mirko Šťastný (skaut a sokol, člen ČSNS, politický vězeň a spoluzakladatel K 231)
  • František Vaněček (původně redaktor Rudého práva, později signatář Charty 77, emigroval do Rakouska)
  • Josef Vávra-Stařík (protifašistický i protikomunistický odbojář, emigroval do Francie, byl podezřelý ze spolupráce s StB, popraven v roce 1953.
  • Albína Wiesenbergerová-Palkosková (novinářka, která byla v roce 1949 odsouzená na mnoho let do vězení za pouhé podezření, že pomáhala lidem při útěcích přes hranice)
  • Zdeněk Zelený (skaut, odbojář, v roce 1951 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu, podílel se na znovuobnovení Junáka)

Osobnosti vyznamenané 28. října[editovat | editovat zdroj]

Obecné[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Literatura a časopisy[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Články k rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Biografické[editovat | editovat zdroj]

Jarmila Bělíková, Mikoláš Chadima, Hana Jüptnerová, Dáda Libánská, Lenka Marečková, Libuše Niklová, Pravomil Raichl, Stanislav Valehrach, Jan Zajíc

Obecné[editovat | editovat zdroj]

Agent chodec, Akce Asanace, Akce B (1952–1953), Anticharta, Bytíz (pracovní tábor), Cibulkovy seznamy, Czechoslovak Intelligence Office, Černý lev 777, Československé státní lázně a zřídla, Český underground, Disident, Domeček, Domovní důvěrník, Hlas Ameriky, Hnutí revoluční mládeže, Jednotné zemědělské družstvo, Kádrový posudek, Kanonizace Anežky České, Klub 231, Kontrašpionážní sbor, Mezinárodní den žen, Monstrproces, Moskevský protokol, Občanské fórum, Obchodní dům Prior (Jihlava), Pásek, Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, Poučení z krizového vývoje, Proces Zela a spol., Příživnictví, Rudé právo, Sbor nápravné výchovy, Sbor národní bezpečnosti, Socialismus s lidskou tváří, Státní cena Klementa Gottwalda, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Varšavská smlouva, Verejnosť proti násiliu, Vojenská akademie v Brně, Vojenská kontrarozvědka, Zákon na ochranu lidově demokratické republiky (231/1948 Sb.)

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Bezručova Opava, Československý státní film, Dopisy Olze, Extempore, Index (nakladatelství), Lidová demokracie, Mateřídouška (časopis), Ohníček (časopis), Divoké víno, Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (místo přesměrování), Květy (časopis), Petlice (edice), SIAL, Sluníčko, Stadión, Skaut (časopis), Svědectví (časopis), Šafrán (sdružení), Šumperák, Tvář (časopis)

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Recese, Praha, 60. léta
Mateřská škola, Flora, Praha, 50. léta

Pokud vás baví spíše obrázky než text, zkuste nějaké získat a nahrát na Commons. Svobodných fotografií vztahujících se k těmto letům v ČSR/ČSSR, a které by mohly doprovázet články (nebo by mohly být využívány k jakýmkoliv jiným účelům), opravdu není mnoho.

Zkuste se tedy podívat do fotoalba na půdě, jestli tam nenajdete zajímavé fotky. Nejde jen o historické události, ale i o fotky různých míst nebo třeba módy. Chybí nám zejména místa mimo Prahu, takže fotografie z tohoto období jsou pro nás velmi vzácné!

Jak na to?[editovat | editovat zdroj]

  • Pokud jste autory vhodných fotek, nahrajte je na Commons (a přiřaďte do příslušných kategorií, aby je ostatní lidé mohli najít).
  • Pokud nejste autory fotek, musíte získat svolení autora (resp. držitele autorských-majetkových práv) s jejich nahráním na Commons, resp. uvolněním pod svobodnou licencí (jak má vypadat vzor tohoto svolení? Kontaktujte nás na adresu natalia.szelachowska@wikimedia.cz a zkusíme to vyřešit).

Pokud si s tím nevíte rady, nebojte se kontaktovat garanta projektu, rád vám se vším pomůže!

Fotky můžete získat nejen od autorů, ale i měst, archivů, muzeí či nakladatelství.

Fotky z Československa již nahrané na Commons:[editovat | editovat zdroj]

Užitečné odkazy k editování[editovat | editovat zdroj]

Nejprve se podívejte na Kategorii:Wikipedie:Doporučení - mezi jinými tu najdete několik stěžejních zásad Wikipedie, které by měly vaše články určitě splňovat:

Různé návody pro psaní článků na Wikipedii:

Související stránky na Wikipedii[editovat | editovat zdroj]