Wikipedie:Transkripce japonštiny

pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Návrh doporučení

Následující text je návrhem doporučení české Wikipedie. Své připomínky a návrhy vyjádřete na diskusní stránce, závažné návrhy oznamte též Pod lípou. Případné alternativní návrhy můžete umístit na tuto stránku, neměňte však texty cizích návrhů. Posuzování návrhů má probíhat tak, aby byl konečný text výsledkem konsensu.

---

Základním transliteračním systém přepisu japonštiny v českých textech je Čekošiki rómadži (チェコ式ローマ字). Tento přepis nemá jednoho konkrétního autora, jedná se o systém spontánně vzniklý shodou mnoha japanologů. Tento přepis vznikl na základě analogie se dříve vzniklými systémy přepisů (některé z nich se ve světě používají dodnes) se zohledněním specifiky českého prostředí. Systém v maximální míře zohledňuje české zvyklosti zápisu zvuků, v maximální míře odráží vzájemnou podobnost mezi zvuky v češtině a v japonštině s tím, že také zohledňuje některé zvláštnosti japonské gramatiky/způsobu zápisu v japonštině. Japonština používá tři základní složky písma, a to kandži, neboli znaky — ty mají úlohu převážně zobrazovat funkci významovou (ideogramy) a v podstatně menší míře fonetickou (většinou v zastaralých textech) — a dvě slabičné abecedy, hiraganu a katakanu, které mají naopak převážně fonetickou funkci.

Odlišnosti mezi zápisem a výslovností

Tyto odlišnosti můžeme rozdělit do několika základních typů:

• Partikule は, へ a を. Partikuli は čteme a zapisujeme jako wa, pokud jde o partikuli označující téma; v ostatních případech ji čteme a zapisujeme jako ha. Partikuli へ čteme a zapisujeme jako e, pokud jde o partikuli označující směřování kam, v ostatních případech ji čteme a zapisujeme jako he. Partikule を nejčastěji označuje předmět (koho, co) – její zápis kolísá mezi tvary o, ’o (w)o a wo, podle záměru pisatele. Pokud pisatel bez dalšího naznačuje pouze výslovnost, zapíše o (což je jinak shodné s kanovým お), pokud chce zároveň naznačit, že jde o partikuli を, použije některý z naposledy jmenovaných zápisů.
  • Slovo へえ obdobně přepisujeme jako é.
• Redukci ve výslovnosti při přepisu nezohledňujeme (např. あした vyslovujeme [ašta], ale zapisujeme ašita; たくさん vyslovujeme [taksan], ale zapisujeme takusan, あります vyslovujeme [arimas], ale přepisujeme arimasu)
• U slov, kde v přepisu se vyskytuje kombinace -ei, převládá výslovnost -é (pokud ve výslovnosti není ráz), tuto skutečnost však v přepisu nerespektujeme, tj. zachováváme přepis -ei.
• Rozdíly v přízvuku (tónovém) neoznačujeme/nezapisujeme zejména z těchto důvodů: 1. přízvuk se obvykle v různých nářečích liší (jakož i ve „standardní“ japonštině – podle původu mluvčího); 2. v japonštině obvykle nebývá příliš výrazný; 3. vyznačení přízvuku je obvykle obtížně dohledatelné.

Na co si zejména dát pozor při přepisu

• Respektovat délku ve výslovnosti (označenou i ve fonetickém zápisu v japonštině)
• Nespojovat určitou kombinaci určitých znaků paušálně s jediným přepisem výslovnosti. V japonštině v mnohonásobně větší míře, než v evropských jazycích totožně zapsané slovo může mít různou výslovnost podle různého významu/souvislosti. (např. 今日は se čte jako [konniči wa] pokud jde o pozdrav nebo [kjó wa], pokud jde o začátek věty, kde tématem je dnes/dnešek; japonské jméno 元一 se čte Motoiči nebo Motokazu nebo Gen’iči v závislosti na tom která konkrétní osoba je nositelem tohoto jména)
• Řídit se zápisem přímo v japonštině a ne transliterací do jiného jazyka, protože jiné jazyky používají jiné systémy a zejména v jiných jazycích, na rozdíl od češtiny, může být vyznačení délky ve výslovnosti problematičtější a z toho důvodu nezřídka opomíjeno.
• Respektovat, zda ve výslovnosti existuje ráz (tj. následné vyslovení téže hlásky opakovaně nebo oddělené vyslovení různých (podobných na požadavky mluvidel) hlásek tam, kde v jiných případech se toto spojení vyslovuje jako dvojhláska. Tento ráz mezi samohláskami označujeme apostrofem (’), v některých případech (nejčastěji „dlouhých“ souhlásek) zdvojením.
  • Samostatnou kapitolou je výslovnost sloves typu 問う [tou], kde u, následující po o nevyjadřuje dloužení předchozího o, ale samostatnou koncovku.

Tabulky přepisu

V hlavičce tabulky jsou uvedeny zkrácené názvy: hira pro hiraganu, kata pro katakanu, čekošiki, hebonšiki (pro moderní zápis) hebon var. (variace hebonšiki rómadži: původní styl, „odfláknutý“ (t.j. nepřesný) styl, jiné variace včetně „německého“ stylu), nihon/kunrei (vzhledem k malým rozdílům mezi nihonšiki rómadži a kunreišiki rómadži budou rozdíly uváděny za lomítkem pro kunreišiki rómadži a to jen na místech, kde je to rozdílné – v témže sloupci, wápuro, ruský a ukr. (pro systém Hidehiko Nakazawy).

* Upozornění: pro relevanci převodu mezi jednotlivými přepisy platí pouze vztah: kana → jiný jeden konkrétní přepis (např. hiragana → ukr. nebo katakana →‎ hebonšiki ap. nelze se však spoléhat na porovnání mezi jednotlivými jinými přepisy navzájem, tedy ne např. hebonšiki → čekošiki, a už vůbec ne hebon var. → čekošiki, neboť to v určitých případech může vést k závažným chybám a mystifikacím.

Tabulky pro krátké móry

Godžúon (五十音)

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
あ	ア	a	a	a	a	a	а	а	[a]/[ʔa]
い	イ	i	i	i	i	i	и	і	[ɪ]/[ʔɪ]/[i]
う	ウ	u	u	u	u	u	у	у	[ɯ]/[ʔɯ]/[ü͍]
え	エ	e	e	e/ye	e	e	э	е	[e]/[ʔe]/[ɛ]
お	オ	o	o	o	o	о	о	о	[o]/[ʔo]
か	カ	ka	ka	ka	ka	ka	ка	ка	[ka]
き	キ	ki	ki	ki	ki	ki	ки	кі	[ki]/[kɪ]
く	ク	ku	ku	ku	ku	ku	ку	ку	[kɯ]/[kü͍]
け	ケ	ke	ke	ke	ke	ke	кэ	ке	[ke]/[kɛ]
こ	コ	ko	ko	ko	ko	ko	ко	ко	[ko]
さ	サ	sa	sa	sa	sa	sa	са	са	[sa]
し	シ	ši	shi	shi	si	si/shi	си	ші	[ɕɪ]/[ɕi]/[ɕi̥]
す	ス	su	su	su	su	su	су	су	[sɯ]/[sü͍]/[sɯ̥]
せ	セ	se	se	se	se	se	сэ	се	[se]/[sɛ]
そ	ソ	so	so	so	so	so	со	со	[so]
た	タ	ta	ta	ta	ta	ta	та	та	[ta]
ち	チ	či	chi	chi	ti	ti/chi	ти	чі	[t͡ɕi]/[t͡ɕɪ]
つ	ツ	cu	tsu	tsu	tu	tu/tsu	цу	цу	[t͡sɯ]/[t͡sü͍]/[t͡sɯ̥]/[t͡sɯ̈]
て	テ	te	te	te	te	te	тэ	те	[te]/[tɛ]
と	ト	to	to	to	to	to	то	то	[to]
な	ナ	na	na	na	na	na	на	на	[na]
に	ニ	ni	ni	ni	ni	ni	ни	ні	[ȵi]/[ȵɪ]
ぬ	ヌ	nu	nu	nu	nu	nu	ну	ну	[nɯ]/[nü͍]
ね	ネ	ne	ne	ne	ne	ne	нэ	не	[ne]/[nɛ]
の	ノ	no	no	no	no	no	но	но	[no]
は	ハ	ha	ha	ha	ha	ha	ха	ха	[ha]
ひ	ヒ	hi	hi	hi	hi	hi	хи	хі	[çi]/[çɪ]/[çi̥]
ふ	フ	fu	fu	fu	hu	hu/fu	фу	фу	[ɸɯ]/[ɸü͍]/[ɸɯ̥]
へ	ヘ	he	he	he	he	he	хэ	хе	[he]/[hɛ]
ほ	ホ	ho	ho	ho	ho	ho	хо	хо	[ho]
ま	マ	ma	ma	ma	ma	ma	ма	ма	[ma]
み	ミ	mi	mi	mi	mi	mi	ми	мі	[mi]/[mɪ]
む	ム	mu	mu	mu	mu	mu	му	му	[mɯ]/[mü͍]/[mɯ̥]
め	メ	me	me	me	me	me	мэ	ме	[me]/[mɛ]
も	モ	mo	mo	mo	mo	mo	мо	мо	[mo]
や	ヤ	ja	ya	ya	ya	ya	я	я	[ja]
ゆ	ユ	ju	yu	yu	yu	yu	ю	ю	[jɯ]/[jü͍]
よ	ヨ	jo	yo	yo	yo	yo	ё	ьо	[jo]
ら	ラ	ra	ra	ra	ra	ra	ра	ра	[ɽa]
り	リ	ri	ri	ri	ri	ri	ри	рі	[ɽi]/[ɽɪ]
る	ル	ru	ru	ru	ru	ru	ру	ру	[ɽü͍]/[ɽɯ]
れ	レ	re	re	re	re	re	рэ	ре	[ɽe]/[ɽɛ]
ろ	ロ	ro	ro	ro	ro	ro	ро	ро	[ɽo]
わ	ワ	wa	wa	wa	wa	wa	ва	ва	[ɰa]/[w͍a]
ゐ	ヰ	(w)i/wi	i	(w)i/wi/i	wi/i	wi	и/й	?	[i]/[ɪ]/[ʔɪ]
ゑ	ヱ	(w)e/we	e	(w)e/we/e	we/e	we	э	?	[e]/[ʔe]/[ɛ]
を	ヲ	o/’o/(w)o/wo	o	o/’o/(w)o/wo	wo/o	wo	о	о	[o]/[ɰo]
ん	ン	n/n’	n/n’	n	n	n/*	н/нъ	н/?	[ɴ]/[ũ͍]/[ŋ]/[ɱ]

Dakuon (濁音; znělé)

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
が	ガ	ga	ga	ga	ga	ga	га	ґа	[ga]
ぎ	ギ	gi	gi	gi	gi	gi	ги	ґі	[gi]/[gɪ]
ぐ	グ	gu	gu	gu	gu	gu	гу	ґу	[gɯ]/[gü͍]
げ	ゲ	ge	ge	ge	ge	ge	гэ	ґе	[ge]/[gɛ]
ご	ゴ	go	go	go	go	go	го	ґо	[go]
ざ	ザ	za	za	za	za	za	дза	дза	[za]
じ	ジ	dži	ji	ji	zi	zi	дзи	дзі	[ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
ず	ズ	zu	zu	zu	zu	zu	дзу	дзу	[zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
ぜ	ゼ	ze	ze	ze	ze	ze	дзэ	дзе	[ze]/[zɛ]
ぞ	ゾ	zo	zo	zo	zo	zo	дзо	дзо	[zo]
だ	ダ	da	da	da	da	da	да	да	[da]
ぢ	ヂ	dži	ji	ji	zi/di	di	дзи	дзі	[ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
づ	ヅ	zu/dzu	zu	zu	du/zu	du	дзу	дзу	[zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
で	デ	de	de	de	de	de	дэ	де	[de]/[dɛ]
ど	ド	do	do	do	do	do	до	до	[do]
ば	バ	ba	ba	ba	ba	ba	ба	ба	[ba]
び	ビ	bi	bi	bi	bi	bi	би	би	[bi]/[bɪ]
ぶ	ブ	bu	bu	bu	bu	bu	бу	бу	[bɯ]/[bü͍]
べ	ベ	be	be	be	be	be	бэ	бе	[be]/[bɛ]
ぼ	ボ	bo	bo	bo	bo	bo	бо	бо	[bo]
ぱ	パ	pa	pa	pa	pa	pa	па	па	[pa]
ぴ	ピ	pi	pi	pi	pi	pi	пи	пи	[pi]/[pɪ]
ぷ	プ	pu	pu	pu	pu	pu	пу	пу	[pɯ]/[pü͍]
ぺ	ペ	pe	pe	pe	pe	pe	пэ	пе	[pe]/[pɛ]
ぽ	ポ	po	po	po	po	po	по	по	[po]

Jó’on (拗音; složené/„diftongy“)

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
きゃ	キャ	kja	kya	kya	kya	kya	кя	кя	[kʲa]
きゅ	キュ	kju	kyu	kyu	kyu	kyu	кю	кю	[kʲɯ]
きょ	キョ	kjo	kyo	kyo	kyo	kyo	кё	кьо	[kʲo]
しゃ	シャ	ša	sha	sha	sya	sya/sha	ся	шя	[ɕa]
しゅ	シュ	šu	shu	shu	syu	syu/shu	сю	шю	[ɕɯ]/[ɕü͍]
しょ	ショ	šo	sho	sho	syo	syo/sho	сё	шьо	[ɕo]
ちゃ	チャ	ča	cha	cha	tya	tya/cha	тя	тя	[t͡ɕa]
ちゅ	チュ	ču	chu	chu	tyu	tyu/chu	тю	тю	[t͡ɕɯ]
ちょ	チョ	čo	cho	cho	tyo	tyo/cho	тё	тьо	[t͡ɕo]
にゃ	ニャ	nja	nya	nya	nya	nya	ня	ня	[ȵa]
にゅ	ニュ	nju	nyu	nyu	nyu	nyu	ню	ню	[ȵɯ]
にょ	ニょ	njo	nyo	nyo	nyo	nyo	нё	ньо	[ȵo]
ひゃ	ヒャ	hja	hya	hya	hya	hya	хя	хя	[çʲa]
ひゅ	ヒュ	hju	hyu	hyu	hyu	hyu	хю	хю	[çʲɯ]/[çʲü͍]
ひょ	ヒょ	hjo	hyo	hyo	hyo	hyo	хё	хьо	[çʲo]
みゃ	ミャ	mja	mya	mya	mya	mya	мя	мя	[mʲa] /
みゅ	ミュ	mju	myu	myu	myu	myu	мю	мю	[mʲɯ]
みょ	ミョ	mjo	myo	myo	myo	myo	мё	мьо	[mʲo]
りゃ	リャ	rja	rya	rya	rya	rya	ря	ря	[ɽʲa]
りゅ	リュ	rju	ryu	ryu	ryu	ryu	рю	рю	[ɽʲɯ]
りょ	リョ	rjo	ryo	ryo	ryo	ryo	рё	рьо	[ɽʲo]

Dakujó’on (濁拗音; znělé složené/„znělé diftongy“)

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
ぎゃ	ギャ	gja	gya	gya	gya	gya	гя	ґя	[gʲa]
ぎゅ	ギュ	gju	gyu	gyu	gyu	gyu	гю	ґю	[gʲɯ]
ぎょ	ギョ	gjo	gyo	gyo	gyo	gyo	гё	ґьо	[gʲo]
じゃ	ジャ	dža	ja	ja	zya	zya/ja	дзя	дзя	[d͡ʑa]
じゅ	ジュ	džu	ju	ju	zyu	zyu/ju	дзю	дзю	[d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
じょ	ジョ	džo	jo	jo	zyo	zyo/jo	дзё	дзьо	[d͡ʑo]
ぢゃ	ヂャ	dža	ja	ja	dya	dya	дзя	дзя	[d͡ʑa]
ぢゅ	ヂュ	džu	ju	ju	dyu	dyu	дзю	дзю	[d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
ぢょ	ヂョ	džo	jo	jo	dyo	dyo	дзё	дзьо	[d͡ʑo]
びゃ	ビャ	bja	bya	bya	bya	bya	бя	бя	[bʲa]
びゅ	ビュ	bju	byu	byu	byu	byu	бю	бю	[bʲɯ]
びょ	ビョ	bjo	byo	byo	byo	byo	бё	бьо	[bʲo]
ぴゃ	ピャ	pja	pya	pya	pya	pya	пя	пя	[pʲa]
ぴゅ	ピュ	pju	pyu	pyu	pyu	pyu	пю	пю	[pʲɯ]
ぴょ	ピョ	pjo	pyo	pyo	pyo	pyo	пё	пьо	[pʲo]

Tabulky pro dlouhé móry

• příklady
• pokud je samohláska na začátku slova nebo , v IPA začíná na [ʔ]

Dlouhé móry

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA	poznámky
ああ	アー	á	aa	aa	aa	aa	а:	а:	[ʔaː]
いい	イー	ii/í	ii	ii	ii	ii	ии/ий	іі	[ʔɪː]
うう	ウー	ú	ū	u	û	uu	у:	у:	[ʔɯ:]
えい	エイ	ei	ei	ei	ei	ei	эй	еі	[ʔeː]	会陰 [e’in]/[ʔeʔɪɴ]
ええ	エー	é	ē	ee/eh	ê		ээ/э:	ее	[ʔeː]
おお	オー	ó	ō	o/oh	ô	ō/oо	о:	о:	[ʔoː]
おう	オウ/オー	ó	ō	o/oh	ô	ō/ou	о:	о:	[ʔoː]	追う [ou]
くう	クウ/クー	kú	kū	ku/kuh/koo	kû	kū	ку:	ку:	[kɯː]	食う [kuu]
こう	コウ/コー	kó	kō	ko/koh	kô	kō/koо	ко:	ко:	[koː]	子牛 [ko.uši]
こお		kó	kō	ko/koh	kô	kō/koо	ко:	ко:	[koː]	呼応 [ko’ó/koó]
さあ		sá	sā	saa	sâ	saa	саа	саа	[saː]
	サー	sá	sā	sah	sâ	saa	саа	саа	[saː]	サービス
しい		šii	shii	shii/shih/shi	sii	sii	сии/сий	сии	[ɕɪː]	新しい
	シー	ší	shii	shii/shih/shee	sî	sī	сии/сий	сии	[ɕɪː]	シーツ
しゅう	シュウ/シュー	šú	shū	shuh/shu/shyou	syû	syū/syû	сю:	шю:	[ɕɯː]
しょう	ショウ	šó	shō	shoh/sho	syô	syō	сё:	шьо:	[ɕoː]
すう	スウ	sú	sū	suh/su/soo	sû	sū/sû	су:	су:	[sɯː]/[sü͍ː]	吸う [suu]
せい	セイ	sei	sei	sei/seh	sei	sei	сэй	сеі	[seː]
	セー	sé	sē	see/seh	sê		сэ:	се:	[seː]	セージ
そう	ソウ/ソー	só	sō	so/soh/sou	sô	sō/soо	со:	со:	[soː]
ちゅう	チュウ/チュー	čú	chū	chuh/chu/chyou	tyû	tyū/tyû/chû	тю:	тю:	[t͡ɕɯː]
ちょう	チョウ	čó	chō	shoh/sho	tyô	tyō/chō	тё:	тьо:	[t͡ɕoː]
つう	ツウ	cú	tsū	tsuh/tsu/tsuu	tû	tū/tû/tsû	цу:	цу:	[t͡sɯː]/[t͡sü͍ː]/[t͡sɯ̥ː]/[t͡sɯ̈ː]

Literatura

• BAREŠOVÁ, Ivona; DYTRTOVÁ, Monika. Problematika české transkripce japonštiny a pravidla jejího užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 96 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4017-0.