Wenzel Jamnitzer
| Wenzel Jamnitzer | |
|---|---|
_-_Nicolas_Neufchatel_(MAH,_Geneva).jpg) Jamnitzerův portrét, Nicolas Neufchatel, asi 1562 | |
| Narození | 1508 Vídeň |
| Úmrtí | leden/duben 1585 Norimberk |
| Místo pohřbení | Johannisfriedhof |
| Národnost | Němec |
| Povolání | zlatník, rytec, matematik |
| Rodiče | Hans Jamnitzer |
| Děti | Hans Jamnitzer II Maria Jamnitzer |
| Příbuzní | Christoph Jamnitzer[1] (vnuk) |
| Hnutí | Renesance, renesanční manýrismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wenzel Jamnitzer I., také Gamnitzer nebo Gemnitzer, česky Jemnický (1507/1508 Vídeň Rakouská monarchie – leden/ 1585, Norimberk) byl německý zlatník, kovolitec, rytec, grafik a matematik období renesance.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn vídeňského zlatníka Hanse Jamnitzera († 1548/1549) a jeho manželky Alžběty († 1549). Původ rodiny dovozují historikové v moravské Jemnici. Pravděpodobně se vyučil zlatníkem v otcově či strýcově dílně, ale není to doloženo písemnými prameny. Zlatníkem byl rovněž Wenzelův strýc Kryštof Jamnitzer I. a vnuk Kryštof II.
Roku 1534 složil mistrovskou zkoušku v Norimberku, byl přijat do zlatnického cechu, 22. června 1534 se oženil s Annou Braunreuchovou († 1575) a současně obdržel v Norimberku městské právo. Žil tam až do smrti a jeho dům v ulici Albrechta Dürera se dochoval. Norimberskými zlatníky byli také jeho starší bratr Albrecht († 1555), synové Wenzel II. a Hans. Dcery Anna a Zuzana se provdaly za zlatníky a třetí, Maria si vzala medailéra a grafika Valentina Malera († 1603),[2], který vytvořil slavnou Jamnitzerovu portrétní medaili.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Byl to myšlenkově i technicky všestranný renesanční umělec, který se věnoval kovolitectví, hutnictví železa, zlatnictví, grafice, matematice, astronomii i přírodopisu. Jako matematik byl portrétován Nicolasem Neufchatelem. Zkonstruoval přenosné sluneční hodiny, dvoje zlatnické váhy, kreslil kompozice geometrických těles, figurální i ornamentální návrhy, které prováděl buď sám technikami mědirytu či leptu, nebo přenechával svému kolegovi Jostu Ammanovi. Sošky modeloval ve vosku.[3] Své realizace málokdy signoval, takže není jisté, zda je prováděl on nebo někdo z jejich rodinného klanu. Historikové umění mu někdy připisují díla hypoteticky podle námětů a stylu. Některá významná díla se dochovala ve dvou variacích nebo i v zásadně odlišném provedení. Například psací kazeta z vídeňského Uměleckohistorického muzea je rozkládací a na bocích i na každé krabičce má plastickou miniaturu živočicha, zatímco kazeta z Grünes Gewölbe v Drážďanech má zásuvky upevněné, na nich reliéfy s alegoriemi Ctností a neřestí, a na horní ploše alegorickou sošku Filozofie. Z kovoliteckých prací se dochoval například zvonek posázený figurkami zvířat, kterým Jamnitzer obdaroval Benvenuta Celliniho.
- Křestní konvice z chrámu Santa Maria dei miracoli v jihoitalském Celsu; Diecézní muzeum v Miláně
- Dafné měnící se ve strom; zlacené stříbro a korál, kolem 1570, 1. verze: zámek Écouen; 2. verze: Grünes Gewölbe, Drážďany
- Psací souprava ve stříbrné kazetě se třemi krabičkami (náčiní: nůž, nůžky, perořízek, 3 násadky na pera); autorství jisté; Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
- Kabinet s reliéfy ctností a neřestí na zásuvkách; (autorství připsáno), Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
- Konvice s mušlí rodu [nautilus] a mořskou pannou; Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
- Perspectiva Corporum Regularium (Perspektiva pravidelných těles) - kniha geometrických konstrukcí těles, lepty (1568); kresby Wenzela Jamnitzera zčásti provedl sám autor, zčásti Jost Amman, který také knihu vydal. Pozoruhodné je vyobrazení skeletu osmistěnu a v něm ježka v kleci.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Křestní konvice -
Psací souprava -
Dafné se mění ve strom, asi 1570 -
Konvice s mořskou pannou -
Sluneční hodiny, asi 1578 -
Osmistěn a ježek v kleci
.jpg)
,_ch%C3%A2teau,_2e_%C3%A9tage,_cabinet_d%27orf%C3%A8vrerie,_statuette_de_Daphn%C3%A9,_Wenzel_Jamnitzer,_Nuremberg,_vers_1570.jpg)
_-_Biblioth%C3%A8que_Humaniste_-_Cadran_solaire_de_hauteur_(Nuremberg,_Wenzel_Jamnitzer,_1578)_(verso).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02]
- ↑ Deutsche Biographie: https://www.deutsche-biographie.de/sfz53302.html#ndbcontent
- ↑ Joachim von Sandrart: Die Teutsche Akademie...online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ROSENBERG, Marc: Der Goldschmiede Merkzeichen III, Frankfurt am Main 1925, s. 53-68, č. 3832-3840 (se soupisem prací)
- SCHÜRER-TEBBE: Nürnberger Goldschmiedekunst 1541-1868. Meister, Werke, Marken. Ralf Schürer-Karin Tebbe a kolektiv (Ursula Timann, Thomas Eser, Birgit Schübel, Peggy Grosse, Said Habib a Ulrike Rathjen). Nürnberg 2007, Díl 1, svazek I., S. 198-203.
- HOLLSTEIN, Friedrich W. H. Hollstein's German Engravings, Etchings and Woodcuts: 1400-1700 [online]. M. Hertzenberger, 1954 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- Joachim von Sandrart: Die Teutsche Akademie...online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wenzel Jamnitzer na Wikimedia Commons
- PECHSTEIN, Klaus. Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. Deutsche Biographie [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (německy)
