Werner Bahner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Werner Bahner
Werner Bahner 10.7.07.jpg
Narození18. června 1927
Neuwiese (Oelsnitz/Erzgeb.)
Úmrtí14. července 2019 (ve věku 92 let)
Lipsko
Povoláníromanista a vysokoškolský učitel
Témataromanistika
OceněníFriedrich-Engels-Preis der Akademie der Wissenschaften der DDR (1975)
Národní cena Německé demokratické republiky
Politická příslušnostSjednocená socialistická strana Německa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werner Bahner (18. června 1927, Neuwiese14. července 2019, Lipsko) byl německý romanista a filolog.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování střední školy ve Stollbergu studoval románské jazyky v Lipsku. V roce 1950 složil státní zkoušku a získal doktorát z filologie za práci na téma Studien zum Volksbegriff in der französischen Literatur (15.–18. Jahrhundert). Roku 1955 následovala jeho habilitace na téma z období tzv. Zlatého věku Theorien über den Ursprung der spanischen Sprache im Siglo de Oro. 1. března 1960 byl jmenován profesorem a ředitelem Institutu romanistiky na univerzitě v Lipsku. V roce 1965 byl zvolen členem Německé akademie věd NDR v Berlíně. Od roku 1965 do roku 1969 byl ředitelem Institutu románských jazyků a kultury Berlínské akademie věd. Poté pracoval až do roku 1977 jako zástupce ředitele nebo ředitel divize Centrálního institutu pro literární historii akademie a až do roku 1989 jako ředitel Centrálního institutu lingvistiky. Až do konce roku 1991 vedl výzkumnou skupinu historie lingvistiky na výše zmíněném ústředním institutu. V roce 1965 byl zvolen řádným členem Saské akademie věd v Lipsku a 1966 řádným členem Německé akademie věd v Berlíně. Od října 1980 do dubna 1991 byl prezidentem Saské akademie věd.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Beitrag zum Sprachbewußtsein in der spanischen Literatur des 16. und 17. Jahrhunderts, Berlin: Rütten & Loening, 1956.
  • Alfred de Mussets Werk. Eine Verneinung der bürgerlichen Lebensform seiner Zeit, Halle: Verlag Sprache und Literatur, 1960.
  • Literaturgeschichte als geschichtlicher Auftrag. Werner Krauss zum 60. Geburtstag, Berlin: Rütten & Loening, 1961.
  • La lingüística española del Siglo de Oro. Aportaciones a la conciencia lingüística en la España de los siglos XVI y XVII, Madrid: Ciencia Nueva, 1966.
  • Das Sprach- und Geschichtsbewußtsein in der rumänischen Literatur von 1780 bis 1880, Berlin: Akademie-Verlag, 1967.
  • Die lexikalischen Besonderheiten des Frühromanischen in Südosteuropa, Berlin: Akademie-Verlag 1970.
  • Renaissance, Barock, Aufklärung. Epochen- und Periodisierungsaufgaben, Berlin: Akademie-Verlag, 1976.
  • Formen, Ideen, Prozesse in den Literaturen der romanischen Völker, 2 díly, Berlin: Akademie-Verlag, 1977.
  • Kontinuität und Diskontinuität in der Herausbildung der romanischen Sprachwissenschaft, Berlin: Akademie-Verlag, 1983.
  • Komparatistische Aspekte in der Betrachtung von Sprachen und Literaturen gegen Ende des 18. Jahrhunderts, Berlin: Akademie-Verlag 1984.
  • Sprache und Kulturentwicklung im Blickfeld der deutschen Spätaufklärung – Der Beitrag Johann Christoph Adelungs, Berlin: Akademie-Verlag, 1984.
  • Aufklärung als europäisches Phänomen, Leipzig: Reclam, 1985.
  • Sprachwissenschaftliche Germanistik. Ihre Herausbildung und Begründung, Berlin: Akademie-Verlag 1985.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Werner Bahner na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]