Wietrzychowice (Kujavsko-pomořské vojvodství)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wietrzychowice
Earthen Long Barrow Wietrzychowice 2 06.JPG
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
Wietrzychowice
Wietrzychowice
Správa
Označení vozidelCWL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wietrzychowice je vesnice v Polsku, v Kujavsko-pomořském vojvodství, asi 75 km jižně od Toruně, v okresu Wloclawek, v obci Izbica Kujawska.

V letech 1919–1975 patřila vesnice k Poznaňskému vojvodství a v letech 1975–1998 k Wloclawskému vojvodství. Podle sčítání lidu v březnu 2011 měla 157 obyvatel.[1] Je 13. největší vesnici obce Izbica Kujawska.

Archeologická památková rezervace[editovat | editovat zdroj]

V lese u vesnice se nachází archeologická památková rezervace – prehistorický hřbitov s mohylami. Hřbitov založily kmeny pastýřů a rolníků, kteří zde žili před 5500 lety. Vzhledem k velikosti hrobek (až 150 m délky), které vypadají jako malé kopce s výškou asi 2–3 m, říká se jim také „polské pyramidy“.[2]

V těchto kmenech se vyvinul náboženský systém, který se projevoval ve stavění velkých kameno-hlinitých staveb (mohyl). Tyto obrovské náspy měly formu podlouhlého trojúhelníku, jehož délka často dosahovala 150 m. Byly pokryty balvany a většími kameny, jejichž hmota v horní částí dosahovala 7 až 10 tun; jak se hrobka zužovala, byly i kameny menší. Díky této konstrukci kameny nepadaly a mohly trvat tisíce let téměř beze změny. V hlavních částech mohyl jsou mezery v kamenných vyzdívkách, pravděpodobně to byly vchody do dřevěných komor určených pro pohřební obřady.

Pro stavbu jedné hrobky bylo v průměru použito přibližně 150 m3 kamenů a přibližně 1000 m3 země. Přepravu stavebních materiálů vzhledem k velikosti a značné hmotnosti kamenných bloků pravděpodobně obstarávala volská spřežení. V těchto hrobech, kterým se podle Oskara Kolberga říká „žalky“ byli pohřbeni jenom muži,. Studie ukázaly, že se jednalo o jednotlivé pohřby. Mrtví byli umístění vzpřímeně na zádech. Hlavy mrtvých směřovaly k čelu hrobky.

Zařízení hrobky, obvykle skromné, bylo nejčastěji omezeno pouze na jeden pazourkový nástroj, část plavidla nebo vápenec, což naznačuje jeho symbolický charakter. Projevem zájmu o posmrtný život zesnulého a vyjádřením uznání příbuzných byla nakonec sama pyramida a obrovská práce, kterou bylo postavení velké hrobky v souladu s vládnoucím pohřebním zvykem.

Podle konstrukce se tyto hrobky spolu s jejich vnitřní častí, postavenou z velkých kamenů, zahrnují mezi tzv. megalitické hrobky. Pocházejí z neolitu a představují nejstarší hrobní náspy v Polsku, spojené s kulturou nálevkovitých pohárů (konec 4. a začátek 3. tisíciletí př. n. l.) Vznikly tedy dřív než egyptské pyramidy.

Hrobky byly pravděpodobně určeny pro náčelníky, místní panovníky, kněze a nejstarší členy kmene. Na vrcholcích hrobek se nacházejí zbytky pozdějších slavností a obřadů na počest zesnulých. Byly pravděpodobně také místem kultovních rituálů prováděných za účasti celé komunity.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wietrzychowice (województwo kujawsko-pomorskie) na polské Wikipedii.

  1. GUS: Populace - struktura podle ekonomických věkových skupin s dne 31. března 2011 (pol.)
  2. KRZEMIŃSKA, Alicja Edyta; DZIKOWSKA, Anna; ZARĘBA, Anna Danuta. The Significance of Megalithic Monuments in the Process of Place Identity Creation and in Tourism Development. Open Geosciences. 2018-09-18, roč. 10, čís. 1, s. 504–516. Dostupné online [cit. 2020-06-19]. ISSN 2391-5447. DOI 10.1515/geo-2018-0040. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lewandowska B., Dorcz K., Myrta A., Piramidy Kujawskie, Izbica Kujawska, 2005 (folder)
  • Dorcz K., Hederych J., Polskie piramidy: Wietrzychowice, Gaj, Sarnowo, 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]