Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2026/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Extra.cz

Promintě, že zase otravuji. Jenom mně překvapilo, že Extra.cz je považovan za věrohodný zdroj, přestože jde o bulvár. Nemám proti tomu nic, sám se tam občas kouknu. --~2025-40048-69 (diskuse) 26. 12. 2025, 02:13 (CET)

Extra.cz je plátek podobné úrovně jako Blesk, spíše ještě o píď nižší. Skutečnost, že jde o bulvární derivát iDnesu, kam redaktoři sypou články, které se jim nehodí na iDnes.cz (k podobnému účelu slouží i Lidovky), zde však působí jako určitá minimální záruka „kvality“ či alespoň relevance. Proto je zdroj Extra.cz asi možno použít, není-li dostupný nějaký lepší. //EDIT: Marek Genius má pravdu, opravdu jsem si zmíněné dva portály spletl. --Osidor (diskuse) 26. 12. 2025, 02:32 (CET) (upraveno 26. 12. 2025, 06:25 (CET))

eXtra.cz není od iDnesu, pokud je mi známo, viz článek EXtra.cz. Je od Burdy, dříve bylo od Extra Online Media. Asi jste si to spletl s Expres.cz, ten je od iDnesu, resp. od Mafry. Jsou to podobné názvy, taky se mi to někdy plete. --Marek Genius (diskuse) 26. 12. 2025, 03:10 (CET)

@Wikipedista:~2025-40048-69: Pravidlo Wikipedie:Věrohodné zdroje#Záleží na kontextu: „Věrohodnost zdroje závisí na kontextu. U každého zdroje je potřeba pečlivě zhodnotit, zda je důvěryhodný pro danou konkrétní informaci v článku Wikipedie a zda je pro tento obsah vhodným zdrojem.“ Z toho vyplývá, že eXtra.cz obecně není ani zdrojem věrohodným ani nevěrohodným, ale záleží na konkrétní situaci. Co si ale pod tím představit a jak vlastně kontext posuzovat, s tím Vám nikdo neporadí. Dále se v pravidle píše, že bulvár se nemá jako zdroj používat ve vědeckých tématech, viz Wikipedie:Věrohodné zdroje#Ve vědeckých tématech se vyhněte citování bulvárního tisku. Která témata jsou vědecká, to je nejasné. Technicky vzato jsou vědecká všechna témata, každý jednotlivý článek na Wikipedii spadá pod určitou vědu, viz systém kategorií pod články. Obecně je pravidlo Wikipedie:Věrohodné zdroje napsáno tak, že přináší nejrůznější interpretace, což vede k tomu, že jedni bulvárem vesele zdrojují a jiní jej po nich zase odstraňují.

Obecně se na Wikipedii jako věrohodné zdroje běžně používají i daleko horší zdroje než bulvár. Netvrdím ovšem, že horší zdroje než eXtra.cz. --Marek Genius (diskuse) 26. 12. 2025, 03:10 (CET)

@Marek Genius: Ono je nutno ten přívlastek "vědecký" nahradit přívlastkem "odborný". Co je odborné, doporučuju zdrojovat odbornými zdroji, které už se identifikují docela dobře. I v seriózních plátcích se totiž dají odhalit perly jako toto (Název „mořský slimák“ se často používá pro nahožábré ryby a parafyletickou skupinu dalších mořských plžů bez zjevných ulit; to zní tak krásně vědecky a přitom je to úplná blbost!). --OJJ, Diskuse 27. 12. 2025, 10:17 (CET)

Zdroj to je, noviny jako noviny. To, že to je bulvár neznamená, že to není zdroj. --frettie.net (diskuse) 26. 12. 2025, 14:21 (CET)

Zdrojem může být kdeco, věrohodný zdroj je ovšem nutné podrobit zkoumání. Bulvár obecně vzato nebývá věrohodným zdrojem, lze ho použít jen s obezřetností. Pro vědecká témata je úplně nevhodný. --Bazi (diskuse) 26. 12. 2025, 19:56 (CET)

Extra.cz jako bulvární zdroj nepoužívat, nejedná se o věrohodný zdroj, a to zejména ve vztahu k žijícím lidem. Je to typ média na způsob anglického Daily Mailu, na en wiki zakázaného ke zdrojování. --Kacir 26. 12. 2025, 14:47 (CET)

Odpovědi jsou dost protichůdné. Ona to vlastně není otázka, spíše poznámka. Ještě mám dvě další otázky Vytvořil bych pro ně samostatnou sekci, ale nechce se mi to tady přeplňovat. První je, jestli byli na Supermaxu opravdu vysíláni Přátelé? Je to uvedeno v článku Supermaxu, ale ptám se,aby to bylo jisté. Zkoušel jsem to to hledat v digitální knihovně, ale přátelé je natolik obecný pojem, že než by bylo nalezeno to relevantní, trvalo by to velmi dlouho. A ta druhá je spíše pro ty kteří u toho tenkrát byli. Z dabingfora a dalších zdrojů je na 99% jisté, že Cartoon Network (u nás tehdy pouze v angličtině) se večer střídal s TCM. Nicméně jsem na ČSFD jsem narazil na komentář (konkrétně u Space Ghost coast to coast, který se téměř vždy vysílal ve večerních a nočních hodinách, jelikož šlo o parodii na talk show), kde o něm uživatel psal, jako by jej viděl. I když uznávám, že se to může vztahovat na původního Space Ghosta ze 60.let a prostě si ty dva seriály spletl. Na YouTube je záznam ukončení vysílání Cartoonu a začátek TCM z 90.let . Těsně před ukončovací znělkou je upoutávka, že Cartoon vysílá i 24 hodin, ale pouze na kabelovce. Možná tomu tomu tak bylo i v Česku. Ještě jsem někdy vyděl, že jednou bylo na pár dní vysílání CN prodlouženo až do půlnoci. --~2025-40048-69 (diskuse) 26. 12. 2025, 19:29 (CET)

@~2025-40048-69 Dobrý den. Detaily týkající se jednoho článku řešte na příslušné diskusi, např. Diskuse:Supermax (televizní stanice), sem to nepatří. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 12. 2025, 19:48 (CET)

@~2025-40048-69: Odpovědi jsou protichůdné, protože to není nikde exaktně popsáno, a tudíž jsou na to různé názory, jak by to v ideálním případě mělo být. Tak je to tu skoro se vším.

Pokud máte samostatné téma, je lepší mu, pro přehlednost, vyčlenit samostatnou sekci, případně pokud toto téma nepatří pod Lípu (patrně případ Vašich otázek), je lepší vložit je tam, kam patří. Tedy na diskusní stránku článku, nebo na nějaké internetové fórum, pokud se otázky netýkají Wikipedie. Pokud se už na něco ptáte (a to platí na Wikipedii i jinde), je dobré doplňovat tvrzení odkazy. Lidé Vám často poradí zadarmo ve volném čase, ale je vhodné neubírat je o čas příliš, aby nemuseli zjišťovat to, co už jste zjistil Vy. Například ČSFD je velmi rozsáhlé, a těžko se tak zjišťuje, na jaký komentář jste narazil, mně například není vůbec jasné, jestli Space Ghost coast to coast má být názerv seriálu nebo jméno uživatele nebo je to ten komentář? YouTube je ještě větší, je opravdu nejasné, kde tam má být záznam ukončení. A otázky jsou těžce srozumitelné, je vhodné je strukturovat do odstavců a před odesláním komentáře si to po sobě ještě jednou přečíst, jestli je to napsáno srozumitelně. --Marek Genius (diskuse) 26. 12. 2025, 22:07 (CET)

Měl jsem na mysli tento seriál https://www.csfd.cz/film/239415-space-ghost-coast-to-coast/prehled/. V něčem s vámi souhlasím. Ale třeba ti Přátelé jsou zajímavý. --~2025-40048-69 (diskuse) 26. 12. 2025, 23:00 (CET)

Viz Wikipedie:Na en wiki to tak mají: zrovna v tomto bych se anglickou wikipedií moc neinspiroval. Tam se podle mého názoru před pár lety pomátli a na blacklist tam dávají kdejaký web, včetně webů, které jsou docela v pohodě. A na blacklist nevložili akorát ty nevěrohodné zdroje, které se jim hodí do krámu. --Marek Genius (diskuse) 26. 12. 2025, 22:10 (CET)

Není to o en wiki, ale o hodnocení věrohodnosti zdrojů, které mají wikipedisté provádět. A bulvár ze své podstaty věrohodný není, o to víc ve vztahu k žijícím lidem, o nichž si nezřídka vymýšlí. Proto není možné v takovém zdroji fakticky rozlišit pravdu od nepravdivých informací, které jsou vědomým kalkulem redakční práce. --Kacir 27. 12. 2025, 08:13 (CET)

@Kacir: Pravidlo Wikipedie:Články o žijících lidech o bulvárních médiích nikde nehovoří, což znamená, že se má použít obecné pravidlo Wikipedie:Věrohodné zdroje. A to zakazuje používání bulváru u vědeckých témat, ne u žijících lidí. Z toho vyplývá, že u žijících lidí obecně bulvár zakázán není. Má se posuzovat věrohodnost zdroje. Co to znamená? Je podepsán autor? Zdůvodnil svoje názory? Zveřejnil důkazy? Má médium redakční radu? Kontroluje někdo fakta? Má médium jazykového editora? To všechno může platit i pro bulvár. A naopak – je médium zaujaté? Píše manipulativně? Uvádí někdy nepodložená tvrzení? Píše občas nesmysly? Ale to platí pro skoro všechna média.

Na denní bází se tu používají horší zdroje, než může být bulvár, akorát se nezakazují. Řešme zdroje jako celek, ale nezakazujme jednotlivé tituly, protože jsou nám třeba osobně nesympatické. Snahy, jako zakázat Seznam Médium, zakázat Forum 24, zakázat Extra.cz, to je jenom vyzobávání rozinek. --Marek Genius (diskuse) 3. 1. 2026, 06:11 (CET)

Pokud je bulvár definován jako neseriózní a senzacechtivý, pak už z definice nemůže být věrohodný. Kapustin je výjimka potvrzující pravidlo. --Zdenekk2 (diskuse) 3. 1. 2026, 06:37 (CET)

Těch výjimek potvrzujících pravidlo vídávám v poslední době nějak hodně. Daily Mail je prý nespolehlivý a senzacechtivý, asi to bude pravda. Jenomže o iROZHLASu, to platí taky. Věrohodný zdroj je takový, který si nevymýšlí, je nezávislý, píše pravdu, je nezaujatý, je sekundární, je odborný – a tak jako ideální manžel neexistuje. Je to ideál. V praxi je takových zdrojů velmi málo, takže by skoro nebylo co psát. V praxi je zdroj neodborný, senzacechtivý, zaujatý, primární, vždy je alespoň něco špatně. Myslím si ale, že není vhodné zavrhovat weby pocitově. Myslím si, že když už se má zavrhnout celý, velký, masivní web, tak by to mělo být na základě nějaké objektivní analýzy. Když nahlédneme na Daily Mail nebo na Extra.cz, budou tam dobré články a špatné články. Když se podíváme na iROZHLAS, tak taky. Ale to budou všechno jenom selektivně vybrané příklady. Myslím si, že by se neměly zdroje hodnotit takhle, že by se to mělo dělat objektivněji.

A já si myslím, že na Extra.cz bude těch špatných článků přece jen o trochu víc než na iROZHLAS. Ale snad se tu nebudeme řídit tím, co si Genius myslí. Snad bychom to mohli dělat trochu objektivněji. --Marek Genius (diskuse) 3. 1. 2026, 07:36 (CET)

Aktuálně jedna zajímavá kauza z Ukrajiny. 27. prosince loňského roku prý zemřel válečník Denis Kapustin, v letošním roce se ukázalo, že smrt jenom předstíral. O událostech informovala mnohá média, včetně českých. U nás na Hlavní straně byl jako zemřelý veden ještě včera večer. Jenomže pokud média nejprve uvedla, že zemřel, a později uvedla, že je pořád naživu, tak to dost dobře nejde dohromady. Buď musí platit jedno nebo druhé. Myslíte, že to redaktoři měli ověřené ze dvou nebo raději z pěti na sobě nezávislých zdrojů? Že oddělený redakční dozor to měl ověřené z dalších dvou nebo raději pěti na sobě nezávislých zdrojů? Myslíte, že se za mystifikaci redakce omluví? Budou si sypat popel na hlavu? Nebo to jenom prohlásí za novou interpretaci události? --Marek Genius (diskuse) 3. 1. 2026, 06:30 (CET)

A tento nešvar už ostatně pronikl i k nám. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2025, 10:35 (CET)

Já osobně doporučuji bulvár necitovat a snažit se ho nahradit serióznějšími zdroji. Pokud o něčem píše pouze bulvár, je to vůbec vhodné pro Wikipedii? Asi bych se klonil spíše k závěru, že nikoliv. --Martin Tauchman (diskuse) 26. 12. 2025, 23:06 (CET)

Pokud je tvrzení důležité, vysoce pravděpodobně lze najít i serióznější zdroj než bulvár. Bulvárem by se mělo dokládat jen tvrzení o bulváru samotném (Bulvární deník Hrom tvrdil, že dotyčná užívala opiáty^{[1 HROM]}, kterémuž nařčení se bránila soudně ^{[2 Jiný zdroj]}. --JAnD (diskuse) 28. 12. 2025, 15:29 (CET)

Už dnes je problém najít zdroje k osobám, jako jsou youtubeři, jiní influenceři, herci vedlejších rolí v odpoledních seriálech. K těm největším a nejznámějším se najdou i kvalitní zdroje, ale o méně známých píše prakticky jen bulvár. Přitom i ty méně známé osoby mohou být u veřejnosti daleko známější než nějaký poslanec, vysoce postavený úředník, vědec, kterým se přitom články zakládají. Pokud se zakáže bulvár, nebude z čeho k těmto osobnostem čerpat a jak dokládat jejich významnost. --Marek Genius (diskuse) 3. 1. 2026, 05:26 (CET)

Bulvár není věrohodný, tudíž se bulvárem významnost nedoloží a cokoliv zdrojované bulvárem může kdokoliv zpochybnit s poukazem na nevěrohodnost zdroje. --Zdenekk2 (diskuse) 3. 1. 2026, 06:02 (CET)

Významnost sídel

Vážení kolegové, vážené kolegyně, rád bych si objasnil přesná pravidla pro významnost sídel (základních sídelních jednotek, částí obce, …). Podle konsensu z roku 2010 jsou potřeba 2NNVZ i u geografických článků (i kdyý je benevolentněji brán požadavek na trivialitu), což odpovídá i mé zkušenosti, kdy byl smazán článek Záholice, jelikož nebyla doložena jeho významnost. (Informace jsem poté doplnil do článku Bělá (Mírová pod Kozákovem), považoval jsem to za nejlepší řešení dané situace.) Ovšem nedávno jsem ve shrnutích editací kolegů @Draceane: a @Harold: nalezl informaci, že sídla povařují za encyklopedicky významná per se. Je-li takovýto pohled zažitou praxi, dovolil bych doporučit tento fakt zanést do příslušných doporučení, abychom mohli jakožto komunita přistupovat k takovým článkům jednotně, jelikož ze současného textu doporučení to dle mého názoru úplně nevyplývá (a to ani z výše uvedeného konsensu). Děkuji. --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 00:33 (CET)

Předpokládám, že máte na mysli sídelní útvar, jenže to je i osada a samota, takže by se asi muselo jednat o „samosprávný útvar“? --Zdenekk2 (diskuse) 30. 12. 2025, 01:27 (CET)

Právě mi jde o to, jestli je významná každá osada (resp. základní sídelní jednotka) nebo zdali se to má posuzovat podle existence 2NNVZ (s přihlédnutím k uvedenému konsensu z roku 2010, který je benevolentní vůči trivialitě zdrojů). --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 01:32 (CET)

U sídel by se měly vyžadovat dva nezávislé věrohodné zdroje, netrivialita není nutná. Jako zdroj klidně může postačovat mapa, různé registry a pod. Články o různých částích obcí s neoficiálním pojmenováním, které nelze najít ani na mapách a znají ho jen místní, by tímto neprošly.

Smazání článku Záholice považuji za správcovský úlet. I menší části obce Bělá (Mírová pod Kozákovem) tu mají svůj samostatný článek. Založte ho, prosím, znovu. Nedomnívám se, že by byl znovu smazán. --Jowe (diskuse) 30. 12. 2025, 09:47 (CET)

+1 --Osidor (diskuse) 30. 12. 2025, 10:28 (CET)

Řekněme od vesnice nahoru (alespoň u českých sídel) bych považoval významnost za samozřejmou, sporné by snad mohly být zaniklé vsi, zda je o nich dostatek zdrojů, ale u těch existujících bych neměl pochybnost. Na úrovni osad nebo samot už to považuji za spornější a dal bych přednost doložení významnosti klasickým způsobem. Ten jeden kratičký odstaveček textu opravdu nepotřebuje samostatný článek, když ani nadřazená vesnice (která je sama též jenom částí jiné obce) není kdovíjak hutným a obsáhlým článkem. Má-li se jednat o významné téma hodné vlastního článku, neváhejme to podepřít jeho obšírným popisem a bohatým zdrojováním, pak to bude stát za vyčlenění. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 11:13 (CET)

Tak on je ale docela problém stanovit, co je už vesnice a co jen osada. Sídlo také může být část obce, která s danou obcí tvoří jeden souvislý intravilán, tedy ani vesnice ani osada. --Jowe (diskuse) 30. 12. 2025, 11:25 (CET)

Tak třeba Rohliny už samostatný článek mají. A není tam o moc více informací. Domnívám se, že bychom měli mít nějaké jednotné kritérium, podle kterého to budeme hodnotit. Protože na mapě můžete najít místní názvy skoro každé samoty, pokud si ji seženete dostatečně podrobnou. --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 14:05 (CET)

Ano, to je samostatný článek, nějaké zdroje aspoň má, rozsahem tedy žádná sláva, když pomineme formality, je to jen několikavětý pahýlek s infoboxem, takže by klidně taky snesl sloučení, stejně jako by mu určitě prospělo rozšíření. Je to prostě jeden z hraničních případů. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 14:16 (CET)

A v čem by kvalitě Wikipedie prospělo jeho sloučení? Jako samostatný článek, má přehledný infobox s fotografií a souřadnicemi a všemi náležitostmi. Existuje odpovídající položka na Wikidatech i kategorie na Commons. Fakt by mě zajímalo, v čem podle vás kvalitě Wikipedie a její přehlednosti prospívá slučování. --Jowe (diskuse) 30. 12. 2025, 14:32 (CET)

Třeba v tom, že když by někdo chtěl samostatný článek vytvořit/zachovat, přičinil by se o jeho rozšíření. To by Wikipedii prospělo bezpochyby. Tady řešíme otázku nějaké hranice pro automatické přiznání encyklopedické významnosti. Rozsah a kvalitu článků nám to ale samo o sobě nezajistí, tu je potřeba dělat vlastníma "rukama". --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 15:35 (CET)

Tak otázkou je, zdali o daném tématu lze napsat více. Třeba zmíněné Rohliny jsou jen seskupením rodiných domů podél silnice z Turnova. Obdobně jsou na tom i ostatní vesnice. Teď je otázkou, zdali nám poté stačí tabulka s počtem obyvatel a pár fotografií, nebo zdali toho chceme více. Nějaké tři základní věty by ovšem dle Wikipedie:Subpahýl měly tuto debatu přesunout od subpahýlu do dalších oblastí (např. encyklopedické významnosti). --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 15:44 (CET)

Tak není to jediný případ v okolí. Namátkou třeba z okolí Zásada (Pěnčín), Vitanovice (Pěnčín), Třtí (Sychrov), Klamorna (Bílá), Kobylka (Turnov) a Roudný (Karlovice). Teď je otázkou, zdali je nechat takto být a kodifikovat, že pojmenovaná lidská sídla jsou významná vždy, nebo je nějak slučovat. Při slučování ovšem nastává další otázka. Mají se slučovat do jiných článků (např. o obcích nebo o jiných částech obce) nebo z nich má být vytvořen seznam (například bychom poté měli Seznam sídelních útvarů v obci Sychrov)? Vytvoření seznamu má tu výhodu, že nebude znepřehledňovat článek původní. Samozřejmě je poté otázkou, kde nastavit hranici, protože položku na ČSÚ a zanesení v mapě má i osada, ve které žije 20 lidí a tvoří ji jen skupina domů u silnice bez jakéhokoliv občanského vybavení. Taková osada ze své podstaty nebude mít rozsáhlý článek. (První řešení, které připouští encyklopedickou významnost pro všechny, problém s určením hranice nemá, stačí hodnověrně doložit název.) --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 15:17 (CET)

Hrubé kritérium je „osada ano, samota ne“ – ale vždycky bude trochu na vodě. Já jsem obezřetně pro ponechávání takových článků – už jen proto, že mnoho dnes zdánlivě pustých osad bylo historicky dokonce samostatnými obcemi Druhý aspekt je, že jako česká Wikipedie zde máme mít mírně shovívavější kritéria („kde jinde by se o těch osadách mělo psát?“). — Draceane ^diskuse_příspěvky 30. 12. 2025, 16:16 (CET)

Mnohdy dnešní osady byly historicky jen osadami. Byly-li v minulosti významnějšími, nejspíš bychom o nich měli mít i víc zdrojů. Jinak o osadách se samozřejmě psát může a má - kde jinde než na české Wikipedii. Z toho ale nevyplývá nic o tom, že by měly mít vlastní články. Nezapomínejme, že i při sloučení článků do větších témat stále máme nebo můžeme mít na Wikipedii všechny informace, ony se nevypaří. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 17:12 (CET)

Pokud je sídlo pojmenované a takto označené, tak rozhodně by měla být významnost automatická. Pokud název lze najít jen v nějakých hodně podrobných mapách, tak automatická významnost ne. --Jowe (diskuse) 30. 12. 2025, 15:54 (CET)

Pro sídla tohoto typu lze poměrně snadno doplnit informace o vývoji názvu, o vývoji počtu obyvatel za posledních 150 let (dostupné na WD), o národnostním a náboženském složení obyvatel či o vývoji obecní samosprávy. S trochou štěstí lze třeba v Sedláčkově díle najít i epizodní zmínky z historie (obvykle týkající se příslušnosti k panství). Pomocí několika tematických map můžeme slušně popsat přírodní poměry v okolí sídla nebo na celém katastrálním území. Dalším vydatným zdrojem informací mohou být publikace různých regionálních muzeí a dalších institucí, byť bývají často špatně dostupné a pokrytí jednotlivých regionů se značně liší. Články o takových sídlech by tedy měly zůstat. Ukázkou mohou být sídla v okrese Chomutov, jejichž články vznikly z podobných pahýlů. Na druhou stranu existují sídla (typicky některé samoty, drobné osady okolo bývalých hospodářských dvorů apod.), které nemají žádnou popsanou historii, ve statistických ročenkách se neobjevují a dohledat lze pouze zmínky, že existují. U takových sídel se přikláním k jejich zahrnutí do článku k příslušné části obce. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 12. 2025, 16:16 (CET)

Tak ty samoty se vlivem suburbanizace mohou docela rozrůstat a měnit se na osady se smíšeným charakterem. Jak poté přistupovat k těmto sídlům? Mají mít „nárok“ na vlastní článek? --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 18:16 (CET)

Pokud k nim jsou zdroje, proč by neměly? --Petr Kinšt (diskuse) 30. 12. 2025, 20:08 (CET)

Nakonec mi to nedalo a Vitanovice jsem rozšířil. Není to žádný zázrak, ale rozdíl před a po je zřejmý. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 12. 2025, 16:58 (CET)

To "namátkové okolí" jsou ve všech případech evidenční části obce, o kterých jsem psal níže. --Harold (diskuse) 30. 12. 2025, 17:07 (CET)

Poté je otázkou, zdali máme přistupovat odlišně k částem obce a k základním sídelním jednotkám, když tyto mohou být ve výsledku větší, než části obce v rámci obce jiné. --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 17:22 (CET)

Evidenční části obce a základní sídelní jednotky jsou na sobě nezávislé způsoby členění, každé jinak tvořené a pro jiné účely. Evidenční části obce (což mimochodem není územní jednotka, je to jen evidence budov s nějakou teoretickou obalovou křivkou, o čemž si rozhoduje každá obec sama) většinou odpovídají jednotlivých sídlům. Zatímco základní sídelní jednotky jsou uměle (!) vytvořené územní entity pro statistické účely. ZSJ se poměrně často mění a vznikají nové, některé zanikají. Leckdy jsou pojmenované po nějaké osadě, kterou zahrnují, takže obdobný přístup, jako je k evidenčním částem obcí, se může zdát vhodný, avšak podívejme se na počty, pojmenování a územní vymezení ZSJ ve větších sídlech, neřku-li ve velkých městech jako Praha (nyní 956 ZSJ, v infoboxu v článku, kde jsem to aktualizoval asi před rokem a půl, 953), Brno (296, v infoboxu aktuální počet), Ostrava (nyní 262, v infoboxu (nevím z jaké doby) 265) atd. ZSJ se mi nezdá jako vhodné kritérium... Pro info, k tomuto okamžiku je evidováno 23 598 ZSJ (můžeme porovnat třeba za rok). --Harold (diskuse) 30. 12. 2025, 18:01 (CET)

No, zrovna v Praze jsou na podobné úrovni články o různých náměstích Bachmačské náměstí, Hostivařské náměstí a další obdobné články. Takže bych to zas tak černě neviděl. --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 18:45 (CET)

Ano, ty odkazované články taky nejsou kdovíjak slavné. A platí pro ně tak jako u všeho WP:ESO. Když se budeme bavit o nějaké hranici encyklopedické významnosti, tak uvažujeme primárně o tom, jak moc k tématu existuje vhodných zdrojů, resp. jak rozsáhlých a jak dostupných, abychom mohli postupně napsat něco víc. Pokud počítáme s tím, že zdroje vyloženě nejsou a nebudou, nemá cenu vůbec s článkem ani začínat. A to bude ten rozdíl, řekl bych. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 20:16 (CET)

@Bazi: Omlouvám se, že znovu obtěžuji, ale říkám si, zdali by nebylo lepší takovouto situaci řešit pomocí seznamu, jak jsem navrhl. Pro ukázku jsem vytvořil návrh pro obec Mírová pod Kozákovem (vybral jsem si územně větší obec, abych ukázal příklad toho, kdy se v jedné obci vyskytuje mnoho sídel). Myslím, že toto řešení je dobrým kompromisem mezi spoustou článků o pár větách a informacemi, které budou rozházeny různě v ostatních článcích (např. zmíněné Záholice dokonce dle ČSÚ zasahují do dvou částí obce, takže přiřazení do článku o jedné z nich není 100% správné). Navíc v seznamu může mít každé sídlo vlastní seznam externích zdrojů s odkazy na Commons, Wikidata, … Infoboxy jsem nepřidával ze dvou důvodů – jednak u nich (pokud se nemýlím) nelze volat příslušné položky Wikidat a také kvůli vizuální stránce článku (infoboxy by mohly tvořit velké bílé plochy mezi bloky textu, které prostě nevypadají dobře). Ještě označuji kolegu @Petr Kinšt:, který měl obdobné výhrady. --Martin Tauchman (diskuse) 2. 1. 2026, 23:57 (CET)

Za mě klidně může být. Tvorba seznamů je jedním ze způsobů, jak dostat na Wikipedii informace o tématech, která by jinak sama osobě nestála za samostatný článek. Děje se to běžně třeba u postav z růsných fikčních světů, máme seznamy kulturních památek, které přitom taky asi mají všechny svoji položku na Wikidatech, takže teoreticky by mohly mít jakýsi pahýlek s infoboxem, ale naštěstí nemám pocit, že by někdo prosazoval automatickou EV každého křížku u cesty zařazeného do katalogu NPÚ (pokud ano, omlouvám se takovému). --Bazi (diskuse) 3. 1. 2026, 00:44 (CET)

Trochu obšírnějši se k tomu vyjádřím: V relativně nedávné době tu proběhlo několik DoSů na téma českého místopisu (nějaké kopečky a turistické značené trasy), ze kterých tak nějak vyplynulo, že prvky zaznačené na věrohodných mapách bere komunita prakticky jako encyklopedicky významné. Pokud to platí i pro takové entity, jako jsou turistické značky, které obvykle nejsou ničím jiným, než jen vyznačenou trasou po bezvýznamných cestách přes pole a lesy, tím spíš by mělo platit pro lidská sídla, která tu existují stovky let, žily v nich v průběhu věků tisíce lidí a je k nim nemálo nejrůznějších historických záznamů. Podle těchto DoSů je jedním ze zdrojů pro doložení EV právě ona mapa, ze které obvykle lze vyčíst a do encyklopedického článku převést nemálo informací. Zároveň mám za to, že území Česka je natolik popsáno a zdokumentováno, že v nějaké vlastivědné či místopisné literatuře se druhý zdroj (pokud bychom formalisticky trvali na 2NNVZ) téměř vždycky najde. Například pro Moravu vycházela v letech 1897–2002 řada Vlastivědy moravské (podle (bývalých) soudních okresů), kde jsou popsány i nejrůznější malá nebo zaniklá sídla. Pro Čechy myslím nic podobného nevzniklo, nicméně i tak předpokládám, že v té hromadě literatury, která třeba za posledních více jak sto let vyšla, lze dohledat nějaký solidnější zdroj.

Další věc: někdy kolem roku 2010 tu byly hromadně vytvořeny tisíce článků (cca kolem 8 tisíc?) o všech evidenčních částech obcí, u kterých nikdy nikdo encyklopedickou významnost nezpochybnil, byť formálně NNVZ málokdy obsahují a jejich rozsah se obvykle pohybuje kolem infoboxu, doslova několika málo vět a třeba tabulky počtu obyvatel. Z toho lze soudit, že tu je dlouhodobý úzus platnosti encyklopedické významnosti pro tento typ obsahu, tedy minimálně pro úroveň evidenční části obce. U článků, na které Martin Tauchman naráží (nezmínil je, jde o Jilem (Poniklá), Nová Ves (Poniklá) a Vilémov (Rokytnice nad Jizerou), všechny před pár dny založené jedním autorem, jímž je Malyvilibald + můžeme k tomu připočíst i mnou založený článek Přívlaka), sice v současnosti nejde o evidenční části obce, nicméně dvě z nich (Nová Ves a Přívlaka) jimi až do roku 2000 byly; tehdy u nich došlo k formálnímu zrušení tohoto statusu. Takže kdyby Wikipedie existovala třeba v roce 1999 a hromadně by zde byly zakládány články o evidenčních částech obce, tyto dva by mezi těmi tisíci byly rovněž a nikdo by jejich významnost nezpochybňoval. (Navíc zrovna Přívlaka byla po staletí samostatnou obcí.)

Co se týče odkazovaných smazaných Záholic, samozřejmě není problém článek obnovit (případně znovuzaložit). Musel by však poskytovat nějaký relevantní encyklopedický obsah, neboť ona smazaná podoba je v podstatě subpahýlem, přičemž mi není jasné, proč tak nebyl po vzniku označen a vydržel tu tak tři čtvrtě roku. --Harold (diskuse) 30. 12. 2025, 11:18 (CET)

Jen asi k tomu hromadnému zakládání něčeho a zároveň hromadné existenci něčeho bych doplnil, že to ne vždycky je dokladem širkého komunitního konsenzu, někdy se jedná spíš jen o houževnaté úsilí nějakého jednotlivce, které komunita jen nemá sílu či odhodlání dostatečně účinně korigovat. Viz různé sportovní (možná nejen fotbalové) články, případy jako Zoner nebo Nadvšenec apod. Máme tu namátkou třeba článek Sestavy hokejových reprezentací na MS žen 2009, který je v dost špatném stavu, nezdrojovaný, interwiki nula, drtivá většina odkazů červených, zařazený v kategorii Kategorie:Sestavy reprezentačních týmů na MS v ledním hokeji žen, kde je jediným článkem, ale i když tu takhle drží od roku 2009, netroufal bych si z toho dovozovat, že podobné články patří ke standardu a je na nich komunitní konsenzus. Někdy to prostě jenom nestojí lidem za tu energii vynaloženou na potřebný úklid. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 12:13 (CET)

Stran zaniklých sídel bych jako obyvatel Sudet podporoval tvorbu takových hesel už jen stran historické paměti. Zdroje nejen v podobě starých mapových podkladů by neměly být problémem. A jejich významnost by snad nikdo zpochybnit neměl. --Lukáš Král (diskuse) 30. 12. 2025, 12:29 (CET)

Osobně bych na to právě chtěl najít konsensus. Protože je otázkou, zdali ho máme alespoň na existující osady. --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 13:42 (CET)

Co se týče historické paměti ohledně zaniklých obcí, zrovna teď koncem roku vydala Academia třídílnou publikaci Zaniklé obce. Katalog sídel zaniklých nebo částečně zaniklých od roku 1945 na území dnešní ČR. --Harold (diskuse) 30. 12. 2025, 17:07 (CET)

A vlastníte ji? Protože pokud ano, je to výzva zachránit dotčené články před delecionisty. --Lukáš Král (diskuse) 30. 12. 2025, 17:31 (CET)

Ne, nevlastním, ale v knihovnách dostupná zanedlouho bude. --Harold (diskuse) 30. 12. 2025, 18:15 (CET)

Podle toho, jak moc oficiální takové názvy jsou / byly a nakolik se dá dospět k úplnosti. Jinak očekávám např. tahanice o velikost písmenek v takových názvech, když nebude zjevné, který zdroj upřednostňovat. Nedávno se tu řešila taková prkotina jako oficiálnost názvu současných parků! A výsledky byly velmi neuspokojivé, Wikipedie nám do ČB cpe park, o kterém "město samo neví". Nechci vidět ty osady :) --Chrz (diskuse) 30. 12. 2025, 16:42 (CET)

Tak třeba zmiňované Záholice jsou uvedené v databázi ČSÚ. Tam bych tak velké obavy neměl. --Martin Tauchman (diskuse) 30. 12. 2025, 17:10 (CET)

Kritérium ČSÚ by mohlo tedy být celkem určující. --Chrz (diskuse) 31. 12. 2025, 11:03 (CET)

Otázkou ale poté je, zdali má mít vlastní článek nebo ne. --Martin Tauchman (diskuse) 31. 12. 2025, 11:57 (CET)

Nemá. Nevymýšlejme pořád další a další výjimky, jen abychom mohli "psát" články o tématech, ke kterým ve skutečnosti nemáme dost zdrojů, abychom nějaký pořádný článek napsali. Pokud nechceme skončit na úrovni Sinugboanon Wikipedya. --Bazi (diskuse) 31. 12. 2025, 12:11 (CET)

Pro Moravu vám pomůže vzít si Hosákovo-Šrámkovo dílo Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Je tam všechno, co potřebujete vědět pro rozhodnutí? Nejspíše ano, a i kdyby snad u nějaké osadičky/samoty nebylo, žádný problém. Ohledně významnosti jako důvodu pro založení hesla, pokud ještě není, by se vodítko vzalo v potaz ve dvou úrovních: 1) je v základním rejstříku, 2) je zmíněno v rámci samostatného hesla. Porovnat s retrospektivním lexikonem. Pro Čechy nevím, ale třeba by uživatel Chrz připomněl. --Pavel Fric (diskuse) 31. 12. 2025, 12:10 (CET)

V samotách a osadách nejsem honěný. --Chrz (diskuse) 31. 12. 2025, 13:57 (CET)

Historicky máme založené články o všech částech českých obcí. Jejich počet je de facto stabilní a mění se maximálně o jednotky ročně. Jenže jsou části, které odpovídají čtvrti města, části které odpovídají vesnici, ale i části, které se skládají z několika shluků chalup na větším území (např. Zadní Chlum). U sídelních útvarů na úrovni ZSJ se často, zvláště ve městech, jedná o blok několika ulic, které se ničím neliší od sousedního bloku ulic a jako samostatný článek by sice třeba měly i zdroje, ale nemají moc smysl. Pak jsou ZSJ na úrovni vesnic, které nejsou částí obce (např. Holšiny). Obvykle se k nim dají najít zdroje, ale zde bych už bral jako nutnou podmínku pro článek více, než jen pahýl s názvem, polohou a počtem obyvatel (Prostě nezakládat automaticky, jen na základě existence, ale přidat i něco navíc). A pak jsou samoty, které nejsou ani ZSJ, občas jsou evidované jako ulice, občas ani to. U takových už by měla být splněna podmínka zdrojů. K mnohým z nich jsou, i když jen pár vět v místopisných knihách. Například mám před sebou v knize celou stranu o samotě Karštejn/Karštejnská bašta, která má celé dva domy. --JAnD (diskuse) 30. 12. 2025, 22:06 (CET)

Řešíme tu ale jen česká sídla a poněkud zapomínáme, že vesnice, vesničky a osady jsou i v jiných zemích. Pokud tedy chceme stanovit nějaké kritérium pro automatickou významnost sídel, tak by se to mělo týkat všech sídel, a nejen těch českých. To, že se sídlo nachází v Česku, z něj nedělá sídlo encyklopedicky významnější. --Jowe (diskuse) 31. 12. 2025, 13:41 (CET)

Ano. Ovšem u těch zahraničních sídel silně klesá schopnost dohledat ty nejzapadlejší zdroje, takže tím spíš by se články měly zakládat jen náležitě zdrojované. Včetně českých. Pokud má smysl nastavovat laťku pro nějaká česká témata níže, tak je to snad jen s ohledem k tomu, že nám pravděpodobně jsou snáze dostupné českojazyčné zdroje, abychom se mohli spolehnout na jejich existenci, zatímco jinde totéž dost dobře předvídat nedokážeme a podobně benevolentní bychom být neměli. Jestli někdo disponuje knihami o zaniklých obcích nebo osadách a samotách na českém, moravském a slezském území, chtěl bych vidět, zda se stejně může zaručit i třeba za africké nebo oceánské. I to je důvod, proč tu laťku nedávaž až tak moc dolů. --Bazi (diskuse) 31. 12. 2025, 14:17 (CET)

Africká či oceánská zaniklá osada je zbytečný extrém. Může to být existující vesnice v Polsku, o které existuje článek kromě polské i na několika dalších jazykových verzích. Tam si klidně můžeme vystačit s triviálními zdroji, stejně jako si vystačíme u mnoha českých vesnic. --Jowe (diskuse) 31. 12. 2025, 14:58 (CET)

Když si všimnu, kolik nám zbývá popsat polských měst... Samozřejmě že to tu nemáme systematické, najde se nadšenec do vesniček v jedné úzké oblasti a na objektivně významnější města zájemce není. Já bych to vzal tak, že my si českocentricky zameteme před vlastním prahem, Poláci si napíšou svoje vesnice, Afričani svoje, a zbytek dořeší uviverzální wikipedie v blízké budoucnosti. --Chrz (diskuse) 31. 12. 2025, 15:05 (CET)

Tak máme tu už odhadem stovky článků o polských vesnicích různé délky a určitě budou vznikat další. Ale máte pravdu, bude lepší tam nezametat a nechat to volně plynout jako dosud. Ještě by do toho delecionisté mohli házet vidle. :-) --Jowe (diskuse) 31. 12. 2025, 15:28 (CET)

Povězme si to takhle: Kolikrát je česká verze lepší než místní? Možná máme navíc navíc nějaké české přesahy, ale jinak bych si troufnul říct, že originál je originál, jen mu rozumět (jen ho idealisticky přeložit). --Chrz (diskuse) 31. 12. 2025, 16:38 (CET)

Branko Miletić, Balkan Incubator

Balkánské téma jednoho článku, na Diskuse:Branko Miletić přesunul Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2026, 20:36 (CET).

Fundraisingová kampaň Wikimedia Foundation v České republice

Vážení,

ráda bych vás informovala o nadcházející výroční fundraisingové kampani Wikimedia Foundation v České republice.

Fundraisingová kampaň bude mít dvě části.

1. Zašleme e-maily lidem, kteří již v minulosti přispěli z České republiky. E-maily budou odeslány mezi 2. a 6. březnem 2026.  
2. Pro nepřihlášené uživatele v České republice budeme na samotné Wikipedii zobrazovat bannery. Bannery budou zobrazovány od 7. dubna do 5. května 2026.

Před tímto termínem plánujeme provést několik testů, takže se může stát, že se vám bannery několikrát zobrazí na 3–5 hodin ještě před zahájením kampaně. Tato aktivita zajistí, že naše technická infrastruktura bude fungovat.

Brzy aktualizuji stránku pro spolupráci komunity. Tam uvedeme více podrobností o kampani, sdílíme několik příkladů bannerů a poskytneme vám prostor pro zapojení se do fundraisingové kampaně. Jakmile bude stránka aktualizována, informuji vás o tom zde, na VP.

Pořádáme také komunitní hovor, jehož podrobnosti budou uvedeny na stránce pro spolupráci, kde můžete klást své otázky a předkládat návrhy.

Obecně platí, že před kampaní i v jejím průběhu nás můžete kontaktovat:

• Na diskusní stránce týmu pro fundraising
• Pokud potřebujete nahlásit chybu nebo technický problém, vytvořte prosím ticket v systému Phabricator
• Pokud na diskusní stránce, VRT nebo sociálních médiích narazíte na dárce, který má potíže s darováním, odkažte ho prosím na stránku wikimedia.org, kde může darovat.

Děkujeme a s pozdravem, --JBrungs (WMF) (diskuse) 8. 1. 2026, 12:18 (CET)

Články v pedagogice a vzdělávání

Řada článků v pedagogice a vzdělávání jsou neencyklopedické či nesrozumitelné, tematicky roztříštěné či duplicitní. Příklad Nástroje vzdělávací politiky, Aktéři vzdělávací politiky ČR a Cíle vzdělávací politiky. Co s tím? --Wikipedista:BobM _d|p 13. 1. 2026, 18:08 (CET)

Už bylo Wikipedie:Diskuse o smazání/Články z pedagogiky a soudě dle Wikipedie:Nástěnka patroly#Pedagogický kurs vznikají další i nyní. --OJJ, Diskuse 13. 1. 2026, 18:53 (CET)

@BobM Samotného by mě zajímal názor komunity, pravděpodobně jde o jeden z mnoha projektů zadávaných školou, které se trvale objevují.

Podíval jsem se na Nástroje vzdělávací politiky. Formální 2NNVZ asi splňuje, i když zdroje, pokud jsou naskenované, jsou neveřejné a tedy těžko prověřovat bez osobní návštěvy Národní knihovny (na to asi nikdo časem plýtvat nebude). Text tvoří obecná nekonkrétní "moudra", která aby jeden tesal do kamene. Třeba "U vzdělávacích programů se hodnotí zejména jejich obsah, metody dosahování cílů, atd. Pro realizaci vzdělávacích programů se posléze zjišťuje, zda hodnocené parametry jsou v souladu s dosaženými cíli programu".

Ale Wikipedie není cenzurována, takže pokud článek hrubě neporušuje pravidla a splňuje základní pravidlo encyklopedické významnosti, nevím, co s tím. Třeba víc hlav bude víc vědět (@Bazi ?) Zdraví --Svenkaj (diskuse) 13. 1. 2026, 19:25 (CET)

Významnost pořadů

Kolega Maty107 se pustil do zakládání stránek TV pořadů jako Šťastná 7, ovšem jejich WP:EV se mi zdá být diskutabilní. Na druhou stranu nejsou jediné: Věříš si?, Co na to Češi, Případy detektiva Packala a mnohé jiné. Zajímá mne, jak se k tomu staví komunita (obecně si tipuju, že jsou takové články tiše tolerovány, pro svůj slabý až nulový propagační význam, na druhou stranu je taky pravdou, že shrnují určitou, dnes již mnohdy zapadlou část české kultury). OJJ, Diskuse 3. 1. 2026, 05:58 (CET)

Televizní pořady bývají obvykle zaznamenány v příslušných databázích, tedy o nich nějaké informace jsou, i když to nebude asi žádná sláva. Bude to asi podobné jako s těmi osadami a samotami. Za mě by se měla dokládat významnost tam i tam. Jestli ale komunita chce podporovat uznání automatické významnosti u jednoho, nedává smysl, proč ne taky tady. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2026, 10:38 (CET)

Osada tu stojí třeba stovky let a zřejmě tu bude stát ještě mnoho let i v budoucnu. Televizní pořady vzniknou ze dne na den, odvysílá se třeba jen pár dílů a pak upadnou v hluboké zapomnění. V tom vidím docela rozdíl. V době, kdy nějakou "televizi" může provozovat skoro každý, bych zde na 2NNVZ spíše trval. --Jowe (diskuse) 3. 1. 2026, 10:56 (CET)

Hlavně osad je omezebý počet, protože půda je omezený a vyčerpatelný zdroj. Televizních pořadů můžete chrlit velkou spoustu. To je, myslím, zásadní rozdíl. --Martin Tauchman (diskuse) 3. 1. 2026, 12:21 (CET)

Že něco někde dlouho stojí, nevypovídá nic o encyklopedické významnosti. Významnost spočívá v tom, že ten předmět vzbuzuje zájem lidské společnosti natolik, aby o něm v dostatečném rozsahu pojednala, popsala jej. Kulturní i popkulturní pořady vysílané v televizi jsou pravděpodobně lidem na očích více, i když jen proběhly po obrazovkách, než nějaký kus kamene schovaný v lesích, i kdyby tam stál/ležel stovky tisíc let. Takže jedinou jistotou je dokládání 2NNVZ, ovšem i u těch kamenů v lesích nebo samotách u lesa, ne jenom u televizních pořadů, protože k nim třeba zrovna někdo nemá vztah. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2026, 12:50 (CET)

2NNVZ jsou jen takové zaklínadlo, které nikdy na Wikipedii nefugovalo a nikdy ani fungovat nebude. Okolní svět je příliš různorodý na to, aby na něj šlo použít nějaké universální pravidlo. U mnoha téma si vystačíme se zdroji triviálními a závislými. Naopak u mnoha vám klidně najdu deset NNZ, a přesto by takový článek težko na Wikipedii obstál. --Jowe (diskuse) 3. 1. 2026, 14:52 (CET)

Příklady k obojímu by nebyly? --Jann (diskuse) 3. 1. 2026, 15:34 (CET)

Příkladem prvního, mohou být třeba předlistopadoví poslanci FS (Božena Bobková), kde se vychází jen z triviálních a závislých zdrojů. Příkladem druhého může být třeba každý jednotlivý ligový fotbalový zápas. Ten je detailně popsán a rozebrán v mnoha nejen sportovních médiích. Je popsán mnohem lépe než kdejaká středověká bitva, přesto se shodneme, že zakládat články o každém takovém zápase je nesmysl. --Jowe (diskuse) 3. 1. 2026, 16:32 (CET)

Poslanci jsou automaticky významní podle oborového kritéria... --VasekPav (diskuse) 3. 1. 2026, 18:32 (CET)

Nejsou, pouze „Významní členové zákonodárného sboru (funkcionáři sboru nebo aktivní či mediálně známí členové)“. --Zdenekk2 (diskuse) 3. 1. 2026, 18:37 (CET)

A jé, už vidím články o zápasech (a DOS na Bobkovou). --Zdenekk2 (diskuse) 3. 1. 2026, 18:40 (CET)

Kromě Bobkové tu máme asi tak 2000 dalších podobných článků. A nemusí to být jen články o zápasech, může to být jakákoliv událost, o které se píše a rozebírá se, třeba Okamurův novoroční projev. Přestaňme si hrát na to, že existence/neexistence 2NNVZ znamená existenci/neexistenci článku na Wikipedii. --Jowe (diskuse) 3. 1. 2026, 19:00 (CET)

Poslanci, zápasy, fotbalisti, epizody seriálu, kauzy a události, mnohé by fungovalo stejně dobře ne-li lépe (= bez DoSů a handrkování o významnosti) jako tabulkové seznamy v souhrnnějším článku. Tím spíš, když na ně nevedou žádné odkazy, tím se taky ukazuje jejich důležitost. --Chrz (diskuse) 3. 1. 2026, 19:56 (CET)

Tak ten projev jistě významnost jako jednorázová událost má. Už protože vyvolal mezinárodní ohlas. Jen by to bylo lepší jako kapitola do článku o pánovi Okamurovi. --Zagothal (diskuse) 5. 1. 2026, 17:02 (CET)

No, byl jsem zvědavej, jestli se dozvím něco nového. A zase jen stokrát provaření poslanci a fotbal :-)

Ale vážně: poslance (české/československé) máme všechny. Jako české obce a imo to má (u obojího) svou hodnotu. Jako u obcí, u části poslanců jsou k dispozici jen opravdu mizerné zdroje. Byly proto kdysi pochybnosti o významnosti, zkusmo se vzal jeden takový poslanec z 50. let, a našly se články v regionálním tisku, čili se poslanci ponechali se závěrem, že jsou všichni enc. významní, protože zdroje jsou i pro ty nejobyčejnější, akorát že off-line - zahrabané v knihovnách (a pro německé poslance českého sněmu 19. století bude ty regionální noviny samozřejmě německy). Takže v teorii jsou mizerní poslanci mizerní jen dočasně. V praxi, no, deset let na ně nikdo nešáh.

Co se týče fotbalových zápasů, kdyby někdo zpracoval jednotlivá utkání se vší parádou, průběh, hodnocení, komentáře, ozdrojoval, nevidím důvod proč je nepochválit a neopuclíkovat. Úplně stejně jako jednotlivé díly seriálů (Mé nahraditelné já).

Jestli je nesmysl mít DČ o jednotlivých zápasech - no lepší by bylo mít nejdřív pořádné články o klubech, pak o stadionech a hráčích a až pak bych viděl prostor pro zápasy. Ale když někdo bude psát o fotbalu "zespoda", tak bych se mu snažil domluvit, ale nemazal bych. Biologům taky nemažem kvalitní články o druzích, které mají mizerné nadřazené články o rodech, řádech a čeledích. --Jann (diskuse) 3. 1. 2026, 22:18 (CET)

Velmi pochybuju, že by ke všem komunistickým předlistopadovým poslancům existovaly nezávislé netriviální zdroje. Možná najdete nějaké triviální zmínky, že se soudružka Bobková zúčastnila prvomájového průvodu. Možná najdete něco méně triviálního v komunistickém časopise Život strany, ale to zase nepovažuju za nezávislé. Aby nedošlo k mýlce, já existenci těchto článků nezpochybňuju, naopak, jsem rád, že je tu máme. Jen to ukazuje, že i bez 2NNVZ se dá vytvořit smysluplný článek.

Zmínil jsem fotbalové zápasy, ale může to být jakákoliv jednorázová událost, která se dostatečně propírá v médiích. Tam zcela určitě existují 2NNVZ, ale existence článku na Wikipedii by zcela jistě narazila. Takže 2NNVZ nejsou nějaké universální pravidlo, které by jednoznačně určovalo významnost vždy a všude, jak se to třeba například kolega Bazi, na kterého jsem reagoval, snaží podávat. --Jowe (diskuse) 5. 1. 2026, 13:32 (CET)

@Jowe: Jak jsem několikrát psal, články bez NNVZ většinou komunitu nepálí tehdy, nemá-li takové téma potenciál něco či někoho propagovat. U zapadlých sídel, dekády mrtvých poslanců a fotbalistů nebo druzích cikád stojíme na tomto nekonfliktním poli. Je otázkou, jestli je to dobře – a je otázkou, jestli má smysl takové status quo ponechávání zastávat i u podobných TV pořadů (Šťastná 7 může teoreticky podpořit sledovanost příslušné televize, ty nevysílané ale už taky nic nepropagují). --OJJ, Diskuse 5. 1. 2026, 13:52 (CET)

S tím, co píšeš o článcích bez 2NNVZ, souhlasím. Názor na televizní pořady jsem napsal ve svém prvním příspěvku na toto téma. Ty další byly jen reakce na to, že se tu někdo snaží vydávat existenci 2NNVZ za všespásné pravidlo, které vyřeší vše. --Jowe (diskuse) 5. 1. 2026, 14:09 (CET)

No, možná nepálí, ale aby z toho hned někoho nenapadlo, že zrušené pořady, zemřelé osoby a politici, zaniklá sídla, fotbalisti v důchodu a fotbalové týmy co vypadly z nejvyšších soutěží mají automatickou EV, nebo aspoň velkou šanci, že k nim nikdo nebude dělat DoS. --Chrz (diskuse) 5. 1. 2026, 15:51 (CET)

A to jsou pak právě ty subjektivní dojmy vstupující nevhodně do objektivního posuzování. Že někdo touží po propagaci toho či onoho tématu a že se zase někomu nelíbí propagace toho či onoho tématu (z nějakých ideologických důvodů), považuju za nežádoucí faktory. Poměřování pomocí NNVZ je nejen objektivní napříč všemožnými obory a oblastmi zájmu, ale taky vychází ze základního principu: napsat plnohodnotné heslo nebo článek můžeme jedině s dostatkem zdrojů, a to pokud možno ucelených (netrivialita) a vyvážených nebo se vyvažujících (proto taky chceme nezávislé dva jako minimum, raději vícero). Bez toho se dá počítat nanejvýš se zmínkami v jiných tématech. Jiné dojmy o jakési "společenské" významnosti (jestli tady chceme víc vědců než fotbalistů, protože nám připadají tak nějak důležitější) jsou nevhodné a nepatřičné, protože zohledňují nějaké osobní preference, zatímco nereflektují tu nezbytnou potřebu adekvátních zdrojů pro přijatelné encyklopedické heslo. Kromě toho samozřejmě má smysl zvažovat encyklopedickou povahu samotnou, což je WP:CWN, právě abychom tu neměli články třeba o opravě kanalizace v ulici Horní nebo uzavírce silnic třetí třídy z důvodu pokládky nového povrchu. --Bazi (diskuse) 5. 1. 2026, 16:56 (CET)

@Bazi: To by zajisté bylo ideální, ale v reálu to funguje tak, že se zde v případě řady témat nastaví nepsané status quo právě nastřádáním příslušných wikičlánků. (Přičemž je možné, že čtenáři naopak wikihesla o TV pořadech nebo zapadlých kopcích ocení, pro srovnání s pár mnou založenými hesly s jednoznačnou významností). --OJJ, Diskuse 5. 1. 2026, 17:53 (CET)

Odhaduju, že lidi nejčastěji hledají témata, na která narazí v běžném životě a o kterých nevědí tolik, kolik by vědět chtěli. Proto asi nebudou tolik hledat hesla jako Stůl nebo Židle a stejně tak Vranucha nebo Rosněnkovití, protože na ty druhé holt zas tak často nenaráží a o těch prvních toho nepotřebují moc zjišťovat. Ale když se koukají na televizi, tak zrovna televizní pořady je pochopitelně zajímat můžou. Není to nic proti ničemu, je to hledisko čtenářského zájmu. Zájmem encyklopedistů a encyklopedistek pak má být právě schopnost tvorby relevantních hesel alespoň nějaké základní úrovně. Proto bychom neměli požadavky na VNNVZ jen tak opouštět. --Bazi (diskuse) 5. 1. 2026, 18:20 (CET)

@Jann: Dobrý den, pamatujete si prosím, kde diskuse o poslanci z 50. let byla? Otestoval se takto jenom jeden poslanec? To by klidně mohla být náhoda, z jednoho příkladu se špatně činí úsudek na celou skupinu. Mělo se takto zkusit dohledat zdroje alespoň k deseti náhodně vybraným poslancům. --Marek Genius (diskuse) 13. 1. 2026, 05:22 (CET)

Nejspíš pod Lípou. Cca 2011 plusminus. A otestoval se sice jeden, nicméně - pokud se pamatuju - poslancoval v 50. letech minulého století, tedy argument byl "když má zdroje i řadový poslanec z doby kdy parlament měl relativně malou politickou váhu, tak zdroje budou i pro poslance z ostatních dob kdy měli význam a existoval urputný konkurenční boj o místa v parlamentu (doprovázený veřejnou polemikou = zdroji). --Jann (diskuse) 13. 1. 2026, 14:19 (CET)

Děkuji za odpověď. Ostatními dobami myslíte doby českého zemského sněmu za Rakousko-Uherska? Laicky bych řekl, že z 50. let 20. století bude o poslancích více zdrojů než z 19. století, protože je inflace zdrojů a protože politickým tématům se budou více věnovat média totalitního státu než média státu demokratického. Ovšem to je jenom laický názor, mohu se mýlit. Podařilo se nějak prokázat, že daný poslanec (Josef Kraus?) byl jen průměrným, řadovým poslancem, a ne nadprůměrně angažovaným (nebo jinak reálně významným poslancem), ke kterému proto existovala nadprůměrná publicita? --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2026, 20:31 (CET)

Zřejmě kolega Jann měl na mysli tuto diskusi. Wikipedie:Diskuse o smazání/Josef Kraus (politik KSČ). --Jowe (diskuse) 13. 1. 2026, 14:29 (CET)

Diskuse na toto téma probíhala i zde. --Jowe (diskuse) 13. 1. 2026, 14:38 (CET)

Děkuji za odpověď a dohledání. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2026, 20:31 (CET)

Teď je otázkou, zdali ty databáze považovat za netriviální zdroj. Většinou stejně jen opíší text distributora a dodají uživatelské hodnocení. Za mě tedy ČSFD spíše triviální zdroj povětšinou bude. --Martin Tauchman (diskuse) 3. 1. 2026, 12:50 (CET)

Databáze ČSFD zaznamenává VŠE, známé neznámé, podstatné triviální. Wikipedie má snad nějaké zvýšené nároky na samostatný článek. --Chrz (diskuse) 3. 1. 2026, 12:55 (CET)

Je to zhruba podobné jako s těmi samotami, které jsou zaznamenané na mapách coby triviálních zdrojích, a přesto se k nim výše někteří vyjadřují v tom duchu, že by měly mít nárok na článek. Člověk by myslel, že má Wikipedie větší nároky na samostatný článek. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2026, 13:50 (CET)

Tak ohledně map tu máme tento konsensus ze ŽOKu. Jinak z toho, jak to funguje v praxi, by to člověk úplně nevyčetl, jelikož tu máme i samostatné články o jednotlivých dílech seriálu Simpsonovi. Poté je otázka, proč bychom se měli dívat odlišně na jiné články, když tu tyto necháváme. --Martin Tauchman (diskuse) 3. 1. 2026, 14:03 (CET)

No, jenže když jsem náhodně klikl na dva z dílů Simpsonových (Mé nahraditelné já, Líza a Lady Gaga), tak to jsou dost dobré články - sekce o ději, sekce o produkci, hostujících hercích a komentáře z jejich strany, sledovanost, sekce o kritickém hodnocení obsahující názory několika recenzentů rozebírajících přednosti a nedostatky dílu, vše ozdrojované. Kdyby „Šťastná 7“ a další vypadaly takhle, tak OJJák místo úvah o právu článku na existenci uvažuje o pochvale autorovi a puclíku. Jo vlastně „Mé nahraditelné já“ má puclík DČ. Naopak Šťastná 7 obsahuje jen popis pořadu plus datum premiéry, nezávislé zdroje nula, kritická reflexe nula, kromě odkazu na ČSDF chybí jiná reakce okolního světa. Články o díle Simpsnů jsou kvalitou někde úplně jinde a proto se na mě máme a musíme dívat jinak. (Koukám že jsou to víceméně překlady z enwiki, kde to mnohdy jsou DČ, čili by zásadnější problémy s obsahovou stránkou a zdrojováním být neměly a po češtinářské kontrole by bylo možné nasázet docela dost puclíků DČ. --Jann (diskuse) 3. 1. 2026, 15:32 (CET)

Simpsoni jsou překlad enwiki stránek s anglickými zdroji. Takhle bychom mohli sepsat "dost dobré články" o epizodách seriálů, které v Česku ani nikdy neběžely. Dobrý přístup byl dělat články jen k výjimečným epizodám, které významem a dopadem vystoupily z běžných okruhů fanouškovských zdrojů, které popisují či recenzují naprosto všechno. Ale dopadlo to jako vždy: Začaly se na cswiki dělat články ke všem epizodám v úzkém kruhu editorů a postupem času (v roce 2022) vyprchalo nadšení tvořit dál. Třeba se to někdy dožene v rámci plnění nějaké wikivýzvy. Jak s osadami o téma výše, tak s nevýraznými pořady televizí je výborným řešením prostý tabulkový seznam s nějakým tím sloupečkem pro poznámku. --Chrz (diskuse) 3. 1. 2026, 17:43 (CET)

Obdobně bychom mohli mít článek o každém modelu telefonu nebo nože, který někdo někde zrecenzoval. Najdete si spoustu stránek s recenzemi a budete mít článek plný zdrojů (určitě vyjdou recenze v angličtině a němčině, pár českých serverů také máme). PS: Vlastně se divím, že tu nemáme vlastní články o jednotlivých epizodách Hvězdné brány nebo Červeného trpaslíka. --Martin Tauchman (diskuse) 3. 1. 2026, 21:02 (CET)

Přesně tak. Wikipedie má být souhrn veškerého publikovaného vědění. Právo na wikiexistenci mají články o všem, k čemu existují náležité zdroje. I o modelech mobilů a nožů, i o jednotlivých fotbalových utkáních, i o dílech seriálů. A právo na hodnocení DČ a NČ mají články, které přelezou náležitou laťku kvality. I když jsou o "pouhé překlady" a o tak nedůležitých věcech, jako je jeden díl animáku. Že se množství a dostupnost zdrojů neřídí našimi představami o důležitosti témat? To znamená, že lidská společnost žije jinými tématy. A wikipedie zrcadlí společnost jako celek, společnost žijící animáky a mobily, ne naše maličké sociální bublinky.

Že jsou témata důležitější? Jsou. A chybí tu. Ale články zde mohou být jen když se najde nadšenec, který je napíše. U velkých národů se to v průměru srovná, a důležité téma někoho zaujme. U malých národů jako je český se snadno stane, že se v tomhle desetiletí tématu nikdo psavý nevěnuje. Chce to čas. Přijdou jiná desetiletí a jiní psavci. Anebo automatické překladače. --Jann (diskuse) 3. 1. 2026, 22:18 (CET)

Podle této interpretace by na Wikipedii mohlo být cokoliv, k čemu je zdroj, v rozsahu, k čemu je zdroj. Taková ale Wikipedie přece není. Pořád je to jen takový výcuc toho nejpopulárnějšího, ne sourhn všehomíra. --Chrz (diskuse) 4. 1. 2026, 16:56 (CET)

Ano, zjednodušeně vzato to tak je, svůj článek může mít každé encyklopedické téma, ke kterému je dostatek NNVZ. Dojem, že je na Wikipedii jen "cosi nejpopulárnějšího", se spíš asi odvíjí od skutečnosti, že je tady to, co někoho zajímalo natolik, aby o tom chtěl psát. A přitom ještě spousta věcí, které většinu lidí asi vůbec nezajímá, ale někomu to za tu práci stálo. Naopak by bylo velmi žádoucí, aby tady nebyly pokud možno žádné věci, ke kterým zdroje prakticky nejsou nebo jsou běžnými způsoby nedohledatelné. --Bazi (diskuse) 4. 1. 2026, 17:53 (CET)

Tak třeba u Davida Kozáka, útočníka na FF UK, se komunita tehdy shodla na tom, že by článek mít neměl. Takže je otázkou, co všechno do takového zjednodušeného schématu patří a co už ne. --Martin Tauchman (diskuse) 4. 1. 2026, 20:48 (CET)

Na čem se kdy shodne komunita, za to s prominutím já osobně ručit nemůžu, komunita není řízena mým názorem. A děje se v komunitě řada chyb a nešvarů. Což neznamená, že bychom je měli hromadit a dále šířit. V řadě jednotlivých diskusí a hledání konsenzu bohužel zaznívají zhusta subjektivní představy, názory, preference a někdy i převáží. Ani při snaze o nějakou systematičnost není záruka, protože rozsáhlých ŽOKů se taky mnohdy účastní jenom pár jednotlivců a lokální konsenzus nemusí dávat smysl. --Bazi (diskuse) 5. 1. 2026, 00:46 (CET)

No, ona mi ta diskuse ohledně významnosti vždy přišla taková, že mají jednotliví wikipedisté nějakou intuitivní představu, co to taková významnost je, kterou se poté snaží nějakým způsobem napasovat na již existující pravidla a konsensy. --Martin Tauchman (diskuse) 4. 1. 2026, 20:22 (CET)

A pak je tu nejeden ŽoK a DoS co ještě "encyklopedicky významné" je a co ne. Jednak na samostatný článek, jednak jako informace pro uvedení do článku (někdo pak výmazy takových nepodstatností - ač ozdrojovaných - označuje za cenzuru). Máme obecné doporučení o EV, pár tematicky specializovaných, ale zas a znova se najde něco k dojasnění. --Chrz (diskuse) 4. 1. 2026, 23:35 (CET)

@Jann Doporučuji si nejdříve přečíst Co Wikipedie není, ať nám tu nepíšete mylná tvrzení. --Plikous (diskuse) 4. 1. 2026, 17:07 (CET)

Přečetl jsem a nezbývá mi než konstatovat, že všechna má tvrzení jsou v souladu s vámi odkázaným pravidlem. Zkuste to taky, číst pravidla. Třeba pak budeme mít nějaký užitečný postřeh k tématu, významnosti tv pořadů. --Jann (diskuse) 5. 1. 2026, 17:30 (CET)

Hned vaše první věta „Wikipedie má být souhrn veškerého publikovaného vědění.“ je v přímém rozporu s CWN. (Vůbec existence tohoto pravidla dokazuje, že to tak není.) Pevně věřím, že nebude třeba do tohoto nějak dále zabředávat. S pozdravem. --Plikous (diskuse) 5. 1. 2026, 18:15 (CET)

"Imagine a world in which every single person on the planet is given free access to the sum of all human knowledge. That's what we're doing." Jimmy Wales --~2025-33292-29 (diskuse) 5. 1. 2026, 18:39 (CET)

Zajímavé srovnání „planých řečí“ a reality... --Plikous (diskuse) 5. 1. 2026, 19:29 (CET)

Souhrn veškerého (dosavadního) vědění lidstva je v tisícileté historii encyklopedií termín, který označuje výběr nejdůležitějších informací považovaných za užitečné ke vzdělání. Hodně nahrubo: CWN je definice „vědění“ a NNVZ definice „souhrnu“. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 1. 2026, 22:14 (CET)

Tak to jsou tedy hodně svérázné definice... --Plikous (diskuse) 6. 1. 2026, 01:06 (CET)

@Martin Tauchman: Zrovna články o jednotlivých modelech mobilů, počítačů, kalkulaček by mi přišly fajn. Alespoň o těch, které se prodávají nebo prodávaly v minulosti na českém trhu, nebo alespoň o těch nejznámějších, nejprodávanějších, nejčastějších. En wiki podobné články má, ale u nás zatím spíše chybí. Přitom myslím, že články o modelech mobilních telefonů a dalšího, fotoaparátů, televizorů, ledniček, praček, automobilů s odkazy na provedené recenze a s dalšími informacemi by veřejnost ocenila možná více než články o padesát let mrtvých poslancích a některých dalších tématech, o kterých články jsou. --Marek Genius (diskuse) 13. 1. 2026, 05:05 (CET)

Pocitově bych řekl, že články o televizních pořadech klidně ponechat. Mohou sloužit jako rozšíření biografických (i jiných) článků. Dejme tomu se v článku Tomáš Matonoha dočtu, že léta „moderoval pořad Co na to Češi“, pořad se natáčel šest let (2016–2021), to už není v kariéře člověka zanedbatelné. Jenomže z takové fráze je zcela nejasné, o jaký pořad šlo. V lepším případě se dočtu, že „moderoval soutěžní pořad Co na to Češi“, ale soutěžní pořad je pořád široký pojem, zahrnuje vše od AZ-kvízu přes Star Dance a Prostřeno! po Pevnost Boyard. Pokud článek o soutěži existuje, mohu se tak o moderátorovi (nebo jiném tvůrci, režisérovi, kameramanovi, encyklopedicky významném soutěžícím) dozvědět další informace. Dozvím se, jaký typ práce bral, se kterými lidmi spolupracoval, s kým se v životě setkal, o jeho životě si udělám hlubší představu. Ale tento názor je spíš pocitový, než že bych jej měl podložený argumenty, vycházejícími z pravidel. --Marek Genius (diskuse) 13. 1. 2026, 05:18 (CET)

Retrospektivní články

Dobré ráno. Víte, jak je taková ta skupina článků (něco) v (rok)? Zkoumal jsem je a všiml jsem si, že oproti těm na anglické a některých cizojazyčných wiki je to docela bída. Samozřejmě, i já se do nich snažím doplňovat, ale s enwiki, kde má každá z těch stránek nejméně 5 podstránek se bohužel asi nikdy nevyrovnáme. Když už o tom mluvím, v té skupině článků je také o lodích. Není ten název o loďstvech náhodou gramaticky nesprávný? Zní především kostrbatě a také je v jiném tvaru, než ostatní z této skupiny článků. Ješte by nebylo špatné zmínit, že na enwiki mají archivní americké a kanadské (možná i další) televizní programy. Asi to nebude možná, ale bylo by docela fajn, kdybychom něco takového měli i tady.

Pokud zním arogantně, tak jsem to tak nemyslel.

--~2026-24671-3 (diskuse) 14. 1. 2026, 05:46 (CET)

Proč byste měl znít arogantně? Zníte tak, jako vždycky. Zvídavě, bezelstně, překvapeně; asi jako babička, která celý den kouká z okna a každému, kdo se s ní náhodou potká, bez vyzvání vypráví, co viděla. Ano, anglická wikipedie má 30× více aktivních uživatelů než ta česká, a tak má i trochu více článků. Ano, články „2025 v osobních urážkách na wikipedii“, nebo „1950 v loďstvech“ mají specificky kostrbatý, leč úsporný název; zdá se to tak být zcela v pořádku. (Všechny tyto články by snad šlo zakládat roboticky překladem z cizojazyčných wikipedií; generativnímu zakládání článků se dlouhodobě věnuje nejméně tucet kolegů, a tak vás některý z nich může vyslyšet, pokud konkretizujete, jaké že oddíly typu „2000 v televizních seriálech“ vám na české wikipedii chybějí.) S dnešními výpočetními možnostmi by neměl být problém poskládat televizní program prakticky od začátku vysílání v ČR a nabídnout jej volně k nahlédnutí všem registrovaným uživatelům, kteří zaslali sken občanky a vzorky DNA; prakticky to asi ještě nějaký rok problém bude. --Osidor (diskuse) 14. 1. 2026, 07:18 (CET)

Pokud někdo vytvoří roční přehledy na určité encyklopedicky významné téma podložené zdroji, většinou se mu bránit nebude. Ale vzhledem k velikosti české wikikomunity je dost pravděpodobné, že bude na dlouhou dobu jediný, kdo do takových článků přispěje. A je otázkou, zda není lepší v některých tématech udělat spíše přehledy po desetiletích. Případný název takových článků je dobré řešit s lidmi z oboru - 2026 v loďstvech sice zní trochu zvláštně, ale máme i 2026 v letectví, což je také jednoslovný název a ani u jednoho mne nenapadá jiný, jednoslovný název. Slovy klasika: „ Se stim smiř“ --JAnD (diskuse) 14. 1. 2026, 08:13 (CET)

My zase máme například 2026 ve fotografii, a v tom jsme lepší než na en wiki! Víme? --Svajcr (diskuse) 14. 1. 2026, 08:20 (CET)

Loďstvo, letectvo, jezdectvo... Není mi asi jasné, co je na těch slovech špatně. Nebo v čem je ten tvar "v loďstvech" problematický? Že je v množném čísle? --Bazi (diskuse) 14. 1. 2026, 08:50 (CET)

Možná ano. Všechny ostatní z této kategorie jsou v jednotném. --~2026-24671-3 (diskuse) 14. 1. 2026, 21:39 (CET)

Podeváté startuje soutěž Popiš památku!

Ahoj! Už podeváté běží od 15. ledna do 28. února letošního roku editační soutěž s názvem Popiš památku. V rámci ní píšeme články o kulturních památkách. Těch českých je přes čtyřicet tisíc a pořád jich spoustu zdokumentovánu nemáme.

Zapojit se do ní lze následujícím způsobem:

1. Vyberte si kulturní památku, o které není článek
2. Napište o ní článek
3. Přihlaste jej a soutěžte o hodnotné ceny!

Letos soutěž reflektuje zkušenosti z loňských ročníků, kdy soutěžící žádali, aby se psaly články i o památkách v zahraničí. Dává to smysl, neboť jsme toho dokázali zdokumentovat už docela dost (přes dva tisíce sedm set staveb!) a jinde jsou objekty nemalého významu, které zpracované vůbec nemáme. Proto pravidlem pro letošek je: Pokud je památka v Evropě předmětem tamní památkové ochrany, patří k nám taky!

Je potřeba dodat, že máme k soutěži docela dost fotek – tisíce, které pořídili před lety účastníci soutěže Wiki Loves Monuments. Nebojte se je využít, na Commons je obsahu v tomto směru značné množství!

Zapojte se do soutěže Popiš památku i letos! Akce je organizována z komunitních minigrantů a ceny pro vítěze zaplatil spolek Wikimedia Česká republika. Aktron (✆|✍) 14. 1. 2026, 22:09 (CET)

Portál Rakousko-Uhersko

Chtěl bych trochu zpropagovat portál Rakousko-Uhersko. Na stránky souvisejíci s Rakousko-Uherskem bych přidal odkaz na tento portál. Doufám, že nikdo nebude proti.

Nic po nikom nechci, připomínky typu: "je to zbytečné" jsou tedy irelevantní.

Pokud bude mít někdo nějaké konstruktivní připomínky nebo by mi i s prací pomohl, budu rád.

Speak now or forever hold your peace. Děkuji --Kkominik (diskuse) 16. 1. 2026, 11:11 (CET)

Prosil bych však přidávat odkazy na portál do článků, které s Rakousko-Uherskem opravdu přímo souvisí. Tedy články o historických událostech, historických územních celcích patřících do Rakouska-Uherska, osobách rakousko-uherské politiky a pod. Nenacpat odkaz třeba do českých měst protože byly součástí Rakouska Uherska nebo všech osob, které se za Rakouska-Uherska narodily nebo prožily část života. Díky. --Jowe (diskuse) 16. 1. 2026, 11:20 (CET)

Ano, jistě. --Kkominik (diskuse) 16. 1. 2026, 11:31 (CET)

Hora Ortler byla kdysi nejvyšší vrchol Rakouska-Uherska. To jsem zvědav, jestli ji zahrnete ... --Idkcie245 (diskuse) 16. 1. 2026, 13:32 (CET)

Automatický podpis

Dobré dopoledne. Nevíte, od kdy funguje to, že uživatel se nemusí podepisovat. Podpis se přidá automaticky? Děkuji --~2026-24671-3 (diskuse) 17. 1. 2026, 11:37 (CET)

Od zprovoznění (kdysi „nových“) diskusních nástrojů, tedy přibližně od roku 2020 (Wikipedie:Diskusní_stránka#Způsoby přispívání do diskusí). Tyto nástroje podepíšou uživatele automaticky. Nicméně není povinnost je používat a v určitých situacích je ani použít nelze, takže požadavek na podepisování komentářů de facto platí i dnes. --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2026, 15:05 (CET)

Wikipedista:~2026-24671-3: Pokud to není jasné, tak doplním, že podpis je automaticky přidáván jen při kliknutí na tlačítko Odpovědět nebo při kliknutí na tlačítko Přidat téma (na těch stránkách, kde se tato tlačítka nachází). Při nepoužití těchto utilit musí podpis doplnit editor sám ručně. Může se na to zapomenout. Dříve jsem na přidání podpisu prakticky nikdy nezapomněl, ale jak jsem si navykl na tato tlačítka, tak už jej občas přidávat zapomínám. Takže pozor na to. --Marek Genius (diskuse) 20. 1. 2026, 19:31 (CET)

Šablona Pracuje se v kurzu KISK

Kolega @Jaroslav Mašek: vede jakýsi kurs Wikipedie:Nástěnka/Wikimedia ČR/Píšeme Wikipedii - kurz pro studenty KISK (zimní semestr 2025), což je na jednu stranu pozitivní (nejedná se o {{SPW nadivoko}}). Na druhou stranu mám výrazný problém v tom, že vyžaduje dlouhodobé využívání šablon, které jsou pro krátkodobé užití: například zde uživatelka přímo píše: „Prosíme, needitujte tuto stránku po dobu čtyř týdnů od vložení této zprávy“. Během čtyř týdnů se přičemž článek už i sám automaticky prověří.

Na diskusní seanci s WM ČR jsem říkal, že by podobné články měli jeho studenti rozpracovávat na pískovišti, on by je pak s nimi měl zkontrolovat a přesunout do hlavního jmenného prostoru. K čemuž se však z pro mě pochybných důvodů moc netvářil. Nemyslím si ale, že současný stav podobných sloních termínů odpovídá zajetým interním principům a že je to nejlepší alternativou vůči „náletu“ nových článků. Koneckonců i potenciálním novým Wikipedistům se tak vtisknou špatné principy. --OJJ, Diskuse 20. 1. 2026, 06:11 (CET)

Při patrole jsem na to koukal a také mě to trochu zarazilo. Nicméně myslel jsem, že je to s někým takto domluvené, i když je to dost nestandardní přístup. V tomto případě bych tedy byl pro, novým uživatelům na diskuzi napsat, ať si to rozpracují na pískovišti a až poté založí v hlavním jmenném prostoru. Případně tam dát šablonu odloženého smazání z důvodu, že článek nesplňuje nároky na enc. heslo, aby to zůstalo pod kontrolou patroly. --PetrVod (diskuse) 20. 1. 2026, 16:28 (CET)

@OJJ, @Jaroslav Mašek: Myslím, že takto dlouhá lhůta je vhodná spíš pro šablonu Ve výstavbě, pro Pracuje se je naprosto přestřelená. A souhlasím, že by pak bylo vhodnější připravovat články na pískovišti. Rozumím tomu, že když je kurz řešený jenom formou "dvou hybridních setkání", tak si to asi chtějí ponechat "rozdělané" mezi oběma těmi setkáními, ale v takovém stavu by se asi neměly nechávat články v hlavním jmenném prostoru. I v našich seniorských kurzech, které probíhají po dobu šesti týdnů, musíme vystačit s pískovištěm a až pak možná s finálním přesunem do HJP, přestože by ušetřilo nějakou práci, kdybychom si mohli od začátku dělat rovnou v HJP. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2026, 16:57 (CET)

Flagicon Sýrie (potřetí)

Po roce a měsíci od proběhlé diskuse a po osmi měsících od připomenutí bych chtěl upozornil na skutečnost, že stále nikdo si nenašel čas, aby prošel články obsahující {{Data státu/Sýrie}} (nyní 680 vložení, avšak s několika přesměrováními to je reálně o pár desítek víc) a posoudil, zda je v nich nutné vlajku vyměnit za jinou (nejčastěji patrně za {{Data státu/Sýrie (1980–2024)}}, někde však možná i jinou, starší). Wikipedie není jen o psaní článků a mnohakilobajtových diskusích, ale i o správě a údržbě stávajícího. Díky za pozornost. --Harold (diskuse) 21. 1. 2026, 16:09 (CET)

Kdyby se ty zbytečné minivlaječky hromadně smazaly, tak je po problémech.--RomanM82 (diskuse) 21. 1. 2026, 16:58 (CET)

Nestrhávejme diskusi někam jinam prosím... Každý má na vlaječky IMHO jiný názor, můj je třeba opačný.

@Harold Zkusím na tom začít pomalu dělat, teď mám přece jenom více času. --VasekPav (diskuse) 21. 1. 2026, 17:18 (CET)

Jak pojmenovat ukrajinský typ obcí "selišče" - dřívější a už zrušený typ obcí "sídla městského typu"?

Jen pozvánka do diskuze na Diskuse:Sídlo_městského_typu_na_Ukrajině#Přejmenování - Překladatelský oříšek, nechceme žádný vlastní výzkum, ale nějaký pojem je potřeba k reflektování změny v mnoha článcích a systému kategorií na Wikipedii. --Chrz (diskuse) 24. 1. 2026, 10:43 (CET)

Blokování s dočasnými účty

Milí kolegové (správcovští),

bylo by velmi vhodné shodnout se na strategii blokování, když máme ty nové dočasné účty. Kacir už to navrhoval na Diskuse_k_Wikipedii:Blokování, leč bez většího zájmu komunity. Mám důvodné podezření, že mnoho správců novou strategii blokování nemusí příliš ovládat, respektive v zápalu na RC se blokuje redundantně, a navíc každý blokuje jinak. Představme si běžnou situaci, kdy jedna vandalská IP adresa edituje z vícera dočasných účtů, jež jí byly vytvořeny. Zablokování takového vandala dosáhneme jak zablokováním přímo této IP adresy; tak zablokováním všech dočasných účtů; tak zablokováním jednoho dočasného účtu s autoblokem přecházejícím na příslušnou IP adresu (při blokování dočasných účtů defaultní). Do toho lze ještě relativně nově bloky „vrstvit“ – a to ještě taktně zamlčuji blokování nikoli IP adres, ale IP rozsahů, což systém rovněž nově dokonce přímo nabízí. Je jasné, že tak není zřejmé, jestli je příslušný vandal eliminován, zejména během ranní špičky, kdy nemalá část správců jistě zasahuje trochu partyzánsky někde z práce, školy či cesty, často z mobilu. Tak se stává (možná i mně), že zásahy připomínají vyrážení odemčených dveří a v přehledu bloků vzniká relativní zmatek.

Osobně doporučuju nadále blokovat přímo IP adresy, neboť se tak skrze knihu blokování zachovává kontinuita dlouhodobě problematických IP a je to obecně přehlednější. Zobrazování IP si navíc lze zapnout přes udělátko IP Auto-reveal. Neměly by se ale přímo propojovat IP adresy s editacemi z dočasných účtů, např. konkrétními diffy do zdůvodnění bloku. Nevýhoda je, že nesprávci nevidí, za co byla příslušná IP blokována (což u školních experimentů ale myslím nevadí).

Obecně by to pak chtělo upravit závazné pravidlo Wikipedie:Blokování, jak psal Kacir. OJJ, Diskuse 27. 1. 2026, 10:11 (CET)

Změna pravidla je žádoucí, ale nemusí být nijak zásadní.

Vzhledem k momentální implementaci dočasných účtů (k danému d. ú. má (mít) přístup právě 1 osoba) bych k nim přistupoval jako k běžným, tj. stejný metr na JVPÚ, obcházení zablokování apod.

Blokování IP adres/rozsahů bych uváděl až jako druhotné. Ano, je velmi mazané obejít omezení 90 dní na historii editace dané IP adresy tím, že ji (samozřejmě bez jakékoli asociace!) zablokujeme souběžně s problematickým dočasným účtem. Ale vidím to spíš jako možnost, která navíc dává smysl jen někdy (např. pro uzly mobilní sítě postačí autoblok). Tady bych spíš jenom vysvětlil výhody i nevýhody (např. delší blokace adresy/rozsahu může mít dopad i na nevinné potenciální přispěvatele, prostě použijte zdravý úsudek) a přidal jako kontext směrnici WMF.

A když už jsme u toho, nebál bych se do pravidla přidat zmínku o kachním testu, který se poslední dobou používá trochu víc, řekl bych. --Matěj Suchánek (diskuse) 27. 1. 2026, 18:12 (CET)

Zrovna automatické blokace veřejných sítí je trochu problematická. Když chci editovat Wikipedii ve vlaku, tak si musím spouštět univerzitní proxy, abych se vyhnul blokaci uzlů, přes které se připojuji. --Martin Tauchman (diskuse) 27. 1. 2026, 22:17 (CET)

Editace vlastního pískoviště

Zdravím, kolegové a kolegyně. Všiml jsem si, že se v poslední době na Wikipedii rozšířil takový nešvar. Tím je častá a opakovaná editace vlastního pískoviště a poslední změny bývají často zahlceny takovými editacemi. Jeden rekordman má na svém kontě už téměř 50 000 (!) editací vlastního pískoviště. Zajímal by mě názor komunity, zda by nemělo i zde být vyžadováno používání náhledu šablonami {{Náhled}} a {{Náhled2}}. Díky za vaše názory. --Jowe (diskuse) 26. 1. 2026, 10:42 (CET)

Podle mého názoru by naopak bylo vhodné editace pískoviště z nástěnky posledních změn vyloučit, jsme-li tolik posedlí ochranou soukromí, jak by mohlo vyplývat ze zavedení dočasných účtů a dalších nedávných změn v podobném duchu. //EDIT: A ono to tak už dávno funguje: stačí po kliknutí na Jmenné prostory zatrhnout Wikipedista a zvolit Vynechat vybrané. --Osidor (diskuse) 26. 1. 2026, 11:50 (CET)

Pískoviště má sloužit ke dvěma základním účelům: pro méně zkušené k experimentování v "bezpečném" prostoru, kde tím nepoškodí encyklopedický obsah, a k přípravě článků a jiného obsahu, odkládání pracovních verzí atp. Prakticky jediné omezení pro pískoviště spočívá v dodržování autorských práv (a obecně legality obsahu). Řekl bych, že pro drtivou většinu uživatelů a uživatelek to postačí a není potřeba nějakých zásahů. Případné extrémní případy, pokud snad někdo záměrně nahání počet editací nebo jeho činnost na pískovišti je takového charakteru, že způsobuje potíže (jako třeba zahlcování posledních změn), bych namísto stanovování plošných omezení doporučoval spíš řešit individuálně domluvou, případně opatřením. Mimochodem editace na pískovišti je možno označovat jako malé, čímž by při vhodném nastavení filtrů měly z posledních změn zmizet, takže i to je jedna z možností, která by se dala navrhnout. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2026, 12:07 (CET)

Samozřejmě, že existují způsoby, jak si to z posledních změn odfiltrovat. Neměl jsem ani tak na mysli zásahy jako spíš upozorňování a osvětu, že existuje tlačítko náhled a není potřeba každou malou editaci ukládat. Též vysvětlovat, že i při malé editaci se ukládá na server znovu celý obsah. Nebo to vůbec nijak neřešit? Chápu, že je potřeba občas si uložit pracovní verzi, avšak ukládat i několikrát za minutu je prostě špatně i na pískovišti a měli by na to být wikipedisté upozorňováni. --Jowe (diskuse) 26. 1. 2026, 12:40 (CET)

Kdyby to působilo vysokou serverovou zátěž, dávno by to již bylo nějak upraveno, domnívám se směle. Editací je i tak méně a méně.
I všemožnými upozorněními je (podle mého názoru) vhodné spíše šetřit, často až k hranici rezignace na ně. (Excesivní ukládání editací by snad mohl korigovat editační filtr, který by toto upozornění vypisoval automaticky..) --Osidor (diskuse) 26. 1. 2026, 13:05 (CET)

Defaultní odstranění pískoviště z RC není dobrý nápad. Opakovaně se v nich objevují copyvia, texty nesouvisející s Wikipedií a především propagační obsah, tedy záležitost patroly. Taky jsem zaznamenal účet provádějící zejména v noci nálety sérií revertů vlastního písku, aniž by to mělo nějaký smysl. --Kacir 26. 1. 2026, 13:19 (CET)

Poté je řešením přidat do RC patřičný filtr. --Martin Tauchman (diskuse) 28. 1. 2026, 11:01 (CET)

Popravdě jsem si nevšiml, že by takové editace byly v enormním množství. Navíc jsou mezi nimi v posledních změnách vždy editace jiných editorů. To už mi víc vadí hromadné náhrady nebotů, kterých jsou i vyšší desítky a vždy za sebou. --Zdenekk2 (diskuse) 26. 1. 2026, 14:46 (CET)

Externí odkaz na Instagram?

Máme a používáme (asi ve 3000 článků) šablonu Instagram. Při kliknutí v nějakém článku na tento externí odkaz, vidím jako neregistrovaný 12-16 fotografií bez popisu a nic víc, žádná textová informace, popis těch fotografií. Přijde mi to jako zcela nedostatečné. Je to proti doporučení Wikipedie:Externí_odkazy (volně dostupná stránka bez registrace). Anglická Wiki má u ekvivalentu této šablony jasnější pokyny (autopřeklad): "Pokyny pro externí odkazy doporučují vyhýbat se odkazům na Instagram, pokud se nejedná o oficiální účet, „kontrolovaný subjektem (organizací nebo fyzickou osobou) článku na Wikipedii“, a pokud odkazy na Instagram „neposkytují čtenáři jedinečný obsah a nejsou prominentně odkazovány z jiných oficiálních webových stránek“. Wikipedia není adresářem, který pomáhá uživatelům Instagramu najít stránky na Instagramu." To bych podepsal. Třeba Brno má prominentně propagován na svém of.webu svůj účet na Instagramu (a další soc. sítě), takže v článku je zbytečný. A navíc speciálně tato sociální síť není volně dostupná.

Máte někdo nějaké pozitivní příklady článků, které odkazují na oficiální účet Instagramu a přitom zároveň daná entita (organizace/instituce/událost či jednotlivec) mají oficiální stránky? A kdy toto použití velmi žádoucí, jelikož to splňuje pravidla pro externí odkazy jako vhodný odkaz? Díky. --Pavouk (diskuse) 1. 2. 2026, 21:59 (CET)

Omlouvám se, toto téma jsem zároveň nezávisle na kolegovi otevřel v diskusi u příslušného doporučení, kam IMHO spíše patří: Diskuse k Wikipedii:Externí odkazy#Odkazy na sociální sítě. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2026, 22:08 (CET)

Kandidujte do arbitrážního výboru

Dovolím si připomenout, že na Nový rok byly vyhlášeny volby do arbitrážního výboru české Wikipedie. Už tento čtvrtek vpodvečer, 22. ledna v 18.30 hodin, končí možnost hlásit se do voleb, přičemž dosud se nepřihlásil žádný kandidát ani kandidátka. Výbor má nominálně šest míst, ale po volbách budou pokračovat už jen 2 arbitři, přitom aby byl výbor usnášeníschopný, vyžaduje se účast nejméně 3 arbitrů. Bylo by tedy nanejvýš žádoucí, aby byl přinejmenším jeden člověk do výboru dovolen. Ideálně tedy čtyři, ale takové štěstí už nás jaksi nepotkává dlouhodobě. Tak si dovolím vyzvat, abyse zvážili své angažmá a kandidaturu do výboru. --Bazi (diskuse) 19. 1. 2026, 20:44 (CET)

On se stejně zase obětuje stávající odstupující arbitr, aby byl AV opět usnášeníschopný a všichni si na jeho (dílem zbytečnou) činnost mohli další rok stěžovat. OJJ, Diskuse 20. 1. 2026, 06:11 (CET)

S touhle dost ironickou poznámkou, kolego OJJ, nemohu souhlasit. Naopak, podporuji iniciativu kolegy Baziho, neboť jak to je teď (bez jediného kandidáta), by to znamenalo zrušení AV. Už se několikrát ukázalo, že vy osobně nejste AV zrovna nakloněn, naopak na něm vidíte nějaké chyby. Můj dojem je, že mnoho správců české Wikipedie si docela přeje zrušení Wikipedie pro nedostatek členů. Pak by mohli vykonávat skoro neomezenou moc. Takže velice doufám, že se do lhůty pozítří večer někdo přihlásí, třeba i více lidí. Já sám to (zatím) nebudu, také vzhledem ke svému věku, a také z toho důvodu, že laskaví wikipedisté při mých dvou kandidaturách vždycky na mně něco našli. A totéž se stalo kolegovi Bazimu. Snad to ale on znova zkusí, dal bych mu svůj hlas. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2026, 20:54 (CET)

@Zbrnajsem: Ano, to máte pravdu, že jako encyklopedistu mne víc rmoutí třeba situace u nejlepších článků než u AV (jenž každý rok resuscitujeme, následně pozorujeme jeho roztodivnou činnost a jenž už vedl i u některých svých členů ke ztrátě zájmu o projekt). Ještě více mne rmoutí podobný mccarthismus k voleným správcům. Mohl byste mně prosím čistě pro zajímavost osvětlit, kdo je onou brzdou a protiváhou "moci" arbitrážního výboru? Nebo se počítá s tím, že AV je ztělesnění trojjediného Boha? Uvažoval jste někdy naopak, že vymáhání opatření AV může připomínat variaci na Milgramův experiment? OJJ, Diskuse 20. 1. 2026, 22:41 (CET)

> Můj dojem je, že mnoho správců české Wikipedie si docela přeje zrušení Wikipedie pro nedostatek členů.

Já doufám, že tohle je jenom nějaký překlep... --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 1. 2026, 08:27 (CET)

Z logiky celého příspěvku tím dozajista bylo myšleno zrušení arbitrážního výboru. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2026, 10:14 (CET)

Tak či onak (by) nám mohl jeho autor říct i ty ména. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 1. 2026, 13:52 (CET)

Z toho, že píše, že správci by pak mohli vykonávat skoro neomezenou moc, soudím, že se upsal. Věta měla zřejmě znít: „Můj dojem je, že mnoho správců české Wikipedie si docela přeje zrušení arbitrážního výboru pro nedostatek členů.“ Taková věta by v kontextu odstavce dávala smysl. Nynější věta smysl nedává – těžko by správci mohli vykonávat jakoukoliv moc na neexistujícím projektu. Zřejmě se tedy Wikipedista:Zbrnajsem upsal. Ale asi by bylo vhodné, kdyby tuto tezi potvrdil nebo vyvrátil. --Marek Genius (diskuse) 22. 1. 2026, 01:32 (CET)

Přesně tak to bylo. Byl to opravdu překlep, ani jsem si toho nevšiml. Pochopitelně jsem chtěl upozornit na nedobré následky zrušení AV. Občas mám obavy o celý projekt, neboť ta tzv. umělá inteligence (až tak umělá není a snad nikdy nebude) je pro nás hrozbou. Viz také existenci toho monstra zvaného Grokipedie. Jiná věc je, že v našem projektu je stále plno hluchých míst. Příklad: mnoho politiků buď není zohledněno nebo nedostatečně. A mj. operní pěvci a pěvkyně rovněž. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2026, 21:50 (CET)

Je sice svým způsobem pěkné, že se nám rozproudila diskuse kolem arbitrážního výboru. A chápu asi tu pozici správce, který si myslí o sobě a své důležitosti a své schopnosti hodně, zatímco o lidech a institucích jiných má mínění nízké, tahle zahleděnost do sebe není zcela zřídkavá. Správci disponují individuální mocí a vzhledem k tomu, že jejich praktická odvolatelnost je velmi limitovaná jen na jednu dvanáctinu roku, na kterou si případně musí člověk počkat a zároveň si ji pohlídat, jinak má i jen pro pouhou výzvu zase na rok utrum, a protože pořád slyšíme hořekování, jak je těch správců málo a jak moc jsou potřeba, takže asi panuje tendence jim vlastně prominout kdejaký fakap... si vlastně občas hrají na toho či onoho samojediného "Boha". Ostatně už i tím, že výkon jakéhokoli opatření AV v praxi stejně zase budou realizovat oni, takže si zase budou sami individuálně rozhodovat, kdy k výkonu opatření sáhnou a kdy ne, takže člověku nezbývá než doufat, že se z toho shluku správců najde ten jeden, který je ochoten vyhovět a konat tak, jak má, a ne tak, jak se mu zlíbí. Odvolání proti zvůli správcovské se člověk prakticky nedovolá, protože z Nástěnky správců ho vyhodí, že ta prý slouží jenom k žádostem o správcovský zásah, nikoli k revizím vadných zásahů. A tak nezbývá než se doprošovat tu či onde a hledat pochopení. Hm...

Ale možná by bylo lepší se pro změnu pověnovat úvahám (a hlavně skutečným snahám) o zfunkčnění arbitrážního výboru, jehož činnost je natolik náročná a zároveň nevděčná, že je dlouhodobě závislý na akceschopnosti a úsudku jen několika málo ochotných lidí, a čím míň, tím víc se pak projeví individuální nedostatky a nekompetence toho či onoho zvoleného člověka, zatímco v širším sboru by se mohli lépe doplňovat (při neaktivitě) a vyvažovat. Protože výbor je jediný orgán, který si najde ten čas a věnuje to úsilí řešit složitější problémy a konflikty, k jejichž řešení správci sami jednak nejsou zmocněni, jednak nemají dost času k jejich komplexnímu posouzení. Vzhledem k tomu, že už i jiný prostředek řešení sporů se nám personálně vyprázdnil (ale prakticky byl nefunkční už dávno předtím), v případě vyprázdnění výboru už by pak všechny spory individuálně "řešili" kovbojové správci. Chceme to? Osobně si myslím, že ne. I když patrně v tomto postoji najdu oponenty. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2026, 23:42 (CET)

@Bazi: Ale já v kuloárech neplánuji rozpuštění AV, jak se domnívá Zbrnajsem. Dokonce si myslím, že pro určité typy sporů je jediným řešením – ne kvůli správcovské zvůli, ale protože by je správci víceméně ignorovali a jejich aktérům by jen zbytečně stoupal kortizol. Většinou proto hlasuji i doufejme konstruktivně. Ale na druhou stranu se mi obtížně přehlíží, že opatření ani u kandidáta do AV nemusí vést ke snáze skutečně se smířit (v mé interpretaci); že opatření podporují i zablokování, k nimž by se správce sám nikdy neodhodlal a snad by vedly k jeho desysopu; že lidi, co byli v AV, mají někdy atypický přístup; že AV bývá neakceschopný. A ono ani s tou nezávislostí od správců to nebude tak slavné, když od roku 2016 do roku 2024 byl ve výboru vždy alespoň 1 správce, z toho asi 2 roky i 2 správci souběžně. Tuším, že Martin Urbanec byl jednu dobu dokonce správce, byrokrat, revizor a arbitr v jednom, kdy netuším ani, jak to všechno stíhal a kde na to bral motivaci. :)

Objektivně nejvíce mě ale zkrátka mrzí, že po práci v AV došlo k útlumu aktivity či opuštění projektu u celé řady aktivních kolegů (a alespoň 1 kolegyně) během relativně krátké doby od zvolení. Mám důvodné podezření, že lidi, kteří by mohli být v AV, o volbách ví (jsou pravidelně). Pokud o volbách neví, tak buď nejsou na projektu moc aktivní a výboru moc nepomůžou, anebo jde o o ovečky předhozené smečce hladových vlků, kterým by mohlo zvolení do AV projekt opět znechutit. Konstruktivněji bych si tedy dovolil podotknout, aby zvažující taky zvážili, co práce v AV obnáší. Před lety jsem se totiž kapitálně mýlil, když jsem si myslel, že ideální arbitr je nekonfliktní a úvážlivý pisatel kvalitních článků, protože bude rozhodovat neutrálně a s přihlédnutím k tvorbě obsahu. Může to taky skončit tak, že na tvorbu obsahu nebude mít čas, ale bude cítit odpovědnost vůči Wikipedii – až nakonec vyhoří. OJJ, Diskuse 21. 1. 2026, 07:18 (CET)

@Bazi: Mohl byste uvést příklad, kdy byl někdo vyhozen z Nástěnky správců při žádosti o přezkoumání správcovského zásahu? Nemám na mysli případné zamítnutí žádosti (což je jedna ze dvou možností vyřízení žádosti), nýbrž opravdové vyhození s tím, že tam taková žádost nemá co pohledávat (byť by se přednostně měl kontaktovat zasahující správce a až po jeho zamítnutí žádat na Nástěnce správců). Děkuji.

A jen poznámka pro všechny vyděšené: existují i mimořádné volby, pokud někdo projeví zájem po termínu řádných voleb. --Zdenekk2 (diskuse) 21. 1. 2026, 17:20 (CET)

Věřím, že si pozorný správce dokáže takové věci vybavit nebo v archivu dohledat.

Mimořádné doplňovací volby slouží k doplnění stavů na nezaplněná místa ve výboru, ale nijak neřeší (ne)funkčnost výboru v mezidobí. Doplňovacích voleb už jsme měli celou řadu, ale výbor pod usnášeníschopným minimem členů snad ještě ne. A když už ty volby jednou jsou vyhlášené, bylo by vhodnější, aby jich někdo využil a kandidoval, než aby se ozýval někdy později samostatně a pak se vyhlašovaly nové volby a čekalo se zase na výsledky. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2026, 17:42 (CET)

Kolego Zdenekk2, já jsem nebyl vyděšený z toho, že se dlouho nikdo nehlásil. Vypadá to ale tak, že jsem dopomohl k tomu, že se rozproudila diskuse o situaci. A máme dva kandidáty, oba velmi dobré. Tak se nechme překvapit, kdo bude jak hlasovat. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2026, 21:29 (CET)

Jen mimochodem, poslední opravdovou arbitráž řešil výbor v roce 2017. Od té doby řeší jen žádosti o opatření. Ty jsou asi rychlejší, ale je otázka, zda je nutně musí řešit tři, i když volení, dobrovolníci, zda by nebylo lepší řešit to jiným způsobem. řekněme, že by se udělal seznam oprávněných - například správci a zkušení uživatelé aktivní v posledním půl roce - a ti by na základě předložených důkazů předkládali návrhy a pak o nich hlasovali - něco na způsob wp:ŽOK. Ale to by stejně nefungovalo - buĎ by se zvrhlo v nekonečné diskuse nebo naopak zašlo na úbytě pro nezájem oprávněných. --JAnD (diskuse) 21. 1. 2026, 10:20 (CET)

@JAn Dudík: No jo, chtělo by to ŽoA, ať se něco děje a AV nějak využijeme. „Podívej se, Klubíčko, tu máš padesát zlatých a vyzkoušíme na tobě jeden provaz.“ :-) --OJJ, Diskuse 21. 1. 2026, 10:28 (CET)

Dobrý den, nechcete také zvážit kandidaturu, prosím? Poslední volba, které jste se zúčastnil, dopadla velmi těsně. Vaše editování od té doby je vesměs konstruktivní a potřebné znalosti procesů Wikipedie máte. Děkuji za uvážení. --Krabiczka (diskuse) 21. 1. 2026, 11:49 (CET)

Ano, předchozí volba dopadla 50 : 50 (resp. 66 : 33); podle mého názoru bylo chybou, že tento bezmála jednoznačný výsledek byl vyhodnocen jako nezvolení. V případě případné druhé Baziho kandidatury tak možná půjde již trochu o kandidaturu „s křížkem po funuse“. Třebaže wikipedie snad právě takové kandidatury chce, a tak je i má. Nezřekne-li se tedy Bazi podruhé kandidatury, budiž předem považován za zvoleného arbitra, pročež mu i já k tomuto Pyrrhovu vítězství nad zrezlými stavidly oné společné tůně správcovstva a jeho „komunity“ předem (a zcela upřímně) gratuluji. --Osidor (diskuse) 21. 1. 2026, 12:22 (CET)

Nějak tomu nerozumím, co jste napsal, kolego Osidore. Doufám nadále, že Bazi bude znovu kandidovat, tentokrát úspěšně. Vezme si někdo skutečně na svědomí, aby byl AV zrušen? Doufám, že ne. Kolego Osidore, třeba byste mohl kandidovat i Vy. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 1. 2026, 13:10 (CET)

Promiňte, nebyl-li jsem dostatečně jednoznačný. Vyjadřoval jsem se víceméně pouze v tom smyslu, že mnozí mohli být mnohakam „zvoleni“ již před mnoho lety, aniž by drahokamu č. wikipedie ubylo lesku; určitým bonusem pak v takovém případě bývalo mohlo být i to, že bychom si tím i „ušetřili mnoho neplodných řečí“ (nebo jak to Bazi občas ještě pravdivě píše). Více k tomu již napsal výše např. kolega OJJ.

Těší mne tedy, že se můj názor shoduje s tím Vaším, přejete-li kolegovi Bazimu úspěch ať už v jakékoli kandidatuře. Samozřejmě, někdy jsem se mohl shodovat třeba i s některými profesionálními nevoliči či anti-voliči; velmi např. s převelmi kvalitním kolegou Chrzem (kterého bych však mezi volbokazy rozhodně nepočítal), nicméně tuším, že tradiční přístup „my vs. oni“ – či spíše „všichni proti všem“ –, který se nicméně neomezuje pouze na wikivolby, má své limity, a v konečném důsledku je spíše vyčerpávající než vzpružující, na rozdíl od konstruktivnějšího „kdo chce kam, pomozme mu tam“, který možná taky občas každého jenom otravuje, ale rozhodně ne tolik. Děkuji za Vaše třeba; namažu si jím chleba. (Poslední věta myšlena částečně jako upřímné poděkování, částečně jako laskavá ironie. Ještě jednou: Děkuji..) --Osidor (diskuse) 21. 1. 2026, 14:05 (CET)

Děkuji za vyzvání, ale neměl jsem po neúspěchu v loňských volbách v úmyslu kandidovat hned znovu, nejsem Bobo. :) Proto jsem se naopak snažil ponouknout ke kandidatuře jiné wikipedistky či wikipedisty. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2026, 12:06 (CET)

Dobrý den, rozumím tomu a chápu. --Krabiczka (diskuse) 22. 1. 2026, 21:16 (CET)

Děkuji těm, kteří volání vyslyšeli. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2026, 19:18 (CET)

Pro připomenutí: dnes je závěrečný den voleb, hlasování se uzavře za hodinu a půl, takže je poslední šance přidat svůj hlas. --Bazi (diskuse) 5. 2. 2026, 16:55 (CET)

Nemohu najít upozornění

Dnes nebo nedávno jsem dostal upozornění od jednoho kolegy, které jsem ale odháknul a teď je už nenajdu. Ani už nevím, co to bylo. Prosím kolegu, který si na to vzpomene, aby mně napsal na mou diskusní stránku. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 1. 2026, 16:53 (CET)

Zcela jistě šlo o upozornění na Kolomaznikovu odpověď (27. 1. 2026, 20:42) na Váš dotaz v kandidátově volbě do AV. (Případně o poděkování.) --Osidor (diskuse) 28. 1. 2026, 17:16 (CET)

@Zbrnajsem: Seznam upozornění naleznete na stránce Speciální:Upozornění, pokud se jedná o upozornění ne starší než několik dní, neměl by být problém jej nalézt. Pokud tedy nedostáváte sto upozornění denně. Druhou možností je projít si své sledované stránky a nebo vlastní příspěvky – je velká pravděpodobnost (ne stoprocentní), že Vás někdo upozornil na stránce, kterou jste v nedávné době editoval, tedy na té, kterou sledujete, resp. máte mezi svými příspěvky.

Třetí možností je vyhledat své jméno, resp. frázi Zbrnajsem, v diskusních prostorech a seřadit výsledky podle nejnověji uložené revize. Opět by nemělo být nemožné stránku najít, pokud se jedná o upozornění staré několik dní. Protože Vám upozornění někdo mohl zaslat za pomoci šablony Šablona:Odpověď s parametrem skrýt = ano, je lepší vyhledat své jméno ve zdrojovém kódu stránek. --Marek Genius (diskuse) 6. 2. 2026, 23:29 (CET)

Ještě jsem zapomněl, že označení uživatele nemusí být v textu stránky, ale může být i ve shrnutí editace. V takovém případě by vyhledávání na stránce Speciální:Hledání nemuselo pomoci (pokud by se v textu stránky daný výraz nenacházel). Nejlepší je prostě využít stránku Speciální:Upozornění, tedy první možnost. --Marek Genius (diskuse) 7. 2. 2026, 09:44 (CET)

Lukša 2

Na Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2025/04#Odstraňování_obsahu se nedávno řešilo, že @Lukša: slučuje články o skladbách z Eurovize. Většinu těch hesel opět sloučil (sice po návrhu, co z toho vzešel, ale nikdo o tom nediskutoval), včetně hesel s úrovní dobrého článku na jiných Wikipediích (da:L'enfer et moi). Bylo by tedy výborné, kdyby k tomu komunita zaujala nějaké stanovisko (jestli s tím tedy souhlasí, nebo nikoli). --OJJ, Diskuse 28. 1. 2026, 17:34 (CET)

Takhle se to automaticky pošle do archivu, hm, opravdu to nikoho nezajímá? --někdo úplně jiný 8. 2. 2026, 10:47 (CET)

Možná nedošlo k odezvě proto, že to je trochu nekonkrétní a člověk si to musí dohledat. Takže o co jde: před koncem ledna provedl @Lukša "sloučení" těchto samostatných článků o písních do článků o jejich interpretech*kách se zdůvodněním:

• Firefly (píseň) sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
• Tick-Tock sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
• Call Me (píseň, Feminnem) sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
• Lako Je Sve sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
• Shine (píseň, Sestry Tolmačovovy) sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
• Let's Get Loud (píseň, Suntribe) sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
• Lijepa Tena sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku

V prvních dvou případech se dokonce jedná o články, které bez návrhu "sloučil" už tehdy v listopadu, kolega OJJ jeho počínání revertoval a vložil do článků korektně návrhovou šablonu. V ostatních článcích už jde o případy, kdy Lukša sám vložil šablonu v průběhu ledna, klasicky se zdůvodněním "oproti cílovému článku neposkytuje téměř žádné informace navíc". Když se v editační historii podíváme na podoby článků před "sloučením", nebyla to žádná pecka, ale jednalo se o poměrně použitelné stručné články, které by klidně mohly samostatně existovat, měly mezi 6 a 15 interwiki odkazy.

Nutno přiznat, že ve všech případech zrovna na anglické Wikipedii to interwiki je jen přesměrovací a vede na články typu en:Cyprus in the Eurovision Song Contest 2009, kde jsou písně uvedeny do velmi obšírně rozepsaného kontextu reprezentace té soutěžící země v tom konkrétním ročníku Eurovize. U nás Lukša zvolil místo toho sloučení do článků o interpretech, které jsou v některých případech samy o sobě dost stručné, např. Igor Cukrov. Přístup enWiki mi dává větší smysl, ale přiznejme si, že csWiki nemá takové lidské kapacity, pokud se tedy nehodlá někdo pouštět do systematického překládání. Ale zároveň mi přijde, že tímto "sloučením" nedošlo k žádnému přidanému užitku. Samostatné články mají tu výhodu, že mohou být přehledně kategorizovány a propojeny navigací, poskytovat přehledné informace v navboxech, což se začleněním do článků o lidech nebo kapelách ztrácí. Pokud v tom někdo nachází užitek, nechť přednese svůj názor. Nebo jestli k tomu má Lukša nějaký koncepční záměr, taky by bylo fajn ho sdělit a obhájit. --Bazi (diskuse) 8. 2. 2026, 12:16 (CET)

Polské a ukrajinské vesničky - exonyma

K věčnému tématu exonym. Pro polské (Těšínsko, příhraničí) a ukrajinské (Zakarpatská oblast) vesničky a vsi se pro názvy článků využila zhusta česká exonyma z minulosti. Podobně jen pro Zakarpatskou oblast jsou články o okresech, zatím co ostatní jsou rajóny. Dávám k zamyšlení, jestli se zde moc nepřivírají oči jen proto, že někdy patřily "pod českou správu". Jinde by taková zaprášená exonyma vyčtená naposledy ze 100 let staré mapy neprošla a použil by se název místní. Zažité exonymum by mělo být ve stálém užívání, což je těžké i pro kdejaké velkoměsto, o kterém se nepíše, natož pro ves. Souhlas pro konec takové praxe by zapříčinil desítky přesunů a fixů na originální jméno, ale to by nemělo být rozhodující. --Chrz (diskuse) 9. 2. 2026, 19:08 (CET)

Zbytečné přesuny. Článek má být dostupný pod takovými názvy, pod kterými by mohl být vyhledáván, což plně zastane i přesměrování. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2026, 19:22 (CET)

Takhle přece Wikipedie nefunguje. Článek je pod očekávaným názvem, ne názvem alternativním náhodně vytaženým z klobouku, protože je to úplně fuk a přesuny jsou otrava. Bude to chtít někdo vyhledávat pod 50 75 100 let starým názvem? Půjdeme víc na ruku čtenářům zažloutlých map, nebo dnešním turistům a cestovatelům? Je tam i nějaké procento vsí, které na "staro"českém exonymu nejsou, zřejmě protože to založil někdo jiný a systém je založený na náhodě. (Pokud mě tedy někdo nepoučí, že na Ukrajině a v Polsku ty české názvy nějak žijí, třeba na cedulích. Na že by to s obecnou očekávaností nějak hnulo.) Třeba doba pokročila a je víc času na profesionální přístup. Pokud mají mít česká exonyma na Wikipedii nějakou váhu, neměla by směšně prosazovat takové zastaralé perličky. --Chrz (diskuse) 9. 2. 2026, 20:38 (CET)

Díky za poučení, jak funguje Wikipedie, dosud jsem o tom neměl ponětí. ;) Kdo co jak vyhledává, o tom nejspíš nevíte vůbec nic, jen tu planě spekulujete. Pokud někdo bude hledat vesnici s nějakým aktuálním záměrem ji třeba navštívit, nejspíš ji bude hledat spíš v Mapách nebo si ji zadá do navigace. Při hledání na české Wikipedii ji dost možná hledá právě díky nějaké vazbě, klidně i historické. To je jedno. Ale najde ji tak jako tak. Stejně tak když ji bude hledat přes Google a spol. Právě to je to, o čem píšu, že má být článek dohledatelný. Z hlediska funkčnosti je pak už lhostejné, který z těch alternativních názvů zrovna "zvítězil", aby se uvelebil v titulku článku. Vámi smyšlený "profesionální přístup" je jenom arbitrárně nastavené kritérium podle toho, jak to chcete mít, žádný objektivní důvod k tomu není. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2026, 21:15 (CET)

Profesionální způsob je dělat to jednotně. Buď budou pod českým exonymem všechny vesnice nebo žádné, protože jsou naprosto srovnatelné, stejné zdroje, jiný výsledek. Kdyby platilo co tady říkáte, vypadala by dnes Wikipedie úplně jinak a nebyla by k použití, tento názor mi přijde tak 10 let překonaný. --Chrz (diskuse) 9. 2. 2026, 21:42 (CET)

Děkuji za poučení, o vašem názoru si taky myslím svoje, rozhodně nezní nijak přesvědčivě. Oháníte se na jedné straně očekávaností, na druhé straně jednotností, jako kdyby to bylo totéž. Není. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2026, 23:42 (CET)

Doby, kdy hlavní bylo něco sepsat a na úpravnost se moc nehledělo, jsou snad pryč. Wikipedie, kde název článků závisí na hodu mincí, nemá s funkčností nic společného. Nevím, proč čtenáři znepříjemňovat zážitek na Wikipedii. Uvelebení se v titulku není poslední působiště názvu článku, ale je to základní jméno pro odvozené články i pro použití v textu jiných článků. Takže jakés takés dohledání podle jména není poslední funkce názvu článku. Pokud u jednoho článku je zažloutlá mapa hlavním (nebo jediným) zdrojem pro pojmenování článku, zatím co v druhém článku je tatáž mapa jen zdrojem pro alternativní jméno nevyužité pro název článku. To je ta nejednotnost o kterou mi jde, a očekávání jestli Wikipedie dá nebo nedá na tak zastaralé zdroje pro nynější pojmenování reálií. Já se nezlobím na autory, že to nemají jednotné v tom, jaké zdroje (ne)rozhodly o názvu článku, od toho jsem tu já jiní, co v tom nějaký řád dokážou vymyslet a někdy i prosadit. Já se zlobím na ty, kteří tvrdí, že název článku je jen taková legrácka nehodná zamyšlení. --Chrz (diskuse) 10. 2. 2026, 00:27 (CET)

Nemusíte dokolečka opakovat svůj postoj, už jste ho řekl, byl zaznamenán, nechte prostor ostatním, ať k tomu řeknou své, nemusíte se s nimi dohadovat za každou cenu tak dlouho, dokud budete mít možnost mít to svoje poslední slovo. Existují lidé, kteří s vámi nesouhlasí a mají jiný pohled na věc, smiřte se s tím, že váš názor není všeobecně přijímaný a že to někdy někdo chce jinak. Konsenzus se vytváří tak, že se různí lidé s různými názory domluví, jak jim to vyhovuje. Ne tak, že se s nimi hádáte tak dlouho, dokud je to úplně neotráví a pak si to uděláte po svém. --Bazi (diskuse) 10. 2. 2026, 01:05 (CET)

Profesionální je způsob, který vychází vstříc uživateli, tedy co možná nejočekávanější název (ne kvůli vyhledávání daného článku, to by mělo najít všechny varianty, ale kvůli srozumitelnosti použitých jmen v jiných článcích či šablonách a nakonec i jednodušším wikilinkům), nikoli jednotně buď jen exonyma nebo jen stávající cizojazyčné názvy, což může být vysněná podoba podle některých normalizátorů. Proto je tu zásada očekávatelnosti, uplatňovaná i v jiných mutacích. (Často se třeba tvrdí, že angličtina je věrná „originálu“, ale i u ní nás o opaku přesvědčí pár wikipříkladů z našeho blízkého okolí, jako je Mnichov/en:Munich či Vídeň/en:Vienna. Skutečný život je pestrý a normalizace má podle mě své místo jen tam, kde ho usnadňuje, ne komplikuje. --Petr Karel (diskuse) 10. 2. 2026, 08:36 (CET)

Měly by rozhodovat zdroje, a to zdroje psané lidmi a z poslední doby. A ideálně i rozlišovat, zda je exonymum používáno doopravdy, nebo jen pro usnadnění výslovnosti/skloňování. Často jde jen o náhradu jednoho písmene (Paříž, Berlín, Záhřeb) či náhradu českým ekvivalentem (Bielsko/Bílsko, Góra/Hora) a opravdová exonyma (Benátky, Janov, možná Drážďany) se používají jen u opravdu zažitých míst.

Ale rozhodně musí být v článku uvedena všechna jména. --JAnD (diskuse) 10. 2. 2026, 07:31 (CET)

@Chrz V této konkrétní skupině si netroufám zaujmout jednoznačné stanovisko. Obecně ale, pokud sídlo neslo v historii více názvů v různých jazycích, je taková informace často velmi užitečná. Pokud jde o vlastní název článku, zastávám spíš pragmatický názor, že moc nezáleží na tom, jak se článek jmenuje, existuje-li z druhého názvu přesměrování - čtenář se informaci dostane tak jako tak. Vzpomínám, co vášní vzbudila diskuse Oybin/Ojvín a co času tam zkušení wikipedisté ztratili. Skoro bych proto varoval před hromadným přejmenováním málo navštěvovaných článků. Ale vstupovat do případné diskuse nebudu, ať bude výsledek jakýkoliv. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 9. 2. 2026, 21:41 (CET)

Ojvín/Oybin má víc zdrojů než ty vsi dohromady :) Aspoň je na základě čeho rozhodovat, které jméno žije a očekává se. Užitečná informace o historickém českém exonymu by stále zůstala v úvodu, ale jen tam. --Chrz (diskuse) 9. 2. 2026, 21:47 (CET)

Seznam českých osobností 20. století

Máme tu seznamy českých osobností 20. století (rozčleněné do příslušných slovníkových sekcí dle abecedy). Před dvaceti lety napsal Pastorius „Jejda. Další seznam. Ručně vyrobený. To jsem zvědav, kdo to bude udržovat.“ Myslím, že se na tomto prorockém zvolání příliš nezměnilo, ano takové seznamy jsou těžko udržitelné – poslední větší aktualizace proběhla u zmíněných seznamů kolem roku 2013. Za druhé je potíž s vymezením: kdo je osobnost 20. století? Narodili se / umřeli v tom století? Působili v tom století část svého života? Většinu života? Pokud tam budeme uvádět poctivě všechny osobnosti, seznamy budou mít úhrnem jistě desítky tisíc položek – jak je budeme dělit? Patří tam jen modré odkazy, nebo tam mohou být odkazy na nezaložené články o encyklopedicky významných osobnostech? Aktuálně jsou seznamy celkem modré, ale spíše náhodně tam někdo doplnil náhodné červené odkazy. Nebo má být seznam výběrový a patří tam opravdu jen „významní z významných“? Můj názor ostatně je, že pokud nebudou výše nastíněné problémy vyřešeny, tak bude nejvhodnější stránky smazat – případně přesunout mimo HJP jako pomocné srovnávací seznamy, třeba jako obdoba WP:PČ. Ano, stránka mohla být dobrým mustrem v dřevních dobách Wikipedie, jako návod, co zamodřit. Dnes již poslouží kategorie. Nebo automatizovaný přehled z Wikidat. — Draceane ^diskuse_příspěvky 19. 12. 2025, 17:46 (CET)

Smazat, červené odkazy zanést do Požadovaných článků či na jiná vhodná místa. --OJJ, Diskuse 19. 12. 2025, 17:58 (CET)

V té diskusi je taky napsáno, tipuji že autorem: "Spíše to chápu jako plán práce, odkud by mohli lidé brát inspiraci, které další články vytvoří". Posoudit bychom tedy spíše měli, zda se ten plán práce podařil. --Šandík (diskuse) 19. 12. 2025, 17:59 (CET)

Smazat z hlavního jmenné prostoru. Máme tu jmenný prostor Rejstřík, kam by se podobné seznamy automaticky generované podle nějakých kritérií z Wikidat, včetně červených odkazů, velmi hodily. --Jowe (diskuse) 19. 12. 2025, 18:25 (CET)

Podobných nahodilých seznamů bez aspoň nějak naznačených kritérií, co do nich zařadit, je tu řada (např. Seznam osobností Prahy). Často i červené odkazy bez bližší identifikace osoby, občas i rozcestník. Jsem rozhodně zastánce přinejmenším jejich promazávání a smazání z hlavního prostoru taky uvítám. --Xyzabec (diskuse) 19. 12. 2025, 18:52 (CET)

@Xyzabec: V roce 2016 o Seznamu osobností Prahy proběhla diskuse o smazání, viz Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam osobností Prahy, výsledkem diskuse bylo smazání seznamu. Jenže v roce 2018 byl seznam znovu založen, jestli v lepší podobě, to nevím. --Marek Genius (diskuse) 20. 12. 2025, 22:59 (CET)

Urgentně zde chybí pravidlo Wikipedie:Seznamy, které by specifikovalo, kdy může být seznam založen, jak se má dokládat jeho významnost, jakým způsobem má být zdrojován atd. Pak dochází k tomu, že se k obdobným seznamům přistupuje rozdílně. Příkladem budiž Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam osobností Prahy (2016, smazáno) a Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam herců (2) (2017, smazáno) a proti tomu Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznamy osobností (2017, ponecháno) (@uzavíratel všech tří diskusí Martin Urbanec). Že by si dva správci pravidla vykládali rozdílně, by mě nepřekvapilo, ale že jeden správce není názorově konzistentní ani sám se sebou, to už je zvláštní. Další nejasně uzavřené seznamy například Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam lidí s nebinárními genderovými identitami (2025, smazáno), Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam vegetariánů (2019, smazáno), Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam žijících augustiniánských biskupů (2016, smazáno), Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam Čechoameričanů (2016, ponecháno), Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam českých Židů 2 (2016, smazáno) a týká se to i fiktivních osob, viz Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam fiktivních rusovlásek (2016, sloučeno), a nejenom osob, viz Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam případů policejního násilí v Česku (2016, smazáno), ostatně viz i Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam dezinformačních a proruských webů (2021, ponecháno). Více asi neporadím. --Marek Genius (diskuse) 20. 12. 2025, 22:55 (CET)

@Marek Genius: Každý seznam by měl mít jasně vymezitelná kritéria a být alespoň v daném okamžiku kompletní a rozumně dlouhý. K dnešnímu dni získám seznam všech prezidentů USA, všech nositelů Nobelovy ceny za chemii, všech rybích čeledí nebo všech savců Česka, ale těžko všech osobností Prahy, všech psychologů nebo všech druhů světových brouků. Všechny takové seznamy jsou neudržitelné, ale nechci tvrdit, že pro čtenáře úplně neužitečné. Letošní návštěvnost je totiž slušná. Osobně seznamy nezakládám takřka vůbec, jediný vytvořený je z jiného článku vyčleněný Seznam fosilních nalezišť megalodona, který je také pochybné užitečnosti a kvality. --OJJ, Diskuse 21. 12. 2025, 06:09 (CET)

Když už jsme u těch seznamů, souhlasím jednak s tím, že by mohlo být ku prospěchu zřízení samostatného doporučení pro seznamy (byť jeho absenci nevnímám jako "urgentní"). Zajímavé ale je, že jsem nedávno podobně vadně vymezený seznam navrhl ke smazání, ale lokální mikrokomunita se shodla na jeho ponechání. Vizte Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam českých spisovatelů. Škoda, že tam nebylo možno se odkázat na nějaká ta vhodně nastavená kritéria v doporučení. Snad tedy někdo ze zastánců těchto omezování navrhne kloudné znění a předloží ho komunitě k posouzení. --Bazi (diskuse) 21. 12. 2025, 16:27 (CET)

@Bazi: Tak ty seznamy jsou objektivně třeba i užitečné – oproti kategoriím umožňují čtenářům procházet si články z určité oblasti, poskytují k nim základní údaje (a někdy jsou tam i červené odkazy). Ovšem mají tendenci být zoufale nekompletní a nedokončitelné, což může alespoň formálně vadit. Osobně se k nim stavím tendencí "žij a nech žít", pokud už je někdo nevytáhne na světlo boží. Na druhou stranu podobných kusých informací máme spoustu, ke každému městu vytahujeme ty "nejvýznamnější rodáky z významných" (a někdy je zase vydělíme do seznamu jako Seznam osobností Brna, ehm)... A koneckonců třeba i naše nejlepší články á la vyšší taxony si vybírají nějaký konkrétní soubor druhů na demonstraci určitého fenoménu, třebaže by stejně dobře mohly posloužit i druhy jiné. --OJJ, Diskuse 21. 12. 2025, 16:46 (CET)

Je pravda, že jsem ve zmíněné diskusi byl pro ponechání. Ale taky je pravda, že Seznam českých spisovatelů je (zatím) dobře udržovaný a má i nějaké výchozí vymezení, které mi zas tak vadné nepřipadá: uvádí "spisovatele, kteří působili na současném českém území, psali českým jazykem či se hlásili k české národnosti. Kritériem pro uvedení spisovatele v seznamu je jeho významnost podle hledisek Wikipedie." A kategorie v tomto případě moc nepomáhají... --Xyzabec (diskuse) 21. 12. 2025, 16:59 (CET)

No a takhle právě končí ty představy o nastavování nějakých rozumných a objektivních kritérií. Ve výsledku máme extrémně dlouhý seznam přesahující 150 tisíc znaků (a přitom prakticky bez referencí aj. balastu navyšujícího objem u jiných článků), ve kterém bylo provedeno nějakých 1900 (!) jednotlivých drobných editací, ale máme dojem, že si zaslouží tady být, když si s tím dal někdo tu práci, zatímco jiné seznamy jsou utnuty hned v počátcích a ten prostor k růstu třeba ani nedostanou, protože holt jsou prý špatně nastavená kritéria.

Přitom do některých seznamů by nejspíš stačilo jen přidat tu vágní větičku o vymezení a pak prostě čekat, jak se jim kdo pověnuje (protože Wikipedie je v principu neustále se rozvíjejícím projektem). V praxi pak to rozhodování vypadá spíš podle toho, jaké kdo má dojmy nebo postoj k tématu a jestli se najde nějaká houževnatá skupinka, která si v tom DoSu prosadí ten či onen výsledek.

Přitom i v tom Seznamu českých osobností 20. století máme uvedené zdroje Kdo je kdo a Diderot, takže by se dalo napsat úvodní vymezení, že se jedná o seznam encyklopedicky významných osob zařazených do těchto publikací, čímž by se výběr objektivizoval. Možná má seznam jenom tu smůlu, že vznikl už v dřevních dobách, kdy se tak přísně na podobné formality nepohlíželo, a tak je nyní zpětným pohleden nenaplňuje. Časově je přitom uzavřený, protože 20. století už se dál rozrůstat nejspíš nebude, takže dokonce oproti Seznamu českých spisovatelů z toho časového hlediska vykazuje lepší a objektivní ohraničení. Jeho výhodou pak může být, že poskytuje přehled o významných lidech napříč obory, což by bylo jinak poměrně vzácné.

Když já jsem sestavoval třeba Seznam funkcionalistických staveb v Brně nebo Seznam památek Slavkovského bojiště, taky jsem si arbitrárně (ale uvážlivě) stanovil, že do nich budou zařazeny ty položky, o kterých bylo pojednáno v uvedených publikacích, které samy o sobě měly za cíl poskytnout nějaký přehled o tématu, takže bylo možno zodpovědně a z pozice wikipedisty objektivně sestavit ucelený, ohraničený a nepřebujelý seznam, který může být čtenářstvu užitečný třeba tím, že obsahuje informace o položkách, které samy o sobě svůj vlastní článek nemají, i když některé jiné ano. --Bazi (diskuse) 21. 12. 2025, 17:37 (CET)

Jak už jsem psal jednou, seznam kdosi před dvaceti lety založil jako pomůcku při psaní článků, odkazy jsou dnes většinou modré a seznam tudíž zjevně splnil svůj účel a dnes je víceméně zbytečný, protože ho bez problémů nahradí kategorizace. Na druhou stranu, ničemu tu nevadí a pokud je někdo ochotný jej nadále udržovat, nemazal bych jej. --Šandík (diskuse) 21. 12. 2025, 18:57 (CET)

Pořád tvrdím, že seznamy do hlavního prostoru nepatří. Nejsou to články ani hesla. A znova musím připomenout, že dost editorů si plete seznamy a rozcestníky, takže je tu množství seznamů vytvořených jako rozcestníky. --Zdenekk2 (diskuse) 21. 12. 2025, 07:39 (CET)

Sice tady (zatím) vidím docela názorovou shodu na problematičnosti seznamů "bezkriteriálního" typu, ale moc nepředpokládám, že z této diskuse vzejde nějaký výraznější konsenzus či dokonce pravidlo nebo doporučení, jak to řešit. Dovolím si proto aspoň návrh, který se nemusí nijak formalizovat a který může realizovat každý, kdo si všimne založení nového podobného seznamu: urgentní šablona s požadavkem na doplnění/upřesnění příslušných kritérií. Jinak nám tu budou přibývat další :) --Xyzabec (diskuse) 21. 12. 2025, 15:55 (CET)

Mohlo být řešeno přímo v DoSu i se zjevným výsledkem.--Kacir 21. 12. 2025, 15:59 (CET)

@Kacir: DOS asi nebylo vhodné založit, protože v roce 2017 byl DOS uzavřen s tím, že o věci má nejprve proběhnout diskuse o nastavení pravidel seznamů, což se dosud nestalo nebo o této diskusi alespoň nevím.

Aktuálně další zajímavý seznam: Seznam českých písní s železniční tematikou, který byl v posledních dnech rozšířen téměř na dvojnásobek. Kolik písní má seznam obsahovat, tak nikdo netuší.

Obecně: podobné seznamy, jako Seznam slavných kuřáků, Seznam slavných vegetariánů, Seznam osobností s dyslexií nebo třeba Seznam Brazilců, významnost splní. Stačí zadat do Googlu a vyjedou zdroje. Problém je, že tyto zdroje nebudou úplné, respektive mohou mít jiná kritéria významnosti (pro zařazení do seznamu). Takže jsou asi dvě možnosti, jak podobný seznam vytvořit:

1. seznam typu „přidej sem, koho chceš“, na anglické wikipedii k tomu mají šablonu en:Template:Dynamic list, ale to bude v rozporu s pravidlem Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není sbírkou nahodilých informací;
2. zvolit objektivní kritérium, jako je Sto nejvlivnějších psychologů 20. století, ale takové se nalezne málokdy.

(Myslím, že tato diskuse stejně nikam nepovede.) --Marek Genius (diskuse) 3. 1. 2026, 05:02 (CET)

Připojuji se k diskusi o užitečnosti seznamů. Existuje šablona "Seznamy hvězd", která obsahuje odkazy na asi 10 seznamů (dokonce často patřících do kategorie Astronomické rekordy) typu Nejlehčí, Nejtěžší, Nejmenší, Největší hvězdy atd. Je jasné, že v době jejich vzniku, často před 15 a více lety, byly tyto informace trvalejšího rázu, ale v dnešní době (kdy katalogy hvězd obsahují miliardy hvězd a údaje o nich se mění velmi často, protože je spousta výzkumných programů a orientovat se v nich je spíše práce pro odborníka v oblasti) udržovat takové seznamy v nějaké aktuálnosti je skoro nemožné. Většina těchto seznamů obsahuje šablony typu "Neověřeno", "Aktualizovat" spoustu let, nikdo to aktualizovat a zdrojovat nebude. Nevím, jestli takové seznamy mají na wiki nějaký význam (kromě historického a tedy neaktuálnosti). --Zemneplocha (diskuse) 20. 1. 2026, 15:54 (CET)

Odkazy na jmenované články:

• Seznamy hvězd – založeno 10. 9. 2024, bez údržbových šablon
• Seznam nejlehčích hvězd – založeno 5. 9. 2006, údržbové šablony Neověřeno a Aktualizovat od 20. 1. 2026 (ode dneška)
• Seznam nejtěžších hvězd – založeno 12. 9. 2006, údržbová šablona Aktualizovat od 12. 12. 2016
• Seznam nejmenších hvězd – založeno 12. 9. 2006, bez údržbových šablon na vrchu, ale IMHO v podstatě subpahýl
• Seznam největších hvězd – 10. 9. 2006, údržbová šablona Aktualizovat od 24. 8. 2017. --Marek Genius (diskuse) 20. 1. 2026, 19:31 (CET)

Seznam bych doplnil:

• Seznam nejzářivějších hvězd - založeno 24.08.2007, šablony Neověřeno a Aktualizovat
• Seznam nejbližších hvězd - založeno 09.02.2007, šablona Aktualizovat
• Seznam pulzarů - založeno 22.10.2016, nějaký výběr pulzarů, bez zdrojů, založeno podle sk-wiki
• Seznam proměnných hvězd - založeno 29.06.2008 dle en-wiki, údajně nejznámější (podle čeho?) proměnné hvězdy, drtivá většina odkazů na detailní článek o hvězdě jsou červené. Katalogizovaných proměnných je přes 60 000 (rok 2024)

No a co s tím dál? --Zemneplocha (diskuse) 20. 1. 2026, 20:00 (CET)

Dobrá připomínka.

Seznam hvězd:

Tento seznam hvězd obsahuje seznam hvězd, o kterých je na české wikipedii nějaký^[ujasnit] článek. Seznam se nevytváří automaticky, ale případný nový článek je třeba sem vložit.

Přesně od toho ale máme kategorie.

Seznam proměnných hvězd:

Toto je seznam 178 nejznámějších^[ujasnit] proměnných hvězd, které jsou buďto dobře známé^[ujasnit], něčím zvláštní^[ujasnit] nebo jinak zajímavé^[ujasnit].

Slušný úlet (WP:CWN).

Mimochodem, zadal jsem si dotaz na položky na Wikidatech o hvězdách. Je jich tam 3,28 milionu, každá popsaná v průměru 24 tvrzeními (podle 10% vzorku).

Takže se přímo nabízí převod na rejstříky aktualizované pomocí Wikidat, podobné např. seznamům ulic nebo obcí. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 1. 2026, 10:36 (CET)

Díky, za názor.

ad Seznam hvězd: Pokud použiju kategorie, tak stejně, pokud někdo ten (nový) článek do té kategorie nevloží, tak se to tam neobjeví. Rozumím tomu dobře?

ad Seznamy tvořené rejstříky: zatím jsem se s tím nesetkal, resp. nevím jak se tvoří, je k tomu někde návod? Ovšem moje dosavadní zkušenost s aktuálností dat ve Wikidatech v oblasti astronomie není dobrá, velmi často obsahuje zastaralé údaje a aktuální údaje jsou až v konkrétním článku. --Zemneplocha (diskuse) 21. 1. 2026, 11:14 (CET)

> Pokud použiju kategorie, tak stejně, pokud někdo ten (nový) článek do té kategorie nevloží, tak se to tam neobjeví.

To ano. Ale absence alespoň základních kategorií je i díky svědomité patrole problém zanedbatelného množství článků. Seznamy omezené pouze na existující články, nemají-li nějakou další přidanou hodnotu, jsou jinak v podstatě zbytečné.

> velmi často obsahuje zastaralé údaje a aktuální údaje jsou až v konkrétním článku

To je určitě možné, jenže takto můžeme kvalitu srovnávat jen u položek, ke kterým existuje článek. A těch je jenom 10 tisíc (0,3 %). Ty zbylé 3 miliony zjevně nevytvořili lidé, nýbrž stroje importem z (předpokládám důvěryhodných) databází. A tam netuším, podle čeho posoudíme zastaralost. Nicméně zde se dá i protiargumentovat, že pokud článek figuruje v nějakém seznamu (zvlášť někde „nahoře“), bude to pravděpodobně natolik zajímavé téma, že o něm bude existovat článek (takže ten poměr existujících bude jiný).

> je k tomu někde návod?

Například en:Template:Wikidata list. Jako návod můžou sloužit i už existující rejstříky. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 1. 2026, 13:47 (CET)

> Seznamy omezené pouze na existující články, nemají-li nějakou další přidanou hodnotu, jsou jinak v podstatě zbytečné.

Chápu, ten Seznam hvězd jsem předělal já (viz Diskuse k němu), protože byl víceméně duplicitní a obsahoval spoustu červených odkazů. Původně jsem chtěl navrhnout jeho smazání, ale nakonec jsem si vymyslel toto. Zdálo se mi to praktické, že čeští čtenáři uvidí, které hvězdy mají článek na cs-wiki. Ale pokud je dobré řešení použití těch kategorií, tak to zřejmě stojí za předělání (než udržovat ten seznam).

> pokud článek figuruje v nějakém seznamu (zvlášť někde „nahoře“), bude to pravděpodobně natolik zajímavé téma, že o něm bude existovat článek

Jasně, problém je hlavně v tom, že na cs-wiki ve většině případů neexistují odpovídající články (červené odkazy) na hvězdy uvedené v těch výše uvedených seznamech a navíc seznamy nejsou aktuální. Pokud by to nějak šlo řešit přes ty rejstříky a wikidata, bylo by to lepší řešení.

Problém těchto seznamů je hlavně v tom, že data a údaje o astronomických objektech se v astronomii mění poměrně rychle a často (dle nových výzkumů a přehledů) a není jednoduché tyto informace sbírat. Určitě jednodušší je udržovat např. seznam ulic někde ve městě, kde se tyto údaje nemění tzv. "ze dne na den".

Díky za reakci a odkazy na Rejstříky. --Zemneplocha (diskuse) 21. 1. 2026, 14:16 (CET)

Aktuálně vyvíjím skript, který umí do tabulkových seznamů přidávat odkazy na Wikidata, obrázek, kategorii a souřadnice. Při hledání vhodných kandidátů na doplnění jsem namátkou otevřel prvních pár seznamů - u mnohých poslední aktualizace před více než 5 lety, pochybná významnost, celková zastaralost, chybějící úvod či kritéria apod. Myslím, že dobrá polovina typů seznamů by mohla být kandidátem na smazání... --JAnD (diskuse) 21. 1. 2026, 11:18 (CET)

Stránky o českých osobnostech 20. století byly včera navrženy na smazání (resp. přesun) na stránce Wikipedie:Diskuse o smazání/Seznam českých osobností 20. století, můžete se tam vyjádřít. --Marek Genius (diskuse) 11. 2. 2026, 15:03 (CET)

Nejde vyhledat

Dobré odpoledne, všiml jsem jsi, že přes klasické wikivyhledávání nejde najít nástěnku správců, potřebuji pomoc ani Pod lípou. Ani když je tam přímo zadán název, prostě se to neobjeví! --~2026-24671-3 (diskuse) 20. 1. 2026, 15:51 (CET)

@~2026-24671-3 Zdravím, nástěnka správců je ve jmenném prostoru Wikipedie. Při vyhledávání musíte proto napsat Wikipedie:Nástěnka správců, případně zkráceně wp:ns. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 20. 1. 2026, 16:07 (CET)

To je super popis situace. Stručně by se dal shrnout jako 'nejde vyhledat' --Idkcie245 (diskuse) 21. 1. 2026, 00:19 (CET)

A přitom stránky Potřebuji pomoc i Pod lípou jsou dostupné přímo z hlavního menu Wikipedie, takže je běžně není nutno hledat ve vyhledávacím políčku. Pokud je někdo natolik neznalý Wikipedie, patrně tyto stránky ani běžně potřebovat nebude. Když už se někdo pustí do editace, poměrně záhy má šanci zjistit, že stránky Pod lípou nebo Nástěnka správců se ve skutečnosti jmenují Wikipedie:Pod lípou a Wikipedie:Nástěnka správců, vždyť to mají ve svém titulku (a že je možno je takto taky najít). Že ale běžnému čtenářstvu nabízíme k vyhledávání primárně jen encyklopedický obsah, zatímco mu do toho zbytečně necpeme nějaké interní pracovní záležitosti, snad dává smysl. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2026, 01:17 (CET)

Wikipedista:~2026-24671-3: Viz nápovědu Nápověda:Hledání. Na stránce Speciální:Hledání si můžete nastavit, ve kterých jmenných prostorech se má vyhledávat. Lze to tam naklikat (políčko „Prohledávat:“), můžete zde jmenné prostory přidat nebo odebrat. --Marek Genius (diskuse) 20. 1. 2026, 19:31 (CET)

Je jich tam 22. Pokud víte, který je ten správný, máte vyhráno. Pokud to snad nevíte, stačí 22 krát kliknout a je to --Idkcie245 (diskuse) 21. 1. 2026, 00:33 (CET)

Ve vyhledávání lze zatrhnout políčko Vše, tím se označí všechny jmenné prostory, není třeba 22 kliknutí. Je-li políčko Vše zatržené a kliknete na něj znovu (aby zatržené nebylo), tak se tím zase všech 22 jmenných prostorů vymaže. --Marek Genius (diskuse) 21. 1. 2026, 02:27 (CET)

Doporučuji hledat přes Google. --Idkcie245 (diskuse) 21. 1. 2026, 00:20 (CET)

Poznámka: Zadám-li do boxu hledání Wikipedie:Nástěnka správců, dostanu dle očekávání seznam počínající od Wikipedie:Nástěnka správců. Zajímavé je, že zadám-li (ve Firefoxu, jako přihlášený; zkoušel jsem i na enwiki, tam to nefunguje, ani když jsem přihlášený) jen Nástěnka správců, dostanu seznam počínající od Wikipedie:Nástěnka správců/Opatření, Wikipedie:Nástěnka správců se v seznamu neobjeví. --Jvs 11. 2. 2026, 08:38 (CET)

Ověřil jsem u sebe, Firefox, přihlášený. Po zadání celého Wikipedie:Nástěnka správců mi nabízí našeptávač správnou stránku na prvním místě, při zadání pouze Nástěnka správců nenabízí našeptávač vůbec nic. Když spustím vyhledání, ve výsledcích jsou pouze encyklopedické články, samotná WP:NS z toho nevypadne, protože ve výchozím nastavení se hledá jen v hlavním (encyklopedickém) jmenném prostoru. Když vyhledávání rozšířím na všechny jmenné prostory, po zadání Nástěnka správců mi vyhledání vyplivne správnou stránku hned na třetím místě po článcích Alík.cz, Odnoklassniki a Spolužáci.cz (které obsahují výrazy nástěnka a správci). --Bazi (diskuse) 11. 2. 2026, 11:24 (CET)

Přebírání textů z Památkového katalogu

V rámci soutěže Popiš památku byly letos, stejně jako v minulých letech, označeny a následně smazány za porušení autorských práv texty zkopírované z Památkového katalogu. V souvislosti s tím upozorňuji, že v některých seznamech kulturních památek (dnes jsem narazil např. na Horažďovice) jsou texty z Památkového katalogu používány ve velkém rozsahu a uvedený seznam není jediný. Texty do sloupce Popis obvykle vkládal ŠJů. Asi by bylo dobré přístup k takovým příspěvkům sjednotit.

Doplním ještě jednu relevantní zkušenost s katalogem: Část textů v něm, nevím jak velká (spíše menší), je nepřiznanou a doslovnou kopií hesel z knih (např. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů nebo Encyklopedie hradišť v Čechách). Netuším, jak to mají ošetřené v NPÚ, ale na Wikipedii z knih kopírovat texty nemůžeme, takže ponechání textů „převzatých“ z katalogu vnímám jako problematické už jen kvůli nejistotě původního zdroje. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 1. 2026, 19:51 (CET)

Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Ústřední seznam kulturních památek České republiky je veřejně přístupný seznam, který podle zákona o státní památkové péči vede Národní památkový ústav. Pokud by NPÚ při vytváření textů hypoteticky porušil autorská práva třetí osoby, je to věc mezi ním a tou třetí osobou, ale úřední dílo z podstaty věci musí být volné. Tajit úřední vymezení kulturní památky a její památkové hodnoty by bylo popřením práva. --ŠJů (diskuse) 25. 1. 2026, 20:14 (CET)

Složitější otázkou je, zda ten veřejný zájem na vyloučení z ochrany vztahovat na ty vyloženě rejstříkové (databázové) údaje o vymezení památky, datu zpamátnění apod. (spíše asi ano), nebo do jaké míry se dá použít i na ty doprovodné souvislé texty. Pokud by se mělo jednat o dílo nechráněné, proč v patičce katalogu čteme "Národní památkový ústav, všechna práva vyhrazena"? --Bazi (diskuse) 25. 1. 2026, 20:36 (CET)

Otázkou je, zda lze PK považovat za "úřední dílo". NPU není úřad nýbrž odborný ústav, čili podle mého nejde o "úřední dílo". Úředním dílem bude pouze rozhodnutí ministerstva kultury (před rokem 1988 také okresních nebo krajských úřadů) obsahující seznam prohlášených kulturních památek ale tam bude pouze rejstříkové číslo, tj. například "32590/8-241" a název objektu, tj např. "č. 8-241, kříž". Pak tam bude ještě jějaká lokalizace, jako je číslo parcely atp. Určitě ale ne podrobný popis, který je v PK. Nicméně nejjednodušší by bylo položit dotaz přímo NPU. A nebo zkusím zítra zavolat JUDr Varhaníkovi. To je kamarád který léta pracoval jako ředitel Památkové inspekce při MK. Tohle by měl vědět přesně. --Šandík (diskuse) 25. 1. 2026, 23:37 (CET)

Takže, kolega Varhaník si není jist, protože to není jednoznačné (jak se říká, tři právníci, pět názorů). Spíše se přiklání k tomu, že ty texty použít lze ale nejlepší by skutečně bylo poslat dotaz přímo na NPU. Mají vlastní právní oddělení, tak uvidíte co vám napíšou. --Šandík (diskuse) 26. 1. 2026, 14:08 (CET)

@Sandik: Velmi díky za takovouto nadstandardní aktivitu. Můžete prosím konkrétně uvést, o co svůj názor doktor Varhaník podepřel (pokud to nějak vysvětlil)? Vůbec nevím, jestli by se za úřední díla daly označovat i výstupy ústavů. Ale například zákon o svobodném přístupu k informacím se běžně vztahuje i na vědecké ústavy, ale je to jiný zákon. Ale analogicky by se veřejný zájem dal předpokládat i u Památkového katalogu podle autorského zákona. --Marek Genius (diskuse) 26. 1. 2026, 14:37 (CET)

Zkrátka si nebyl jist. Asi tuhle otázku niky nepotřeboval řešit (což mi taky hned nedošlo). On je sice specialista na památkovou legislativu a opravdu hodně rozumí i stavebnímu právu, ale tohle je oblast autorských práv a tu asi na památkové inspekci nikdy řešit nepotřebovali. --Šandík (diskuse) 26. 1. 2026, 14:44 (CET)

Osobně bych takové přebírání nedoporučil už proto, že jde často o texty poměrně nepřesné a nekvalitní, z části vzniklé přepisem textu evidenčních karet jednotlivých památkových objektů, z nichž některé vznikly už v šedesátých letech 20. století, a tedy vůbec neodrážející nové poznatky atp atd. Jiná část zase může být, jak už tu bylo taky uvedeno, kompilací různých encyklopedií, opět zpravidla neodrážející nová zjištění a fixující staré omyly. --Šandík (diskuse) 25. 1. 2026, 23:24 (CET)

Památkový katalog je (bohužel) zdroj silně nevěrohodný, jsou v něm často vyložené nesmysly. Texty, se kterými jsem se setkal, rozhodně nejsou výsledkem kvalitní badatelské práce, ale horkou jehlou spíchnuté slátaniny bůhvíčeho bůhvíodkud (platí pro valnou část textů ÚOP Ústí nad Labem, jinde jsem se tím moc nezabýval, nicméně pokud má podobnou zkušenost i Sandik, pak to bude asi všude stejné). Někteří pracovníci NPÚ, s nimiž mám zkušenost, jsou bohužel spíš ztroskotalí dějepisáři než stavební technici, a historickým stavbám, dobovým technologickým postupům, architektuře obecně apod. vůbec nerozumí. Za mě Památkový katalog obecně nepoužívat ani jako zdroj, natož k doslovnému přebírání textů, byť by to autorské právo umožňovalo. --Vojtasafr (diskuse) 30. 1. 2026, 11:05 (CET)

Dobrý den, opakovaně bylo výše uvedeno, že Památkový katalog je v některých ohledech zdrojem velmi nespolehlivým. Jeho plošné vytěžování je tedy rozhodně dost nešťastným postupem. Rozhodně to ale také neznamená, že by mělo následovat jeho plošné ignorování. Jako vhodnou cestu vidím používání informací, které jsou pro katalog primární. To jsou informace o existenci a charakteru památkové ochrany a dále popis architektonických či uměleckohistorických prvků, protože tam jsou zachyceny důvody, proč objekt památkovou ochranu získal. Tyto popisy navíc v řadě případů jinde dostupné nejsou, nepočítáme-li archivní materiály památkových pracovišť či regionálních muzeí, a může tedy být velmi složité je nahradit jiným zdrojem. Ale ještě jednou zdůrazňuji, že tento pohled se týká informací úzce souvisejících s památkovou hodnotou. Jinak by se mělo pracovat s kvalitnější odbornou literaturou, je-li existující, a "nesklízet" slepě data z Památkového katalogu jen proto, že je jednoduše dostupný na internetu. --Krabiczka (diskuse) 7. 2. 2026, 19:07 (CET)

Zkrátka je nutné ty texty v "popisné" části katalogu (anotace) nebrat jako "posvátnou krávu" ale jako běžný zdroj, který je nutné komparovat s další literaturou. PK vznikl jako dotacemi podpořený projekt v šibeničně krátkém termínu necelého jednoho roku a na jeho obsahu se podílela obrovská spousta lidí. Kvalita hesel je tudíž kolísavá. Navíc ty popisy jsou jenom určitým doplňkem, to skutečně podstatné pro odbornou veřejnost která s katalogem pracuje jsou evidenční čísla památek, konkrétní vymezení rozsahu ochrany, odkazy do MIS, GIS atp atd. --Šandík (diskuse) 7. 2. 2026, 20:47 (CET)

I v rámci současné výzvy tu vznikají články v podstatě se zkopírovanými texty z Památkového katalogu s minimálními úpravami... Fara ve Dvorech nad Lužnicí ( + rozklikat jednotlivé objekty). Co teda s tím? Imho to úřední dílo není, tedy pokud dané texty nejsou obsahem nějaké úřední listiny nebo dokumentace. Pokud bychom to brali jako úřední dílo, pak bychom ve stejné logice mohli přebírat v podstatě jakýkoliv obsah z webů jakýchkoliv státních úřadů. Označení "veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin" se podle mě vztahuje k obchodnímu rejstříku (a sbírce jeho listin) a podobným veřejným rejstříkům, nikoliv ke katalogu s autorskými texty a fotkami. Domnívám se, že by měl být uplatněn en:WP:Precautionary principle. --Harold (diskuse) 15. 2. 2026, 12:37 (CET) Ještě doplním citaci z pravidla WP:Autorské právo: V případě pochyb o možnosti využití cizího textu jej raději nevyužívejte a nahraďte jej vlastním dílem. --Harold (diskuse) 15. 2. 2026, 13:43 (CET)

Seznamy představitelů obcí

Zdravím. Jaký názor má komunita na nově vznikající seznamy představitelů obcí, kde drtivá většina představitelů není a nebude encyklopedicky významná a Wikipedie není „adresář, telefonní seznam ani registr obyvatel.“? --Zdenekk2 (diskuse) 30. 1. 2026, 23:33 (CET)

Informace o tom, kdo je/byl starostou je encyklopedicky významná. Obvykle jsou zdroj, takže je i doložitelná. Do článku o obci to jednoznačně patří. A vyčlenění do separátního seznamu tudíž dává smysl buď ve chvíli, kdy by tento seznam tvořil velkou část obsahu článku, nebo naopak, když už je článek hodně dlouhý. Tedy za mě ano, seznamy jsou encyklopedické.

Jinou věcí je linkování jednotlivých představitelů - u menších obcí bude k málo komu dostatek zdrojů a málokdo bude encyklopedicky významný. Třeba u Lidečka nejsou jména odkazována. U Nymburka už ano, ale modří jsou jen asi tři a pravděpodobně jich o moc více do budoucna nezmodrá, redukce linků by jistě byla na místě. (České Budějovice mají většinu modrou a umím si představit, že do budoucna zmodrají všichni. A u Prahy chybí zamodřit jen ti z hluboké historie.

WP není telefonní seznam, ale starostů každé obce je omezený počet, jsou jasně definovaní, pro obec významní a tudíž jejich seznamy mají na Wikipedii své místo (na rozdíl třeba od seznamu praktických lékařů v Horní Dolní). --JAnD (diskuse) 31. 1. 2026, 14:49 (CET)

+1 Díky za vyjádření, souhlasím. Nebo jestli by nešlo dávat historické starosty na Wikidata a pak přebírat na Wikipedii jako rejstřík. --Marek Genius (diskuse) 6. 2. 2026, 23:09 (CET)

Seznamy jsou právě vhodné formáty pro položky, které samy o sobě nejsou encyklopedicky významné. Ty konkrétní příklady z poslední doby (ValMez, Bystřice, Lidečko) jsou problematické v některých případech až přílišnou prostotou seznamu bez nějaké přidané hodnoty (a v kontrastu k tomu naprosto nevhodnou dvouúrovňovou strukturou nadpisů závěrečných sekcí), nedostatečným zdrojováním (pouhé vlastní weby obcí jako jediný zdroj, z kterého je to možná jen copy-paste přeneseno), ale jako základní pahýly k dalšímu rozšíření a vylepšování by snad mohly být dostačující. Podobné seznamy by ostatně měly své místo v samotných článcích o těch obcích, kde by ale zabíraly zbytečně místo, takže jejich vyčlenění do samostatného článku je za mě logické a odpovídající. --Bazi (diskuse) 31. 1. 2026, 15:06 (CET)

Seznamy představitelů vnímám jako přílohu nebo podčlánek článku o obci a mají na Wikipedii své místo. Uvítal bych, kdyby vznikly úplně ke každé obci. Je to mnohem encyklopedičtější než, že se po volbách jen změní jméno starosty v infoboxu. --Jowe (diskuse) 31. 1. 2026, 15:25 (CET)

Mně to přijde stejně významné, jako seznam místostarostů, seznam náměstků pro parkovou zeleň, seznam ulic v obci. Všechno "užitečné", "pravdivé", "ozdrojované", ale co z toho? Stačí aktuální starosta (i tam bych se bez něj obešel) a link na zdroj, kde se dočíst ten telefonní seznam. Pokud je to kompilát z více zdrojů, tak tím víc jsem na pochybách, nakolik je to významné. Nějakého významného starostu, který se zasadil o vybudování místní školy, aťsi v textu, ale seznamy.... --Chrz (diskuse) 31. 1. 2026, 15:42 (CET)

Upozorňuji, že seznamy ulic a také seznamy náměstí už existují. --Marek Genius (diskuse) 6. 2. 2026, 23:09 (CET)

Samozřejmě že existují, ani ne k 1 % českých měst, natož obcí. Podle toho asi poznáme, kde bydlí aktivní wikipedisti takto zaměření a rovnoměrně rozloženi tedy nejsou. Seznam náměstí ve statutárních městech snad, jinde se to vejde jako prostý seznam k městu, pokud vůbec. Vidím, že prozatím v diskuzi převažuje názor takové seznamy dělat u starostů, ale moc jestli se to bude dělat s takovým nadšením jako ulice a náměstí, tak se přes pár desítek takových článků stejně v brzké době nepřehoupneme. Pojďme se podívat na návštěvnost takových seznamů, to nám může napovědět, jestli bychom to dělali pro čtenáře, nebo pro své uspokojení nad tím, co je určitě encyklopedické pro všeobecnou wikipedii. --Chrz (diskuse) 6. 2. 2026, 23:32 (CET)

Jo, vždycky jsem toužil platit si Českou televizi proto, aby dělala jenom ty nejsledovanější pořady k uspokojení mas... ;) --Bazi (diskuse) 7. 2. 2026, 00:02 (CET)

Navrhnul jsem podívat se, nakolik se ona teoretická užitečnost takového typu článku promítla do absolutních čísel - kolika čtenářům tedy reálně užitek přinesl (a to sčítáme jen návštěvy, ne čtení). Dumá se tady nad tím, že informace jsou to hodnotné, ale pokud spadnou pod WP:CWN, tak si je zájemce vyhledá jinde, a třeba by to takový zájemce ani po Wikipedii nechtěl, když má lepší zdroj. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2026, 01:59 (CET)

Dobrý den, připojuji se k některým kolegům. Seznamy představitelů místních samospráv vnímám jako funkční doplněk hesel o jednotlivých obcích. Funkce starosty či primátora je významná svou statutární úlohou. Analogicky vnímám třeba seznamy ocenění významných osob, které bývají kvůli značnému rozsahu vyčleněny na samostatnou stránku, aby samy o sobě "nezatěžovaly", nijak to však neumenšuje jejich přínos v celku. U menších obcí taktéž nevnímám jako nezbytné mít všechna jména červeně jako neexistující odkazy. Daná osoba může být velmi pravděpodobně významná právě v tom přehledu starostů, leč samostatné heslo mnohdy vůbec vzniknout nemusí z plně relevantních důvodů. --Krabiczka (diskuse) 31. 1. 2026, 16:09 (CET)

Seznamy starostů jsou myslím zrovna to, co čtenář v encyklopedii hledá. Že jednotlivé osoby nemusí být encyklopedicky významné nehraje roli. Vymezení je jasné, seznamy jsou konečné. Zdroje se myslím taky najdou (min. v obecních kronikách). --Jklamo (diskuse) 11. 2. 2026, 16:32 (CET)

Pokud tedy seznamy ano, pak by bylo vhodné stanovit nějaké kritérium významnosti, protože i ti lékaři jsou pro obec významní (a koneckonců i ti náměstci). Navíc, jak zmínil kolega Bazi, jakou encyklopedickou hodnotu má prosté zkopírování statistik? Co třeba seznamy ředitelů škol od vysokých škol až po mateřské školky? A co seznamy jejich zástupců (i ti jsou standardně v iboxech škol)? Viděl jsem článek o farnosti, kde bylo několik málo úvodních vět a následoval předlouhý seznam farářů až do hlubokého středověku. Dovedu si představit i seznamy třeba poslanců podle různých kritérií (věk, pohlaví, příslušnost ke straně, politické názory, míra kontroverze, používání vulgarit atd.). --Zdenekk2 (diskuse) 31. 1. 2026, 16:27 (CET)

V obecné rovině jsou seznamy vedoucích představitelů států, regionů, obcí, organizací, podniků, vojenských útvarů atd. jistě důležitou částí popisu dotyčných lidských společenství. Velká výhoda wikipedie je, že na ní jsou tyto seznamy v relativně stejnorodé formě a relativně snadno dohledatelné a díky mnoha jazykovým verzím i rozsáhlejší než v jakékoliv jiné encyklopedii. Mimo wikipedii jsou tyto informace formátovány stokrát jinak, na různých místech, leckdy neúplné... a kdo se má vyznat v cizojazyčných webech a hledat v cizích jazycích. (Jo, vím že dotaz byl na české obce.) Takže má kladný význam a encyklopedickou hodnotu i pouhý přepis seznamu ze zdroje (který koneckonců nemusí být online a pokud je, nemusí být za pár let).

I u obcí, kterých se týká dotaz, je naším cílem mít v článku více než tucet sekcí, každou o několika odstavcích, o nejrůznějších aspektech současného stavu i minulosti obce. Seznam představitelů (ale i data o výsledcích obecních voleb) je imo samozřejmou součástí příslušných sekcí. A jak je obvyklé, když je sekce neúměrně objemná, vydělí se do samostatného článku.

Konkrétněji: seznamy bych nechal, pokud jsou zdroje a seznam není moc mezerovitý, nevidím problém. Linkoval bych jen představitele u nich lze předpokládat enc. významnost, tedy cca od starostů okresních měst výše. K náměstkům a lékařům - lékaře ne, ti zas tak významní nejsou, aspoň tedy, pokud jsem viděl historii měst a městeček, tak v ní větší či menší zmínky o starostech vždycky jsou, o lékařích jen výjimečně. Náměstci jsou jistě zpravidla sami o sobě významní u měst velikosti Prahy, seznam náměstků by nebyl od věci i u řekněme krajských měst.--Jann (diskuse) 31. 1. 2026, 19:21 (CET)

Upozorňuji, že seznamy ředitelů vysokých škol (rektorů) a seznamy ředitelů fakult (děkanů) už existují. Asi tyto seznamy dávají smysl, protože rektorové a děkani jsou podle oborového kritéria Wikipedie:Významnost (lidé) významní automaticky. --Marek Genius (diskuse) 6. 2. 2026, 23:09 (CET)

Tyhle seznamy jsou ale fakticky součástí konkrétních článků, pouze jsou z nich zpravidla v minulosti byly vyděleny s ohledem na rozsah. To je myslím upůlně jiný případ než nekonečně dlouhý seznam Českých spisovatelů. --Šandík (diskuse) 11. 2. 2026, 20:20 (CET)

Falešné rozcestníky

Mám nějakou dobu v merku stránky, které jsou strukturálně spíše rozcestníky (poukazují na různé pojmy), na druhou stranu přinášejí i širší kontext, o který by byla škoda přijít úplně, pokud bychom je transformovali na rozcestníky, jak se patří. Můj výběr, spíše náhodný, zahrnuje tyto čtyři články:

• sličný – už jen pojmenování je spíš slovníkové, nerozlišuje, protože nikdo nebude hledat stylem „sličný > nevím, jestli jde o krále, nebo o houbu“
• přímluva
• závaží – rozcestník, do kterého je vnořen pahýlovitý popis primárního významu
• Deukalión

Takže – kam s nimi? Určitě to také nejsou jediné případy. — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 2. 2026, 22:11 (CET)

Tyto případy mi připadají docela odlišné, takže by asi bylo vhodné řešit je individuálně. Deukalión je fakticky o jedné osobě, i když zmiňuje další. Ty by měly být přesunuty do rozcestníku a úvod upraven. V rozcestníku sličný je uvedeno, jak to slovo může být použité, ale v úvodu chybí krátce definovaný primární význam. Asi hlavní nedostatek vidím v zavádějící informaci, že houby jsou rostliny. Navíc se toto druhové jméno dříve používalo i pro některé živočichy, takže by bylo lepší použít nadpis „druhy organizmů“. V přímluva chybí šablona rozcestník. Závaží má asi smysl řešit ve chvíli, kdy někdo napíše primární obsah (pak, podle toho, jak bude článek zpracovaný, buďto řešit situaci prolinky, souvisejícími články nebo většinu stávajícího obsahu přesunou na závaží (rozcestník). Celkově si myslím, že situace v praxi nebývá černobílá, takže vždycky budou existovat rozcestníky s nějakým dílčím informačním obsahem a také články, které mohou mít některé rysy rozcestníků. Neviděl bych v tom problém. --Xth-Floor (diskuse) 11. 2. 2026, 08:45 (CET)

Mazání neozdrojovaných pahýlů?

Náhodou jsem narazil na článek Podjezd, který může sloužit jako dobrý příklad této úvahy. V klidu spinká od roku 2008 bez zásadních úprav. (Před pěti lety si povšiml @ŠJů)

Nestálo by za to se zamyslet, zdali systematicky nemazat podobné pahýly, které ke všeobecně známému pojmu dodávají pouze vlastní (nejspíš podomácku vyrobenou) neozdrojovanou definici a žádné zdroje či doplňující informace?

Rozklikneme-li např. v čl. Pahýl jediný EO, tj. odkaz na Ottův slovník, zjistíme, že má s textem článku málo společného. V době vzniku Slovníku se jednalo o podjezdy pod budovami, za podjezd se považovaly i kryté plochy, např. pod divadlem. Podobné články sice nikomu neškodí, ale k pověsti Wikipedie coby kvalitní encyklopedie taky nijak nepřispívají. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 11. 2. 2026, 20:59 (CET)

Tak především bychom se měli zamyslet, zda mazat to, o čem všichni na 100% víme že je to pravda. --Fion31 (diskuse) 11. 2. 2026, 21:03 (CET)

Ozdrojovaná mají být "nezjevná fakta, názory, teorie a argumenty" (Wikipedie:Ověřitelnost). Pokud v pahýlu takové věci nejsou, není nutné dělat nic. Pokud jsou, můžete postupovat podle již zavedených zvyklostí, přičemž nejlepší je pokusit se zdroje doplnit sám. Nebo požádat šablonou, případně sporné pasáže odmazat, popřípadě dokonce článek navrhnout ke smazání, pokud by bylo potřeba odmazat (skoro) všechno. Myslím, že je proti duchu Wikipedie mazat něčí práci jen proto, že se zatím nenašel nikdo, kdo by ji posunul dál. Nehotové články prostě čekají na další editory, kteří se jich ujmou a rozvinou je, třeba přídáním odkazů na další informace.--Jan Spousta (diskuse) 11. 2. 2026, 22:59 (CET)

@Jan Spousta Dík za vysvětlení, rozumím a nejspíš jsem byl příliš razantní. Přesto si myslím, že základní definice pojmů (i všeobecně známých) ve Wikipedii by, jako klíčová informace, měly vycházet z věrohodného zdroje (zde nejspíš ČSN). Třeba v daném případě úvodní formulace "Podjezd je otvor..." mi nepřipadá šťastná. Stavař nejsem, ponechávám. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 12. 2. 2026, 13:03 (CET)

ČSN 73 6100-1: nadjezd / podjezd = mimoúrovňové křížení pozemní komunikace s jinou pozemní komunikací nebo dráhou, v němž je tato komunikace vedena nad/pod kříženou komunikací nebo dráhou; tyto výrazy vyjadřují pouze výškovou polohu převáděné komunikace vůči křížené komunikaci nebo dráze. — Draceane ^diskuse_příspěvky 12. 2. 2026, 13:22 (CET)

Dovoluji si připomenout, že z diskuzí u zmíněných pravidel vyplývá, že Wikipedisté se od jejich vzniku nedokázali ani zhruba shodnout na tom, co lze považovat za zjevná či nezjevná fakta, kde je hranice zjevnosti, ani v jakém kontextu je tato zjevnost chápána. Přinejmenším jeden názorový proud je takový, že co jednou někdo zpochybní, už nelze považovat za zjevné (pokud o něčem existují pochybosti, zjevné to prostě není). Další, že zjevné je to, co se učí na základní škole. Některé názory chápaly zjevnost v ještě užším smyslu. Takže pokud jde o definici termínu, souhlasím s kolegou, že by tam alespoň jeden zdroj být měl (na druhou stranu pokud někdo text nepovažuje za vysloveně nesmyslný nebo zavádějící, nemazal bych ho). --Xth-Floor (diskuse) 12. 2. 2026, 13:26 (CET)

Podíval jsem se na Podjezd,má jednu návštěvu za dva dny. Takových stránek bude nepochybně daleko víc. Také jich řada bude asi obecně známým výrazem. Takové stránky v podstatě neškodí, naopak jsou možná ku prospěchu. Například to může inspirovat k dalšímu pohledu, u podjezdu jde o pohled na ČSN 73 6100-1: nadjezd / podjezd. --Jiriskaloud (diskuse) 12. 2. 2026, 13:35 (CET)

@Svenkaj: Souhlasím, definice by ideálně měly být podloženy zdroji. Zdroje do Wikipedie patří. A ke konkrétnímu pahýlu o podjezdu se nevyjadřuji, nejsem stavař. Je docela možné, že zrovna on by Diskusí o smazání nepřežil. Jde mi jenom o to, že mazání je velmi nákladná operace, protože ničí to nejcennější, co Wikipedie má, lidský kapitál. (Když někomu smažeme jeho článek, je slušná šance, že na Wikipedii zanevře a už nám příště s ničím nepomůže.) A chtěl jsem také připomenout, že Wikipedie je gradualistický projekt, který nečeká, že vše bude dokonalé hned, ale umí si počkat.--Jan Spousta (diskuse) 12. 2. 2026, 13:36 (CET)

Dík všem, zejména @Draceane za ČSN; myslím, že si rozumíme. Nedalo mi to, zdroj jsem dodal, definici upravil, přidal obrázky a trochu textu a přesměrování z Nadjezd. Článek může spinkat dál, už mi nebude tolik vadit :-). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 12. 2. 2026, 18:32 (CET)

Dovolím si rozporovat vaše tvrzení výše, že enc. definice všeobecně známého pojmu by měla vycházet z [jednoho] VZ. Zde došlo k zúžení významu na podjezd pozemních komunikací v Česku, což je v rozporu (tram trať není p. komunikace) s primárním ilustračním obrázkem v článku a běžným chápání pojmu,, zřejmě i oborovém. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 2. 2026, 22:00 (CET)

Tak může být vzata ještě definice např. dle SSJČ. Jasně, ideálně porovnat i terminologii v jiných jazycích. Ale v technických pojmech má mít přednost technická terminologie, stejně tak jako např. u rostlin a živočichů upřednostníme odbornou nomenklaturu a ne lidové názvy (jakkoliv „neodborný“ pohled má v encyklopedickém článku též své místo). V mostařských ani železničářských ČSN termín „podjezd“ definován není. — Draceane ^diskuse_příspěvky 12. 2. 2026, 22:18 (CET)

Každý má představu, jaký je rozdíl mezi podjezdem a nadjezdem, analogicky k podchod/nadchod. Citovaná ČSN je definuje jako křížení, ale neumožňuje rozlišit nadjezd a podjezd, protože neříká, jak určit, která z komunikací je převáděná a která křížená (vynechávám dráhu). A dále sama sebe popírá, když zavádí druhou definici pojmů jako „výškovou polohu“ jedné z komunikací (křížení=nadjezd+podjezd?), a ještě zpochybňuje, že jde o přesný termín (výrazy pouze vyjadřují).

Normy tedy nevystihují reálný úzus, nevymezují, v kterých případech křížení má smysl mluvit o podjezdu/nadjezdu, na druhou stranu jejich definici nevyhovují např. tramvajové podjezdy nebo „podjezd pod železničním nádražím“, který je součástí oficiálního názvu stavby v ČB, tedy jako v případě filharmonie jiný druh stavby. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 2. 2026, 14:53 (CET)

@Matěj Orlický Dobrý den, tolik do toho nevidím, můj cíl bylo zachovat a zpřesnit článek. Rozuměl jsem tak, že tramvajová kolej je drážní komunikace, která je zmíněna. Jak by tedy definice měla znít, případně podle jakého dalšího zdroje? Zdraví --Svenkaj (diskuse) 13. 2. 2026, 16:00 (CET)

Dobrý den, podle mě má být enc.def syntézou toho, jak pojem chápou zdroje, u obecně používaného pojmu i čj slovník. Výklad sporného textu ČSN může být různý. Já to chápu jako dva různé významy: a) Druhy mú křížení, u kterých lze nějak určit, zda se jedná o nadjezd nebo podjezd; b) část cesty, která se nachází nad nebo pod jinou cestou. Dle obecného chápání pojmu soudím, že v a) „křížená“ cesta tvoří překážku a je zpravidla tou významnější, „převáděná“ cesta se jí výškově vyhýbá – pokud spodem, jde o podjezd. Jinde to rozlišit nejde, např. MÚK dvou dálnic. Ale lze použít význam b): Nehoda se stala na dálnici A v místě podjezdu pod dálnicí B. Nebo: Nízké a úzké podjezdy mostů.

Enc.def by mohla být upravená a) a doplňkově uveden význam b), což by podle mě bylo v souladu se zdroji. Další zdroje vylučují přísný výklad ČSN, vč. že to musí být pozemní komunikace, nikoli [tramvajová] dráha. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 2. 2026, 19:24 (CET)

@Fion31 Nezlobte se, ale 100% pravda o čemkoliv (snad s výjimkou matematiky) je silné tvrzení. Teď již změněný článek původně začínal definici slovy "podjezd je otvor..." To třeba na podjezd při dálničním křížení moc nesedí. S tím, že zbytečné mazání spolehlivě ozdrojovaných informací je nevhodné souhlasím. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 12. 2. 2026, 19:48 (CET)

Pěkná diskuze o článku Podjezd,který má jednu návštěvu za dva dny. Jistě je taakových článků daleko více. --Jiriskaloud (diskuse) 13. 2. 2026, 13:00 (CET)

Tak ona je to přece obecnější, koncepčnější diskuse o podobných článcích jako takových. O samotný podjezd tu asi až tolik nejde. --Šandík (diskuse) 13. 2. 2026, 13:12 (CET)

@Sandik, Jiriskaloud: Přesně tak, původní záměr mého příspěvku byl obecný, článek Podjezd byl uveden jako příklad. Ale rozumně mi bylo vysvětleno, že není vhodné podobné nedokonalé a neozdrojované články o všeobecně známých pojmech mazat, takže moje touha po rozsáhlejším mazání pominula :-). Diskuse se sice trochu uhnula z obecného námětu ke konkrétnímu příkladu, ale díky tomu je dnes článek Podjezd podstatně lépe zpracován (dík Wikipedista:ŠJů). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 13. 2. 2026, 20:52 (CET)

Znovu se tím vynořila diskuze zda je termín Pahýl tím nejlepším, zda slovenská charakteristika výhonek není o něco lepší. --Jiriskaloud (diskuse) 15. 2. 2026, 20:30 (CET)

Zemské sněmy

Milí kolegové, zvláště vy kteří se věnujete tvorbě historiografických článků. Na diskusní stránce článku Český zemský sněm teď vznikla debata, u níž by asi bylo lepší, kdyby se do ní s ohledem na relativní závažnost jednat zapojili i další wikipedisté (takže tímto o ní dávám vědět) ale navíc se dotýká také článků Moravský zemský sněm a nepřímo i Slezský zemský sněm, případně i článků o dalších zemských sněmech (aby se diskuse netříštila, diskutujme ale raději tady než tam).

Zjednodušeně řešeno jde o to, že kolega @Davcza zhruba před třinácti lety vytvořil celou sérii rozsáhlých článků o "rakouských" zemských sněmech vzniklých po roce 1861. Kmenovým článkem je zde Zemský sněm (Rakouské císařství) (mimochodem s ne zcela vhodným rozlišovačem). Tam kde už články o jednotlivých zemských sněmech existovaly, je pouze rozšířil. Tím ovšem v textu těchto článků vznikla tak masivní disproporce, že kapitoly o dějinách těchto zemských sněmů před rokem 1861, resp. 1848, působí jen jako jakýsi historický úvod k článkům, pojednávajícím o institucích vzniklých až po polovině 19. století. To ale historickou realitu vůbec neodráží, protože konkétně český zemský sněm vznikl ve 13. století! Navíc tento stav ještě posílily následné úpravy dalších wikipedistů.

Kolegyně @Helena Dvořáková se tuto situaci teď v týdnu snažila vyřešit tak, že začala upravovat dosavadní rozcestník Zemské sněmy zemí Koruny české (resp. Seznam zemských sněmů zemí Koruny české) na regulérní článek, evidentně s plánem sem přesunout veškeré informace o moravském, českém a asi i slezském sněmu před r. 1848. Chápu její snahu věc řešit, zvolený způsob mi ale připadá zcela nevhodný, protože Zemské sněmy zemí Koruny české zkrátka není očekávatelný název. Historicky jde o tři značně samostatné a nehomogenní instituce. Navíc tu máme i článek Generální sněm (zemí Koruny české)...

Osobně se domnívám, že článek Český zemský sněm má obsahovat informace o takto se nazývající instituci od jejího vzniku ve 13. století až po zánik roku 1913, resp. 1918. Eventuálně je možné pro lepší přehlednost vyčlenit obsáhlý text o působení sněmu v letech 1861-1913 do podčlánku s vhodně zvoleným rozišovačem.

Co o tom prosím soudíte vy ostatní? --Šandík (diskuse) 12. 2. 2026, 18:16 (CET)

České stavy – související problém, pahýl končí Bílou horou. A je málo odkazovaný, většinou místo něho neuspokojivě stavy nebo český zemský sněm, zřejmě proto, že byl do 2020 přesměrováním. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 2. 2026, 22:26 (CET)

U těch ovšem nevidím žádný metodický problém. Pouze jsou pahýlovité a je vhodné je doplnit. Rozhodně tu ale není problém s tím že by bylo nejasné, co do by nich mělo patřit a nebo naopak nikoliv. --Šandík (diskuse) 12. 2. 2026, 22:33 (CET)

Kdyby článek Český zemský sněm nebyl tak rozsáhlý a neměl infobox jednoznačně odkazující na parlament (stejně jako další zemské sněmy), považovala bych taky za lepší popsat období stavovských zemských sněmů tady. Takto bych preferovala rozdělení - možná s rozlišovači (parlament) a (stavovský) či podobně. Uznávám, že nápad soustředit starší období do Zemské sněmy zemí Koruny české, nebyl dobrý už proto, že lidi nenapadne sem směrovat odkazy.--Helena Dvořáková (diskuse) 13. 2. 2026, 10:16 (CET)

Rychlé shrnutí problému a nastínění možného řešení: Máme tu sérii rozsáhlých článků o důležitých státních institucích, fungujících v Čechách, na Moravě i mnohde jinde po dobu sedmi století. Většinu času jde o stavovský sněm, tj. jeho členové se do této funkce rodí, posledních 52 let ale funguje jako klasický volený parlament. Aktuální stav článku ovšem po různých úpravách odráží pouze tuto poslední "parlamentní" etapu a tomu odpovídá i infobox.

Čili máme několik možností: 1) rozdělit do dvou článků, 2) zestručnit parlamentní část a stávající dlouhý text i s infoboxem vyčlenit do samostatného článku (k tomu se osobně kloním já), 3) Nechat jeden dlouhý článek a infoboxy mít dva nad sebou, 4) něco dalšího, co mě vůbec nenapadlo... --Šandík (diskuse) 14. 2. 2026, 15:54 (CET)

Co se týče článku Český zemský sněm, tam bych podpořil zestručnění a vyčlenění do "podčlánku" s rozlišovačem (tedy č. 2). --Harold (diskuse) 14. 2. 2026, 16:41 (CET)

Cílový stav vidím jako mít tři články: Český zemský sněm jako souhrnný článek v první části popisující stavovský snem, v druhé části zemský parlament plus dva články podrobně popisující každý z výše uvedených sněmů. Čili ze současného článku Český zemský sněm vyčlenit text o sněmu po roce 1861 do samostatného článku a ponechat jen stručnou verzi (ideálně zhruba odpovídající budoucímu úvodu vyčleněného článku). U popisu sněmu do 13. do 19. století se vyřádit v samostatném článku a v Český zemský sněm mít zase jen stručnou verzi téhož. Tedy varianta 2. Analogicky řešit sněmy moravské, případně jakékoliv další. Plus zachovat článek Generální sněm (zemí Koruny české), ale smazat jako nadbytečný rozcestník/článek Zemské sněmy zemí Koruny české, pro rozcestník bohatě stačí zemský sněm. --Jann (diskuse) 14. 2. 2026, 20:54 (CET)

Varianta 2 je určitě nejlepší. Jaký rozlišovač pro vyčleněné období? I ten stavovský sněm je jistý druh parlamentu, s konečným datem je zase problém - 1913? Nadbytečný rozcestník Zemské sněmy zemí Koruny české smazat. Rozcestník Zemský sněm (Rakouské císařství) je spíš seznam a možná by chtěl změnu názvu. Rozcestník Zemský sněm jsem trochu upravila. --Helena Dvořáková (diskuse) 16. 2. 2026, 10:17 (CET)

Jsem pro zachování stávajícího stavu: 1. článek český zemský sněm do 1918, 2. článek analogicky moravský sněm, 3. článek slezský. Dále nesmíme zapomínat na zemské sněmy Horní a Dolní Lužice a překvapivě i Kladsko mělo svého zemského hejtmana a stavovskou reprezentaci. --Kkominik (diskuse) 19. 2. 2026, 15:17 (CET)

Archiv ČT jako zdroj – důležité vzhledem k probíhajícímu kurzu

S Pavel Bednařík (WMCZ) a ValiSimek05 nyní řeším v rámci kurzu KFS FF UK Praha/Ženy v českém filmu na Wikipedii (listopad 2025-únor 2026), zda je vůbec možné použít jako zdroj Archiv České televize – Mediální badatelna, jako je to v článku Jiřina Pokorná-Makoszová (IMO je tam problematická i významnost, ale Horst posoudil jako OK). Z mého pohledu je takový zdroj neověřitelný (je dostupný pouze na jednom místě na světě a musí se žádat o svolení k jeho přístupu) a také to odporuje Wikipedie:Žádný_vlastní_výzkum#Primární_a_sekundární_zdroj_informací: Primární zdroje uveřejněné spolehlivým vydavatelem lze ve Wikipedii používat, avšak pouze opatrně, protože je snadné tyto zdroje zneužít. Z toho důvodu musí být kdokoli i bez speciálních vědomostí schopen na základě citovaného primárního zdroje ověřit, že text Wikipedie s tímto primárním zdrojem souhlasí. Jakákoli interpretace materiálu z primárního zdroje vyžaduje spolehlivý sekundární zdroj této interpretace. a Pokud se tedy nějaká část článku opírá o primární zdroj, musí pouze popisovat informaci obsaženou v primárním zdroji, přičemž přesnost a relevanci této informace může z tohoto zdroje snadno ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí. Bylo by velmi vhodné si to vyjasnit, než účastníci kurzu pošlou případně dělat studenty zbytečnou práci. OJJ, Diskuse 14. 2. 2026, 06:11 (CET)

„Z mého pohledu je takový zdroj neověřitelný (je dostupný pouze na jednom místě na světě a musí se žádat o svolení k jeho přístupu)“ - To, v obecné rovině, může platit i pro kroniky, které jsou po nějaké době od dopsání uloženy do archivu, takže jsou také dostupné na jednom místě na světě a pokud je uživatel chce vidět, musí také žádat o přístup. Zatím jsem se nesetkal s tím, že by někdo měl něco proti použití kronik jako zdroje. Z mého pohledu se to moc neliší ani oproti situaci, kdy potřebuji vidět knihu, kterou má jediná hnihovna v kraji a ještě jde o knihovnu akademie věd, kde je také přístup omezen a ještě k ní mají primárně přístup pracovníci AV ČR, tzn. mohou ji mít velmi dlouhodobě zapůjčenou a ostatní zájemci prostě musí čekat. U zdůrazněného slova „snadno“ bych bral v potaz, že je použito ve vazbě „snadno ověřit“, nikoli že má být zdroj snadno přístupný (pak bychom se mohli bavit o tom, co je to snadná přístupnost). Žádat se v podstatě musí i v knihovně. Co se týče přístupnosti, nevidím reálné možnosti smysluplného stanovení hranice. Pokud dostupnost na jedom místě v ČR nestačí, stačí dvě místa? Nebo tři? V praxi se to ještě v průběhu času může měnit, protože špatně dostupné knihy z knihoven mizí (pokud někdo ukradne předposlední exemplář vzácné knihy z veřejné knihovny, bude potřeba zdrojování danou knihou z Wikipedie odmazat?). A naopak co v tuhle chvíli někomu může připadat špatně přístupné v důsledku fyzické přítomnosti na jediném místě, se může zítra objevit oskenované v online archivu. --Xth-Floor (diskuse) 14. 2. 2026, 10:56 (CET)

Ano, to mi přijde jako docela trefná úvaha. V praxi jsou pro nás podobně nedosažitelné i zdroje, které přebíráme při překladech z cizojazyčných wiki, například čínskou knihu tady v žádné z českých knihoven nejspíš neseženu, i kdybych se rozkrájel, takže prakticky je pro mě asi ještě hůř dostupná (a ta informace ověřitelná) než tenhle Archiv České televize. Zároveň ale musím uznat, že archivní sbírky - a to se netýká jen České televize, ale i jiných klasických archivů - slouží k badatelským účelům přednostně těch lidí, kteří píšou a publikují ony (sekundární) zdroje, které my máme přednostně používat. Když třeba procházím všemožné kvalifikační práce, uvádějí tam jako zdroje archivní sbírky nebo rozhovory s dotčenými lidmi, e-mailové korespondence apod. To jsou všechno zdroje pro jejich typ práce vhodné, pro Wikipedii už méně (nebo vůbec). Ale jak je ta pasáž WP:VZ formulovaná, přijde mi, že i když bychom se na primární zdroje neměli výhradně spoléhat a přednostně bychom měli psát ze sekundárních zdrojů, zcela vyloučené jejich použití není, jen se vyžaduje, aby takové informace byly "dostupné prostřednictvím seriózního vydavatele", což Česká televize určitě je. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2026, 11:31 (CET)

@Xth-Floor, Bazi: To právě není zase tak docela pravda. Přes digitální stránky knihoven (jako https://ndk.cz/) lze samozřejmě zkontrolovat alespoň nějaké náhledy stránek. V případě cizojazyčných knih se lze ve velkém množství případů spolehnout i na nějakou en:shadow library (ehm...) nebo https://archive.org/. Každopádně já nemám zkušenosti s podobným badatelským přístupem (kroniky etc.), protože pracuji čistě s běžně publikovanými zdroji, proto to raději hážu sem. Osobně mi ten zdroj přijde dosti problematický, vlastně si ani nedovedu představit, o co vlastně jde. Například: ČESKÁ TELEVIZE. Filmografie autorky Jiřina Pokorná-Makoszová. Archiv České televize – Mediální badatelna. Praha. Badatelský přístup 9. 1. 2026. Je to něco jako kronika? Složka v kartotéce? Filmové pásy s popisky? Netuším. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2026, 15:20 (CET)

Ano, já taky obvykle pracuju s běžně publikovanými dostupnými zdroji, proto tento problém v praxi běžně neřeším. A právě proto nahlížím do doporučení: "Užití většiny materiálů z primárních zdrojů vyžaduje netriviální dovednosti, zvláště v případě historických témat. Články ve Wikipedii smějí užívat primárních zdrojů, jen pokud byly publikovány důvěryhodným vydavatelem, například soudní zápisy publikované soudním stenografem nebo redigované kolekce historických dokumentů. Na Wikipedii se nesmí používat primární zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydavatele." a dále "sekundární zdroje jsou hlavním typem materiálů, na které by se měly články ve Wikipedii odkazovat ve svých referencích". O míře dostupnosti či nedostupnosti se tam nic nepraví, hodnotí se serióznost vydavatele. Pak tam máme ještě samostatnou kapitolu Zdroje dle způsobu publikace. Speciální pozici archivů zmiňuje ještě sekce Historie, ale ani tam mi z toho nevyplývá, že by se zdroje z archivů zapovídaly, spíš se jen zmiňuje možnost využít digitalizované a jinak zpřístupňované materiály. Obezřetnost se doporučuje při práci s memoáry apod. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2026, 15:37 (CET)

Archiválie dostupné prostřednictvím badatelny archivu nejsou "dostupné prostřednictvím seriózního vydavatele"; archiv je nevydává, jen zpřístupňuje veřejnosti. Bádání v archivních materiálech v badatelnách archivů je práce pro odborníky, kteří informace zjištěné z těchto materiálů nějak zpracují, interpretují a konfrontují s dalšími zdroji a kteří pak na základě svých zjištění vydají nějakou publikaci, článek, monografii, atd. --Harold (diskuse) 14. 2. 2026, 15:35 (CET)

To bys měl možná vysvětlit jednomu kolegovi, že jeho soustavné cpaní matričních záznamů do článků je v rozporu s doporučením, když ty matriky žádný vydavatel nevydal, jenom zpřístupnil online. Smažeme je všechny roboticky, nebo to necháme na ruční práci? --Bazi (diskuse) 14. 2. 2026, 15:49 (CET)

Ano, i (online) matriky jsou z hlediska pravidel problematické (byť i já je občas někdy přidám), stejně jako kvalifikační práce v (online) archivech VŠ (ty rovněž nebyly vydány, ale to už se řešilo jinde). Co s nimi, to asi není úplně předmětem tohoto vlákna, ale spíš nějakého případného ŽoKu. --Harold (diskuse) 14. 2. 2026, 16:35 (CET)

Kvalifikační práce jsou univerzitami on-line "publikované", v tom bych osobně neviděl problém. Ostatně fakt jejich obhájení by měl o jejich kvalitě vypovídat dostatečně. --Šandík (diskuse) 14. 2. 2026, 22:46 (CET)

@Bazi: Nabádám k opatrnosti s robotickým mazáním. Matriky jsou problematické jako zdroj v nich uvedených údajů, nicméně reference na matriku může být oprávněná, pokud se jí např. dokládá věta "V matrice ... se uvádí ...", tj. relativizace údaje je zahrnuta do příslušné formulace v článku. --Petr Karel (diskuse) 16. 2. 2026, 09:26 (CET)

Odkazy na matriku určitě ponechat, jen je problematické, pokud je matrika jediný dohledatelný zdroj potvrzující datum. Většinou ale jsou data zjistitelná i z jiných, sekundárních, zdrojů, jen nejsou tyto zdroje uvedeny jako reference v článku, ale jsou na Wikidatech (NKC, Abart...), Někdy také může bát matrika jako jazýček na vahách, když dva zdroje tvrdí něco jiného (narodil se 5. nebo 6.?). Jindy může takový dohledaný odkaz vyřešit dlouhodobě nesprávně interpretovanou informaci (např. místo narození Josefa Balabána se dlouho chybně udávalo jako Obory), i když by v takovém případě Wikipedie neměla být první. --JAnD (diskuse) 16. 2. 2026, 09:54 (CET)

Jako Harold 14. 2. 2026, 15:35 (CET). Kopíruji od Baziho citovaný text doporučení Články ve Wikipedii smějí užívat primárních zdrojů, jen pokud byly publikovány důvěryhodným vydavatelem, což nesporně znamená pouze primární zdroje nějakým způsobem publikované nějakým odborným vydavatelem. Např. takto. Rozhodně se nemyslí nepublikované primární zdroje uložené v archivu, i kdyby do archivu lidi na požádání pouštěli a nechali je dokument přečíst. Čili platné doporučení, jak je psáno, použití dokumentů z archivu ČT jednoznačně zapovídá. Nejsou publikované, leží v archivu. Až je někdo publikuje, můžeme posuzovat důvěryhodnost vydavatele, pokud vydavatel projde, budou použitelné.

Například v mnou výše odkazované knize je prvním dokumentem projev prezidenta, otištěný v Rudém právu, ten lze užít jak na základě této sbírky, tak na základě Rudého práva; třetí dokument je dopis ministra obrany prezidentovi, ten lze užít s odkazem na tuto sbírku, nelze si však dojít do archivu, kde je dopis uložen a odkazovat pak na archiv. --Jann (diskuse) 14. 2. 2026, 21:40 (CET)

Ovšem i přistupnost v archivu je po mém soudu určitou formou "zveřejnění". Na jejich v zásadě bezplatné předložení má ve veřejně přístupných archivech nárok každý občan ČR (a běžně i cizí státní příslušníci, pokud se prokážou pasem), ke studiu archiválií existují badatelské pomůcky (inventáře, často i on-line zveřejněné), archiválie mají signatury, umožňující přesné citování pramene (často až na úroveň jednotlivých folií), archivy musí být vybaveny prostory a prostředky ke studiu archiválií (badatelnami) a musí mít jasně stanovenou otvírací dobu.

Přitom neplatí že by v tomto režimu byly předkládány veškeré archiválie. Existují i nezpracované archivní fondy které se badatelům nepředkládají (nebo o jejich předložení konkrétnímu badateli rozhoduje archivář). Mimo to existují i neveřejné (soukromé) archivy. Pouze v těchto případech bych archivní materiál považoval za "nezveřejněný". --Šandík (diskuse) 14. 2. 2026, 23:13 (CET)

Otázka zveřejnění je u primárních zdrojů méně důležitá, podstatné je, že jde o primární zdroje. Ty se dají použít buď s oporou v nějakém sekundárním zdroji, jenž je vykládá, anebo tam, kde je interpretace zcela nesporná. Rozhodně by se ale a jejich základě neměly stavět články ve Wikipedii. Správný postup je téma zpracovat, uveřejnit v nějakém časopise, ideálně recenzovaném vědeckém, a pak ho shrnout do Wikipedie. Což zabere hodně času a práce...--Jan Spousta (diskuse) 15. 2. 2026, 00:27 (CET)

To je jasné. Spíš mi šlo jen o tu představu nedostupné archiválie zapomenuté kdesi v prachu archivu. Realita je přecejen dosti odlišná a si je dobré na to pamatovat. --Šandík (diskuse) 15. 2. 2026, 00:31 (CET)

Ale my se tu nepřeme o realitu fungování archivů, v představě o jejich fungování se shodujeme (i když vy ji máte bezpochyby přesnější). Diskuze je o tom, zda dokument uložený v archivu je možno použít jako zdroj. Imo je z dikce doporučení nesporné, že možnost přijít do archivu a přečíst si dokument není totéž, co publikace dokumentu. A že doporučení pracuje s představou, že typickým způsobem zveřejnění dokumentu je jeho přetištění věrohodným vydavatelem v nějaké knize/časopisu (nově zřejmě i přetištění v internetové publikaci/časopisu), ideálně s vysvětlujícím komentářem. A doporučení říká, že pouze takto publikované dokumenty lze použít, kdežto chodit do archivu, nechat si předložit dokumenty a podle nich psát wikipedii v souladu s doporučením prostě není. Takže korektní postupy máme dva - buď zdrojování dokumenty uloženými v archivu odmítnout jako protipravidlové, nebo změnit pravidlo (doporučení). --Jann (diskuse) 15. 2. 2026, 13:57 (CET)

IMHO je právě ta dikce doporučení natolik nejasná, že z ní nelze jednoznačně dovozovat to, co si někteří vykládají. Možná by to stálo i za revizi tamních formulací, ať je to zřetelnější. Slovo "vydavatel" někdo chápe jako klasického institucionálního vydavatele knih nebo periodického tisku (v duchu SSJČ z minulého století), přestože v praxi třeba v citačních šablonách našich referencí je oním "vydavatelem" prakticky kdokoli, kdo onen materiál veřejně zpřístupnil nebo vystavil na webu apod. Když tady např. citujeme něčí příspěvky ze sociálních sítí, což je často primární zdroj (ale v případě známých oficiálních profilů přiměřeně použitelný), tak je jejich "vydavatelem" Meta, X Corp apod. bez ohledu na to, jestli kdy tyhle firmy "vydaly" nějakou knihu. Viz překlady anglického publish jako 1) vydat (něco tiskem) nebo obecněji 3) zveřejnit či uveřejnit (nějaké informace) a něco mezi 2) publikovat, otisknout, uveřejnit (fotografie, článek apod.). Proč má smysl zkoumat anglická slovíčka? Protože naše doporučení před 20 lety vzniklo právě jako překlad z toho anglického. Pokud se ovšem skutečně dojde ke konsenzu na jakémsi výkladu pravidla, bylo by záhodno opravdu přepracovat to naše archaické doporučení a inspirovat se k tomu i novější verzí obdobných pravidel z jiných velkých jazykových verzí, ať nám tady nestraší 20 let staré povídání, zatímco se v praxi uplatňuje něco jiného nebo něco, co z toho textu není moc srozumitelně znatelné. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2026, 14:51 (CET)

Souhlasím s Bazim. Jak se zjevně nejednotným chápáním významu slova vydavatel, tak i v tom, že pravidla určitý prostor pro použití archivních materiálů (v obecném smyslu) dávají. Viz např. výše zmiňovaná formulace, která použití primárního zdroje připouští, pokud je skutečně jen přebírána daná informace, nikoli (jakkoli) interpretována. --Xth-Floor (diskuse) 15. 2. 2026, 15:20 (CET)

Ano, primární zdroje připouštíme, pokud informace pouze přebíráme a neinterpretujeme, ale pouze pokud jsou dostupné prostřednictvím důvěryhodného vydavatele = archivní materiály (v obecném smyslu) lze použít, pokud jsou někým seriózním publikovány. Ale ať už chápeme vydavatele v případě internetových zdrojů jakkoliv, je to pro tuto diskuzi vedlejší, protože @OJJ: se ptal na využití archivních materiálů nepublikovaných nikým nikdy a žádnou formou. A jestliže na Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Upřednostňujte sekundární zdroje je věta Na Wikipedii se nesmí používat primární zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydavatele. takto tučně zvýrazněná, tak nám pravidlo chození do badatelny archivu jednoznačně a důrazně zapovídá. --Jann (diskuse) 15. 2. 2026, 16:47 (CET)

No a to je právě to, že archivní materiály jsou veřejně zdostupněny jejich správcem - archivem. Veřejné zdostupnění = zveřejnění = publikování. Jde jen o to, jak široký význam si kdo s těmi slovy spojuje. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2026, 17:59 (CET)

No, naše doporučení si to nespojuje a doporučením se řídíme. Nikoliv názorem někoho, nevíme koho. Je vůbec někdo, nějaký historik, vydavatel, archivář, někdo, žijící, mrtvý, dnes nebo v posledních několika staletích, kdo se vyjádřil že "publikování dokumentu = dokument si lze přečíst v badatelně archivu"? Kdo položil rovnítko mezi "veřejnou publikací XY a strčením XY do archivu instituce, kde si zájemce může zajít a pod dozorem XY přečíst"? Při nejrůznějších příležitostech, v nejrůznějších zákonech a souvislostech se řešilo a řeší zveřejnění toho či onoho dokumentu; považoval někdy někdo na zeměkouli uložení v archivu s ukázáním na požádání za "zveřejnění materiálu"? Nebo je to jen váš osobní názor vymyšlený v těchto minutách, a kdyby nedejbože vás zítra přejelo auto, tak nebude nikdo na zeměkouli, kdo takový názor bude hájit? --Jann (diskuse) 15. 2. 2026, 18:44 (CET) PS. No, schválně zkuste napsat do článků autorů, kteří měli za různých režimů problémy s publikací svých děl, že doopravdy vlastně publikovali úplně pohodově – protože přece případné návštěvy nechali přečíst své dílo vytažené ze šuplíku. Uvidíme, jakého hodnocení se takový přístup dočká. --Jann (diskuse) 15. 2. 2026, 18:56 (CET)

@Bazi, Jann: Jenže ono se s tímto přístupem ani nemusíme omezovat na písemný materiál. Třeba v prosinci mi jeden chlapík sdělil, že ve sbírkách PřF UK našel vyhynulého holuba stěhovavého. Nevím, zda je to pravda – ale tímto stylem bych si tam mohl vyžádat přístup, vyhledat holuba s popiskem na polici a případně to uveřejnit na Wikipedii, protože to stojí za zmínku (pro modelový příklad pomiňme, že možná někde mají inventář). Opravdu chceme takto přispívat? Osobně jsem to vždy považoval za vlastní výzkum. --OJJ, Diskuse 15. 2. 2026, 19:54 (CET)

@OJJ, @Jann Pánové, rozhodně chápu vaše rozhořčení. Dokonce uznávám, že jsem ve své argumentaci vlastně vědomě vstoupil do pozice advocata diaboli. Osobně jsem (pokud vím) sám ve Wikipedii nikdy archivní prameny necitoval a rozhodně si ani nemyslím, že by to měla být běžná praxe. Na druhou stranu se domnívám, že to v oprávněných výjimečných případech může mít opodstatnění a je to čistší řešení než necitovat vůbec, případně citovat například tištěnou práci která ale konkrétní odkazované tvrzení reálně neobsahuje. Rigidní aplikace každého pravidla může způsobit větší škodu než jeho smysluplné porušení. --Šandík (diskuse) 15. 2. 2026, 23:39 (CET)

Konstatoval jsem, jak přísně a jednoznačně máme v současné době nastavené doporučení. Současně níže (v příspěvku z 15. 2. 2026, 13:57 (CET)) uvádím příklad, kdy bych toleroval nedbání doporučení. Čili v praxi bychom se možná shodli. --Jann (diskuse) 20. 2. 2026, 19:15 (CET)

Argumentace ad absurdum nám moc nepomáhá. Včetně těch splácanin o chudácích autorech "za různých režimů", to už je čirá demagogie. Tak hlavně že ty digitální matriky jsou vám kolegové po chuti.

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=amp.bach.cz%2Fpragapublica%2F
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=katalog.ahmp.cz%2Fpragapublica%2F
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=*.portafontium.cz
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=ebadatelna.soapraha.cz
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=digi.archives.cz
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=www.mza.cz%2Factapublica%2F
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=digi.ceskearchivy.cz
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=actapublica.eu
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=vademecum.archives.cz
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF?target=data.matricula-online.eu

Atd., atp. Tisíce odkazů. Chudáci badatelé "za různých režimů"... I nějakého toho holuba tam mají. Škoda jen, že někoho nenapadlo ty věci raději "publikovat" namísto pouhé digitalizace a zpřístupnění online. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2026, 08:15 (CET)

Vaše kritika používání matrik jako zdroje by měla být adresována těm kolegům, kteří matriky jako zdroj používají. Vytýkat to těm, kteří se v dané oblasti nepohybují a dotyčné články vidí poprvé v životě, je počínání pro mne nepochopitelné. Nechápu, jak jste dospěl k závěru, že mě (nebo OJJovi) je tento způsob zdrojování po chuti (není). Ty články jsem nečetl, zpravidla ani netušil, že existují, a necítím žádnou odpovědnost za kvalitu jejich zdrojů.

Váš útok Škoda jen, že někoho nenapadlo ty věci raději "publikovat" namísto pouhé digitalizace mi přijde divný. Osobně vyvěšení na internetu za publikaci považuji. A nevšiml jsem si nikoho, kdo by měl jiný názor. Důvod vaší kritiky mi proto uniká; proč se namáhat s potíráním postoje, který nezastávají ani lidi, na které reagujete, ani nikdo jiný?

Jinak jsem vaši reakci pochopil jako přiznání, že použití termínu "publikace" ve významu "člověk nebo instituce umožňuje návštěvě si přečíst dokument, který má dotyčný člověk nebo instituce v šuplíku" je vaše osobní inovace, která dosud nikoho nenapadla. Diskuze by byla výrazně snadnější, kdyby jste to napsal přímo a nemuseli jsme to luštit mezi řádky vašich emocionálních výlevů. No, a ostatní kolegové, doufám, budou souhlasit s tím, že pravidla (a ostatně i články) wikipedie by měla používat termíny (dokument, zveřejnění/publikování, nakladatel atd. atd.) pouze v jejich obecně známém a zavedeném významu a nevymýšlet si významy jiné, soukromé. Čiliže by bylo dobré zůstat u toho, že dokument je publikován, když je vytištěn v knize/sborníku/časopisu, případně vyvěšen na internetu a podobně, nikoliv když leží u někoho v šuplíku a je občasně ukazován případným návštěvám. --Jann (diskuse) 20. 2. 2026, 19:15 (CET)

Je smutné, pokud ty informace nepůjde ozdrojovat jiným zdrojem, jinak je to problematické. Nebo pokud bych přivřel oči, tak zdroj nechat ale pridat šablonu vyžadující zdroj lepší. --Chrz (diskuse) 15. 2. 2026, 19:56 (CET)

K původnímu příkladu s článkem Jiřina Pokorná-Makoszová: nemám problém s tím, že v archivu ČT je "Kartoteční záznam autora Jiřina Makoszová-Pokorná" resp. "Filmografie autorky Jiřina Pokorná-Makoszová" které zřejmě uvádí seznamy děl na kterých se podílela jako scenáristka, jako produkční a jako režisérka. Tedy u jako produkční je podepsaná pod více než 50 televizními inscenacemi, resp. seznamu těch inscenací to beru, čekám že něco takového na "kartotečním záznamu" či "filmografii" bude; ale u tvrzení mezi nimi jsou nejznámější například film X, filmy Y, Z... mi přijde zvláštní, že by na "kartoteční záznam autora" byly později doplňovány údaje o tom, jak je které dílo po desítkách let známé nebo s kým "úzce spolupracovala"... ale možná jen netuším jak takový kartoteční záznam vypadá... Čili i když je to proti textu doporučení, nemám problém s přimhouřením oči a využitím archivu ČT ke zdrojování holé faktografie typu odkdy do kdy jakou práci zastávala a na jakých dílech v jaké roli se podílela. Ale u čehokoliv více, zejména hodnotících a interpretačních soudů (jaké dílo je známé a s kým spolupracovala úzce a s kým ojediněle) bych byl opatrnější a opatřil si nezávislejší zdroje. --Jann (diskuse) 15. 2. 2026, 13:57 (CET)

Zapojte se do Měsíce žen na Wikipedii

Hezký den, chtěl bych Vás pozvat k účasti v Měsíci žen na Wikipedii pořádaným spolkem Wikimedia Česká republika.

Pro zapojení do soutěže napište do „Shrnutí editace“ hashtag #WikiGap, a to od 1. března až do 8. dubna 2026. Všechny účastníky a účastnice výzvy oceníme virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Mezi vítěze a vítězky rozdělíme knižní ceny od nakladatelství wo-men a další ceny. Od letošního roku je rovněž možné do soutěže nahrávat fotky.

Zároveň Vás zvu i na editaton, kde začátečníkům s editováním pomohou zkušené lektorky a lektoři:

Editaton Ženy ve vědě v AVČR

• 24. března 2026, 15:00–19:00 | budova Akademie věd, Národní 3, Praha 1 a on-line | registrace zde

• Editaton Ženy ve vědě v AVČR ve spolupráci s Fyzikálním ústavem se uskuteční v budově Akademie věd, Národní 3 a také online na platformě ZOOM.

• V rámci editatonu bude možné se také zúčastnit komentované prohlídky budovy (vč. knihovny) na 20–30 minut, kapacita 25 osob, v čase od 15:00.

• V jednání je ještě komentovaná prohlídka výstavy nářečí v Galerii Věda a umění – později během odpoledne.

Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde. Podrobnosti o tom, jak se můžete do soutěže zapojit, získáte po kliknutí na tlačítko níže:

Napište nebo rozšiřte článek Nahrajte fotky Přidejte se do skupiny na Facebooku

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na tadeas.bednarzwikimedia.cz.

Těšíme se na Vaši účast,

--Tadeáš Bednarz (WMCZ) (diskuse) 18. 2. 2026, 19:43 (CET)

Jindřich Librarius – portrét

Přiznám se, že nevím, jak dál postupovat, proto záležitost jednoho konkrétního článku zkusím zpropagovat tady Pod lípou. Před rokem a něco jsem žádal o 3N, přičemž jeden kolega se ozval, ovšem ani to nějak nestačilo k rozřešení sporu o obsah a interpretaci pojmu "vlastní výzkum". Jedná se o článek Jindřich Librarius, konkrétně o editace od října 2024, ještě přesněji můj spor s Xth-Floorem o údajnou podobiznu zmiňované osoby. Nějaká diskuse proběhla nejprve na mé diskusní stránce, posléze se v rámci 3N vyjádřil na Diskuse:Jindřich Librarius#obrázek Jindřicha Libraria kolega Xyzabec.

Já se domnívám, že faktický stav a popisek obrázku, tak jak jsem ho v poslední verzi, Xth-Floorem opět revertované, do článku zahrnul, zcela odpovídá pravidlům Wikipedie (OV, ŽVV, VZ). Naopak Xth-Floorovy opakované reverty mi přijdou už skoro na hraně vlastnění článku a množná i blížící se vandalismu, protože opakovaně odstraňuje zdroji podložené informace dosti důležitého charakteru ve vztahu k tématu článku. (Mimochodem, je zajímavé, že sám Xth-Floor naopak v případě, kdy je ze stejného článku jiným editorem odstraněno vcelku podružné PR, avšak podložené zdroji, neváhá dotyčného varovat a označovat jeho konání jako možný vandalismus.)

Uvítám reakce k věci i případné upřesnění interpretace pojmu "vlastní výzkum" a jeho vztah k inkriminovanému obrázku a popisku. Díky. --Harold (diskuse) 22. 1. 2026, 17:56 (CET)

Já teda nevím, ale zde není co řešit, vykládat obrázek Onofria Panvinia v této knize za obrázek Jindřicha Libraria chce hodně velkou zatvrzelost... Mám sto chutí verzi kolegy revertovat... --VasekPav (diskuse) 22. 1. 2026, 19:53 (CET)

Byl jsem překvapen, kolik drahocenného času věnovali zkušení wikipedisté tomuto marginálnímu sporu, který je nepodstatný pro obsah a kvalitu článku.

Těžko někdo bude očekávat, že portrét člověka žijícího na počátku 13. století bude jiný, než fiktivní - čili o převorově podobě stejně nic nevypovídající a hodnotu článku nezvyšující. Rozumím-li dobře, neznáme přesně publikaci/publikace, kde byl diskutovaný portrét se jménem Jindřich Libraria publikován, ani dataci; autor rytiny též neznámý; opíráme se pouze o přílohu k novinovému článku s nejasným popisem autorství fotografie "fot. Wildt Budějovice" .

Shrnutí: Článek je zajímavý a kvalitní, dík za něj všem, kteří se podíleli. S ohledem na fiktivnost jakéhokoliv myslitelného portrétu bych do IB raději vložil existující fotografii místa uložení ostatků než zjevnou fikci (i když u mnoha článku takový "portrét" máme). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 22. 1. 2026, 21:47 (CET)

Jen poznámka na okraj: dovolil bych si oponovat tomu označovat diskutovanou věc za "nepodstatnou pro obsah a kvalitu článku". Naopak, zdá se mi to jako poměrně zásadní věc – v kolegou prosazované verzi není ani slovo k tomu, že onen portrét je fiktivní (což bylo doloženo zdrojem) a že stejná podobizna byla publikována už knize z roku 1682 s tím, že zobrazuje úplně někoho jiného (a tomu dotyčnému se dle dobového portrétu opravdu podobá). Současný stav se mi jeví jako dost zavádějící. A mimochodem, na Commons nebyl při nahrání obrázku uveden žádný zdroj, ze kterého byla fotokopie pořízena, podle nízké kvality snímku snad ofocena mobilem(?). --Harold (diskuse) 22. 1. 2026, 22:42 (CET)

@Harold S tím, co píšete, souhlas. Však taky můj názor byl nahradit problematický fiktivní portrét existující fotografií uložených ostatků a dál se nezdržovat. S kvalitou článku jsem to mínil tak, že se nezvýší zveřejněním fiktivního portrétu (nejedná-li se o dílo významného autora), protože o podobě dané osoby žijící v 13. století nic nevypovídá. Asi jsem se nevyjádřil přesně. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 23. 1. 2026, 11:44 (CET)

Určitě vrátit Haroldovu verzi se zdrojovaným a dobře vysvětlujícím obsahem. Xth-Floor vrací neudržitelnou verzi, která uvádí čtenáře v omyl, že se jedná o podobiznu Libraria. Přitom je doloženo, že už v 17. století byla podobizna spojena s Panviniem, a to i na Commons v knize → ořezu; ztotožněna je i mimo Commons. Není to poprvé, kdy daný wikipedista vnáší do článků zavádějící obsah, aniž by reflektoval skutečnost. --Kacir 23. 1. 2026, 03:08 (CET)

1. Portrét nahraný na Commons pochází z knihy, kde byl publikován jako portrét Jindřicha Libraria. To dokládá i jeden z Haroldem citovaných zdrojů. 2. V daném zdroji není ani čárka o tom, že by šlo o portrét Onofria Panvinia. 3. Žádný Haroldem citovaný zdroj neuvádí, že portrét Jindřicha Libraria (byť ho můžeme považovat za fiktivní) je převzatou podobiznou Onofria Panvinia. Toto spojení je výsledkem Haroldova vlastního výzkumu. Harold za rok a dva měsíce od umístění šablony nedokázal doložit, že by toto zjištění bylo někým publikované. Pokud pro toto spojení není zdroj, nemá na Wikipedii co dělat - cituji pravidla: „Termín „vlastní výzkum“ ve Wikipedii označuje informaci, kterou wikipedisté přidali do textu článku, přestože tato informace ještě nebyla publikována žádným důvěryhodným zdrojem. V tomto kontextu termín označuje všechny dosud nepublikované teorie, data, sdělení, argumenty nebo myšlenky nebo jejich interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat, sdělení, pojmů, koncepcí, argumentů nebo myšlenek.“. Jde tedy o učebnicovou ukázku vlastního výzkumu. 4. Haroldovo stálé odstraňování podobizny, byť případně fiktivní, z infoboxu, nemá opodstatnění. V řadě článků na Wikipedii je v infoboxu použita fiktivitní podobizna, pokud byla publikována jako podobizna dané osoby (viz např. Karel Hynek Mácha, William Shakespeare, Sókratés, Karel Veliký, Svatý Václav a mnozí další). Jde o běžnou praxi. 5. Přestože použitý obrázek pochází z knihy, kde byl publikován jako podoba Jindřicha Libraria (což dokládají i ve článku uvedené zdroje) a takto byla na Commons nahrána, Harold snímek i na Commons přejmenovává v rozporu se zdrojem, ze kterého pochází. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 18:46 (CET)

Možná jsem dneska zpomalený, ale nikde nevidím knihu, v níž by byl onen portrét popsaný jako portrét Libraria. Protože já vidím fotku stránky z knihy z roku 1682, v niž je onen portrét popsán jako portrét Onofria Panvinia. A vidím fotku v článku na aktuálně, na níž na níž není žádná kniha, ale list papíru na stole: fotokopie půlky stránky oné knihy z roku 1682 doplněná popiskem "Jindřich Librarius...". Odkaz na knihu s portrétem Libraria v článku ani diskuzi nevidím. Bylo by možno mi ten odkaz uvést? Abysme znali jméno, autora a číslo stránky knihy v níž byl portrét publikován jako portrét Libraria a ze které byl přefocen portrét vložený na commons? --Jann (diskuse) 23. 1. 2026, 20:08 (CET)

Zatím to totiž dle mého selského rozumu vypadá, že 1. roku 1682 byl v odkazované knize publikován portrét Onofria Panvinia (vytvořený podle reálného Panviniova vzhledu), 2. začátkem 20 století fotograf Wildt z Budějic "vytvořil" fiktivní portrét Jindřicha Libraria tak, že k ofocenému portrétu Panvinia připojil popisek "Jindřich Librarius". 3. tento portrét ve formě listu papíru (nikoliv v knize) leží na stole (či visí přilepeny na stěně?) v nějaké budějovické instituci , 4. roku 2019 Xth-Floor vložil tento Wildtův portrét na commons (v ne moc dobré kvalitě) a 5. roku 2023 tento "Librariův", vskutečnosti Panviniův, portrét na listu papíru publikovali na Aktuálně.cz. 6. Je záhadou, o jaké knize s portrétem Libraria mluví Xth-Floor. Zatím není existence takové knihy ničím doložena. --Jann (diskuse) 23. 1. 2026, 20:08 (CET)

Děkuji za reakci. Pokud měl kolega Harold pochybnosti o zdroji portrétu, mohl do článku vložit požadavek na zdroj. To neučinil a rovnou přišel s vlastní teorií, kterou vložil do článku, aniž by dokázal doložit její původ (o ten jsem šablonou žádal a přes rok marně čekal na výsledek). Jak jsem již zmínil, původ obrázku uvádí i Haroldem citovaný zdroj, takže by mě nenapadlo, že zrovna v tomto někdo vidí problém. Tedy: Joseph Watzl: Orodovnice před svatyní svatých, 1910, strana 79. Knihu z roku 1682 do článku o Librariovi začal míchat kolega Harold, který zjistil, že oba portréty jsou podobné nebo totožné. Z toho vyvodil teorii, že portrét Libraria vznikl podle portrétu Panvinia. To je jedna možná interpretace, ovšem - jak opakovaně upozorňuji - ve článku k ní chybí zdroje. Portrét Libraria i portrét Panvinia můžeme považovat za publikovaná data, ale jejich vzájemnou souvislost nikoli, ta publikována nebyla. Haroldova syntéza a interpretace (bez ohledu na to zda pravděpodobná nebo nepravděpodobná) naplňuje definici vlastního výzkumu, neboť pravidlo Wikipedie nepřipouští na Wikipedii vkládat ani vlastní „interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat“. Pokud i historici u objevu Librariových ostatků opakovaně předkládali veřejnosti portrét publikovaný Watzlem (1910), nevidím důvod, proč by nemohl být v infoboxu článku umístěn. Jak zmiňuji výše a dokládám příklad, jde o běžnou praxi Wikipedie používat portréty fiktivní, pokud reálné neexistují. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 20:29 (CET)

U Harolda se o vlastní výzkum nejednalo, když jeho postup dle WP:ŽVV odpovídal „shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů“. Wikipedisté hodnotí zdroje a posuzují jejich věrohodnost, nemají být přebírací automaty, tj. pouze vkládat portréty bez jejich kritického hodnocení ve zdrojích. Z analýzy zdrojů víme, že tento popisek je lživý: Fiktivní portrét převora Jindřicha Libraria vytvořený na přelomu 19. a 20. století. Foto: Daniel Kovář podle Josefa Watzla, když byl stejný portrét vytvořen o několik století dříve. Z faktů je tedy evidentní, že byl nejdříve publikován jako podobizna Panvinia v roce 1682 a o několik století později si jej kdosi vypůjčil a narouboval k němu jméno Librarius. --Kacir 23. 1. 2026, 20:42 (CET)

Prosím, přečtěte si pravidla - cituji, že nepřipouštějí ani vlastní „interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat“. Toto není hodnocení zdroje. Hodnocení zdroje nedává prostor pro vynášení vlastních závěrů z publikovaných dat. Dovolte mi příklad: Pokud objevím, že v diplomové práci významného politika je přítomen stejný odstavec textu, který se vyskytuje v 70 let staré knize, dává mi to právo psát na Wikipedii mé vlastní závěry, že politik text zkopíroval ze 70 let staré knihy? Zajisté ne. Na Wikipedii to patří až ve chvíli, kdy se k tomu vyjádří třetí strana, která je způsobilá to vyhodnotit, posoudit, vynést závěr a odpublikovat ho. V tuto chvíli může Wikipedia tento závěr převzít. I tak by měl být převzat jako stanovisko jednoho subjektu, protože dokud není široce akceptován, stále je tu možnost, že někdo přijde s jiným vysvětlením - například že politik i autor 70 let staré knihy text převzali z třetího zdroje, který unikal pozornosti. Právě z takových důvodů je vlastní výzkum na Wikipedii zakázaný - že se nějaký závěr Wikipedistovi zdá zřejmý, ještě neznameá, že musí být správný. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 20:50 (CET)

Pokud se domníváte, že vámi nahraná podobizna Libraria jo odlišná od podobizny Panvinia, pak je to vaše věc, ale v článcích Wikipedie s takovou interpretací – dvou rozdílných osob, neuspějete právě na základě hodnocení zdrojů wikipedisty. --Kacir 23. 1. 2026, 21:01 (CET) / Úprava diffů na Commons. --Kacir 23. 1. 2026, 21:04 (CET) / Úpava Commons diffu podruhé. --Kacir 23. 1. 2026, 21:11 (CET)

„Pokud se domníváte, že vámi nahraná podobizna Libraria jo odlišná od podobizny Panvinia“ - Nic takového netvrdím. Tvrdím, že spojování podobizny Librabria s podobiznou Panvinia je nový poznatek, který dosud nebyl nikde publikován. Neudělá mi větší radost, než když mi dokážete opak, protože by šlo o zdroj, kterým by bylo možné článek rozšířit. Do té doby jde o dosud nepublikované zjištění. Taková nemají na Wikipedii co dělat. Wikipedisté mají pracovat se zdroji, ale kompilačně. Ne do článku vkládat vlastní pokusy o vysvětlení rozporu mezi zdroji. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 22:51 (CET)

Dobrý den, správnost Haroldovy verze potvrzuje nejen ten nejstarší knižní výskyt, ale i oděv. Mnich má tmavou, respektive černou mosettu i hábit, což je typický oděv augustiniánů. Dominikání oproti tomu používají bílé plátno, v minulosti byli někdy vyobrazování též s černou mosettou a černým pláštěm, ovšem vždy s bílým hábitem. Identifikace podle zjištěné předlohy, jakkoliv šlo o fiktivní a typizovaný portrét, není podle mého srovnatelné s příkladem o nařčení z plagiátu. --Krabiczka (diskuse) 23. 1. 2026, 21:03 (CET)

Dobrý den. Vaše analýza může být správná, ale to já neřeším. Řeším, že to, co zde provádíte, doslova naplňuje prvky vlastního výzkumu, který není přípustný. Už v případě kolegy Kacire mám poct, že každý mluvíme o něčem jiném. Zkusím to tedy stručně v bodech:

1. Nemám nic proti tomu, aby ve článku bylo uvedeno, že jde o fiktivní portrét z roku 1910 (k tomu jsou zdroje).

2. Nesouhlasím s tím, aby do článku byla vnášena teorie o Panviniovi. Panviniův portrét byl publikován dříve, ale jakékoli závěry v tomto směru jsou vlastním výzkumem (jak jsem ilustroval na příkladu s politikem výše) a bruslením na tenkém ledu. Za Watzla ještě v klášteře existovala Librariova socha. Co když Watzl zvolil Panviniův portrét proto, že na něm vypadal přesně jako Librarius na soše? I to je možné, ale nevíme to. Proto nám nepřísluší v tomto směru dělat jakékoli závěry o souvislosti obou portrétů.

3. Librariův portrét patří do infoboxu. Pokud si Wikipedisté chtějí odhlasovat, že fiktivní portréty nemají v infoboxech co dělat, pak to znamená, že budeme z infoboxů sundavat obrázky Karla Hynka Máchy, Karla Velikého, Shakespeara, Svatého Václava a tak dále. Ty totiž také prokazatelně nevznikly podle těchto osobností a byly vytvořeny podle jiných osob nebo fantazie. Zde upozorňuji, že toto platí pro 99 % světců a blahoslavených (mezi něž se Librarius řadí). --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 21:15 (CET)

Zde nejde o vlastní výzkum, ale o zcela zjevnou chybu. Je přitom úplně jedno, kdy a kde se stala. V 17. století byla publikována fiktivní podobizna augustiniána Panvinia. Z nějakého důvodu byla na přelomu 19. a 20. století označena jako fiktivní portrét dominikána Jindřicha Libraria, bez uvedení zdroje popisu. O vlastní výzkum by šlo, kdyby byla nutná nějaká srovnávací uměleckovědná analýza. To ale není nutné, protože prosté srovnání ukazuje, že je naprosto vyloučeno, že by předlohou mohlo být něco jiného a připsání Librariovi neodpovídá skutečnosti.

Ohledně argumentu se sochou si dovolím s naprostou jistotou prohlásit, že ani ta socha nemohla být autentickou podobou a musela vzniknout mnohem později opět jen jako fiktivní a především typizované zpodobnění za účelem devocionálního použití.

Podle mne by se k fiktivním portrétům mělo přistupovat s uvážlivostí. Za určitých okolností v jejich využití nevidím problém, ale mělo by se tak dít v případech, kdy dobové či do jisté míry autentické vyobrazení není k dispozici a kdy je fiktivní portrét alespoň spolehlivě identifikovaný. V případě tak řečeného Libraria je naplněn první předpoklad, protože žádné dobové vyobrazení známo skutečně není. Ovšem druhý předpoklad naplněn není, protože popisek je ve zdrojovém dokumentu pod obrázkem, jehož předlohou je naprosto spolehlivě a bez jakýchkoliv pochybností fiktivní portrét augustiniána Panvinia publikovaný 1672. Přenos na Libraria se mohl stát úplným omylem, snahou využít typizovaný typ mnišského nepersonalizovaného portrétu - cosi fan tutti, nebo se mohlo spoléhat na nepoučenost tehdejšího recipienta knihy.

Možnosti řešení jsou dvě: 1. Portrét s informací z hesla zcela odstranit; 2. Portrét ponechat s vysvětlujícím popiskem, že Panviniův fiktivní portrét je v některých zdrojích omylem vydáván za fiktivní portrét Libraria. První možnost je určitě možná, druhá má ovšem nespornou přidanou hodnotu, protože reflektuje i paměťovou recepci Librariovy osobnosti. --Krabiczka (diskuse) 23. 1. 2026, 21:33 (CET)

„Přenos na Libraria se mohl stát úplným omylem, snahou využít typizovaný typ mnišského nepersonalizovaného portrétu - cosi fan tutti, nebo se mohlo spoléhat na nepoučenost tehdejšího recipienta knihy.“ - Tím se ale opět dostáváme k vlastnímu výzkumu, který nám nepřísluší. Jestli šlo o omyle nebo záměr, není jak doložit, jde o vlastní spekulaci. Nemáme totiž zdroj, který by něco takového uváděl. Jak jsem již zmínil výše, tato podoba je od roku 1910 tradována a toto vyobrazení bylo předkládáno i v roce 2020 na prezentaci výsledků průzkumu, kterou pořádala církev s historiky. Pokud je tento přístup akceptován odbornou veřejností, není mi jasné, proč by se proti tomu měla vymezovat Wikipedie. Kromě článků, které jsou uvedeny ve zdrojích, je tuším v archivu ČT záznam, jak tento portrét televizi ukazuje archeoložka dr. Thomová. Tolik k argumentu, že článek uvádí čtenáře v omyl - uvádějí diváky v omyl i profesionální historici? Jak říkám, Shakespearova podoba vychází Droeshoutovy rytiny, která je podle většiny historiků ve skutečnosti podobiznou Richarda Burbage. Svatý Jan Evangelista od da Vinciho je portrétem Giana Giacoma Caprottiho. Sallmanův Kristus je podle některých historiků zpodobněním Harolda E. Rasmussena. Máchovy podobizny kopírují Maškova Jana Křtitele, protože existovala domněnka, že modelem stál Mácha. Přestože to bylo vyvráceno, jsou i nadále tyto portréty využívány, protože reálné vyobrazení Máchy není. Fiktivní vyobrazení jsou v této situaci zcela běžná a používají se, i když je známo, že ve skutečnosti zachycují jinou osobu, mnohdy i známou. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 22:38 (CET)

Kolego, vlastní výzkum nemá být v článcích! V diskusi jistě být použit může a často dokonce musí. Nejsme žádné nemyslící automaty. Ostatně, někteří wikipedisté jsou v reálném životě profesionálními historiky a vlastní výzkum publikují ve svých odborných pracích zcela běžně. --Šandík (diskuse) 23. 1. 2026, 22:50 (CET)

Přesně o tom mluvím. Ve článcích nemá vlastní výzkum co dělat. Spojení podobizny Panvinia s podobiznou Libraria je dosud nepublikovaný poznatek a proto nemá být součástí článku. Ve vlastních článcích ať si historikové publikují, co uznají za vhodné a co jim projde přes recenzenty (budu rád, když souvislost podobizen v odborných periodicích zpracují, pak budou mít jejich závěry ve článku prostor). Dokud k tomu ale nedojde, na Wikipedii to nepatří. --Xth-Floor (diskuse) 23. 1. 2026, 22:56 (CET)

Kolega Krabiczka publikoval "vlastní výzkum" v diskusi, a vy mu to navzdory tomu vyčítáte. A pokud jde o vaše čekání na odbornou publikaci věnující se zmíněnému vyobrazení, obávám se že čekáte marně. To že jakýsi lokálně významný fotograf omylem či záměrně před více než sto lety zaměnil vyobrazení světce publikované v práci ze 17. století za vyobrazení spíše jen lokálně významné středověké historické osobnosti a pak tyto fotografie nějakým způsobem lokálně šířil je naprostá marginalita, kterou se historik v odborné publikaci skutečně nebude zabývat. --Šandík (diskuse) 24. 1. 2026, 00:41 (CET)

Nevím, kde berete, že něco zaměnil fotograf. Jde o knihu napsanou Josephem Watzlem, knězem a redemptoristou kláštera, o kterém byla kniha napsána. A co se týče osoby a odkazu Jindřicha Libraria, tak se jí zabýval tým asi 20 lidí po téměř 10 let. Jejich práci jsem poměrně podrobně sledoval, protože několik z jeho členů znám osobně. Nechte prosím podobných nemístných spekulací. --Xth-Floor (diskuse) 24. 1. 2026, 15:33 (CET)

Že existuje nějaká kniha tady tvrdíte pouze vy. Jediné co lze dohledat je ta Wildtem přefocená grafika. --Šandík (diskuse) 24. 1. 2026, 22:47 (CET)

Proč lžete? --Xth-Floor (diskuse) 14. 2. 2026, 11:02 (CET)

@Xth-Floor: Máte samozřejmě pravdu, že se jedná o analýzu, a tudíž o vlastní výzkum. Jenomže bez vlastního výzkumu se nedá na Wikipedii napsat takřka nic, pokud nechcete články zakládat kopírováním ze zdrojů se svobodnými licencemi. Vezměte si, že se něco dočtete v nějakém zdroji a pak to pro Wikipedii reformulujete – už při samotné reformulaci, přemýšlení nad synonymy, text analyzujete. A teď si vezměte, že dáte dva texty dohromady, z jednoho převezmete datum narození osoby a ze druhého vzdělání – to musíte texty analyzovat, abyste dospěl k závěru, že se jedná o stejnou osobou. Taky by se mohlo jednat o jmenovce, to nikdy nemáte vyloučené. A pak tyto informace v článku dokonce umístíte v pořadí, jaké ještě nikdy nebylo publikováno, pro vhodné seřazení vět ale taky musíte provést analýzu (a následně syntézu). Obecně se dá říci, že pravidlo Wikipedie:Žádný vlastní výzkum je velmi staré – od roku 2006 je takřka beze změny, a tak není divu, že všechny situace nedokáže postihnout, kdy příkladem je i tato diskuse. Pravidlo vzniklo narychlo, pro vznikající projekt bylo velmi vhodné, ale nyní je asi na čase jej přepracovat.

Diskusi by mohlo velmi pomoci, kdybyste uvedl odkazy na Vámi zmiňované zdroje a odborníky. Ideálně ve formě URL odkazu, pokud to nelze, tak alespoň nějak popsat, o jakou knihu se jedná (název) a o jaké lidi jde (jména, tituly, pracoviště), případně datum a místo konání přednášky. Třeba Vám pak ostatní dají za pravdu, nebo se naopak ukáže, že jde o falešné autority podle pravidla. --Marek Genius (diskuse) 6. 2. 2026, 23:56 (CET)

Přeformulování textu rozhodně není vlastní výzkum. Zde navíc není řeč o přeformulování textu - řešíme situaci, která výslovně odporuje řadě pravidel. Harold na základě primárních zdrojů přišel s vlastním zjištěním a není schopný doložit, že by toto zjištění bylo publikováno nějakým zdrojem (ani primárním, natož sekundárním). Vždyť to je přímo učebnicově v rozporu s: „Jakákoli interpretace materiálu z primárního zdroje vyžaduje spolehlivý sekundární zdroj této interpretace.“ Kde je sekundární zdroj dokládající tuto interpretaci? --Xth-Floor (diskuse) 14. 2. 2026, 11:07 (CET)

Kdosi nahrál na Commons třeba tuto fotografii. Kde je nějaký sekundární zdroj uvádějící, že tato konkrétní fotka zobrazuje vitráž bývalé kaple Panny Marie v budově soudu v Českých Budějovicích? Je v nějakém zdroji uvedeno, že tato konkrétní fotografie ukazuje Mlčochovu lípu na Lidické tř. 1700/1 v Českých Budějovicích? Lze doložit zdrojem, že na této konkrétní fotce je pomník světových válek v Haklových Dvorech? Není to náhodou vlastní výzkum? Jak je tedy možné, že tyto snímky použil Xth-Floor v článcích? Vůbec mi to není jasné... --Harold (diskuse) 14. 2. 2026, 12:03 (CET)

Tak na Wikimedia Commons, na rozdíl od Wikipedie, není vlastní výzkum zakázán, pokud se nemýlím. Viz výzvy k vytváření návodů na výrobu podomácku šitých roušek. Tak teď je otázkou, do jaké míry se mohou informace z Wikimedia Commons přebírat na Wikipedii. --Marek Genius (diskuse) 28. 2. 2026, 00:17 (CET)

@Xth-Floor: Myslel jsem to tak, že když chcete přeformulovat text, tak musíte provést analýzu. A výsledek této analýzy (tzn. přeformulovaný text) je text, který většinou nikde dosud publikován nebyl.

Je škoda, že jste se nevyjádřil i ke druhé části (ke druhému odstavci) mého komentáře. --Marek Genius (diskuse) 28. 2. 2026, 00:04 (CET)

Dobrý den, bohužel, je to tak, že kolegové opravdu uvádí v omyl, byť třeba nevědomky. U zdrojů, zejména pokud jsou takto staršího data, je nezbytné je důkladně ověřovat. Pokud je nějaký portrét evidentně pozdější, fiktivní, typizovaný a ještě oděvem ani neodpovídá dané řeholi, pak jej prostě není možné automaticky použít. Jsou to dlouholeté boje s větrnými mlýny. Jakmile je něco publikováno, často se to nekriticky přebírá, ať už jde o chybné určení obrázků, špatné přepisy a překlady pramenů, až po mix relevantních informací s neoznačenými dedukcemi některých autorů. K odborné historiografické práci nutně patří i schopnost kriticky vyhodnocovat zpracovávané zdroje. Ano, je to složitější a časově náročnější, ale člověk tím snižuje možnost, že se dopustí recyklace nějakých chyb. --Krabiczka (diskuse) 23. 1. 2026, 23:32 (CET)

Zde je ovšem evidentní, že portrét nadále používají historici, archeologové i církev, ačkoli si jsou vědomi, že je fiktivní. Proč by Wikipedie neměla respektovat tyto zdroje a razit na základ vlastního výzkumu jinou cestu? --Xth-Floor (diskuse) 24. 1. 2026, 15:36 (CET)

To je špatně položená otázka. Správně by měla znít, proč by měla Wikipedie prezentovat informaci, která je bez pochybností špatná, i když byla kvůli nedůslednosti některých odborníků i laiků, kteří se nevěnovali jejímu ověření, po celé století přebírána? Je-li na grafickém listu zcela zjevně augustinián, ponechme přitom stranou zcela nesporné a nezpochybnitelné ztotožnění s portrétem ze 17. století, pak prostě nemůže jít o dominikánského převora. Taková interpretace je naprosto vyloučena. Fikcí tedy v první řadě není ten portrét, ale jeho přiřazení k Librariovi. Na to nejsou potřeba žádné složité uměnovědné analýzy, jak vám potvrzoval i kolega @Sandik, který se sám profesně dějinami umění zabývá a podobné případy tedy bezpochyby zná v mnohem větší míře než já. Trvat na původním popisu je tedy za mne podávání nepravdivé informace. --Krabiczka (diskuse) 24. 1. 2026, 23:21 (CET)

@Xth-Floor: Děkuji za uvedení knihy z roku 1910. Byť ji stále v Haroldových odkazech nevidím, na webu Jihočeské knihovny je a ten obrázek tam v náhledu s. 79 vidět je. Čili ano, obrázek byl jako obraz Libraria publikován v knize z roku 1910. Je imo pravděpodobné, že právě ilustrátor knihy jako fiktivní portrét Libraria použil portrét jiného mnicha z jiné staré knihy. (Přičemž opomenul odlišnou řádovou příslušnost dotyčných a tudíž špatný oděv.., jak upozornil kolega vedle). Nicméně jako by v článku neměl být vlastní výzkum, neměly by tam být ani nepravdivé a zavádějící informace, v tomto případě portrét jiného člověka ve špatném oblečení. Že to historici opakovaně publikují špatné info je dosti časté, wikipedie by se měla snažit jejich chyby a omyly nešířit. --Jann (diskuse) 25. 1. 2026, 13:55 (CET)

S kolegou Danielem Kovářem se osobně znám a můžu mu v pondělí zavolat a zeptat se ho, jestli si je vědom toho že ta grafika ve skutečnosti znázorňuje nějkoho jiného. --Šandík (diskuse) 25. 1. 2026, 14:10 (CET)

Vážení kolegové, s Danielem Kovářem jsem tedy teď předchvilkou mluvil. Že jde ve skutečnosti o portrét Onofria Panvinia (a to portrét samozřejmě také fiktivní) ví. Jako portrét Jindřicha Libraria jej používá proto, že zkrátka "nic lepšího nemáme". Podle jeho vlastních slov se ale snaží vždy uvádět, "že na tom portrétu určitě není on". --Šandík (diskuse) 26. 1. 2026, 09:14 (CET)

Nynější popisek u obrázku odpovídá mému názoru, přesto si dovolím navrhnout jakýsi kompromis. Snad je možné se shodnout na tom, že portrét Libraria publikovaný Watzlem je pouze fikce, což uvedl i on. A snad je i docela zřejmá podobnost s portrétem Panvinia. Ano, blíže tuto podobnost zatím pravděpodobně nikdo odborně nezkoumal a nic o ní nepublikoval. Co tedy uvést v popisku u obr. něco jako "Fiktivní portrét Jindřicha Libraria publikovaný v roce 1910 Josefem Watzlem,(ref.: Watzl 1910, s. 79) nápadně podobný portrétu Onofria Panvinia na rytině Nicolase Larmessina z roku 1682(ref.: Isaac Bullart)"? --Xyzabec (diskuse) 23. 1. 2026, 23:06 (CET)

Dobrý den, děkuji vám za návrh. Bohužel si ale myslím, že neodpovídá skutečnosti. Shoda je natolik výrazná, že podobnost není možná, jak dokládají i obličejové detaily a řeholní oděv, který patří augustiniánům a nikoliv dominikánům. Pokud by někdo pro hagiografickou potřebu chtěl výtvarně použít podobiznu Panvinia jako takto silnou předlohu pro fiktivní portrét Libraria, tak by rozhodně změnil alespoň ten řeholní oděv, který je v ikonografii spolehlivým identifikátorem příslušnosti zpodobňovaných řeholníků. Nevíme, kde k chybnému přiřazení došlo a z jakých důvodů, to by byly spekulace, které nám nepřísluší. V situaci, kdy je identifikace takto zásadně zpochybněna, mi však nepřijde dobré udržet v hesle jako živou eventualitu, že Watzlova informace má nějakou relevanci. --Krabiczka (diskuse) 23. 1. 2026, 23:44 (CET)

Pardon, ale skutečně je konstatování že tenhle a tenhle obrázek jsou navzdory horší kvalitě jednoho z nich reprodukcí téže grafiky "vlastní výzkum"? Ten obrázek je zkrátka naprosto totožný! Doslova do poslední čárky je týž. Všimněte si třeba detailu přezky na opasku, a nebo takového toho zajímavého a vůbec ne běžného detailu přes zapnutý opasek přehozeného volného konce tohoto opasku (vypadá to trochu jako domeček). Pokud je tohle "vlastní výzkum", není pak "vlastním výzkumem" i zjištění, že řekněme slovo mislivec obsahuje pravopisnou chybu? Máme v tom případě vůbec právo opravovat ve wikipedijních článcích překlepy a pravopisné chyby? --Šandík (diskuse) 24. 1. 2026, 01:22 (CET)

Já osobně konstatování shody obou obrázků za "vlastní výzkum" nepovažuji, připadá mi docela zjevná, i když drobné rozdíly vidím: např. u Watzla chybí uvedení autora rytiny v oválném rámečku, naopak je tam navíc úplně v pravém dolním rohu poněkud nečitelné slovo (NEU...?). Ale víc už k tomu asi neřeknu, nechám to kvalifikovanějším a snad nakonec k nějakému konsenzu dojde :) --Xyzabec (diskuse) 24. 1. 2026, 12:02 (CET)

Že někdo vymazal autora rytiny jistě není divu. To už je bezpochyby součást manipulace s ní, s cílem vydávat ji za Librariovo vyobrazení. Ten text vpravo dole bude téhož rodu. Grafika je to ale bezpochyby ta samá, tj. není to přeryté. Obojí vzniklo jako otisk z téže matrice, tj. manipulováno s tím bylo zřejmě až po vyfotografování té grafiky v negativu, z něhož byl patrně následně vytvořen štoček. To taky mimochodem jednoznačně ukazuje na záměrnou manipulaci. Není to nějaký omyl. --Šandík (diskuse) 24. 1. 2026, 22:54 (CET)

Taky díky za návrh, byť se mi zdá, že vlastně neřeší meritum sporu (tj. není zdroj k tvrzení o "nápadné podobnosti" obou portrétů). Vlastně chápu, že kolega by rád měl černé na bílém, nejlépe v nějaké odborné publikaci, informaci, která by výslovně spojovala podobiznu Panvinia ze 17. století a podobiznu Libraria použitou na začátku 20. století v jednom lokálním spisku. Nicméně můj výklad pravidel je takový, že ono propojení dvou obrázků je natolik očividné a zjevné, což potvrzuje téměř každý, kdo se zde do diskuse zapojil, že k tomu není podle WP:OV potřeba zdroj. K tomu se patrně přiklání i valná většina zde diskutujících, takže se zdá, že se snad dobereme nějakého konsenzu. --Harold (diskuse) 24. 1. 2026, 10:11 (CET)

Co z následujícího návrhu považujete za schůdné?

1. Vrátit obrázek do infoboxu, kam patří.

2. Doplnit do článku kapitolku o vyobrazeních, kde by se dala zmínit socha a dále portrét publikovaný ve Watzlových knihách s tím, že je považován za fiktivní.

3. Spojování s podobiznou Panvinia je nový objev a to zkrátka nemá na Wikipedii místo. Samotné pravidlo, na které se odkazujete, stanovuje, že klíčová je „Ověřitelnost, nikoliv pravdivost“. Protože co může na základě laického hodnocení omezených informačních zdrojů působit jako pravdivé, ve skutečnosti být pravdivé nemusí. Argumentovat zjevností je poněkud problematické, když se podle diskuze k pravidlu Ověřitelnost nedokázali Wikipedisté 20 let shodnout na tom, co si představovat pod „(ne)zjevný“. V diskuzi je rovněž zmíněno, že za zjevnou lze informaci považovat jen do okamžiku, kdy je někým zpochybněna. Nebo že zjevné informace by mohly být ty, které se učí běžně ve škole. Ani jedno z toho by neodpovídalo situaci, kterou řešíme zde. Dále je v této diskuzi upozorněno, že přinejmenším některé interpretace zjevnosti jsou v rozporu s pravidlem žádného vlastního výzkumu, které jsem zde již citoval. Lze skutečně považovat poznatek za zjevný, když zřejmě nebyl publikován a není pro něj opora ve zdrojích? Cituji: „Je povinností Wikipedie, aby všechny informace v ní obsažené byly důvěryhodné a uznávané. Musejí proto vycházet pouze z důvěryhodných a uznávaných zdrojů. […] Jako vlastní výzkum chápeme příspěvek, který předkládá myšlenky nebo argumenty některým z následujících způsobů: […] předkládá vlastní myšlenky“. Zde máme jasný případ vlastního zjištění, vlastní dosud nepublikované myšlenky. A snahu jejího zařazení do Wikipedie s argumentem, že je „zjevná“, což je pojem, který dosud nebyl v pravidlech definován, protože na jeho významu není shoda. Pravidlo ŽVV výjimku v podobě zjevnosti nepřipouští. --Xth-Floor (diskuse) 24. 1. 2026, 16:14 (CET)

A jsme zase u toho, že uvedení dvou informací vedle sebe, které jsou samy o sobě doložitelné zdroji, nevnímám jako vlastní výzkum. A zdá se, že ani valná většina editorů, kteří se zde vyjádřili. --Harold (diskuse) 24. 1. 2026, 23:05 (CET)

Dobrý den, také se domnívám, že v tomto případě není naplněno pravidlo vlastního výzkumu. Vše je podloženo zdroji a ztotožnění původní předlohy je natolik zjevné a spolehlivé, že žádný výzkum nepotřebuje. Nejde totiž o žádné volnější inspirační převzetí, které by se skutečně dokládalo komparací, ale o doslovné překreslení vnitřního portrétního medailonu původní rytiny, které podle oděvu řeholníka nemohlo být zhotovitelem zamýšleno jako domnělý Librariův portrét, když je na obou verzích augustinián. --Krabiczka (diskuse) 24. 1. 2026, 23:29 (CET)

Složitý problém. Týká se více pravidel, stojí to proti sobě. Četl jsem to tak polovičatě, ale na první dojem bych řekl, že jako běžný editor bych se přiklonil na stranu většiny, protože jejich názor je mi sympatičtější, ale jako správce, který má za povinnost ctít pravidla, bych musel dát za pravdu Xth-Floorovi, protože jeho argumenty více vychází ze znění pravidel. Ostatní sice pevně ukazují svoje názory, ale příliš pro ně neuvádí argumenty. Respektive fráze jako „Já se domnívám, že… zcela odpovídá pravidlům Wikipedie (OV, ŽVV, VZ)“ je zhruba na úrovni Chalupova vyjádření „článek splňuje pravidlo významnosti“ (@Harold, @Krabiczka, @Jann). V neproblematických případech je takové úsporné vyjádření v pořádku, v kontroverzních případech je lepší citovat konkrétní fráze pravidel a využít argumentů, analogií a příkladů. Kdyby totéž napsal začátečník na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc, odpověděl bych, ať si nejprve přečte pravidla, protože: 1) vlastní výzkum je zakázán; 2) nezjevné informace nutně potřebují zdroj, což neznamená, že zjevné informace mohou být bez zdroje; 3) na konsensus to zde nevypadá, minimálně jeden uživatel dává ostře najevo jiný názor, ostatní by jej sice přehlasovali, ale podle pravidla Wikipedie:Konsenzus#Konsenzus v praxi se hlasování až na výjimky nedoporučuje; 4) lokální konsensus může mít přednost před doporučeními, ale určitě ne před závaznými pravidly, jakými jsou Wikipedie:Žádný vlastní výzkum a Wikipedie:Ověřitelnost; 5) důležitá je ověřitelnost, nikoliv pravdivost, tedy i špatné a evidentně chybné informace by se měly do Wikipedie přebírat, pokud byly někde publikovány.

Aby se diskuse někam pohnula, tak se pokusím přijít s nějakým konstruktivním řešením. Pokud dobře vidím, tak základním sporem je, že někdo chce do článku umístit informaci, která je asi pravdivá, ale nebyla nikde publikována. Jsou si všichni skutečně jisti, že daná informace nikde publikována nebyla, respektive udělali dost pro to, aby se ji pokusili někde dohledat? Pokud se informace v žádném zdroji opravdu nenachází, nedalo by se napomoci vytvoření takového zdroje? Nedávno tu byla taková věc, že jistá paní přišla s tvrzením, že určití historikové se mýlí a že postupovali špatně, když zapsali rodné jméno Radoly Gajdy, viz Wikipedie:Potřebuji pomoc/Archiv27#Radola Gajda, a paní následně s informací kontaktovala Vojenský historický ústav. Xth-Floor píše, že některé historiky zná osobně, nemohl by jim nová zjištění oznámit, aby je někde publikovali? Bylo by třeba počkat s vyřešením tohoto sporu delší dobu, ale když už se věc řeší více než rok, snad by nebyl až takový problém počkat další měsíce.

Jinou možností by bylo kontaktovat některou z odpovídacích služeb, například Ptejte se knihovny nebo Zeptej se vědce. Služba Ptejte se knihovny odpovídá zhruba do dvou dnů a zodpovídá rozličné typy dotazů. Kdyby se jich někdo zeptal na tyto portréty, tak by to zveřejnili, a pak už by bylo, odkud zdrojovat. Služba Zeptej se vědce zodpovídá také nejrůznější dotazy, nevýhodou je dlouhá doba odpovídání, příkladem je tato odpověď, kdy dotaz sice přišel v prosinci 2023, ale odpověď publikovali až asi v lednu 2026. Ale dotazy z oblasti historie asi moc nedostávají, tak třeba by jim publikování odpovědi netrvalo až tak dlouho. --Marek Genius (diskuse) 7. 2. 2026, 00:45 (CET) Doplnění: V projektu Zeptej se vědce (na rozdíl od projektu Ptejte se knihovny) odpovídají odborníci a odpovědi jsou recenzované. Zřejmě se tedy jedná o zdroj, který Wikipedie považuje za věrohodný. --Marek Genius (diskuse) 7. 2. 2026, 00:51 (CET) Označení zmíněné editorky: Wikipedista:Alena Martínková, omlouvám se za pozdní označení. --Marek Genius (diskuse) 7. 2. 2026, 09:44 (CET)

Podíváte-li se na článek, zjistíte že věc je vyřešena. netřeba tudíž do tohoto vlákna dále přispívat a řešit vyřešené. --Šandík (diskuse) 7. 2. 2026, 21:21 (CET)

Dobrý den, děkuji za informaci. Přiznám se, že mě poněkud překvapuje, že věc se nejprve řešila více než rok, a nakonec se ji podařilo vyřešit den po otevření diskuse Pod lípou (poslední editace v článku byla provedena 23. ledna a poslední editace na diskusní stránce článku byla provedena 22. ledna) a tři dny před posledním příspěvkem o tom, jak věc vyřešit, pokud tedy wikipedisté nedisponují strojem času. Nicméně je mi to asi jedno, proto nebudu-li požádán o vyjádření, nebudu se dále ve věci angažovat.

Zároveň mi dovolte poděkovat za Vaši aktivitu, kdy jste osobně telefonoval s panem doktorem Danielem Kovářem. Mám dojem, že to byl jediný konstruktivní čin v této diskusi. --Marek Genius (diskuse) 8. 2. 2026, 01:12 (CET)

Vyřešené to není, neboť v žádném z uvedených zdrojů není podpora pro tvrzení: „Podobizna italského augustiniána a historika Onofria Panvinia (1530–1568) byla na přelomu 19. a 20. století využita pro zobrazení fiktivní podoby Jindřicha Libraria.“ V této podobě jde o vlastní interpretaci primárního zdroje v rozporu s pravidlem: „Jakákoli interpretace materiálu z primárního zdroje vyžaduje spolehlivý sekundární zdroj této interpretace.“. Zde dosud nikdo nedoložil pravidlem vyžadovaný sekundární zdroj pro tuto interpretaci. --Xth-Floor (diskuse) 14. 2. 2026, 11:16 (CET)

Pokud to z poznámky o stroji času není zřejmé, tak můj komentář z 8. 2. 2026, 01:12 (CET), byl myšlen sarkasticky (kromě části napsané malým písmem). Samozřejmě, že těžko mohla být věc 23. ledna 2026 vyřešena, když ještě 24. ledna i 25. ledna a 26. ledna se diskutovalo, jak věc vyřešit.

Jen se divím, že se nikdo (z žádné názorové strany tohoto sporu) neráčil odpovědět na mé návrhy řešení. Snad bych pochopil, kdyby odpověď byla zamítavá, třeba že jsou to zdroje, které na Wikipedii používat nelze. Ale nevyjádřil se k tomu nikdo. Z toho mám dojem, že zde snad už ani nejde o to věc vyřešit, ale možná už o něco jiného, o nějaké svoje ego.

Kdyby přece jen někdo chtěl projekty vyzkoušet, tak pro Ptejte se knihovny zde existuje samostatný projekt, postupovat se má podle něj. Na Zeptej se vědce se aktuálně ptát nelze, je tam napsáno: „Kapacita dotazů pro tento měsíc je naplněna.“ A asi jsou dotazy zahlceni a nestíhají odpovídat, protože jinou poznámku než tu o naplněné kapacitě dotazů jsem tam ještě neviděl. Nikdy jsem na stránce neviděl nějaký otevřený kontaktní formulář nebo tak něco, kam by bylo možné dotaz vložit. Ale dále je tam napsáno: „Otázku nezapomeňte a přijďte se prosím zeptat zase na začátku příštího měsíce.“ Tak třeba už zítra (1. března) se projekt pro otázky otevře. Nebo v pondělí (2. března). Ovšem ještě nikdy jsem to otevřené neviděl, ale možná jsem se na jejich stránky nikdy nedíval na začátku měsíce. Jen se nedá zaručit (u Ptejte se knihovny ani u Zeptej se vědce), že by odpověď publikovali veřejně tak, aby se dala citovat, většinou na dotazy odpovídají pouze e-mailem. Ale pokud by je tazatel poprosil, že odpověď veřejně potřebuje, aby to mohl ukázat na Wikipedii, tak by to třeba veřejně publikovali. --Marek Genius (diskuse) 28. 2. 2026, 00:58 (CET)

Názvy domů

přeneseno ze stránky User talk:Petr Kinšt

Koukám, že máme každý jinou představu o standardním názvu článku o domu. Medle Dům čp 123 (Horní Dolní) má několik nevýhod.

1. Pokud má Horní Dolní více částí, každá z nich může mít dům téhož čp.. U menších obcí lze sice předpokládat, že další část se jmenuje jinak, třeba Dolejší Dolní. Ale pak už nebude v rozlišovači název obce, ale název části obce.
2. Ve větších městech se preferují názvy ulic. Ano, pošta dokázala leckdy zázraky a doručovala dopisy na adresu typu Třeboň 1234, ale z takového názvu nelze odhadnout ani, zda je dům na jižním nebo severním okraji obce.
3. V ještě větších městech se navíc preferuje název ulice + číslo orientační.

Takže tentýž článek lze pojmenovat

• Dům Hroznová čp. 322/8
• Dům Hroznová 8
• Dům čp. 322 České Budějovice (fakticky nesprávné)
• Dům čp. 322 České Budějovice 1 (fakticky přesnější)
• Dům 322/8 České Budějovice 1 (typický problém - co je čp a co čo? teřba v případě 7/12?)

Osobně preferuji (obzvláště na commons) formát Ulice 123 (Obec) s tím, že 123 je přednostně číslo orientační a teprve při jeho neexistenci číslo popisné. Případně lze psát Obec čp. 123, nebo Ulice čp. 123 (Obec)

Rád si vyslechnu protiargumenty :-) --JAnD (diskuse) 2. 2. 2026, 15:20 (CET)

Toto téma mě roky trápí a tu a tam jsem diskutoval, ale už jsem zlomil hůl. Za mě by se vždy měly používat názvy katastrů, protože narozdíl od obcí jsou nezaměnitelné (často nejsou ani v infoboxu!). V názvu stránky domu by vždy měla být i lokalita (asi tedy ten katastr). To, že třeba zatím není stránka jiné stejně pojmenované vily či čeho, není rozumný důvod k vynechání podstatné části místního určení. Jeho uvedení nám pomáhá i při vyhledávání apod. Mj. i proto by také názvy lokalit měly být vždy v 1. p. I proto by bylo výhodou uvést vždy nejprve název lokality, a až pak vše další. Ale už vím, že s takovými nápady ani trochu nepochodím (k důvodům zřejmě patří i to, že ve velkých cizích Wikipediích je to často obráceně, než bych preferoval, protože to např. vychází od jánevím středověku zavedeného psaní apod.). Opět zdravím s omluvou za zdržování případnému čtoucímu. --MONUDET (diskuse) 2. 2. 2026, 23:09 (CET)

@MONUDET názvy katastrálního území medle nejsou dobré - možná v v Praze, ale ve výše řešeném případě by to bylo Dům čp. 322 (České Budějovice 1) - a dokonce ani lidé, co v takovém domě žijí možná neznají nazpaměť číslo popisné - já tedy číslo popisné domu, kde mám kancelář na 100% nevím. čísla popisná se vydávají podle částí obce, ne podle katastrů, takže v jednom kú může být více stejných čp. Pokud by kú mělo řešit případné neshody jako Dům čp. 123 (Lhota u Pelhřimova) vs Dům čp. 123 (Lhota u Plzně), pak sice ano, ale standardně se v názvech článků rozlišuje okresem. --JAnD (diskuse) 3. 2. 2026, 13:00 (CET)

Názvy katastrů mají 'unikátní' výhodu, že jsou ...unikátní. U lecčeho jiného mohou vzniknout duplicity, které ani předem neodhadnu ani já :-) Ničemu nevadí, když pak je v IB uvedena i obec atd. A naopak vidím často, že u stránek památek lokalizovaných do obcí nejsou v IB údaje o katastru! Pokud jde o kulturní památku, mohu to snadno zjistit kliknutím do Památkového katalogu, kde to je co zatím vidím spolehlivě uváděno. Odbočím... Toto (Zámeček 13) byl asi překlep? Jinak z informací plyne, že nejde o zámeček, ale předměstské obydlí, které tak do jisté míry vypadá, takže se mu tak v místě i říká. (Vyhledávač mi k nějakým výsledkům přidal odkaz na "Zámeček 13", což mě zaujalo, tak jsem se sem trochu vrátil.) --MONUDET (diskuse) 4. 2. 2026, 12:24 (CET)

@MONUDET Nemohu uznat, že názvy katastrů mají 'unikátní' výhodu, že jsou ...unikátní. Stačí se podívat sem https://cuzk.gov.cz/Aktuality-resort/20150407-seznam-zmen-nazvu-k-u/Zmeny-nazvu-katastralnich-uzemi-k-1-4-2015-1.aspx nebo sem https://www.aspi.cz/products/lawText/1/44762/1/2. Rozhodně k.ú. nejsou unikátní. --Lubor Ferenc (diskuse) 4. 2. 2026, 21:54 (CET)

Díky za usměrnění. V zásadě by se tedy měla používat obě označení (obec + okres a k. ú.). Časté uvedení jen obce bývá nejednoznačné, a to zbytečně. --MONUDET (diskuse) 6. 2. 2026, 17:22 (CET)

@Lubor Ferenc: Není mi jasné, co mají uvedené odkazy dokládat, vyjma toho, že názvy katastrálních území se můžou měnit a občas nějaké katastrální území vznikne a občas jiné zanikne. Nicméně názvy katastrálních území jsou od konce 70. let 20. století skutečně unikátní, v současnosti to ukládá tato vyhláška. (Případně můžeš zkusit najít shodné názvy k. ú. v tomto celkovém výčtu.) --Harold (diskuse) 6. 2. 2026, 18:34 (CET)

No jo, kdo si má taky pamatovat čísla popisná, když jsou tam čísla orientační? Sám mám ve svém městě u historických reliktů co dělat, abych si ho zapamatoval. A lidi v Kyjích ani Hostavicích se moc nedávají na to, zda je mají zapsaná v RÚIAN, nebo ne. Kdyby se v Kyjích a Hostavicích zavedla aspoň u těch fyzicky se vyskytujících, ale to by si musela MČ Praha 14 podle jedné paní z Pražského magistrátu o to zažádat. Lidé zejména v Kyjích si je tam nějak sami přidělovali, používají je v adresách, a když někdo použije jenom číslo orientační, tak to se v databázi adres pak nenajde. --Alík2002 (diskuse) 17. 2. 2026, 19:41 (CET)

Název typu Dům čp. 1 (sídlo) je jednoduchý a většinou funkční. Snaha o formálně správné řešení stejně nepokryje všechny situace: někde nejsou ulice, jinde nejsou orientační čísla nebo dáváme přednost slovnímu názvu domu. Jednoduchý název založený na čp. a sídle je proto praktický kompromis. Je stabilní, snadno čitelný, nevyžaduje znalost místních specifik a dá se rozšířit, je-li to opravdu potřeba. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 2. 2026, 13:29 (CET)

No, jednoduchý je, ale funkční je hlavně u malých sídel. Na opačné straně jsou velká města, kde je encyklopedicky významných domů několik desítek. Z vašeho systému nepoznám, že Dům čp. 322 (České Budějovice), Dům čp. 52 (České Budějovice) a Dům čp. 314 (České Budějovice) jsou ve stejné ulici. A Že Dům čp. 1 (České Budějovice) může být Českobudějovická radnice i Česká národní banka (Q31863520). No, a někde mezi jsou města typu Polička, Třeboň, Dobříš, kde duplicity moc nehrozí, ale označení dle ulic je zde mnohem očekávatelnější. --JAnD (diskuse) 6. 2. 2026, 14:59 (CET)

To mě vedlo k návrhům i testovním výtvorům stránek ulic. Zejména ve větších městech je to skvělá orientační pomůcka, asi těžko něčím nahraditelná. Samozřejmě ani to neřeší vše... --MONUDET (diskuse) 6. 2. 2026, 17:26 (CET)

Já se teda taky připojím a v zásadě souhlasím s JAnem. Minimálně ve středně velkých a velkých městech s pojmenovanými ulicemi a čísly orientačními mi přijde trvání na čísle popisném značně nepřehledné a neočkávatelné. A jak bylo výše již uvedeno, čísla popisná se vztahují k částem obcí, nikoliv k obcím (a ani katastrálním územím), čili názvy jako Dům čp. 134 (Plzeň) jsou nevhodné i s ohledem na nejednoznačnost. --Harold (diskuse) 6. 2. 2026, 18:34 (CET)

Mně to zase přijde naprosto očekávatelné, nemám potřebu poznat ulici z názvu článku a matoucí mi vždy přišlo používání čísel orientačních. Tak jako JAnD nezná čp. domu, v němž má kancelář, já zase pracuji v budově, jejíž číslo orientační prakticky nikdo nepoužívá. Na čísle popisném ovšem netrvám, pouze jsem převzal jeden z modelů, které se tu používají, protože název článku typu Mánesova 20 považuji za nevhodný v každém případě.

Za nevhodný považuji model také Hroznová 8 (České Budějovice), protože v něm chybí slovo dům a článek je především o domě, ne o adrese. Hledám-li informace o domě, začnu do vyhledávače psát „dům…“ a potom pracuji s našeptávačem.

Čemu ale v argumentaci vás obou moc nerozumím, je preference čísla orientačního. Řada budov ho prostě nemá, takže v podle JAnova návrhu používat číslo orientační, a teprve pokud neexistuje číslo popisné, potenciálně vzniknou dvě skupiny článků – domy s čp. a domy s čo. – což považuji za matoucí já. Podle mě by byla vhodnější varianta Dům ulice čp., popř. ulice čp./čo. Odpověď na otázku, co je v 7/12 číslo popisné a co číslo orientační, je v mém světě jasná: před lomítkem je vždy čp. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 2. 2026, 19:26 (CET)

@Harold: Budiž, dobře tedy, „názvy katastrálních území jsou od konce 70. let 20. století skutečně unikátní“. Co uděláme s těmito změnami. https://csu.gov.cz/docs/107871/5b27b462-ab13-b1e9-5c4c-f6d20672e3ba/zmeny_v_uzemi_od_roku_2013_do_01102025.pdf?version=1.1 Je jich několik desítek za období od r. 2013 do r. 2025. Co s nimi? Mám chatu u přehrady Tatrovice, kterou jsem zdědil po rodičích. V řadě údajů (nikoliv u výpisů z katastrálního úřadu) se nachází celá řada rozdílných údajů o k. ú., zejména u Lesního závodu Horní Blatná, pod které území u přehrady Tatrovice spadá. --Lubor Ferenc (diskuse) 16. 2. 2026, 12:23 (CET)

@Lubor Ferenc: Drtivá většina těch změn, které odkazuješ, jsou na úrovni ZSJ, které na WP v podstatě, až na výjimky, neřešíme. Ostatní změny jsou relativně dohledatelné a kontrolovatelné, není jich moc. Změny v hranicích krajů, okresů, obvodů ORP a POÚ jsou zcela ojedinělé (řeší je zákony a vyhlášky). Změny na úrovni obcí (vznik, zánik obce) jsou rovněž ojedinělé, naposledy byly v roce 2016 při zmenšování vojenských újezdů. Části obce obvykle jedna, dvě ročně vzniknou či zaniknou, katastrální území jsou na tom množstvím změn dost podobně (hromadné změny nastaly jen s rušením či zmenšováním vojenských újezdů před 10 lety). Sám se jednou za čas dívám, jestli nenastala nějaká změna ve správních a územních entitách důležitých pro Wikipedii; pokud nastala, dotčené články se snažím aktualizovat. --Harold (diskuse) 16. 2. 2026, 14:46 (CET)

(Pardon, reakci jsem přehlédl.) Já zas z čistě osobního pohledu nechápu preferenci čísla popisného. :-) (Byť samozřejmě jsem si vědom různých pro a proti.) Celá ta problematika ale dost možná bude lokální úzus. Není tajemství, že já i JAn jsme z velkých měst, kde máme pojmenované ulice a zavedená čísla orientační. Minimálně v mém případě (Brno) v podstatě nikdo v běžném styku a pro běžné rozlišení nepoužívá číslo popisné (asi tím spíše, že nynější evidenční části obce a katastrální území (v Brně prakticky územně totožné) vznikly v širším centru města až při územní reformě na přelomu 60. a 70. let 20. století (= přečíslování čp.) a nejsou tak hluboce zapsaná pod po(d)vědomí lidí). Každý ví, kde je tady ulice Masarykova a kde zhruba asi stojí dům čo. 8, naopak asi nikdo, kromě různých podivínů, nerdů, domovních šotoušů, autistů, wikipedistů a úředníků, nebude vědět, kde se nachází dům čp. 319 v evidenční části obce Brno-město. Pokud jsi z menšího města nebo vesnice, pak je pro mě asi pochopitelné, že jsi zvyklý spíš na čísla popisná.

Někdy před několika lety jsem kvůli jakémusi článku pokoušel dohledat, jestli existuje nějaká dohoda na názvech článků o "obyčejných domech" (obvykle kulturní památky, ať už domy ve městech nebo nějaké venkovské usedlosti), ale úplná roztříštěnost v názvech desítkách už založených článků mi tehdy dala najevo, že tímhle se nikdo bohužel systematicky nezabýval. Za snahu o sjednocení díky, byť z mého pohledu to nebylo úplně ideální.

Mimochodem, máme tu opravdu pestrou sbírku. Kromě již zmíněných jsem našel např. Roubený dům (Třeboň) (objekt nyní bez čp. (dříve ho měl) i čo., na WD pojmenován jako "Dům na parcele 96/3", což se promítá do infoboxu), Novorenesanční dům (Nerudova 2, Plzeň) (imho zcela nevhodné řešení), Měšťanský dům (Baštová 2) (rovněž imho nevhodné).

Název článku "Mánesova 20" (tedy bez rozlišovače, pokud jsem tě dobře pochopil) asi vhodný úplně není. S rozlišovačem, tedy "Hroznová 8 (České Budějovice)", mě nijak neuráží a klidně bych ho nechal, ale ani s tvarem "Dům Hroznová 8 (České Budějovice)" bych problém neměl. Chápu snahu o sjednocení na čp., ale myslím, že takto pojatá úplná unifikace podle mě není nejvhodnější a nejočekávatelnější, jak jsem uvedl výše. Že by tu byly dvě sady článků, některé s čp., některé s čo., to bych asi zas tak velký problém neviděl. I na základě místních zvyklostí by byly verze "Dům Novákova 3 (Obec nad Řekou)", "Dům Novákova čp. 1236 (Obec nad Řekou)" (pro obce s pojmenovanými ulicemi a bez zavedených čo.) a "Dům čp. 1236 (Obec nad Řekou)". Typ "Dům Novákova 1236/3 (Obec nad Řekou)" by asi taky byl možný, byť by rozlišovač v podstatě ztratil svoji funkci, protože dva domy na různých místech, ale na stejně pojmenované ulici a se stejným číslem popisným i orientačním jsou dost nepravděpodobné.

Ano, před lomítkem je vždy čp., máme to tak i na občankách a někde to asi bude definováno. :-) --Harold (diskuse) 16. 2. 2026, 14:46 (CET)

Za mě by rozlišovač jako u posledního případu vždy měl být, protože je to vlastně součást názvu (ten bez toho není jednoznačný, takže je typicky matoucí ve výpisech výsledků hledání apod.). Proto bych také psal název obce (raději katastru) na začátek názvu 'článku', asi nějak takhle (také nevěřím v nalezení jednoznačného závazného unifikovaného názvu článku) – Obec nad Řekou, dům čp. 1263, Novákova 3. --MONUDET (diskuse) 16. 2. 2026, 19:46 (CET)

To, jestli bude na začátku názvu slovo "Dům" nebo nebude není až tak podstatné. Někdy je to ovšem vila. Trochu se mi nezdá snaha o rozlišování Městský/měšťanský/nájemní/Novorenezanční etc.

V zásadě tedy nastávají čtyři případy:

1. Dům má zažitý název. Dům U Kamenného zvonu, Zátkova vila. Název článku je jasný, přesměrování z níže uvedených tvarů na něj vhodné. Rozlišovač v případě potřeby
2. Dům v obci bez ulic (a tedy bez orientačních čísel). Název článku by tedy byl Dům čp. 123 (Lhota).
3. Dům v obci s ulicemi, kde čo. nejsou nebo se příliš nepoužívají. Dům Nerudova čp. 16 (Kotěhůlky)
4. Dům v obci, kde se používají čísla orientační. Dům Pražská 18 (Město).

Rozlišovač= název sídla, případně. pokud není název jednoznačný, dle názvu článku o sídle (Lhota, okres Jihlava); (Lhota, Mladošovice)

Tyto čtyři případy by tedy mohly být jakýmsi doporučením a následně bychom mohli články sjedotit.

Ještě si dovolím pingnout @Alík2002, ŠJů:. --JAnD (diskuse) 17. 2. 2026, 15:02 (CET)

@JAn Dudík Za mě nemá moc smysl dávat obě čísla, pokud je 1) číslo orientační jednoznačné, to znamená, je pokud mám za ulici dohromady s číslem Česká 5, tak si musím být jist, že se v ulici Česká nikde jinde nenachází čp. 5 ani ev. 5 (někde jsem si na to dělal filtr v Excelu), a 2) zejména nárožní budovy mají orientační čísla z více ulic, tam pokud se jedná o název domu jako jednotnou identifikaci budovy, tak bych to viděl na "Dům č.p. XXXX Část obce, Ulice 1 XX / Ulice 2 XX, Obec". Ono to v podstatě má smysl psát při dvojím číslování domů číslo popisné k části obce a číslo orientační k ulici. Ještě máme k 10. lednu celkem 1375 duplicitních čísel orientačních, co by se ideálně měly vyřešit, jelikož se ve stejné ulici nemá opakovat stejné číslo orientační (asi o tom něco napíšu do článku Orientační číslo, až zjistím, kdy byla kontrola dat RÚIAN č. 11. Též mě napadla standardizace, že by se před číslo popisné pokaždé psala zkratka č.p. (jak už Harold psal, tak se ta zkratka píše pokaždé na občankách). Problémem bude už jenom poučit lidi o tom, aby při této zavedené standardizaci věděli, že takto nízké číslo za názvem ulice bude číslo orientační a ne popisné, to že v Policii v akci říkali orientačním číslům čísla popisná aniž by scénáristé věděli o definici pojmu číslo popisné, to už je zcela jiná věc. Ostatně taky mít na cedulce napsané číslo popisné v rámci části obce společně s názvem ulicí je míchání jablek a hrušek dohromady, i když se to takto píše v adrese. --Alík2002 (diskuse) 17. 2. 2026, 19:21 (CET)

Za mě 'čp.', což vyhovuje pravidlům. A nemusí se řešit, jestli za případnou tečku za 'č' psát mezeru, nebo pevnou mezeru, nebo žádnou, jak je v příkladu. --MONUDET (diskuse) 17. 2. 2026, 23:39 (CET)

Přívlastky v názvu nemají žádnou funkci a obvykle ani nepopisují aktuální stav, takže bych je spíš rušil. Obvykle pocházejí z našich seznamů KP nebo spíš z Památkového katalogu, takže se budou dále objevovat. Ačkoliv do věci nemám hlubší vhled, ty čtyři varianty vypadají dobře. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 2. 2026, 20:30 (CET)

@JAnD: Úplně na okraj k vašim příkladům podotýkám, že třeba v Praze se běžně používá systém Na Perštýně čp. 350/I, přičemž to za lomítkem není číslo orientační nýbrž označení Starého Města. Jako příklad z Nového Města uvádím dům Hybernská čp. 1000/II. Není, a dost možná nikdy to nebyl oficiální způsob označování, ale interně jej pro evidenci spisů používá například stavební úřad Prahy 1., použit je ve všech svazcích Uměleckých památek Prahy atp. atd. Sám jsem ho, ovlivněn UPP kdysi u některých článků použil, pak to tuším zase někdo jiný mazal a byla kolem toho jakási debata. Asi by se to tu v hlubině času ještě stále našlo. --Šandík (diskuse) 21. 2. 2026, 17:28 (CET)

@Sandik: To se tam jako nepoužívají čísla orientační? Tohle se mi zdá na soupis památek, jestli na úřadě ani památkáři je vůbec nepoužívají, to je jejich mínus. Z mého hlediska jsou čísla orientační důležitější než nějaká čísla popisná, občané je běžně používají, a když zobrazí adresa s oběma čísly, tak se číslo popisné zpravidla ani nahlas nečte, a čte se až to číslo orientační za lomítkem. Určitě bych i pro Prahu byl pro čistě uliční adresy, mají-li budovy pouze jedno číslo orientační. --Alík2002 (diskuse) 22. 2. 2026, 21:48 (CET)

Nepoužívají. Na SÚ je dokonce ani nemají uvedena. Stejně tak s nimi v zásadě nepracuje katastrální úřad. V UPP asi někde v úvodu každého hesla napsána jsou, ale není to podle nich řazeno. Ona se totiž OČ k evidenci vůbec nehodí, protože jsou vázána na název ulice a ten se může měnit. Mimo to mohou velmi snadno vznikat záměny. Stačí poplést ulici, a už se jedná o úplně jiný dům. OČ je jen pomocná věc, která vznikla asi hlavně kvůli poště, protože doručování zásilek čistě dle čp. nebylo u větších sídel praktické. Samozřejmě, běžní lidé je mají radši, protože jsou kratší a lépe se pamatují. Vím ale taky z doslechu, že velký problém s nimi mají třeba hasiči a záchranka, protože si lidé OČ často s ČP pletou a při nešikovné souhře okolností pak mohou jet na úplně chybnou adresu. stačí aby se ulice jmenovala podobně, nebo aby bylo stejné ČP i OČ v téže ulici a problém je na svete. Ztrácíte cenné minuty. Šandík (diskuse) 23. 2. 2026, 00:45 (CET)

@Sandik: Tak jenom doufám, že upřednostňují v případě nejednoznačnosti číslo orientační před číslem popisným, a nevidím na tom vůbec nic těžkého, proč by se pletla mezi sebou, pokud mají jednotný vzhled, případně se stačí podívat do mapy a pamatovat si pořadí čp./čo. A když někdo nadiktuje ulici a číslo ve městě, kde jsou čísla orientační, tak často to bude to orientační číslo, protože to je v rámci ulice. --Alík2002 (diskuse) 23. 2. 2026, 21:37 (CET)

Nevěříte tomu že se pletou? Zeptejte se se deseti lidí jestli ví, jestli číslo domu, které běžně píší ve své adrese, je orientační nebo popisné. Vsadím boty že minimálně část z nich to nebude vědět. --Šandík (diskuse) 23. 2. 2026, 22:27 (CET)

@Sandik A vědí všichni, pod co které číslo spadá, pokud danou adresu vidí na mapě? Ani snad není nutné znát tyto pojmy, číslo popisné mohou znát jako číslo domu a číslo orientační jako číslo u ulici, protože to je číslo v ulici. Možná by bylo dobré o tom napsat námět na reportáž České televizi nebo i TV Nova do Televizních novin. --Alík2002 (diskuse) 26. 2. 2026, 10:18 (CET)

Tato diskuse se možná měla přemístit na nějaké veřejnější místo, pod Lípu nebo jako ŽoK… Většina argumentů už tu padla – zkusím téma zrekapitulovat po svém.

• Asi tu není sporu, že lze-li pro budovu určit nějaký rozumný slovní název, nebudeme článek nazývat adresou. Národní muzeum tu prostě nechceme pod názvem "Václavské náměstí 68", "Dům Mezibranská 6" ani "Nové Město čp. 1700".
• U slovních pojmenování bych rozlišoval vlastní jména, kde rozlišovač bude v závorce, od popisných názvů, kde rozlišujeme spíše předložkovou vazbou nebo těsným přístavkem bez závorek, na štítku Wikidat s malým počátečním písmenem – radnice v Písku, sokolovna v Jincích, kostel svatého Marka v Markovicích, zámek Březnice, hospodářský most Chramostek. Některá označení ovšem mohou být mezního a přechodného typu, některá nová radnice může být už Novou radnicí, nebo jejich pojetí jako vlastních jmen může být sporné.
• Budovy, které specifické pojmenování nemají, se standardně označují adresou. Adresu vnímám jako svého druhu pojmenování budovy, a protože jiným entitám se takovéto adresy nepřidělují, z jejího formátu je zpravidla i bez dalšího vysvětlování zřejmé, že jde o budovu, typicky o dům nebo usedlost. Předsunuté slovo „dům“ z věcného ani syntaktického hlediska nepovažuji za nezbytné, tak jako před název obce nedáváme v názvu článku slovo "obec", před jméno řeky slovo "řeka" a před jméno člověka slova "pan" či "paní", byť v souvislém textu bychom to možná někdy udělali. Argument s našeptávačem mi přijde divný: hledá někdo konkrétní dům tak, že do vyhledávacího okénka napíše slovo "dům"? To by byla mizivá šance, že se mu nabídne ten správný. Zadá-li začátek názvu ulice nebo sídla, šance bude výrazně větší, i když ve výsledku nebudou jen domy. Ale z hlediska srozumitelnosti a výstižnosti názvu článku to slovo trochu pomoci může. Jinak "Lhota 10" může vypadat jako nějaký obvod nebo rozlišení na způsob Nová Ves III. A je to konzistentní s použitím v názvech pojmenovaných domů typu "dům U Svatého Antoníčka", kde by samotný název bez slova "dům" mohl vypadat jako označení hospody, ulice, rozcestí, polního či lesního pozemku apod.
• Bude-li ovšem před adresami slovo "dům", někdy to bude muset být slovo jiné (usedlost, budova) anebo označení specifičtější (vila, měšťanský dům, činžovní dům, židovský dům, společenský dům, dělnický domek, továrna, renesanční dům, roubený dům aj.) a to někdy bude nejednoznačné. To už pak někdy může být spíš popisný název doplněný o domovní číslo než čistě adresní název. Např. pokud v místě budou dvě nepojmenované hospody nebo sokolovny.
• V názvech kategorií Commons bych ovšem zůstal pokud možno u prostých adres, už i proto, abychom se vyhnuli dohadům, zda anglické slovo "house" má trochu užší význam než české "dům". Prostá rejstříková adresa je z hlediska internacionalizace i z hlediska řazení v nadkategorii nejpřívětivější.
• Za jádro adresy považuji dvojici komplementárních údajů – buď ulice + číslo orientační, nebo část obce + číslo domovní. Orientační číslo nedává smysl bez názvu ulice, číslo popisné nedává smysl bez názvu části obce. Tedy buď "Šeříková 3", nebo "Lhotice čp. 15". Teprve pak použít rozlišovač v závorce, je-li potřeba. Jsou-li v místě pojmenované ulice bez čísel orientačních, je vhodná hybridní adresa typu "Šeříková čp. 15", ale to už musíme navíc hlídat, jestli v dané ulici není toto čp. vícekrát.
• Obecně bych preferoval uliční adresu s číslem orientačním, je-li možná. Preferovat číslo popisné může být vhodné v těchto případech:
  • v daném místě jsou orientační čísla historicky vyznačena, ale nejsou zaevidována v RÚIAN
  • v daném místě jsou orientační čísla pouze u starších budov, novým už nejsou přidělována, řady jsou nesouvislé (dožívající číslování)
  • v daném místě jsou orientační čísla extrémně nevžitá, většinou nejsou ani reálně vyznačena
  • v daném místě jsou jako orientační čísla evidována čísla, která nemají povahu orientačních čísel (Dubá)
  • v daném místě nebo ulici je orientační číslování nestabilní, došlo k nějakému chaotizujícímu přečíslování
  • daná budova má orientační číslo zapsané chybně k jiné ulici, než ke které původně pořadím patřilo (pár příkladů v Kutné Hoře) nebo je přidělení orientačního čísla či ulice jinak zavádějící či neaktuální
  • daná budova má více adres a žádná z nich není jednoznačně hlavní (blokové, rohové a dvojprůčelné budovy aj.).
• názvy katastrálních území jsou sice unikátní, ale adresy k nim nejsou přiřazovány, na Wikipedii nemáme katastrální členění zpracováno do článků a nekategorizujeme podle něj. Dost na tom, že si evidenční členění obcí komplikujeme samosprávným. Pro adresy je směrodatné pouze to evidenční. Katastrální příslušnost je údaj navíc.
• Souhlasím s praxí, že samotné číslo orientační uvádíme přímo bez údaje, o jaké číslování jde, zatímco čísla popisná a evidenční vždy s příslušnou zkratkou. V sídlech bez pojmenovaných ulic lze tolerovat i čísla popisná přímo za názvem části obce bez zkratky čp., ale to pak právě to číslo může vypadat jako součást označení územního celku. Evidenční číslo musí mít rozlišení vždy.
• Uvádět uliční adresu s oběma čísly oddělenými lomítkem by připadalo v úvahu a odpovídalo by to formátovacímu standardu podle § 6 vyhlášky 359/2011 Sb. Vyhovělo by se tím oběma stranám, ale nevyřešily by se tím ty problematičtější případy. Vyhýbal jsem se tomu i z technických důvodů, že formát s lomítkem nelze použít v názvech fotek a mohl být problematický i v názvech stránek a kategorií.
• V zásadě mám podobný závěr jako JAnD, jen místo Dům čp. 123 (Lhota) bych doporučil Dům Lhota čp. 123, případně Dům Levá Lhota čp. 123 (Pětilhotí) nebo Usedlost Lhota čp. 123 (okres Kouřim) (mně by to stačilo i bez toho "Dům"). --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2026, 23:01 (CET)

konec přenesené části

@ŠJů:Díky za trefný souhrn. Jen bych upřesnil, že "číslo domovní" není totéž co "číslo popisné" tj. není vhodné ty pojmy zaměňovat. --Šandík (diskuse) 21. 2. 2026, 18:10 (CET)

@Sandik: Ano, "číslo domovní" jsem vědomě použil jako terminus technicus, který aktuálně v českých podmínkách znamená "číslo popisné nebo číslo evidenční", nikoliv ale číslo orientační. --ŠJů (diskuse) 21. 2. 2026, 18:49 (CET)

OK --Šandík (diskuse) 21. 2. 2026, 19:02 (CET)

@ŠJů: Já ještě podotknu jednu věc, a to, snad všichni víme, že všechny domy jsou identifikovány pomocí části obce a domovního čísla (čísla popisného nebo čísla evidenčního), člověk by si řekl, že by se takto mohly pojmenovávat všechny domy, ale bez ulice nebo ulice a čísla orientačního (které může často zcela nahradit část obce a číslo popisné) úplně ztraceni. A číslo orientační je svým způsobem číslo domu v rámci ulice, takže tuším, že pojem číslo domovní je myšleno jako číslo budovy a celé stavby, jelikož to je vždy na celou budovu. --Alík2002 (diskuse) 22. 2. 2026, 21:36 (CET)

Možná je také dobré si přiznat že důvodem nastalého stavu jsou pravidla, konkétně WP:RZL nabádající nás k používání rozlišovačů co nejkratších. Tenhle přístup sám o sobě logicky brání použití nějakého jednotného řešení. Podotýkám že si nemyslím, že je třeba ta pravidla měnit, spíš mám pocit že je možná zbytečné výrazněji hrotit ten problém. Reálně tu jsou a téměř jistě i nadále budou použity různé způsoby pojmenování jednotlivých "domů". Samozřejmě ano, může nastat situace, kdy budou dva wikipedisté prosazovat dva přístupy k pojmenovávání téhož a může to být třeba i hodně lítý spor, ale obecně si myslím že se s tímhle "neujenoceným" přístupem dá žít a že nás tu většinou víc pálí úplně jiné problémy. --Šandík (diskuse) 21. 2. 2026, 18:35 (CET)

Popiš památku – jen do soboty!

Logo soutěže Popiš památku.

Ahoj, 9. ročník editační soutěže Popiš památku se nám chýlí postupně ke konci! Čas už zbývá jen do této soboty, která je posledním únorovým dnem! Pokud tedy máte rozepsané články nebo připravená témata, která chcete zpracovat, neváhejte!

Připomínám, že seznam vybraných nenapsaných památek je pravidelně aktualizován a dají se tam ještě různé stavby vybírat! A samozřejmě, v neposlední řadě lze letos přihlašovat i kulturní památky, které jsou chráněné v zemích Evropy! Aktron (✆|✍) 25. 2. 2026, 20:50 (CET)

Tento týden dorazí Kontrola vložení

Ahoj. Kontrola vložení je typ funkce Kontroly editací, která se objeví, když noví editoři, kteří používají Vizuální editor, do článku vloží ze schránky dlouhý řetězec, pokud funkce detekuje, že obsah pravděpodobně nenapsali sami.

Funkce se testovala loni a výsledky výzkumu byly pozitivní, ukazovaly 18% pokles množství revertovaných editací u uživatelů, kterým se tato kontrola zobrazena, v porovnání s kontrolní skupinou.

Ve výchozím nastavení se bude Kontrola vložení zobrazovat editorům, kteří lokálně zveřejnili 100 nebo méně editací. Správci to mohou přenastavit na Speciální:EditChecks. Pokud editor vyhovující této podmínce vloží alespoň 50 znaků textu odjinud, Kontrola vložení je požádá, aby potvrdili, zda obsah napsali sami. Editace budou označeny, aby mohli zkušení editoři rozpoznat editace, ve kterých se zobrazila Kontrola vložení. Značka bude zobrazena i v případě, že finální editace žádný vložený text neobsahovala.

Tato funkce bude globálně zpřístupněna ke konci tohoto týdne. Děkujeme, že ji pomáháte otestovat. --Quiddity (WMF) (diskuse) 3. 3. 2026, 00:52 (CET)

Wikimedia Foundation Česká stránka pro spolupráci komunity při fundraisingu bannerů je spuštěna

Vážení,

jak již bylo zmíněno, s radostí vám představuji aktualizovanou stránku pro spolupráci komunity při nadcházející fundraisingové kampani bannerů. Na této stránce najdete podrobnější informace o kampani, několik příkladů bannerů a prostor pro zapojení se do fundraisingové kampaně.

Děkuji a s pozdravem, JBrungs (WMF) (diskuse) 4. 3. 2026, 08:18 (CET)

Druhý den nenahraných fotek 14. dubna 2026

Hezký den, chtěl bych Vás pozvat k účasti na akci Den nenahraných fotek, který pořádá Wikimedia Česká republika. Akce je zaměřená na společné nahrávání fotek na Wikimedia Commons. Pokud nevíte, jak nahrát nahrávat fotky na Wikimedia Commons, tak vás to na místě naučíme.

Den nenahraných fotek se koná 14. dubna 2026 od 16:00 v H40 (Hala 40, Bubenské nábřeží 306/13, 170 00 Praha 7 - Holešovice). Zúčastnit se můžete osobně nebo vzdáleně prostřednictvím videohovoru. Přihlašování probíhá prostřednictvím registračního formuláře. Po jeho vyplnění vám na mail odkaz na videohovor.

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na richard.sekerak@wikimedia.cz.

Těšíme se na Vaši účast. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 11. 3. 2026, 20:20 (CET)

Šablona "As of" na anglické Wikipedii

Nezřídka se na Wikipedii objevují výrazy typu "dosud", "zatím", "nyní" atd. Pochopitelně česká Wikipedie není jediná, která toto téma řeší. Na anglické jsem k tomu narazil na zajímavou šablonu en:template:As of a celou řadu podobných v en:Category:Time and date maintenance templates, které umožňují monitorování takových údajů a případně i jejich označování jako zastaralých apod. České interwiki ani původní As of, kterou jsem takovou viděl jako první, ale ani samotná kategorie nemají, takže to sem dávám jako námět a inspiraci. Okino (diskuse) 18. 3. 2026, 19:25 (CET)

Něco podobného je {{Aktualizovat po}}, ve své řádkové podobě. Podobné formulace se jinak označují {{kdy?}} nebo {{ujasnit}}, bez datace.

Samotné šablony však nevyřeší to, aby editoři podobné formulace nepoužívali a nahrazovali je konkrétním časovým údajem, ke kterému je tvrzení platné (ať už prostým textem „K roku 2026“, nebo šablonou). Na to bychom je brzy mohli upozorňovat pomocí Režimu návrhů (viz beta), konkrétně přes TextMatch.

--Matěj Suchánek (diskuse) 19. 3. 2026, 08:25 (CET)

Nápad na článek

Dobré ráno. Jak už je napsáno v názvu, mám nápad na článek. Konkrétně seznam seriálů (a ostatních pořadů) vysílaných na Slovensku, ale v Česku ne. Je to zvláštní, ale mohlo by to být zajímavé, protože většinou je to naopak. Napadá mě třeba Moesha nebo skřítek Pumuckl (i když se sestřihový film v 80.letech promítal i v českých kinech). --~2026-24671-3 (diskuse) 19. 3. 2026, 07:28 (CET)

Řekl bych, že ne. Cílem Wikipedie není publikovat zajímavosti, ale encyklopedicky významná témata. Encyklopedická významnost nezávisí na názoru wikipedisty, musí být prokázána - podívejte se na Wikipedie:Encyklopedická významnost. Články nesplňující tento požadavek jsou mazány. Nanejvýš lze uvážit, zda u konkrétního seriálu (má-li již ve Wikipedii svůj článek) doplníte Vámi navrhovanou informaci. Pak je ale nutné, aby byla doprovozena věrohodnou referencí (Viz Wikipedie:Ověřitelnost). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 19. 3. 2026, 22:39 (CET)

Jako samostatný seznam ne. Jako poznámka v Seznamu televizních seriálů vysílaných na Slovensku snad. Ovčem je takovýto seznam sám o sobě encyklopedicky významný? --JAnD (diskuse) 20. 3. 2026, 08:01 (CET)

Vadné reference generované šablonou MonumNet

tl;dr:

• Je potřeba upravit šablonu {{MonumNet}} (diskuse).
• Před úpravou je třeba se ujistit, že všechny dosavadní odkazy povedou, kam mají.
• Seznam článků s problémy a ke kontrole je na Wikipedista:Matěj Suchánek/Reports/MonumNet.

---

Šablona {{MonumNet}} se používá v referencích pro zdrojování statusu kulturní památky z veřejných rozhraní ÚSKP. Kolegové Gampe a Bazi v diskusi k šabloně upozornili, že šablona nepodporuje některé platné identifikátory. Při ujišťování se, že (mnou) navržená úprava šablony nepoškodí dosavadní odkazy, jsem našel značné množství referencí vygenerovaných touto šablonou, jejichž odkazy nefungují.

Problém spočívá v tom, že dosud jediný podporovaný způsob vkládání identifikátoru je (dle dokumentace) nejnižší šestičíslí z „Katalogového čísla“ (1000XXXXXX), tedy IdReg=XXXXXX bez počátečních číslic 1000. Editoři však v cca 300 případech nevyplnili tento identifikátor správně. Chyby lze rozdělit na:

1. Místo posledního šestičíslí katalogového čísla je vyplněné rejstříkové číslo ve tvaru #####/#-# (viz vlastnost rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek (P762) na Wikidatech).
2. Místo posledního šestičíslí katalogového čísla je katalogové číslo vyplněné celé.
3. Místo posledního šestičíslí katalogového čísla je vyplněn platný identifikátor ve formátu, který šablona nepodporuje.
4. Ostatní.

Všechny tyto případy jsem roboticky vypsal na stránce Wikipedista:Matěj Suchánek/Reports/MonumNet. Cílem je, aby:

• Identifikátory v tabulce Rejstříková čísla byly opraveny na katalogová čísla.
• Identifikátory v tabulce Číselné identifikátory byly zkontrolovány, zda odkazy po opravě šablony povedou na správnou stránku.
• Zbylé identifikátory v tabulce Ostatní byly vyřešeny buď ruční opravou v článcích, nebo opravou šablony.

V nejbližší době šablonu upravím tak, aby podporovala víc platných identifikátorů a při vložení vadného identifikátoru vždy reagovala chybovou hláškou. Díky za pomoc. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 3. 2026, 11:47 (CET)

Update: Šablona byla upravena tak, aby umožňovala vkládání dosud nepodporovaných identifikátorů (např. těch s podtržítkem) a současně striktně odmítala identifikátory neplatné. Chybná použití se zařazují do Kategorie:Údržba:Neplatný identifikátor v šabloně MonumNet. Kromě nich zbývá opravit několik odkazů, které po úpravě šablony přestaly fungovat (nebo nefungovaly už před ní). --Matěj Suchánek (diskuse) 22. 3. 2026, 11:24 (CET)

Sjednocení adjektiva pro Severní Makedonii (Makedonský vs. Severomakedonský)

Hello, I would like to open a discussion regarding the categorization of topics related to North Macedonia. Currently, there is an inconsistency where some categories use the term "Severomakedonský" (e.g., Kategorie:Severomakedonští novináři, Kategorie:Severomakedonští sérioví vrazi, Kategorie:Severomakedonští spisovatelé). I previously discussed this with Harold (who is changing the categories without consent), who argued that "Severomakedonský" is a regular Czech adjective derived from the country's name. However, I believe this approach overlooks both legal facts and internal linguistic consistency within this project.

I propose that we standardize these to "Makedonští" based on the following points:

• The Prespa Agreement (Article 7): This international treaty explicitly states that the official adjective for the state, its people, and its language remains "Macedonian" (makedonský). It is a legal fact recognized by the UN and international bodies.
• Linguistic Consistency: On the Czech Wikipedia, the language is already correctly titled Makedonština. There is no "Severomakedonština" language. Logically, it makes little sense to refer to journalists who write in "Makedonština" as "Severomakedonští novináři." They are Macedonian journalists writing in the Macedonian language.
• Avoidance of Neologisms: Terms like "Severomakedonští" for people and culture are modern inventions that contradict the official self-identification of the nation, which is protected under international law and followed by most other language versions of Wikipedia (including English).

I would like to ask the Czech Wikipedia community to reconsider the current usage and standardize these categories to "Makedonští" to ensure professional and legal accuracy. Thank you for your time. --Andrew012p (diskuse) 29. 3. 2026, 13:34 (CEST)

Námět k diskuzi jistě zajímavý, díky za něj. Každopádně přijde mi že by bylo celkem vhodné, aby se k jazykovým otázkam na české Wiki vyjadřovaly pouze osoby češtinu plynně ovládající, a aby se případná diskuze vedla v češtině a nikoliv v angličtině. --Mattesák (diskuse) 29. 3. 2026, 14:06 (CEST)

I apologize for using English; however, the English language serves as a common medium for international contributors on Wikipedia, and the topic at hand—the implementation of an international treaty (Prespa Agreement)—transcends local linguistic preferences.

While I respect the Czech language, the issue here is not a grammatical one, but one of encyclopedic accuracy and logical consistency. If the Czech Wikipedia community accepts the term Makedonština for the language, but labels the people who write in it as "Severomakedonští," it creates a factual error that any observer, regardless of their native tongue, can identify.

Wikipedia is a global project. If a categorization choice contradicts international law and creates internal logical paradoxes (as I mentioned regarding ethnicity vs. citizenship), it is a valid concern for any user to raise. I invite the community to focus on the merits of the arguments regarding consistency and international standards, rather than the language in which the concern is voiced. --Andrew012p (diskuse) 29. 3. 2026, 14:15 (CEST)

Severomakedonští spisovatelé je podkategorie Spisovatelé podle zemí, nikoli Spisovatelé podle jazyka. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 3. 2026, 14:24 (CEST)

---

Dobrý den, rád bych zahájil diskusi ohledně zařazování témat týkajících se Severní Makedonie. V současné době dochází k nesrovnalostem, kdy některé kategorie používají termín „severomakedonský“ (např. Kategorie:Severomakedonští novináři, Kategorie:Severomakedonští sérioví vrazi, Kategorie:Severomakedonští spisovatelé). Již dříve jsem o tom diskutoval s Haroldem (který mění kategorie bez souhlasu), který argumentoval, že „Severomakedonský“ je běžné české přídavné jméno odvozené od názvu země. Domnívám se však, že tento přístup přehlíží jak právní skutečnosti, tak vnitřní jazykovou konzistenci v rámci tohoto projektu.

Navrhuji, abychom tyto názvy sjednotili na „Makedonští“ na základě následujících bodů:

• Prespanská dohoda (článek 7): Tato mezinárodní smlouva výslovně stanoví, že oficiálním přídavným jménem pro stát, jeho obyvatele a jazyk zůstává „Makedonský“ (makedonský). Jedná se o právní skutečnost uznávanou OSN a mezinárodními orgány.
• Jazyková konzistence: Na české Wikipedii je jazyk již správně označen jako Makedonština. Neexistuje žádný jazyk „severomakedonština“. Logicky tedy nedává smysl označovat novináře, kteří píší v „makedonštině“, jako „severomakedonští novináři“. Jsou to makedonští novináři píšící v makedonštině.
• Vyhýbání se neologismům: Termíny jako „severomakedonští“ pro označení lidí a kultury jsou moderní výmysly, které jsou v rozporu s oficiální sebeidentifikací národa, která je chráněna mezinárodním právem a kterou dodržuje většina ostatních jazykových verzí Wikipedie (včetně angličtiny).

Rád bych požádal českou wikipedickou komunitu, aby přehodnotila současné používání a sjednotila tyto kategorie na „Makedonští“, aby byla zajištěna odborná a právní přesnost. Děkuji za váš čas.

Strojový překlad zprávy (DeepL) poskytl --Bazi (diskuse) 29. 3. 2026, 13:56 (CEST)

S dovolením k tomu dodám, co říká Ústav pro jazyk český v Příručce ():

Aktualizace standardizační příručky Jména států a jejich územních částí, jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, upozorňuje, že od roku 2019 je oficiálním názvem státu Severní Makedonie (plným názvem Republika Severní Makedonie).

Rozlišuje se mezi pojmenováním příslušníka etnika – Makedonec – a označením státního příslušníka (občana) státu Severní Makedonie – Severomakedonec. Toto rozlišení se vztahuje i na přechýlené podoby a odvozená přídavná jména. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2026, 14:03 (CEST)

@Bazi: Thank you for providing the linguistic perspective from the Czech Language Institute. However, applying this distinction to Wikipedia categories creates several insurmountable logical and practical problems:

1. Linguistic Paradox: If we follow this logic, a journalist belonging to the Macedonian ethnicity writing in the Macedonian language (Makedonština) should be categorized as a "Macedonian journalist," while a journalist of another ethnicity with the same citizenship should be "North Macedonian." Wikipedia categories are not designed to police the ethnicity or specific passport sub-type of individuals; they describe their professional and cultural output.
2. The "South Africa" Precedent: In Czech, the adjective for South Africa (Jihoafrická republika) is jihoafrický (South African), not jihoafrickorepublikánský. The adjective reflects the core identity, not a mechanical derivation of the full official state name. Why should North Macedonia be treated as a linguistic exception to this rule?
3. Professional vs. Political: Categories like Kategorie:Makedonští spisovatelé (Macedonian writers) refer to people who contribute to Macedonian literature and language. By forcing "Severomakedonští," you are essentially inventing a new cultural label that does not exist in reality. There is no "North Macedonian literature" just as there is no "North Macedonian language."
4. International Law Overrules Local Manuals: While the Czech Language Institute provides guidelines for Czech ministries, Wikipedia is a global encyclopedia. The Prespa Agreement is not a suggestion; it is a legally binding international treaty that defines the adjective for the people as "Macedonian." Choosing to ignore this in favor of a local manual is a choice to prioritize a bureaucratic neologism over international legal facts.

If the Czech Wikipedia continues to use "Makedonština" for the language, it is only logical and consistent that the people who speak, write, and exist within that linguistic and cultural framework are called "Macedonian." (Pokud česká Wikipedie bude i nadále používat pro jazyk „Makedonština“, je logické a konzistentní, aby lidé, kteří mluví, píší a existují v tomto jazykovém a kulturním rámci, byli nazýváni „Makedonci“.) --Andrew012p (diskuse) 29. 3. 2026, 14:10 (CEST)

Zajistil jsem Vám překlad úvodního příspěvku, ale nebudu pořád dokola překládat každou Vaši reakci. Pokud chcete diskutovat na českojazyčné Wikipedii témata týkající se českého jazyka, zajistěte si aspoň ten strojový překlad, protože na rozdíl od diskusí např. na Wikidatech, Wikimedia Commons nebo MediaWiki, kde se jedná o globální projekty s pochopitelnou preferencí angličtiny jako komunikačního prostředku, zde chcete oslovovat čistě českojazyčnou komunitu tvořící českojazyčnou Wikipedii (a přesvědčovat je o tom, jak ji mají v češtině psát a tvořit).

Co se týká argumentu s kategorizací spisovatelů, dovolím si uvést z české historie poměrně známou skutečnost, že někteří lidé narození a působící na území dnešní České republiky (Česka, chcete-li), v minulosti psali někdy česky, někdy německy, případně i jinými jazyky. My tak máme kategorii Čeští spisovatelé, která je založená na příslušnosti k zemi, protože spadá pod kategorii Spisovatelé podle zemí, a vedle toho máme kategorii Spisovatelé píšící německy, která spadá pod Spisovatelé podle výrazového jazyka. Pokud tedy máme například Josefa Dobrovského, kterého lze považovat za významného českého spisovatele a vědce, zakladatele bohemistiky a slavistiky, ovšem své práce psal německy a latinsky, pak je řazen právě do kategorií Čeští spisovatelé a zároveň Spisovatelé píšící německy. Nebudeme o něm tvrdit, že je německý spisovatel ani že je to spisovatel píšící česky. Takto rozlišujeme příslušnost k národu/zemi a příslušnost k jazyku. Máme také kategorii Čeští Němci, kam řadíme lidi narozené nebo působící na území dnešní České republiky, ale patřící a hlásící se k německé (rakouské) národnosti nebo původu (a podobně máme třeba i Rumunské Němce atd.). Příkladem je Gregor Mendel, u něhož je ještě další "komplikací" skutečnost, že se narodil v historické zemi Slezsko a působil na Moravě, takže patří i mezi Osobnosti Slezska a Osobnosti Moravy, ale zároveň je řazen do kategorie Čeští Němci, protože podle (dnešní) země je český a podle národnosti německý. Takže zpět k tomu argumentu: Severomakedonští spisovatelé z logiky tohoto kategorizačního systému řadí lidi spíše podle země než podle jazyka, jakým psali, nebo národnosti. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2026, 14:45 (CEST)

Je to podle země, takže jak psal i Bazi, spisovatel národnosti Albánec, ale občan Severní Makedonie bude Severomakedonský spisovatel. Těžko bude Makedonský spisovatel. --VasekPav (diskuse) 29. 3. 2026, 14:59 (CEST)

1., 3. Linguistic Paradox + Professional vs. Political: Paradox neexistuje. U spisovatelů (novinářů atd.) máme A. kategorie podle zemí (=enwiki: by nationality) jako Kategorie:Spisovatelé podle zemí (tedy Severomakedonští spisovatelé = spisovatelé žijící a píšící v Severní Makedonii, ať píší v jakékoliv řeči (makedonsky, albánsky, anglicky, řecky...) a jsou jakéhokoliv etnika (Makedonci, Albánci, Bulhaři, Romové, Židé...), B. kategorie podle národnosti (=enwiki: by ethnicity) jako Kategorie:Spisovatelé podle národnosti (tedy Makedonští spisovatelé = spisovatelé makedonské národnosti, píšící makedonsky, anglicky,... a žijící v Severní Makedonii, Česku, Bulharsku, kdekoliv...) a C. kategorie podle výrazového jazyka (=enwiki: by language) Kategorie:Spisovatelé podle výrazového jazyka (tedy Spisovatelé píšící makedonsky, kteří žijí kdekoliv na světě a jsou jakékohokoliv etnika).

2. The "South Africa" Precedent: Mýlíte se. Správně: Jihoafrická republika: české adjektivum je jihoafrický, ne africký, ne jihoafrickorepublikánský. Republika Severní Makedonie: české adjektivum je severomakedonský, ne makedonský, ne severomakenskorepublikánský.

4. International Law Overrules Local Manuals: Mýlíte se. Prespa Agreement je dohoda mezi Řeckem a Severní Makedonií, závazná pouze pro Řecko a Severní Makedonii. Není závazná ani pro českou wikipedii, ani pro žádného Čecha, ani pro český stát (ani pro žádný jiný stát). Pro českou wikipedii jsou závazná pravidla českého pravopisu, ne mezistátní dohody. --Jann (diskuse) 30. 3. 2026, 19:43 (CEST)

České ministerstvo zahraničí vydalo doporučení (nikoliv nařízení!), jak prespanskou dohodu ctít v češtině. Myslím, že to českojazyčné zdroje vzaly na v zásadě na vědomí, nemají důvodu to brát jako nemístné vynucování od nepatřičného úřadu. --Chrz (diskuse) 30. 3. 2026, 20:55 (CEST)

No, asi se shodnem na tom, že závazné je to doporučení maximálně pro zaměstnance MZV, a jak na to koukám, jde proti češtině do té míry, že by mě dost překvapilo, kdyby to vůbec někdo dodržoval. (On ten kdo psal doporučení, tak si ani neuvědomil, že anglické nationality není národnost.) V každém případě, máme tu tři lidské skupiny - lidi ze starověké Makedonie, lidi/občany státu Severní Makedonie a lidi z jihoslovanského národa Makedonců. ty první lze kategorizovat do "starověkých" větví kategorizačního stromu, ty druhé je vhodné a užitečné kagorizovat zvlášť, každou ve své větvi kategorizačního stromu (větem podle zemí a větev podle národnosti) a k minimalizaci nejasností a maximální přehlednosti je vhodné mít pro národ a pro občany státu odlišná adjektiva. Ta adjektiva - severomakedonský a makedonský - se nabízejí, a severomakedonský je významově jasné a nezaměnitelné, intuitivně každému laikovi srozumitelné, protože vytvořené přímočaře, jak to kdekoho napadne jako první možnost. Proti lze argumentovat územ médií a podobně, ale rozhodně ne nějakými mezistátní dohodami, falešnými analogiemi s jižní Afrikou ani omyly o neologismech. --Jann (diskuse) 1. 4. 2026, 20:33 (CEST)

Pokud se vrátíme k původnímu dotazu, máme zde Kategorie:Severní Makedonie, v níž je Kategorie:Makedonci, Kategorie:Makedonci podle činnosti a v ní pak kategorie:Severomakedonští novináři atd. D8le je zde kategorie:Makedonky a Kategorie:Makedonská literatura. Kromě těchto čtyř a několika týkajících se historie jsou všechny kategorie pojmenované Severní Makedonie nebo Severomakedonští. Čili, ano, sjednocení je potřeba zvážit. Třeba KAtegorie:Makedonie pro historické věci neexistuuje. --JAnD (diskuse) 30. 3. 2026, 07:38 (CEST)

Věc je imo celkem jednoduchá - kategorie týkající se země Severní Makedonie mají být severomakedonské a zařazeny v kategorizačním stromu "podle zemí". Kategorie týkající se současného národa Makedonců mají být makedonské a zařazeny v kategorizačním stromu "podle národnosti". Kategorie týkající se starověké Makedonie mají být makedonské a zařazeny v kategorizačním stromu "podle zemí" někde mezi zaniklými státy (případně někde mezi starověkými národy, jestli se týkají spíš starověkých Makeďoňanů než starověké Makedonie). --Jann (diskuse) 30. 3. 2026, 19:43 (CEST)

@Jann Problém vidím spíš v tom, že máme Češi podle činností -> čeští sportovci, ale Makedonci podle činností -> Severomakedonští sportovci. --JAnD (diskuse) 31. 3. 2026, 09:28 (CEST)

No jenže to není problém s nějakými dohodami, ani (severo)makedonské specifikum, to je bohužel poměrně častý probém se zmatláním kategorizačních stromů "podle zemí" a "podle národnosti" do jedné směsice. Protože kateg:Makedonci podle činností je podkategorií kateg:Makedonci ke které je hlavní článek Makedonci, začínající Makedonci je národ tvořící většinu obyvatelstva Severní Makedonie.... Čili strom je blbě a má vypadat takto:

podle národnosti: kateg:Makedonci (=lidi z jihoslovanského národa Makedonců) >> kateg:Makedonci podle činnosti >> Makedonští spisovatelé, Makedonští politici atd (spisovatelé, resp. politici z toho národa bez ohledu na zemi ve které žijí, patří sem i ti co žijí v Bělehradu nebo Praze),

podle zemí: kateg:Severomakedoňané (= obyvatelé/občané Severní Makedonie) >> Severomakeďonané podle činnosti >> Severomakedonští sportovci, Severomakedonští politici atd (sportovci, politici ze Severní Makedonie ať jsou národnosti albánské, makedonské nebo romské)

A oba ideálně na sobě nezávislé stromy lze propojit pomocí šablon "Související kategorie".

Kategorie občanů země (Severomakedoňanů) a příslušníků národa (Makedoňanů) by měli být uspořádané stejně jako analogické dvojice Belgičanů a Valonů, resp. Belgičanů a Vlámů. --Jann (diskuse) 1. 4. 2026, 20:33 (CEST)

Bannerová fundraisingová kampaň Nadace Wikimedia v České republice začíná příští úterý

Vážení,

jak již bylo zmíněno, Nadace Wikimedia (WMF) pořádá od 7. dubna do 5. května svou každoroční bannerovou fundraisingovou kampaň určenou pro nepřihlášené uživatele v České republice.

Více informací o kampani, ukázky bannerů a prostor pro vaše dotazy či návrhy najdete na stránce pro spolupráci s komunitou.

Obecně platí, že před kampaní i v jejím průběhu nás můžete kontaktovat:

• Na diskusní stránce fundraisingového týmu
• Pokud potřebujete nahlásit chybu nebo technický problém, vytvořte prosím ticket na Phabricatoru
• Pokud na diskusní stránce, VRT nebo sociálních médiích narazíte na dárce, který má potíže s darováním, odkažte ho prosím na stránku wikimedia.org

Děkujeme a s pozdravem, JBrungs (WMF) (diskuse) 2. 4. 2026, 08:55 (CEST)

Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu

Dobrý den, co následuje je prosba o veřejnou konzultaci případně podporu při řešení problémů. Nejsem si jistý, že zde zcela vím co dělám; jsem (nejen) profesní zkušeností programátor, softwarový inženýr a tvůrce softwaru, nikoli manažer či auditor. Omlouvám se za případné chyby v komunikaci.

Přemýšlím, co by se dalo dělat se špatným materiálem v české Wikiverzitě. Ideálně by se problém řešil lokálně; slabý materiál by se přesunul do uživatelského prostoru, kde by na něm autoři klidně mohli dále pracovat. Nicméně to vypadá (ale možná jsem to špatně pochopil), že výrazní místní aktéři Juandev, Kychot (správce) a Mmh (správce) ten špatný materiál podporují pro hlavní jmenný prostor coby materiál, který nějak souvisí se vzděláváním (mají něco, čemu říkají pravidlo, které užívá slovo "nějak", co si pamatuji). Otevřel jsem diskuze v místním fóru v české Wikiverzitě včetně jisté substanciace/doložení skrze příklady špatného materiálu a věc nevypadá nadějně; nazval jsem to "vyloučení odpovědnosti" či podobně, ale nyní si uvědomuji, že tím není má odpovědnost plně vyčerpána a že mám různé možnosti eskalace.

Kladu si mj. následující otázky a nyní i vám:

1) Je v principu přípustné pokusit se projekt české Wikiverzity napravit externími silami, tedy lidmi, kteří na projektu nejsou aktivní? (Alternativní postoj: českou Wikiverzitu smí ovládat a usměrňovat pouze lidé, kteří jsou tam výrazněji aktivní. Při nápravě českého Wikislovníku však pomohly externí síly, zejména čeští Wikipedisté.)

2) Pakliže ano, co je nejlepší venue/místo zvednutí? Mohla by česká Wikipedie sehrát roli jakési české Mety? Nebo by se mělo jít na Metu, ovšem tedy s tím, že diskuze bude v angličtině? A v tom případě, bylo by přijatelné na to upozornit v české Wikipedii a tím jakoby "canvassovat"/nahánět lidi do té diskuze?

3) Má smysl kontaktovat nadaci Wikimedia Foundation a problém jim přednést? Pakliže ano, jakou cestou? Emailem (to se mi nelíbí)? Na wiki online? Meta?

4) Mělo by smysl otevřít žádost o komentář (ŽOK) v české Wikipedii, kde by se lidé vyjádřili k otázce, zda by se se špatným materiálem v české Wikiverzitě mělo něco systematicky udělat, to i s tím, že nebude nutně závazný pro českou Wikiverzitu a že to bude spíše external feedback collection/sběr externí zpětné vazby? Nebo existuje instrument ankety, pouhého průzkumu názorů v české Wikipedii, a měl by se použít ten?

5) Obecně, co jiného se má či může dělat?

6) Chtěl by někdo převzít iniciativu a např. jít na projekt Meta věc řešit? (Měl by mou podporu; přiložil bych ruku k dílu.)

Kdyby se řešení věci rozběhlo, pak bych asi měl na to upozornit i českou Wikiverzitu v jejich fóru.

Děkuji. --Dan Polansky (diskuse) 19. 3. 2026, 08:34 (CET)

Dane, je potřeba se na věc podívat s odstupem. Podle některých dávných filozofů má každá věc svůj účel, smysl a řád, svůj logos. Dnes už tomu tak obecně nevěříme, ale logos Wikiverzity je jasný: slouží jako místo, kde člověk může uveřejnit odborný text, který se nedá uveřejnit v žádném seriózním kanále. (To je očividné: kdyby ho byl schopný uveřejnit v Nature, nebo aspoň v Učitelských novinách, nedal by ho na Wikiverzitu, kde zapadá prachem.) Přitom je mizivá pravděpodobnost, že text uveřejněný na Wikiverzitě půjde někdo vylepšit - komunita kolem ní je malá a postrádá odborníky na řadu klíčových oblastí. Tím vzniká stav, který popisuješ. A dokud bude Wikiverzita fungovat podle současných pravidel, tento stav bude přetrvávat. Řešení jsou v principu dvě, buď Wikiverzitu zavřít, nebo počkat, až bude AI tak dobrá, že všechny texty na ní opraví automaticky. Obojí vede zhruba ke stejnému výsledku, protože až bude AI tak dobrá, že dokáže opravit Wikiverzitu, tak už nikdo, kdo bude mít takovou AI po ruce, nebude Wikiverzitu potřebovat. Měj se hezky,--Jan Spousta (diskuse) 19. 3. 2026, 09:37 (CET)

@Jan Spousta: To bys tam tu svou milou AI zadrhl, protože na Wikiverzitě najdeš i takové věci, jako co se uživatelům zdálo, nebo že Země je kulatá, nebo soukromý úkolníček na státnice, nebo o pěstování rajčete s metodikou, kterou by v Nature opravdu nevzali. Ten projekt má být ze své podstaty takový guláš všeho možného i nemožného pro radost uživatelům a potenciální užitek návštěvníkům, na něm není co opravit. :-) Ono by samozřejmě dávalo větší smysl mít z toho prostor pro studijní materiály od VŠ po ZŠ (místo toho se tu otevřela zcela nesmyslná WP:Pidipedie, do jisté míry těmi AI hesly plněná). Ale nemyslím si, že se tak stane a že tomu současná doba přeje. Namátkou: obecný přebytek a dostupnost informací, od webů jako http://www.realisticky.cz/ nebo https://cs.khanacademy.org/ po AI lektory; učební materiály na ZŠ/SŠ jsou většinou nějak pokryté a kontrolované; vysokoškolské výpisky a poznámky si studenti většinou sdílejí skrze své interní kanály v rámci fakult a kateder (pokud vůbec) a třeba Google Diskům, kam lze přidávat výpisky či dokonce nahrávky v jakémkoli formátu, nemůže konkurovat nějaký projekt v MediaWiki, ... Lákalo by mě třeba napsat přístupnou učebnici pro ZŠ v duchu moderní biologie, ale na Wikiverzitě by to stejně využívalo tak málo lidí, že by mělo větší smysl pokusit se to vydat. A konečně si myslím, že by se Wikiverzitě nemělo něco vnucovat externě a že už dnes nabízí možnosti seriózní realizace (byť chápu, že třeba ty stránky o výkladu snů, propagované hned z hlavní strany, mohou na seriózní přispěvatele působit odtažitě). OJJ, Diskuse 20. 3. 2026, 07:32 (CET)

Pidipedie dopadla přesně podle mého očekávání. Od začátku bylo jasné, že ten projekt nevznikl kvůli dětem, ale kvůli tomu, aby funkcionáři mohli vykázat nějakou činnost. Jo, kdyby se to vzalo vážně, třeba kdyby někdo zkusil oslovit školy a odborníky na pedagogiku, kdyby si někdo vypůjčil v knihovně pár dětských encyklopedií, kdyby se někdo trochu zamyslel nad cílovou skupinou, pak to mohlo mít nějaký smysl. Ale nadpis ve srandovním fontu a texty s holými větami, to je na edukaci docela málo. Už Jiří Trnka říkal, že kvalitní dětská tvorba se nedá založit na předpokladu, že dítě rovná se hloupější dospělý…--Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2026, 19:04 (CET)

@OJJ: Ale od těch studijních materiálů by měly být spíš Wikiknihy. Které mimochodem jistou úroveň mají, navzdory nekompletnosti je toto prakticky nejlepší online mluvnice maďarštiny v češtině. Na Wikiverzitě oceňuji jistý entuziasmus, otevřenost v nejširším smyslu – pokud se na ni díváme jako „pískoviště pískovišť“ a moc ji nebudeme odjinud propagovat – tak proč ne. Osobně vnímám projekty WMF jako vysoce užitečné (Wikipedie, Commons, Wikidata, Wikizdroje), nedoceněné (Wikislovník, Wikiknihy) a projekty nefunkční (Wikizprávy – není dostatek lidí schopných psát reálné zpravodajství v reálném čase, Wikidruhy – proč, když máme WD?, Wikicitáty – citáty vytržené z kontextu, často na hraně porušení AP, Wikicesty – encyklopedie psaná neencyklopedicky, Wikiverzita). (Metu, Translate, MW a Wikifunkce pomíjím jako projekty servisní.) — Draceane ^diskuse_příspěvky 25. 3. 2026, 10:30 (CET)

1) Co znamená "projekt napravit externími silami"? Buď se najdou noví aktivní uživatelé, kteří kvalitu projektu pozvednou, nebo se projekt zavře. Jiná možnost reálně není.

2) Viz výše. Meta "umí" projekt pouze uzavřít (viz meta:Proposals for closing projects). Stavardi (máme i jednoho českého) umí více, ale jejich činnost je omezena pravidly. Obecně nízká kvalita projektu není důvodem k zásahu.

3) Viz výše, nízká kvalita projektu není nic, co by měla WMF řešit.

4) Spíše ne, česká wikipedie je "pouhým" sesterským projektem, nemůže české wikiverzitě nic "přikázat".

5) Česká wikipedie se může maximálně rozhodnout na českou wikiverzitu neodkazovat. --Jklamo (diskuse) 19. 3. 2026, 14:47 (CET)

Pokud se má zodpovědně diskutovat na české Wikipedii o předestřeném tématu, dost by pomohlo, kdyby aspoň bylo konkrétně odkazováno na ty uvedené problémy a ideálně na ta místa, kde se to někdo snažil řešit přímo na Wikiverzitě. Obecně si nemyslím, že by mělo smysl a bylo vhodné, aby se na české Wikipedii nějak formou ŽOK apod. rozhodovalo o české Wikiverzitě. Pokud si matně vybavím ten Wikislovník, tak se spíš jednalo o to, že ty externí síly se začaly, ať už dlouho-, či krátkodobě, aktivně zapojovat do činnosti na Wikislovníku, ne jenom že by někdo zvenčí rozhodl, jak co má být, a to tomu projektu nařídil. Wikiverzitě by tak mohlo třeba podobným způsobem prospět to, že se tam do toho zapojí víc lidí z komunity Wikipedie, ale pokud se to nestane, lepší řešení asi Wikipedie sama nenabídne. Případně se nanejvýš dá uvažovat o tom, jakým způsobem Wikipedie Wikiverzitu prezentuje nebo bude prezentovat a taky jestli nebo jak ji bude prezentovat spolek Wikimedia ČR (viz už Jklamo k bodu 5). --Bazi (diskuse) 19. 3. 2026, 17:17 (CET)

@Dan Polansky: Nemyslím si, že by Wikipedie měla řešit problémy sesterských projektů; opravdu nemám náladu hrát si na „rozumného“ mocnáře a rozhodovat o koloniích v zámoří. Souhlasím, že zejména Wikiverzita do jisté míry slouží jako odkladiště všeho možného, ale nechal bych to na tamní komunitě. --OJJ, Diskuse 20. 3. 2026, 07:02 (CET) Dopl.: OJJ, Diskuse 20. 3. 2026, 07:32 (CET)

Obecný problém menších sesterských projektů je malá komunita. Pokud si každý dělá to svoje a nepotřebují nějak extra spolupracovat a téma projektu je jasně definované, projekt pomalu roste (Wikizdroje, Wikicitáty) nebo alespoň stagnuje. Ale když se sejde více lidí, kteří si to chtějí dělat každý jinak a mají problém se dohodnout (Wikislovník), je to katastrofa. Wikiverzita je někde mezi - malá komunita, každý si dělá svoje, ale zároveň je jsou natolik volně definovaná pravidla projektu, že každý pokus o změnu ze strany nového editora nutně vyvolá pnutí.

Jediné, co by mohlo fungovat, pokud přijde více nových editorů, nějakou dobu spolupracují a teprve poté se pokusí projekt změnit. Na Wikislovníku se povedla změna natolik, že původní editoři projekt z větší části opustili... --JAnD (diskuse) 20. 3. 2026, 07:58 (CET)

Já mám tyhle projekty docela rád, oproti ponurému filistrovství české wikipedie tam bývá občas legrace: kde jinde můžete vidět „univerzitu“, na níž se parta mašíblů svěřuje, že neumějí používat vrtačku, nebo „slovník“, jehož tvorba spočívá hlavně v tom, že se trollové a loutky dohadují, kdo je větší loutka a troll.--Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2026, 19:04 (CET)

Podobnost s komiksem čistě náhodná. — Draceane ^diskuse_příspěvky 25. 3. 2026, 10:30 (CET)

Děkuji všem. Asi se nedá nic dělat. Podotknu: @Jan Spousta:: "slouží jako místo, kde člověk může uveřejnit odborný text, který se nedá uveřejnit v žádném seriózním kanále": to tak patrně podle tamních "pravidel"/kvazipravidel není. Zveřejňovány jsou tam například stránky jako tato: Wikiversity:cs: Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu. Jinak diskuzi jsem otevřel zde: Wikiversity:cs: Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti. --Dan Polansky (diskuse) 30. 3. 2026, 08:46 (CEST)

@Dan Polansky: Mně se tedy nezdá, že by text "Jak zavolat do jiného bytu" šel v současné podobě uveřejnit v nějakém seriózním kanálu... A jinak bych dodal ještě jeden aspekt, který tu nebyl diskutován a je důležitý: projekty jako Wikiverzita jsou užitečné tím, že se na ně mohou stáhnout editoři, kteří by se svým přístupem měli na Wikipedii problémy, ale tam se můžou vyřádit po libosti a ničemu tím nevadí. Kdyby se takové projekty zrušily nebo omezily přísnými pravidly kvality, tak by hrozilo, že se tamní přispěvatelé vrátí na Wikipedii, a to by nemuselo být dobré pro ně ani pro nás tady. Z toho mi vychází, že je dobře, že takové projekty existují a že jsou takové, jaké jsou.--Jan Spousta (diskuse) 30. 3. 2026, 11:48 (CEST)

@Jan Spousta: Tento text nesplňuje část specifikace "odborný text", takže ani nesplňuje "odborný text, který se nedá uveřejnit v žádném seriózním kanále"; jinak máte jistě pravdu.

Pakliže má být Wikiverzita nahlížena jako jedno velké Wikipískoviště, pak nechápu, proč se jmenuje Wikiverzita a proč nemá pravidla (či mission statement), které by toto jasně a jednoznačně uvedly. Stejně tak potom nechápu, proč se tam v minulosti někdo vůbec pokoušel nějaké stránky smazat procesem DOS; když pískoviště, tak prosím, se vším všudy. --Dan Polansky (diskuse) 30. 3. 2026, 11:53 (CEST)

@Dan Polansky: Chápeme-li odborný text široce jako to, co není poezie ani beletrie, tak to zřejmě odborný text je. A jinak Wikiverzita má stránku Co patří a co nepatří na Wikiverzitu, jež v podstatě říká, že tam patří vše, co "nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově" a nehodí se na specifičtější projekty nadace. To je vlastně fakt definice velkého wikipískoviště, ale jak říkám, proč ne? Může to být odkladiště jinde nepřijatelného obsahu a jinde nezvladatelných editorů, mezi pískovištním obsahem možná sem tam něco cenného, a asi to skoro nic nestojí a ničemu nepřekáží.--Jan Spousta (diskuse) 30. 3. 2026, 17:03 (CEST)

@Dan Polansky: Nevyžaduje rozsáhlou analýzu, že velká část Wikiverzity je pro veřejnost nepoužitelný bulšit. Jenže mám takové důvodné podezření, že buď po lidí z české Wikipedie chcete nějak posvětit smazání wikiverzitních hesel (opakuji, že nejsme kolonizátoři), nebo je tam chcete nalákat, aby tam prosadili pravidla a smazali nějaká hesla skrze ně (což osobně dělat nebudu, protože je mi ten projekt lhostejný, ale někoho to třeba může motivovat). Souhlasím výše s Bazim, že celé toto vlákno v této podobě je veskrze neproduktivní. --OJJ, Diskuse 31. 3. 2026, 10:30 (CEST)

Mě toto vlákno pomohlo a děkuji těm, kdo se vyjádřili, včetně vás. Dalo mi jiný "úhel pohledu", než je ten můj, od dalších lidí, kteří nemají nic společného s českou Wikiverzitou. Nanejvýš mohu sám sobě vytknout, že jsem sobecky využil vaše lidské zdroje; to už bylo riziko tohoto podnikání. --Dan Polansky (diskuse) 31. 3. 2026, 10:37 (CEST)

@Dan Polansky: Ještě dodám, že požadavky na kvalitu byly v počátcích nízké a nevyjasněné i tady na Wikipedii. Postupně pak přibývala různá pravidla a doporučení - hlavně na anglické Wikipedii, kterou pak kopírovaly ostatní včetně české. Což souvisí s tím, že tam pracuje nejvíc lidí, takže vzniká nejvíc nápadů, jak to dělat líp. Snad by bylo možné nějaký takový vývoj nastartovat i na wikiverzitě, kdyby se tam našlo pár lidí myslících tímto směrem. Umím si představit pravidlo, že vzniklý materiál je považován za nezralý/rozpracovaný (nesmí na hlavní stranu a do portálů), dokud ho někdo nezávislý neprotáhne strojovou recenzí přes silný jazykový model a sám nepřečte a neposoudí jako užitečný a věcně správný. Něco jako je tady mechanismus Dobrých a Nejlepších článků (WP:DČ, WP:NČ), ale mnohem míň formální - tady ten náš přístup je moc náročný a byrokratický, takže chcípá i při mnohem větším počtu aktivních editorů a rozhodně nedoporučuju ho kopírovat jinam. Snad by to někoho motivovalo aspoň vytřídit lepší kusy od těch horších. Ale dramatický nárůst kvality bych si od toho nesliboval, protože ta je závislá především na počtu a aktivitě užitvatelů, a to je problém i tady na Wikipedii, natož na Wikiverzitě. Navíc každý systém hodnocení obsahu vyvolává potíže následkem ješitnosti, ctižádostivosti a řevnivosti tvůrců. Zavdává příležitost se kdykoli pohádat ve smyslu "proč je jeho text oceněn jako kvalitní a můj toto ocenění nezískal?", a to může zhoršit atmosféru v projektu. Takže je to vždycky něco za něco.--Jan Spousta (diskuse) 31. 3. 2026, 11:28 (CEST)

To dává smysl. Mě se podařilo v anglické Wikiverzitě coby kurátorovi dost věcí odklidit z hlavního jmenného prostoru v roce 2025 zapomoci pravidel takových, jaká tam mají, zejména pomocí fráze "learning outcomes are scarce", než mě zablokovali indef. Ta fráze nedává žádná jasná kritéria, ale když se chce, tak ji lze vykládat a poukazovat na předchozí příklady coby precedens (common law). Při odklizení případu Marshallsumter jsem dostal i alespoň jednu výslovnou podporu v diskuzním fóru; a případů, kdy se alespoň někdo výslovně vyjádřil pro odklizení z hlavního jmenného prostoru, tam bylo více. V české Wikiverzitě je Regelwerk/soustava "pravidel" v mnohem horším stavu. --Dan Polansky (diskuse) 31. 3. 2026, 11:34 (CEST)

Nechcete k tomu také slyšet něco od správců Wikiverzity?

Stručně řečeno, Dan Polansky nechtěl na Wikiverzitě dodržovat pravidla, musel na to být několikrát upozorněn, ale nechce toho nechat, a protože mu tam už hrozí zablokování (jaké si už ostatně nedávno vysloužil na anglické Wikiverzitě), zahájil zde diskusi, jakou jsme měli už mnohokrát (a nenamáhal se na tuto diskusi upozornit správce Wikiverzity).

Takže, vážené mudrlantstvo, prosím, abyste především vzali v potaz, že Wikiverzita je vzdělávací prostor, nikoli encyklopedie nebo sbírka učebnic (od toho jsou tu Wikipedie a Wikiknihy). Obsahuje různé učební materiály, které nejsou přímo učebnicemi ve smyslu Wikiknih (např. v:Pedagogika pro kombinované lyceum), kurzy, které jsou pravidelně využívány (např. v:Programování pro hračičky), rozcestníky vzdělávacích materiálů (třeba v:Sucho nebo v:Latina) atd. V rámci kurzů samozřejmě obsahuje i cvičné stránky vytvořené studenty kurzů, které mohou vypadat odpudivě nebo nesmyslně (protože se na nich student teprve učí) a které se někdy smažou po skončení běhu kurzu, někdy ale také v rámci kurzu archivují (např. v:Informatika pro kombinované lyceum/2018/Hladový mravenečník) a někdy jsou postupně přepracovávány dalšími studenty kurzu s cílem udělat z toho jednou slušný vzdělávací materiál (např. v:Informatika pro kombinované lyceum/Vývoj technologie ukládání informace).

Wikiverzita by tedy skutečně byla ideálním domovským projektem pro projekty jako Wikipedie:Studenti píší Wikipedii nebo Wikipedie:Pidipedie, které jsou na Wikipedii z podstaty neorganické. Vícekrát jsem na to i upozorňoval v rámci WM.cz, ale holt je příliš mnoho do těchto projektů zapojených wikipedistů tak encyklopedicky ortodoxních, že jim je horizontální propojení projektů Wikimedia proti mysli.

Ano, na Wikiverzitě najdete i spousty stránek, které by se daly smazat. Je to zkrátka něco jako společná dílna, kde občas někdo nechá nejen nedodělek, ale dokonce jen rozházené nářadí nebo na půl cesty donesený kus materiálu. Má-li Wikiverzita jako taková dílna fungovat, nutně takové stránky vznikají. Nikdo nebrání Danovi Polanskému (nebo komukoli z vás), aby navrhl stránku, o které si myslí, že by měla jednoznačně okamžitě pryč, na rychlé smazání. Nejsem si vědom, že takový návrh někde udělal. Nikdo mu ani nebrání, aby spouštěl diskuse o smazání. To několikrát udělal, ale hned si začal stěžovat na pravidla (jako že se čeká 4 týdny nebo že taková diskuse není primárně určena k přesunům stránek, protože pro to máme jiné mechanismy). Byl vyzván, aby navrhl změnu pravidel, o které pak proběhne diskuse, a bude-li rozumná, je pravděpodobné, že bude přijata. To neudělal, místo toho začal zpochybňovat legitimitu pravidel způsobem, který už přerůstá v obtěžování jiných uživatelů. Upozorněn, že už to začíná být přes čáru, šel si tedy stěžovat sem.

Inu, věnujte mu tady čas, chcete-li. Ale pokud někdo máte zájem hovořit o smyslu Wikiverzity, o jejích pravidlech, o možnostech, jak ji vylepšit atd., pojďte s tím na Wikiverzitu samotnou. --Mmh (diskuse) 3. 4. 2026, 22:54 (CEST)

Nechtěl jsem se k projektům jako česká Wikiverzita nebo český Wikislovník zde vyjadřovat, ale pokud někdo jejich stav zde obhajuje, pak mi to nedá. Myslíte tedy slyšet něco od správců, kteří ohajují naprosto nepoužitelné stránky vytvořené dlouholetými (a jinde problémovými) editory? „Obsahuje různé učební materiály“, to myslíte vážně nebo jako opožděný apríl? O „cvičné stránky vytvořené studenty kurzů“ řeč není. „Ideálním domovským projektem“ by mohla být, pokud by byla použitelná. „Ano, na Wikiverzitě najdete i spousty stránek, které by se daly smazat“. Proč se tedy nesmažou? Protože někdo nechce? Společná dílna je to možná vašich studentů, u dlouholetých editorů jsou to osobní blogísky nemající nic společného se vzděláváním/výzkumem/učením. Má-li Wikiverzita fungovat, neměla by být pro smích. „Nikdo nebrání ... aby navrhl stránku ... na rychlé smazání“. Připoměňte mi, kolik stránek z navržených bylo v minulé dekádě smazáno? „Rozumná“ diskuse na české Wikiverzitě? „Pokud někdo máte zájem hovořit o smyslu Wikiverzity ... pojďte s tím na Wikiverzitu samotnou“, už jsem tam byl a stačilo. --Zdenekk2 (diskuse) 4. 4. 2026, 00:03 (CEST)

Jistě, obecné odsudky umíte, ale argumentačně jste jako obvykle mimo. Ano, byl jste na Wikiverzitě, ale nějak jste při tom nepostřehl to podstatné, co píšu i výše, totiž že Wikiverzita není encyklopedie ani slovník ani hotová knihovna, ale vzdělávací prostor. Učební materiály, které obsahuje, se reálně používají při výuce (ostatně sám vůči nim neumíte argumentovat jinak, než je šmahem odsuzovat). Stránky, které by se mohly smazat, se nesmažou tehdy, pokud na ně nikdo neupozorní a správci si jich nevšimnou: pokud víte o nějaké, která by se měla smazat, upozorněte na ni. Pokud dekádou míníte deset dní, tak v posledních deseti dnech proběhlo pět takových rychlých smazání (čtyři z toho jsem provedl já). Pokud míníte deset let, tak si to vynásobte.

Já v tuto chvíli na Wikiverzitě mám tři aktivní kurzy pro celkem sedmdesát studentů a dalších pár desítek využívá ty Vámi vysmívané učební materiály jako společnou přípravu na maturitu. Oproti tomu najdete na Wikiverzitě jednotky uživatelů, kteří ji využívají jako svůj „osobní blogísek“, tedy odkládají si tam převážně materiály, které sotva využije někdo jiný (předpokládám, že máte dost dobré vůle, abyste například seznamy rozdělané wikiverzitní práce nebo sbírky odkazů k zapracování na uživatelských podstránkách neprohlašoval za „osobní blogísky“). Tomu lze těžko zabránit, má-li být Wikiverzita použitelná pro skutečné studenty. Je to podobné, jako na Wikipedii nezabráníte tomu, aby se v mnohých článcích objevovaly neověřené, zavádějící, nebo i zcela lživé informace. Můžete se se to snažit omezovat, ale dokud má být Wikipedie otevřenou encyklopedií, pořád se tu budou vyskytovat nadšenci (nikoli vandalové), kteří budou při zcela dobré vůli snižovat její kvalitu. Obdobně to platí pro Wikiverzitu jako otevřený vzdělávací prostor. --Mmh (diskuse) 8. 4. 2026, 13:25 (CEST)

Různé podle-mě-nepravdy zde nebudu vyvracet. Cenný feedback jsem od Wikipedích editorů získal a za ten děkuji. Můj odhad je, že českou Wikiverzitu napravit půjde stěží, ale alespoň bude pro pomyslného marťnaského auditora na wiki důkaz o tom, že jsem se o to alespoň v dobré víře pokusil. --Dan Polansky (diskuse) 13. 4. 2026, 08:35 (CEST)

Opakované použití referencí s různými podrobnostmi – představujeme subreference

Příklad subreferencí

Dobrý den, jmenuji se Johannes a jsem z týmu Technical Wishes při WMDE.

Pracujeme na nové funkci, která vylepšuje proces opakovaného použití reference s různými podrobnostmi: Subreference. Tuto funkci jsme minulý rok nasadili na německou Wikipedii a v únoru na polskou a švédskou Wikipedii a několik dalších pilotních wiki. Po iteraci prvotní zpětné vazby jsme připraveni pokračovat v nasazování subreferencí na další wiki, čímž navýšíme počet wiki, které nám poskytují cenné poznatky pro další vývoj této funkce.

Co můžete očekávat?

Pokud jsou citace použity s různými podrobnostmi (např. jiná čísla stránek) pomocí subreferencí, v článcích na Wikipedii uvidíte poznámky ve formátu [1.1]. Tímto implementujeme dlouhodobé přání komunity: Mnoho článků na Wikipedii momentálně obsahuje reference, které jsou skoro stejné, ale liší v detailech, jako je číslo stránky. To má za následek nepřehledné seznamy referencí, které čtenářům znesnadňují rychlé posouzení, kolik různých zdrojů článek používá. A na rozdíl od použití identické reference použití reference s různými podrobnostmi dosud vyžadovalo zduplikování reference, což vedlo k delšímu wikitextu a – zvláště ve vizuálním editoru – také k větší časové náročnosti.

Tento problém řeší subreference: Zavádíme nový atribut ve wikitextu details="..." – podobný již existujícímu atributu ref name="...". Uživatelé vizuálního editoru mohou pro vložení subreference použít tlačítko „Přidat podrobnosti“. Podrobné instrukce naleznete na naší projektové stránce. Také by vás mohla zajímat zpráva o našich poznatcích z prvních třech měsíců subreferencí na německé Wikipedii. Mějte na paměti, že subreference jsou volitelná funkce, stále můžete pokračovat v používání jiných citačních stylů, pokud to preferujete.

Nasazení

Na cswiki nasadíme subreference pravděpodobně 8. dubna (phab:T420938). V rámci přípravy na nasazení prosím proveďte následující:

• Je několik nepřeložených hlášení citací, která byste možná chtěli přeložit.
• Abychom mohli rychle odhalit problémy s novou funkcí, používáme sledovací kategorii, v níž jsou stránky používající subereference. Název kategorie můžete změnit přes MediaWiki:Cite-tracking-category-ref-details. Při založení stránky kategorie (nyní Kategorie:Pages that use sub-references) možná budete chtít použít __HIDDENCAT__ (nebo {{Monitorovací kategorie}} / {{Skrytá kategorie}}), aby se nezobrazovala ve výchozím zobrazení pro čtenáře (viz d:Q129764848).
• Můžete zvážit vytvoření místních verzí MediaWiki:Cite-ve-dialog-subreference-help-dialog-link a MediaWiki:Cite-ve-dialog-subreference-help-dialog-link-ve, aby vedly přímo na přeložené verze naší projektové stránky o subreferencích, pokud existují – nebo odkazovaly na lokální stránky s nápovědou k subreferencím, pokud je komunita vytvoří. Výchozí odkazy přes Special:MyLanguage bohužel nebudou fungovat nepřihlášeným uživatelům a vždy je zavedou na anglickou verzi. Uživatelé vizuálního editoru uvidí oba odkazy, první se zobrazuje ve vyskakovacím okně, když použijí tlačítko „Přidat podrobnosti“ poprvé, druhý se zobrazuje trvale v dialogu pro přidání podrobností k referenci ve vizuálním editoru.
• Aktualizujte prosím MediaWiki:Gadget-ReferenceTooltips.js (nebo přehodnoťte jeho výchozí spouštění ve prospěch Reference Previews), aby fungovalo se subreferencemi. Dle phab:T416304 by mělo stačit zkopírovat aktualizaci z enwiki, ačkoliv vaše verze zdá se nebyla aktualizována už pár let – zvažte možná načítání udělátka přímo z enwiki, podobně jako na itwiki nebo plwiki?

Dejte mi prosím vědět, pokud máte jakékoliv dotazy. Těšíme se na vaše reakce na novou funkci, ať už na naší diskusní stránce, mojí diskusní stránce, nebo jako odpověď na tento příspěvek. Na základě vaší zpětné vazby budeme pokračovat ve vylepšování subreferencí!

S pozdravy od týmu Technical Wishes --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 24. 3. 2026, 11:34 (CET)

Předchozí diskuse: Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2024/03#Coming soon: A new sub-referencing feature – try it!

K diskusi je zejména čtvrtý bod, zda nepřehodnotit, kterým nástrojem se zobrazuje náhled reference poté, co na něj čtenář najede myší. Z doby, kdy toto nebyla zabudovaná funkce, máme nainstalované Reference Tooltips, ale od roku 2024 fungují Reference Previews.

Přeložil a zpod technické lípy sem přesunul --Matěj Suchánek (diskuse) 25. 3. 2026, 09:50 (CET)

Thanks for translating my message and moving it to the correct location! As you can guess by looking at the linked discussion from 2024, implementing the feature took us longer than expected due to some technical challenges (which also required us to change the wikitext syntax to <ref name="..." details="...">) – but that also lead to some important changes, e.g. allowing us to implement sub-referencing when using in-line references (the previous approach was entirely based on list-defined references). We are happy to finally roll-out the feature to a growing number of wikis – you might be interested in reading about our observations on the first pilot wiki :) --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 25. 3. 2026, 12:57 (CET)

Díky za otevření tématu pod širší Lípou. Protože Reference Previews zobrazuje kromě samotného obsahu reference ještě jakýsi nadpis v závislosti na druhu reference, bylo by záhodno, aby tento nástroj (a pokud možno i Vizuální editor včetně automatického modulu) plně podporoval běžné rozdělení citačních šablon na české Wikipedii. Je taky otázkou, jestli by bylo možno zakomponovat některé další častěji používané citační šablony, např. {{Citace sborníku}} nebo {{Citace kvalifikační práce}}. Jestliže s nimi dokáže pracovat citační rozšíření pro editor kódu, bylo by to žádoucí i pro Vizuální editor a následně taky pro Reference Previews. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2026, 13:10 (CET)

@Bazi: VisualEditor má definice tady: MediaWiki:Cite-tool-definition.json. Ty odpovídají nabídce po kliknutí na Citace.

K Reference Previews jsem našel dokumentaci tady: mw:Help:Reference Previews#Exposed reference types. Náš Modul:Citace momentálně nastavuje pouze <cite class="book"> (Knižní reference), a to {{Citace monografie}} a {{Citace elektronické monografie}}. Předpokládám, že bychom mohli třeba {{Citace periodika}} nastavit class="journal" (Časopisová reference).

Když vypíšeš, co bys doplnil, podívám se na to. --Matěj Suchánek (diskuse) 28. 3. 2026, 11:06 (CET)

Regardless of whether to keep Reference Tooltips as a default gadget or switch to Reference Previews as a default it would be useful to update MediaWiki:Gadget-ReferenceTooltips.js given that at last some users might continue to use it -> either copy necessary changes from en:MediaWiki:Gadget-ReferenceTooltips.js or do it like some other wikis (e.g. pl:MediaWiki:Gadget-ReferenceTooltips-local.js and just load enwiki's gadget directly. This is the change recommended by our team to make the gadget work with sub-references. We will deploy the sub-referencing feature to cswiki tomorrow as announced. --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 7. 4. 2026, 10:09 (CEST)

Done Done. Sticking with status quo for now. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 4. 2026, 19:56 (CEST)

@Matěj Suchánek Omlouvám se za pozdní reakci. Mě napadly ty dvě šablony, které jsem zmínil, protože jsou za mě asi nejpoužívanější a nejužitečnější z chybějících, ale jestli někdo další používá víc i jiné citační šablony, to nevím.

Ke zmíněné {{Citace periodika}} bych přidal taky {{Citace elektronického periodika}}. Vím, že je u ní komplikovanější kompatibilita s anglickou Wikipedií, protože tam se používají Cite news (asi bez rozlišení na klasická a elektronická periodika) a vedle toho Cite web (což asi odpovídá spíš naší Citaci elektronické monografie, přestože u nich se někdy používá i pro zpravodajské weby, kde my bychom měli dát přednost Citaci elektronického periodika) a kromě toho ještě mají Cite magazine a Cite journal, kterým u nás nic neodpovídá a místo nich bychom měli asi taky používat Citaci periodika. A pak je tedy otázka, jestli našim periodickým citacím přiřadit class journal, nebo news. V MediaWiki:Cite-tool-definition.json to nazýváme news, resp. online-news, ale nevím, jestli to má nějaké další důsledky a vazby. Pro Citaci elektronické monografie by možná mohlo být i class web, máme to členění holt nastavené trochu jinak než na enWiki.

Z praktického hlediska je důležité, aby tu správnou citační šablonu dokázal určit "automat" při té automatické tvorbě referencí, při ručním vyplnění už si člověk dokáže vybrat sám. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2026, 15:19 (CEST)

A nebo konečně skončit tu šablonovou schizofrenii a sloučit citaci elektronického periodika a elektronické monografie do jedné - citace webu. Jinde to funguje, většina parametrů je stejných, většině editorů je šumák, jestli ta nebo ta, co tomu brání? --JAnD (diskuse) 9. 4. 2026, 16:03 (CEST)

My ale žádnou schizofrenii nemáme. Máme jasně vymezené čtyři základní typy zdrojů (plus ty sborníky ad.), zatímco anglická Wikipedie má zvlášť žurnály, zvlášť časopisy, zvlášť noviny, zvlášť knihy, dokonce zvlášť tiskové zprávy a další samostatné citační šablony. Viz plný výčet. Oproti tomu jsme vlastně dost úsporní. To, že rozlišujeme periodika na tištěná a elektronická, zatímco anglická Wikipedie je rozlišuje na žurnály, časopisy a noviny, považuju pořád spíš docela za výhodu. Taky tam mají samostatně citaci konferencí, citaci rozhovorů, citaci dokumentů, citaci audiovizuálních dokumentů, citaci encyklopedií, citaci podcastů, citaci proslovů, citaci seriálů, citaci dílů seriálů... Zlaté naše monografie a periodika! --Bazi (diskuse) 9. 4. 2026, 17:50 (CEST)

Většině editorů to asi šumák je. Nicméně je tu rozdíl ve struktuře citace, který odpovídá rozdílu kniha kontra časopis+sborník - u těch totiž (zjednodušeně) máme buď: Autor. Název knihy. Vydavatelské údaje... nebo Autor. Název článku. In: Název časopisu. Vydavatelské údaje o čísle časopisu... resp. Autor. Název článku. In: Editor sborníku. Název sborníku. Vydavatelské údaje... U elektronických zdrojů je situace analogická, viz např. typy citací v , taky citujeme buď něco ležící někde nebo něco co je částí většího celku ležícího někde. --Jann (diskuse) 9. 4. 2026, 19:01 (CEST)

Nabízím alternativu:

• elektronické [cosi] – Webová reference
• periodikum – Časopisová reference
• monografie, kvalifikační práce, sborník apod. – Knižní reference

> jestli to má nějaké další důsledky a vazby

Jedná se zřejmě jen o klíč pro lokalizaci, kterou si spravujeme sami: online-news → MediaWiki:Visualeditor-cite-tool-name-online-news. Tedy nezáleží na tom. --Matěj Suchánek (diskuse) 9. 4. 2026, 18:46 (CEST)

Což o to, pro zjednodušení by to asi takhle rozdělit šlo, pro potřeby Reference Previews. Pokud by to šlo lokalizovat důkladněji, podobně jako v tom MediaWiki:Cite-tool-definition.json, pak bych dal přednost tomu, aby každá šablona měla svůj odpovídající nadpis, který by korespondoval s tím uvedeným ve VisualEditoru - ať to není zbytečně matoucí, že se každá věc jmenuje na různých místech jinak, nebo že některé věci se nazývají stejně, přestože se liší. (Kompatibilitu citačních šablon s enWiki hlavně pro potřeby překladů můžeme řešit samostatně, nicméně je důležité, aby Vizuální editor na české Wikipedii pracoval tak, jak jsme si tady ty reference zařídili, a nezpůsoboval vady nebo kolize kvůli tomu, že by se v nějakých jednotlivostech choval po vzoru anglické Wikipedie namísto české.) --Bazi (diskuse) 9. 4. 2026, 19:52 (CEST)

(Pozn.: Nejsem si jist, že přesun je úplně na místě, zde mohl být méně detailní výcuc.) --Mykhal (diskuse) 26. 3. 2026, 12:56 (CET)

Krásná věc. Včetně toho navrhovaného {{Subref|…|page=123}} místo diskutabilního <ref … details="s. 123" />, <ref … details="str. 123" />, apod. ({{rp}} pak už asi netřeba). —Mykhal (diskuse) 26. 3. 2026, 12:56 (CET)

Hi, we’ve deployed sub-referencing today to cswiki, as announced two weeks ago.

• Pages using sub-references will appear in the tracking category Kategorie:Monitoring:Stránky používající dílčí reference. The category is currently not visible in articles due to a bug (phab:T418766) but it will be next week – see my suggestion above to create the category page and use __HIDDENCAT__ or {{Monitorovací kategorie}} / {{Skrytá kategorie}} to hide it for logged-out readers.
• When using sub-referencing in VisualEditor, a few translations are still missing, this will be fixed by this week’s deployment train (all translations should appear on cswiki tomorrow).

Let me know if you have any questions, feedback or in case you encounter a bug! --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 8. 4. 2026, 15:23 (CEST)

(Překlad: Rozhraní by mělo být přeložené zítra.)

První experimenty (kvazináhodný výběr): Speciální:Rozdíl/25798700, Speciální:Rozdíl/25798716, Speciální:Rozdíl/25798719, Speciální:Rozdíl/25798762. --Matěj Suchánek (diskuse) 8. 4. 2026, 21:01 (CEST)

Thanks for testing (and for creating the category page)! I just checked the missing VE translations are now live on cswiki. We'll be monitoring how cswiki users are adopting the feature, I'm very curious for example if <ref name="..." details="..."> will be recommended in Nápověda:Reference ve wikikódu#Různé stránky jedné knihy once the community has more experience with sub-referencing. --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 10. 4. 2026, 07:41 (CEST)

Encyklopedie města Brna

Jen upozorňuji na diskusi k Encykopedie města Brna. V části "Autorská práva?" se objevil nepodepsaný příspěvek, který zjevně vznikl jako reakce na můj e-mail této encyklopedii. Hovoří se tam o autorských právech, která zjevně nejsou v Encyklopedii města Brna ujasněna. Pokud by se chtěl někdo s hlubšími znalostmi autorských práv zapojit, bylo by to jistě užitečné pro obě strany. Encyklopedie města Brna je pro Wikipedii velmi užitečný a důvěryhodný zdroj. --Svenkaj (diskuse) 7. 4. 2026, 21:29 (CEST)

Macbeth

Dobrý pozdní večer. Všiml jsem si, že v úvodu článku k Shakespearově Macbethovi je dvakrát stejný obrázek. Úplně stejné nejsou, ale jsou velmi podobné. --~2026-22534-68 (diskuse) 24. 4. 2026, 23:14 (CEST)

Děkujeme za upozornění. Druhý odebrán. --Zdenekk2 (diskuse) 24. 4. 2026, 23:25 (CEST)

Děkuji. Nicméně... Pamatuji si, že jsem tohle dával na Haroldovu diskuzi, ne sem. Koukal jsem se do historie, jestli nebyl přesun, ale nic tam nebylo. Možná si to pamatuju blbě, ale stejně je to zvláštní... --~2026-22534-68 (diskuse) 25. 4. 2026, 14:25 (CEST)

@~2026-22534-68 Dobrý den, připomínka ke konkrétnímu článku patří na diskusní stránku tohoto článku. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 4. 2026, 22:12 (CEST)

Cykly v kategoriích

Na stránce Wikipedie:Údržbové seznamy/Cykly v kategoriích se nachází šílený cyklus č. 13 (toto je samozřejmě ten nejdelší cyklus, jak je patrno, bude mít v sobě vnořeny desítky dalších podcyklů, které nejsou tak dlouhé)

Kategorie:Strunatci > Kategorie:Obratlovci > Kategorie:Čtyřnožci > Kategorie:Synapsida > Kategorie:Savci > Kategorie:Placentálové > Kategorie:Primáti > Kategorie:Haplorhini > Kategorie:Opice > Kategorie:Hominidé > Kategorie:Člověk > Kategorie:Člověk moudrý > Kategorie:Lidské vlastnosti> Kategorie:Osobnost > Kategorie:Osobní život> Kategorie:Socioekonomika > Kategorie:Socioekonomická geografie> Kategorie:Politická geografie > Kategorie:Členění území > Kategorie:Státy a území > Kategorie:Stát > Kategorie:Ústavní právo > Kategorie:Lidská práva > Kategorie:Soukromí > Kategorie:Sledování > Kategorie:Záznamová zařízení > Kategorie:Datové nosiče > Kategorie:Papír > Kategorie:Výrobky z papíru > Kategorie:Tiskoviny > Kategorie:Neperiodické publikace > Kategorie:Literatura > Kategorie:Žurnalistika > Kategorie:Mediální studia > Kategorie:Digitální humanitní vědy > Kategorie:Informatika> Kategorie:Informační technologie> Kategorie:Data > Kategorie:Zpracování dat> Kategorie:Analýza > Kategorie:Analytická filozofie > Kategorie:Filozofie vědy> Kategorie:Dějiny vědy > Kategorie:Dějiny vědeckých oborů > Kategorie:Dějiny filozofie > Kategorie:Filozofie 20. století> Kategorie:Fenomenologie > Kategorie:Jevy> Kategorie:Psychické jevy > Kategorie:Psychické procesy> Kategorie:Myšlení> Kategorie:Abstrakta > Kategorie:Abstraktní vztahy> Kategorie:Systematika> Kategorie:Systémy> Kategorie:Hvězdné systémy > Kategorie:Hvězdokupy > Kategorie:Otevřené hvězdokupy > Kategorie:Gouldův pás > Kategorie:Místní bublina > Kategorie:Místní mezihvězdné mračno > Kategorie:Sluneční soustava > Kategorie:Objekty sluneční soustavy > Kategorie:Planety sluneční soustavy > Kategorie:Země> Kategorie:Vědy o Zemi > Kategorie:Ekologie > Kategorie:Disciplíny ekologie > Kategorie:Behaviorální ekologie > Kategorie:Chování> Kategorie:Dorozumívání> Kategorie:Dokumenty > Kategorie:Právní dokumenty > Kategorie:Předpisy > Kategorie:Standardy > Kategorie:Identifikace > Kategorie:Klasifikační systémy > Kategorie:Biologická systematika > Kategorie:Strom života > Kategorie:Eukaryota > Kategorie:Opisthokonta > Kategorie:Živočichové > Kategorie:Strunatci

Bylo by samozřejmě jej přetnout (na několika místech). Problém je, jako u většiny cyklů, v zařazení některé z „takřka“ kořenových kategorií do některé hluboké kategorie. Proto bych zde rád identifikoval ty nejproblematičtější místa cyklu a společnými silami se je pokusil eliminovat. Za mě jsou problematické úseky:

• Kategorie:Člověk moudrý > Kategorie:Lidské vlastnosti> Kategorie:Osobnost > Kategorie:Osobní život> Kategorie:Socioekonomika – V tomto místě najednou zařadíme vědní obory do taxonomického stromu. Ideálně za mě izolovat „člověka jako taxon“ a „člověk a jeho činnosti“ + dále vztah Socioekonomiky k Osobnímu životu vnímám jako velmi vágní, to by šlo zrušit bez náhrad.
• Kategorie:Státy a území > Kategorie:Stát – Řadí politologické kategorie do kategorií geografických.
• Kategorie:Sledování > Kategorie:Záznamová zařízení > Kategorie:Datové nosiče – někde zde je třeba přetnout, kvůli tomu strčíme celou informatiku, filozofii a literaturu pod lidská práva.
• Kategorie:Filozofie 20. století> Kategorie:Fenomenologie > Kategorie:Jevy – Jevy nemají být pod Fenomenologií, zase to řadí příliš obecné pojmy pod úzce vymezený filozofický směr
• Kategorie:Myšlení> Kategorie:Abstrakta – Taky řadí vysoce nadřazený pojem (Abstrakta) do poměrně konkrétní kategorie (Myšlení), navíc nepříliš související.

Budu rád za názory, oponentury a doplnění. — Draceane ^diskuse_příspěvky 26. 4. 2026, 18:42 (CEST)

Ok, tohle zní přesně jako věc, co mě bude bavit. Něco jsme si zkusil na Čině a Rusku.

K Osobnímu životu, ani Socioekonomice nemáme bohužel článek. Nicméně bych řekl, že daleko spíše Osobní život spadá pod Socioekonomiku (ta se zabývá jeho aspekty), než že Socioekonomika spadá do Osobního života. Kromě kategorie "Člověk moudrý" máme taky kategorii "Lidé", kam by se možná některé věci z Kategorie "Člověk moudrý" asi daly přemístit (Třeba Lidská jména), ale to by zde asi nepomohlo.

Co se geografie/politologie týče, jak jednou zařadíte státy do geografie, těžko tomu bránit. Nicméně jak kategorie Státy a území, tak Stát uvádí jako svůj hlavní článek Stát, takže tam asi dochází k nějakému nepěknému splynutí pojmů.

Pak je zde slabý link mezi "Sledováním" a "Záznamovým zařízením", neboť zjevně, ne všechna záznamová zařízení sledují.

Filozofie se zatím raději dotýkat nebudu. --Fafrin (diskuse) 1. 5. 2026, 17:48 (CEST)

Podporuji úsilí cykly přetnout. Kde a jak, to už nechám na povolanějších. --Chrz (diskuse) 10. 5. 2026, 19:58 (CEST)

Finanční příspěvek

Drazí, když se přihlásím zmizí žádost, banner, o finanční příspěvek. Oppravdu mohu přispět pouze anonymně? Neb hrdý Budžes daroval. Děkuji za odpověď. --Ramon de L (diskuse) 2. 5. 2026, 03:51 (CEST)

Je to jistě pouze zacílením kampaně. Bez Vašich peněz (tj. těch asi 2 % návštěvníků, kteří jsou aktivními editory), se wikipedie celkem obejde; cílí na mnohem větší (a naivnější) množinu zbývajících 98 % náhodných kolemjdoucích.

Tajný tip: Zdá se, že můžete darovat i skrz stránku https://www.wikimedia.cz/cs/podporte-nas/

Tajný tip #2: Na této stránce bych opravil ČJ („Využíte“), a druhou fotografii, uvozující velmi nepřípadně přímo sekci Finanční podpora, bych asi přece jen nahradil nějakou méně rozvernou, žádnou, nebo přinejmenším důmyslnější, která by snad mohla apel na finanční podporu vhodně doplnit (16–20letý student/ka / robot / štěňátko čte článek na wikipedii o nějaké pěkné zelené přírodní rezervaci, P. Pavlovi, K. Gottovi, nebo přímo (podprahový vzkaz) o Boženě Němcové / Františku Palackém. Nebo slaměný panák článek Argumentační klam (když se vyretušuje [chybí zdroj] v úvodu)). --Osidor (diskuse) 2. 5. 2026, 04:55 (CEST) (upraveno 2. 5. 2026, 05:52 (CEST))

Vlevo nahoře ve sloupci máte „Podpořte Wikipedii“. --Zdenekk2 (diskuse) 2. 5. 2026, 08:45 (CEST)

Vlevo nahoře je (u mě) rozbalovací menu a v něm nic o příspěvku není. Aneb není jen jedna šířka zobrazené Wikipedie, někdo má úzkou, jiný širší... --Pavouk (diskuse) 2. 5. 2026, 15:50 (CEST)

U mě se rovněž nezobrazuje "Podpořte Wikipedii", ale když jsem odhlášený zobrazí se to. --Henryk Siuda (diskuse/@|příspěvky) 2. 5. 2026, 16:00 (CEST)

Musíte najít Hlavní menu, bez ohledu na umístění. Pokud máte aktuální moderní vzhled a používáte klasický počítač s klasickým prohlížečem, mělo by to být nejspíš opravdu vlevo nahoře, případně je sbalené pod ikonou tří vodorovných čárek vedle loga Wikipedie. V mobilním zobrazení nevím, tam používám aplikaci a v ní je to taky v Hlavním menu, ovšem na ikoně tří vodorovných čárek vpravo dole. --Bazi (diskuse) 2. 5. 2026, 22:20 (CEST)

Máte pravdu, zobrazuje se to mezi "Pod Lípou" a "Speciální stránky".

S pozdravem -- Henryk Siuda (diskuse/@|příspěvky) 3. 5. 2026, 14:46 (CEST)