Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.
Webové stránky IAU
Nejnovější komentář: před 8 měsíci2 komentáře2 lidé v diskusi
Nemáte někdo informace o tom, proč IAU předělává své stránky (https://www.iau.org/) a tím přestaly ve wiki (všude! i na cizojazyčných wiki) fungovat odkazy na jejich "staré" stránky? Nikde jsem žádné info nenašel, ale odkazy nefungují už možná týdny ... --Zemneplocha (diskuse) 21. 5. 2025, 15:05 (CEST)
Nejnovější komentář: před 8 měsíci22 komentářů16 lidí v diskusi
Opět otevírám otázku smyslu článků z Kategorie:Budoucí roky, zejména co se týče těch let, která budou až bůhvíkdy a většina editorů se jich ani nedožije, příp. se dá tehdy očekávat jejich pokročilá senilita. :-)
Například v roce 2092 má být dokončeno vyčištění jaderné elektrárny Oldbury (což mimochodem v náhledu toho zdroje nevidím), v roce 2087 bude výročí filmu Sněhurka a sedm trpaslíků (bůhvíproč není v příslušném článku logičtější stoleté výročí a bůhvíproč se výročí v dalších heslech týkají zejména "jůesej"), rok 2050 je vzhledem ke své kulatosti plný utopických a dystopických vizí (onehdá jsem viděl nějaké akademické knížky z minulého století, podle nichž již letos neměla být ropa; až budu zase v dané knihovně, mohu ofotit :-)). Ale v roce 2100 naštěstí svět zcela zanikne, takže se nebudeme trápit dlouho (a doporučoval bych proto neztrácet čas a prostředky čištěním té elektrárny, ale raději si pořádně zasouložit s těmi roboty, jak predikuje předchozí článek).
Myslím, že už jsme se kdysi a kdesi domlouvali (a tuším, že se u toho angažoval @Kacir:), že tohle fantazírování tu nechceme, že to odporuje WP:CRYSTAL a že jediné, co budeme tolerovat, jsou nějaké astronomické jevy. Současné články jsou prakticky bezobsažné a nevidím důvod ani v jejich ponechání, ani v případném zakládání nových. Ping autory @V0lkanic, MichalCZE:. --OJJ, Diskuse20. 5. 2025, 08:07 (CEST)
Za mě určitě nemazat. Do článků jsem pro tuto chvíli vložil základní informace, kdy jsem čerpal převážně (jak uvádí šablona) z informací na jednotlivých stránkách ve zjednodušené Wikipedii v angličtině. Stránky mají většinou přes 40 interwiki, někdy rovnou přes 50, poslední ročníky alespoň 30. Ani mě nenapadlo, že by vzhledem k něčemu takovému mohl být se stránkami nějaký větší problém. Je jistě pravdou, že některé významné události na stránkách chybí, o to víc by bylo záhodné je do nich doplnit, s čímž jsem při zakládání v zásadě počítal, že se tak postupně bude dít, stejně jako u jiných již založených let. Kdo totiž určuje hranici, které roky tu smíme mít a které ještě ne? Kolega SOADdave například před dvěma lety založil stránku pro rok 2077, kolega Patrik L. nějaké stránky ve 30. letech a jinak byly stránky let velmi hojně zakládány IP adresami (ne vždy šlo o vandalismy, byť často ano). Proč rok 2039 WP Crystal není a rok 2041 s 57 interwiki již ano? Co se týče enwiki – ta má celý koncept udělaný zcela odlišně v porovnánů s valnou většinou dalších projektů, jako tomu bývá relativně často... --V0lkanic(diskuse)20. 5. 2025, 10:10 (CEST)
Osekat jen na významné a zcela jasné věci (+ ty fikce), nejlépe jen to desetiletí dopředu. Nikdo to moc needituje a je to spekulativní. (@Draceane: No, když ten článek prakticky nebyl změněn od roku 2019 a ten zákaz je z roku 2020.) --Zagothal (diskuse) 20. 5. 2025, 11:17 (CEST)
Nechat pár následujících let, zbytek smazat nebo sloučit (viz Kacir). Jsou to myslím ze značné části pozůstatky z doby honby za počtem článků, dnes už je snad česká wikipedie dále.
Náhodně jsem rozkliknul 2060, jsou tam čtyři "očekávané události" - odhad z roku 2014 k energetice, odhad z roku 2013 ke klimatu (navíc nesprávně interpretovaný, když se týká období do toho roku, nikoliv konkrétního roku), další odhad z roku 2016 ke klimatu (opět nesprávně interpretovaný) a ekonomický odhad z roku 2012. Tedy vše jen zastaralé odhady, informační hodnota prakticky nulová, vzhledem k nesprávné interpretaci možná i záporná. --Jklamo (diskuse) 20. 5. 2025, 11:42 (CEST)
Souhlas s předřečníky. Kromě astronomických jevů a významných fikcí se dají s vysokou pravděpodobností dopsat ještě očekávané volby (kde není nebezpečí předčasných) a očekávaná platnost zásadních zákonů. Jenže i tyto volby a zákony se ještě mohou časově změnit, takže to má smysl uvádět jen pár let dopředu - např. jedno volební období. Dále by šlo uvést očekávané filmy či jiná díla, ale tam jsou zaprvé specializované články, za druhé se to často odkládá, takže opět jen pár (1-2) let dopředu. Výročí událostí by mělo význam ve chvíli, kdy by se s tím pojilo něco významného (např. kdyby se chystala velkolepá připomínka 1100 let od zavraždění svatého Václava). Čili - ponechat cca 5 let dopředu, zbytek sloučit do desetiletí. --JAnD (diskuse) 20. 5. 2025, 11:44 (CEST)
Nemám nic proti těmto placeholderům za předpokladu, že je lze nějak uspokojivě naplnit seriózními informacemi. U let blízkých asi není problém vypsat politické (volby) a sportovní cykly (OH, MS) a začátky/konce iniciativ typu Strategie 2030+, konce misí / platnosti smluv apod. Ale dál bez křišťálové koule už jsou to maximálně období z fikce (2077 → Cyberpunk 2077) a možná ty astronomické cykly. Jestli jich máme dostatek, tak prosím, ale dávat tam různá výročí je jenom na odiv vystavená bída s nouzí. Na množství interwiki bych se tolik nespoléhal, ono stačí otevřít třeba sk:2066 a je jasné, že to je jen placeholder. (Nechceme do 2066 alespoň dopsat Jimbovy narozeniny?)
Místo smazání bych články přesměroval (aby se nemusely zamykat, protože to jinak budeme muset opakovaně mazat), buď na stránky desetiletí, nebo na něco jako budoucí události (nemusí být v hlavním jmenném prostoru), kde by se podle jasně daných kritérií soustředily ty informace, které by jinak byly uvedeny článcích o letech v daleké budoucnosti. --Matěj Suchánek (diskuse) 20. 5. 2025, 13:11 (CEST)
Technická: Z HJP bych do jiného jm. prostoru nepřesměrovával a tuto bariéru neprolamoval. Existuje zde takový precedens? Zatím jsou odpovídající redirekty určeny k rychlosmazu dle 3. bodu. --Kacir20. 5. 2025, 13:28 (CEST)
Rozumím, ale je to něco, na čem se můžeme dohodnout (stejně jako se tu můžeme dohodnout, že články (ne)smažeme). Každopádně to byl spíš inkluzionistický nápad, co by se s tím dalo udělat jiného než bez náhrady smazat. Ale samozřejmě existence takového doporučení je validní argument proti. --Matěj Suchánek (diskuse) 22. 5. 2025, 18:37 (CEST)
WP:CRYSTAL to popisuje celkem dobře. Obzvláště výročí uvedení nějaké filmu je nicotnou informací, takových výročí by do budoucna mohlo být obrovské množství, jen za encyklopedicky významné a správně kategorizované filmy bude totéž (150.) výročí mít ve stejném roce 20 filmů, nejen ten jeden. Ale encyklopedickou hodnotu to má minimální. Zkusme se opravdu podržet jen nepříliš vzdálené budoucnosti. Příkladmo rok 2058 - další stoleté výročí naprosto absurdní události, jíž je založení amerického řetězce pizzerií, a ohlášení očekávané zimní olympiády. Přitom zrovna olympiádu si bere za příklad zmíněné pravidlo WP:CRYSTAL. "Na druhou stranu americké volby v roce 2032, Mistrovství světa v ledním hokeji 2032 nebo Letní olympijské hry v roce 2044 nejsou přijatelným tématem článku, protože o nich nelze říct nic netriviálního, co by bylo ověřitelné a nebyl by to vlastní výzkum." (Sice pojednává o existenci samostatných článků, ale logika věci nám říká, že podobně nemá smysl k těmto událostem ani vytvářet přehledové články roků.) --Bazi (diskuse) 20. 5. 2025, 13:14 (CEST)
Zrovna článek 2100 mi tu chyběl, ale nikoli kvůli predikcím a budoucím výročím, ale protože je významný z hlediska kalendáře (cyklus přestupných let), což v něm (zatím) chybí. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 5. 2025, 14:21 (CEST)
Náplň je mizerná. Kromě šílených výročí a pár astronomických jevů už hlavně křišťálová koule. Astronomické zajímavůstky sdružit do jednoho článku (není-li už něco takového), budoucí jistoty třeba taky a jinak promazat. I kategorie buď promazat, nebo nasypat pod budoucnost. Uvidíme, kde se dá najít hranice roku, ke kterým už teď máme větší množství relevantních nevěšteckých záznamů... nějaká ta olympiáda už s jistým pořadatelem, nějaké zákony a jejich důsledky... no nad 10 let to nebude. --Chrz (diskuse) 21. 5. 2025, 23:35 (CEST)
Ve směs souhlasím s kolegou @V0lkanic. Ale zakládání kategorií na tyto roky moc smysl opravdu nemá. Články bych ponechal nenjsou-li celý o nějakých bezvýznamných výročích (jsou-li výročí významná nevidím problém). --MichalCZE (diskuse) 20. 5. 2025, 14:18 (CEST)
S výše uvedenými názory kolegů v zásadě nesouhlasím a rozhodně si stojím za tím, že není vůbec od věci mít takovéto "placeholdery", ve kterých budou vypsané nějaké základní očekávané informace o událostech během těchto let do budoucna. Je zcela přirozené, že se v průběhu času jednotlivé očekávané události budou měnit, což naštěstí na Wikipedii díky tomu, že není z papíru, není vůbec žádný problém, protože se, stejně jako jakékoliv další stránky, jež na Wikipedii máme, mohou snadno aktualizovat, doplnit, upravit, zestručnit a tak dále. Tedy docházelo by k tomu, k čemu dochází již nyní u nadcházejících letopočtů, aktuálně zejména v druhé polovině dvacáté dekády 21. století. Pokud někdo s podobou stránek není spokojen, nechť je upraví, podobně jako na úpravu na cswiki čekají desítky tisíc jiných článků... Dále argument, že bychom u jednotlivých let mohli vypsat stovky a stovky položek, je dle mého názoru lichý, protože něco takového bychom mohli přeci použít jako argument pro zrušení stránek o všech jednotlivých letech. Vždyť o každém roce se toho dá napsat ještě podstatně více, než kolik je toho u jednotlivých let uvedeno dnes; jde o to, ideálně jako komunita, vybrat ty co možná nejrelevantnější informace.
Co se týče kategorií pro jednotlivé roky, bizarního na nich neshledávám nic, podobně jako dalších nejméně 20 (v řadě případů i vyšší desítky) dalších jazykových verzí (nehledě na to, že jsem kategorizaci pouze o několik dekád posunul do budoucnosti a řada kategorií pro různé roky již existovala; tj, jen jsem přidal roky do již existující podoby kategorizace).
Celkově se domnívám, že můj názor zjevně vzhledem k několika desítkám interwiki u všech článků až do roku 2100 zjevně nebude tak ojedinělý a na některých jiných wiki je tento pohled tedy v určité podobě zjevně aktivně uplatňován. Vzhledem k názorům kolegů nicméně samozřejmě nebudu vehementně brojit proti případnému smazání či nějakému jinému přidělení stránek, nicméně chci tu sdělit, že s ním čistě subjektivně zásadně nesouhlasím. Na druhou stranu jsem alespoň rád, že ačkoliv s výsledkem diskuze zjevně nebudu souhlasit, může se tato problematika alespoň na nějakou dobu vyjasnit a takto souhrnně a jasně vyřešit, než aby zde existovala tato šedá zóna a "sem tam" někdo občas náhodně založil nějaký rok. Troufám si totiž říct, že zrovna u této problematiky zestárne po čtrnácti letech onen zmíněný DoS poměrně rychle. --V0lkanic(diskuse)21. 5. 2025, 23:16 (CEST)
@V0lkanic: Jenže ony ty placeholdery jdou naplnit relevantním obsahem, stačí tomu věnovat víc času. Třeba v roce 2095 nastane úplné zatmění Slunce nebo přechod Merkuru přes Slunce (dá se to očekávat s větší pravděpodobností, když už to tak funguje miliardy let). Když už chceš výročí (ačkoli je mnoho dobrých důvodů, proč nemají valný smysl), tak bude třeba 150 let od konce druhé světové války nebo 75 let od začátku pandemie covidu-19 (což třeba už nikoho nebude zajímat, protože zbytky lidstva budou slavit ukončení jaderné války, anebo ukončení nové pandemie :-)). To mi všechno připadá relevantnější než výročí Toy Story: Příběh hraček v současném článku, jenž mimochodem v překladu odkazuje na úplně jiný článek. --OJJ, Diskuse25. 5. 2025, 07:34 (CEST)
Zcela souhlasím, dají se jistě naplnit rozšířeným obsahem. To také do budoucna očekávám, že se v případě, že by byly ponechány, stane; stejně, jako tomu je u již založených stránek o letech. Na základě Tvého doporučení jsem tak doplnil informace pro rok 2095. Jen pandemie covidu-19 začala již v prosinci 2019 (jen chvíli trvalo, než se virus dostatečně rozšířil) a stránka s názvem Toy Story má v češtině jen prodloužený název, odkaz je jinak správný. S radostí doplním i další zajímavé očekávané události pro další roky, když jimi budu disponovat. --V0lkanic(diskuse)1. 6. 2025, 11:29 (CEST)
Takto; nějaké shortlisty pořadatelů nebo třeba disciplín k budoucím mistrovstvím, olympiádám apod. jistě existují. Cca 6 let do budoucnosti lze jistě vypisovat termíny voleb. Astronomické či kalendářní jevy mají také svoji hodnotu. Různé strategie, pětiletky pod. také připadají v úvahu. (V roca 2026 začně v ČR platit zákon o správě voleb.) Výročí bych uváděl, jen pokud výročí přinese encyklopedickou významnost (má samostatný článek, nebo zmínku v článku původní událost.). Třeba když se připravují oslavy jubilein monarchy a tak. Celkově mám za to, že pokud lze takový článek rozumě naplnit, klidně mže existovat. A popravdě, mít někde nějaké sliby, co pak nebyly naplněny (lidi na marsu, samořídící auta, platy jak v německu, zhroucení civilizace, peak oil...) má taky IMHO svoje místo. Ale pak to musí být dobře ozdrojované; že A tvrdí, že se stane B. - Fafrin (diskuse) 22. 5. 2025, 18:04 (CEST)
Ad Windows 12: No diskutuje. Diskuse utichla na mrtvém bodě, bylo by třeba tamtu diskusi nějak rozhodnout. (A ty dvě desetiletí by asi šla spravovat i pochopit.) --Zagothal (diskuse) 23. 5. 2025, 09:19 (CEST)
The Contribute entry point is based on collaborative work with other product teams in the Wikimedia Foundation on Edit discovery, which validated the entry point as a persistent and constant path that contributors took to discover ways to contribute content in Wikipedia.
Therefore, enabling this entry point in your Wikipedia will help contributors quickly discover available tools and immediately click to start using them. This entry point is designed to be a central point for discovering contribution tools in Czech Wikipedia.
Who can access it
Once it is enabled in your Wikipedia, newcomers can access the entry point automatically by just logging into their account, click on the User drop-down menu and choose the "Contribute" icon, which takes you to another menu where you will find a self-guided description of what you can do to contribute content, as shown in the image below. An option to "view contributions" is also available to access the list of your contributions.
For experienced contributors, the Contribute icon is not automatically shown in their User drop-down menu. They will still see the "Contributions" option unless they change it to the "Contribute" manually.
We have gotten valuable feedback that helped us improve its discoverability. Now, it is ready to be enabled in other Wikis. One major improvement was to make the entry point optional for experienced contributors who still want to have the "Contributions" entry point as default.
We plan to enable it on mobile for Wikis, where the Section translation tool is enabled. In this way, we will provide a main entry point to the mobile translation dashboard, and the exposure can still be limited by targeting only the mobile platform for now. If there are no objections to having the entry point for mobile users from your community, we will enable it by 10th June 2025.
We welcome your feedback and questions in this thread on our proposal to enable it here. Suppose there are no objections, we will deploy the "Contribute" entry point in your Wikipedia.
Nejnovější komentář: před 8 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
Hi everyone,
The CEE Meeting 2025 programme committee wants to inform you that the deadline to submit a session proposal in the CEE Meeting is 31 May 2025, 23:59 CET. You can read more information about the process here and here.
Ahoj. Na podzim se bude konat opět komunitní Wikikonference, jako již loni úspěšně v centru Didaktikon na Hybernské. Vypadá to, že se nám objevuje i zajímavé téma pro nadcházející akci.
V diskusi jsou nezodpovězené otázky a v článcích zůstává nejasnost, jak a jaké se mají uvádět názvy. Na trollení diskuse odpovídat nehodlám. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 5. 2025, 12:43 (CEST)
Mohl by jste tedy odpovědět na mou otázku výše? Není žádný předpis, jak mají vypadat názvy hvězd v článcích zde na wiki i jinde. Jestli o nějakém víte, napište, ale úplně nejlepší by bylo, kdyby jste napsal své vlastní řešení té nejasnosti, to jsem zatím nezaznamenal. --Zemneplocha (diskuse) 26. 5. 2025, 13:05 (CEST)
Dobře, v diskusi Diskuse:Bayerovo_označení úplně dole jsem vypsal názvy α Centauri dle wikidat. Je vidět, že každý si to přepisuje podle nějakých svých jazykových zvyklostí. Nevím o žádném předpisu jak to přepisovat do češtiny, ale asi nějak podobně by to mělo být. Já osobně nemám nic proti přepisu Alfa Centauri apod. pokud čeština preferuje přepis "α" jako alfa. Klidně bych v článku uvítal, kdyby se psalo jen α Centauri, resp. α Cen (Bayerovo ozn.), ale v názvu článku to použít nejde, tam se to nějak přepsat musí. Nevidím v tom zase nějaký zásadní problém, že se použije ten stávající přepis. Jak jsem již psal jinde, není žádné "správné" jméno hvězdy, jsou jen katalogová označení, přičemž obecně se preferuje ten Bayerovský název hvězdy, pokud ho hvězdy má. --Zemneplocha (diskuse) 26. 5. 2025, 14:39 (CEST)
Jen dodám poznámku (triviální, já vím), že lze použít skoro cokoliv v nadpisu článku (skrze DISPLAYTITLE), ale wp:název článku umožňuje jen velké písmeno na začátku, tedy Α, což vypadá prakticky stejně jako A. --Zagothal (diskuse) 26. 5. 2025, 15:10 (CEST)
Z toho vidím jako smysluplné jen sekundu a minutu. Ty jsem viděl i použité v běžné literatuře. Možná den. Ty tři další nedávají smysl. --Zagothal (diskuse) 3. 6. 2025, 17:24 (CEST)
Podobně jako Zagothal: Doporučoval bych ponechat jen Světelná sekunda; minutu, hodinu a případně den, pokud ne úplně smazat, tak po vzoru dewiki přesměrovat na Světelný rok, kam případně přesunout netriviální věty. Světelný týden a Světelný měsíc smazat bez náhrady. (Bez reference není definice světelného měsíce vůbec potvrzená, když není jednoznačný ani „časový“ měsíc, v článku navíc špatně odkázaný, různé možnosti nabízí Měsíc (rozcestník); vypadá to na vlastní výzkum na slovenské wiki.) --Petr Karel (diskuse) 3. 6. 2025, 18:09 (CEST)
Hlavně jsou ty články až na jednu dvě věty zcela totožné. Takže se nabízí nechat sekundu, v ní zmínit vždy na jednom řádku minutu a den, případně i týden a přesměrovat tyto články na sekundu. --JAnD (diskuse) 4. 6. 2025, 08:58 (CEST)
Že o něčem nevíte, že to existuje (či, že se to běžně nepoužívá), neznamená, že to neexistuje (strana 46). Jinou otázkou je encyklopedická významnost. Ale podle mého skromného názoru ty články ničemu nevadí, neb ty jednotky existují... --VasekPav (diskuse) 3. 6. 2025, 22:39 (CEST)
Jasně, že když nevím, že něco existuje, tak to neznamená, že to neexistuje :-) a že články ničemu nevadí? ale pokud má být wikipedie k tomu, že v ní budou články, které ničemu nevadí, tak to asi není ten správný argument pro existenci těch článků - tak v tom případě tady končím, takových článků tu můžu napsat milion, co ničemu nevadí ... asi jsem špatně pochopil k čemu wikipedie je ... ale zajímalo by mě, kde ty jednotky existují (jak píšete), můžete přidat nějaký odkaz/referenci na ně? kromě světelného roku, sekundy, možná minuty ostatní nemají význam, ty si někdo vymyslel, mluvím teď o astronomických jednotkách, neboť jsou v kategorii Astronomické jednotky. --Zemneplocha (diskuse) 3. 6. 2025, 23:13 (CEST)
To, že na Wikipedii mají být články, které ničemu nevadí, je docela dobrý argument. Protože se poměrně snadno stane, že články budou vadit například stránkám Encyklopedická významnost, Co Wikipedie není či jiným pravidlům. A tady je pravděpodobné, že ty články něčemu vadit budou. --Plikous (diskuse) 3. 6. 2025, 23:55 (CEST)
Tak ráno moudřejší večera :-) včera jsem asi špatně pochopil ten význam slov "články ničemu nevadí", že je to asi myšleno, že to nevadí nějakému pravidlu ... v první chvíli jsem to spíš chápal jako vyjádření, že jsou to články, které "nic moc neříkají, takže ničemu nevadí" a k tomu byla moje reakce. --Zemneplocha (diskuse) 4. 6. 2025, 12:54 (CEST)
Ano, tak nějak jsem to myslel, i já jsem se vyjádřil ne zrovna vhodně. A odkaz, referenci na existenci těch jednotek jsem přece uvedl pod slovem neexistuje...
Při vší úctě k panu Kleczkovi, je asi jediný, kdo ve své knize uvádí ty další světelné jednotky. Nemá to žádnou podporu u jiných autorů, publikací, encyklopedií, ani vnitřní odkazy v naší wiki na ty články nejsou, mají jen pár cizojazyčných verzí. Myslím, že výstižně to vyjádřil v diskusi JAnD výše. Informační hodnota těch článků je 1 věta (kromě asi té vteřiny, která dokonce je v en-wiki). Ale asi nemá smysl o tom tady dále diskutovat, to jsme tady v diskusi napsali mnohem víc, než samotné články :-) --Zemneplocha (diskuse) 5. 6. 2025, 00:50 (CEST)
Takže jsem doplnil definice světelné minuty,hodiny,dne,měsíce,týdne do světelné sekundy a z těch článku je přesměrování. Tím bych to asi uzavřel. --Zemneplocha (diskuse) 5. 6. 2025, 19:36 (CEST)
Tady to asi nevyřešíme. Jsou to převážně pahýlovité a nedostatečně ozdrojované články, doporučuji založit diskusi o smazání. --Xyzabec (diskuse) 3. 6. 2025, 23:23 (CEST)
Dobrá rada, ale mám založeno několik diskusí na různých stránkách, ale nikdo nereaguje ... některé diskuse trvají i několik let(!), bez řešení. Ale v těchto případech je asi lepší "něco" udělat a počkat na reakci, spousta diskusí opravdu nikam nevede. --Zemneplocha (diskuse) 3. 6. 2025, 23:30 (CEST)
Nejnovější komentář: před 8 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
U článku o Čedičových varhanech u Hlinek je uveden okres Karlovy Varym tak jestli je možné přebytečné m odstranit. Děkuji -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 185.148.215.126 (diskuse)
Kdo by měl po zavedení Dočasných účtů vidět IP adresy?
Nejnovější komentář: před 7 měsíci23 komentářů13 lidí v diskusi
Dočasné účty nahrazují IP adresy nepřihlášených uživatelů novým jedinečným identifikátorem. Po zavedení této změny budou IP adresy nepřihlášených editorů pro veřejnost skryty. Tuto změnu provádíme proto, abychom posílili naši podporu bezpečnosti a soukromí a zajistili, že se naši přispěvatelé budou i nadále cítit bezpečně.
Na druhou stranu ale v některých situacích potřebují IP adresy nepřihlášených editorů vidět k efektivnímu výkonu své práce uživatelé, kteří chrání wiki (bojují proti spamu, vandalismu, obtěžování atd.). Pro vyvážení těchto potřeb chceme dle našich pravidel i nadále umožnit některým uživatelům přístup k IP adresám dočasných účtů, a to na základě níže popsaných postupů.
Před zavedením dočasných účtů na české Wikipedii (později v tomto roce) potřebujeme vyjasnit, kdo uvidí IP adresy dočasných účtů. Rádi bychom vás požádali o názory.
Problém
V současné době je toto uživatelské právo automaticky uděleno uživatelům, kteří:
nemají rozšířená práva, ale jejich lokální účet je minimálně 6 měsíců starý a v lokálním projektu provedli minimálně 300 editací.
Náš problém se týká pouze bodu č. 2. Tyto hodnoty jsme zvolili před nasazením dočasných účtů na jakoukoli wiki. Ukázalo se však, že tyto minimální hodnoty jsou poměrně nízké a že pro aktéry s nekalými úmysly je stále příliš snadné získat přístup k IP adresám dočasných účtů. Obavy v tomto směru jsme slyšeli od více komunit, včetně těch z první pilotní skupiny. Chceme, aby dočasné účty smysluplně zlepšily soukromí editorů, proto musíme být více restriktivní, než tuto funkci zavedeme na wiki s velkými komunitami.
Po konzultaci dalších možností se správci, členy komunity z některých pilotních wiki a členy komunity aktivními na anglickém Discordu bychom rádi získali vaši zpětnou vazbu, než provedeme nějakou změnu.
Náš nový přístup
Navrhujeme, aby uživatelé bez rozšířených práv mohli o právo zobrazit IP adresy dočasných účtů požádat a administrátoři nebo správci by rozhodli, zda jim ho udělí. Naším cílem je důsledněji omezit přístup k IP adresám pouze na ty, kteří jej potřebují.
Změna bude vyžadovat manuální lidskou práci, ale odhadujeme menší zátěž, než kdybychom práva nadále udělovali automaticky.
Až dočasné účty nasadíme na více wiki, můžeme vyhodnotit dopad a podle potřeby upravit náš přístup.
Jak to bude fungovat
Pokud bude uživatel bez rozšířených práv potřebovat zobrazit IP adresy dočasných účtů, bude muset podat žádost o přidání do skupiny „Temporary account IP viewers“. Žádost budou vyřizovat správci (místní komunity budou moci o procesu rozhodnout) nebo stewardi (pro wiki bez místních administrátorů).
Systém bude vyžadovat, aby měl uživatel alespoň 300 editací a účet starý alespoň 6 měsíců. Správci a stewardi nebudou moci přidělovat přístup k IP adresám dočasných účtů pro uživatele, co tato kritéria nesplňují. Jedná se o minimum a doporučujeme komunitám – zejména těm větším – aby prosazovaly vyšší mezní hodnoty. Na základě připomínek komunit, které dočasné účty pilotovaly, doporučujeme jako hraniční hodnotu alespoň 600 editací.
Uživatel, který vyřizuje žádost, zkontroluje, zda uživatel žádající o právo splňuje požadavky a zda žádost řádně zdůvodnil. Samotné uživatelské právo bude uděleno prostřednictvím Special:UserRights.
Uživatelé, co se budou starat o přidělování práv, budou zároveň řešit i jejich odebírání.
Upozorňujeme, že požadavky na přístup k funkci IP Info budou shodné s požadavky na přístup k IP adresám dočasných účtů.
Další možnosti, které jsme zvážili
Zvažovali jsme řadu možností, včetně:
Udělení práva pouze uživatelům s rozšířenými právy.
Výhoda: Z hlediska bezpečnosti uživatelů je to ideální řešení, protože přístup budou mít pouze uživatelé, kteří byli prověřeni komunitou.
Nevýhoda: Je to příliš restriktivní. Na patrole jsou často aktivní uživatelé bez rozšířených práv. Pokud to uděláme, zvýšíme zátěž na uživatele s rozšířenými právy v rámci patroly.
Zvýšení mezní hodnoty počtu editací a/nebo stáří účtu. Právo by se stále udělovalo automaticky.
Výhoda: Technicky jde o jednoduchou změnu.
Nevýhoda: Riziko, že se k dočasným IP účtům dostanou nepoctiví editoři, je stále vysoké. Uživatel se špatnými úmysly může pomocí automatizovaného nástroje nebo skriptu dosáhnout jakéhokoli mezního počtu, ať už je jakkoli vysoký. Zároveň se tím ztíží editorům na menších projektech jednajících v dobré víře možnost získat tento přístup prostřednictvím standartního editování.
Naše otázky pro vás
Řeší nový návrh dostatečně obavy o ochranu soukromí?
Existují nějaké důsledky pro vaši komunitu, o kterých bychom měli při práci na těchto pravidlech vědět? Rádi bychom je aktualizovali během 2–3 týdnů.
V nadcházejících týdnech se opět ozveme s dalšími aktualizacemi a materiály o dočasných účtech a souvisejících funkcích.
Vzhledem k tomu, že v celé dosavadní historii Wikipedie má přístup k údajům o IP adresách prakticky kdokoli, mi přijde i to údajně nízko nastavené kritérium 6 měsíců a 300 editací stále jako zřetelný posun. Ale případně by se to dalo spojit se skupinou prověřených, což se už teď přiděluje na požádání/doporučení, a nikoli automaticky. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2025, 01:05 (CET)
@Bazi: Tak ono to bylo asi vymyšleno jako prevence proti oknitidě a podobným neduhům. My zatím nejsme vazalové Putinostánu (i když některým nejmenovaným politikům by krvavé rubly jistě nesmrděly), takže bych nebezpečí zneužití osobních údajů viděl na české Wikipedii jako obecně nízké.
Jinak celá ta akce byla poněkud zbytečná, když na Vás vyběhne varování, kdykoli jste nepřihlášený, a registrace je velmi jednoduchá. Ale bohužel ve světě, kde lidi zažalují fastfood, protože jim nebylo jasně řečeno, že káva může být horká, se usoudilo, že se podobnému přenesení zodpovědnosti nelze vyhnout. A vymyslel se koncept problematičtější než status quo, co mohu posoudit, tak asi i pro "anonymní" přispěvatele samotné. Každopádně se s tím holt budeme muset naučit žít... Osobně vnímám jako rozumné odkrývání IP adres pro nějakou skupinu důvěryhodnějších uživatelů, například pro prověřené uživatele. --OJJ, Diskuse12. 3. 2025, 07:25 (CET)
Ano, rozumím tomu, že v jiných oblastech může být ta situace ošemetná, zatímco u nás se to riziko nemusí prozatím jevit vysoké (uvidíme na podzim). Právě proto, že jsme prozatím nezaznamenávali ve větším měřítku potíže tohoto typu, bych utahoval šrouby jen pozvolna. Jinak souhlasím i s tím, co zmiňuje Herigona - pokud by snad to oprávnění mělo být nastaveno jen pro uživatelské skupiny typu správci, arbitrům by nejspíš taky mohlo náležet. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2025, 10:34 (CET)
Správci a arbitři určitě. Spíš než pro prověřené uživatele bych to viděl užitečné pro patrtoláře / revertéry. --JAnD (diskuse) 12. 3. 2025, 13:00 (CET)
Dobrý den. Baziho návrh mi přijde rozumný. Ovšem v případě, že by zůstal okruh omezen na výše uvedené okruhy uživatelů (správci, revizoři, globální správci, stewardi), tak by tam patřili i arbitři. V každém případě to povede ke zvýšení zátěže komunity, což považuji za nešťastné = kdokoliv chce odstraňovat vandalismus (narazím na vandalismus - odstraním ho - podívám se na příspěvky pachatele - případně odstraním jeho další nevhodné editace), bude se muset přihlásit, zatímco k jeho páchání to nebude nutné; přihodí se mi to tak 1× ročně a většinou nepřihlášenému, ale takových editorů s dobrou vůlí můžou být stovky. ― Herigona (diskuse) 12. 3. 2025, 09:25 (CET)
@Herigona, Bazi: To vůbec není pravda, akorát se uživatel zamaskuje pod jakéhosi „anonymního medvěda“, jako třeba zde. Je tam ale jeden rozdíl. Podle veřejně dostupného [4]: Any time you publish an edit on Wikipedia or other sites hosted by the Wikimedia Foundation without logging into a registered account, a temporary account will be created for you. This account will automatically be given a username. A cookie will be set in your browser when the account is created. All subsequent edits by you will be attributed to the username assigned to this temporary account, even if your IP address changes. Tzn. jestli to chápu dobře, osobních údajů vlastně bude k dispozici ještě více než dneska, kdy jsou IP adresy separovány (a to se vyplatí, Horste). Ale opět, neočekávám, že by to přinášelo zrovna v naší komunitě problémy. To je spíš věc Ruska a takových necivilizovaných zemí. Navíc se to dá snadno obejít (jako všechno). OJJ, Diskuse12. 3. 2025, 09:47 (CET)
Žádné obavy o ochranu soukromí na naší wiki ve vztahu k IP adresám jsem nikdy nezaznamenal. "Aktéři s nekalými úmysly" se na naší wiki nesnaží získávat seznamy IP adres dočasných účtů, naopak spíš IP adresy využívají, tato nová funkce jim tedy bude jen pomáhat. Pomůže tedy vandalům, PR agenturám apod. Proto by měla být hranice pro používání systému komunitou co nejnižší, tak aby škody z této nové funkce byly co nejnižší. --Jklamo (diskuse) 12. 3. 2025, 09:52 (CET)
Pokud už jde o to, aby bylo posíleno soukromí nepřihlášených uživatelů, jsem proti tomu, aby k právu zobrazit IP adresu vedla automatická cesta – tj. kritérium počtu editací a stáří účtu – bylo by to prašť jak uhoď, kdo by z nějakého důvodu po těch informacích bažil, cestu by si snadno našel. Takže bych tu hranici nastavil na nejnižší manuálně posuzovanou a udělovanou úroveň, a to práva prověřeného uživatele – takže v podstatě per varianta připuštěná Bazim výše.
Přisuzovat to až revertérům/patrolářům je za mě pozdě, protože právě než si člověk o tyto funkce požádá, musí nějakým způsobem sbírat zkušenosti z patroly. Zbytečně bychom tak prověřeným uživatelům angažujícím se v hlídání Wikipedie (a potenciálně budoucím PaR) znepřístupňovali informace, které mohou zefektivnit jejich práci a přehled nad vandalským děním – kdo je kdo, jestli je to recidiva (což by kvůli přímé vazbě na cookies nebylo nutně zjistitelné) atp.
A pokud bude navíc existovat uživatelská skupina výhradně s tímto právem, kterou budou moct správci přidělit manuálně (se softwarovým omezením, že žadatel musí mít nějaký počet editací atd.), tak si myslím, že to jistí všechny okrajové případy důvěryhodných členů patroly ze záhadných důvodů bez příznaku prověřeného uživatele. --Robins7 (diskuse) 12. 3. 2025, 14:29 (CET)
Z návrhu, že by vznikla další uživatelská skupina, jejímž účelem je zvýšení efektivity práce na patrole, čímž se překrývá s patroláři a revertéry (které samy o sobě taky mají překryv), a tím i nutnost zavedení nových procedur (stránka s pravidly, prostor pro žádosti atd.), moc nadšený nejsem. Byl bych spíš pro přesunutí do balíčku jedné z těchto / obou skupin, neboť se přidělují se souhlasem komunity.
Jinak souhlasím s Herigonou, že i arbitři by toto měli mít v balíčku svých oprávnění automaticky.
Maskování samotné by bylo spíš triviální změnou (i když do systému vnáší další entropii), nicméně v té sadě novinek je jedna zásadnější: Záznam o IP adrese použité v době každé úpravy bude uložen po dobu 90 dnů po úpravě. Jinými slovy žádné oprávnění nám už nebude poskytovat výpis (anonymní) činnosti z dané IP adresy / rozsahu starší 3 měsíců, údaje v databázi už prostě nebudou. To je věc, která podle mě dosavadní zvyklosti naruší nejvíce. Ale je to i příležitost se podívat, jestli už některá pravidla/doporučení nejsou zastaralá a dává smysl na nich lpět. --Matěj Suchánek (diskuse) 12. 3. 2025, 17:51 (CET)
Jednoznačně od skupiny prověření uživatele a výše, tj. prověření uživatelé, patroláři, revertéři, správci, arbitři, byrokrati a nevím, kdo ještě. Zkrátka všechny funkce, které jsou "nějak manuálně" přidělené... Přidělávat si práci s nějakým ručním přidělováním, to snad ne.
Jinak též sdílím "určitou skepsi" k této funkci... Co je podstatné, jak píše kolega Matěj Suchánek, možnosti zákroků proti vandalům se díky "skartaci po třech měsících" ještě ztíží... Takže ve "jménu blaha" k "světlým zítřkům" (berte s nadsázkou, i když :-)). --VasekPav (diskuse) 12. 3. 2025, 22:35 (CET)
Jenom si ještě dovolím tu "určitou skepsi" více rozebrat. Co zabrání tajným službám, pokud budou chtít, infiltrovat se jako správci, patroláři, prověření uživatelé atd. do wikipedie? Nic, vždyť jsou na to cvičeni... A my tu rozhodně nejsme cvičeni na to, abychom takové krtky odhalovali. A možná budou mít i nějaké ty technické možnosti, jak tady ty dočasné účty "přelstít"... --VasekPav (diskuse) 12. 3. 2025, 23:00 (CET)
Důvodem zavedení je asi ochrana osobních údajů, protože IP je osobní údaj, který někdy může umožnit identifikaci konkrétní osoby. Akorát mají bohužel sedm let zpoždění, protože GDPR je účinné už od roku 2018, nevím proč. --2A00:102A:5027:E6C7:1:0:F41C:2B8730. 4. 2025, 22:03 (CEST)
Asi jsem to s těmi tajnými službami přehnal, ale pointa, že to akorát ztíží práci proti vandalům, či nějaké jiné další činnosti (viz výše kolega Matěj Suchánek) a k "ničemu" jinému to nebude (viz výše kolega OJJ), za tou si stojím :-). --VasekPav (diskuse) 30. 4. 2025, 22:11 (CEST)
Ahoj, thanks for your comments! I'm analysing the discussions of all the communities we've asked, and soon we will let you know what the next steps will be.
On a side note, I wanted to clarify our motivation. Temporary accounts aren't designed to be specifically against regimes or secret services. It's just a matter of changing standards for privacy online, and risks for individual users as well as the Foundation. Děkuju, --SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 7. 4. 2025, 02:49 (CEST)
@SGrabarczuk (WMF): Tak vzhledem k tomu, že jde o novinku, která zároveň významným způsobem sníží transparentnost Wikipedie, je otázkou, která leží na stole, nejen komu IP adresy zobrazovat, ale i zda vůbec novinku zavádět a nenechat to tak, jak to bylo dosud. Protože situace, kdy běžný čtenář nebude mít možnost „vidět“ autora editace, je oproti stavu, kdy se kdokoliv na světě může podívat, kdo editaci uložil, výrazným zhoršením.
Protože jde o zásadní změnu, která mění celé již více než dvacet let trvající směřování Wikipedie a nadace Wikimedia, doufám, že jste si to dobře promysleli a že jste zvážili všechny detaily. Aby to nakonec nedopadlo jako s tím Facebookem, který v roce 2016 s velkou slávou zavedl kontrolu faktů, aby ji v roce 2025 s ještě větší slávou zase zrušil – je všem jenom pro smích. --Marek Genius (diskuse) 18. 5. 2025, 17:57 (CEST)
Ahoj @Marek Genius, where exactly do you see a transparency loss? Technically, as an identifier, an IP address is much less precise than a temporary account - IP addresses are shared by many people on a regular basis, and temporary accounts are more personal. (For example if a user edits from a mobile phone - nobody shares their phone, right?) --SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 19. 5. 2025, 15:28 (CEST)
@SGrabarczuk (WMF): Ahoj, díky za reakci. Ovšem otázka mě překvapuje, protože se mi zdá, že je to zřejmé. Možná je problém v jazykové bariéře mezi češtinou a angličtinou. Zkusím vysvětlit:
Transparentnost znamená, že informace jsou dostupné (dohledatelné) pro širokou veřejnost. Tedy pokud změna znamená, že IP adresy jsou pro veřejnost skryty (to je napsáno už nahoře), tak to znamená, že transparentnost se sníží, neboť dosud dostupné informace budou nadále skrývány. Snížení transparentnosti je v takovém procesu už inherentně obsaženo. (V případě, že by platilo, že pomocí IP adresy nelze vystopovat konkrétního uživatele z důvodu toho, že IP adresy jsou sdíleny, potom by ani nedávalo smysl IP adresy skrývat.)
Určitě netvrdím, že skrývání IP je špatný nápad. Spíše říkám, že to má výhody i nevýhody. A vzhledem k tomu, že výše kolegové uvádí různé námitky, mám obavy, aby nakonec změna nepřinesla více nevýhod než výhod. Protože jde o dost zásadní změnu, která výrazně zvýší ochranu soukromí a výrazně sníží transparentnost, by lepší bylo dva roky dopředu položit dotaz, zda si zavedení dočasných účtů vůbec komunity přejí, než tři měsíce dopředu oznámit, že dočasné účty budou zavedeny a už se s tím nedá nic dělat… Čímž netvrdím, že by si komunity samy měly rozhodnout, zda dočasné účty zavést. To netvrdím. Ale minimálně to mohlo být dopředu lépe komunikováno, neboť by tak mohla být nalezena případná další technická řešení nebo alespoň lépe vychytány mouchy.
To berte prosím jako zpětnou vazbu, že rozsáhlé kroky s takto dalekosáhlými důsledky je (podle mě) lepší diskutovat dopředu. --Marek Genius (diskuse) 9. 6. 2025, 22:53 (CEST)
Hi @Marek Genius. Pardon me for jumping into this conversation. I'm Niharika, the project leader for this work. Thank you for your comments. I see your point about reduced transparency that comes with increasing privacy. I want to clarify that users who need to see IPs for patrolling purposes - to ensure that our wikis are safe from vandals - they will still be able to get access to this information. The purpose of this project is not to make patrolling harder but to prevent IP addresses from falling into wrong hands. What we are introducing here with temporary accounts is similar to what already exists for registered accounts. We are now giving non-registered editors similar safety measures as we give to our registered accounts.
This project has been in progress since 2019. I'm sorry that it comes like a surprise to you. This project used to be called "IP Masking" and we changed the name to reflect the reality of the work. Maybe we did not communicate it enough times on each project. I found only one conversation from a quick archive search of this page - Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2019/02#Nové nástroje a skrytí IP adres My apologies for this. The project page now lives here: Trust_and_Safety_Product/Temporary_Accounts
For Legal as well as Editor safety reasons, we need to stop exposing IP addresses to the public. We are happy to support our communities through additional tools or policy changes, as necessary to ensure minimum disruption. Please reach out if you have thoughts about this. Thank you. --NKohli (WMF) (diskuse) 10. 6. 2025, 12:41 (CEST)
@NKohli (WMF): Dobrý den, děkuji za informaci. O tom, že se něco takového chystá, jsem se pod Lípou dočetl náhodou, jen letmo, zhruba někdy v roce 2022. O této diskusi z roku 2019 jsem nevěděl. Děkuji za dohledání, podívám se na ni. --Marek Genius (diskuse) 18. 6. 2025, 23:20 (CEST)
Nejnovější komentář: před 7 měsíci6 komentářů4 lidé v diskusi
Dobrý den, jsme produktový tým Trust and Safety Nadace Wikimedia a rádi bychom pokračovali v diskusi o dočasných účtech. Tento projekt se týká zejména nepřihlášených editorů, které má tato funkce chránit. Dotýká se ale také členů komunity, jako jsou mentoři, patroláři a správci – tedy všech, kteří v rámci udržování bezpečnosti a správnosti wiki revertují editace, blokují uživatele nebo jinak komunikují s nepřihlášenými editory.
Dočasné účty úspěšně fungují na pilotních wiki a nyní je chceme rozšířit na další wiki. Vzhledem k velikosti české Wikipedie plánujeme dočasné účty na této wiki nasadit v červnu. Abychom prošli nasazením na různých wiki hladce, budeme dočasné účty zavádět postupně. Na české Wikipedii je plánujeme nasadit v průběhu týdne od 16. června.
Proč si myslíme, že bychom měli dočasné účty zavést v červnu (a ne později)?
Základní funkce (pracovní postupy patroly, nástroje atd.) s dočasnými účty fungují podle očekávání. Společně se stewardy a dalšími uživateli s rozšířenými právy jsme předvídali a řešili mnoho možných případů použití, abychom zajistili, že členové komunity budou moci efektivně moderovat a patrolovat. Vytvořili jsme řadu podpůrných funkcí (IP Info, automatické odkrývání, globální příspěvky atd.).
Nyní chceme zajistit, aby tento systém dobře fungoval i pro velké komunity. Je zde mnoho nuancí a pokročilých funkcí, které nelze jen tak předvídat - dočasné účty musí nejprve fungovat na velkých wiki. Komunity, v nichž budou dočasné účty zavedeny v červnu, budou mít více příležitostí a času navrhnout zlepšení než komunity, které se změny dočkají při posledním nasazení koncem tohoto roku. Z tohoto důvodu se domníváme, že by vaše wiki měla být do projektu zahrnuta již nyní.
Proč vytváříme dočasné účty?
Ve výchozím nastavení by mělo být editování našich wiki bezpečné i pro nepřihlášené editory. Dočasné účty umožňují lidem pokračovat v editaci wiki, aniž by si museli vytvářet účet, a zároveň se vyhnout veřejnému spojování provedených editací s jejich IP adresou. Věříme, že je to v nejlepším zájmu našich nepřihlášených editorů, kteří do wiki přispívají cennými příspěvky a kteří si později mohou vytvořit účty a rozšířit naši komunitu editorů, správců a dalších rolí. Přestože wiki upozorňuje odhlášené editory, že jejich IP adresa bude spojena s jejich editací, mnoho lidí nemusí chápat, co je to IP adresa nebo že by mohla být použita ke spojení s dalšími informacemi o nich způsobem, který by možná nečekali.
Kromě toho se při identifikaci uživatelů a vzorců aktivity příliš spoléháme na síťový původ (IP adresy), a to zejména ve chvíli, kdy se samotné IP adresy stávají méně stabilními identifikátory. Dočasné účty umožňují přesnější interakci s nepřihlášenými editory, včetně přesnějšího blokování, a mohou pomoci omezit neúmyslné blokování uživatelů, kteří používají stejné IP adresy jako vandalové.
Jak fungují dočasné účty
Při každé editaci na této wiki, kterou provede nepřihlášený uživatel, se v jeho prohlížeči uloží soubor cookie a automaticky se vytvoří dočasný účet spojený s tímto souborem cookie. Jméno tohoto účtu bude odpovídat vzoru: ~2025-1234567 (vlnovka, aktuální rok, číslo). Na stránkách, jako jsou Poslední změny nebo Historie stránek, bude zobrazeno jméno tohoto účtu. Platnost souboru cookie vyprší 90 dní po jeho vytvoření. Dokud bude existovat, budou všechny úpravy provedené z tohoto zařízení přiřazeny tomuto dočasnému účtu. Bude to stejný účet, i když se změní IP adresa, pokud uživatel nevymaže své soubory cookie nebo nepoužije jiné zařízení či webový prohlížeč. Záznam o IP adrese použité v době každé úpravy bude uložen po dobu 90 dnů od provedení úpravy. Vidět jej však budou moci pouze někteří přihlášení uživatelé.
Co to znamená pro různé skupiny uživatelů?
Pro nepřihlášené uživatele
Zvýší se tím ochrana soukromí: pokud v současné době nepoužíváte pro editaci registrovaný účet, může kdokoli vidět IP adresu provedených úprav, a to i po 90 dnech. To už na této wiki nebude možné.
Pokud v průběhu 90 dnů použijete dočasný účet k editaci z různých míst (například z domova a z kavárny), historie editací a IP adresy ze všech těchto míst budou nyní zaznamenány společně pro stejný dočasný účet. Uživatelé, kteří splňují příslušné požadavky, si budou moci tyto údaje zobrazit. Pokud to u vás vyvolává obavy o osobní bezpečnost, obraťte se o radu na adresu talktohumanrightswikimedia.org.
Pro členy komunity interagující s nepřihlášenými editory
Dočasný účet je jednoznačně spojen se zařízením. IP adresa může být sdílena více zařízeními a osobami (například různé osoby ve škole nebo v práci mohou mít stejnou IP adresu).
Ve srovnání se současnou situací bude pravděpodobnější, že diskusní stránka dočasného uživatele bude patřit pouze jedné osobě a zprávy na ní zanechané budou čteny touto osobou. Jak vidíte na obrázku, dočasní uživatelé účtu budou dostávat oznámení. Bude také možné jim poděkovat za jejich úpravy, pingnout je v diskuzi a vyzvat je k většímu zapojení do komunity.
Pro uživatele, kteří používají údaje o IP adresách k moderování a údržbě wiki.
Pro patroláře, kteří sledují vytrvalé zneuživatele, vyšetřují porušování zásad atd.: Uživatelé, kteří splní požadavky, budou moci odkrýt IP adresy dočasných uživatelů a všechny příspěvky dočasných účtů z určité IP adresy nebo rozsahu (Special:IPContributions). Díky funkci IP Info budou mít také přístup k užitečným informacím o IP adresách. Pro práci s dočasnými účty bylo vytvořeno nebo upraveno mnoho dalších částí softwaru, včetně filtru zneužití, globálních bloků, globálních příspěvků uživatelů a dalších. ( Informace určené dobrovolným vývojářům o tom, jak aktualizovat kód svých nástrojů - viz poslední část zprávy).
Pro správce, kteří blokují nepřihlášené editory:
Mnoho zneuživatelů bude možné zablokovat pouhým zablokováním jejich dočasných účtů. Zablokovaná osoba nebude moci rychle vytvářet nové dočasné účty, pokud správce vybere možnost automatického blokování.
I nadále bude možné zablokovat IP adresu nebo rozsah IP adres.
Dočasné účty nebudou zpětně přiděleny příspěvkům provedeným před jejich nasazením. Na stránce Special:Contributions (Speciální:Příspěvky) budete moci zobrazit stávající příspěvky z IP adres, ale nikoli nové příspěvky vytvořené dočasnými účty na dané IP adrese. Namísto toho byste měli použít Special:IPContributions.
Naše prosba a další kroky
Pokud víte o nějakých nástrojích, robotech, udělátkách apod., které používají údaje o IP adresách nebo jsou dostupné pro nepřihlášené uživatele, můžete otestovat, zda fungují na testwiki nebo test2wiki. Pokud jste dobrovolný vývojář, přečtěte si naši dokumentaci pro vývojáře, a to zejména část o tom, jak by mohlo být nutné aktualizovat váš kód.
Pokud si chcete vyzkoušet práci s dočasnými účty, například jen proto, abyste zjistili, jak fungují, podívejte se na testwiki nebo test2wiki a editujte bez přihlášení.
Pokud víte o nějakých problémech, které je třeba řešit, dejte nám vědět. Pokusíme se vám pomoci, a pokud to nebude možné, zvážíme dostupné možnosti.
Podívejte se na naši předchozí zprávu o podmínkách pro uživatele bez rozšířených práv, kterým by se mohl hodit přístup k IP adresám.
A když se dívám do Posledních změn (archivoval jsem tady z adresy, které přesměrovává na adresu), tak pokud vidím správně, tak poslední editace od IP předtím byla tato, která byla uložena ve stejnou minutu (v 09:25) jako editace od dočasného účtu, takže rozdíl mezi nimi budou jen vteřiny. V 09:27 pak byla tato editace revertována.
Ovšem po první (v 09:25) a druhé (v 09:29) editaci z dočasného účtu následuje v 09:31 opět editace z IP (článek s nedoloženou významností – youtuber Michal Semerád, editace byla v 09:36 revertována). Takže asi nějakou dobu fungovaly obě možnosti, respektive byly možná dočasné účty zapnuty a zase vypnuty.
V 09:39 je potom další (třetí) editace z dočasného účtu a pak už žádnou IP nevidím. V 09:40 čtvrtá, v 09:40 pátá, v 09:53 šestá, v 09:53 sedmá…
Nejnovější komentář: před 8 měsíci20 komentářů9 lidí v diskusi
V minulosti jsem si několikrát všiml (už si ale nevybavím konkrétní příklady), že je v úvodu článku uvedena německá podoba názvu obce či města, ač by tam být uvedena nemusela, neboť: 1. sídlo neleží v Sudetech, 2. nejde ani o německý jazykový ostrov, 3. sídlo není známé ani pro historickou účast německy hovořící menšiny.
Že zde tento rozpor existuje, naznačuje i nedávný případ Satalic, kde rakouský kolega Krabanz umístil v r. 2014 do úvodu německý název, ač pro to evidentně nebyl hlubší důvod, podobně jako v případě Žvahova, Skřinářova a mnoha dalších jím vylepšených hesel. Náhodný editor německý název odebral, s poukazem na jeho bezdůvodnost, aby byl následně navrácen zpět.
Tuším, že Praha a okolí je v tomto specifická, nicméně ani s připočtením tohoto specifického pražského německojazyčného sentimentu po belle epoque 1890–1945 nemusí německý název v úvodu článku dosahovat své opodstatněnosti, a mohl by být bez náhrady vymazán, případně přesunut níže do popisu historie (např protektorátní) daného sídla, a/nebo německojazyčného ghetta, nacházelo-li se tam v minulosti.
Lze jistě docenit (a do článku vhodně začlenit) staré německé názvy českých sídel z 16.–19. století, které sice vznikly prostým překladem z češtiny, ale rozumnějším (tj. ne pouhou transkripcí), nebo byly za protektorátu vydolovány (v duchu mírného kolonialismu) ze starých německých map; naopak „překlady“ typu Skřinářov – německy Skinarschow působí v úvodu článku spíše trapně a nechtěně, a zasluhují promptní smazání. --Osidor (diskuse) 11. 6. 2025, 21:23 (CEST)
Je to takový zřejmě nepsaný úzus podpořený tímto ŽOKem, kde jistě najdete spoustu důvodu pro jejich zachování i důvodů pro jejich odstranění. Pokud byste chtěl změnu, z hlediska wikipedistických pravidel byste zřejmě musel založit nový ŽOK.
Díky. Vidím, že moje smýšlení k tomuto tématu se velmi shoduje se závěry odkazovaného (rok trvajícího) ŽoKu. Obecně mám taky spíše zachovávací tendence a rozhodně nehodlám odstraňovat např. německé názvy pohraničních hor. Můj příspěvek byl míněn víceméně pouze jako nesmělá a celkem nesystematická nabídka k revizi a občasné jednorázové kontrole u sídel, na která při svém editování náhodně narazíte, neboť jsem pojal podezření, že zde v minulosti různí uživatelé mohli mechanicky přidávat německé názvy ke všem českým sídlům (protože to viděli u jiných sídel, žel, těch sudetských, tj. aniž by postřehli tento významný důvod pro přítomnost německého názvu). --Osidor (diskuse) 12. 6. 2025, 11:21 (CEST)
Mně osobně připadají německé názvy v úvodu opravdu zbytečné, ale třeba to někdo zdůvodní. Jen poznamenám ke "specifickému pražskému německojazyčnému sentimentu", že v úvodu článku Praha zatím (naštěstí) Prag není. A pokud jde o Skřinářov (německy Skinarschow): asi je tam přes 10 let chyba, odpovídající německý článek uvádí Skřinářov (deutsch Skrinarschow). Za mě neopravovat, vypustit :) --Xyzabec (diskuse) 11. 6. 2025, 22:05 (CEST)
Pokud je ten název opravdu doložitelný, že se někdy používal, neměl by se mazat bez náhrady - ninimálně zmínit v sekci hitorie. U Prahy není německý název v úvodu, protože existuje celá sekce pojednávající o jméně v různých jazycích. --JAnD (diskuse) 12. 6. 2025, 08:48 (CEST)
V těchto třech případech asi má smysl to smazat či dát do poznámky, ale jsou případy, kdy to není ani jeden z těch tří případů a německý název je třeba Kroměříž. Takže bych přidal čtvrtý: Historicky či zahraničně významný název.A k pojmu Sudety: Je dvojznačný. krom toho jazyko-národního je starší geografický (osobně preferuji). Pak by v Sudetech nebyly ani Karlovy Vary. --Zagothal (diskuse) 12. 6. 2025, 09:38 (CEST)
Díky za odkaz na Krkonošsko-jesenickou subprovincii, která se možná snaží přivlastnit si vágní pojem 'Sudety' pro sebe, ale sotva se jí to může podařit, tím méně v tomto tématu. :) Zrovna Kroměříže s její 10% židovskou menšinou (19. stol.) a různými Slavkovy a dalšími Brny v blízkém okolí se dotýkal bod 3. („sídlo známé pro historickou účast německy hovořící menšiny“). //EDIT: Pěkná mapka k tématu je např. zde. --Osidor (diskuse) 12. 6. 2025, 11:03 (CEST)
Ono je to naopak. Název Sudety/Sudéta pro česko(moravsko)slezské pohraničí je starší než jak slovanské, tak germánské osídlení dnešních "Sudet". (Je na Ptolemaiově mapě světa z 2. století našeho letopočtu, byť asi pro jiné pohoří, Šumavu.) Proto radši používám pojem čeští Němci, který má navíc tu výhodu, že zahrnuje i Němce z Prahy či Jihlavy. --Zagothal (diskuse) 12. 6. 2025, 11:19 (CEST)
Zvyk dávat německé názvy přímo do úvodu se tu vyvinul v dobách, kdy ještě infoboxy nebyly samozřejmostí. Myslím si, že takováto informace by měla být v infobpxu. Teď nutíme čtenáře, aby hned v první větě vstřebali obvykle nezajímavou podružnost. Naopak v infoboxu sídla by mohla být položka Dřívější názvy, kam by se vešla nejen němčina, ale i latina nebo různé staré české podoby psaní toho jména, což je všechno zajímavé pro lidi, kteří se hrabou v historických pramenech, například pro genealogy.--Jan Spousta (diskuse) 12. 6. 2025, 11:52 (CEST)
Vcelku je mi jedno, je-li a kde uveden německý (případně latinský) název obce, na vypuštění či zachování nemám názor. Praktický dopad taková informace ale může mít při hledání v matrikách, které často německý název uvádějí.--Svenkaj (diskuse) 12. 6. 2025, 15:15 (CEST)
Ano, byl tu ŽoK, takže nové stanovisko leda novým ŽoKem. Času odposledně uplynulo docela dost, takže lze přehodnotit. Na německé názvy máme systém článků Seznam německých názvů obcí a osad v Česku, to je ten servis pro naše badatele ve starých pramenech a mapách, ne proklikáváním po jednotlivých článcích obcí. V úvodu bych nechával jen stále "živé" německé názvy, takové, pod kterými se město stále v němčině prezentuje. Jinak máme historickou sekci, infobox, nebo možnost zcela vypustit. Ta dvojjazyčnost je na cswiki zajímavá spíš naopak, když pro cizojazyčné obce máme alespoň nějaké historické české pojmenování. Naopak je to absurdní pro každou vesničku vydolovat zapomenuté německé pojmenování - a hlavně exponovat ho hned na začátek. Chrz (diskuse) 12. 6. 2025, 17:13 (CEST)
No v úvodu ne. Má to jít rovnou k věci, ať se dozvíme, co to tedy je, a ne
Opava (německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia, německy Troppau, slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Cizí města, lidi a podobně, to jako důkaz, že počáteční závorka v úvodu může být dlouhá a nikdo ji eliminovat nechce, neberu. --Chrz (diskuse) 12. 6. 2025, 18:41 (CEST)
@Chrz Přiznám se, že během asi deseti let jsem na článek Seznam německých názvů obcí a osad v Česku nenarazil, ale to je moje chyba :-). Seznam je však řazen abecedně podle českých názvů, takže když někdo narazí např. na název Troppau (třeba ve zdroji v němčině), tento seznam mu nepomůže. Ale existují jiné cesty, jak si ekvivalent zjistit, poradím si.
Požadavek @Harold uvedený níže (na zařazení exonym do části "Název") je rozumný a rozumně zdůvodněný. Protože články o sídlech nezakládám a příliš se jim nevěnuji, netuším, jak velké procento wikipedistů se uvedenou strukturou v minulosti řídilo a v budoucnu řídit bude. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 12. 6. 2025, 20:16 (CEST)
Informace o jménu sídla (etymologie, historický vývoj názvu, němčina, polština, případně jiné) patří primárně do sekce "Název", viz dohodnutá používaná struktura článků o českých sídlech (Wikipedista:Faigl.ladislav/struktura, Wikipedista:Faigl.ladislav/struktura 2). Pokud je článek pahýl, je možné dočasně tolerovat německý název v úvodu. Do infoboxu historické názvy nepatří, jednak se v průběhu staletí vyskytovaly v mnoha variantách (což je nutno popsat v kontextu v patřičné kapitole), jednak infobox uvádí základní informace týkající se současnosti. --Harold (diskuse) 12. 6. 2025, 18:13 (CEST)
Asi je škoda, že pro uvádění jinojazyčných názvů obcí (ale asi i hradů a zámků, kopců, údolí ap.) nevzniklo nějaké doporučení. O ŽoKu z roku 2017 či dokonce o nějaké dohodnuté struktuře z roku 2013 uvedené na stránce kolegy Faigla se myslím běžný editor jen tak nedozví. --Xyzabec (diskuse) 12. 6. 2025, 22:04 (CEST)
Na české verzi nevyužitelná, zcela zbytečná přesměrování. Pokud by se náhodou v nějakém článku objevil chybný typografický tvar, bude zafixován. Kvůli tomu není třeba zakládat stovky redirektů.--Kacir19. 6. 2025, 14:47 (CEST)
Přesměrování z chybných tvarů se zakládají, pokud jsou očekávaná, tedy chybné tvary používají česká média, vyskytují se v českojazyčných zdrojích, což není tento příklad.--Kacir19. 6. 2025, 15:03 (CEST)
Ostatně, zakládat pro jedinou disciplínu na jedněch OH asi 50 přesměrování (viz [5]) mi přijde nesmyslné, úplně přehnané a jako zcela zbytečná činnost. --Harold (diskuse) 19. 6. 2025, 14:58 (CEST)
Podle mého názoru mazat. Když někdo píše podivně, tak ho existence přesměrování spíš v používání podivných zápisů podpoří. --Tchoř (diskuse) 20. 6. 2025, 06:26 (CEST)
Například u názvů filmů apod. nechat, ale v čistě mechanickém názvosloví, čistě wikipedijním systému článků s obecným pojmenováním, tam to moc smyslu nemá. I když napsat pomlčku může být problém, zamění se za spojovník, případně ty tisíce, stejně tady máme ostříže, kteří to vbrzku zafixují a přesměrování není třeba. --Chrz (diskuse) 20. 6. 2025, 15:22 (CEST)
Nejnovější komentář: před 7 měsíci23 komentářů7 lidí v diskusi
Přiblížil se 5. červenec 2025 a vzhledem k tomu, že stránka Vyvěšování moravské vlajky je uvedena mezi těmi, kde bych podle rozsudku ve věci Kokarda (ozdoba) (byl jsem koncem roku 2024 křivě obviněn) neměl provádět editace, Žádám o založení podkapitoly Vyvěšování v roce 2025 v tomto hesle, tj. někým ochotným, pokud by přidělení zadavatele kódu dle mých pokynů, s jehož zprostředkováním by se prováděly další úpravy, nebylo v rámci možností stávajícího systému. Do podkapitolky nyní prosím vložit jen obrázek.--Pavel Fric (diskuse) 25. 6. 2025, 20:10 (CEST)
Dobrý den, není problém. Nicméně – podle mého názoru má sekce „V jednotlivých letech“ celkem nízkou hodnotu a zasloužila by naopak významnou redukci (omezit galerii, vyjmenovat jen nejpodstatnější události)… --Osidor (diskuse) 25. 6. 2025, 23:39 (CEST)
Děkuji. Ta část hesla byla před časem upravena do této podoby podkapitol (rozbalovacího seznamu členěného dle let). Jednotlivé roky, kdy se představí názorné ukázky, s čím se tak dá potkat, podle mě pěkně doplňují celkový obrázek, jak se utváří v průběhu už více než patnácti let. Lidé se rádi podívají na něco hmatatelného. Textová část podkapitoly, ta statistika vyvěšení, je také jen dobré číslo. Poblíž Černé Hory je třeba město, které v ní figuruje třináct let, přitom vedení města tvrdí, že moravskou vlajku nikdy nevyvěsili, a že žádnou nemají. --Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 07:46 (CEST)
Z "modrých", jak jsem si všiml, v hesle teď není třeba loňský záběr z Lysic, či záběry z Frenštátu pod Radhoštěm, z Moravských Budějovic a z Bučovic. Také "moravská vlajka na hradě Pernštejnu" je pryč. Ty galerie v hesle plnily tu úlohu, že ty podkapitolky v zobrazení roztahovaly, bylo kam ty snímky dát, takže obrázek po straně se také přirozeně zobrazil, aniž by nutně byly záběry naskládány blíže k sobě. A podle mně vcelku normálně umožňovaly ve stejném duchu každý další rok obdobně přidávat další názorné ukázky, té nebo oné vlajky (bikolóra se znakem). Umožňuje to srovnání pohledem. Třeba Uničov (bikolóra) aj. je teď pryč. Někdo by řekl "Dobře jim tak." Třeba v Příboře také opět mají v úmyslu vyvěsit modrou - ale to měli v úmyslu i loni, kdy: "Tím pádem určitě vyvěsovat budeme. S největší pravděpodobností je to modrá vlajka.", a pak někdo, co to má na starost, sáhl do skříně a vytáhl ... V tom je ten srovnávací přínos podrobnějších dat. A vedle toho to těm obcím dělá radost, mít takový snímek na Wikipedii.--Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 08:42 (CEST)
Věc se dala do pohybu a teď byl tedy v reakci do kódu stránky navíc vložen návrh na sloučení s heslem Moravská národní obec. Heslo samo je rozsáhlejší než heslo k MNO. Nejde v něm o MNO. V rámci "vyváženosti" byly vkládány dokumentačně do galerií i bikolóry - s příslušným popisem, aby nebylo co namítat, že je heslo jednostranné, například. To má být ze strany vkladatele nějaká provokace směrem k MNO, nebo třeba k uživateli Osidor, nebo by Jan Spousta, pokud by byl návrh kladně vyřízen, rád dále osekal obsah? Do hesla k MNO by stačilo vložit jen jeden ukázkový obrázek, na němž není bikolóra, kterou Moravská národní obec doporučuje jako "občanskou vlajku". --Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 13:17 (CEST)
@Pavel Fric: Ano, rád bych text osekal, teď to je jakási kronika, ne encyklopedický obsah. Seznam jednotlivých banálních událostí typu že v roce X vyvěsili na radnici obce Y moravskou vlajku v podobě Z se potýká s WP:CWN a WP:ŽVV. A zároveň by bylo vhodné rozšířit to, co by na Wikipedii mělo být a co tam chybí - to vyvěšování se přece neděje nahodile a bez nějakého cíle. Ideální by bylo popsat tu akci a její pozadí jaksi celkově, aby se dal pochopit její smysl a trend.--Jan Spousta (diskuse) 26. 6. 2025, 14:19 (CEST)
Samotné osekání nemá ten smysl, jaký mu naopak přikládáte. Už to vykostění, zbavení stránky jednotlivých dílčích dokladů toho a onoho, narušilo koncepci hesla. Vysvětlil jsem to výše. Smysl a směr to konání (iniciativa) jistě má, není ale zcela jednotný pro každého, a účinkující vám některé věci otevřeně a přímo neřeknou (nenapíší). Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách ale zcela jistě tato sněmovna neprojedná v prvním čtení, a příští parlament - to se teprve uvidí, jestli a kdo s ním přijde, a co bude sledovat. --Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 15:11 (CEST)
Takové detaily už mají být na nějakých oficiálních stránkách akce, pro Wikipedii je to zbytečně detailní bez zjevného důvodu. Pro wiki zcela stačí tabulka rok-počet zapojených obcí --Chrz (diskuse) 26. 6. 2025, 15:39 (CEST)
@Pavel Fric: Zdá se mi, že současná koncepce hesla je hlavně v rozporu s pravidly Wikipedie. Chybí mi tam například aspoň dva nezávislé zdroje. Popravdě tam nevidím ani jeden. Kdyby tam nějaký byl, tedy pramen z neutrálního pohledu podrobně a dlouhodobě popisující celou akci, nejenom jednotlivá vyvěšení vlajky, tak by z něho mimo jiné byly asi patrné i základní údaje, jako proč se to celé dělá a kdo to řídí a jaký je trend a tak. Proto navrhuji sloučení do hesla pořadatelů, abychom text z nějaké části mohli zachránit.--Jan Spousta (diskuse) 26. 6. 2025, 15:42 (CEST)
Vy i uživatel Chrz na věc používáte měřítko, které je odlišné od očekávání skutečného zájemce o věc. Proto třeba si od vás můžeme přečíst myšlenku "abychom text z nějaké části mohli zachránit". Směšné. Co k tématu a i tomuto vašemu vysvětlení (postoji) říkají jednak případní čtenáři: "Obracet se na wikipedisty je riziko. Jsou totiž mezi nimi i lidé, kterým naskakuje při slově Morava husí kůže. Aspoň tomu tak donedávna bylo. Zavinili to však většinou žlutočervení (--- nelze v úplnosti citovat ---). Kromě toho se wikipedisté drží svojí představy o podobě článků, čemuž docela i rozumím, velké a nekonečně dlouhé články s mnoha nadbytečnými podrobnostmi se netěší oblibě čtenářů a také wikipedistů, proto články mnohdy rozvětví na jakési podčlánky." , a jednak expert (tedy odborník vyčnívající nad běžné odborníky), nechť se projeví jistý nadhled nad tím vším počínáním: "tak na tom krásně vidíš, že je to marné, je to marné, je to marné ... :-) ... co na to říct, když není sil pomoci ... Prostě, dokud nebudeme mít ten stručný a jasný zákon o zn. a vl. Č, M, S pořád poběží internety tato falešná písnička ... Ale, jak dopadnou volby, který posl. si řekne o heraldický podvýbor ... inu "Havlova moc bezmocných" ... aneb nezájem o věc, smutné ...". Pro mě vyváženým ideálem, jak si jej představuji pro dnešek i zítřek, je stav hesla ze včerejška, plus obrázek vlajky vyvěšené v Černé Hoře. --Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 18:24 (CEST)
Stejně vy se postupovalo, kdyby se jednalo o vyvěšování vlajky Čech, vlajky Prahy, nebo vlajky Tibetu. Žádné ublíženectví a údajné křivdy zde nejsou na místě. --Chrz (diskuse) 26. 6. 2025, 18:33 (CEST)
O nich se tu ale nejedná. A slova jako "ublíženectví, křivda", která používáte, když mi je předhazujete (opravdu? nebo jen špatně čtu mezi řádky), vnímám jen jako běžné položky ve vašem slovníku. To máte, jako když hrách na zeď házíte. Na mě tím dojem neuděláte, na druhé? - možná. Pokud půjde o to ukázat, jak vypadá diskuze skupinky Wikipedistů k tématu, stačí odkázat na tu novou diskuzi ke stránce Vyvěšování moravské vlajky, které jsem si tam teď všiml, do níž jste se již zapojil. --Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 18:51 (CEST)
@Pavel Fric: Ano, opravdu na Wikipedii používáme měřítko odlišné od očekávání skutečného zájemce o věc. Pro skutečné zájemce o jakoukoli věc je určena odborná literatura věnovaná této věci. Encyklopedie naopak slouží pro lidi, kteří chtějí základní informaci, uvedení do tématu a přehled. Kdybyste si to uvědomil, možná byste tady měl méně konfliktů a nedorozumění.--Jan Spousta (diskuse) 26. 6. 2025, 19:22 (CEST)
Pokud si myslíte, že k tomu přistupuji jako ke konfliktu a nedorozumění, potom bych k tomu takto neměl přistupovat, protože je to bezpředmětný přístup. Co nabízíte vy, řeči o tom, co Wikipedie je a není? Jistě, dokážete tímto přístupem některé čtenáře v jejich očekávání zklamat, co dál? Některé potěšíte. To je tak všechno, čeho můžete dosáhnout. Heslo bylo založeno na základě tematické kapitoly v hesle Moravská vlajka v roce 2017. Můžeme být spokojeni, že má za sebou úspěšně pomalu osm let. To je důvod k oslavě. A teď tu tedy máme i vás. --Pavel Fric (diskuse) 26. 6. 2025, 19:41 (CEST)
Diskuze se vedla pod lípou zřejmě z přesvědčení, že máte zakázáno diskuzi přímo pod článkem. Teď, když vidíme, že to není pravda, není potřeba debatu tříštit a je možné lípu opustit. --Chrz (diskuse) 27. 6. 2025, 08:51 (CEST)
Uživatel Jan Spousta mi napsal: == Významnost ==
Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Vyvěšování moravské vlajky. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení.
Bylo by potřeba doložit významnost i u případných souvisejících stránek. Jde o to najít kvalitní zdroje, ve kterých se akce popisuje jako taková, ne jenom jednotlivá vyvěšení či nevyvěšení moravské vlajky. Hezký den,--Jan Spousta (diskuse) 30. 6. 2025, 10:04 (CEST)
Můžete to pomoci vyřídit? Co třeba Motýlovy články: 1) MOTÝL, Ivan. Morava s ilegální vlajkou. Týden. Červen 2011, s. 14. ISSN 1210-9940. 2) MOTÝL, Ivan. Jak jsem urazil Moravany. Týden. Červenec 2011, s. 12–13. ISSN 1210-9940. 3) MOTÝL, Ivan. Nad Moravou vlálo 378 falešných moravských praporů. Týden [online]. 2012-07-05. --Pavel Fric (diskuse) 30. 6. 2025, 11:03 (CEST)
@Bazi, Pavel Fric: Děkuji za navrhované zdroje. Kolega Bazi na diskusní stránce článku citoval ještě jednoho Motýla, [6] a snad bychom to spolu s vašimi prameny za 2NNVZ mohli brát. Trochu mi vadí, že ty články se zdají být "na jedno brdo" a význam akce pouze zpochybňují. Bylo by vhodné mít ještě nějaký nezávislý pramen, který se k akci staví víc neutrálně, pokud něco takového existuje.--Jan Spousta (diskuse) 30. 6. 2025, 12:19 (CEST)
Na stránce https://zamoravu.eu/vyvesime/ (Iniciativa „Za vyvěšování moravské vlajky na radnicích“) jsou uvedeny materiály a jejich případné změny (Výzva) využívané v jednotlivých ročnících pro oslovení. Poskytují historii iniciativy (ze svého pohledu: "Mezitím se několik let usilovně bádalo v historii moravských symbolů."), mají své odborníky na věc a grafika. --Pavel Fric (diskuse) 30. 6. 2025, 13:19 (CEST)
@Jan Spousta Dobrý den, souhlasím, že současná podoba je skutečně problematická. Heslo by mělo obsahovat základní informace k významu a genezi aktivity, dále pak obecné zvyklosti jejího průběhu a některé důležité příklady. Současný text je plný marginálií a informací lokálního významu. Počet zapojených obcí v jednotlivých letech by bohatě stačilo pojednat formou přehledové tabulky, pokud jej tedy vůbec uvádět, když je v textu zároveň zpochybněna validita dat Moravské národní obce. Velké rozpaky pak ve mne vzbuzuje např. oddíl k obcím, které vlajku nevyvěsily. Opravdu má být encyklopedicky významné to, že nějaká obec se neúčastnila nějaké dobrovolné deklaratorní aktivity? To mi přijde skutečně bizarní.
Významnost samotnou bych nezpochybňoval, protože jde již o tradiční akci, která je široce rozšířená napříč Moravou.
Dovolím si závěrem upozornit na tematicky obdobný případ Vlajka pro Tibet, jehož rozsah a forma zpracování je v ostrém kontrastu. Není úplně ideální, ale rozhodně více odpovídá uměřenému pojetí tématu. --Krabiczka (diskuse) 26. 6. 2025, 19:56 (CEST)
Jenom aby bylo jasné, že "nesouhlasící" kolegové nejsou "sami", tak se k jejich kritice přidávám a podporuji případné konání kolegy Jana Spousty. --VasekPav (diskuse) 26. 6. 2025, 21:53 (CEST)
Lze provést úpravy, takže heslo bude rozsahem menší (kratší). Předpokládá se (v diskuzi je navrhováno), že fráze o počtu vyvěšených vlajek se zjednoduší na tabulku. Toto, anebo by se jednoduše smazala (ta čísla v tabulce asi nejsou zas tak zajímavá). Údaj o obcích, které jsou uvedeny v přehledu vyvěšujících, přitom však nevyvěsily, přijde uživateli Krabiczka bizarní. On zvláštní je, což je zajímavé. Přehled těchto obcí (ukázkový) může být z hesla jednoduše smazán. Vyvěšování moravské vlajky podle let, které výše popsaný úvod používalo z estetického důvodu, aby se daly smysluplně zařadit ukázky z daného ročníku, lze odkazovat jako k tomu účelu (galerie) založené samostatné heslo.--Pavel Fric (diskuse) 27. 6. 2025, 07:44 (CEST)
Tzv. ilustrativní obrázky
Nejnovější komentář: před 7 měsíci2 komentáře2 lidé v diskusi
Čas od času se setkám s článkem, který má hned v úvodu něco jako ilustrativní obrázek; naposled dnes Hypertext, nedávno Provázející učitel, ale asi i LGBT práva v Malawi. Podle mého názoru takové obrázky bez dostatečně doplňujícího/vysvětlujícího komentáře nepřidávají k článku žádnou encyklopedicky významnou informaci, někdy mi to připadá spíš jako pokus o prezentaci nějakého rádoby "výtvarného" díla vlastní výroby. Podobné je to i u fotografií, které s příslušným článkem nijak blíže nesouvisejí (např. zcela běžně se vyskytující vodní pták v článku o rybníku). Zejména u mobilních zařízení to navíc může zbytečně ztěžovat čtení textu. Já bych se klidně bez takových ilustrativních obrázků obešel, ale možná to ostatní vidí jinak? Dík za názory, --Xyzabec (diskuse) 1. 7. 2025, 15:04 (CEST)
Úplně nevím, proč spojujete různé příklady inlustračních obrázků, jako kdyby měly stejné problémy. Obecně vzato považuji za vhodné používat ilustrační obrázky k ilustraci abstraktního tématu. Je spíše otázkou výběru konkrétního obrázku, zda dokáže příhodně téma ilustrovat, případně potom popisku, zda je vhodně použit a dokáže vysvětlit souvislost, s jakou má obrázek téma ilustrovat.
V případě provázejícího učitele je popisek spíše nevhodný, protože z něj není srozumitelné nic. Že je na obrázku puclík, je vidět z obrázku samotného, ale popisek to nijak nevysvětluje. Podle sady obrázků nahraných týmž uživatelem i podle schématu smazaného pro nedoložení licence usuzuji, že se jedná o jednu ze složek většího schématu propojujícího více profesí, ovšem při použití obrázku bez kontextu to zřejmé a srozumitelné není, popisek "Puzzle provázející učitel/ka" tomu nepomáhá.
V případě hypertextu to taky moc srozumitelné není, ale u obrázku samotného nacházím popisek v angličtině "Several documents being connected by hyperlinks", což by po mém soudu mohlo po překladu dávat docela smysl v souvislosti s tématem. Ilustrace tak může být užitečná.
V posledním uvedeném příkladu mi přijde ilustrace jasná a srozumitelná. Téma pojednává o právech LGBT lidí v nějaké zemi, obrázek tedy spojuje LGBT symboliku se symbolikou dané země, která je vyjádřená slepou mapou. Pokud by to při neznalosti oné symboliky nemělo být srozumitelné, pak to lze explicitně vysvětlit v popisku, i když mi to přijde jako poměrně rozšířená znalost. --Bazi (diskuse) 1. 7. 2025, 15:31 (CEST)
David Woodard
Nejnovější komentář: před 7 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
Matně si vybavuju, jestli se něco podobného dřív neřešilo v tom smyslu, že "zaniklé" je to, co přestalo úplně existovat, zatímco "bývalé" je to, co existuje, ale změnilo to status (v tomto případě se třeba z obce stalo město, městská část, nebo co já vím). Viz dřívější podobnou diskusi na téma bývalé/zaniklé kostely. Ale možná by stálo za to přidat vysvětlení do úvodu stránky. --Bazi (diskuse) 1. 7. 2025, 22:41 (CEST)
Osobně bych obojí rozpustil v nadřazené Kategorie:Zaniklá sídla podle zemí. Takto vznikají jen zmatky a takové Tuskulum není v kategorii zaniklých obcí, ale jen zaniklých sídel. Jestli něco zaniklo zcela či se stalo něčím jiným (většinou částí jiné obce) není zase tak významné. A máme tam nedůslednosti. Hned první bývalá obce, která mně napadla (městská část, kde bydlím), tam není. Možná by se dalo uvažovat o kategorii pro sloužené a rozdělené obce. Ostatní případy bývalých obcí se mi zdají velmi podobné zániku. --Zagothal (diskuse) 2. 7. 2025, 16:25 (CEST)
Neaktivní Portál:Itálie
Nejnovější komentář: před 7 měsíci5 komentářů3 lidé v diskusi
Dobrý den, k takovému dotazu asi bude vhodnějším fórem toto: Commons:Hospoda U Commons. Jen letmo z ohlasů v okolí jsem zaznamenal používání nástrojů VicuñaUploader, Pattypan a dříve snad i Commonist. Každopádně by bylo záhodno nahrávat větší množství souborů pod svým zaregistrovaným uživatelským účtem. --Bazi (diskuse) 19. 7. 2025, 13:14 (CEST)
We are currently working on improvements to references – unfortunately one of our code changes last week briefly led to VisualEditor removing list-defined references under certain circumstances (phab:T400013 / phab:T400038). 49 pages on 7 Wikipedia language versions have been affected by the bug. Most of the edits have been fixed or reverted by community members already, thank you everyone for your support!
These are the articles on your wiki affected by the bug, in case you want to check them (especially the reverted changes, which might include content you want to re-introduce in the article):
Reverted:
Zákupy: A user apparently tried to update a reference with an archived version [7]
Velké Stínky: A user apparently tried to modify a reference [8]
Fixed: –
Still needs fixing: –
The bug has been resolved and the team is introducing additional cautionary measures in the code in the form of automated test cases (phab:T400052) so that this bug does not appear again. Let us know if you have any questions or if there’s anything we can support you with. Thanks and we apologize for any inconvenience this has caused you. --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 23. 7. 2025, 14:26 (CEST)
Thanks, good to know, there were some edge cases (like your edits) where it wasn't entirely clear if our bug was to blame for references getting removed or if this was just a user mistake while editing. Thanks for clarifying! :) --Johannes Richter (WMDE) (diskuse) 24. 7. 2025, 13:45 (CEST)
Změna označení panovníka v přímé citaci zdroje
Nejnovější komentář: před 6 měsíci2 komentáře2 lidé v diskusi
Úprava hesla Moravská orlice. Myslím, že není vhodné měnit označení panovníka v převzaté citaci podle jiného způsobu řazení. Po provedení změny z "Bedřicha IV." na "Bedřicha III." citace v hesle vypadá takto, v čemž se liší od originálu, z něhož je převzata: "Na rozdílnost názoru na správnou podobu šachování orlice ve znaku Moravy poukazuje článek Vincence Brandla z roku 1886: „Známo jest, že různý panuje názor, jaké barvy na zemském znaku markrabství Moravského vlastně býti mají? V tom se shodují všichni, že zemský ten znak obsahovati má korunovanou, v pravo hledící orlici v modrém poli; v tom však jest různice, mají-li totiž kostky na té orlici býti červené a bílé, či červené a žluté? Vizme, jak takový spor povstati mohl. ...“, pokračuje: „... Nastává otázka, kterak to přišlo, že od několika let se užívá v erbu zemském orlice červenozlatě kostkované? ...“ a uzavírá takto: „Uvážíme-li bedlivě výsledky, jež z uvedených námi údajů historických vyvoditi sluší, zdá se nám, že pravým erbem markrabství moravského jest jedině orlice červenobílá; ... ti, kteří místo bílé barvy žlutou míti chtějí, odvolávají se na něco, co nikdy v platnosť a život nevešlo, jelikož privilej císaře Bedřicha III. z roku 1462 od země moravské uznán nebyl, jinak by již v druhé polovici patnáctého, po celé šestnácté, sedmnácté, osmnácté století až do roku 1811 země místo červenobílé jistě byla užívala červenožluté orlice.“[1] Císař Fridrich III. Habsburský je sice Vincencem Brandlem označován jako Bedřich IV. (viz číslo za Fridrichovým jménem), a přitom jako IV. je označován v roli římského krále, viz heslo k němu, ale takto to prostě Vincenc Brandl napsal.
↑Obzor – List pro poučení a zábavu – IX. ročník 1886 – Zemský erb čili znak markrabství Moravského – Píše Vincenc Brandl [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
Obecně bych asi doporučil neřešit takové jednotlivosti tady Pod lípou, ale na diskusní stránce ke konkrétnímu článku. V případě neshody je pak možné na probíhající diskusi upozornit na stránce WP:3N a získat tak vyjádření dalších wikipedistů či wikipedistek. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2025, 16:12 (CEST)
Tmavý režim a o přístupnosti obecně
Nejnovější komentář: před 6 měsíci8 komentářů4 lidé v diskusi
Tl;dr (ve zkratce): Pokud používáte nový (výchozí) vzhled, zapněte si tmavý režim a hlaste nebo opravujte problémy se zobrazením.
Zdravím kolegy.
Poté, co vývojáři dokončili práci na novém vzhledu Wikipedie (který česká Wikipedie používá jako výchozí od roku 2023), pustili se do implementace tmavého režimu, jedné z nejžádanějších funkcí Wikipedie pro čtenáře [10][11][12][13][14][15][16]. V současné době si ho na české Wikipedii mohou zapnout pouze přihlášení uživatelé, zatímco na jiných Wikipediích (např. anglické nebo slovenské) je dostupný i pro nepřihlášené čtenáře. (Aktivuje se po kliknutí na ikonu brýlí nahoře volbou „Barva (beta)“ → „Tmavá“.)
Změnu, kdy si ho budou moct zapnout všichni čtenáři i tady, vývojáři podmiňují nízkým množstvím problémů s čitelností (zejména kontrastem textu) ve srovnání se světlým režimem u momentálně nejčtenějších článků. Toho se v uplynulých týdnech podařilo docílit, ne však úplně korektně (srov. {{autoritní data}}) a navíc se sleduje jen malá podmnožina článků. Projít celou Wikipedii není v silách jednoho člověka, proto se tímto obracím na ostatní wikipedisty, kteří při své činnosti na Wikipedii otevřou větší množství stránek (nebo třeba mají jeden nebo více „svých“ oblíbených/výstavních, u nichž si přejí mít co možná nejvíce věrnou tmavou verzi). Pokud v tmavém režimu objevíte nějaký prvek (např. šablonu), který není v tmavém režimu čitelný (např. obsahuje tmavě šedivý font na černém pozadí), přidejte ho prosím na tento seznam nebo ho rovnou opravte.
Prevence: Neměnit výchozí barvu fontu ani jeho pozadí (barevné pruhy). Tmavý režim pak funguje sám od sebe. Tabulky by měly používat jednotný styl class="wikitable", na kterém obvykle není potřeba nic měnit.
Používat barvy z doporučené palety nebo tzv. tokeny, které mění barvu elementu v závislosti na použitém barevném schématu. Barvy z palety byly pečlivě vybrány tak, aby udržovaly vysoký kontrast s barvou běžného textu nebo odkazů.
Vždy definovat styl (barvu) pozadí a popředí současně. Například pokud je text čitelný pouze na bílém pozadí, je nutné buď vynutit toto pozadí vždy, nebo použít odpovídající token. V takovém případě může být nutné pomocí class="notheme" úplně vypnout aplikaci tmavého režimu. Šablona {{Zvýrazňovač}} je tomu přizpůsobená.
Místo inline stylů (style="..." nebo bgcolor="...", který je roky zastaralý) používat TemplateStyles (či celoprojektový stylopis), zejména prostřednictvím CSS. To má dvě výhody: 1) Úplná kontrola vzhledu v konkrétním barevném schématu. 2) Deaktivace pomocných pravidel, pomocí nichž je v tmavém režimu vynucena černá barva textu tam, kde existuje nestandardní pozadí.
Přidat class=skin-invert-image k obrázkům, které to vyžadují (na obrázky nelze tmavý režim aplikovat plošně).
@Matěj Suchánek Toto by bylo dobré překlopit do Nápověda:Tmavý režim. Není to ale moc laicky srozumitelné. Chápu asi první a poslední bod, to by šlo doplnit do nápověd k tabulkám a obrázkům. Částečně chápu druhý bod, to by asi bylo potřeba dát do Wikipedie:Tabulka barev. Jinak spíš tápu, co je ten „token“, kde použít class="notheme", kde a jak TemplateStyles? Možná mě to nemusí zajímat, ale to z textu také nepoznám. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 7. 2025, 20:40 (CEST)
Díky za zpětnou vazbu. Uznávám, že ty body jsou spíš pro kolegy, kteří si s šablonami a wikitextem rozumí trochu lépe. To hlavní je informovat ostatní, jak na tom s tmavým režimem momentálně jsme a s čím je potřeba pomoct, a trochu zvýšit povědomí o principech přístupného webu. Postupy tedy nechávám sbalené.
Co se nápovědy týče, ta by teď v podstatě tlumočila odkazovaná doporučení (byť vidím přínos i v určitém lidštějším převyprávění, o to jsem se ostatně pokusil). Nebo by se v podstatě dala shrnout do sdělení, které už různě po stránkách nápovědy nalezneme: „V naprosté většině případů si vystačíte s předdefinovanými třídami. Jednotný vzhled Wikipedie je důležitý!“ --Matěj Suchánek (diskuse) 22. 7. 2025, 22:28 (CEST)
A koukal na to i nějakej designer? Já jen že ta kombinace bílá černá je extrémní kontrast (byť pro přístupnost je to asi nejsprávnější). --frettie.net (diskuse) 24. 7. 2025, 14:35 (CEST)
Díval jsem se na jiné weby a mnohé mají kontrast v tmavém režimu ještě větší. Namátkou: YouTube 17; X.com 17,2; iDnes 18,7; ChatGPT 16,1; Reddit 11,2; Instagram 14,4; Wikipedie 15,6 (maximum je 21). Ve skutečnosti to není úplně bílá na úplně černé, ale o trochu méně syté barvy. --Matěj Suchánek (diskuse) 25. 7. 2025, 08:30 (CEST)
Good point. Bílé písmo na černé nikdy nebude zrovna příjemné pro oči. Chce to zelený (#00FF00) text a červené (#FF0000/CC0000) odkazy, jako v Total Commanderu. (Možná není řeč o desktopu, každopádně na PC s W*ndows to celkem snadno řeší motiv 'Vysoký kontrast', který lze pěkně doladit (ač se tím také dosti omezí grafická přívětivost, a někdy i použitelnost webu)). --Osidor (diskuse) 30. 7. 2025, 11:55 (CEST)
Zelená na černé (na úplně černé) má vysoký kontrast, skoro takový jako bílá. (Mimochodem sháním dobrou zelenou pro šablony typu {{subst:urgentně upravit}}.)
Červená má dostatečný kontrast jenom ta nejsytější (odkaz #1, odkaz #2).
Nejnovější komentář: před 6 měsíci17 komentářů7 lidí v diskusi
Dovolím si upozornit na tuto editaci:
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kutn%C3%A1_Hora&curid=305254&diff=25089950&oldid=25088044
Před časem se tu o tom debatovalo a nemám dojem, že by došlo ke shodě. Nemyslím si že u takto významného historického města by měl být po staletí používaný historický název vymazán bez náhrady. Smysluplné samozřejmě je přesunout ten německý název do nějakého oddílku historickým názvům věnovaného, odstranění historického názvu zcela bez náhrady bych ale v případě obdobně významných historických měst považoval za vandalismus. Ostatně, zadání slova "Kuttenberg" do Googlu dává 726 000 výsledků. --Šandík (diskuse) 29. 7. 2025, 21:09 (CEST)
Podle argumentu, že tam mají být významné historické názvy, by tam potom ale muselo být také "Cutta", "Hory kutné" nebo "Mons Cutna". To by podle mě hned tu první větu udělalo úplně nečitelnou. Že je Kuttenberg na internetu hodně často, se dá vysvětlit tím, že je to tradiční název města v němčině, a nic jiného z toho podle mě neplyne - tady píšeme českou Wikipedii. Myslím si zkrátka, že takovéto lehce esoterické informace z dávné historie do článku patří, ale měly by být v kapitole o názvu města, jeho dějinách a/nebo v infoboxu. Ne je strkat hned do samého úvodu, když drtivou většinu lidí asi nezajímají.--Jan Spousta (diskuse) 29. 7. 2025, 21:57 (CEST)
Vůbec netvrdím že to má být hned v první větě, naopak jistě nemá, vadí mi ale že to někdo smaže aniž by vytvořil oddílek o historických názvech, kam to jednoznačně patří. --Šandík (diskuse) 29. 7. 2025, 22:09 (CEST)
Napsal jsem to do úvodních pasáží kapitoly o historii, tak tam to snad vydrží. Myslím, že do samotného úvodu článku to nepatří a působí to tam rušivě až provokativně.--Jan Spousta (diskuse) 30. 7. 2025, 08:56 (CEST)
@Zagothal: Je to takový divný zvyk české Wikipedie, který se tu rozmohl už strašně dávno. Bylo by potřeba, aby někdo přidal příslušné parametry do infoboxu, a tam to pak nějakým botem přenesl... U té Slezské Ostravy se dá říct, že tam byl silný polský a německý živel před válkou, takže je aspoň nějaký argument polské a německé názvy v úvodu článku uvádět, ale Kutná Hora byla vždycky převážně česká.--Jan Spousta (diskuse) 30. 7. 2025, 15:28 (CEST)
Ehm, to označení Polská/Slovanská Ostrava vzniklo jako odlišení od Moravské/Německé Ostravy (kde je správně uvedeno i Mährisch Ostrau). Byla převážně slovanská. Ta Kutná Hora je trochu jiný příklad. Ale i tam je prokazatelné používání německého názvu. Ale budiž, že je to teď v Historii. Celkově to není divný zvyk ty historické názvy používat. A není jen České Wikipedie: Zittau (oberlausitzisch: Sitte, tschechisch Žitava, polnisch Żytawa, sorbisch Žitawaⓘ/?, slawische Ableitung von Roggen, Getreide (z. B. sorbisch žito)) ist eine Hochschulstadt im Landkreis Görlitz. --Zagothal (diskuse) 30. 7. 2025, 15:45 (CEST)
S tou "českostí" podle mého nemáte pravdu. Horníci byli zpočátku téměř výhradě německý živel a totéž platí o podnikatelích, kteří tu těžbu ogranizovali a financovali. Totéž ostatně platí o Jihlavě a dalších hornických městech. Samozřejmě platí že v Kutné Hoře se během 14. a 15. především ten hornický živel minimálně z části bohemizoval a po husitských válkách se jazykově proměnily i ty podnikatelské rodiny. Ještě při založení Rudolfova pop olovině 16. století byl ale ten scénář zcela stejný. Horníci i podnikatelské rodiny byly německy mluvící (a mimochodem proto evangelické, resp. luterské. --Šandík (diskuse) 30. 7. 2025, 16:40 (CEST)
@Sandik: OK, souhlasím, ve středověku tam možná běhalo hodně Němců, a ještě předtím bychom tam možná našli Kelty. Ale to mi připadá jako už hodně stará historie na to, abychom ji zohledňovali hned v první větě článků o městech.--Jan Spousta (diskuse) 31. 7. 2025, 08:20 (CEST)
Netvrdím, že to má být v první větě. Vadí mi, když se to u historického města prostě smaže a nepřemístí do vhodného oddílku. Většinou jsou historické názvy hodně zajímavá věc a skutečně málokdy se název od založení vůbec nezměnil. Je to součást historie města úplně stejně jako gotický kostel nebo renesanční zámek. Zdroj k tomu je navíc on-line a ještě k tomu i dobrých osmdesát let po vydání většinou stále platí. --Šandík (diskuse) 31. 7. 2025, 18:50 (CEST)
Ahoj. Místopis píšu poměrně často a rád, a s názvy v jiných jazycích se potýkám často. V bývalé Jugoslávii používám třeba pro oblasti v Bosně a Hercegovině a částech Chorvatska, které byly do 90. let 20. století často v úvodu i přepisy do cyrilice, ve Vojvodině zahrnuji i maďarské názvy a samozřejmě i německé, pokud se vyskytují. Důvod, proč je uvádím a proč má smysl uvádět v případě Česka i názvy německé, je ten, že tyto názvy mají mnohdy význam také historický, tedy že se objevují ve starých zdrojích, mnohdy takových se kterými pracujeme i dnes. Je mi jasné, že mít uveden název v němčině v záhlaví vytváří zdání, že u nás stále platí druhý úřední jazyk. Možná by dávalo smysl nahradit řetězec německy: $1 za historicky v němčině: $1. To by bylo jasnější a více by to plnilo svůj účel. Aktron (✆|✍) 31. 7. 2025, 08:51 (CEST)
Pokud není název v textu rozveden více, připadá mi umístění na začátku textu jako nejméně problematické. Pokud je důsledně v závorce, náhledy článků / mobilní náhledy jej nezobrazí, takže zas tak neruší. Převod na formulace „historicky“ vytváří falešný dojem upřesnění informace, ačkoliv je to bez rozvinutí textu např. v samostatné sekci jen výplňové slovo. Navíc nekompatibilní s šablonami {{cj}}{{vjazyce2}} apod. (A jinak většinový úzus je bez dvojtečky). — Draceanediskusepříspěvky2. 8. 2025, 18:47 (CEST)
Zatím jsem vrátil. Prodiskutujme to zde, ale účet, jehož jediným příspěvkem je prosazování jím preferované podoby v jediném článku, podle mě není relevantním zdrojem takové diskuse (WP:NEKIT). — Draceanediskusepříspěvky3. 8. 2025, 16:00 (CEST)
Nejnovější komentář: před 6 měsíci13 komentářů8 lidí v diskusi
U mnohých článků máme věty typu: „XY se nakazil/a v lednu 2020 – květnu 2021 covidem / nemocí covid...“. Ačkoliv jsou v drtivé většině doložené, považuji podobné věty za jisté pomníčky doby pandemie, které však v dlouhodobém horizontu většinou nejsou vůbec relevantní. Kloním se k tomu, že bych je ponechal pouze v případech 1) že dotyčná osoba na covid / v souvislosti s covidem následně zemřela 2) mělo to významný dopad na život dotyčného / jeho okolí (např. Zemanův covid a jmenování premiéra z „akvária“) 3) článek je tak rozsáhlý, že se jedna věta o covidu „ztratí“. Ostatní bych doporučoval z článků mazat. — Draceanediskusepříspěvky1. 7. 2025, 15:05 (CEST)
Ano, s redukcí těchto tvrzení souhlasím, až na případy ad 1, ad 2 ani u rozsáhlých článků (ad 3) nevidím důvod, proč onemocnění covidem nějak zvýrazňovat. --Xyzabec (diskuse) 1. 7. 2025, 15:14 (CEST)
(Ping nedorazil, je spolehlivější editace oddělovat.) Vyplňuješ „Regexp filter“ s popisem „Only show titles/labels matching the regular expression“. Tedy filtruješ názvy stránek. Ale tebe zajímají obsahy stránek.
Pole Kterákoliv z těchto stránek: (záložka Šablony a odkazy, řádek Odkazuje na) je citlivé na velikost počátečního písmene (zřejmě proto, že na Wikislovníku se malé a velké písmeno rozlišuje). Takto zapsáno to dává 72 výsledků. Když dám počáteční písmena velká, dá to 210 výsledků. --Marek Genius (diskuse) 22. 7. 2025, 19:20 (CEST)
Nevidím důvod proč takovou informaci v článku uvádět, kromě případů odpovídajících zhruba možnosti 2 např. zmíněná hradní šaráda s akváriem nebo případ Borise Johnsona. To zaplevelení článků je očividný důsledek uměle vyvolané celospolečenské hysterie, na kterou krátkozrace a nepřekvapivě naskočili i někteří editoři wikipedie (což někteří v takových případech běžně dělají). --Kolomaznik (diskuse) 30. 7. 2025, 22:32 (CEST)
Nejnovější komentář: před 6 měsíci41 komentářů12 lidí v diskusi
Když se tu výše řešily německé názvy měst v úvodu článků, napadá mě podobný případ s články o historických osobách, u nichž je IMHO poněkud necitlivě uváděno hned v úvodu jméno uvedené v matrice a doložené taky tou matrikou coby primárním zdrojem. Bez ohledu na to, jestli to jméno kdy kdo vůbec použil nebo jak je v souvislosti s osobou známo (po mém soudu spíše naprosto neznámo). Zdá se mi to jen jako genealogická libůstka pátračů v matrikách, ale encyklopedická hodnota takového údaje je mizivá. Nechť je to klidně uvedeno v podrobné části článku, kde má být (je-li dostatečně podrobný) rozepsáno, kdy kde a do jakých rodinných poměrů se osoba narodila, tam může být klidně matriční záznam a celé to jméno, když to někoho baví, ale psát hned v úvodu článku "Eleonora hraběnka Kounicová, křtěná Eleonora Marie Alžběta, rozená Voračická-Bissingen z Paběnic" vypadá jen jako samoúčelný jazykolam bez užitku. Co o tom soudí komunita? --Bazi (diskuse) 2. 8. 2025, 11:56 (CEST)
Tohle asi řešit soukromě s kolegou M. Wolfem; jak vidno, je to zejména jeho specializace. (Samozřejmě pozor na vlastnění článků atp.) Osobně proti tomu nic nemám; v určité době zkrátka bylo ve zvyku mít víc křestních jmen. Mnohdy je to taková docela legrační výstavka jmen. Když tato módní libůstka pominula, postupně se pak přerodila v českou titulománii (s kterou se kolega @Kacir zavázal v IB (stylisticky) vypořádat, za což mu děkuji). V USA nebo Rusku je to, vzhledem k počtu obyvatel a „zaměnitelnosti“ jmen, nutnost dodnes (ač v případě USA se člověk většinou ani nedozví, jaké jméno se pod tou kterou iniciálou vlastně skrývá). Je mi jasné, že hlavním problémem je zde spíše slovo „křtěný“, který běžnému čtenáři může evokovat např. dnešní KDU-ČSL, což je samozřejmě velmi nepříhodné až nepěkné. Sežeňte si spřízněného kněze, a otitulujte se taky dalšími pěknými jmény. :) --Osidor (diskuse) 2. 8. 2025, 12:51 (CEST)
Co se týká dobových libůstek, ani ty akademické tituly v úvodu vůbec nevypisujeme, dáváme je do infoboxů a vzdělání rozvádíme v podrobné části článku. Někde jsou ta delší jména v kurzu, jinde ne, třeba u francouzských šlechtických generálů z doby prvního císařství (Marie-François Auguste Caffarelli du Falga) se kvůli tomu spojování jmen člověk ani pořádně nedozví, které je to hlavní a jestli tomu člověku běžně říkali Marie, Franto, nebo Gusto, obzvlášť když je potřebovali odlišit od nějakých deseti dalších sourozenců, ovšem když už se u někoho běžně ve zdrojích ta křestní jména vůbec neobjevují a je znám pod nějakým základním jménem, tak to IMHO do úvodu vypisovat nemusíme a nemáme, je-li to dohledatelné prakticky jen v těch matrikách.
Ovšem možností, jak to uchopit, může být víc a názorů taky, proto chci zjistit širší náhled komunity, jak takové věci řešit, nechci se přetahovat jen o podobu jednoho konkrétního článku s jedním konkrétním wikipedistou, který tyhle věci dělá. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2025, 14:19 (CEST)
Myslím, že je sice hezké, že někomu říkali Láďo, ale pro encyklopedii je lepší vědět, jestli to byl Ladislav, Vladimír či Vladislav. --Fion31 (diskuse) 3. 8. 2025, 21:14 (CEST)
Obecně souhlasím s Bazim, že uvádět v úvodu článku další křestní jména je zbytečné a spíše matoucí. Snad až na výjimky, kdy dotyčná osoba ta další jména užívala nebo je pod nimi známá třeba kvůli rozlišení (např. Ignác Jan Nepomuk Palliardi). --Xyzabec (diskuse) 2. 8. 2025, 14:39 (CEST)
Pokud dotyčný je znám a v literatuře uváděn pod těmi jmény a/nebo jsou nutná pro jeho odlišení od jmenovců (tj. pokud bylo více Eleonor Kounicových), tak do úvodu ano, jinak bych jimi úvod nezatěžoval a odsunul je do textu článku. Analogicky u Číňanů, kdy ti encyklopedicky významní používali více jmen, v úvodu zmiňuji pouze jedno hlavní a ostatní jména vypočítávám ve zvláštní sekci (např. Sü Ťie). U Neumanna je to vyloženě marginálie, která má být utopená v textu článku, nikoliv vypíchnutá v úvodu. Ovšem vidím to jako problém uspořádání článku, nikoliv jako "necitlivost" vůči dotyčné osobě, která přece svá jména neskrývala. --Jann (diskuse) 2. 8. 2025, 16:10 (CEST)
Obecně souhlas. V úvodu článku by asi mělo být jméno dotyčného uvedeno v běžně používané podobě. Problém je možná spíše v tom, že obvykle v článcích nebývá jiné místo k vypsání podobných podrobností. Ano, mohl by to být infobox, ovšem ten ze zase (minimálně psychologicky) limitující svou šířkou. --Šandík (diskuse) 2. 8. 2025, 17:19 (CEST)
V zájmu stručnosti úvodu by mě neuráželo, kdyby tam bylo pouze jediné (nejznámější) jméno a vše ostatní níže . Pokud není níže kam dát, tak prostě vytvořit nadpis "Život". Jsem ale zvyklý na přítomnost všech variant v úvodu a nikdy mi to nevadilo. Příklad: Marie Terezie. --Hrdlodus (diskuse) 2. 8. 2025, 21:17 (CEST)
Vidím to podobně jako Jann. Je dobré zvážit, jestli to příliš nezatěžuje úvod a jestli to je opravdu ona informace, kvůli které čtenáři článek vyhledávají. Pro mnohá léta ono křestní jméno bylo "úředním jménem" a taková se do článků vesměs snažíme vetknout (pokud jsme schopni je zjistit). Je též vhodné zdůraznit, že genealogické příručky (a dokonce si myslím, že se to týká i většiny biografických slovníků) se samozřejmě snaží uvádět úplná jména - takže i dost čtenářů je bude očekávat a požadovat, takže v citovaném případě je uvedené celé jméno zcela účelné. S tím souvisí, že řada šlechtických rodin používala nějaká oblíbené jména, takže v rámci málo generací mohla být celá řada stejně pojmenovaných osob (mají jedno stejné hlavní jméno, málokdy zcela stejné jméno úplné křestní) a tam opět úplné jméno slouží k vhodnému odlišení. V mnoha případech by nejjednodušší a nejpřirozenější bylo prostě užívané jméno (třeba dvě hlavní rodná jména a příjmení) použít jako název článku a hned v úvodu napsat ta třeba tři rodná jména s příjmením (tedy např. řešení jako je u Kateřina Vilemína Zaháňská, oproti citovanému výše případu, kde užívané jméno je zopakováno, pak uvedeno celé, takže se nám část informací opakuje a zbytečně okupuje "prestižní" část článku) - a všichni z toho pochopí, že tohle je to úplné jméno, nikoho to nezmate, dost čtenáře přesně tohle bude hledat, případně další okolnosti jmen pak lze uvést dále. --marv1N (diskuse) 3. 8. 2025, 17:21 (CEST)
No nevím, zrovna u rodů s oblíbeným jedním jménem se namísto různých dalších jmen rozmohlo číslování, obzvláště u těch hlavních pokračovatelů rodu. Jinak ale souhlasím, že v některých článcích máme název článku ve formě obvyklého jména a to je v úvodu rovnou rozepsáno do podoby celého jména, aniž by se to tam nějak speciálně rozebíralo. Nejen na příkladu Zaháňské, ale třeba taky Arnold Schwarzenegger má v úvodu uvedeno jméno ve formě "Arnold Alois Schwarzenegger". Pro někoho je možná právě cpaní těchto delších jmen do článků libůstka, ale přitom je to zcela nezdrojované, tedy neověřené a nevím o tom, že by to někdy někdo použil nebo bylo někde uváděno. Zdroj k Aloisovi nenacházím ani na enWiki, ani na deWiki. To bychom za takových okolností ani neměli vůbec uvádět, protože všude najdete jen Arnolda, nikde Aloise. Pak je tedy náš případ Eleonory Kounicové lepší aspoň v tom, že zdroj uvádí, ovšem opět problematický, protože se jedná o zdroj primární, my bychom měli dávat přednost sekundárním zdrojům. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2025, 17:36 (CEST)
Počkejte, to si děláte legraci? Jako že je vhodnější odkazovat na nějaký kdoví jak kvalitní článek než přímo na matriční záznam? Zvláště když už jsou dnes v drtivé většině digitalizované? Samozřejmě možná nejlepší je odkázat na obojí a chápu i důvody pro obecnou opatrnost při citování primárních pramenů, rozhodně mi ale přijde nesmyslné se jim vyhýbat. --Šandík (diskuse) 3. 8. 2025, 17:46 (CEST)
Ať si ušetříme podobné překvapené "legrácky", doporučuji WP:VZ. Jednak obecně nepatří zdrojování do úvodu, úvod má být shrnutím toho, co je podrobněji rozepsáno v článku (a tam zdrojováno), takže v úvodu by prakticky nemělo být nic, co dále v podrobné části článku není napsáno. Ale taky: "Užití většiny materiálů z primárních zdrojů vyžaduje netriviální dovednosti, zvláště v případě historických témat." Matriky jsou často pro běžného člověka prakticky nečitelné, někdy je to jako číst ručně psanou lékařskou zprávu. ;) Někdo odborně zdatný už by to měl nastudovat a publikovat svá zjištění v sekundárním zdroji, ten pak máme využívat pro psaní Wikipedie my, odkaz přímo do matriky je pak už jen tou nadstandardní libůstkou genealogů. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2025, 17:55 (CEST)
To samozřejmě chápu, ovšem představa že budu cokoli odborně publikovat jen proto, abych to pak mohl uvést na Wikipedii, je čiré sci-fi. Příprava odborného článku (alespoň u mě) znamená něco mezi týdnem a měsícem pilné práce, v závislosti na konkrétním rozsahu textu. Navíc často nemá smysl odborně publikovat jednotlivost, která nota bene jen reprodukuje konkrétní archivní záznam. --Šandík (diskuse) 3. 8. 2025, 18:11 (CEST)
Ano, rozhodně je nežádoucí něco odborně publikovat jen proto, abych to pak mohl dát na Wikipedii. Nejdřív by měl někdo publikovat bez ohledu na Wikipedii a pak my bychom to ze zájmu o Wikipedii měli najít a použít. Souhlasím i s tím, že nemá smysl odborně publikovat jednotlivost, ale když už někdo zkoumá život Eleonory Kounicové, tak nechť si k tomu shromáždí podklady, publikuje a pak to můžeme pro Wikipedii využít opět nejen pro nějakou jednotlivost, ale pro ten celek. Přijde mi podobně jako vám nesmyslné, aby kvůli podobné marginální libůstce, jako je jméno uvedené v matrice při křtu, někdo publikoval samostatný odborný zdroj a někdo jej samostatně dohledával a vpravoval do Wikipedie. V takovém případě by nejspíš šlo o věc, která nevyvolala natolik široký společenský zájem, aby vůbec do Wikipedie měla být zapsána. Wikipedie totiž nemá být nástrojem publikování originálního výzkumu. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2025, 18:30 (CEST)
Samotné jméno je nejzákladnější údaj o osobě. Jeho důležitost nemusí potvrzovat sekundární zdroj. Ale, pravda, dostáváme se na tenký led, pokud osoba vystupuje pod uměleckým jménem a oficiální jméno nikde neuváděla a média ho nezmiňovala. Nebo když si osoba změní jméno a teprve pak se proslaví. A týká se to i žen po svatbě.
Pokud dosud nikdo dané jméno nepublikoval, tak bychom ho neměli z matriky sami vytáhnout. Ale pokud už ho někdo publikoval, tak se můžeme odkázat také na primární zdroj. --Hrdlodus (diskuse) 3. 8. 2025, 19:55 (CEST)
To není jen otázka uměleckého jména. Je to otázka jména, pod kterým je osoba známa a s jakým je ve zdrojích běžně uváděna. Pokud se má tato forma jména lišit od toho, co někdo napíše do Wikipedie, vyžaduje to zdrojování, neboť se jedná o nezjevný údaj. Schwarzenegger např. v žádné z filmových databází nefiguruje jako Alois, a přitom to není umělecké, ale občanské jméno, pokud se nepletu. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2025, 20:02 (CEST)
Jak to, že nepublikoval? Matriky jsou publikovány on -line archivem po určité době. Sekundárním zdrojem jsou také jejich opisy, ale i fotokopie uveřejněné na internetu a také indexy matrik, které jsou digitalizované, případně nově indexované. Nemluvě o generálních rejstřících, které vychází knižně. --Fion31 (diskuse) 3. 8. 2025, 21:11 (CEST)
Takhle to, obávám se, nefunguje. I když byly matriky digitalizovány a zpřístupněny online (což se prakticky nijak neliší od dřívější možnosti náhledu do matrik v archivech, jen je to z hlediska technického snáze dostupné), nebyly nikdy zamýšleny jako materiály k publikování, nebyly tak připravovány a ani po té digitalizaci nedošlo k žádné jejich "redakční" úpravě v tom smyslu, že by někdo zkontroloval faktickou správnost informací apod. Matriky původně sloužily čistě k administrativním účelům, nejsou to žádné vědecké práce. Lze je sice považovat za hodnověrné v tom smyslu, že byly zpřístupněny věrohodnou institucí, ale tím ta věrohodnost víceméně končí. Právě jak je psáno v doporučení o věrohodných zdrojích, "užití většiny materiálů z primárních zdrojů vyžaduje netriviální dovednosti, zvláště v případě historických témat". --Bazi (diskuse) 3. 8. 2025, 21:30 (CEST)
To je bezpochyby pravda. Jen na okraj ovšem podotýkám, že matriky téměř není jak zkontrolovat. Pokud je v nich chyba, většinou jí stejně není jak odhalit, čili hodnověrnější zdroj až na sporé výjimky nemáme a mít nebudeme. --Šandík (diskuse) 3. 8. 2025, 21:33 (CEST)
V podstatě souhlasím. A my rozhodně žádnou takovou práci dělat nemáme, proto máme spoléhat na práci historiků a spol., kteří se nesnaží jen cíleně dohledat jeden konkrétní detail, aby ho plácli do článku na Wikipedii, ale studují nějaké téma nebo život osoby v celém širokém kontextu. Ale uznávám, že to už trochu odbíháme. Jde tu o to, že v úvodu článků bychom měli uvádět nejdůležitější relevantní a dobře prověřené informace, které jsou z věrohodných zdrojů ověřitelně popsané v podrobné části článku. Ať už to cpaní různých zkratkovitých ideologií do infoboxů politických stran (viz "vedlejší" téma), nebo cpaní jakýchsi dohledaných třetích až pátých křestních jmen do úvodu článku, v obou případech to považuji za nešťastné. --Bazi (diskuse) 4. 8. 2025, 00:53 (CEST)
@Marv1N Dobrý den, šlechtice bych opravdu považoval za specifickou skupinu, kde plné jméno není bez významu. Není totiž málo případů, kdy je zkrácená varianta výsledkem pozdější historiografické recepce a v době života popisovaných osobností se nepoužívala. Podobné je to v případě počeštěných jmen, viz třeba Jan Bedřich z Valdštejna, kterého bychom pod Bedřichem v 17. století hledali marně. Typograficky preferuji uvedení v kurzívě, protože je taková informace vizuálně jemně odlišena.
U občanských jmen to za nezbytné nepovažuji a vcelku souhlasím s návrhem Baziho, že jde v takových případech spíš o zatěžování hlavičky hesla. Pokud by byl zájem na zachování informací o plném křestním jméně, pak se mi jako dobrá varianta zdá přesunutí na začátek podrobnějšího textu. U mnoha hesel se tam zcela zbytečně opakuje informace o datu a místu narození, která je přitom uvedena již v úvodu hned za jménem. Tam by plné křestní jméno asi klidně být mohlo. --Krabiczka (diskuse) 3. 8. 2025, 17:54 (CEST)
Ano, to je určitě taky možná varianta. V Infoboxu by mohl být podobný parametr jako rodné příjmení, kde by údaj mohl být. --Krabiczka (diskuse) 3. 8. 2025, 21:44 (CEST)
Charakteristiku činnosti, profesní působení, rodinné vazby atp. samozřejmě je žádoucí a dokonce nezbytné podrobněji rozebrat, ale toho se vůbec nedotýkám. Jak byste ale chtěl podrobněji rozebírat datum a místo narození či úmrtí, aby nešlo jen o prosté opakování již uvedeného, co je navíc ještě v infoboxu a dole v kategoriích, to je mi dost záhadou. V odborném vědeckém psaní je takové zbytné mechanické opakování nežádoucí, protože jen uměle navyšuje celkový rozsah textu. V žádném dobře redigovaném odborném slovníku s biografickými hesly taky nic takového nenajdete a každý solidní odborný redaktor to v korekturách navrhne na zkrácení, nemá-li to nějaký zvláštní význam - což v této podobě opravdu nemá... --Krabiczka (diskuse) 3. 8. 2025, 23:59 (CEST)
Jenže článek na wikipedii je - záměrně - strukturován jinak než biografické (nebo jakékoliv jiné) heslo v "dobře redigovaném odborném slovníku". Nikdo nezpochybňuje že se v typicky několikavěté/ několikaodstavcové/jednostránkové biografii uvedené v nějaké knize data a místa narození a úmrtí uvádějí pouze jednou. V biografickém wikičlánku se však ideálně uvádějí jak v textu, tak v úvodu (který má být krátkým 1-3 odstavcovým souhrnem nejdůležitějších informací uvedených v textu) a znovu v infoboxu (který potřetí uvádí základní informace, tentokrát v ryze heslovité podobě). A ano, kdybychom na základě wikihesel chtěli vydat v knižní podobě něco podobného "dobře redigovanému odbornému slovníku", tak by bylo vhodné vynechat infoboxy i úvody (nebo u dlouhých článků naopak použít pouze úvody). --Jann (diskuse) 7. 8. 2025, 20:20 (CEST)
Naopak si myslím, že strukturně je to v zásadě dosti podobné, jen odpadá rozsahové omezení. Co se týče vlastního opakování, tak to není nutně jen o odborném psaní, ale o nějakých stylistických standardech obecně. V podstatě doslovné opakování téhož jen o pár řádků níže, aniž by to bylo nějak rozvedeno a obohaceno, je klasická stylistická neobratnost. Většina úvodů biografických hesel totiž sestává z jednoho odstavce o pár větách a v takových opakování údaje o datu a místu narození prostě smysl nedává. A neúčelné opakování obecně zbytečně znepřehledňuje text pro čtení. Ale pokud to má výkladový význam, pak je samozřejmě zopakování či připomenutí něčeho již uvedeného v pořádku, aby nedošlo k nedorozumění. --Krabiczka (diskuse) 7. 8. 2025, 21:28 (CEST)
@Marek Genius: Nejsem si vědom obecného pravidla (může to být moje neznalost), ale osobně považuji data a místa narození a úmrtí v dalším textu za nadbytečné, jsou-li již v první větě a infoboxu (i když nebojuji a nemažu). Samozřejmě jiná věc je, jsou-li dodány další údaje se zdroji, třeba datum pohřbu a hrob, u narození třeba narození dvojčat; v našem případě, budiž, i ta další křestní jména. Častý případ starších matrik, kdy je uvedeno jen datum křtu a nikoliv datum narození, řeším raději poznámkou hned v první větě.Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 8. 2025, 20:14 (CEST)
Příklad z praxe: Sám mám v křestním listu dvě křestní jména, jaké je to druhé bych se musel podívat - v životě jsem ho nepoužil :-). Byla to taková úlitba kmotrům/kmotrám či strýcům/tetám. Čili opravdu v úvodu nedává smysl a zejména při vyhledávání informací podle textového řetězce může být matoucí (s výjimkou osob, které více křestních jmen užívaly v dospělosti - typ Josef Václav Sládek). Souhlas s @Bazi, Krabiczka: Zdraví--Svenkaj (diskuse) 3. 8. 2025, 21:31 (CEST)
Jsem na tom obdobně, ale s tím, že mám o skoro 40 let méně (a tudíž většina mých známých ani netuší, že jsem křtěný) a to druhé tuším, jak zní, bo jsem si jednou křestní list u mamky našel. A s tou nejasností matrik souhlasím, Vytvářel jsem si rodokmen a radši jsem všechny jména, kde jsem si nebyl jistý počeštil a udělal si poznámku o jiných pravopisech (někdy jiný například u křtu a svatby), abych nemusel zjišťovat jazyk toho kterého předka (inu, jazykově smíšená oblast).
Celkově bych to uváděl, jen tam, kde to má význam jako několik dcer Marií Marie Terezie.
Marianna je vlastně Marie Anna. S počešťováním je problém, pokud chcete počešťovat češtinu. A tady hodně záleží na roce. Je Jíra i Jiřík, Marina Mariana i Marie případně Maria i Mařa, Ludmila i Lidmila, Jan, Ján o Johan. Já bych to raději moc neupravoval. --Fion31 (diskuse) 4. 8. 2025, 20:36 (CEST)
Dobrý den, jazyk matriky nemá na relevanci pramene žádný vliv. Matriky byly vedeny v některém z jazyků, který byl v dané době považován za úřední a osoba, která matriku vedla, ho ovládala na nějaké dostačující úrovni. Vyloučit tímto způsobem kompletní matriky ze sudetských oblastí před odsunem Němců, nemalou část českých židovských matrik, nebo starší novověké matriky jen proto, že jsou vedeny v němčině a latině, by bylo odborně neobhajitelné. K problému je třeba přistupovat jednotně, protože typově jde o konkrétní typ pramenů s jasnou charakteristikou obsažených údajů. --Krabiczka (diskuse) 3. 8. 2025, 21:50 (CEST)
Řekl bych, že nejde ani tak o jazyk (v tom smyslu, jestli česky, nebo německy) jako spíše o písmo a hlavně o zastaralost toho jazyka. I v případě mrtvého jazyka latiny jde o to, že ji dnes málokdo z běžného uživatelstva dokáže přečíst a vyzjistit z ní bez hlubšího zkoumání a pochopení náležité informace. Ale i česky psané matriky, jsou-li psané škrabopisem, těžko budeme luštit. Proto souhlasím, že nemá smysl to takto zjednodušovat na přípustný nebo nepřípustný jazyk. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2025, 21:54 (CEST)
@KrabiczkaSouhlas a doplnění: Já znám převážně české obce, které měly v půlce 19. století německy kurentem psané matriky. Příklad.
@Svenkaj, Krabiczka: Tak píše se to na stránce Nápověda:Úvod článku: „Úvod článku je část článku, která obsahuje encyklopedickou definici tématu a případně též shrnutí nejdůležitějších informací z dalšího textu.“ Dále se to tu v diskusích vícekrát psalo, ostatně i tady jen o pář řádků výše píše Wikipedista:Bazi: „Jednak obecně nepatří zdrojování do úvodu, úvod má být shrnutím toho, co je podrobněji rozepsáno v článku (a tam zdrojováno), takže v úvodu by prakticky nemělo být nic, co dále v podrobné části článku není napsáno.“ Na druhou stranu tam píše „prakticky“, tak třeba si myslí, že z toho existují výjimky. Mně je to asi jedno, jak to bude. --Marek Genius (diskuse) 10. 8. 2025, 22:16 (CEST)
Wikiexpedice Praha - výběr termínu
Nejnovější komentář: před 6 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
Milí wikipedisté a příznivci svobodného obsahu, rád bych vás pozval na jednodenní fotografickou akci Wikiexpedice Praha, která se uskuteční buď poslední sobotu v srpnu, nebo v některém zářijovém termínu – konkrétní datum vybereme podle vašich možností.
Dopoledne bychom se zaměřili na focenívilových čtvrtí Prahy, především Dejvic a Bubenče, kde je stále mnoho nenafocených Wikidata položek, zejména historických vil. Pro účely focení připravím mapové podklady nenafocených míst.Moje představa je, že se ráno sejdeme, domluvíme rozdělení oblastí (individuálně nebo po dvojicích) a vydáme se fotit.
Odpoledne se přesuneme do kanceláře spolku Wikimedia ČR, kde budeme společně nahrávat fotografie na Wikimedia Commons. Pokud bude mít někdo zájem pokračovat ve focení později, může fotografie nahrát i samostatně.
K účasti je potřeba mít vlastní fotoaparát nebo telefon s fotoaparátem, který je schopen pořizovat fotografie v dostatečné kvalitě. Pokud si nejste jistí, zda vaše zařízení bude vyhovovat, napište mi a probereme to individuálně. Pro pohodlné nahrávání fotografií je také vhodné vzít si vlastní notebook. Pokud vlastní počítač nemáte, dejte mi prosím předem vědět a pokusím se pro vás zajistit zapůjčení počítače od spolku. Spolek Wikimedia ČR uhradí náklady na cestovné hromadnou dopravou všem účastníkům, kteří pořídí a nahrají alespoň 25 fotografií z akce.
Akce se uskuteční při minimálním počtu čtyř účastníků.
Delinkování rozcestníků jako nechtěné nenápadné ale v důsledku možná i výrazné poškozování Wikipedie?
Nejnovější komentář: před 5 měsíci34 komentářů19 lidí v diskusi
Milí kolegové! Stále se po návratu na Wikipedii trochu rozkoukávám ale v rámci tohoto rozkoukávání jsem si mj. všiml podobných editací jako je tato[18] Kdo ji provedl v tuto chvíli myslím vůbec není podstatné. Motivace je asi taky jasná. Konkrétní provedení je ale úplně blbě! A to i v případě, že by požadovaný článek neexistoval. V tomto případě navíc existuje, byť ve velmi neuspokojivě podobě, a v daném rozcestníku je přímo uveden (Muzeální sbírka). Je to po mém soudu jistý fenomén, neboť podobných nenápadných delinků probíhá poměrně mnoho. Někdy mají smysl, protože jsou občas linkovány i naprosté triviality, mnohdy ale ne. Podle mého takovéhle delinkování Wikipedii poškozuje, protože její největší síla není jen ve shromážděných informacích, ale také v jejich provázanosti. Pokud o dané věci článek zatím neexistuje, budou po jeho sepsání tyhle zbytečně odstraněné odkazy dosti chybět... Nebo se pletu? Prosím, vysvětlete mi to, nebo mě prosím odkažte na vhodné pravidlo. Pokud k tomu snad žádné pravidlo není, navrhuji toto: "Při likvidaci odkazů na rozcestníky je nutné odkaz pokud možno vždy přesměrovat na konkrétní článek. Smazání odkazu je až zcela krajní a většinou nevhodné řešení a měl by jej rozhodně provádět, v oblasti o níž článek pojednává dostatečně zkušený editor." --Šandík (diskuse) 14. 8. 2025, 12:38 (CEST)
@Sandik: Když už hovořím o něčí konkrétní editaci, bývá slušností dotyčného na to upozornit.
Motivace je asi taky jasná. – Opravdu?
Konkrétní provedení je ale úplně blbě! – Opravdu?
Podle mého takovéhle delinkování Wikipedii poškozuje – To je jeden názor, můžou existovat i jiné názory. Tím neříkám, že nechybuji, jen zkrátka jsem v tomto konkrétním případě v daný okamžik vyhodnotil, že odkaz na jiný článek zde není žádným velkým přínosem. --Harold (diskuse) 14. 8. 2025, 12:46 (CEST)
Pardon za neuvedení, chápal jsem to jako konkrétní příklad typu editace, kterou mám na mysli. Nicméně proto to házím sem, abychom o tom mohli diskutovat jako o určitém fenoménu, který se rozhodně netýká jen jednoho článku. --Šandík (diskuse) 14. 8. 2025, 12:58 (CEST)
Všiml jsem si toho na angl. wiki, kdy některé články jsou krásně modré, ale jen proto, že se (možná záměrně) nelinkuje na neexistující články, se kterými by to tak hezky už nevypadalo. Podle mého to jde proti smyslu wiki.--Kixx (diskuse) 14. 8. 2025, 13:37 (CEST)
To ně už párkrát vytočilo, když jsem hledal kontext při překladech. Ale je to jiný projekt a mají svá pravidla, my zase nedovolujeme prakticky vůbec EO v textu (na enwiki běžné odkazy na třeba právní dokumenty) či používat jako pomocný zdroj cizojazyčné wiki (jako v jisté míře třeba dewiki). --Zagothal (diskuse) 14. 8. 2025, 17:50 (CEST)
Obecně: Účelem odkazů není mít "každé druhé" slovo modré/červené. Odkazovat se má smysluplně, pokud je termín běžnému čtenáři neznámý, pokud přináší nějaké hlubší informace k tématu původního článku, apod., aby byl onen odkaz jakýmsi zvýrazňovačem. Bohužel v pravěkých dobách české WP před dávnými desetiletími se v článcích ve velkém odkazovalo na naprosto cokoliv (jen proto, že to šlo). A bohužel do dneška nám tento stav v článcích, které nebyly od té doby nějak zásadněji upraveny, často zůstal. Takže důležité odkazy se pak naprosto ztrácí v moři odkazů na dveře, čtverec, boty, 2002 a 14. červen. V průběhu věků se k tomu ještě nabalily tisíce odkazů na rozcestníky (z více důvodů), které se teď v poslední době snažím odstraňovat (buď odmazáním, nebo odkázáním na správný článek – dle vlastního vyhodnocení v konkrétních případech).
Řešit odstraňování nevyhovujících (!) odkazů pravidlem a ještě to omezit (!) na osoby, které údajně mají být v tématu konkrétního článku nějak zkušené (na základě čeho?), mi přijde poněkud mimo ducha otevřené encyklopedie. Jakýsi hodně zvláštní kanón na vrabce. Pokud má někdo pocit, že je v konkrétním článku odkaz na jiný konkrétní článek potřebný, nechť na dané místo vloží správný odkaz. --Harold (diskuse) 14. 8. 2025, 14:13 (CEST)
Ovšem muzejní sbírka přece není obecný pojem. Ne každý si pod tím asi dokáže něco konkrétního představit. Nebo ano? Jako člověk, který má k muzejnictví blízko, to zřejmě neumím úplně posoudit, ale nepřipadá mi to ani trochu triviální. Stejně tak jsem myslím včera řešil odstranění odkazu třída z článku o filozofickém pojmu, namísto jeho změny na třída (filozofie), případně pojmu souvisejícího (řekněme třída (metodologie)). --Šandík (diskuse) 14. 8. 2025, 14:20 (CEST)
Budu citovat sám sebe: Pokud má někdo pocit, že je v konkrétním článku odkaz na jiný konkrétní článek potřebný, nechť na dané místo vloží správný odkaz. A ještě o pár řádek výše: Tím neříkám, že nechybuji, jen zkrátka jsem v tomto konkrétním případě v daný okamžik vyhodnotil, že odkaz na jiný článek zde není žádným velkým přínosem. Je to zkrátka subjektivní. Víc k tomu asi nemám. --Harold (diskuse) 14. 8. 2025, 15:45 (CEST)
@Sandik: Červené odkazy s rozlišovači jsou problematické, protože dopředu nevíme, pod jakým názvem článek vznikne. Pak se stává, že dejme tomu článek Třída (filozofie) [[Jan Novák (malíř)]] již léta existuje, ale v článcích je pořád červený odkaz na Třída (metodologie) [[Jan Novák (umělec)]] nebo na [[Jan Novák (1961)]] a nikdo to neopraví. --Marek Genius (diskuse) 14. 8. 2025, 21:20 (CEST) Škrtnuto, lepší příklad: --Marek Genius (diskuse) 15. 8. 2025, 00:51 (CEST)
Nesouhlasím s Sandikem, na rozcestníky se neodkazuje. V upravovaných případech jsou odkazy na rozcestníky nevhodné či často nadbytečné. --Wikipedista:BobMd|p14. 8. 2025, 14:19 (CEST)
Rozhodně nepožaduji zachování odkazů na rozcestníky. Požaduji jejich přesměrování na adekvátní pojmy (byť i v podobě neexistující stránky) namísto prostého smazání. --Šandík (diskuse) 14. 8. 2025, 14:22 (CEST)
Delink byl samozřejmě v pořádku. Pokud už píšeme v kategoriích „poškozování“, tak tím poškozujícím článek byl naopak odkaz na nicneříkající rozcestník, nadbytečný a matoucí. A rozhodně by neměl být nahrazován ani linkem na potenciální obecné heslo o sbírkách, protože je to přesně přístup, který byl odmítnut. Odkazují se klíčové a specifické, přesné pojmy, nikoli obecně známá a běžná slova, WP:KO. Stejně tak komunita odmítla linkování v rozcestnících, kde se odkazy má šetřit (Následuje upřesňující popis … ve kterém se odkazy používají jen výjimečně). Wikipedie není modrá totalita, aby se čtenář ztrácel v moři odkazů.--Kacir14. 8. 2025, 14:47 (CEST)
@Sandik Co všechno se tady nezažije! Kolega se ještě ani nerozkouká, a už nařkne Harolda z poškozování Wikipedie. Jestli byste se, kolego, neměl od Harolda spíše něčemu přiučit, třeba citu pro podstatné a nepodstatné. Zkuste to. Dík. --KPX8 (diskuse) 14. 8. 2025, 17:26 (CEST)
Vycházím z toho, co zde bylo běžné před sedmnácti lety. Samozřejmě je fakt, že tehdy každý linkoval i chleba s hořčicí a že to bylo místy takřka ujeté. Ale právě proto jsem založil tohle téma, abych to s vámi probral. A možná to bude užitečné nejen pro mě. Za veškeré reakce a odpovědi samozřejmě moc díky! --Šandík (diskuse) 14. 8. 2025, 17:43 (CEST)
@Sandik: Máte pravdu, že dříve se vnitřní odkazy využívaly daleko více než teď. Taky mi chvíli trvalo, než jsem zjistil, že frekvence odkazů se změnila. Ale aniž bych se teď díval, jak přesně se to píše v pravidle, tak podle mě mají vnitřní odkazy smysl ve dvou případech: když jde o nějaký ne až tolik známý pojem, vlastní jméno apod. A když se jedná o související téma, například pes je obecně známý pojem, ale v článcích vlk nebo kočka má podle mě jeho odkázání smysl, protože je velká šance, že jej bude někdo hledat. Sbírka je podle mě dobře známý pojem, i malé dítě ví, co je to sbírka a že v muzeích jsou sbírky. --Marek Genius (diskuse) 14. 8. 2025, 21:16 (CEST)
V něčem vaše rozhořčení chápu. Obecně by se nemělo na rozcestníky odkazovat, ale žel někdy jsou rozcestníky více výkladovým článkem. Příkladem budiž Atribut, který neumožňuje rozumně odkázat na ten obecný*/filozofický smysl. Co v takovém případě navrhuje komunita. Já bych navrhl, přidat do rozcestníku červený odkaz a na ten odkázat. A doufat, že jednou to někdo zamodří. --Zagothal (diskuse) 14. 8. 2025, 17:44 (CEST)
S návrhem nesouhlasím. Jsou totiž rozcestníky a rozcestníky. Jedny se dají opravovat snadno a odkazy na ně jsou obvykle v jednotkách. A pak jsou ty druhé, kde to právě tak snadné není, takže jejich zpětné odkazy postupně rostou do desítek nebo stovek. Často jde o běžná homonyma či polysémii, jako třeba sbírka, třída, linka, proces, prvek, uživatel...
Naopak souhlasím s Haroldem, že některé články jsou odkazy přesycené, takže hromadné likvidování odkazů na tento „typ“ rozcestníků považuji spíš za potřebný (jednorázový) úklid než za škodu. Nikomu totiž nic nebrání najít si rovnou všechny (protože proč se omezovat jen na ty, které nám vzal H.?) výskyty daného slova a vesele doplňovat odkazy podle svých představ. --Matěj Suchánek (diskuse) 14. 8. 2025, 17:46 (CEST)
V obecné rovině jsou články, v nichž odkazy chybí, a jiné články v nichž odkazy přebývají. Haroldovi patří dík, že se takové drobné sisyfovské práci na opravě odkazů věnuje. K uváděnému příkladu: delink byl naprosto v pořádku, a navrhovaná náhrada odkazu na sbírku odkazem na muzeální sbírku by byla - dle mého soudu - jen nepatrným zlepšením, protože když v něčí biografii hovoříme o sbírkách nějakého muzea, tak neodkazujeme ani obecný pojem sbírka, ani na muzeální sbírku, ale odkazujeme to konkrétní muzeum - a až v článku o muzeu může být případně odkaz na termín "muzeální sbírka". Pokud by ovšem existoval článek o právě té konkrétní sbírce, pak odkážeme na ni, ale pak už nikoliv na muzeum. (Když jsem chtěl odkaz na muzeum doplnit, uviděl jsem, že kolega Sandik to již udělal - výborně; ale vložil i odkaz na muzeální sbírku - jak píši, imo nadbytečný. Ovšem v článku takových nadbytečných odkazů zralých na delink vidím desítky...) PS. Analogicky zmíníme-li někde dobu vlády císaře Karla IV., tak odkážeme na Karla IV., nikoliv však na císaře (ten bude odkázán v článku Karel IV.) ani na vládu (ta bude odkázána v článku císař) ani na dobu. --Jann (diskuse) 14. 8. 2025, 19:42 (CEST)
Dobrý den, vše podstatné už v zásadě zaznělo. Důležité je nezapomenout, že účelem modrých wikilinků je, aby čtenáře přehledně dovedly na další navazující informace k souvisejícím tématům. V tom je ale problém rozcestníku, protože ten nevede na konkrétní informace. Pro jeho použití jako odkazu v textu by musely být nějaké hodně dobré důvody.
Taky mám mnohdy dojem, že je odkazů v mnoha heslech příliš, přičemž řada z nich jsou odkazy triviální, zbytečně nepřesné, nebo duplicitní. Je tedy určitě dobře, když se hesla vhodným způsobem pročišťují a činí se pro čtenáře přehlednější bez zatížení věcmi, které v nich nejsou potřebné a reálně užitečné. --Krabiczka (diskuse) 14. 8. 2025, 21:56 (CEST)
Předně bych chtěl Šandíkovi vyjádřit uznání, za projev vysoké sociální inteligence v tomto tématu, přestože musel být při čtení frustrován.
Na odstraňování odkazů na rozcestníky je shoda. Na náhradě za konkrétní odkaz též. I na tom, že se nemá odkazovat na triviality.
Neshoda je na určení, co má smysl prolinkovat. A vzhledem k subjektivitě a vzhledem k různému pojetí editorů, co vše linkovat, to přesně vyjasněno nebude nikdy.
Shrnutí:
a) Do pravidla by se mohlo doplnit, že delink rozcestníku by měl být podle uvážení editora nahrazen konkrétním odkazem.
b) Neumím si představit pravidlo, že úpravy smí dělat jen zkušený editor.
c) Pokud chcete nechat posoudit, zda se delink bez náhrady provádí příliš často, bude nutné uvést hromádku příkladů (diff). Ale vyberte pouze křiklavé příklady, protože postačí jeden sporný, a diskuze se stočí přímo na něj. --Hrdlodus (diskuse) 15. 8. 2025, 10:26 (CEST)
Díky moc. Zkusím to především delší dobu sledovat. Moje vystoupení tady bylo ukvapené a navíc pitomé tím, že to vypadá, jako útok proti Haroldovi. Za těch 17. let co jsem na Wikipedii nebyl obecně asi opravdu pokleslo množství odkazů v textech a současné nakládání s nimi je nakonec asi rozumnější než tehdejší. --Šandík (diskuse) 15. 8. 2025, 19:37 (CEST)
Záleží i na tom, jak se edituje daný článek. Pokud prostě čtu text a narazím na rozcestník, mohu jej rozkliknout a najít vhodný odkaz (tentáž postup se aplikuje při robotické náhradě). Nebo mohu zkusit vhodný odkaz odhadnout - a pokud není na očekávaném názvu, nezbývá než buď otevřít rozcestník, smazat odkaz nebo ponechat status quo. Předřečníci mají pravdu v tom, že některé poměrně obecné pojmy josu linkovány až příliš často a zároveň u takovýchto rozcestníků velmi často chybí právě ten cíl, co měl autor prolinku původně na mysli (př.). Případně je v rozcestníku mnoho podobných pojmů (př. 123) a z kontextu článku/bez podrobné znalosti tématu není jasné, který je ten pravý pojem. --JAnD (diskuse) 17. 8. 2025, 22:33 (CEST)
@JAn Dudík, @Sandik: Pokud byste náhodou nevěděli (nebo kdokoliv jiný), tak pro situace, kdy vnitřní odkaz má smysl, ale z kontextu článku není patrné, který odkaz je ten správný, je zde šablona Šablona:Nepřesný odkaz. Není moc často používána, takže předpokládám, že o ní hodně editorů ani neví. --Marek Genius (diskuse) 22. 8. 2025, 23:19 (CEST)
Díky moc za podnětnou diskusi a moc se omlouvám za hartusivý tón. A samozřejmě budu vděčný i za další názory a podněty, které třeba ještě připojíte. Haroldovi se omlouvám, že jsem zrovna jeho editaci uvedl jako příklad, který mi aktuálně "přišel pod ruku".--Šandík (diskuse) 14. 8. 2025, 21:10 (CEST)
Evidentně se jedná o nedostatečný popis (předpokládaně) obecnějšího problému na základě jednoho konkrétního příkladu. Totéž platí o citlivém tématu Pravice vs. levice výše. Zakladatel diskuse Pod lípou by měl srozumitelně doložit, proč to má být téma obecnější diskuse, a ukázat, že se nejedná o spor o konkrétní editaci nebo článek. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 8. 2025, 22:17 (CEST)
Tady opravdu není moc co řešit... Že vy v tom odkazu jako odborník vidíte netriviální pojem (na který by si mělo odkazovat), ještě neznamená, že poučený laik (pro kterého by se měla encyklopedie psát) ve slově sbírka vidí "něco hlubšího" a hlavně neznámého, na co by měl kliknout... Dle mého skromného názoru pojem zná (ze svého laického pohledu) a nemá potřebu na něho klikat, aby se dozvěděl něco nového. --VasekPav (diskuse) 14. 8. 2025, 23:20 (CEST)
Toto je tento týden na hlavní stránce u obrázku a plně to ilustruje problém.
toto je kategorie na Commons, ne tady. Lepší by bylo to pát do tamní diskuse. Jinak mají tam návod, jak to udělat. Pro tentokrát o to požádám, ale příště radši sám.
@Zagothal:Proč by se to mělo řešit v hospodě a ne napřed standardně v diskusi u kategorie? A co to třeba vyřešit založením kategorie pro rok 2025, nedávalo by to víc smysl? A proč by se to vlastně mělo jmenovat česky? A Osidor to teda vyřešil, prostě to přesunul, na fotky (1291 ks) se vyprdnul a nechal je zakategorizované v přesměrování, které vzápětí navrhnul na smazání. Tvl tam je všechno špatně od začátku do konce...všechno jsem to vrátil zpátky, tohle je dělání ještě většího bordelu, než byl předtím.--Hubert Kororo (diskuse) 18. 8. 2025, 15:30 (CEST)
>A proč by se to vlastně mělo jmenovat česky?
Že by proto, že česky je pojmenováno i milion jiných podobných zbytečných kategorií, relevantních pouze pro onu vaši „českopedii“? Klidně si založte přesměrování ze svahilštiny.. --Osidor (diskuse) 18. 8. 2025, 15:35 (CEST)
@Hubert Kororo: Já chtěl to udělat standardně skrze požadavek na bota, ale Osidor mne předběhl. (Musel jsem někam odskočit.) S tím, že by nejlepší byla ta kategorie souhlasím. Prostě jsem chtěl napsat, že se to neřeší tady. --Zagothal (diskuse) 18. 8. 2025, 15:36 (CEST)
@Osidor: Ráčil sis přečíst ten odkaz výše? Category names should generally be in English (následují výjimky, ale podle mě se na tenhle případ nevztahují). A pokud ti něco připadá stejně zbytečný a relevantní pouze pro českopedii, tak už se v tom příště radši nehrab.--Hubert Kororo (diskuse) 18. 8. 2025, 15:50 (CEST)
@Hubert Kororo Jistě, to je teorie, prakticky se dobrá polovina kategorií týkající se českých reálií jmenuje česky. Pokud je to dobře kategorizované, ničemu to nevadí. --JAnD (diskuse) 18. 8. 2025, 18:18 (CEST)
Tak jasně, sám jsem taky určitě nějaký takový vytvořil, prostě se mi nechtělo vymejšlet název v angličtině, tak jsem tam fláknul první co mi přišlo pod ruku. Ale u Václaváku (na rozdíl třeba od křížku u cesty z Horní Dolní do Kotěhůlek) se dá čekat, že do kategorie polezou nejen rodilí mluvčí češtiny, tak by to mohlo vypadat trochu k světu. --Hubert Kororo (diskuse) 18. 8. 2025, 18:37 (CEST)
Články o vrcholech a jejich encyklopedická významnost
Nejnovější komentář: před 5 měsíci49 komentářů10 lidí v diskusi
Jelikož nedávno ožila diskuze o změně rozlišovačů u vrcholů (stávající použití geomorfologických celků, podcelků a okrsků vs. uvažované použití pouze celků), přijde mi, že by stálo za to otevřít i obecnou diskuzi o hranici pro encyklopedicky významné vrcholy. Nejspíš už v minulosti podobná debata proběhla, ale podle mě v podobě, která není úplně vhodná.
Usuzuji z diskuzní stránky Křížový vrch (Šluknovská pahorkatina), kde napsal kolega Gumideck, že už jsou všechny vrcholy Šluknovské vrchoviny v Geonames zpracované, ale samotný Křížový vrch ve Šluknově s křížovou cestou (který prý není v Geonames ale je dohledatelný v Základní topografické mapě na Geoprohlížeči) si nejspíš článek nezaslouží. Přitom existuje hned několik internetových zdrojů:
[19], [20], [21], [22], [23], [24] a dokonce i kniha [25].
Nyní existují články o nevýznamných vrcholech (výrazně nepřevyšují okolí, není na nich žádná stavba, nejsou historicky významné a nevede přes ně ani pěší cesta): např. Černý vrch (Šluknovská pahorkatina) (prominence 10 m), Nestelberg (prominence 14 m), Meyerův vrch (prominence 27 m). Na druhou stranu tu jsou vrcholy přes které vede turistická trasa a nejsou nijak zpracované, např. Kamenná hora (České středohoří), anebo mají velkou prominenci, např. Dvorský kopec (prominence 174 m). To jsou příklady z Českého Středohoří.
Navrhuji, aby se určila priorizace vrcholů podle nichž by se zpracovávaly články, a zároveň se vhodně určilo, co jsou encyklopedicky významné vrcholy. Myslím, že není reálné zpracovat všechny české vrcholy v Geonames. To by bylo asi podobně ambiciózní, jako mít zpracované všechny autobusové zastávky (ty lze také zdrojovat pouze z map jako výše uvedené nevýznamné vrcholy a navíc i z jízdních řádů). Případně na tom lze trvat, ale musela by se zapojit AI (ne náhodou je Hutberg v cebuwiki).
Nejspíš by bylo nutné vybrat významné vrcholy ručně. Ideální by to asi bylo poznačit v seznamu vrcholů. Předpokládám, že jsou zpracované články o všech historicky významných vrcholech (s historickou budovou, hradištěm). Pak bych započítal i vrcholy s dalšími objekty (rozhlednou, křížovou cestou, vysílačem, pomníkem, křížkem apod.) a významnou prominencí (min. 100 m). Dále by bylo vhodné mít zpracované vrcholy přes které vedou turistické trasy (tedy vedou až na vrchol) a na kterých se nachází maloplošné chráněné území. Nabízí se zpracovat článek i o každém pojmenovaném vrcholu v intravilánu měst.
Napadá Vás ještě něco, co by mohlo charakterizovat encyklopedicky významný vrchol? A má cenu uvádět v seznamech a rozcestnících všechny vrcholy s hypertextovým odkazem, nebo by bylo vhodnější ty encyklopedicky nevýznamné zmínit bez odkazu?--Otaznick (diskuse) 30. 7. 2025, 12:28 (CEST)
Zdravím.
Hm. Pahrbek o prominenci 10 m, výšce 503 m n m., kde nikdy nebylo nic než les. Jak něco takového naroubovat na obecná pravidla o významnosti?
A k dotazu: Přidal bych všechny s významnými archelogickými a paleologickými nálezy i historickými objekty (byť už beze stop). A významné odvaly a haldy. Zagothal (diskuse) 30. 7. 2025, 13:19 (CEST)
Kolego, musím to napsat možná trochu nepříjemně, ale už v té minulé diskusi jsi pletl páté přes deváté, stejně jako tady. Máme shodu, že mapy jsou věrohodným a netriviálním zdrojem. To, co je v Základní topografické mapě, potažmo v Geonames, má doloženou encyklopedickou významnost a najít k tomu další zdroje už je hračka. V jedné diskusi před lety zazněla krásná myšlenka, že ideální stav je mít zpracované všechny české kopce, potoky atd. To, co není v Geonames a ZTM, musí doložit encyklopedickou významnost odjinud. Do těch kopců se mi nechce pouštět. To, co dohledáváš z Geonames, je základní sídelní jednotka Křížový Vrch (je to s velkým V a není tam napsané kopec, ale základní sídelní jednotka). Prominence je údaj celkem k ničemu a rozhodně nedokazuje encyklopedickou ani geografickou významnost, jen vztah k jednomu vyššímu kopci. Kde máš vztah k celému geografickému okolí? Za tohle by nás docent Skokan vyhazoval od státnic. To se dá ale snad všechno vysvětlit a pochopit. Nad čím ale kroutím hlavou a nemůžu přestat, je myšlenka, že o tomhle kopci nemůžeme psát, když jiný významnější není zpracovaný a že by bylo dobré sestavit prioritu vrcholů. To jde proti základnímu duchu Wikipedie a je to neskutečná kravina. Jak jsem již zmiňoval, už tři čtvrtě roku pracuju na kompletním zpracování všech kopců Šluknovské pahorkatiny, zbývá cca už jen třetina. Ale nejdřív musím zpracovat povinně články o vyšších kopcích? Abych mohl napsat o vesnici v Sasku, musím nejdřív napsat o městech v Bavorsku? --Gumideck (diskuse) 30. 7. 2025, 14:02 (CEST)
Diskuzi by prospělo, pokud by existoval nějaký výstup z databáze, konkrétně celkový počet vrcholů ke zpracování vůči zpracovaným (alespoň na území Česka). Vzhledem k tomu, že Šluknovská pahorkatina zasahuje i na území Německa, tak bych se rovnou zeptal, zda je v plánu zpracovávat vrcholy i na území sousedních států, či snad celé Evropy nebo celosvětově? Mnou navrhovaný seznam by byl pouze pro určení priorit (tedy např. další seznam do kategorie Kategorie:Wikipedie:Chybějící články), a to hlavně v případě že bychom se domluvili na tom, že nemá smysl psát o každém kopci, jen proto že je pojmenovaný v databázi. Rád bych otevřel diskuzi o tom, zda má smysl vytvořit články o všech kopcích v databázi ČÚZK, i když k nim neexistuje žádná dvojice nezávislých zdrojů (mapa a zápis v databázi podle mě k obhájení smysluplnosti samostatného článku nestačí, jako vhodnější zdroj se mi jeví publikace o daném pohoří, kde se o daném vrcholu píše alespoň v odstavci a ne jako o položce v seznamu) a zda má smysl opomíjet kopce, ač jsou uprostřed města, existují k nim zdroje, ale mají tu smůlu, že nejsou v databázi ČÚZK (uznávám, že na mapě ČÚZK není vrchol označen). --Otaznick (diskuse) 30. 7. 2025, 14:55 (CEST)
Po oslovení Názvoslovné komise ČÚZK se podařilo zjistit přibližný stávající stav: "počet pojmenovaných vrcholů (kopců, hor…) se standardizovaným geografickým jménem vedeným v informačním systému Geonames je ke dnešnímu datu (31. 7. 2025) 13 931. K 31.12.2024 jich bylo 13 462 a např. na konci roku 2022 bylo evidováno 13 473. Počet se mění díky aktualizaci jmen při sběru v terénu a také díky zpřesňování výškopisu, zejména vrstevnic."
Z toho plyne, že se počet vrcholů poměrně výrazně mění. Není tedy úplně reálné mít všechny tyto kopce sepsané do článků. Taky je důležité si uvědomit, že některé encyklopedicky významné vrcholy v té databázi ani nejsou (viz Křížový vrch ve Šluknově).
Možná by bylo vhodné to porovnat s železničními nádražími, kterých je dle tohoto seznamu v Česku 2 871 a zpracováno je cca 1300 nádraží. U kopců je ten nepoměr daleko větší: z celkových cca 14 000 je zpracováno asi 1900.
Další potíž je v tom, že není zpracován ani seznam vrcholů pro všechny geomorfologické celky. A to se v nich většinou zmiňují pouze vrcholy nad určitou výšku a s prominencí nad 100 m (je možná škoda, že ani Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině neobsahuje všechny vrcholy, i když v příslušné kategorii jich je 135). Výše uvedená nádraží mají tu výhodu, že existuje seznam aktualizovaný Správou železnic, ale u kopců žádný seznam ČÚZK neexistuje a bylo by nutné to databázově zpracovávat, což si myslím není úplně jednoduchá podmínka. --Otaznick (diskuse) 3. 8. 2025, 19:22 (CEST)
Z diskuze jsem nevyrozumněl, zda je všeobecná snaha postihnout všechny vrcholy v databázi ČZÚK (případně všechny vrcholy v pohořích, které zasahují do Česka). Pokud ano, tak je dobré napnout síly pro vytvoření uceleného seznamu vrcholů. To by usnadnilo i tvorbu rozlišovačů a rozcestníků, protože nové vrcholy by se poté objevovaly jen sporadicky (dle aktivity ČZÚK).
Všiml jsem si, že jsou zpracované výběrové seznamy vrcholů pouze pro pohoří a to vždy nad určitou výšku a prominenci, která je určená náhodně dle autora seznamu. Což je dost nešťastný způsob, kvůli kterému máme např. téměř celočervený seznam. A na druhou stranu u většího členitějšího pohoří může seznam mnoho zajímavých vrcholů pominout. Výšku pod 1000 m n. m. a prominenci pod 100 m má v Krušných horách např. Mědník, Vlčí hora nebo Bouřňák.
Osobně bych preferoval buď celkový seznam, nebo stávající seznam doplnit o vrcholy s nějakou význačností (viz výše, to zároveň usnadňuje orientaci v seznamu). Pokusil jsem se o rozšíření v tomto seznamu, kde jsem zároveň doplnil vrcholy nezahrnuté v seznamu, pro které existuje článek.
Jeden ucelený seznam nemá moc smysl. Měl by 14 000 položek a minimálně kolem 2MB zdrojového kodu. Takže by ho stejně bylo hutné rozdělit, a pochopitelně podle morfologie. Takže současné dělení, ale doplnit by to šlo, ale bylo by to opravdu hodně práce. --Zagothal (diskuse) 22. 8. 2025, 09:10 (CEST)
Z diskuse lze celkem jasně vypozorovat základní neznalost pravidel, protože pro naše písemně vyjádřená přání a touhy je vhodný spíše dopis Ježíškovi než Wikipedie. Jestli článek vznikne se řídí pravidly a doporučeními. Prakticky ke každému kopci z mého okolí mám bez větší námahy dva až tři nezávislé netriviální nezávislé zdroje, z nichž jeden je základní mapové dílo a další jsou tištěné. Další zdroje lze sehnat ve vhodných institucích. O minimálně polovině z těch kopců by se dal napsat při dostatku času dobrý článek.
Seznamy vrcholů zpracovával před lety kolega nejen pro pohoří, ale i pro vrchoviny a pahorkatiny. Za tu mravenčí práci je třeba mu poděkovat, jeho práce nebyla nešťastná, jak čtu výše. Nikomu nikdo nebrání články rozšířit o všechny vrcholy dané geomorfologické jednotky a napsat články o těch červeně zářících. ESO! --Gumideck (diskuse) 22. 8. 2025, 10:03 (CEST)
Nikdo ty kopce a jejich seznamy nechce mazat. To, že je podle pravidel možné napsat článek, neznamená, že je to vhodné, efektivní a praktické. Vy jste ten, kdo říká, že se mají psát, takže to Editujte s odvahou patří více vám. (PS: kolega @Otaznick se snaží domluvit právě na tom, jak provést to doplnění. Zda o i ty bez článku či jen o ty s článkem.) --Zagothal (diskuse) 22. 8. 2025, 10:44 (CEST)
Napsat jakýkoliv článek splňující pravidla je vhodné, to by správce mohl a hlavně měl vědět. Ostatní je pak jen mlácení prázdné slámy. --Gumideck (diskuse) 22. 8. 2025, 10:59 (CEST)
Myslím, že zde je vhodná diskuze k věci. Jestli mi něco přijde jako mlácení prázdné slámy, tak to jsou vaše zbytečné invektivy. --Otaznick (diskuse) 22. 8. 2025, 11:37 (CEST)
Nejsou založeny proto, protože by tam velmi pravděpodobně byly naprosto "nezajímavé červené" vrcholy, které nikdo nikdy velmi pravděpodobně nezaloží (s dovolením neencyklopedická narážka na výtku kolegy Otaznicka výše...).
Ale k věci: Je konsensuálně ustáleno (respektive kolega kdysi založil), že jsou zpracovaný všechny pohoří a "nějaké" plošiny, úvaly atd. se zkrátka nezpracovaly, neb to nejsou pohoří a seznamy by jak již píši výše byly pravděpodobně jen plné červených odkazů, neb ty vrcholy v těchto "nepohořích" jsou velmi pravděpodobně nevýznamné a často je v nich "zmatek". Třeba Demek uvádí nejvyšší bod Vyškovské brázdy Na hanácké. Dosud jsem tento vrchol na žádné mapě neobjevil... A podívejte se dále třeba i na Moravskou bránu - do poznámky k nejvyšším bodům... Také zmatek. --VasekPav (diskuse) 22. 8. 2025, 20:06 (CEST)
Abych k tomu zmatku přispěl, u některých geomorfologických jednotek bývá uveden ne nejvyšší vrchol, ale nejvyšší bod, což může být i vrstevnice na úbočí sousedící výše položené jednotky. --Railfort (diskuse) 25. 8. 2025, 14:19 (CEST)
Pokud je to uvedeno přímo v článku o geomorfologické jednotce, tak je to správně, ale v seznamu vrcholů to podle mě nemá co dělat, protože to není vrchol, který by měl svoji kótu. Když jsem zpracovával seznam vrcholů v Pražské plošině, tak jsem narazil na nejvyšší bod Na Rovinách, což je nepojmenovaný plochý vrcholek, tak mi přišlo vhodné ho uvést v úvodu, ale do seznamu jsem ho nezařadil. --Otaznick (diskuse) 25. 8. 2025, 15:43 (CEST)
To mi přijde jako dobrý nápad, i v nížinách jsou občas vrcholy. Bohužel můj pokus o rozšíření šablony byl revertován (aniž bych byl upozorněn), tedy - jsem pro. Vrcholy v tabulích a plošinách mají i články i jsou v seznamech --JAnD (diskuse) 25. 8. 2025, 14:01 (CEST)
Pak by to ale nemělo být v šabloně Seznam vrcholů v Česku podle pohoří, aneb přece úvaly, plošiny nejsou pohoří... Ale třeba v šabloně Seznam vrcholů v Česku podle nížin? Nebo ještě nějak úplně jinak ty šablony pojmenovat? --VasekPav (diskuse) 25. 8. 2025, 20:04 (CEST)
Jenže v té šabloně je to řazeno podle GM celků, ale uvedeny jsou pouze ty celky, které jsou pohořím. Chybí i ten pražský seznam. Medle lepší doplnit a přejmenovat, než dělat další šablonu. --JAnD (diskuse) 25. 8. 2025, 20:19 (CEST)
Ano, pár významných je (asi jsem měl zdůraznit, že to je tak trochu nadsázka...), ale ten poměr nevýznamný/významný kopec bude samozřejmě daleko větší než u kopců v pohoří. --VasekPav (diskuse) 2. 9. 2025, 19:22 (CEST)
Ten seznam jsem vytvořil v rámci probíhající diskuze. Přišlo mi nedostatečné mít pouze Seznam hor a kopců v Praze, ale nemít seznam pro celou Pražskou plošinu. U těchto ploších území nemá cenu dělat seznamy nejvyšších vrcholů či seznamy dle prominence, ale ty významné je dobré dát dohromady (i kdyby jich bylo jen pár). Zároveň jsem doplnil seznam význačných vrcholů ve Šluknovské pahorkatině (i proto, že tam je těch článků dost zpracovaných a kolega @Gumideck má o té oblasti dobrý přehled). Nyní probíhá v příslušné diskuzní stránce polemika, co vlastně zahrnout. --Otaznick (diskuse) 3. 9. 2025, 09:57 (CEST)
Co se týče společných článků o vrcholech a kopcích, v tom se velmi angažoval kolega @Petr Kinšt. Ten hodně článků o vrcholech a přírodních památkách spojil do jednoho. Vznikl tak trochu problém s propojením s wikidaty, kdy kolega zřejmě vždy upřednostnil propojení s přírodní památkou na wikidatech a data o vrcholech na wikidatech tak zůstaly bez propojení s článkem na wikipedii. Ale toto zřejmě nemělo rozumné řešení... --VasekPav (diskuse) 22. 8. 2025, 20:40 (CEST)
Ve skutečnosti jsem neupřednostnil propojení s chráněným územím, ale zvažoval jsem (zcela subjektivně) významnost kopce: tam, kde je kopec opravdu dominantním jevem, jsem ponechal propojení s položkou o kopci (např. Milešovka, Raná). Naopak u menších, prakticky neznámých kopců, dostalo přednost propojení s chráněným územím (např. Běšický chochol).
Odpověď na otázku, zda udržovat společné články pro kopec a chráněné území, zní většinou ano. Pokud o nich napíšete dva samostatné nepahýlovité články, budou prakticky duplicitní. Zaujímá-li chráněné území jen malou část kopce, obvykle ho stačí pojednat jako jednu z kapitol článku o kopci. Je-li chráněné území výrazně větší než kopec, pak možná nejsou od věci samostatné články, ale takových případů není mnoho. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 8. 2025, 21:26 (CEST)
Osobně si myslím, že by bylo vhodné chráněná území a vrcholy oddělit alespoň pomocí kategorizace, kdy by kategorie pro vrchol byly na prázdné stránce, která by byla přesměrována na článek o chráněném území (pak by asi bylo možné i propojení s wikidaty). V případě, že se např. název přírodní památky neshoduje s názvem vrcholu to může být dost zavádějící. To že je na stránce věnované přírodní památce i infobox o vrcholu mi zas tolik nevadí. Každý asi může vnímat rozsah vrcholu jinak (od temene až po širší území se sedly a spočinky) a není úplně nutné duplikovat informace, které se navíc časem mohou měnit. --Otaznick (diskuse) 25. 8. 2025, 13:46 (CEST)
Co se týče té stanovení hranice, stanovila se zřejmě tak, aby seznam nebyl příliš malý, či naopak příliš velký a hlavně proto, aby seznam byl konečný a měl jasně definovaná kritéria pro zařazení položek. A kritériem pro zařazením by IMHO nemělo být to, jestli kopec má článek na wikipedii. --VasekPav (diskuse) 22. 8. 2025, 20:52 (CEST)
Pokud už článek o daném vrcholu existuje, tak je podle mě škoda ho do seznamu nezařadit. A jelikož jsem zatím nezaregistroval nikoho, kdo by měl schopnosti nebo odvahu začít pracovat na celkovém seznamu, tak holt jiná než salámová metoda nezbývá. Takto by naopak bylo možné snadno přidávat vrcholy zajímavé, které si článek zaslouží. A asi máte pravdu, že v těch větších pohořích by seznam měl několik stovek položek, ale nebyl by tak velký jako seznam o 14 000 položkách.
Ještě je tady otázkou, zda do těch seznamů dávat vrcholy pojmenované ČÚZK, ale pokud se jedná o skutečně významné vrcholy, které by byly ozdrojované, tak proč ne? --Otaznick (diskuse) 25. 8. 2025, 16:10 (CEST)
Mně by naopak přišlo vhodnější všechny vrcholy dát do jedné tabulky a nerozlišovat zvlášť dle výšky a prominence, když je to možné podle výšky a prominence setřídit. Informace, že daný vrchol je 12. nejprominentnější v daném geomorfologickém celku mi nepřijde natolik důležitá, aby si obhájila vlastní tabulku. --Otaznick (diskuse) 25. 8. 2025, 15:47 (CEST)
Pro zařazení všech vrcholů do určitého pohoří přece neslouží seznamy, ale kategorie... Které asi nejsou moc doceněné, možná i proto, že se nacházejí na spodku stránky.
Tam ale nejde o to, jestli je 12., ale jestli má prominenci nad sto metrů, což už značí v našich poměrech význačný kopec, který prostě už není jenom takový pahrbek... A počet takových prominentních hor dá i určitý pohled na ráz toho pohoří. Podle počtu se dá odvodit, jestli jsou v pohoří údolí (a jaká), či je to spíš rovinatější pohoří... Srovnejte třeba Beskydy se Šumavou. Nepoměrně menší Beskydy s 33 tisícovkami mají 7 vrcholů s prominencí nad 200 m a Šumava se skoro třemi stovkami tisícovek jich má pouze 12... --VasekPav (diskuse) 25. 8. 2025, 20:25 (CEST)
V tomto jsme si asi neporozuměli. Nynější výběrový seznam je stavěn v duchu "top x nej". Navrhuji ho rozšířit o něčím významné vrcholy (chráněné území, stavba, historická památka), případně alespoň o vrcholy už zde zpracované. A jelikož zde asi převažuje názor, mít v daleké budoucnosti články o všech vrcholech, tak by bylo ideální začít kostrou v podobě celkových seznamů jednotlivých geomorfologických celků.
Kategorie neposkytují informace o výšce, umístění, případně prominenci, a proto si myslím, že když už existuje článek o nějakém vrcholu, tak by měl být v seznamu.
Předchozí poznámka o prominenci směřovala k tomu, že i s celkovou tabulkou lze sestavit vrcholy podle prominence a snadno spočítat kolik vrcholů má prominenci nad určitou výšku (ideálně to lze i doplnit slovy). Nyní obsahují oboje tabulky v podstatě stejná data, takže některé vrcholy se zde daty dublují. Pokud by byl zájem zachovat pořadí, tak to lze řešit i rozšířením sloupce prominence a do závorky za výškový údaj napsat pořadí. --Otaznick (diskuse) 26. 8. 2025, 15:23 (CEST)
A není to právě účelem těch seznamů shromáždit ty top a nej hory z hlediska výšky a prominence, tedy jasně definovaných kritérií? Jedna tabulka by IMHO nebyla zrovna nejšťastnější a i přes možnost řazení nebude zrovna nejpřehlednější, neb taková tabulka může mít klidně i stovky položek... Ty dvě tabulky se nedublují, nejprominentnější hory nemusí být nejvyšší a často nejsou.
Rozšiřovaní o něčím významné vrcholy, když se nad tím zamyslím, bylo by asi možné, ale IMHO v samostatné tabulce, kde by v úvodu bylo popsané, proč jsou ty vrcholy zařazené (jasně definované kritérium: stavba, chráněné území atd.). Strkat všechny vrcholy do jedné tabulky by IMHO nebylo přehledné, neb by nemuselo by být jasné, podle jakého kritéria ten který vrchol zrovna byl zařazen a ty kritéria zařazení jsou fakt důležitá... Aneb když byl zařazen vrchol kvůli stavbě (a nesplňuje kritérium výšky), tak přece nemusí být v tabulce vrcholů podle výšky, neb není významný tou výškou, ale právě tou stavbou... --VasekPav (diskuse) 26. 8. 2025, 22:44 (CEST)
No a taková tabulka ostatních významných kopců by mohla být bez pořadí (ušetří se tím i místo na větší sloupec Poznámka, kde bude uvedeno, čím je kopec významný) a seřazena primárně podle názvu kopce. --VasekPav (diskuse) 27. 8. 2025, 16:28 (CEST)
Podíval jsem se na některé mapové kompozice v INSPIRE a musím říct, že tam nacházím jen triviální informace typu Vrch ABC (souřadnice Nжз,ԑи Eαβ,γδ o výšce xyz m n m.). Nebo jsem něco přehlédl? A ještě k počtu. Šluknovská pahorkatina je dosti nevýrazné a nerozsáhlé pohoří. Z vašeho vyjádření vyplívá, že chcete dosáhnout asi 200 tamních vrcholů. Odhadem jeden na každý kilometr a půl čtverečných. To dává třeba pro Nízký Jeseník 2000 vrcholů a pro celou republiku jistě přes 10 000 vrcholů. --Zagothal (diskuse) 30. 7. 2025, 15:16 (CEST)
Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáři, podobném seznamu či v krátkém odstavci apod. Mělo by se tedy jednat o širší pojednání. (WP:2NNVZ)
Dostatečně zpracováno znamená, že zdroje o tématu pojednávají přímo a v určitém minimálním rozsahu. (WP:Encyklopedická významnost)
Ani jeden z těch ŽOK nevedl k takovéto formulaci. Ten o netrivialitě mluví o větší toleranci a nenutnosti uvádět netriviální zdroje. Ten druhý je o tom, zda lze zdrojovat mapami, což tady nikdo nerozporoval. Já tady neříkám (a asi ani jiní), že ty články se mají mazat. Mluví se o tom, co do budoucna, zda je současná praxe vhodná. --Zagothal (diskuse) 30. 7. 2025, 23:22 (CEST)
Stejně tak nevedl k opačné formulaci. Tak si to tedy shrňme. Skupina lidí tu představila své názory, nepodložené žádnými pravidly a doporučeními. Jestli si to, chlapci, neuvědomujete, z celé diskuse, včetně té předešlé, vyplývají akorát tak negativní emoce. To se nám tu stalo takovým ošklivým... nepěkná věc. Opravdu se nebudu omlouvat a stydět za to, že jsem se rozhodl podrobně zpracovat jednu geomorfologickou jednotku na dle mého názoru solidní úrovni, i když by byste si představovali jinou jednotku a jiné kopce. --Gumideck (diskuse) 31. 7. 2025, 00:00 (CEST)
Nemám nic proti tomu, aby se všechny vrcholy, co jich tu po české krajině máme, uvedly na Wikipedii v rámci seznamů, ale mám za to, že ne každý si zaslouží článek. Na to jak nevýznamné ty vrcholy Lužických hor jsou, jste ty články zpracoval moc hezky, ale neumím si představit, že by se našlo dost dobrovolnických rukou pro tisíce jiných vrcholů (i jenom českých).
Můžeme to nechat jak to je a roboticky zpracovat všechny kopce, ale pak budou všechny na jedno brdo a tedy encyklopedie plná textového balastu. Nebo si můžeme říct, kam je vhodné napnout síly a co by zde nemělo chybět v rozepsané formě. --Otaznick (diskuse) 31. 7. 2025, 09:10 (CEST)
Vrcholy nemají z článku na Wikipedii hlavně žádný prospěch. A to je hlavní důvod, proč jejich encyklopedickou významnost víceméně nikdo nezkoumá a asi by neměl zkoumat... :-) --OJJ, Diskuse23. 8. 2025, 20:34 (CEST)
Moje babička a dědeček bydleli "na kopcu". Ne na jeho vrcholu. "Kam jdeme na návštěvu?" "Na kopec". To je zřejmě pro mě osobně nejvýznamnější kopec, místo nacházející se výš, co znám.--Pavel Fric (diskuse) 1. 8. 2025, 12:23 (CEST)
Azbuka kurzivou apod.
Nejnovější komentář: před 5 měsíci40 komentářů11 lidí v diskusi
Ahoj, italika tiskací azbuky produkuje takové věci jako Российская Федерация či Дербент. (a je to tak samožejmě správně)
Všichni tak nějak tušíme, že by to mohlo/mělo vypadat (v zájmu čitelnosti, na mimo-ruské wikipedii) spíš takhle: Российская Федерация, Дербент V zájmu čitelnosti je v některých článcích kurziva vynechávána, ale každopádně je to „každý pes jiná ves“, a chtělo by to pěkně po chrzovsku (bez ironie) sjednotit.
Osobně navrhuji u azbuky používat „falešnou kurzivu“ (oblique) všude, kde to lze (míněno všude, kde apostrofy '' % '' kurzivu volají, i tam, kde byla kurziva odstraněna (např. v IB / v úvodu článku o V. Putinovi)), tj. Российская Федерация → Российская Федерация, Владимир Владимирович Путин → Владимир Владимирович Путин.
Co navrhuje komunita? „20 let to nikomu nevadilo“, „teď už to nikdo měnit nebude“, „nejsem typograf, ale vůbec se mi to nelíbí“ a další konstruktivní návrhy vítány. --Osidor (diskuse) 4. 9. 2025, 19:53 (CEST)
Možná bys Osidore měl přiložit odkaz na nějaký ty screenshoty. U mě to vypadá téměř úplně stejně. Tedy ty první dva případy. Nějakou dobu jsem zkoumal, kde vidíš rozdíl a proč je druhý lépe čitelný než první, ale zřejmě to bude nějaký rozdíl daný tvým fontem. --Idkcie245 (diskuse) 4. 9. 2025, 20:41 (CEST)
Tak nevím, zkuste: https://jsfiddle.net/UPeYT/10/ Pokud nevidíte rozdíl ani tam, tak jde asi o vlastnost prohlížeče, který se brání použít oblique. Pokud rozdíl vidíte, a na wiki ne, asi není použití oblique dostatečně vynuceno ve wiki-scriptu. --Osidor (diskuse) 4. 9. 2025, 20:56 (CEST)
Eh, zřejmě špatný odkaz. Vede na lorem ipsum text. Azbuka tam není žádná. Kdyžtak si to zkus otevřít v anonymním okně. Kromě toho, pokud najedu myší na stránce nahoru na AN, zobrazí se "Someone created this fiddle over 11 years ago". --Idkcie245 (diskuse) 4. 9. 2025, 21:03 (CEST)
Nebrání použít oblique, naopak nám všem se nezobrazuje ruská kurzíva, jak upozornil už Mattesák. Problém je ve vašem prohlížeči. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 9. 2025, 21:08 (CEST)
@Osidor Prohlížečem to zřejmě není, já také na Apple zařízení v různých prohlížečích rozdíl nevidím. @Draceane Hypotéza (již níže 22:04): nemůže Apple používat Helveticu a Win/Android Arial, nebo tam být jiný podobný rozdíl? V minulosti jsem něco takového četl, ale nemůžu dohledat… --Matěj Orlický (diskuse) 4. 9. 2025, 23:13 (CEST)
Díky za info. Zdá se tedy, že rozdíl je dán prohlížečem; tj. ten kdysi-norský s 2% podílem uživatelů zobrazuje defaultně Kuïb místo KNїB --Osidor (diskuse) 4. 9. 2025, 21:57 (CEST)
Vidím 1. A možná jsem za to i rád, byť kurzíva v cyrilici mi dělá problémy (Zase těm, co se učí ve školách často kolmé písmo.). A mám Arial/Arial-BoldItalicMT. --Zagothal (diskuse) 5. 9. 2025, 08:38 (CEST)
Ano. Tedy mě, Mattesákovi a zřejmě i Matějovi se to italikou nezobrazuje, i když je v html asi napsané že to italikou být má.
Neodvažuji se říct, co je správně a kde je technický problém, tak jen poznamenám, že by bylo fajn, kdyby se to všem alespoň zobrazovalo stejně. Osobně je mi fuk, kterou verzí. Dělat stránku 'přístupnější' pro lidi, co umí azbuku jen trochu považuji za zbytečné (niche market). --Idkcie245 (diskuse) 4. 9. 2025, 21:16 (CEST)
Podle mě použití tradiční kurzivy je pro cyrilici (a podle mě pro jakékoliv nelatinkové písmo) nešťastné a matoucí. U cyrilice jsou matoucí zejména G, D, I, P a T. Při editaci článků (= namátkově) kurzivu odstraňuji, sklopené písmo (oblique) by mohlo být vhodným řešením, protože tvary zachovává a zároveň vyznačuje rozdílný obsah (např. původní názvy nebo názvy děl). Nevím, jestli by to šlo dobře udělat roboticky, možná přes blok znaků Unicode v rozsahu. Zároveň s tím myslet i na ostatní nelatinková písma. Nemám zas takové zkušenosti, ale skoro bych řekl, že kurzíva v arabštině nebo čínštině je spíš evropanský kapric. — Draceanediskusepříspěvky4. 9. 2025, 21:15 (CEST)
Ale to už je zdá se vyřešeno systémově, když se při standardním nastavení (?) zobrazuje skloněná nekurzivní cyrilice. Také to takto považuji za užitečné, nikoli zbytečné. Není však jasné, jakého okruhu čtenářů se problém týká a jestli to kvůli nim je potřeba měnit v článcích (když to vlastně je jen užitečné, ale ne chyba). --Matěj Orlický (diskuse) 4. 9. 2025, 21:41 (CEST)
Jako 5 písmen je matoucích? Někdo umí azbuku až na 5 písmen, která mu dělají problém? A pro takového člověka je potřeba zavést extra styl. Není to totiž jen jeden člověk, je to celá velká skupina.
Jsem upřímně překvapen. Matěj se vyjádřil nějak podobně. Tedy že Cyrillic-italics raději ne. Tedy ty, Matěj, Osidor. Zdá se, že jsem podcenil velikost skupiny těchhle lidí.
Jinak se zbytkem textu ohledně italiky/kurzivy bych souhlasil. Ale nahrazovat to skloněným písmem bude taková česká zvláštnost v kontextu jiných verzí wikipedie. --Idkcie245 (diskuse) 4. 9. 2025, 21:47 (CEST)
Chápu, že to působí divně, ale ano. Čtení cizí abecedy totiž musíte natrénovat a trénovat čtení psací (kurzivní) cyrilice se zas tolik nevyplatí. Na ta písmenka (m jako T) si stěžovala i překladatelka youtube rozhovorů z ruštiny. Když se jako ne-ruštinář člověk zajímá o jazyky, vyplatí se naučit základ běžné azbuky (a jiných písem). A to je podle mě hlavní cílová skupina: vidím, jak vypadá přepis do češtiny – např. jestli je správný a jak a proč se liší od přepisu do jiných jazyků a co se v přepisu ztrácí (Ekaterina × Jekatěrina). Proto nesouhlasím s Chrz, že nelatinku málokdo přečte a že by se na ní mělo vykašlat. Patrné je to např. u řečtiny, kde se často chybně přebírá latinkový přepis z angličtiny. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 9. 2025, 22:48 (CEST)
Po chrzovsku: Že bych si vychoval nástupce? Že by mít něco unifikované už nebylo jen rozmarem nervově narušených lidí, jak proti tomu uměli někteří jedinci velmi hodnotně "argumentovat"? Že by to fakt byla služba čtenáři, předvídatelně servírovat stejná data stejným způsobem, využívat šablony a v těch šablonách mít standard? Samozřejmě se unifikovalo přede mnou, unifikovalo se i po mně, ale co už.
Ohledně azbuky: Je mi to fuk, kterou variantu vyberete, stejně to málokdo přečte, skoro bych si dovolil navrhnout používat jen latinkové přepisy a na nelatinku se vykašlat, nebo ji schovávat do poznámek, a tam už klidně v normálním písmu. Hlavně jednotně ;) --Chrz (diskuse) 4. 9. 2025, 21:52 (CEST)
Díky, to je asi technicky správné řešení, které však, zdá se, neřeší problém zobrazeného fontu. Tj. stále mám v infoboxu Kuї6, a nikoli (požadovaný) Київ.. --Osidor (diskuse) 4. 9. 2025, 22:16 (CEST)
To já také, ale to je naprosto korektní azbuková kurzíva, jakou znám i z ruských učebnic. Nepochopil jsem, proč by to mělo být špatně a je „požadované“ jiné zobrazení tam, kde jsme si vymysleli kurzívu jako grafický prostředek. Ale prosím, bude-li tímto grafickým prostředkem skloněné nekurzívní písmo, pak ať to platí i pro latinku a alfabetu (ale zbytečně si to zkomplikujeme). --Petr Karel (diskuse) 5. 9. 2025, 08:26 (CEST)
Na tom něco je. V knižním textu opravdu vypadá lépe běžná kurziva. Наклонный шрифт se hodí do reklamních letáků [27]. Asi je to opravdu tak, že jedinou vhodnou cyrilicí do titulků je obyčejná cyrilice bez kurzivy i bez oblique, vše ostatní je nějaký zmýlený vrtoch, kapric.@Draceane: --Osidor (diskuse) 5. 9. 2025, 10:40 (CEST)
Teď jsem se díval a na Macu vidím verzi 2, na Windows verzi 1. Oboje z Edge v defaultním nastavení. Linux teď nehodlám, navíc tam je to dost různé, co je default. --Idkcie245 (diskuse) 5. 9. 2025, 09:57 (CEST)
A ještě mě napadlo k tomu návrhu skloněného písma místo kurzivy: Možné řešení by taky bylo zapsat to kurzivou (jak se to dělá běžně) a přidat tooltip, kde by to bylo kolmým písmem. To by fungovalo i pro případná jiná písma, kde čtenářům dělá kurziva problém. --Idkcie245 (diskuse) 5. 9. 2025, 09:59 (CEST)
Moc nechápu, proč by ruská kursiva měla na neruské Wikipedii vypadat jinak než na ruské. Je pravda, že pro začátečníka přináší pár překvapení, ale zkrátka je to tak vžité a není zas tak obtížné si na to zvyknout. Bojím se, že pokud tam budeme zanášet nějaký svéráz české národní interpretace, tak tím zvýšíme pravděpodobnost chyb třeba při citování nebo strojovém zpracování textu.--Jan Spousta (diskuse) 5. 9. 2025, 12:12 (CEST)
Díky za komentář. Evropskému oku, navyklému vytesaným římským nápisům a poválečným náhrobkům s jejich vynikající all-caps kurzivou (či spíš oblique), pohled na nějaké Россuūckaя asi zrovna nelahodí. Ale asi je to jen můj osobní dojem, který lze překonat. --Osidor (diskuse) 5. 9. 2025, 12:32 (CEST)
Myslíte to evropské oko zvyklé na náhrobky psané švabachem/gotikou? Tak to si zvykne už na vše. Kozlov - panoramio (6) - Category:Cemetery in Kozlov (Olomouc District) – Wikimedia Commons --Zagothal (diskuse) 5. 9. 2025, 12:38 (CEST)
Švabach je mimochodem naprosto dokonalé písmo, úhledné, a zároveň krásně čitelné… (pak se to nějak zvrhlo, když se z němčiny pokusili udělat azbuku :) )
@Jan Spousta Lidé narození cca do roku 1979 se většinově ruštinu učili ve škole a mají zřejmě i ponětí o tom, jak vypadá ruské psací písmo/kurzíva.
Ti mladší už ruštinu neměli, a pokud se naučili tiskací azbuku, byli při při prvním setkání překvapení, že znak т je vlastně т (neboli, že se M čte jako T). Stejně, jako jsou občas zmatené malé děti, když vidí, že l a I jsou skoro stejné (Jak to bylo s tím lvem? nebo s Ivem?). Tooltip na nekurzívu mi přijde jako dobrý nápad. --JAnD (diskuse) 5. 9. 2025, 14:46 (CEST)
Svatopluk Haugwitz
Nejnovější komentář: před 5 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
Nejnovější komentář: před 4 měsíci103 komentářů19 lidí v diskusi
Dělení pravice vs. levice se v dnešní době u některých lidí považuje za přežitek, ale dokud média a politologové takto politická uskupení budou dělit, je nutné, aby tyto politické pozice u stran zmíněny byly. Bohužel mám poslední dobu pocit, že wikipedisté politické strany editují podle vlastních názoru, viz. nepodložený fakt, že jsou Motoristé krajní pravice... --Davidek2009 (diskuse) 28. 7. 2025, 13:11 (CEST)
Souhlasím. Navíc wikipedistů tu není nespočet, jen část z nich se věnuje politice a je pravděpodobné, že zrovna na Wikipedii převažují lidé s určitými světonázory. --- Triquelito (pošli mi dopis • špehuj mě) 28. 7. 2025, 13:21 (CEST)
Koukám, že se zase zvedá motoristická vlna, ale on ten problém nenastává zdaleka jen u Motoristů, i u dalších stran často probíhají různé pokusy upravovat pozici nebo ideologii v úvodu článku nebo ještě spíš v infoboxu, aniž by to bylo podloženo zdroji a podrobněji rozepsáno v článku samotném. Naopak taky dochází k pokusům odmazávat odtamtud, co věrohodně zdrojováno je. Tak jako tak by bylo vhodné, aby podrobná část článku obsahovala podrobnější rozepsání, do úvodu nebo iboxu pak už stačí jen doplnit ty klíčové termíny. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2025, 13:47 (CEST)
Jen se přiznám, že mě poněkud zaráží, když si na nepodložená fakta a editování podle vlastního názoru stěžujete zrovna Vy, kolego. Mimo jiné Vámi nedávno založený článek Trumpismus byl plný falešného zdrojování, takže tento zdejší postesk vyznívá od Vás nečekaně. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2025, 13:53 (CEST)
@Bazi: Záleží na tom, co si kdo pod těmi pojmy představuje. Řekneme-li, že levice chce silný stát, pak pravice chce štíhlý stát. Krajní levice bude tedy strana preferující diktátorský způsob řízení a krajní pravice bude její pravý opak. Vlastně ani nevím, kdo by nejlépe charakterizoval krajní pravici… anarchisté? Urza? Od něj jsou tedy Motoristé hodně daleko na to, že jsou charakterizováni jako krajní pravice.
Jiný příklad s ANO 2011, to bývá často charakterizováno jako konzervativní hnutí. Pokud řekneme, že konzervatismus je snaha spíše a raději zůstávat při starém a osvědčeném, tak stěží může být ANO konzervativní. Vždyť v roce 2020, za covidu, tady zavádělo jednu novinku za druhou, zavření obchodů, zavření restaurací, zavření škol, sociální experimenty typu rozestup metr a půl. Nic takového nebylo během sezónních chřipek ani během prasečí chřipky, ani během španělské chřipky se nezaváděla taková opatření. V době zavedení k tomu neexistovaly vědecké podklady. Jednak proto, že šlo o nový, neznámý, virus (tudíž logicky studie existovat nemohly), a jednak proto, že se prostě v minulosti takto nepostupovalo. Narychlo vznikly modely (pochybné kvality), ale všechny ostatní studie hodnotící účinnost (zda opatření pomohla či ne) vznikaly až ex post. Taková zavedená opatření byla tedy v té době nová, novátorská, mnohé se ve společnosti změnilo o 180 stupňů, klidně by se to dalo označit za sociální revoluci. To je progresivismus jako Brno, určitě ne konzervatismus. Takže buď autor takového tvrzení (že je ANO konzervativní) vůbec politiku nesleduje, a nebo ten pojem chápe ve zcela jiném významu, než ho chápu já. Autory takového tvrzení bývají často různí internetoví diskutéři, u těch je možné, že politiku nesledují. Ale někdy toto tvrzení pochází i od politologů/komentátorů, u těch se stěží dá říci, že by politiku nesledovali, tudíž zřejmě bude platit druhá varianta, tedy že pojem konzervatismus chápou hodně odlišně než já. --Marek Genius (diskuse) 28. 7. 2025, 17:25 (CEST) Rozvedení a doplnění pár odkazů (srovnej), s editačním konfliktem: --Marek Genius (diskuse) 28. 7. 2025, 23:15 (CEST)
Nesouhlasím s vaší snahou o relativizaci. A není na nás, abychom prováděli vlastní politologický výzkum, nýbrž abychom jen adekvátně zpracovali zdroje, které to s větší erudicí už udělaly za nás. Mimochodem populistické ANO se prezentuje jako catch-all party, takže je samozřejmě obtížnější na něj aplikovat nějaké jednoduché škatulky, ale když už, je nutno posuzovat jeho program en bloc, ne si jen tak vyzobávat jednotlivosti. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2025, 18:00 (CEST)
@Bazi: Jasně, mé soukromé politické názory a vlastní definice používaných termínů do článků nepatří. Jen nevím, jakým způsobem názory odborníků zapisovat. Každý pojem má určitou plejádu významů. Dejme tomu fotbal. Ten má spoustu významů. Existuje ten tradiční evropský, potom americký fotbal, taky australský fotbal, dále plážový fotbal, fotbal vozíčkářů, stolní fotbal a další druhy. Pokud se ale na iDNES dočtu, že Sparta včera hrála fotbalový zápas, tak nemám pochybnosti o tom, jaký fotbal Sparta včera hrála. Pokud se ale na iDNES dočtu, že politolog Josef Novák z Karlovy univerzity označil ANO za pravicové nebo za konzervativní hnutí, tak už tedy moc vědět nebudu, co tím Novák myslel. Ledaže bych politologa Josefa Nováka a jeho názory dlouhodobě znal, pak budu tušit, co tím označením pravicové nebo konzervativní hnutí myslel.
A nepochybuji o tom, že v určitých dílčích otázkách se ANO jako konzervativní projevuje. Ale takovou věc jako pandemie covidu, která se dotkla naprosto všech odvětví lidské činnosti a mnohé z nich převrátila „vzhůru nohama“ (viz první odstavec po perexu), můžeme za vyzobnutí jedné rozinky označit jen velmi těžko. (Pro ujasnění jsem předchozí komentář raději ještě rozvinul, beze změny významu.) --Marek Genius (diskuse) 28. 7. 2025, 23:23 (CEST)
Jakým způsobem názory odborníků zapisovat? „Politolog Josef Novák z Karlovy univerzity označil ANO za pravicové/konzervativní hnutí“ a je jedno, co tím Novák myslel nebo jak si kdo informaci vyloží. Význam pojmů lze nalézt v hodnověrných slovnících a encyklopediích a pokud si někdo pojem vykládá špatně, je to jeho problém, nikoliv problém společnosti. --Zdenekk2 (diskuse) 3. 8. 2025, 07:44 (CEST)
Souhlas jen napůl. Pokud dokážeme rozpoznat, že u čtenáře může dojít k nedorozumění, měli bychom informaci dopřesnit. --Hrdlodus (diskuse) 3. 8. 2025, 13:59 (CEST)
@Zdenekk2: Encyklopedie Wikipedie, heslo Konzervatismus, věta druhá: „Během času se termín vyvíjel a získal celou řadu často odlišných, ba i protichůdných významů.“ I článek Pravice uvádí ve čtvrtém odstavcí, že pojem má více významů, respektive hovoří o ekonomickém významu a o kulturním významu. Ještě v roce 2023 zněla první věta článku Pravice (Speciální:Trvalý odkaz/22505484): „Pravice je poměrně vágní označení používané pro popis celé řady politických ideologií a pozic.“ Až ji Wikipedista:Mario7 v červnu roku 2023 změnil na jinou podobu. Tak jen doufat, že čtenář si definici najde vždy ve správném slovníku. --Marek Genius (diskuse) 3. 8. 2025, 23:12 (CEST)
Příkladem jakou zrovna wikipedisté typu Bazi, kteří jsou v pohodě s tím, že na Wikipedii je, že Motoristé jsou krajní pravice a podloží to zdroji z levicových médií jako Deník N nebo Deník Referendum. Když chce ale někdo tvrdit, že Piráti jsou levice až krajní levice, protože na to má taky zdroje a ještě k tomu je mimochodem prokázané, že členové Pirátů vystupují na demonstracích proti kapitalismu, ihned to nějací wikipedisté typu Bazi smažou... Pak to vypadá, že všechny opoziční strany, které nejsou součástí stávající vlády Petra Fialy jsou "krajně pravicové". Alespoň u Motoristů to není pravda! --Davidek2009 (diskuse) 28. 7. 2025, 21:19 (CEST)
@Davidek2009: Když už přímo jmenujete kolegu Baziho, můžete prosím pro nás, kteří jsme tyto editace neviděli, uvést alespoň příklady (ve formě odkazů na konkrétní revize), kde Bazi mazal ozdrojované informace? Rád bych se na to podíval. Děkuji. --Marek Genius (diskuse) 28. 7. 2025, 21:32 (CEST)
Jde i o to, že jsem před nějakou dobou v článku Danuše Nerudová v jejích názorech napsal, že ve StandaShow prohlásila, že existuje "třetí, čtvrté, páté pohlaví" a že za to byla kritizována a kolega Bazi to smazal jako nepotřebnou informaci. Jinak na svém facebookovém profilu má kolega Bazi napsané, že volí Zelené, takže Wikipedii přirozeně edituje podle vlastních názorů. Jako problém současné editace politických stran vnímám to, že wikipedisté politické pozice stran uvádějí podle vlastních názorů a jako zdroje vybírají častokrát cíleně názory politologů zaujatých proti editované straně. Motoristé sobě nejsou ve spoustu zdrojích a podle spousty politologů "krajní pravicí" a to dávám jenom jako příklad. Je naprosto nepřijatelné, aby jakákoliv strana, která je autenticky konzervativní a pravicovou byla označována za extremistickou. --Davidek2009 (diskuse) 28. 7. 2025, 22:09 (CEST)
Nevím co motoristi, ale jejich jediná viditelná tvář Mr. Turek se projevuje na této pravolevé stupnici dost jasně. I kdyby to byly jen blbé provokace, co tady imponují 16letým cucákům. --Chrz (diskuse) 28. 7. 2025, 22:12 (CEST)
Typická catch-all strategie, politický multiband. Zaimponovat 18letým cucákům, těm padesátiletým se omluvit, že to hajlování „tak nemyslel“. Třicetiletým ukázat autíčko, osmdesátiletým pejska, vláček a autobus. Velká politika skončila, ustoupila politické iluzi. --Osidor (diskuse) 28. 7. 2025, 22:23 (CEST)
@Davidek2009: Nejenom, že Bazi volí Stranu zelených, dokonce je jejich členem! Netřeba pátrat na nevěrohodné sociální síti, dočtete se tak přímo v článku Martin Strachoň. Nebo aspoň členem byl. (Podle infoboxu z Wikidat je, podle těla článku byl, a nechce se mi teď dohledávat, jak je to aktuálně.) Jak to s editacemi souvisí? Každý někoho volí. Já zase volím někoho jiného. A Vy taky volíte někoho jiného. Nebo snad k volbám nechodíte? I to by bylo vyjádřením názoru. Nejlepší by bylo, kdyby články o českých stranách, hnutích a politicích psali cizinci, třeba Američani, ti bydlí dostatečně daleko. Češi jsou totiž ve střetu zájmů. Nebo kdyby je aspoň psali Češi, kteří se o politiku nezajímají. Jenomže je k tomu nemůžeme nutit. --Marek Genius (diskuse) 28. 7. 2025, 22:38 (CEST)
Možná ty wikipedisty typu Bazi i ostatní věci moc prožíváte. Aktuálně je v článku o Motoristech termín „krajní pravice“ použit takřka v zanedbatelném množství, zdrojovaný belgickým Euractivem, resp. jeho šéfredaktorkou A. Zachovou (* 1990), která si to nejspíš přečetla na Wikipedii v době, kdy to tam někdo napsal a zdrojoval Deníkem Referendum. --Osidor (diskuse) 28. 7. 2025, 21:35 (CEST)
Abych pravdu řekl, radikální úprava článkuMotoristé sobě kolegou Osidorem mě nenaplňuje nadšením. Prakticky úplně smazal samostatnou kapitolu Politická orientace strany, která by naopak právě měla sloužit k podrobnějšímu rozepsání toho, co je teď jenom zkratkovitě uvedeno v úvodu a infoboxu. Pak to zase tím spíš bude svádět k přetahování se o tyto "zkratky". --Bazi (diskuse) 29. 7. 2025, 11:00 (CEST)
Díky za zpětnou vazbu. Svoji „radikální“ úpravu, na kterou si nechci činit patent, považuji za jakousi základní verzi, kterou je možno dále drobně rozšířit např. o názor, jak strana a její členové vidí sami sebe, co se týče politické orientace. Asi to pak dopadne tak, že tam bude postupně nasypána spousta krásných wikilinkovaných pojmů a floskulí typu „fiskální konzervatismus“, které si bude moci každý čtenář rozkliknout a uznale pokyvovat hlavou nad noblesou každého z nich. A to zase nebude naplňovat nadšením mě :) Asi to bude tím, že jsem vyrostl na různých atlasech hmyzu a hub, kde jsem vždy obdivoval, jak autoři dokázali něco tak zajímavého a krásného obvykle popsat jednou stručnou větou, která byla zároveň přesná, a zároveň ponechávala i určitý prostor pro imaginaci. Podle mne by tedy úplně stačilo politickou orientaci Motoristů popsat „Jako ODS, jen víc doprava.“ V protikladu k tomu (nikoli však nesmiřitelnému) je přístup jiných editorů, kteří rádi vše rozepíší „jako pro nechytré“, kde ovšem docela vyčnívá Váš tradičně dobrý sloh a kvalitní zdrojování. Pokud by tedy snad opět začalo „handrkování“ o ničem, klidně tu moji „zkratku“ zase rozepište podle svého vkusu, aby toto čtenářské pnutí ustalo. --Osidor (diskuse) 29. 7. 2025, 11:54 (CEST)
Ač výše se názorově rozcházíme, v tomto musím s Bazim souhlasit. Podrobné rozvedení politické pozice a rozbor programu a usktečněných činů včetně názorů jednotlivých politologů je velmi důležité a v článcích o politických stranách, politických hnutích a politicích by nemělo chybět. Navrhuji sekci do článku Motoristé sobě zase navrátit. Pokud bylo v sekci napsáno něco špatně, lze to řešit změnou formulace, ale neměla by být sekce smazána jako celek. --Marek Genius (diskuse) 30. 7. 2025, 01:09 (CEST)
@Davidek2009: Odkaz jste i přes žádost nedodal, tudíž jsem si to našel sám: jedná se o editaci z května článku Česká pirátská strana. A jak vidím, spor je složitější, protože se týká hodnocení mnoha zdrojů, jak je uvedeno na diskusní stránce. Omlouvám se, bohužel teď nemám čas všech šest zdrojů podrobně studovat, je již pozdě, za chvíli budu na Wikipedii končit. Možná někdy jindy. Jediné, čemu nerozumím, je, proč byl sociolog Petr Hampl označen za nevěrohodný zdroj. Hampl je jednak velmi známý komentátor a je encyklopedicky významný, tudíž tvrzení je zajímavé jako ukázka jeho názoru. Jednak má potom Ph.D. ze sociologie, což je podmínka pro to, aby odborník mohl být označen jako věrohodný, pravidlo konkrétně hovoří, že by autor měl mít postgraduální vzdělání v diskutované oblasti, což je v případě Hampla splněno. A že je Hampl aktivistou na opačné straně názorové barikády, by s tím nemělo souviset. Argumentu o aktivismu sice rozumím, jenomže v jiných případech se názory politologů, sociologů, komentátorů, kteří jsou zároveň aktivisty (většina z nich jsou v nějaké oblasti aktivisty), zapisují. A ovšemže různé zdroje, různé kvality, o levicovosti strany, resp. jedné z frakcí strany, až jejím příklonu ke komunismu diskutují. (Na vědomí Wikipedista:Hrdlodus.)
Stejně jako v případě Motoristů se ovšem domnívám, že v infoboxu postačí označení levice a konkrétněji jmenované pozice, včetně názorů a vyjádření jednotlivých politologů, sociologů, mediálních analytiků, historiků mohou být uvedeny dále v článku, v sekci Politické pozice. --Marek Genius (diskuse) 29. 7. 2025, 01:16 (CEST)
Zdrojem byl osobní blog. V samotném článku neco takového být může jako ukázka hodnocení z nějakého názorového spektra. Ale nemůže to být v úvodu jako popis politické orientace strany.
Kromě toho by Hampl nemohl být zdrojem, protože je zástupcem dezinformační scény. A to je něco, co Wikipedie vylučuje jako zdroj. Nadále to může být zdrojem názoru, nikoliv faktu. --Hrdlodus (diskuse) 30. 7. 2025, 17:38 (CEST)
@Hrdlodus: Dezinformační scéna je opět politologický termín, který se používá zcela libovolně bez toho, že by měl nějaký ustálený význam, ale spíše slouží k dehonestaci osob z jiného názorového proudu. Jako dezinformační jsou označovány politické strany, politici, aktivisté, vědci, média, nedá se to označení brát moc vážně, maximálně to ukazuje, že nám názory dotyčného „dezinformátora“ moc nevoní. Jinak ovšem souhlasím s tím, že Hampl nemá patent na pravdu a jeho názory mohou být brány jedině jako názor, stejně jako vyjádření takřka všech dalších aktivistů, politologů, všemošných médií, která se ale na Wikipedii bohužel často zapisují tak, jako že jde o nezpochybnitelnou pravdu, poněkud absurdně, protože už pokud různé zdroje (z různých médií) mají na věc rozdílný názor, tak to právě dokazuje, že vyjádření není nezpochynitelnou pravdou, protože kdyby jí bylo, tak by na věc nemohly existovat názory rozdílné až opačné. --Marek Genius (diskuse) 31. 7. 2025, 01:04 (CEST)
Předně je nutné rozlišovat, co říká veřejnost vs. co říkají věrohodné zdroje. Ve veřejném prostoru se na žádné termíny nehraje. Ale jinak je "dezinformace" relativně dobře specifikovaný termín. A s tím pracujeme na Wiki.
Názory na politiku jsou stejné jako názory na fyziku. Existují lži, existují pravdy a existují názory. Lži nejsou názory. Plochá Země a popírání Holokaustu jsou lži. Teorie o vzniku vesmíru a zda jsou Piráti středolevice jsou názory. Ale svět stvořený za šest dní a že jsou Piráti extrémní pravice jsou lži. A toto posouzení nám zprostředkují relevantní zdroje, které to uvěřitelně a ověřitelně obhajují. Proto lze objektivně určit, které zdroje jsou dezinformační. Samozřejmě zdroje, které jsou na hraně, tak definitivně označil nelze.
Pan Hampl přes doktorát často obhajuje své názory pomocí lží. Nelze jej považovat za zdroj k objektivní informaci. Jiří Přibáň toto nedělá. Lze jej použít jako jeden ze zdrojů, které navzájem mohou být v kontradikci.
Protiproud není dezinformační proto, že má jiné názory, ale proto, že je plný lží. Forum 24 není plný lží (ale patrně jich tam bude více než na Deník N), není tak dezinformační, ale je to silně názorový portál a jako zdroj je tedy možné jej použít jen omezeně.
A jak poznat lež, nám vědecký přístup specifikuje všude - ve fyzice i v politice - stejně.
Vaše "termín, který se používá zcela libovolně" a "bez toho, že by měl nějaký ustálený význam" a "slouží k dehonestaci osob z jiného názorového proudu" a "to ukazuje, že nám názory dotyčného „dezinformátora“ moc nevoní" je bagatelizace. Vaší prací je ale posoudit, kdo lže, a posoudit relevantnost ostatních vyjádření - posoudit pomocí věrohodných zdrojů.
Edit - doplňuji ještě příklad dezinformace, o které se tvrdí, že nebyla dezinformace, abych neuváděl pouze extrémní příklad s plochou zemí: Za covidu se šířila dezinformace, že virus byl uměle vytvořený. "Mainstream" říkal, že nejpravděpodobnější jsou varianty, že virus je přírodní a objevil se na tržišti, nebo že virus je přírodní a unikl z biolaboratoře, nebo že virus je umělý a unikl z biolaboratoře. Dezinformace to tedy byla proto, že zamlčela jiné možnosti a prezentovala umělé vytvoření jako fakt. --Hrdlodus (diskuse) 31. 7. 2025, 09:08 (CEST)
@Hrdlodus: Je to už úplně mimo téma pravice–levice, ačkoliv Pod Lípu to podle mě patří. Ale pokud by se měla diskuse dále roztáhnout, bylo by asi lepší ji vyčlenit pod samostatný nadpis.
Aby bylo jasno, nerelativizuji pravdu ani způsob poznání pravdy, relativizuji užívání termínu dezinformace. Ten pojem nějaký význam má, je to termín z vojenství, z oblasti vedení informační války. Je to lež, klamná informace, šířená za účelem manipulace s nepřítelem. Příkladem budiž operace Mincemeat. Před dvaceti lety jsem se s termínem setkal jen velmi zřídka. Od té doby došlo k obrovské inflaci slova, dnes se s ním setkávám takřka na denní bázi. Což má za následek to, že k pojmu se objevily další a další významy a nikdo už pořádně neví, co znamená, každý si ho používá po svém. Je zcela nejasný rozdíl mezi souvisejícími termíny, jako jsou lež – dezinformace – konspirační teorie – okrajová věda (například plochá Země se někdy označuje za konspirační teorii). Co to je dezinformace:
nepravdivá informace (lež, omyl)
nepravdivá informace šířená autorem, který si uvědomuje její nepravdivost, (vylučuje omyly, ale co bílá lež?)
nepravdivá informace šířená za účelem poškození protistrany
informace, u níž nevíme, zda je pravdivá či nepravdivá, ale jíž nevěří většina
informace, u níž nevíme, zda je pravdivá či nepravdivá, ale jíž nevěří mainstream, nejvlivnější proud, (dezinformace se po čase ukazují jako pravdivé)
jiný význam
Ještě větší nejasnosti jsou u termínu dezinformátor, ten se již používá takřka libovolně a slouží spíše jako dehonestující nálepka, když dojdou protiargumenty. Je dezinformátor profesionální pracovník (něco jako špion)? Nebo i běžný člověk? Stačí, aby nějakou nepravdu řekl jednou, nebo to musí dělat opakovaně? Jak často? Kolik nepravd musí člověk říct, aby byl označen za dezinformátora? Máte děti? A řekl jste jim, že dárky nosí Ježíšek? Takže jste dezinformátor? Mně se nejvíc líbí to pojetí, že dezinformátorka je někdo, kdo hovoří pravdu. :-)
Ani v článku Petr Hampl se nikde neuvádí, že by byl Hampl dezinformátorem, šířil dezinformace nebo byl součástí dezinfoscény. Pojem dezinformace se v článku nachází jen u jedné reference. Asi má Wikipedie dostatečný smysl pro NPOV (i když nepochybuji, že zdroje, které Hampla označují za dezinformátora by se našly; otázkou ale je jejich nezaujatost).
Jako příklad dezinformace uvádíte tvrzení, že virus SARS-CoV-2 byl umělého původu. Podle mě je to ale spíše zaujatý úhel pohledu (POV), a ne dezinformace. Neberu Vám ovšem Vaše pojetí termínu dezinformace.
Otázkou je, jestli za dezinformaci považujete i tvrzení, že virus je přírodního původu, které se v médiích často objevovalo, viz Novinky.cz nebo Zdravotnický deník. Server Lidovky.cz nejenomže variantu umělého původu viru vůbec nezmiňuje, ale hned v úvodu píše, že koronavirus si ve světě vyžádal již přes 600 mrtvých a více než 30 000 nakažených. Vzhledem k tomu, že smrtnost covidu-19 (původní varianty viru) byla asi někde od 0,1 % (nižší než u běžné chřipky) do 10 % a rozdíly v odhadech základního reprodukčního čísla snad ani není třeba připomínat, tak je zřejmé, že rozdíly v odhadech počtu zemřelých a počtu nakažených budou obrovské. Lidovky.cz jsou tedy asi dezinformačním médiem a na Wikipedii by se neměly používat. --Marek Genius (diskuse) 3. 8. 2025, 02:56 (CEST)
V běžné komunikaci (ne na Wikipedii) si to často zjednodušuji a používám pojem "dezinformace" a "dezinformátor". Myslím, že je zřejmé, že o dezinformátorovi mluvíme, pokud se dezinformací dopouští opakovaně. (Přičemž u jednorázové dezinformace lze dotyčnému říct, že v tomto případě byl dezinformátorem.) A jistě je zřejmé, že u něčeho takového nemůže být jasná hranice, kdy přesně je někdo dezinformátorem. A samozřejmě nikoho nenapadne, že to o Ježíškovi je dezinformace. A, jak zmiňuje senátorka, tak věřím, že mnoho si o sobě myslí, že říkají jen pravdu. Ale musím i upozornit, že mnozí cíleně lžou a hrdě se k tomu hlásí (to mám osobně ověřeno).
U Hampla je článek hezky napsaný. Každý si názor snadno udělá. Přitom do článku není možné napsat, že je někdo dezinformátor. Jen, že ho tak někdo označil, což stejně často nemá na čtenáře vliv.
U toho Covidu - ta informace mohla začít jako POV, ale dále žila jako dezinformace. Tedy jako fakt, že to tak je a že nám lžou. Každopádně ty tři příklady s přírodním původem se ani se zavřenýma očima nedají považovat za dezinformaci. Všichni pracují s dosavadním stavem poznání a s nejistotou. --Hrdlodus (diskuse) 4. 8. 2025, 00:27 (CEST)
@Davidek2009 Pokud jde o Deník N, to v žádném případě není levicové médium. Je to liberální médium, tzn. je programově otevřené co nejširšímu spektru hlasů a obecně staví především na jejich konfrontaci či dialogu... Jestliže můžete něco takového vypustit z úst, pak ty noviny buďto reálně vůbec neznáte, nebo jste v těžkém zajetí jakési krajně pravicové propagandy. --Šandík (diskuse) 7. 8. 2025, 15:55 (CEST)
@Sandik: Co je programově otevřeného na zmíněném Deníku N a jeho autorech, jako jsou Jan Moláček nebo Petr Koubský, kteří od dezinformační scény nejsou vzdáleni více než výše uvedený Petr Hampl a kteří během covidu – hrubě řečeno – vymýšleli jeden nesmysl za druhým, nebo – mírně řečeno – nekriticky přebírali nesmysly třetích stran, což by se publicistům stávat nemělo, neboť publicisté by měli disponovat smyslem pro nadhled a kritickým pohledem k přijatým informacím, a v tomto postupu pokračují i v době po covidu, s aktuálními tématy, jako jako je například dopad umělá inteligence (viz Vinohradská 12), to fakt nevím. Mezi lidmi se Deníku N přezdívá Deník Nenávist.
Nechci to dramatizovat. Je to web jako každý jiný. Určitě je na Deníku N i mnoho dobrých článků. Třeba zahájení kauzy bitcoin byl podle mého názoru od Zdislavy Pokorné výborný výkon. I když na kauzu určitě dostala tip, ale to je v pořádku, dobrý novinář má svoje informátory. Je to web jako každý jiný, snad každý web je dnes nějakým směrem zaujatý.
Osobně soudím, že extrémisté do demokratické diskuse nepatří a jediný rozumný způsob jak na ně reagovat, je ignorovat je, případně ještě lépe systematicky vyvracet jejich bludy. Rozhodně ale není tozumné jim dávat prostor.--Šandík (diskuse) 11. 8. 2025, 22:37 (CEST)
@Sandik: To jsou pořád ty stejné otázky. Jak definujeme extremismus? A až se na nějaké definici shodneme, jak posoudíme, jestli daný zdroj splňuje definici? Váš názor je, že Institut Václava Klause je extremistický, já na IVK nikdy nic extremistického neviděl. Občas jsou tam žvásty, ostatně jako i v Deníku N, ale extremismus jsem tam neviděl. Oproti tomu Deník N je podle mě extremistický velmi často. Pořád se bavíme o subjektivních kategoriích. --Marek Genius (diskuse) 22. 8. 2025, 22:07 (CEST)
@Matěj Orlický: Zrovna v případě článku Motoristé sobě by v úvodním odstavci a v infoboxu (verze 25084420) krajní pravice vůbec nemusela být uvedena, protože už je obsažena v pojmu pravice. Pravice zahrnuje i krajní pravici. Pojem krajní pravice je tak spíše doplňkovým, rozšiřujícím, obsahem a takový obsah může být klidně uveden až dále v článku, v sekci Politická orientace strany, kde je větší prostor na rozvedení, tedy včetně toho, který politolog/komentátor to tvrdí a jaké pro to přináší argumenty. V infoboxu ani v prvním odstavci na takový rozbor místo není. --Marek Genius (diskuse) 28. 7. 2025, 17:11 (CEST)
Jde o to, že @Davidek2009 předložil téma rozlišení pravice a levice a pak uvede problém, který není tímto tématem. A tak místo toho, aby se zde hledalo optimální řešení nějakého konkrétního wikipedického problému, tak je tu volná politická diskuse. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 7. 2025, 17:39 (CEST)
Problém dělení na "pravici" a "levici" je v tom, že sice z "levicového" pohledu "tak nějak" funguje, prostě se tím dá jasně označit "nepřítel", ovšem podíváte li se z pólu opačného, nefunguje to označení téměř vůbec. To co se tradičně ve dvacátém století nazývalo "pravicí" totiž vůbec není jednolitý proud. "Pravicoví" jsou konzervativci ale taky liberálové. Jaký je v tom pak zmatek hezky ukazuje to, že konzervativci sami chápou liberály často jako levici, což je ale obecně dosti nesmysl...
A mimochodem, v britském parlamentu, kde to označení vzniklo, se těmi slovy mínili právě konzervativci a liberálové. Zástupci dělníků tam tehdy samozřejmě žádní nebyli a celý parlament tehdy tvořili šlechtici (dnešní britská horní komora). Levice jako politická síla se klopotně rodila až v 19. století. --Šandík (diskuse) 28. 7. 2025, 15:26 (CEST)
Nikde v politice nejsou jednolité proudy, přesto existuje jakási škála, nějaká kritéria pro zařazení a především věrohodné zdroje, které se pokoušejí různé strany a hnutí k různým proudům zařazovat.
Mimochodem členění na levici a pravici nevzniklo v britském parlamentu, ale za Velké francouzské revoluce, kde zastánci starých pořádků, monarchistická šlechta a duchovenstvo, seděli vpravo a zastánci neprivilegovaného třetího stavu, tedy měšťanů (ano, ne nutně dělníků) seděli vlevo. Dočteme se to v obou článcích Levice i Pravice. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2025, 15:43 (CEST)
Ha, máte pravdu! https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Levice_%E2%80%93_pravice Takhle nám to kdysi kdosi popisoval na střední škole v nějakých ZSV a mě nenapadlo si to ověřit. Znělo to tak pravděpodobně. Ta Plecitá odkazovaná v článku je mimochodem nedostupný zdroj. Na fakt, že termín "pravice" nedokáže postihnout tu fundamentální rozdvojenost to ale nic moc nemění. --Šandík (diskuse) 28. 7. 2025, 15:59 (CEST)
Jako náhodný kolemjdoucí jen na okraj doplňuji, že jsem do článků doplnil archivované verze odkazované Plecité, aby byl zdroj opět dostupný. --David V. (diskuze) 28. 7. 2025, 17:07 (CEST)
@Davidek2009: Bohužel, máte pravdu, a netýká se to jen pojmů pravice a levice, ale i dalších politologických pojmů, jako liberalismus, konzervatismus a jiných. Pojmy měly i historicky mnoho významů a v poslední době se navíc ještě významy mění, často zásadně, někdy se význam otočí až o 180 stupňů. Je normální, že termíny nemají přesně ustálený význam, zvláštně v humanitních vědách. Ale tyto pojmy mají neustálené významy v poslední době až extrémně. Výsledkem toho je, že každý politolog, komentátor je chápe po svém. Pro obecné tvrzení je charakteristika stran jako levicových/pravicových/jiných nevhodná, jenomže je bohužel nevhodná i jako vyjádření názoru, protože nevidíme danému politologovi do hlavy a nevíme, jaký význam slova měl při vyřčení věty na mysli. Odvodit se význam dá jedině v případě, že politolog stranu či hnutí charakterizoval obsáhleji nebo pokud se k tématu vyjadřoval vícekrát, pak se dá plus minus vytušit, co si asi ten který politolog pod pojmem levice/pravice představuje, jen nevím, jestli už toto nahlédnutí do politologovy hlavy (způsob, jak to vytušit) nebude trochu vlastním výzkumem.
Tady bude zase před volbami veselo. Za mě je zajímavá jiná věc: členové politických stran by měli být malým písmenem (odéesák, sociální demokrat, lidovec), ale jak nám začaly vznikat strany typu obecných názvů jako piráti, motoristi, starostové a podobně, tak to je už ošemetné a zdroje nám to pravidlo nějak ignorují. A pak jsou strany, u kterých se členové pojmenovávají těžko, spol...ečníci?, stačiláci... spříseženci... dezoláti.... --Chrz (diskuse) 28. 7. 2025, 17:16 (CEST)
ANO je konzervativní,[1] fiskálně odpovědné,[2] středově-pravicové,[3] pravicově-středové,[4] levicově populistické,[5] pravicově populistické,[6] krajně středové,[7] ručně solené,[8] lahodné,[9] nechutné,[10] tradiční,[11] moderní,[12] měkce euroskeptické,[13] tvrdě eurofederativní,[14] průměrně eurosocialistické,[15] catch-all,[16] proevropsky demokratické[17] hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod.[18] Lidem je to úplně jedno, třetina voličů stejně neumí číst.[19] --Osidor (diskuse) 28. 7. 2025, 22:02 (CEST)
Možná jsem na něco zásadního nepomyslel, ale nešlo by v rozumném formátu udělat něco, jako hodnocení jednotlivých serverů hudbě? Například We Are Not Your Kind má v infoboxu oddíl s vybranými recenzenty a jejich hodnocením. Sepsání pravidel rozumným způsobem (požadavek na médium je vlastní článek, aby nebylo pochyb o relevanci), krajní případy jako velké množství médií (řešit skrze rozšířený obsah?), vývoj zařazení média v čase atd. by snad mělo stačit. Tedy místo recenzentů by byla média a místo hodnocení politické zařazení. --Vít Karásek (diskuse) 28. 7. 2025, 21:52 (CEST)
Podle mého názoru je označení "krajní pravice", "krajní levice" nebo "populismus" na Wikipedii naprosto zbytečné. Pojem "krajní" přirozeně používají lidé, kteří jsou zaujatí vůči určité straně. Je to vlastně hanlivé označení že strany odpůrce. Např. nějaký wikipedista cíleně našel názor někoho, kdo označil nějakou stranu za krajně pravicovou, ačkoliv třeba existuje ještě deset dalších zdrojů, kde to tak není. S populismem je to velmi složité. Hnutí ANO je středové hnutí (stejně jako třeba STAN) a od středových politických uskupení nebo od catch-all-party je přece naprosto přirozené očekávat, že budou dělat populistickou politiku, pokud jako strana politického středu si mohou dovolit to, že budou chvilku pravicový a chvilku levicový, pak zas jednou konzervativní a jednou liberální. Je to prostě zbytečné nálepkování a já bych prostě politickou pozici strany označil tak jak se sama představuje. Ještě nedávno jsem se ještě nějak pokoušel zjistit opravdu jasnou politickou pozici pro politická uskupení, ale je to nemožné. U ANO se na Wikipedii pořád dokola mění politická pozice v pravicí, levici, národní konzervatismus, pravicový populismus atd... U TOP09 se taky nějakou dobu vedla hádka o její pravicovosti... Stačilo! má být krajně levicové, ale někteří politologové jej označují za pravicové antisystémové hnutí. SPD má zas být podle Wikipedie krajní pravice, ale podle některých politologů má ekonomický levicový program... Nemá to cenu. Já bych tu politickou pozici uvedl tak jak se strana sama označuje. Nemá čemu hádat jestli má pravdu Pepa nebo Máňa. Každý politologů to vidí jinak. --Davidek2009 (diskuse) 29. 7. 2025, 20:23 (CEST)
To je nesmysl. Pokud se devět z deseti politologů shodne že určitá strana je například "krajně pravicová", pak je zcela relevantní to používat. Smysl to samozřejmě má i čistě prakticky, protože zatímco program ČSSD svého času měl hlavu a patu, byť byl zkrátka levicový, program KSČM byla vždy snůška nebezpečných a mnohdy taky nereálných nesmyslů a je proto rozhodně rozumné v tom činit rozdíl. Pokud jde o populismus, ten je také definován poměrně přesně a opět je na té definici mezi politology velmi výrazná shoda...Pokud jde o vaše příklady se Stačilo, SPD nebo ANO, to je právě dáno tím že jejich program je populistický, tj. vůbec nenabízí to o čem jsou sami přesvědčeni že to bude fungovat, ale prostě nabízí to co si myslí, že lidé žádají a proto jim to nabízí. U Stačilo to je navíc dáno tím že jde o koalici řady stran a některé z nich skutečně mají blíž k pravicovému extrémismu, byť těch levicově extrémních je tam citelně víc. --Šandík (diskuse) 29. 7. 2025, 20:42 (CEST)
Téma je to složité a nechci se v něm příliš angažovat. Ale nedá mi to a chtěl bych upozornit, že ačkoliv rozumím, co chce @Davidek2009: říct, nelze zrovna přijmout zvyklost jako "budeme uvádět pouze oficiální stanovisko". Na Wikipedii mají být všechny významné názory zastoupeny v odpovídajícím poměru, takže i když může mít oficiální pohled na věc (kam strana řadí sama sebe) trochu zvláštní status, nelze ním nahradit vše ostatní. Ad absurdum, to by se pak z něčeho takového snadno mohlo stát nejdemokratičtější politické uspořádání na světě (není to sice strana, ale ten princip je obdobný). Tudíž tudy cesta nepovede.
Pokud bych měl ale přece jenom přihodit svůj názor, vesměs souhlasím s tím, co napsal níže @Xyzabec:, tedy že si asi budeme muset přiznat, že takto jednoduše to zaškatulkování velmi často nepůjde udělat, a právě v takových případech bych doporučil hodit do infoboxu pouze odkaz na sekci v tom samém článku, kde se tato problematika podrobně rozebírá plně v souladu s pravidlem o NPOV. --Robins7 (diskuse) 29. 7. 2025, 20:53 (CEST)
To je velmi mimózní představa, krajní pravice i levice, podobně jako středopravá nebo středolevá pozice jsou politologicky známé pojmy, které si nevymýšlíme my tady na Wikipedii. Jejich zahlazování naopak bývá často motivováno subjektivním postojem lidí, kteří si nepřejí, aby jejich preferovaný politický subjekt byl vnímán jako extrémní, extremistický. Stejně tak je mimo představa, že střed = populismus, populismus může být i třeba krajně pravicový, jak je vidno na příkladu SPD, naopak žádná z pozic neznamená automaticky populistický přístup, ten není takto vázaný. A už úplně mimo mi přijde představa, že strana sama nejlépe ví, na jakou pozici se zařadit (a že bychom to měli nekriticky přejímat na Wikipedii), právě naopak je potřeba zkoumat hodnocení nezávislých odborně vybavených lidí. I když to mnohdy může znamenat poměrně nejednoznačný či komplexní popis. --Bazi (diskuse) 29. 7. 2025, 20:54 (CEST)
SPD je IMHO příkladem hnutí, které je za krajní označováno svými názorovými oponenty, jak uváděl Davidek2009. Jinak nevím, co je na něm až tak krajního nebo extremistického, resp. více než na ostatních stranách nebo hnutích. --Marek Genius (diskuse) 2. 8. 2025, 23:24 (CEST)
Ad ...je potřeba zkoumat hodnocení nezávislých odborně vybavených lidí... Ani ne tak zkoumat jako přebírat... resp. přebírat co říkají o těch stranách, pokud vyzkoumáme, že dotyčný je "nezávislý odborník". Problém ovšem je, kde ty nezávislé odborně vzdělané lidi najít. Když z odborně vzdělaných lidí odečteme prorežimní, tudíž závislé, aktivisty a lidi, co si dávají pozor na to řeknou, protože nechtějí vyletět z práce (v lepším případě) nebo skončit před soudem a v převýchovném kurzu (v horším případě), tak nám skoro nikdo nezbyde. Navíc ti co zbydou, bývají zpravidla těmi prvními považováni za nedostatečně angažované v té správné straně; případně příliš angažované na nesprávné straně; a proto nálepkováni jako odborně nedostateční. A tento stav trvá v Česku minimálně stopadesát let, delší dobu než existuje politologie jako samostatný obor. Bez naděje na zlepšení. To že se (nejen v mainstreamových médiích) význam politologických termínů (zejména) v posledních desetiletích výrazně posouvá, aby vyhovoval politickým cílům posunovačů situaci ještě zhoršuje. --Jann (diskuse) 3. 8. 2025, 13:42 (CEST)
Nevím, proč si nepřiznat, že nějaká dostatečně uznávaná systemizace pojmu "Politická pozice" prostě není k dispozici, takže přiměřeně jednoduché škatulkování v iboxu není reálné resp. vždycky bude diskutabilní (výjimkou by snad mohly být některé dlouhodobě existující, zavedené, "tradiční" strany, ale i o tom pochybuji). Řešením by mohlo být vypustit toto relativně stručné vymezení z iboxu a sekci s tímto obsahem uvést pouze v článku, podrobněji a samozřejmě s uvedením patřičných zdrojů, nejlépe včetně jména dotyčného hodnotitele (označení NNVZ vědomě vypouštím, v tomto případě je aspoň u "živých" stran či hnutí nezávislost asi předem vyloučená). --Xyzabec (diskuse) 28. 7. 2025, 23:26 (CEST)
Myslím, že u stran, kde dochází k častému přepisování, by to asi bylo vhodné. Tím spíš, když třeba ANO 2011 je politický chameleon. Určitě by si vnímání pozice této strany (a její vlastní historické profilování) zasloužilo vlastní oddíl na této stránce. --Otaznick (diskuse) 29. 7. 2025, 09:08 (CEST)
Něco jsou politické strany, něco jsou politická hnutí a něco politické sekty. Pozná se to hlavně tím, že jejich další existence bez současného vůdce je takřka nemyslitelná. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2025, 12:23 (CEST)
Nechci to tady rozvádět v politickou diskuzi, ale když vezmete ODS, která je podle Wikipedie euroskeptická liberálně-konzervativní pravicová strana, už asi tak šest let žádné euroskeptické ani pravicové a ani konzervativní postoje nezastává, vede to také k zamyšlení. Ta strana se ideologicky posunula k politickému středu... V minulosti chtěl Fiala nízké daně, nyní ODS ve vládě daně zvyšuje... Dřív byl Fiala proti Green Dealu, náhle je Green Deal realita a nemá cenu o něm diskutovat. ODS dlouhodobě usilovala o trvalou výjimku z přijetí eura, teď se eurem takřka objímá... Dřív by žádný z jejích europoslanců nepodpořil současnou evropskou komisi, dnes pro ni až na Vondru hlasují... ODSuroskeptické frakce ECR, ale její aktivita v ní je velmi pasivní a do jisté míry téměř mizivá. ODS v europarlamentu není schopna hlasovat ani proti základním návrhům, proti nimž její frakce vystupuje. Tenhle rok kandidoval v Rumunsku místopředseda ECR George Simion ze Svazu za sjednocení Rumunů a v Polsku Karel Nawrocki, kterého dosadilo PiS, které hraje nejdůležitější roli v ECR (Morawiecki je jejím předsedou) a ODS vůbec nezaujala postoj, ačkoliv se očekává, že strana má své politické partnery ve frakcí podporovat. Fiala se chová jak neřízená střela a sám už ani jako pravicový politik nevystupuje, protože se jím ani nenazývá. Je to podobné jako s hnutím ANO... ODS už sama taky neví co je, ale určitě není euroskeptická a ani pravicová. Její přední členové, až snad na Skopečka nebo Vondru či Zahradila, který teda už odešel, vystupují jako silně prounijní politici, kteří nejsou schopni jasně odmítnout ani Green Deal a ani třeba migrační pakt. Je to diskutabilní, spousta politologů už také vidí posun ODS k politickému středu, ale to je jen příklad, že hnutí ANO není jediné. --Davidek2009 (diskuse) 30. 7. 2025, 12:22 (CEST)
Tohle už docela přetéká Ke krbu nebo na nějaké docela jiné diskusní fórum. To, co jste ve svém příspěvku tak obšírně popsal, má název deziluze z politiky. Ano, dříve stačilo jasně „určit směr“, zřetelně se vymezit vůči jinému subjektu či nějakému společenskému problému, a fungovalo to. Dnes už to naprosto nefunguje; lidé postřehli, že mezi politickými stranami neexistují významnější rozdíly, ať se hlásí k středu, pravici, či snad levici. Od začlenění ČR do EU to platí dvojnásob. Dnes se tak toto „vymezování“ smrsklo na období předvolební kampaně, čímž se stalo intenzivnějším. Jednou za čtyři roky si strany vyhradí jeden měsíc k přesvědčování voličů, že jsou mezi stranami rozdíly větší, než mezi cukrem a solí. Boj o voliče pod heslem „ber, kde ber“. Nejlepší z možných světů. --Osidor (diskuse) 30. 7. 2025, 12:41 (CEST)
Prosím o klid. Nerozebírejte soukromé věci mimo Českou Wikipedii. Nezaplevelujte to tady diskusí o jednotlivých článcích. Zagothal (diskuse) 30. 7. 2025, 12:55 (CEST)
Celé se to tu točí kolem osobních názorů. Ale v politice na Wiki platí stejný princip jako v jakémkoliv jiném tématu. Relevantní zdroje. Kolega Davidek2009 má pohled na svět, který se odlišuje od mainstreamu. Nezajímal jsem se o stránku Motoristů, ale nejprve si musí situaci vyjasnit na tamější diskuzní stránce, než bude vytvářet obecný problém k řešení. Já kolegu potkal v diskuzi u Pirátské strany, a tam jsem neviděl, že by se jednalo o obecný problém, ale o problém práce se zdroji. A navržené řešení, že jen kvůli tomu, že politika je třaskavé téma, rezignujeme na popisování faktů, je naprosto špatné.
@Hrdlodus: Nedávno jsem v televizi zahlédl rozhovor se Zdislavou Pokornou z Deníku N. Rozhovor byl o české politice, jednalo se o rozhovor ze série Stojednička, ve kterém političtí komentátoři hodnotí situaci českých stran a hnutí před blížícími se parlamentními volbami. Na konci rozhovorů vždy bývá jedna otázka od politického komentátora z předchozího dílu série. Tentokrát dotaz pokládal asi Václav Dolejší ze Seznam Zpráv z předchozího dílu (nejsem si už jistý). Odkaz na otázku k volnému zhlédnutí bohužel nedám, protože je to na internetu pouze pro předplatitele. Na YouTube je jedna a druhá ukázka rozhovoru, ale bohužel otázka byla položena až na konci, a v těchto krátkých ukázkách není. Takže mi buďto musíte věřit, nebo si musíte DVTV předplatit.
Otázka zněla, kdy už bude v ČR vládnout zase pravicová vláda? Dolejší, Pokorná i moderátor Martin Veselovský z DVTV se shodovali, že pravicová vláda tu už dlouho nebyla. Připomnělo mi to jeden starší rozhovor z roku 2022 s mediálním analytikem Josefem Šlerkou, který se podivoval nad tím, že někdo tvrdí, že zde již dlouho nebyla žádná pravicová vláda. A nemyslím si, že se někdo z nich mýlí nebo že málo sleduje politiku a nemá přehled o českých vládách – ne, jen si každý z nich levici a pravici definuje po svém, zcela jinak. Ta slova nemají jednotnou definici, tak jak je má Wikipedie jednotně zaškatulkovat?
A nevím, jestli se zde vede diskuse jen o pravici a levici, nebo o politické orientaci obecně, ale stejný problém se týká i ostatních politologických termínů. Například liberalismus, tento termín v posledních letech prodělal znatelnou změnu v posunu významu. Liber znamená svoboda, takže liberální strany by měly být ty, které chtějí co nejširší svobodu. Dejme tomu svoboda slova, liberální by tedy měly být ty, které jsou proti omezování svobody slova. Ovšem v rozporu s tím se za liberální označují častěji strany progresivistické (a dokonce se pojmy liberalismus a progresivismus chápou jako synonyma, ač historicky měly jiný význam), a to takové, které chtějí svobodu slova spíše omezovat s odůvodněním větší bezpečnosti (viz potírání dezinformací). A která strana je liberální, ta, která chce umožnit kouření v restauracích, protože každý má právo si zakouřit, nebo ta, která chce kouření v restauracích zakázat, protože každý má právo se najíst v nekuřácké restauraci?
I takový feminismus (je pravda, že ten se v infoboxech politických stran příliš neobjevuje) se používá v různých, zcela odlišných významech. Tak definici feminismu naplňuje vlastně i antifeminismus, protože ani antifeminismus zpravidla netvrdí, že by ženy byly méněcennými bytostmi. Vzpomínám si, že jsem kdysi narazil na anketu mezi poslanci od časopisu Refresher, ve které se ukázalo, že feministy jsou ve skutečnosti i poslanci, které byste si jako feministy patrně asi nepředstavil. Je v tom chaos, stejné termíny se používají pro naprosto rozdílné ideologie.
Uživatele Wikipedista:Davidek2009 bohužel neznám, vidím ho zde v diskusi možná poprvé. K jeho způsobu práce se zdroji se tedy nemohu vyjádřit. Ovšem myslím si, že téma pravice a levice v infoboxech mělo být Pod Lípou otevřeno už dávno, neboť vyvolává spory dlouhodobě, viz zmíněná Diskuse:ANO 2011. --Marek Genius (diskuse) 3. 8. 2025, 00:09 (CEST) OPRAVA: Teď právě běžela epizoda se Zdislavou Pokornou na DVTV Extra znovu. A Václav Dolejší se ptal na otázku, kdo bude příštím prezidentem, zda Andrej Babiš nebo Karel Havlíček. Tudíž jsem se spletl. Ale jsem si jistý, že otázka na to, kdy opět bude pravicová vláda, byla v seriálu taky někdy položena, ale muselo to být v jiném díle. Fakt už nevím, ve kterém. Možná to byl právě rozhovor s Václavem Dolejším nebo s Lucií Kubovičovou nebo ještě s někým jiným, fakt už nevím, bude to měsíc nebo dva, co jsem to v televizi zahlédl. --Marek Genius (diskuse) 10. 8. 2025, 20:42 (CEST)
Nejvíce by to mělo odpovídat aktuálnímu všeobecně převládajícímu chápání termínu. Někde pomůže bližší specifikace: "klasický liberál", "feminismus druhé vlny", "liberální konzervatismus".
Nikdy by se nemělo stavět na jednom postoji. Pokud někdo zastává deset pozic z jednoho směru a jednu z opačného, nelze o něm mluvit jako o zastánci toho opačného.
Opatrně se musí přistupovat k reálpolitice. Nepozvání Dalajlámy není pročínská politika. Zvýšení daní (buď z důvodu vyrovnání rozpočtu, nebo z důvodu uklidnění davu s vidlemi) není zřeknutí se pravicové politiky.
Navíc u každého termínu bude přístup jiný, protože u některého termínu jsou jiné problémy s definicí/pochopením než u jiného. --Hrdlodus (diskuse) 3. 8. 2025, 14:58 (CEST)
Ty spory často vznikají z toho, že někoho uráží/irituje nějaký pojem u strany, kterou má rád či právě naopak ji nenávidí. Ale to je špatný postup. Já se dávno na Wikipedii naučil nepsat ovlivněně svými politickými názory nyť je mám a byť jsem pár let i členem jedné strany (neřeknu které a stejně to nepoznáte). (Progresivismus je jiný název pro určitý typ levicovového až středového liberalismu už přes sto let. Viz en:Progressivism) --Zagothal (diskuse) 3. 8. 2025, 23:01 (CEST)
Nerozporuji, jen doplním, že samotná iritace je dobrý impuls. Záleží, jak s tím pak dotyčný pracuje. Tedy musí najít věrohodné zdroje, aby doplnil pohled, který mu konvenuje, a nesmí odstraňovat iritující informaci, pokud má dobrý zdroj. Největší přetahování pak bude o přesných formulacích, a tedy výsledném vyznění. --Hrdlodus (diskuse) 3. 8. 2025, 23:43 (CEST)
@Zagothal: Souhlasím, bezpochyby to tím bude. Editoři jsou jenom lidé a každý fandí nějaké straně, takže jsou zaujatí, i když nechtějí. Ale je to komplexní problém, bude to i tím, co výše nastiňují Davidek a Jann, jsme ve světě, kde jsou zdroje závislé. Zaujaté. Kolik by se v oblasti politiky dalo najít nezaujatých? Často to pak dopadá tak, že když zdroj koreluje s názory editora, tak jej doplní do článku, ale když s jeho názory nekoreluje, tak jej prohlásí za dezinformační, nevěrohodný, závislý, krajní, extremistický, třeba že jiný, zhruba stejně věrohodný, zdroj v článku použije. --Marek Genius (diskuse) 5. 8. 2025, 00:47 (CEST)
Samozřejmě, že IVK vadí a Deník N nevadí. IVK je názorový institut. Deník N jsou noviny se standardními novinářskými procesy kontroly kvality. --Hrdlodus (diskuse) 7. 8. 2025, 13:58 (CEST)
Akorát že "používající standardní novinářské procesy kontroly kvality" a "podle wikipravidel použitelný jen v nouzi a s krajní opatrností" jsou takřka synonyma. My chceme zdroje, které si před publikací ověřují, zda jsou informace pravdivé a přesné; nikoliv zdroje, které používají "standardní novinářské procesy". --Jann (diskuse) 12. 8. 2025, 18:23 (CEST)
@Davidek2009 Opět narážíme na "terminologické potíže" pojmu "pravice", přesně podle scénáře, který jsem tu zmiňoval už před časem. Zkusím se ale pro srozumitelnost tohoto pojmu držet. IVK je dle mého výrazně konzervativní a v podstatě krajně pravicová entita, která sice možná sama není neonacistická ale rozhodně jí nedělá nejmenší problém se se současnými neonacisty porůznu spojovat a podporovat je. Jednoduše řešeno, z jejich krajně pravicových pozic se levicovým zdá téměř vše... --Šandík (diskuse) 7. 8. 2025, 15:51 (CEST)
@Šandík: Tohle je svého druhu vtipná reakce na zdejší diskusi, kolega Osidor umně skrývá svoje odpovědi coby velikonoční vajíčka rovnou do encyklopedických článků. Jako svého druhu hra (nechci říkat trolling) je to opravdu pozoruhodný fenomén. :) --Bazi (diskuse) 7. 8. 2025, 18:02 (CEST)
Kolega Osidor je zjevně veselá kopa. Co s tou jeho editací ale netuším. VK mi osobně jako relevantní hlas k danému tématu nepřipadá. Je to ekonom, podle mého navíc špatný ekonom, nikoliv politolog. --Šandík (diskuse) 7. 8. 2025, 19:50 (CEST)
Tak zrovna pravičák a levičák jsou pojmy přímo vycházející z ekonomického pohledu, proto jsou IMHO kompetentní k nim se vyjadřovat i ekonomové. (Pokud by se jednalo o pojmy liberál a konzervativec nebo republikán a monarchista, dal by se argument uznat.)
Kromě toho, že je Václav Klaus ekonom, je to ale také politický analytik nebo politický komentátor. Tak teď jde o to, jestli uznáváme i komentátory se vzděláním z jiného oboru. Praxe říká, že častokrát ano.
Především je ale Václav Klaus encyklopedicky významná osobnost. Je to jeden z našich prezidentů (dle mého názoru navíc z prezidentů samostatné ČR ten názorově nejvýraznější). U takové osoby se dá předpokládat, že lidé budou hledat jeho názory a zajímat se o něj, i kdyby to byly nesmysly. Taky bych čekal, že se na Wikipedii dočtu názory Mikuláše Koperníka na to, jak Slunce obíhá kolem Země, třebaže už byly vyvráceny. Konkrétně Klausovy názory na vymezení pojmů levice/pravice jsou široce známy (mezi politology), jsem přesvědčen, že by se na ně našly i sekundární analýzy (mimo oficiální stránky IVK).
V situaci, kdy se zde běžně zdrojuje různými sisyfovci, Manipulátory, sdruženími Nelež a NFNŽ, blogery typu Daniel Bradbury Dočekal, Kateřina Mahdalová a Jiří Burýšek, ostatně i různými silně názorově zaujatými zpravodajskými weby, jako je Forum 24, Deník Referendum a Deník N – to taky nejsou ty úplně nejvíc věrohodné zdroje, to se v pravidle Wikipedie:Věrohodné zdroje#Co je to nezávislý sekundární zdroj? píše, že zdroj by neměl být ve střetu zájmů, a na tom, že Deník N nechce dávat hnutí SPD a think thanku IVK prostor, protože je považuje za extremistické, tudíž k nim nezaujímá nezaujaté stanovisko, jsme se snad výše shodli –, ve kterých redaktor často nemá profesorský titul, ale někdy jen maturitu, je polemika nad tím, zda Václav Klaus je více ekonom nebo politolog, už jenom úsměvná. --Marek Genius (diskuse) 22. 8. 2025, 23:02 (CEST)
Pravičák a levičák nejsou ekonomické pojmy a nevycházejí z ekonomického pohledu. Budeme dávat prostor všem encyklopedicky významným tlachalům bez ohledu na jejich vzdělání i erudici? Jsme encyklopedie, nikoliv názorová platforma. Úsměvné je považovat Klause za politologa. --Zdenekk2 (diskuse) 23. 8. 2025, 18:39 (CEST)
Článek Pravice, úvod, odstavec čtvrtý (Speciální:Trvalý odkaz/25217820). Pravice je podle něj snaha o menší stát, podporu podnikání a nízké daně. To jsou vše ekonomické pojmy, zdá se mi tudíž logické, že se pojmem budou zabývat ekonomové. Klaus pojem pravice podle mého názoru používá v tomto pojetí (to si jen myslím, můžu se mýlit). Pokud zůstaneme u úvodní definice, že pojem označuje názor, že určitá společenská hierarchie je nevyhnutelná, tak asi pořád půjde o pojem používaný ekonomy. Tím není vyloučeno, že pojem používají i politologové. Termín molekula se používá ve fyzice, chemii, mineralogii i biologii.
Současný stav ale už dávno je, že se zde zapisují názory různých tlachalů. Viz příklady výše uvedené. Jste správce, takže tomu asi rozumíte lépe než já, tak pokud je to špatně, tak mi to vysvětlete, budu to od příště mazat, když na to narazím. Já měl dojem, že asi je to tak správně.
Klaus politiku, domácí i zahraniční, aktivně sleduje. Je to hlavní osoba IVK, což je think thank. Think tank je instituce, která vydává politické analýzy. Klaus na téma politiky píše knihy. Je zván do médií, kde politiku hodnotí. U Xavera je každý měsíc, ale vystupuje i jinde. Co ještě by měl dělat, aby mohl být označen za politického komentátora?
Nepleťme si vyžilého aktivního politika hrozícího z politického záhrobí pěstičkou, aby se na něj a jeho zásluhy náhodou nezapomnělo, s nezávislým politologem. Obzvláště právě proto, že byl sám vrcholným politikem, není ani zdaleka nezaujatý, naopak má stále vyhrocený politický POV, ať už svůj vlastní, nebo svých vodičů. Takže spolu s kolegou opakuji: "Úsměvné je považovat Klause za politologa." Tak jako kdejaký filmař není hned filmovým kritikem ani filmovým vědcem nebo jako psychopat není psychopatologem. Nepleťme si lidi zkoumající lidi s lidmi, které (nebo jejichž činnost) ti první zkoumají. --Bazi (diskuse) 18. 9. 2025, 22:30 (CEST)
@Bazi: Tak zrovna uvádění názorů filmařů na filmy by rovněž připadalo logické a rovněž se v médiích často vyskytuje (tudíž je z čeho čerpat). Asi dává smysl, že když se někdo v prostředí filmu léta pohybuje, tak filmovému průmyslu začne ze svého pohledu rozumět. (Uvádění názorů psychopatů na psychologii a psychiatrii už je poněkud mimo, to připouštím.) Ale jestli mám špatný názor, tak mi to vysvětlete. Já měl dojem, že se zde názory zaujatých osob běžně vypisují, protože je tu vídávám. --Marek Genius (diskuse) 18. 9. 2025, 22:40 (CEST)
Mám dojem, že si pletete politiku a politologii a i do ekonomie se vám plete, co tam nepatří. Článek má jasné kategorie a o ekonomických pojmech ani jednu. Ve čtvrtém odstavci je jasně napsáno, že jde o laické (zjednodušené) pojetí. Ekonomové se zabývají preferovanými ekonomickými modely jednotlivých politických směrů a vlivem politiky na ekonomiku, nikoliv samotnými politologickými pojmy typu pravice/levice.
Ano, bohužel jedním ze zdejších nešvarů je uvádění nekompetentních názorů nekompetentních osob ideálně jako fakta (nikoliv ani jako jejich názory) a ideálně zdrojované ještě obskurními weby.
Klaus může být politik, ale v žádném případě politolog. Ani v jeho instituci (pokud vím) žádný politolog není a nebyl. Do médií je zván i jistý falešný šlechtic a zrovna Xaver je profláklá nedůvěryhodná osoba. Politický komentátor může být nejspíš každý, kdo se rozhodl kafrat do politiky (svého času i Lucie Bílá a další umělci).
Obecně ke Klausovi. Je mnohaletý politik, byl premiér i prezident. K politice se aktivně vyjadřuje a má u veřejnosti silnou podporu. Jeho názory na politická témata do článků proto patří. Ne jako fakta, ale jako vyjádření názoru či jako zástupce názorového proudu. --Hrdlodus (diskuse) 19. 9. 2025, 10:18 (CEST)
@Zdenekk2: Nevím, jestli máte představu o tom, čím vším se zabývají ekonomické vědy (případně promiňte poučování). Mezi takzvané ekonomické disciplíny neboli ekonomické vědy patří mnoho oborů, které se dohromady zabývají téměř vším. Patří mezi ně mimo jiné například ekonomika zdravotnictví, účetnictví kryptoměn, informační management, internetový marketing nebo vojenská logistika. Ale řadí se sem i například hospodářská politika (a snad je sem někdy řazena i sociální politika), ale taky politická ekonomie, ty se dají asi zařadit i mezi politické vědy. Hospodářská politika se nedělí jenom na mikroekonomickou a makroekonomickou, ale dá se rozdělit i na pravicovou a levicovou. Klaus se podle mě odborně věnuje právě hospodářské politice, ale i dalším oborům, například hospodářským dějinám, tuším, že na VŠE mimo jiné vyučoval transformaci české ekonomiky v 90. letech. Naopak jsem nikdy nezaznamenal, že by se vyjadřoval k životnímu cyklu vývoje softwaru, ke grafické podobě titulní stránky společenského časopisu nebo k optimalizaci tramvajové dopravy, byť někteří absolventi ekonomických fakult se právě tímto zabývají.
To si můžete myslet, že názory jednotlivých osob by se na Wikipedii neměly uvádět, a neříkám, že nesouhlasím. Ale protože v současnosti se v článcích názory osob (odborníků i laiků) i názory zaujatých médií vyskytují, dá se říci, že současný konsenzus je, že se uvádět mají. Nebo je to snad někde v pravidlech uvedeno, že se uvádět nemají? Je to možné, neznám všechna pravidla.
Nejnověji jsem pak objevil názor Jiřího Lobkowicze na Kateřinu Konečnou, ač šlechtic Jiří Lobkowicz je politik a finančník a o tom, že by měl vystudovanou politologii, v článku nic nečtu. (Off topic: Nerozumím tomu, proč bylo z článku smazáno Forum 24, @Osidor. Ač si myslím, že Forum 24 je web silně názorově zaujatý a výše jsem jej kritizoval, tak by měl dostat stejný prostor jako jiné názorově zaujaté weby.) Nebo Jiří Lobkowicz měl být tím falešným šlechticem, kterého zmiňujete? Teď si nejsem jistý. --Marek Genius (diskuse) 22. 9. 2025, 23:57 (CEST)
Přátelé dávám příklad... Petr Macinka v jednom rozhovoru označil strany TOP 09 a Piráti za levicové strany a ty Piráty dokonca za neomarxisty. Teď jen aby bylo jasno, pan Macinka je expert a solidní politolog! V letech 2007 až 2010 studoval politologii a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO. V roce 2010 v oboru získal bakalářský titul. Od roku 2010 pak studoval na stejné škole politologii, magisterský titul získal v roce 2013. Od června 2008 do března 2013 pracoval jako zástupce ředitele Tiskového odboru prezidenta České republiky. Od roku 2017 pracoval jako manažer v Institutu Václava Klause. Dlouhodobě se angažuje v politických institutech a jedná se o skutečného experta. To, že má vyhraněné názory je sixe jasné, ale to i spoustu ostatních politologů a médií. Jenom taková otázka......proč názor tohoto člověka platit nesmí? Proč neplatí Macinka? Proč neplatí Hampl? --Davidek2009 (diskuse) 26. 8. 2025, 20:48 (CEST)
Už několikrát jsme byli vyzváni k ukončení diskuse, tak to prosím respektujte!
Ale abyste neřekl že se vykrucuji, pokud jakýkoli expert kandiduje za jakoukoli politickou stranu, nelze jej už proto hápat jako nezávislého a tudíž jeho názory nelze brát v potaz. --Šandík (diskuse) 26. 8. 2025, 21:40 (CEST)
Macinkovy i Hamplovy názory platí, ale pouze v těle článku jako popis TOP 09 a Pirátů z pohledu různých názorových proudů a z pohledu osobností. V úvodu nemůže být popis ve stylu "Strana je extrémně levicová až extrémně pravicová, prounijní a protiunijní". Tedy nelze poskládat popis strany na základě všech vyskytujících se názorů. Musí to být na základě mainstreamového konsenzu. Pánové Macinka i Hampl nemají ve své historii oporu v seriózních/relevantních zdrojích. Mainstream je neoznačuje za objektivní. Netvrdím, že TOP 09 a Piráti nejsou levicové strany, ale faktická tvrzení musí dokládat relevantní zdroje. Názorový Institut Václava Klause funguje pouze jako názorová platforma. Nemá žádné mechaniky, které by dodávaly publikovanému materiálu důvěryhodnost, a je mainstreamem označován za neobjektivní. Takto to funguje napříč celou Wikipedií, ne jen v politických tématech. --Hrdlodus (diskuse) 27. 8. 2025, 11:13 (CEST)
@Hrdlodus: To je samozřejmě nepravda, že úvod se má psát pouze na základě mainstreamového konsenzu. Viz Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu. Mainstream je pouze jeden z mnoha názorových proudů, je to proud nejvýraznější a nejpočetnější, ale pořád je to jenom jeden proud. A mainstream se může hodně rychle měnit, příklad s USA po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, kdy mainstream v roce 2025 znamená často pravý opak než mainstream v roce 2023. Pakliže na stranu existuje mnoho relevantních spekter názorů, od těch, že je extrémně levicová, po ty, že je extrémně pravicová, potom jsou jen dvě možnosti, Buď uvést všechny, tedy že je extrémně levicová až extrémně pravicová, nebo to vůbec neuvádět. Jakákoliv jiná možnost by nutně byla zaujatá. Ještě by tedy byla ta možnost, kterou jsem doporučoval výše, tedy uvést, že strana je levicová až pravicová, a o extremismu už není nutné psát (v úvodu, protože zde je málo prostoru), protože to už je obsaženo v předešlém. Levice zahrnuje i extrémní levici a pravice zahrnuje i extrémní pravici. Ostatně zrovna nedávno se Pod krbem probíralo, že arabská wikipedie asi není nezaujatá, protože podporuje Gazu, byť u nich je to pravděpodobně mainstream. Mainstreamový článek je POV jako Brno. --Marek Genius (diskuse) 18. 9. 2025, 22:28 (CEST)
Je pravda, že o mainstreamu jsem psal v nevyřčeném kontextu Západu před Trumpem, a to o mainstreamu vědeckém a novinářském - přece jen, zdroje nám netvoří společnost, ale instituce a osobnosti. Ale i po nástupu Trumpa je vědecký a novinářský mainstream stejný jako dříve. Tedy opřený o vědu, odborníky, dokazování, ověřování a opravu chyb. V pravidlu o nezaujatém úhlu pohledu se píše: "názory publikované věrohodnými zdroji " a "ve věrohodných publikovaných zdrojích a kvalitu takových zdrojů." Pravidlo požaduje po editorovi, aby rozpoznal věrohodný zdroj a kvalitu zdroje. Editor má za úkol rozpoznat věrohodnost New York Times, FOX News, Obamy i Trumpa.
Veřejnost a vláda v USA tvoří vlastní veřejný mainstream lišící se od vědeckého a novinářského mainstreamu. Pakliže nevěrohodné zdroje začnou tvořit velmi významný společenský diskurz, článek to i v úvodu většinou bude muset reflektovat, ale stále musí především ctít věrohodné zdroje. Tedy například: "Strana má podle politologů ideologii X. Vláda prezidenta Trumpa a FOX News jí přisuzují ideologii Y."
Článek má ideálně popisovat objektivní realitu a doplnit ji názorovými proudy. Jak zjistit objektivní realitu, nám popisuje vědecký přístup. V případě sporu je prostě nutné posoudit historii zdroje.
Vědecký přístup k tomu dává metody. A pokud chce člověk přesvědčit názorového oponenta, není to vůbec jednoduché. Zkuste přesvědčit plochozemce, že Země je kulatá. Zastánce toho, že tučnáci létají, že jsou nelétaví. Nedokážete to, protože sám to nedokážete nijak ověřit. Celé to stojí na přístupu ke slovu "věrohodné". Někteří tu chcete prosadit, že věrohodnost není možné určit. Věrohodnost nesmí být posuzována názorem, ale vědeckým přístupem.
Člověk musí vnitřně rozdělit názory na to, jak má společnost fungovat, a vědecký přístup, který popisuje fakta a odhaluje jedinou pravdu. A následně musí velice zdlouhavě (intenzivně to mohou být dny, ale jinak to budou i měsíce) vědecký přístup aplikovat - složitě a zdlouhavě analyzovat jednotlivé články jednotlivých médií a osobností.
Především musí přijmout fakt, že pravda je jen jedna (názorů je více). Pokud dva lidi říkají protichůdné věci, pravdu má jen jeden, nebo žádný. A musíte se toho člověka zeptat, proč si "to" myslí. Až odpoví, tak se zeptat znovu. A stokrát, dokud nedojdete k pravdě, nebo k tomu, že odmítá pravdu uznat. Musí probíhat upřímná opakovaná/nuseknutá argumentace mezi oponenty.
Věrohodnost pro nás zkoumají různé instituce - stačí tedy posoudit věrohodnost těchto institucí. Když si vezmeme Institut Václava Klause, tak jeho obsah tvoří názory, přičemž argumenty jsou opřené o ideologii, a pak zkoumání založené na ideologii. Upřímná argumentace s oponenty neprobíhá. --Hrdlodus (diskuse) 19. 9. 2025, 09:43 (CEST)
@Hrdlodus: Dovolím si poznamenat, že vědecký přístup (pokud se bavíme o empirických vědách) ani nepopisuje fakta ani neodhaluje jedinou pravdu. Asi nejoptimističtější teorie, která se o něm dá držet, je, že tento přístup dokáže formulovat hypotézy o pozorováních, jež v dané době nikdo z vědeckého mainstreamu nedokáže přesvědčivě vyvrátit, a že tento přístup v minulosti v oblasti "tvrdých" empirických věd (fyzika, chemie, biologie) vedl k dlouhé řadě technologických průlomů (a dlouhé řadě katastrof). Fakta (Dinge an sich) jsou nám nedostupná, to věděl už Kant, máme jen pozorování a hypotézy, a o "jediné pravdě" škoda ztrácet řeč.--Jan Spousta (diskuse) 19. 9. 2025, 10:13 (CEST)
Na toto se nedá reagovat tak, aby tu nevznikla diskuze mimo téma. Jedině, že zcela nesouhlasím. Jen stručně o vědeckém přístupu: pozorování, popis, argumentace, reakce, ignorace názorů, ověřování, vyvracení. Vědecký přístup buď popíše pravdu, nebo se k ní přiblíží nejblíže, kam je toho schopen, a kdo tvrdí něco, co nedošlo tak daleko, tak nemá pravdu, a kdo tvrdí jako fakt něco, co jde dál (dál mohou jít pouze názory), tak nemá pravdu (třebas se to v budoucnu může potvrdit). --Hrdlodus (diskuse) 19. 9. 2025, 10:30 (CEST)
@Hrdlodus: Už skoro sto let se ví, že "jediná pravda" není možná ani v logice a matematice (Gödelovy věty o neúplnosti). Ano, pokud se dojde k silnému vědeckému konsensu v nějaké "tvrdé" empirické disciplíně, jako je fyzika, tak je to obvykle to nejpřesnější, co lze na dané téma v dané době říct, pokud tedy člověk zrovna není nějaký Einstein s mimořádným a inovativním vhledem do příslušné oblasti. Tady se ale bavíme o sociálních vědách. Na základě dosavadní zkušenosti lze tvrdit, že pokud se v nich dojde k nějakému silnému konsensu o nějaké obecné, ne technické otázce, tak to je naopak zpravidla to nejhorší, co nás v té oblasti mohlo potkat.--Jan Spousta (diskuse) 19. 9. 2025, 12:00 (CEST)
@Hrdlodus: Nikde jsem nepsal, že se nemají používat věrohodné zdroje. Psal jsem, že věrohodný zdroj a mainstreamový zdroj není totéž. Tvrzení, že věrohodný zdroj je pouze mainstreamový, je nepravdivé. Věrohodný může být i alternativní, hlásící se ke krajním, okrajovým nebo menšinovým názorům. Naopak mainstreamový zdroj nemusí být věrohodný. Facebookové skupiny jsou plné mainstreamových příspěvků (logicky, protože když je to mainstream, tak bude široce rozšířen, tedy i na Facebooku), přesto by většina wikipedistů facebookovou diskusi označila za nevěrohodnou. --Marek Genius (diskuse) 22. 9. 2025, 23:07 (CEST)
Ano, souhlasím. Já jsem svou reakcí opravil svou předchozí reakci. Chtěl jsem poukázat, že na "Západě" se dříve dalo více opírat o mainstreamové zdroje, protože většina byla dostatečně věrohodná. Mainstreamové zdroje ale nelze zaměňovat za věrohodné zdroje. --Hrdlodus (diskuse) 23. 9. 2025, 13:30 (CEST)
@Bazi: Přiznám se, že o této bující debatě jsem neměl tušení, a tedy můj přímětek v článku Krajní pravice nemohl být reakcí na tuto. Spouštěčem editace byla mírná únava z další diskuse zahájené již tradičně kolegou Davidek2009, při jejímž čtení mne napadlo, co si o té politické kategorizaci, ústící v označení „krajní pravice“, myslí duchovní otec Soběmotoristů. Nalezený plod předmětného institutu jsem do článku začlenil, samozřejmě s vědomím, že jde v podstatě o vyjádření názorového blogu, a jde tedy o zdroj spíše nižší než vyšší autority, nicméně stále celkem autoritní, a především velmi k tématu. Dodatečné upozornění čtenářstva na tyto aspekty zdroje pomocí šablony „nenalezeno ve zdroji“ považuji za velmi šalamounské a dostatečné, nicméně ne zcela nutné. @Šandík: Všiml jsem si, že jste zde označil různé skupiny osob za neonacisty, což nepovažuji za nejmoudřejší, vzhledem k tomu, že jsou zde pravděpodobně míněni lidé s konzervativními a/nebo alternativními názory, kteří také mohou býti např. židovských i jiných kořenů, a mohou takové označení – stejně jako i všichni další lidé – považovat ze urážlivé a hrubým způsobem dehumanizující. Vaší omluvou budiž, že (pravděpodobně) pocházíte z křehkého uměnímilovného prostředí, kde jsou podobné urážky okolního světa, který neví nic o estetice a dějinách umění, určitou nutností až nutnou sebeobranou; toto prostředí je přirozeně blízké i mně a mým kořenům. Přesto bych Vás poprosil, abyste se do budoucna podobných paušalizujících odsudků spíš zdržel. Díky.. --Osidor (diskuse) 8. 8. 2025, 01:05 (CEST)
Vkládání položek místa narození a úmrtí do infoboxů
Nejnovější komentář: před 4 měsíci8 komentářů7 lidí v diskusi
Martin wolf začal hromadně přidávat či vracet položky místo narození + úmrtí do biografických infoboxů, které jsou standardně přenášeny z Wikidat. Zřejmě chce projet všech x-tisíc článků, takže dávám ke zvážení, jestli to má smysl, aby to po čase nebylo opět odstraněno botem/uživatelem, a tak stále dokola. Lokální vložení má podle mě smysl jen při zjevném důvodu. --Kacir5. 9. 2025, 15:52 (CEST)
Zdá se mi editace článku jen kvůli vlaječky v infoboxu zbytečná. Avšak kolega @Martin wolf si rád zaedituje a ne moc diskutuje. Jako nedávno se tu řešilo. Má neuvěřitelně jen 1,5 % editací mimo adresní prostory Hlavní a Wikipedista. --Zagothal (diskuse) 5. 9. 2025, 16:29 (CEST)
Taky jsem si kolegových editací všiml a rovněž je považuji za zbytečné, jen se mi to po předchozí zkušenosti s komunikací s kolegou už nechtělo řešit. Pár editací již vrátil KPX8, na Diskuse:Martin Čermák se k tématu vyskytla velmi stručná diskuze, na kterou již Martin wolf nereagoval. Když infoboxy dokážou data přejímat z Wikidat, nevidím důvod, proč to ručně natvrdo přepisovat, notabene když jsou například v tomto případě na Wikidatech tři různá místa narození, jež kolega do článku natvrdo vložil, tudíž pokud by se stalo, že bude na Wikidatech v budoucnu některé zavržené nebo naopak preferované, špatně se na to bude přicházet. --David V. (diskuze) 5. 9. 2025, 16:45 (CEST)
@Harold:Jak ji vidím, diskusi si vybavuju. Pokud vidím, řešila a snad i vyřešila varianty lokálně vkládané do ib, ale zřejmě neřešila preferenci mezi lokálním vkládáním a přebíráním z WD. Nenašel jsem k tomu diskusi ani shodu. Pokud by byla i na preferenci lokálního zápisu, měla být zanesena do iboxu. A pak by IMO mělo být stejně postupováno i u místa úmrtí. Účelem této sekce nebylo řešit formát vyplnění (nadpis archivované sekce PL), ale upozornit na vytváření nové preference, tj. převahy lokálního vkládání, v článcích. Pokud na tom vznikne shoda, proč ne. Ale ta shoda má být zjevná jako první a až následně měnit hesla. --Kacir6. 9. 2025, 01:11 (CEST)
"Přidávání vlaječky" IMHO není nic proti ničemu... Viz i proběhlá diskuse na niž odkazuje kolega Harold. Že je to editace vcelku zbytečná, to si můžeme myslete třeba my, někdo jiný, jako přidávající kolega, si to nemyslí. Když se v tom "našel", tak proč ne... A i nejlepší články ji "nezavrhují" a používají (ne vždy, ale např. Napoleon Bonaparte, Bedřich Smetana). --VasekPav (diskuse) 5. 9. 2025, 20:20 (CEST)
Vidím to aspoň jako méně závadnou činnost oproti tomu bezuzdnému necitlivému vkládání matričních záznamů do úvodu článků. --Bazi (diskuse) 6. 9. 2025, 00:37 (CEST)
Nic proti vlaječkám nemám, i když je podobně jako ostatní považuji za zbytečné editace. Vyplněním pole vzniklou ztrátu propojení na Wikidata však jako negativum vidím, protože obecně preferuji načítání údajů v infoboxu právě z Wikidat. Přítomnost vlaječky úplně nevnímám jako přidanou hodnotu, která by to měla převyšovat. --Krabiczka (diskuse) 18. 9. 2025, 22:47 (CEST)
Výběr doporučených šablon
Nejnovější komentář: před 4 měsíci11 komentářů8 lidí v diskusi
Vylepšený nástroj pro vkládání šablon
Nejčastěji používané šablony v nových článcích (od r. 2022)
Zdravím kolegy. Před časem došlo k vylepšení nástroje pro vkládání šablon dostupného jak ve vizuálním editoru, tak i klasickém editoru wikitextu (tlačítko ). Kromě textového vyhledávače teď obsahuje tři záložky: Oblíbené – soukromý výběr max. 50 šablon, Kategorie – navigace přes strom kategorií, a Doporučené – komunitní výběr užitečných šablon. (Jako v případě tmavého režimu jde o jedny z nejžádanějších funkcí posledních let: [28][29][30].)
Oblíbené si každý uživatel nastavuje sám kliknutím na v rámci nástroje nebo na stránkách jednotlivých šablon (příklad). Kategorie a Doporučené jsem včera nastavil na nějaké počáteční hodnoty, aby je šlo otestovat. (Nastavení funkcí mohou měnit pouze správci a správci rozhraní.)
K diskusi:
Je Kategorie:Wikipedie:Šablony použitelný začátek prohledávání stromu kategorií? Jak případně strom kategorií optimalizovat?
Které šablony se podle vás mají (všem uživatelům) zobrazovat jako doporučené? (Nyní to z mé vůle jsou jen {{Cizojazyčně}} a {{Commonscat}}.)
Ad 2) Bylo by asi snazší dělat podobné výběry v rámci nějakých tematických oblastí, kterým se člověk věnuje, ale obecně už zmíněné šablony Pracuje se, některé infoboxy, obzvláště biografické, a Poznámka/y mi znějí užitečně, přidal bych jazykové šablony typu {{en}}, {{fr}}, {{de}}, {{sk}}, {{Překlad}}. Pokud by to mělo fungovat i v diskusích, tak třeba {{Odpověď}}. --Bazi (diskuse) 30. 8. 2025, 11:19 (CEST)
Citační šablony jsou důležité, ale vkládají se jinak, proto nejsem přesvědčen o jejich zařazení ještě i do doporučených.
Základní typografické (sub, sup) se vkládají jinak, snad jen {{Scinum}} a {{Vzorec}} (pro jednoduché použití v chemii, v případě mat/fyz je stejně potřeba zápis pomocí „<math></math>“ dle Nápověda:Matematické vzorce)
Údržbové šablony zkušení wikipedisté dobře znají, jako doporučené pro nováčky by snad mohly být jednodušeji posouditelné {{Aktualizovat}}, {{Srozumitelnost}}, pokud jde o {{Přesnost}} – asi by od nováčka zůstalo bez zdůvodnění a proto hůř využitelné, ostatní údržbové by mohly v rukou nováčků akorát dělat problémy
Díky za zpětnou vazbu zatím. (Tímto to samozřejmě neuzavírám.) Vytvořil jsem ještě tabulku (sbalenou vpravo) s nejčastěji používanými šablony, které se vyskytují v článcích založených od roku 2022 (je očištěná od šablon, které se vkládají nepřímo, jsou dočasné atd.). To by mělo pomoct s hledáním toho, co se opravdu používá nejvíc, abychom uživatele nezahltili. --Matěj Suchánek (diskuse) 2. 9. 2025, 20:27 (CEST)
Tabulka je zajímavá, ale trochu problém je v tom, že jsou tam i šablony, které používají samotné infoboxy, nikoliv tedy přímo uživatelé. Z daných nejvíce využívám (bez citačních šablon, které v tomto případě nejsou relevantní) {{Autoritní data}}, {{Commonscat}}, {{Cizojazyčně}}, {{Pahýl}}, {{Oficiální web}}; z ostatních třeba ještě {{Upravit}}, {{Aktualizovat}} a {{Fakt}} nebo {{Doplňte zdroj}}. Pak ještě infoboxové šablony, ale těch je spíše velké množství. --Jklamo (diskuse) 9. 9. 2025, 10:55 (CEST)
Představujeme Kontrolu vložení: nový typ kontroly editace na Wikipedii
Nejnovější komentář: před 4 měsíci2 komentáře1 člověk v diskusi
Dobrý den!
Kontrola vložení je nový typ kontroly editace, která má pomoct předejít porušením autorských práv a bojovat s nimi. Když editoři vloží do článku zkopírovaný text, Kontrola vložení je vyzve k potvrzení původu a licence obsahu.
Proč Kontrola vložení?
Z Kontroly vložení mají prospěch dvě cílové skupiny:
Nováčci: Mnoho nových editorů nezná pravidla Wikipedie týkající se (porušení) autorských práv. Někteří se chybně domnívají, že editace se provádí zkopírováním zdroje, který považují za důvěryhodný.
Zkušení uživatelé: Kontrola vložení si klade za cíl usnadnit identifikaci a patrolu editací, které mohou obsahovat zkopírovaný obsah (který může být jak legitimní, tak porušením autorských práv), a tím pomoct ušetřit čas.
Cílem je snížit podíl porušení autorských práv novými editory o alespoň 10 %.
Jak to funguje
Ve výchozím nastavení se Kontrola vložení zobrazí editorům, kteří zveřejnili nejvýše 100 editací.
Když uživatel splňující tento požadavek vloží alespoň 50 znaků zkopírovaného textu, Kontrola vložení ho požádá o potvrzení, zda obsah napsal sám. K dispozici jsou dvě možnosti:
Ponechat text – v tom případě je uživatel požádán o vysvětlení proč.
Odstranit text – text je odstraněn.
V obou případech budou editace označeny, aby editace, při nichž se zobrazila Kontrola vložení, mohli zkušení uživatelé identifikovat. Značka bude viditelná, i když konečná editace neobsahovala žádný zkopírovaný text.
Kontrola vložení se spustí, když je text zkopírován ze zdroje, který není rozpoznán jako jiné editační prostředí. Nezobrazí se, pokud editor zkopíroval text, u nějž lze technickými prostředky rozpoznat, že pochází z jiného vizuálního editoru, MS Office, Libre Office, Google Docs nebo jde o prostý text.
Ze začátku bude Kontrola vložení fungovat pouze ve vizuálním editoru.
Zapojte se
Tým Editing zajímá zpětná vazba k navrhovanému uživatelskému zážitku a konfiguraci.
Toto rozhraní plánujeme časem upravit, nicméně nejdříve chceme spustit testování, abychom zjistili, zda je kontrola užitečná. Toto rozhraní jsme představili lidem, kteří nepřispívají do Wikipedie, a tito je shledali praktickým a jednoduchým na pochopení.
V důsledku toho bychom chtěli začít funkci zobrazovat části nováčků po asi 6 týdnů. Poté vyhodnotíme výsledky experimentu a rozhodneme se, co dál.
Konfigurace a testování
Kontrolu vložení budou moct v komunitách konfigurovat zkušení uživatelé (např. práh počtu editací, ignorované kapitoly a jmenné prostory). Editace, které spustily Kontrolu vložení, budou pro snazší hledání editací označeny značkou editcheck-paste-shown.
Navrhované rozhraní Kontroly vložení můžete vyzkoušet:
Nejnovější komentář: před 4 měsíci13 komentářů7 lidí v diskusi
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jsou ve Wikipedii povoleny dílčí rozcestníky? Že by pod jedním rozcestníkem byl ze zvláštního důvodu ještě jeden rozcestník, aby se dané věci od sebe oddělily? Dám příklad: Jeden zfilmovaný komiks se jmenuje tak, dejme tomu, že už byly napsány články o komiksu, původním seriálu, současném seriálu, filmu a muzikálu, a jeden úspěšný influencer v jedné zemi se do svého jména dát jméno komiksového hrdiny, aniž by měl s ním cokoliv společného. Bylo by v tomto případě přípustné udělat rozcestník s jedním subrozcestníkem? Nebo to pravidla Wikipedie neumožňují? --Alík2002 (diskuse) 3. 10. 2025, 13:34 (CEST)
Přiznám se, že jsem z popisu nepochopil, co by měl obsahovat ten subrozcestník. Jeden článek o jednom influencerovi? Obecně vzato rozcestníky mají poskytovat přehled o všech roztodivných významech daného názvu, ve skutečnosti jejich významovou souvislost či nesouvislost neřeší a řešit nemají. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2025, 14:00 (CEST)
Ba právě naopak. V tom subrozcestníku by byly odkazy na komiks, původní seriál, současný seriál, film a muzikál. Zbytek by byl ve vyšším rozcestníku. --Alík2002 (diskuse) 3. 10. 2025, 14:17 (CEST)
Díky za vysvětlení. Ale pořád jsem z toho asi nevyrozuměl, jaký má být přesně ten důvod pro vyčlenění samostatného subrocestníku. Napadá mě zatím jediný příklad jakéhosi subrozcestníku, a to když máme rozcestníky příjmení, např. Nováková, kde jsou lidé téhož příjmení s různými jmény, přičemž jsou z toho ještě vyděleny rozcestníky vícero lidí téhož jména i příjmení, jako např. Věra Nováková. Možná se tomu vzdáleně blíží ještě typ Lhota (rozcestník), který ovšem čisté Lhoty uvádí všechny a k nim navíc existují ty různé kombinované lhoty jako Dolní Lhota, Horní Lhota apod. Ale i tam jde o odlišné názvy, které jsou takhle seskupené do vlastních rozcestníků. Jinak mě už podobný případ nenapadá, např. i poměrně dlouhý rozcestník Kostel svatého Václava prostě zahrnuje všechny stavby toho jména, sice je pro přehlednost geograficky členěný do sekcí, ale žádné logické skupiny se z něj do samostatných (sub)rozcestníků nevydělují. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2025, 15:20 (CEST)
Prostě kolega Alík2002 nemůže přenést přes srdce, že by v jednom rozcestníku byly zmiňovány všemožné adaptace toho komiksu a zároveň youtuber, který má totéž jménove svém jméně.
Teoreticky to možné je, ale prakticky je lepší mít vše v jednom rozcestníku, ten počet článků není až tak vysoký. Klidně je ale možné to rozepsat jako víceúrovňový seznam. Případně se dělá, že se z rozcestníku Josef Novák vydělí Josef Novák (fotbalista) a fotbalisté se rozeberou zvlášť. --JAnD (diskuse) 4. 10. 2025, 21:37 (CEST)
Myslíš Yakariho? Když ho tam na profilu e-mailu mám, už jsi to mohl v talk-cz OSM vidět. Mně je to klidně jedno, jenom jsem se ptal a čistě teoreticky, zda mít samostatný rozcestník ohledně komiksového hrdiny je možné, jsem netušil že to půjde z popisu poznat. --Alík2002 (diskuse) 4. 10. 2025, 23:44 (CEST)
@JAn Dudík: Ty jo, jak jsi to poznal? Kdyby nebylo mě, tak by se na tohoto malého indiána mezi českou mládeží už dávno zapomnělo, teda aspoň si to myslím. Tak ono kdyby se napsalo ještě o komiksu a ještě o původním seriálu, tak by už se to dalo jaksi vyčlenit do samostatného rozcestníku, a nesouvisející by mohlo být ve vyšším rozcestníku. A odhadoval bych, že by na Česko mohl tento malý indiánský hrdina tak trochu žárlit ohledně jména. --Alík2002 (diskuse) 5. 10. 2025, 14:49 (CEST)
@JAn Dudík Tak v tom případě díky za položení základního kamene. Určitě tu budu jediný, kdo to s youtuberem SirYakarim vnímá jako křivdu. Kdyby ho to na Googlu vyplivlo z Wikipedie na klíčové slovo "yakari", už by to bylo rozhodně špatně. --Alík2002 (diskuse) 6. 10. 2025, 10:18 (CEST)
@JAn Dudík Dobrý den, souhlasím, že je určitě žádoucí a uživatelsky přehlednější zachovat jeden rozcestník. Pokud to materiál nezbytně vyžaduje, je možné obsah strukturovat v jeho rámci, ale řešti to větvením do více samostatných stránek také nevidím jako vhodné řešení. --Krabiczka (diskuse) 5. 10. 2025, 15:01 (CEST)
@Alik2002:Asi to zakázáno nemáme, ale ani já nevidím důvod, proč by měl mít rozcestník "podrozcestníky". Strukturovaný rozcestník je třeba toto a jsou v něm přehledně uvedeny všechny významy, které koho napadnou. Netřeba rozdělovat, i kdyby možných významů bylo sto. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 5. 10. 2025, 21:29 (CEST)
Hromadná změna popisu souborů
Nejnovější komentář: před 4 měsíci1 komentář1 člověk v diskusi
Nejnovější komentář: před 4 měsíci10 komentářů5 lidí v diskusi
Můžete mně, prosím, někdo vysvětlit, proč existuje v kategorii "Kategorie:Fyzikální zákony" odkaz na Hlavní článek nazvaný "Fyzikální zákon", který ovšem neexistuje (proč?) a je přesměrován (podle mě zcela nelogicky) na článek Vědecký zákon, ve kterém se ovšem o fyzikálních zákonech nic nedozvíme. Přitom v kategorii "Fyzikální zákony" jsou (alespoň na první pohled) právě zahrnuty články o fyzikálních zákonech, což je dobře, ale pak nechápu to propojení na Vědecký zákon. Existuje také článek Přírodní zákon (pahýl), zde je část "Fundamentální fyzikální zákony", ale o žádném konkrétním se zde nepíše, spíše je to článek filosoficky zaměřený. Proč se dřívější wikipedisté (články a kategorie byly zakládány skoro před 20 lety) obávali založit článek "Fyzikální zákon", který by asi i odpovídal názvu kategorie. --Zemneplocha (diskuse) 10. 10. 2025, 00:12 (CEST)
(Spekuluji:) Možná tu byl, ale byl odstraněn v rámci hromadného mazání příspěvků wikipedisty Pajse asi před 15 lety? Tehdy zmizelo mnoho fyzikálních článků. --Petr Karel (diskuse) 10. 10. 2025, 08:26 (CEST)
Vypadá to, že nikdy nebyl smazán, ale někdy při vytváření kategorií i článků lidé jedou jako stroj a vloží tam automaticky pár věcí, třebaže třeba neexistujících. --Zagothal (diskuse) 10. 10. 2025, 09:11 (CEST)
Ehm, mnoho lidí kategorie vůbec neotevírá. Další se nevšímají, co v nich je okolo. Dalším se nechce mazat/upravovat, co přímo nemusí. --Zagothal (diskuse) 10. 10. 2025, 14:10 (CEST)
Na poslední otázku bude odpověď stejná jako na otázku: Proč jste místo založení chybějícího článku založil tuto diskusi? Přesměrování na Vědecký zákon je případ Wikipedie:Přesměrování#Z konkrétnějšího na obecnější a tam je jako vodítko minimální rozsah informací v cílovém článku. Tedy v tomto případě by bylo vhodnější přesměrování na Přírodní zákon. A řešit typické dilema, co je lepší: a) čtenář se o fyzikálních zákonech dozví aspoň něco, nebo b) editoři uvidí, že je potřeba založit chybějící článek a přesměrování je tedy lepší smazat, aby byl odkaz červený? --Matěj Orlický (diskuse) 10. 10. 2025, 15:03 (CEST)
Diskusi jsem založil, protože jsem nevěděl kde jinde se zeptat na tento stav věci. Článek Fyzikální zákon byl založen v roce 2007, přesměrován na Přírodní zákon a následně na Vědecký zákon. A tento stav trvá dodnes. Zajímal mě prostě jen důvod tohoto (protože mi to přišlo divné a hledal jsem v tom nějaký zámysl a proto ten dotaz). Dáváte jako příklad Wikipedie:Přesměrování#Z konkrétnějšího na obecnější, kde se hovoří: "Také není vhodné zakládat přesměrování na obecnější článek, pokud tento neobsahuje informace o konkrétnějším tématu alespoň na úrovni pahýlu." Máte pocit, že článek Vědecký zákon obsahuje konkrétnější info o tématu - tedy o fyzikálním zákonu? Nechci se pouštět do dalších diskusí o tomto, prostě mě to překvapilo, že takovou dobu s tím nikdo nic neudělal. Toť vše. --Zemneplocha (diskuse) 10. 10. 2025, 17:23 (CEST)
Nemám pocit, že Vědecký zákon obsahuje konkrétnější info o tématu, a právě proto jsem napsal, že by přesměrování mělo vést na Přírodní zákon, kde nějaké info je, s odvoláním na odkazované vodítko, které citujete. Citovanou větu jsem na danou stránku doplnil v roce 2014 právě kvůli vytváření takových neužitečných přesměrování na obecnější pojmy.
A pokud myslíte, že samostatný článek Fyzikální zákon na WP zásadně chybí, naznačil jsem postup pro takové případy: můžete založit aspoň pahýl, můžete opravit přesměrování a případně info v cílovém článku vylepšit nebo můžete zažádat o smazání přesměrování, aby svítily červené odkazy. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 10. 2025, 18:13 (CEST)
Míchání státu a národnosti
Nejnovější komentář: před 3 měsíci40 komentářů11 lidí v diskusi
Zdravím kolegové, dnes již zablokovaný Fanoušek kopané vložil do článků o jednotlivých národech či etnických skupinách odstavec "osobnosti" (např. články Chorvati, Ukrajinci, Rusové atd.), kam zařadil osobností, které měli daný národ proslavit ať už kladně či zaporně nebo se zkrátka nějakým způsobem zapsat do dějin, nicméně výčet osobností s daným národem často nekoresponduje, jelikož osobnost sice žila např. na území dnešního Chorvatska, ale její národnost byla jiná než chorvatská, např. italská, čili odstavec "osobnosti" spíš sedí k článku o dané zemi, kde tito lidé působili než k článku o národu, ale co teď s tím? Promazat to a osobnosti přeházet ke "svým" národnostem? Úplně dát pryč? Co si o tom myslíte? --Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 10:48 (CEST)
Asi nejlépe to bude udělat individuálně. Třeba takový Rudolf Steiner jistě nepatří pod Chorvaty, ale jinak většina tam vypadá správně zmíněna. (Poznámka: U Ukrajinců jem tu kapitolu nenašel.) Pokud bychom to vzali podle států, tak třeba Poláci by přišli o mnoho svých osobností, protože by najednou patřili k Ruskému impériu, Prusku, Haliči či Slezsku. A podle dnešních států by to vedlo k tomu, že by třeba Kant by se stal osobností Ruské federace. --Zagothal (diskuse) 11. 9. 2025, 11:40 (CEST)
Některé státy a území zanikly, ale zrovna v případě Kanta je jasné, že byl Němec z východního Pruska, které bylo německé ceá staletí a relativně nedávno ho obsadila Rudá armáda. Zase spousta osobností, např. zmínění Poláci nebo dále Bělorusové, Ukrajinci atd., byla židovského původu (národnostně samozřejmě), což je další "dilema", no a u Ukrajinců jsem odstavec před lety schoval, byl to chaos nad chaos...nejlepší asi bude to upřesnit článek od článku, bude to mravenčí práce, ale to sem bohužel také patří--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 11:53 (CEST)
Především články o evropských národech - Němci (Rakušané), Poláci a výše uvedené, které mají mnoho světových osobností, Apačové nebo Křováci tento "problém" nemají. Detailně jsem to nezkoumal, ale zatím každý, na který jsem natrefil, tak tímto neduhem trpí--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 12:31 (CEST)
Jde o národnost a článek o národnosti v tomto případě, jak tu celou dobu píšu ;) v článku o Mendelovi se píše doslova "moravský[3] přírodovědec německého původu" a "Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německojazyčných drobných zemědělců", čili jde o tzv. "Sudeťáka" a může být uveden v článku Němci, do článku o Morávacích či Češích bych ho neuváděl (může být v článku o Moravě nebo Česku). Další příklad je relativně nedávno zde na české wiki (na anglické wiki, kam píše celý svět, to nikdo nerozmazával, ale zde jsou všichni "papažštější než papež") řešený Brežněv, který měl ruské rodiče a patří mezi Rusy, třebaže se narodil na Ukrajině, dále italský závodník Mario Andretti se narodil na území dnešního Chorvatska, ale jde o Itala, tudíž bych ho nehledal v článku o Chorvatech atd. atd.--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:09 (CEST)
Brežněvova národnost se tu řešila v reakci na ruskou dezinformační kampaň po invazi na Ukrajinu, která cílila na české publikum, aby okupaci 1968 vykreslila jako dílo Ukrajinců. Já bych se při výběru řídil především tím, koho za své nejvýznamnější kulturně-historické zástupce považují příslušníci daného národa. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 9. 2025, 14:13 (CEST
Fiktivní dezinformační kampaně mohou být předmětem článku tyto fantasmagorie popisujícího, přičemž je samozřejmostí, že článek nesmí být psán z pohledu slepě věřícího. Do vážně míněné debaty ovšem takovéto bludy nepatří. (Neřešil se pouze Brežněv, ale ve svých článcích i jiní lidi; v příslušné sekci v článku Ukrajinci bylo takových hodně moc). Co se týče "kulturně-historických zástupců", pokud máme nějakou definici národa a z toho plynoucí množinu členů toho národa, těžko můžeme řadit mezi představitele národa nějaké úplně jiné osobnosti, leckdy žijící stovky a tisíce let před vznikem dotyčného národa. Tedy když třeba Francouzi mezi "své" kulturně historické hrdiny řadí Caesara a Asterixe a Francouzi i Němci Karla Velikého, tak přesto ani Caesar ani Asterix ani Karel Veliký mezi Francouze (resp. Němce) nepatří a nemá být k nim řazen. --Jann (diskuse) 11. 9. 2025, 16:39 (CEST)
Milý šiřiteli fiktivní propagandy, diskuse není o tom, kam někoho řadit, ale jaké vybrané reprezentanty uvést. My tu nejsme od toho, abychom Francouzům zakazovali hlásit se k Charlemagneovi a Asterixovi, ale abychom o tom čtenáře informovali. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 9. 2025, 17:37 (CEST)
Jak jako že většina sovětských vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968, že byli ukrajinské národnosti, že je to dezinformace? Někde byly národnosti jednotlivých příslušníků vojska rozepsány, tak se na to můžeme společně podívat a zkontrolovat si to. --Alík2002 (diskuse) 3. 10. 2025, 14:26 (CEST)
Pro úplnost dodávám, že na ostatních jazykových mutacích není zvykem do článků o etnických skupinách uvádět seznam osobností z daného národa, tuto zvláštnost tu zavedl zmíněný zablokováný, proto ta nesrovnalost--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:13 (CEST)
Téma je složité, místy POV a jinde se to třeba snaží nerozmazávat. Například na Wikidatech je při uvedení etnická příslušnost (P172) vyžadován zdroj, návrh na kulturní identitu (Aby bylo možné automaticky označovat třeba francouzské spisovatele) opakovaně neprošel. Asi lze určit, že mezi významné příslušníky národa (etnicity) patřili X, Y a Z, ale není možné vždy naopak určit, že A byl Němec, B Francouz a C Čech (a nebo Žid?). Vždy jsou osobnosti, kde je to přinejmenším sporné - Karel Klostermann, Victor Hugo, Sigmund Freud... Méně je v tomto případě asi více. --JAnD (diskuse) 11. 9. 2025, 13:31 (CEST)
Ano, proto jsem to téma otevřel, na cizích wiki tyto kapitoly nejsou tolik obsáhlé (viz en:Germans#Culture) a jsou tam uvedeny jen opravdu známé osobnosti. (Rusama na en. wiki, kde je toho moc, bych se neinspiroval, ostatně jako vším ruským...pro začátek by to asi chtělo zmíněné odstavce zkrátit po vzoru en:wiki--Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 13:38 (CEST)
Jádrem problému je neznalost některých kolegů: neuvědomují si rozdíl mezi "obyvateli/občany Chorvatska" (kteří mohou být z různých národů, národností a etnik) a "příslušníky chorvatského národa" (kteří mohou žít v různých státech). A překvapivě hodně kolegů navíc mate, že na enwiki (a obecně v anglojazyčných zdrojích) chorvatská, ruská a polská nationality nemá nic společného s chorvatskou, ruskou a polskou národností, ale znamená příslušnost k obyvatelstvu chorvatské, ruské a polské země (resp. státu). U některých států a národů ke zmatení přispívá i státní propaganda snažící se vykonstruovat "tisíciletou historii" o dost mladšího národa... a jsou případy /Číňani/, kde se taková propaganda už dávno stala mainstreamem a do národa jsou tak řazeni lidi kteří by tomu notně podivili, a které tehdejší členové onoho národa rozhodně mezi sebe nepočítali.
Co se týče potíží při určování národnosti lidí, tak to my vůbec řešit nemusíme a ani nemáme, to mají řešit zdroje. Kvalitní, nebo aspoň přijatelné. Takže když se ve zdrojích píše, že dotyčný byl vídeňský německojazyčný Žid žijící v 19. století, zařadíme ho podle národnosti mezi Židy, podle státu mezi lidi z Rakouska a byl-li spisovatelem, tak i mezi autory píšící německy. Uvádějí-li zdroje že to byl vídeňský německojazyčný žid, tak ho k žádnému národu připsat nemůžeme - zdroj se k národnosti nevyjadřuje, naopak známe jeho náboženství. Když se příslušní historikové nedohodli jaké byl dotyčný národnosti a vedou o tom spory, do článku to napíšeme a zařadíme ho do obou (všech) kategorií o kterých historikové uvažují, aby byl pohodlně k nalezení ať už věříme těm či oněm historikům.
Čili jistěže by se příslušné sekce v článcích o národech měly pročistit; a v článcích o lidech se má trvat na důsledném zdrojování.
Zmiňované enwiki heslo Russians a jeho sekce Culture je příkladem že zmatenost je široce rozšířená - článek je o národu, etniku, ale sekce o kultuře nepopisuje kulturu dotyčného národa (Rusů), nýbrž kulturu lidí žijících v Rusku bez ohledu na jejich národnost. PS. Snad bychom mohli předstírat, že jsme slušní lidi, a rasistické výpady si odpustit. Jednou se někdo zapomene, napíše to samé o národu, vůči kterému se musí dodržovat zákony, a vykoleduje si trestní stíhání, a wikipedie nežádoucí reklamu. -Jann (diskuse) 11. 9. 2025, 16:39 (CEST)
Myslím, že nějaké rozumné pročištění článkům příliš neuškodí. A doporučoval bych opatrné používání hodnotících výrazů: např. i v upravené verzi článku o Chorvatech vidím formulace "Nejvýznamnější autorkou literatury pro děti je...", "Nejvýznamnějším hudebním skladatelem je...". Významní ano, ale Nejvýznamnější raději ne :) --Xyzabec (diskuse) 11. 9. 2025, 17:33 (CEST)
Když se to pokusím shrnout - příslušné odstavce zkrátit jen na zásadní osobnosti, které spadají do příslušného národa, sporné dát pryč plus vynechat superlativy "nej", PS. špatná reklama je taky reklama :D --Rottweiler (diskuse) 11. 9. 2025, 20:38 (CEST)
Souhlas s @Rottweiler:, otázka národnosti byla již diskutována na více místech. Podle mne je velmi často problematická a nejednoznačná; tam, kde to je možné, je lépe se jednoznačnému určování dle pocitů vyhýbat. (Jako příklad uvádím Boženu Němcovou, jejíž otec byl echt Vídeňák, s matkou si psala německy, přesto ji bez výhrad považujeme za velkou českou spisovatelku :-).) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 11. 9. 2025, 21:18 (CEST)
Nikdy a nikde nesmíme nic určovat "dle pocitů". Od toho máme literární vědce a jejich monografie a učebnice, ve kterých třídí spisovatele podle literárních směrů, národností, států, pohlaví, jazyka díla a bůhvíčeho ještě. My jimi stanovené zařazení pouze přebíráme. Naše pocity jsou přitom irelevantní.
Tudíž jestli se literární vědci shodnou na tom, že Němcová patří mezi "velké české spisovatelky", tak pro nás žádná problematičnost a nejednoznačnost neexistuje a budeme o ni naprosto jednoznačně psát jako o velké české spisovatelce. Přitom bez problému - s náležitým zdrojem - můžeme uvést, že ten který "velký český spisovatel" se vyjadřoval německy volněji a přirozeněji než česky (což samozřejmě není záležitost jen Čechů nebo jen spisovatelů: takový Metternich myslel, mluvil a psal primárně francouzsky, stejně jako velká část soudobých evropských elit od Atlantiku po Ural; je poměrně běžné, že vzdělancům je jazyk ovládaného lidu dosti vzdálený).--Jann (diskuse) 12. 9. 2025, 16:03 (CEST)
@Jann Asi jsme si nerozuměli. V tomhle se přece naprosto shodujeme. Já jen chtěl příkladem (možná jsem měl zvolit lepší) upozornit na složitost určování národnosti a jejího častého zaměňování se státní příslušností (viz též Národnost). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 12. 9. 2025, 22:05 (CEST)
Patří. To že "nereprezentují" národ, ale stát, případně jinou ne-národnostně definovanovou skupinu platí o naprosté většině významných osobností, o politicích, umělcích, vědcích, manažerech, vojácích... v článcích o národech uvádíme nejprofláklejší osobnosti z daného národa bez ohledu na to, koho nebo co reprezentovali, bez ohledu na státní příslušnost. Naopak v článcích o sportu/kultuře/politice toho kterého státu uvádíme významné osobnosti dotyčného státu a oboru bez ohledu na jejich národnost. Akorát samozřejmě abychom mohli nějakého sportovce uvést jako význačnou osobnost francouzského národa, musíme mít zdroj který ho řadí mezi příslušníky francouzského národa, "etnické Francouze". --Jann (diskuse) 12. 9. 2025, 16:03 (CEST)
To byl příspěvek k tématu (nerozlišování státu a národu). Příklad můžeme vidět v článku o etnických Rusech, kde se o sovětských šachistech píše jako o „ruské škole“, jako kdyby to byla škola národní, a přitom jsou tam uvedeni šachisti různého národnostního a etnického původu. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 9. 2025, 16:43 (CEST)
Tak Sověti jsou snad speciální případ, to bych sem netahal. Pro tuto diskusi jsou relevantní hesla Rusové, Ukrajinci a další, pokud tedy mluvíme o bývalém SSSR. Mimochodem, kromě termínu „ruská šachová škola“ existuje také přesnější termín „sovětská šachová škola“, to jsou nuance a terminologické nepřesnosti, jakých je v řadě oborů spousta... Ale k tématu, rovněž bych sportovce nevyčleňoval, nevidím k tomu důvod. Kromě „sportovních transferů“ – mohu-li to tak označit – existují také kulturní, vědecké a další transfery. Je to naprosto běžná věc. Koneckonců, už to bylo naznačeno výše. Takový Wernher von Braun byl Němec nebo Američan? I on pracoval (od jisté doby) pro Spojené státy. Chci tím říct, že v jakémkoli oboru se může stát, že člověk z nějakého důvodu začne – bez ohledu na svůj původ/národnost – „reprezentovat“ jinou zemi. Sportovci nejsou zvláštním případem, s nímž by mělo být speciálně zacházeno. --Mario7 (diskuse) 12. 9. 2025, 22:42 (CEST)
Já sem nic nového „netahám“. Odkaz na článek Rusové a „měli daný národ proslavit“, ale „výčet osobností neodpovídá s daným národem…její národnost byla jiná“ je v původním-úvodním příspěvku této diskuse. Jen upozorňuji na velmi typický případ, kdy se u sportovních reprezentantů zaměňuje stát a národnost. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 9. 2025, 23:13 (CEST)
Ačkoli nepochybuji, že všichni zúčastnění wikipedisté v této diskusi jsou skálopevně přesvědčeni, že rozumí všemu, jako obvykle nerozumí ničemu. Kategorie národa je mnohem složitější otázkou. Existují minimálně tři zásadní pojetí národa, přičemž nelze říci, které je správné, a nelze říci, že v tom kterém státě nutně platí jen jedno pojetí. První pojetí národa je státní, hovoříme pak o státním národě. Takové pojetí je rozšířeno zejména ve Spojených státech nebo Švýcarsku. Nelze definovat Američana či Švýcara jinak než státněnárodně, což však neznamená, že by ve Švýcarsku bylo "povoleno" jen jedno pojetí. Druhá definice národa je kulturní. Velmi často se opírá o jazyk - což je mimochodem převládající pojetí české (Čech je ten, kdo mluví česky), leč kulturní definice národa se může opírat třeba i o sdílené náboženství nebo národní příběh. A třetí nejčastější je pojetí národa etnické (společný původ). Čech tedy může znamenat minimálně tři věci: 1) ten, kdo se narodil na území dnešního českého státu (nebo dokonce v hranicích bývalých českých států, například ve Vratislavi, bez ohledu na to, jaký stát v době narození osobnosti na tomto území existoval), 2) ten, kdo mluvil česky či se považoval za Čecha, 3) ten, kdo byl etnickým Čechem, tedy měl české (slovanské) předky. Franz Kafka může být tedy úplně klidně označen za českého spisovatele, neboť je spisovatelem narozeným na území Česka. Mnoha lidem to "jaksi nesedí", ale není žádný legitimní důvod prohlásit státní pojetí národa v Česku za neplatné či nemožné. Jána Kollára lze taktéž považovat za Čecha, neboť zvolil jako svůj literární jazyk češtinu. Ale stejně tak mohou Kafku Rakušané prohlásit za Rakušana či Židé za Žida. Není v tom žádný rozpor, což třeba na anglické dávno pochopili. Nelze se přitom upnout na představu, že vždy v kategorizaci národnosti vystačíme s tím, jak se dotyčný sám cítil či identifikoval, neboť v minulosti kategorie národa v dnešním smyslu neexistovala. A přitom klidně můžeme Kosmase či Svatého Vojtěcha prohlásit za Čechy. Každý moderní národ má právo se přihlásit k osobnostem z doby, kdy moderní pojetí národa neexistovalo, stejně tak jako na toto "přivlastnění" má právo každý stát (Česká republika také v 19. století neexistovala, přesto v článku o ní píšeme o Karlu Čapkovi; byť objevili se i takoví pitomci, kteří skutečně chtěli psát historii Česka od roku 1993, ti se však naštěstí neprosadili). Argument, že se vždy musíme opřít o zdroj, se na první pohled jeví silný, ale ve skutečnosti je slabý. V každém národě mohou souběžně vedle sebe žít všechna tři pojetí národa, a proto je důvodný předpoklad, že vždy někde existuje nějaký zdroj, který kterékoli z těchto pojetí užívá. Někdo někdy musel Kafku označit za Němce, někdo ho někdy musel označit za Žida, někdo ho musel označit za Čecha, někdo ho musel označit za Rakušana. Vyplývá to ze základních faktů jeho života (místo narození, literární jazyk, státní občanství, náboženství, přihlášení se k sionismu atp.). Plýtvat silami na dohledávání konkrétních zdrojů v této věci je nesmyslné, dovolil bych si to označit za projev pokročilé wikipeditidy. Váš Fanoušek logiky. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) ~2025-27951-47 (diskuse • bloky) 26. 10. 2025, 16:47 (CET)
Nejnovější komentář: před 3 měsíci9 komentářů5 lidí v diskusi
Chtěl bych se ještě vrátit k situaci, kdy tu máme horu a přírodní rezervaci v jejím areálu, oboje na stejné stránce. V článku je sice zmíněno oboje, ale název jako takový může odkazovat jen na jedno.
Mám za to, že nejčistší řešení je vytvořit druhý článek pro horu pouze s přesměrováním a do něj umístit příslušné kategorie (do budoucna se může vytvořit druhý článek). Může se také stát, že název rezervace a vrcholu je odlišný. V krajním případě může být na vrcholu třeba i rozhledna, o které je také článek a i tam stejné kategorie pro vrchol. U rozhleden je podle mě použití kategorií pro vrchol tuplem špatně, ale pokud neexistuje článek o vrcholu (případně rezervaci), tak má smysl i zde odkazovat přesměrováním z prázdného článku o vrcholu na existující stránku.
Dle nápovědy se do stránek s přesměrováním kategorie nevkládají a navíc, k čemu by ty kategorie na stránce s přesměrováním byly? A kategorie a odkazy jsou IMHO to nejmenší a není problém horu odkazovat na článek s přírodní rezervací (jak se již mnohde děje). Jestli se někdy založí samostatný článek o hoře, tak předpokládám, že tvůrce článku (či komunita) se o odkazy postará... Horší je to propojení s wikidaty, kde se prostě musí upřednostnit jenom jedno... A mimochodem přírodní památka se nazývá Na skalách (s krátkým prvním a...). --VasekPav (diskuse) 24. 10. 2025, 19:15 (CEST)
@VasekPavRedirecty se běžně kategorizují, zvláště, pokud jsou propojeny s WD. Například Redirect Alan Kurdí má 4 logické kategorie. Používí se, aby v kategorii nechyběl nějaký článek, který je ale zpracován v jiném. V případě Kuchyňky je článek dost obsáhlý na to, aby z něj šlo udělat dva, jen na Wikidatech kdysi někdo sloučil kopec s rezervací.
Myslím, že název Kuchyňka (Brdy) může odkazovat na rezervaci i horu. Takové dvojčlánky jsou běžné v případě instituce a historické budovy, ve které sídlí, např. Národní divadlo. Článek je o obojím a je vymezeno, co je primární význam: zde instituce, v jiném případě památka a současné vyžití sekundární význam.
Co se týče kategorizace přesměrování, k tomu konsensuální pravidlo není, proto jsem při úpravě textu odkazované nápovědy doplnil ve smyslu, že se nekategorizuje jako běžné články. JAn píše, jak je kategorizace přesměrování Alan Kurdí logická, ale když srovnám s kategorizací Úmrtí Alana Kurdího, tak v rozdělení kategorií logiku nevidím. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 10. 2025, 20:23 (CEST)
@Matěj Orlický Vžyť je to logické, Alan má kategorie týkající se osoby (nareození, úmrtí, pohlaví...) , kdežto Úmrtí má kategorie týkajcí se události a aktuálního článku. --JAnD (diskuse) 25. 10. 2025, 22:15 (CEST)
Kurdové, Děti, Subjekt slavné fotografie jsou kategorie týkající se osoby, ale jsou u události. Naopak kategorie datace je jen u přesměrování, u události chybí. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 10. 2025, 11:20 (CET)
Ale pak by rozlišovač nebyl ani v jednom případě správný. U vrcholů se nedávno domluvilo, že pokud se použije rozlišovač, tak bude uveden geomorfologický celek a případně nadmořská výška. --Otaznick (diskuse) 26. 10. 2025, 17:51 (CET)
Z mého pohledu by naopak byl rozlišovač nesprávný, kdyby svou standardní formou budil zdání, že článek je jen o vrcholu či jen o rezervaci. Také se na to můžeme dívat tak, že článek je o původním významu „místo v Brdech“, zatímco “hora“ a „rezervace“ jsou druhotné významy, které vymezili vědci na základě svých různých oborových kritérií. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 10. 2025, 18:21 (CET)
Kategorizace přesměrování může být velmi užitečná (zejména pokud se jedná o redirekt z části článku, která je svým specifickým zaměřením trochu odlišná od obecného tématu článku). Mají-li kategorie sloužit jako pomůcka k vyhledávání příbuzných hesel/článků (k čemu jinému?), měl by tam čtenář najít jméno vztažené k souvisejícímu tématu, protože obecnější název článku mu v kategorii napovědět nemusí. Když bude např. hledat nějaké tematicky související molární veličiny v kategorii Kategorie:Veličiny, je dobré, že tam bude mít k výběru i molární skupenské teplo, i když je to jen přesměrování na část jiného článku. --Petr Karel (diskuse) 27. 10. 2025, 08:18 (CET)
Přijďte na 14. Wikikonferenci do Kampusu Hybernská 8. listopadu 2025!
Nejnovější komentář: před 3 měsíci5 komentářů3 lidé v diskusi
Už za 14 dní!
Milí wikipedisté,
rád bych vám připomněl, že se blíží další, v pořadí již 14. ročník Komunitní Wikikonference(Tady najdete i program), která proběhne v sobotu 8. listopadu od 9:00 do 18:00 hodin v Didaktikonu (Kampus Hybernská). Bude tam spoustu zajímavého programu o Wikipedii a světě kolem ní. Hlavním letošním tématem je, zda-li je Wikipedie jenom pro boomery.
@Aktron: Vypadá to na zajímavá témata, bohužel se asi nemohu moci zúčastnit osobně. Zeptám se, proč nebude pořízen záznam z druhého a třetího sálu? Nesehnali jste dalšího kameramana? Například o psaní Wikipedie studenty se pod Lípou často diskutovalo, tak by asi stálo zato přednášky zaznamenat. --Marek Genius (diskuse) 26. 10. 2025, 23:52 (CET)
Bohužel jsem se zúčastnit nemohl. I když by mě témata zajímala, měl jsem v sobotu jinou společenskou aktivitu. Nevím, zda otázka na nahrávání dorazila, proto pro jistotu ještě jednou: @Aktron a @KKDAII. Případně díky za odpověď. --Marek Genius (diskuse) 9. 11. 2025, 21:20 (CET)
Jestli je Wiki jen pro boomery, netuším. Ale pokud má být i pro NEpražáky z celého svetaz, bylo by slušné do upoutávky napsat i jméno "vesnice", kde se akce trvá. Díky. --Pavouk (diskuse) 27. 10. 2025, 01:17 (CET)
.png)
.jpg)
.png){kind=link}
![[27]](https://mir-s3-cdn-cf.behance.net/projects/404/55a91c155653675.Y3JvcCw4NDIsNjU4LDAsMjY2.png){kind=link}
). Kromě textového vyhledávače teď obsahuje tři záložky: Oblíbené – soukromý výběr max. 50 šablon, Kategorie – navigace přes strom kategorií, a Doporučené – komunitní výběr užitečných šablon. (Jako v případě tmavého režimu jde o jedny z nejžádanějších funkcí posledních let: [28][29][30].)
v rámci nástroje nebo na stránkách jednotlivých šablon (příklad). Kategorie a Doporučené jsem včera nastavil na nějaké počáteční hodnoty, aby je šlo otestovat. (Nastavení funkcí mohou měnit pouze správci a správci rozhraní.)
