Wikipedie:Senioři píší Wikipedii/Návod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Na těchto stránkách byste se měli dozvědět, co potřebujete, abyste mohli Wikipedii s užitkem a potěšením číst, opravovat, rozšiřovat články a třeba i psát nové. Protože tyto stránky čtete, můžeme předpokládat, že s klávesnicí, počítačem i internetem si nějak poradíte. Víte, co je myš a co znamená „kliknout“ (levým tlačítkem myši), jak se po otevřené stránce pohybovat (posuvníkem vpravo nebo kolečkem myši), a víte, co je „Enter“ čili nový řádek. Pokud ne, je asi nejlepší dát si poradit od někoho (mladšího?), kdo se v tom vyzná.

Víc toho pro začátek nepotřebujete. Může Vám ale naopak připadat, že následující text je až příliš „po lopatě“. Jednotlivé kapitolky na sebe sice navazují, jsou ale rozvrženy tak, aby pokročilejší čtenář mohl vždycky přeskočit, co nepotřebuje. Obsahují jak prosté informace, co a jak na Wikipedii je a funguje, tak také rady a zkušenosti, které jsou ovšem osobní a možná i jednostranné – ale Vy si z nich jistě sami vyberete.

Jak začít a co pak?[editovat | editovat zdroj]

Používat Wikipedii je snadné, jak už možná sami víte, a opravování není o mnoho složitější. Aby Vám ale taková práce dělala radost, je dobré se nejdřív s Wiki (jak jí mezi sebou říkáme) seznámit jako čtenáři: hledat a číst. Vybírejte si témata, která Vás zajímají, případně taková, kterým sami rozumíte. Až si prohlédnete a přečtete pár článků, budete už vědět, jak zdejší články vypadají, a možná zjistíte, čemu byste se chtěli věnovat a kde je Vás nejvíc potřeba.

Wiki se sama často definuje tím, čím není: není to žádný blog, nejsou to autorské stránky a není to ani jazykový slovník. Neslouží reklamě ani agitaci, není to místo pro prosazování určitých názorů nebo postojů. Je to – nebo aspoň chce být – encyklopedie, zdroj užitečných, nestranných a spolehlivých informací. Encyklopedický článek má mít obecně významné téma a měl by být srozumitelný, věcný a stručný. Není to fejeton ani esej a to, co říká, by měl také doložit odkazem na věrohodnou literaturu.

Zdejší články nikomu nepatří, takže každý autor musí počítat s tím, že jeho text budou dál opravovat i upravovat jiní. To je veliká přednost Wikipedie, a i když má také svá rizika, těm se tu umíme účinně bránit. Jedno z jejích hesel říká, že ji může upravovat každý, a je to také pravda. To ale neznamená, že by do ní mohl napsat, co ho napadne. Takových „změn“, zejména od rozverných školáků, jsou tu každý den stovky, od sprostých slov až po vyznání lásky, ale buď je chytí už automatické kontroly, nebo je opraví tzv. „patrola“. O této práci mnoha dobrovolníků se dozvíte níže a byli bychom Vám velice vděční, kdybyste se zařadili mezi ně.

Už při běžném čtení článků můžete narazit na překlepy, na stylistické nedostatky – někteří naši autoři nejsou v češtině moc silní – nebo na věcné chyby. Nebojte se je rovnou opravit, za chvíli se dozvíte jak. Pokud si netroufáte, můžete nás na ně upozornit, a pokud se potřebujete na něco zeptat, můžete napsat na e-mail seniori<zavináč>wikimedia.cz. Můžete si je také jen poznamenat a opravíte je, až se to naučíte. Ale Wikipedie nemá žádné profesionální redaktory a spoléhá jen na své čtenáře, že chyby a nedostatky sami najdou a opraví. Takže: „Kdo, když ne já, a kdy, když ne teď?

Seznámení[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie a její čtenáři[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie je internetová encyklopedie, kterou si píší a opravují její čtenáři, obyčejní lidé jako Vy. Protože to dělají zadarmo a Wiki nikomu nepatří, je také zcela nezávislá a každému bezplatně dostupná, dokonce bez reklam. Provoz se financuje z dobrovolných darů. Je to celosvětový projekt, který se dělá souběžně ve více než 250 jazycích, a všechny tyto verze jsou každému k dispozici. První z nich vznikla ovšem v angličtině v roce 2001, má dnes skoro 6 milionů článků a každou hodinu na ně čtenáři kladou 5 milionů dotazů. Co do velikosti následuje německá, holandská, švédská a francouzská, přes milion článků má i čínská, ruská a polská. Všechny jazykové verze sdílejí společnou databázi obrázků, které se říká „Commons“ a která obsahuje dnes přes 20 milionů obrázků.

Česká verze Wikipedie byla sice založena už roku 2002, ale řádně se rozběhla až od roku 2005 a od té doby soustavně a rovnoměrně roste. Má něco přes 400 tisíc obsahových článků, asi čtvrt milionu registrovaných čtenářů a aktivně na ní pracuje každý měsíc něco kolem tisíce lidí, kteří si říkají „wikipedisté“. Denně si na ni čtenáři otevřou asi 2 miliony článků, v průměru asi tedy 20 za sekundu, denně udělají asi 3 tisíce změn a založí kolem 60 nových článků.

Ačkoli si každá Wiki vede přesné statistiky, její čtenáři jsou anonymní; kdo to vlastně jsou, tak můžeme jen odhadovat. Ze zkušenosti bych řekl, že rozhodně převažují středoškoláci a vysokoškoláci. To se týká i aktivního přispívání, což má své přednosti i nedostatky. Mladí lidé se starají, aby obsah Wikipedie odpovídal jejich zájmům a aktuálním tématům. Mezi osobami, které tu mají články, jsou výrazně zastoupeni současníci, zejména hudebníci, herci nebo sportovci. Jsou zde velmi aktivní autoři, kteří se věnují určitému oboru a oblasti, kdežto jiné oblasti jsou asi pro mladé lidi méně zajímavé – třeba strojírenství, chemie nebo lékařství.

Převládající angličtina zatlačuje do pozadí ostatní evropské kultury, včetně našich sousedů. Matematické články bývají až příliš „učené“, jak to studenti potřebují ke zkoušce, a ve snaze o přesnost někdy nesrozumitelné. Že čeština a sloh nepatří k silným stránkám mladé generace, není asi žádná novinka. Někteří se pohybují jen po internetu, a tak článkům často chybí seznam doporučené literatury, důležitý znak skutečné encyklopedie. Tohle bychom mohli vyvažovat nejspíš my starší, jak se to daří třeba na německé Wikipedii.

Jak vyvolat stránku a co na ní všechno je?[editovat | editovat zdroj]

Ať se na Wikipedii dostanete prostřednictvím vyhledávače, nebo otevřete její Hlavní stranu nebo Portál, objeví se Vám vpravo nahoře okénko, kam můžete napsat název hledaného článku. Názvy článků mají odpovídat českému pravopisu a běžnému očekávání, takže jména se píší v přirozeném pořadí: Bill Clinton a ne „Clinton, Bill“. Ženská jména se v češtině přechylují, ale u cizích jmen to není jednoznačné. Paní Clintonovou tak najdete pod „Hillary Clintonová“, ale najdete ji, i když napíšete jenom „Clinton“: ženská příjmení se uvádějí i pod jejich mužskou formou.

Zkuste teď do vyhledávacího okénka napsat třeba „Josef Suk“. Už když píšete, tvoří se pod okénkem seznam článků, které tak začínají; pokud je mezi nimi ten, který chcete, stačí na něj kliknout. Vy ale teď dopíšete do konce „Josef Suk“ a kliknete na značku hledání nebo stisknete „Enter“. Otevře se článek s názvem „Josef Suk“, ale bude to tzv. rozcestník – článek, který ukazuje na všechny články tohoto jména, v našem případě „Josef Suk starší“ a „mladší“. Rozcestník vyvoláte také, kdybyste zadali jenom „Suk“. Budou v něm odkazy na články, v jejichž názvu se slovo „suk“ vyskytuje: od uzlu v prkně až po všechny možné Suky a Sukové. „Odkaz“ nebo v hantýrce také „link“ či „prolink“ se v textu zobrazuje modře, což znamená, že kliknutím se můžete dostat na příslušný článek, třeba „Cyril Suk“ nebo „Helena Suková“. Zato „Barbara Sukowa“ se zobrazuje červeně, což znamená, že by tu odkaz na tuto dámu měl asi být, ale článek (ještě) není. Kdybyste do vyhledávacího okénka napsali „Barbara Sukowa“, pod okénkem nic nevyskočí a na kliknutí se objeví citáty ze všech možných stránek, kde se toto jméno vyskytuje. Nejdřív by byly ty, kde se výraz vyskytuje v názvu, a pak i ty, kde se vyskytuje někde v textu.

Totéž se objeví pokaždé, když článek se zadaným názvem na Wiki není. Ale pozor: zadali jste název správně a přesně? Jmenuje se ten člověk opravdu „Shulz“, anebo spíš „Schulz“? Jmenuje se článek „Platon“ nebo „Platón“? Počítač je rychlý a přesný, ale sám si nic nedomyslí. Mnoho takových dvojznačností řeší Wiki tzv. „redirectem“ neboli přesměrováním, které dotaz prostě přehodí na správnou variantu názvu. Někdy to ale není možné, a tak musíte zadání zjednodušit: kdybyste hledali informaci o české vládě v roce 2007, můžete zadat třeba „Česká vláda“, což vás přesměruje na „Vláda České republiky“. Tam to sice ještě není, ale pod nadpisem „Související články“ (dole ke konci článku) najdete „Seznam vlád Česka“ a tam už v tabulce stojí modré „Druhá vláda Mirka Topolánka“.

Ale vraťme se k Josefu Sukovi. Klikneme teď v rozcestníku na „Josef Suk mladší“ a objeví se příslušná stránka. Vpravo je obrázek a pod ním tzv. „infobox“, formalizovaný přehled hlavních údajů o tématu článku. Vlastní text začíná úvodním odstavcem, který má téma článku stručně a jasně představit. Je v něm řada modrých „linků“, které by vás dovedly třeba na článek o 8. srpnu nebo o roce 1929, ale také na článek „housle“, „inženýr“ nebo „Antonín Dvořák“. Následuje v rámečku „Obsah“, kde jsou názvy všech kapitol a podkapitol článku, na které se také dostanete prostým kliknutím.

Hned na prvním řádku, za slovy „7. listopadu“, je index v hranatých závorkách [1]. Když na něj kliknete, dostanete se na poznámku (referenci, ve slangu „ref“), která uvádí, odkud informace pochází. Na začátku poznámky je svislá šipka, která Vás vrátí zpátky do textu. Dole za „Referencemi“ je ještě oddíl „Externí odkazy“, odkud se lze dostat na různé zdroje na Internetu, které se tématu týkají, vpravo je odkaz na Commons s obrázky (pozor, musíte kliknout na „Josef Suk mladší“, ne na „Wikimedia Commons“) a odkaz na katalog Národní knihovny s jeho díly. Pod tím je „navigační box“ (navbox) s nositeli Ceny A. Dvořáka.

Úplně dole jsou modře tzv. kategorie, to jest třídy článků s podobnými tématy. Kategorie tvoří logický strom, od těch nejvyšších, které jsou na Hlavní straně, přes stále podrobnější podkategorie až po jednotlivé články. Pokud kliknete na „Kategorie:Čeští houslisté“, najdete seznam článků, které někdo zařadil do této kategorie, pokud kliknete na „Kategorie:Narození 1929“, najdete zase seznam článků o osobách, které se v tom roce narodily.

Užitečné údaje jsou i v levém sloupci stránky pod „Wikikoulí“. Nejdříve je několik důležitých odkazů, které se často potřebují – může Vás zajímat třeba „Nápověda“, kde se o práci s Wikipedií můžete dozvědět mnohem víc. Návody pro psaní a úpravy článků se ovšem týkají „zdrojového kódu“ Wikipedie, kdežto my se budeme zatím pohybovat jen ve Vizuálním editoru, který je snazší a názornější.

V rubrice „Tisk/export“ jsou možnosti, jak článek „exportovat“ nebo vytisknout. Připomínám, že texty Wikipedie nejsou chráněny copyrightem a lze je volně používat kdekoli jinde, licence ale musí zůstat shodná a musí se uvést, odkud texty pocházejí a kdo je jejich autorem (podrobněji zde). Zvlášť zajímavé ale mohou být odkazy „V jiných jazycích“ („interwiki“ čili „IW“): je to seznam článků o stejném tématu (v našem případě o J. Sukovi ml.) na jiných Wikipediích. Možná ne u „českého“ tématu, jako je Josef Suk, ale u obecných článků může být velmi užitečné, porovnat tento článek s jinými, které mohou být podrobnější a důkladnější, a zároveň představují určitou pojistku spolehlivosti. Anglické, německé, francouzské atd. Wikipedie jsou také výborným zdrojem pro překlady a obohacování české Wikipedie. A profesionální překladatelé už přišli na to, že pro překlad odborných termínů, které v jazykových slovnících často chybí, je výhodné použít IW Wikipedie, kde se lze často třeba podle obrázků přesvědčit, že je to skutečně tatáž věc, správný ekvivalent.

Opravy drobných chyb v textu[editovat | editovat zdroj]

Možná jste při četbě článku našli chybu, třeba pravopisnou, stylistickou nebo obyčejný překlep. Nebojte se ji opravit! Není to složité a nemůžete nic zkazit: brzy si to ukážeme. Jen kdybyste se moc báli, můžete chybu nahlásit do diskuse. Kliknete nahoře na „Diskuse“, pak na „Přidat téma“, do okénka „Předmět/nadpis“ napíšete třeba „chyba“ a do dolního okénka chybu popíšete. Kliknutím na „Uložit změny“ vlevo dole to uložíte do diskuse článku a někdo jiný to pak do článku opraví. Ale vy se teď nebojíte a pustíte se do toho sami

Nahoře nad článkem, vlevo od vyhledávacího okénka, najdete „modré“ tlačítko „Editovat“. Když na ně kliknete, článek se jaksi „zamlží“, aby bylo vidět, že jste v režimu oprav. Pokud na Vás vyskočí okénko s varováním, že jste ve Vizuálním editoru, nevšímejte si ho. Ukáže se Vám upozornění, že nejste přihlášeni, ale i to můžete pro začátek potlačit (křížek v pravém horním rohu). Teď najedete kurzorem (resp. myší) na chybné místo, stisknete levé tlačítko myši a tažením doprava „zamodříte“ chybné místo. Pokud chcete něco vložit, jen umístíte kurzor a stisknete levé tlačítko myši. Když se to podařilo, můžete prostě psát či přepisovat – stejně jako ve Wordu nebo jiném textovém editoru.

Jako v jiných editorech můžete i zde používat různé varianty písma (tučné, kurzívu, dolní a horní index). Část textu, kterou chcete takto změnit, zabarvíte myší, na editační liště rozbalíte tlačítko označené „A“ a kliknete na druh písma (podtržené a přeškrtnuté se používá jen výjimečně). Varianty lze kombinovat, takže můžete mít tučnou kurzívu nebo tučný index. Tučným písmem je třeba šetřit. Platí pravidlo, že název článku se má hned na začátku zopakovat, a to tučně. Jinak se mohou zvýraznit některé důležité pojmy, názvy položek v seznamech, ale nic víc. Kurzívou se někdy vyznačují slova v jiných jazycích, názvy knih nebo doslovné citáty, ale ne mnoho.

Když jste s výsledkem spokojeni, kliknete vpravo nahoře na zelené tlačítko „Uložit stránku“. Ukáže se nové okno „Uložit změny“, kde můžete ještě vlevo dole nechat „Zkontrolovat změny“: ukáže se Vám srovnání původního a opraveného textu, změněné znaky jsou tučně. Pokud jste s výsledkem spokojeni, napíšete do okénka „Shrnutí editace“ třeba „Překlep“ nebo „Pravopis“ a tlačítkem „Uložit stránku“ vpravo dole nový text uložíte. A je to! Můžete se pokochat, jak jste článku pomohli.

Shrnutí editace se do textu článku ovšem nenapíše, objeví se ale v „historii článku“ a ukáže se také těm, kdo změny kontrolují. Pokud by se jim zdálo, že jste naopak chybu udělali Vy, mohou úpravu jedním kliknutím vrátit zpátky čili „revertovat“. To u překlepů nehrozí, ale pokud chcete doplnit nebo opravit nějaký věcný údaj (třeba datum, přidat novou skutečnost apod.), měli byste správně uvést zdroj: odkud jste tuhle novou informaci vzali. K tomu se hned dostaneme, ale nejdřív se zaregistrujeme a přihlásíme.

Registrace a přihlášení[editovat | editovat zdroj]

Na to, že nejsme přihlášení, jsme už narazili. Za svůj úspěch a oblibu vděčí Wiki hlavně tomu, že je tak přístupná a otevřená. Nejenom číst, ale i opravovat může každý i bez registrace a přihlášení. Pokud ji ale chcete upravovat, je velmi užitečné se registrovat a přihlásit. Je to velice snadné, svoje jméno, adresu atd. nikomu neprozradíte a samozeřejmě se za to nic neplatí. Teprve registrací se člověk stává "wikipedistou" a může zde pracovat mnohem lépe. Předně se mu automaticky vytvoří "diskusní stránka", kam mu druzí mohou psát různé poznámky, rady, kritiky i pochvaly. Za druhé si může hlídat libovolné stránky tím, že si je otevře a klikne na tlačítko "Sledovat". Kdykoli se pak do Wikipedie přihlásí, může se tlačítkem "Sledované stránky" dozvědět, co se na všech těchto stránkách od jeho poslední návštevy změnilo.

Tím pravý wikipedista většinou začíná, kdykoli si sedne k počítači. Začátečníci si někdy myslí, že budou hlavně psát nové články, ale brzy zjistí, že tu nějaký článek na to "jejich" téma už je. Jenže často právě jen "nějaký". A tak se těžiště práce pomalu přesouvá k opravám, úpravám a zdokonalování stávajících článků. Musíme jednak hlídat, aby je někdo nepokazil - třeba ne ze zlé vůle, ale jen z neznalosti. Sám takhle sleduji asi 2600 stránek a každý den na nich mám zhruba deset změn. Ty stručně přehlédnu a jen těmi "podezřelými" se dál zabývám - a podezřelé jsou právě změny od neregistrovaných čtenářů. Nejčastěji jsou to školáci, které paní učitelka v hodině informatiky posadila k počítači a Wiki jim ukázala. Naopak u "známých" kolegů, i když jsou to pseudonymy, vím, že je kontrolovat nemusím. Měl bych ale hned dodat, že i u těch "podezřelých" změn se často ukáže, že jsou na prospěch věci.

Registruje se člověk tak, že vpravo nahoře klikne na "Vytvořit účet", vyplní své "Uživatelské jméno" (jakýkoli pseudonym, i když sám preferuji skutečné jméno) a heslo, které pro kontrolu zopakuje. Pak se pokusí do dolního okénka dešifrovat pár všelijak zpitvořených znaků (to je ochrana před různými automaty), klikne na "Vytvořit účet" - a je to. Kdykoli si pak sedne k počítači, zadá jméno a heslo, a nahoře se mu objeví tlačítka "jeho" diskuse a sledovaných stránek. Pokud při přihlašování zaškrtne políčko "Přihlásit trvale", bude si ho počítač 30 dnů pamatovat a přihlásí ho automaticky, kdykoli Wiki otevře. Na své "osobní stránce" se jménem může wikipedista těm ostatním sdělit o sobě, co považuje za vhodné, může se tu pochlubit svými výkony, ale může si tu také poznamenávat různé triky, služby a užitečné adresy, aby je nemusel znovu hledat.

Poslední změny a "patrola"[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie je samozřejmě na prvním místě koníček a zábava, je na ní ale pěkné také to, že navíc ještě slouží druhým lidem - a jak jsme viděli, není jich zrovna málo. Každý si může vybrat, čemu dá zrovna přednost: může třeba soutěžit o "nejlepší článek", anebo dá přednost běžné údržbě a vylepšování. Pro začátek rozhodně doporučuji to druhé a už jsem vysvětlil proč.

Sebeobrana Wikipedie začíná automatickými filtry, které proklepnou každou změnu a vychytají část běžných "vandalismů", nebo zdvořileji "experimentů". Ve druhém sledu je "patrola" - ruční kontrola všech změn. Nedávné změny se Vám ukáží, když na jakékoli stránce v levém sloupci kliknete na "Poslední změny".

Protože to je místo, kam zkušení wikipedisté nejčastěji chodí, jsou nahoře v rámečku různé informace a aktuality pro ně. Za vysvětlením zkratek pak následuje seznam změn s datem, časem a shrnutím editace. Patrola odhadne, které jsou podezřelé, a klikne u nich na "Rozdíl" (hned na začátku řádku) a otevře se porovnání starého a nového stavu. Změny jsou vyznačeny tučně, odstavce znaménky + (přidáno) a - (vynecháno). Pokud se ukáže, že změna je v pořádku, můžete se vrátit (šipkou doleva v levém horním rohu okna vašeho prohlížeče) a pokračovat v kontrole.

Pokud je špatná nebo nevhodná, můžete vpravo nahoře kliknout na "zrušit editaci" (ve slangu se tomu říká "revert"). Buď se ukáže, že vás už někdo předběhl a "editaci nelze zrušit", nebo se otevře editační okno (ovšem ve "zdrojovém kódu", který zatím neumíte). Pokud ale nic dalšího měnit nechcete, stačí do "shrnutí editace" dole napsat třeba "Revert" a důvod, proč jste ho udělali, a kliknout na "Uložit změny".

Patrolování tedy chrání Wikipedii, zároveň vám ale dá nahlédnout, jak to tady chodí a brzy se naučíte i "kdo je kdo" - čí změny není třeba kontrolovat a čí naopak vždycky. Protože se tu podíváte na nejrůznějši články, určitě narazíte na takové, které přímo volají po nějakém vylepšení, a inspirujete se, kde byste se nejlépe uplatnili.

Třetí sled sebeobrany představují Sledované stránky. Liší se tím, že se zde zobrazují jen změny v článcích, které se sami rozhodnete hlídat a které vás zajímají. Poslední změny ubíhají dost rychle, kdežto na sledovaných stránkách informace zůstává a dá se kdykoli vyvolat. Postup kontroly je velmi podobný: kliknout na "Rozdíl" a případně "zrušit editaci", nebo článek obyčejně otevřít a opravit Vizuálním editorem, jak to už umíte.

V každém případě je tu ale v záloze ještě historie článku, kde se trvale uchovávají všechny jeho verze. Můžete si ji prohlédnout, když nahoře vedle vyhledávacího okánka kliknete na "Zobrazit historii". Ukáže se vám sloupec záznamů s datem, autorem, velikostí a shrnutím editace. Když na kterémkoli řádku kliknete na "teď", zobrazí se ve dvou sloupcích porovnání příslušné verze se současnou, pokud kliknete na "předchozí", bude to porovnání s minulou verzí, a pokud kliknete na datum, zobrazí se tato verze samotná. Tak můžete sledovat postupný vývoj článku úplně od začátku, zjistit, kdo se na něm kolik podílel - a můžete kdykoli některou z předchozích verzí obnovit. To se sice dělá jen výjimečně, ale jako poslední záchrana je to důležité.

Na historii je také vidět, proč se má při složitějších úpravách používat tlačítko "náhled" nebo "kontrola", které vám novou verzi ukáže, a ukádat ji, až když jste s ní spokojeni. Začátečníci naopak ukládají každých pár minut, čímž přidělávají práci patrole na "Posledních změnách" a také zbytečně zahlcují historii článku.

Rozšiřování článků[editovat | editovat zdroj]

Máte teď za sebou první kroky, už máte představu, jak to na Wikipedii chodí a jak v současné době asi vypadá. Nejspíš už jste také narazili na něco, co vám tu vadí a chybí, s čím nejste spokojeni. Statisíce čtenářů ji denně používají a potřebují, jenže vy už tušíte, že ona by potřebovala také vás. Už víte, že to není těžké a že to dokážete. Wiki je dobře promyšlená a zajištěná, takže se není čeho bát. Nic tu nemůžete úplně zkazit, a když se vám něco nepovede, jiní to napraví - tak jako jste už vy napravovali nedostatky po jiných. Znovu si připomeneme, že první zásada říká "Editujte s odvahou!"

Jak má vypadat článek?[editovat | editovat zdroj]

Už jsme si řekli, že Wiki není blog ani diskusní fórum, že to má být encyklopedie - zdroj srozumitelných, věcných a spolehlivých informací pro každého, kdo je potřebuje. Protože není vytištěná na papíře, dá se stále vylepšovat a aktualizovat a články mohou být i delší. To ale neznamená, že by se tu mělo zeširoka vyprávět, sdělovat své názory a nálady. Encyklopedický článek má být věcný a hutný, aby posloužil i tomu, kdo nemá moc času - a takových je nás čím dál víc. Proto má mít každý delší článek stručný úvodní odstavec, kde se člověk dozví to nejdůležitější. Tady je potřeba šetřit slovy a snažit se o co nejvýstižnější formulace - samozřejmě srozumitelné a spolehlivé. U dlouhých článků může být i trochu delší, ale vždycky s ohledem na spěchajícího čtenáře.

Hned na začátku může být obrázek, který často řekně víc než dlouhé řeči. Na začátku vpravo bývá také "infobox", formalizovaný soupis hlavních informací. Udělat infobox je ovšem trochu složitější a dostanete se k tomu možná později, ale když tam chybí, není tožádné neštěstí. Vlastní text má být přehledně uspořádaný, věcný a pokud možno určitý: místo "v těchto dnech" je lepší datum, místo "několik" je lepší číslo - pokud to ovšem jde. U některých slov a spojení v textu je dobré udělat "modrý" link (hypertextový odkaz) - možnost přejít na jiný článek. To je velká výhoda internetu oproti tištěným encyklopediím, které se musí spokojit s nějakou šipkou v textu. Mělo by to být pravidlem u méně běžných cizích slov a odborných termínů, u místních názvů a často u vlastních jmen, jinak podle uvážení. Určitě není dobré odkazovat na běžná slova a na každý letopočet a v článku by se na každý pojem mělo odkazovat jen jednou. Jako všude jinde, z každého pravidla jsou ovšem výjimky a nade všechna pravidla je zdravý rozum. Stačí si rozmyslet, kdo by ten odkaz mohl potřebovat.

Technicky má takový odkaz dvě složky: slovo v textu a název odkazovaného článku. Pokud je v textu slovo "ostrov", je to zároveň i název odkazovaného článku a obě složky splynou do jedné, ale pokud tam stojí "ostrovem", musí být dvě. Jste v režimu editování, zamodříte myší slovo "ostrovem" a kliknete na editovací liště nahoře na tlačítko "o-o". Vyskočí nové okénko, které vám nabídne článek toho jména, a pokud tu takový není, nabídne dvě možnosti: buďto vytvořit "červený" odkaz, který nikam nevede (volba "nový článek"), anebo vybrat z existujících článků s podobným názvem. Vy ale nechcete jedno ani druhé, a tak slovo "ostrovem" v okénku opravíte na "ostrov" (anebo napíšete něco jiného, třeba "Sicílie") a editor zase nabídne všecky články, které začínají "ostrov" nebo "Ostrov" (případně "Sicílie"). Vyberete ten první a kliknete na "hypertextový odkaz". Příště budete chytřejší, a pokud to půjde, zamodříte jen patřičnou část slova ("ostrov").

Členění a seznamy[editovat | editovat zdroj]

Delší články se dělí na odstavce a pododstavce s nadpisy a před prvním z nich se automaticky vytvoří obsah. Nadpisy mají být krátké a výstižné, nedoporučuje se dělat do nich "modré" linky. Mohou mít celkem pět úrovní, obvykle se užívají jen první dvě. Pro některé druhy článků (např. obce v ČR) se snažíme o jednotné nadpisy, životopisný článek může mít hlavní nadpisy třeba "Život", "Dílo" a "Ocenění" a podobně. Dobře zvolené nadpisy vám pomohou článek strukturovat, neskákat z jednoho tématu na druhé, a to je důležitá věc. Článek bez nadpisů se špatně čte, ale i příliš mnoho nadpisů a úrovní může být na škodu.

Nadpis se dělá snadno: napíšete, ukončíte tlačítkem "Enter", kurzor umístíte do něho, malým trojúhelníčkem rozbalíte tlkařítko "Odstavec" a vyberete úroveň. Pokud se vám to nelíbí, můžete krok zrušit jako obvykle - šipkou doleva pod tlačítkem "Článek".

Kromě nadpisů se text člení obyčejnými odstavci bez nadpisu - jako třeba tento text - a to prostým odřádkováním ("Enter"). Odstavce nemají být příliš dlouhé, protože se pak špatně čtou, kdežto příliš "rozsekaný" text s jedno- až trojřádkovými odstavci ztrácí souvislost.

Někdy je v článku třeba udělat výčet různých variant, objektů, jmen a podobně, a k tomu slouží seznamy. S jedním jste se setkali hned na začátku, když jste otevřeli rozcestník. Každá položka začíná na novém řádku, takže seznam může být velmi přehledný a navíc dovoluje stručnější vyjadřování než v celých větách. Wiki používá dvojí formát seznamů: v jednom jsou položky označeny terčíky (bullets), ve druhém čísly. Seznam lze vytvářet dvojím způsobem, který možná znáte z běžných editorů:

  • buďto kliknete na příslušné tlačítko na editační liště a každý nový odstavec bude položka seznamu, dokud tlačítko nezrušíte
  • anebo seznam napíšete jako prosté odstavce, celý ho myší nebo tlačítky vyberete ("zabarvíte") a pak kliknete na tlačítko pro příslušný druh seznamu.

Položky seznamu nemají být příliš dlouhé, protože jinak si čtenář nevšimne, že jde o seznam. Pokud jsou položky delší, je lépe vytvářet pododstavce s vlastními nadpisy.

Odkazy a literatura[editovat | editovat zdroj]

Wiki sice - jak se tady říká - "není z papíru" a není tolik omezena rozsahem jako tištěné encyklopedie, encyklopedický článek je však určen obecnému publiku. Odborník a hlubší zájemce o téma proto velmi ocení, pokud ho článek odkáže na další zdroje, tištěné i internetové, které se věci věnují do větší hloubky. Každý článek by tedy měl mít v závěru sekci "Odkazy", která se pravidelně člení na čtyři části, i když některá může chybět. Pokud ale chybí celé Odkazy, je jich příliš málo nebo nebudí důvěru - je to úkol pro vás: kdybyste našli a doplnili příslušnou literaturu, zasloužili jste se o Wiki možná víc, než autoři "holých" článků.

O první části - referencích - pojednáme v následující kapitolce. Druhá je "Literatura", která má odkazovat na rozumný počet seriozních tištěných zdrojů, kde se čtenář může dozvědět víc. Přednost mají spolehlivé zdroje v češtině, které jsou běžně dostupné. U aktuálních událostí to mohou být i články v seriozních časopisech a novinách. Jako encyklopedie nemůže ovšem Wiki sledovat úplně poslední, často nezajištěné objevy, které jsou ještě předmětem odborné diskuse. Proto pracuje obvykle se sekundární literaturou, jako jsou encyklopedie, vysokoškolské učebnice a odborné knihy, nikoli s primárními sděleními v odborných časopisech. U článků o spisovatelích, filosofech nebo veřejných činitelích budeme ovšem často přímo citovat jejich výroky a uvádět i jejich vlastní díla - pokud nemají zvláštní kapitolu v textu článku.

Další část tvoří "Související články", odkazy na jiné články české Wiki, které se k tématu váží. Nemělo jich být příliš mnoho a na jinojazyčné Wikipedie se zde neodkazuje, protože každý článek má mít - pokud je to možné - v levém sloupci tzv. interwiki (IW), seznam článků jiných Wikipedií k témuž tématu,

Poslední část tvoří "Externí odkazy" čili odkazy na jiné internetové zdroje. Ty jsou sice velmi cenné, protože je má čtenář okamžitě k dispozici, na druhé straně ale mohou být také nejisté až nespolehlivé. Proto se neuvádějí odkazy na soukromé stránky, které obvykle dlouho nevydrží, na blogy a na zdroje zcela anonymní. Přednost mají naopak stránky univerzit, vědeckých a odborných institucí, renomované portály a podobně. Odkazy rozhodně nesmějí sloužit reklamě a propagaci firem, politických stran atd. Měly by to být jen stránky, které informaci v článku rozšiřují a prohlubují, a nesmí jich zase být příliš mnoho.

Reference v textu[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od tištěných knih a encyklopedií, které mají své autory a vydavatele, je Wiki anonymní a kolektivní dílo. Věrohodnost článků tedy není podepřena jménem autora, takže nesamozřejmá, netriviální tvrzení by měla být podložena odkazem na tištěné nebo i internetové zdroje. I zde je třeba ovšem postupovat s rozumem, protože příliš četné odkazy při čtení ruší. Pokud se ovšem použije přímý citát (v uvozovkách), měla by následovat reference, jak je to obvyklé v odborné litertuře.

V textu se - jak už víme - odkaz objeví jako číslo v hranatých závorkách, ve formátu horního indexu a modře zbarvené. Když na ně kliknete, přesunete se do "Odkazů" a objeví se text odkazu - například autor a název knihy, vydání a stránka. Tento obsah reference, například autor a název knihy, vydání a stránka, se do textu vkládá na místě tohoto odkazu, i když se pak čtenáři zobrazuje až dole, v části "Reference".

Chcete-li někam vložit referenci, přejdete do režimu "Editovat", nastavíte kurzor na patřičné místo (reference se obvykle umísťují až za tečku, čárku atd., ne před ně) a kliknete na tlačítko "Vložit" vpravo pod vyhledávacím okénkem. V rozbaleném seznamu možností vyberete "Reference" a do okénka napíšete text odkazu, například "A. Novák, Naši ptáci, str. 222." Kniha pak bude podrobněji popsána v sekci "Literatura". Na liště nad okénkem jsou zase obvyklá tlačítka pro volbu písma a pro "modrý" odkaz na článek ve Wiki - stejně jako v textu. Pokud chcete vložit internetový odkaz, kliknete zde na "Vložit" a vyberete "Šablona". Na novém okně "Vložení" kliknete vlevo dole na hranaté závorky [ ] a do okénka "Obsah" vepíšete celou internetovou adresu, včetně "htttp://". V obou případech pak kliknete vpravo dole na "Použít změny" - a je to.

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Moderní encyklopedii si nelze představit bez obrázků a dobrý, informativní obrázek může o tématu sdělit víc než dlouhé řeči. Dovede často vysvětlit i věci, které se slovy těžko popisují - třeba jak vypadá koala nebo jak se váže uzel. Obrázky mají také tu výhodu, že se nemusejí překládat - a tak je zásoba obrázků všem Wikipediím společná. Jmenuje se Wikimedia Commons a má adresu http://commons.wikimedia.org. Lze se tam dostat i z Hlavní strany, kapitola "Ostatní projekty" až dole. Na Commons je víc než 20 milionů obrázků, které tam dobrovolníci za léta nastřádali. Jak se v nich ale vyznat?

Obrázky se tam zařazují do kategorií, které tvoří tzv. logický strom, kde je lze systematicky hledat. Ale v editoru, který se chceme naučit, je to jednodušší a na stránky Commons není třeba chodit. Řekněme, že byste chtěli do článku o Josefu Sukovi mladším přidat obrázek Stradivariho houslí. Umístíte kurzor zhruba tam, kde by se obrázek měl objevit, kliknete na "Vložit" a ze seznamu vyberete "Média". Otevře se vám nové okno, kde je nahoře v hledacím okénku už připraveno "Josef Suk mladší" - to kdybyste chtěli vložit obrázek o tématu článku. Vy tam ale napíšete "Stradivari" a editor vám ukáže všecky možné obrázky "na skladě", které mají v názvu slovo "Stradivari". Vyberete si, který se nejlépe hodí, a kliknete na něj. Okno se zavře a obrázek je na zvoleném místě vpravo, kam se obrázky většinou umísťují.

Klikněte na něj a v levém dolním rohu se ukáže knoflík s černým středem. Když na něj najedete a podržíte levé tlačítko myši, můžete tažením obrázek zvětšovat a zmenšovat, až jste i s velikostí spokojeni. Ale chybí ještě popis. V pravém horním rohu obrázku je malá ikonka "média". Když na ni kliknete, otevře se nové okno a do okénka "Popisek" můžete napsat, co má být pod obrázkem. Máte tu zase k dispozici volbu písma i "modrý odkaz" jako obvykle. Vpravo dole kliknete na "Použít změny" a obrázek i s popisem je hotov. Že to nebylo tak zlé?

Nový článek[editovat | editovat zdroj]

V předchozím jsme si ukázali, co se dá na Wikipedii najít a co se s ní dá dělat. Mluvili jsme hlavně o opravování, zdokonalování a rozšiřování, protože to je dnes asi nejvíc potřeba. Ale co když tam nějaký článek prostě chybí? Udělat dobrý článek se vším všudy je přece jen o něco složitější a způsobů je hned několik. Někdo je píše v editoru, na který je zvyklý, a do okénka Wikipedie je pak přenese známým "copy-paste" (Ctrl+C - Ctrl+V). Pro psaní přímo do Wikipedie jsou k dispozici podrobné návody: v levém sloupci každé stránky je také odkaz "Nápověda", kde se můžete dozvědět všechno potřebné - i méně potřebné.

Ale je tu mnohem snazší cesta. Dejme tomu, že jste v článku narazili na "červený" odkaz (v rozcestníku "Suk" to byla "Barbora Sukowa"). Pokud byste chtěli takový článek doplnit, stačí na odkaz kliknout. Vyskočí stránka, kde můžete na horní liště kliknout na "Vytvořit" a začít psát, úplně stejně jako jste dosud opravovali. Než se do toho ale pustíte, měli byste si ověřit dvě věci:

1. Je ten odkaz napsaný správně - anebo je v něm překlep, chyba? Když se někdo splete, místo "Einstein" napíše třeba "Eintein" a udělá z toho odkaz, bude nejspíš červený. To je samozřejmě třeba opravit, ne zakládat nesmyslný článek. Cizí slova a vlastní jména se do češtiny přepisují různě a nemá smysl, aby tu vedle článku "Karl Marx" vznikl ještě "Karel Marx" - to se vyřeší rozcestníkem.

2. Zaslouží si ten předmět samostatný článek? Mám k němu nějaké věrohodné zdroje?

Ale nakonec vždycky platí ta základní zásada "Editujte s odvahou!" Jak už teď sami víte, Wiki není dokonalá a ani od Vás nikdo nechce, abyste všechno udělali bezchybně.

Závěrem[editovat | editovat zdroj]

Určitě jsme si neřekli všechno, ale výklad je už tak dost dlouhý a konec konců i plavat se člověk naučí tím, že sám začne. Snad jsem Vás přesvědčil, že Wikipedie není jen hračka, ale docela důležitá věc, že stojí za to, a že možná potřebuje právě Vás - Vaše znalosti, Vaše vědomosti a Váš čas. Ukázali jsme si, že to není tak těžké, a když se do toho pustíte, sami uvidíte, že je to i pěkná zábava - možná lepší než trávit čas u televize a hubovat na politiku. Takže mnoho štěstí a radosti s Wikipedií Vám přeje

Wikipedista:Sokoljan

Literatura[editovat | editovat zdroj]

- Uživatelská příručka Vizuálního editoru