Wenzel Jamnitzer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wenzel Jamnitzer
Jamnitzerův portrét, Nicolas Neufchatel, asi 1562
Jamnitzerův portrét, Nicolas Neufchatel, asi 1562
Narození1508
Vídeň
Úmrtíleden/duben 1585
Norimberk
Místo pohřbeníJohannisfriedhof
NárodnostNěmec
Povolánízlatník, rytec, matematik
RodičeHans Jamnitzer
DětiHans Jamnitzer II
Maria Jamnitzer
PříbuzníChristoph Jamnitzer[1] (vnuk)
HnutíRenesance, renesanční manýrismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wenzel Jamnitzer I., také Gamnitzer nebo Gemnitzer, česky Jemnický (1507/1508 Vídeň Rakouská monarchieleden/ 1585, Norimberk) byl německý zlatník, kovolitec, rytec, grafik a matematik období renesance.

Portrétní medaile od Valentina Malera, Norimberk 1571

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn vídeňského zlatníka Hanse Jamnitzera († 1548/1549) a jeho manželky Alžběty († 1549). Původ rodiny dovozují historikové v moravské Jemnici. Pravděpodobně se vyučil zlatníkem v otcově či strýcově dílně, ale není to doloženo písemnými prameny. Zlatníkem byl rovněž Wenzelův strýc Kryštof Jamnitzer I. a vnuk Kryštof II.

Roku 1534 složil mistrovskou zkoušku v Norimberku, byl přijat do zlatnického cechu, 22. června 1534 se oženil s Annou Braunreuchovou († 1575) a současně obdržel v Norimberku městské právo. Žil tam až do smrti a jeho dům v ulici Albrechta Dürera se dochoval. Norimberskými zlatníky byli také jeho starší bratr Albrecht († 1555), synové Wenzel II. a Hans. Dcery Anna a Zuzana se provdaly za zlatníky a třetí, Maria si vzala medailéra a grafika Valentina Malera († 1603),[2], který vytvořil slavnou Jamnitzerovu portrétní medaili.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl to myšlenkově i technicky všestranný renesanční umělec, který se věnoval kovolitectví, hutnictví železa, zlatnictví, grafice, matematice, astronomii i přírodopisu. Jako matematik byl portrétován Nicolasem Neufchatelem. Zkonstruoval přenosné sluneční hodiny, dvoje zlatnické váhy, kreslil kompozice geometrických těles, figurální i ornamentální návrhy, které prováděl buď sám technikami mědirytu či leptu, nebo přenechával svému kolegovi Jostu Ammanovi. Sošky modeloval ve vosku.[3] Své realizace málokdy signoval, takže není jisté, zda je prováděl on nebo někdo z jejich rodinného klanu. Historikové umění mu někdy připisují díla hypoteticky podle námětů a stylu. Některá významná díla se dochovala ve dvou variacích nebo i v zásadně odlišném provedení. Například psací kazeta z vídeňského Uměleckohistorického muzea je rozkládací a na bocích i na každé krabičce má plastickou miniaturu živočicha, zatímco kazeta z Grünes Gewölbe v Drážďanech má zásuvky upevněné, na nich reliéfy s alegoriemi Ctností a neřestí, a na horní ploše alegorickou sošku Filozofie. Z kovoliteckých prací se dochoval například zvonek posázený figurkami zvířat, kterým Jamnitzer obdaroval Benvenuta Celliniho.

  • Křestní konvice z chrámu Santa Maria dei miracoli v jihoitalském Celsu; Diecézní muzeum v Miláně
  • Dafné měnící se ve strom; zlacené stříbro a korál, kolem 1570, 1. verze: zámek Écouen; 2. verze: Grünes Gewölbe, Drážďany
  • Psací souprava ve stříbrné kazetě se třemi krabičkami (náčiní: nůž, nůžky, perořízek, 3 násadky na pera); autorství jisté; Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
  • Kabinet s reliéfy ctností a neřestí na zásuvkách; (autorství připsáno), Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
  • Konvice s mušlí rodu [nautilus] a mořskou pannou; Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
  • Perspectiva Corporum Regularium (Perspektiva pravidelných těles) - kniha geometrických konstrukcí těles, lepty (1568); kresby Wenzela Jamnitzera zčásti provedl sám autor, zčásti Jost Amman, který také knihu vydal. Pozoruhodné je vyobrazení skeletu osmistěnu a v něm ježka v kleci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02]
  2. Deutsche Biographie: https://www.deutsche-biographie.de/sfz53302.html#ndbcontent
  3. Joachim von Sandrart: Die Teutsche Akademie...online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROSENBERG, Marc: Der Goldschmiede Merkzeichen III, Frankfurt am Main 1925, s. 53-68, č. 3832-3840 (se soupisem prací)
  • SCHÜRER-TEBBE: Nürnberger Goldschmiedekunst 1541-1868. Meister, Werke, Marken. Ralf Schürer-Karin Tebbe a kolektiv (Ursula Timann, Thomas Eser, Birgit Schübel, Peggy Grosse, Said Habib a Ulrike Rathjen). Nürnberg 2007, Díl 1, svazek I., S. 198-203.
  • HOLLSTEIN, Friedrich W. H. Hollstein's German Engravings, Etchings and Woodcuts: 1400-1700 [online]. M. Hertzenberger, 1954 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Joachim von Sandrart: Die Teutsche Akademie...online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • PECHSTEIN, Klaus. Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. Deutsche Biographie [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (německy)