Wen-tchien (modul vesmírné stanice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wen-tchien
Modul Wen-tchien během závěrečné montáže
Modul Wen-tchien během závěrečné montáže
COSPAR2022-085A
Start24. červenec 2022, 06:22:32,057 UTC
KosmodromKosmodrom Wen-čchang
Nosná raketaČchang-čeng 5B
Typ oběžné dráhynízká oběžná dráha Země
Stav objektuAktivní
Trvání misedosud 17 dní
ProvozovatelČína CNSA
VýrobceCASC
Druhmodul vesmírné stanice
ProgramVesmírná stanice Tchien-kung (TSS)
Hmotnost23 000 kg
Délka17,9 m
Parametry dráhy
Teleskop
Průměr4,2 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wen-tchien (čínsky pchin-jinem Wèn Tiān, znaky 問天; česky Hledání nebes; anglický přepis: Wentian) je laboratorní modul čínské Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS). Vypuštěn byl 24. července 2022 a po třinácti hodinách se připojil k modulu stanice Tchien-che, který je na oběžné dráze od dubna 2021 a tvoří jádro TSS.

Modul[editovat | editovat zdroj]

Wentian Module.png

Wen-tchien je válcovité, mírně se zúžující těleso dlouhé 17,9 metru, maximální vnější průměr dosahuje 4,2 metru. Ze startovní hmotnosti kolem 23 tun tvořily okolo 1550 kg pohonné látky. Modul má celkem 36 trysek, z nichž jsou 4 větší určeny pro orbitální manévry při příletu modulu ke stanici a zbývajících 32 je určeno pro jemné řízení polohy.[1] Do elektrického systému TSS modul přispívá dvěma páry fotovoltaických panelů, jejichž celkové rozpětí po plném roztažení přesahuje 50 metrů a plocha každého z obou panelů je asi 110 m2.[2]

Modul má tři základní části – obytnou sekci, nákladní sekci a řídící sekci. Nákladní sekce obsahuje také jako přechodovou komoru pro výstupy do volného prostoru. Servisní sekce obsahuje veškeré vybavení potřebné k řízení modulu při příletu k TSS včetně nádrží na pohonné hmoty a solárních panelů. Veškeré vybavení včetně navigační avioniky, pohonu a řízení orientace bude po připojení sloužit jako záloha hlavní modul Tchien-che.

Obytná sekce nabízí výzkumníkům na palubě stanice 50 metrů krychlových[3] dodatečného vnitřního prostoru včetně 3 spacích prostorů a nové toalety.[4] Významně se rozšiřují možnosti provádění vědeckých experimentů, zaměřených zejména na výzkum věd o živé přírodě ve vesmíru, a to jak v přetlakovém prostředí uvnitř stanice, tak na jejím vnějším povrchu, aby byly vzorky a přístroje vystaveny kosmickému prostředí, kosmickému záření, vakuu a slunečnímu větru (na nákladní sekci a na řídicí sekci je 22 standardních adaptérů na umístění externích experimentů a externí experimentů a navíc 2 na rozměrnější vybavení).[1][5]

Moduly také poskytuje stanici dodatečnou navigační avioniku, pohon a řízení orientace jako záložní funkce pro hlavní modul.

Součástí Wen-tchienu je také malé robotické rameno o délce 5 metrů. Je doplňkem k velkému desetimetrovému rameni na modulu Tchien-che a má sice v porovnání s ním pouze osminovou nosnost, ale 5x lepší přesnost polohy.[1] Proto bude především sloužit k přesunu experimentů a jejich přesnému umisťování do adaptérů na vnější straně modulu. Při využití speciálního adaptéru bude možné ramena z obou modulů spojit a používat je společně.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Modul byl vypuštěn 24. července 2022 v 06:22.32,057 UTC[6] na raketě Čchang-čeng (Dlouhý pochod) 5B ze vzletové rampy 101 kosmodromu Wen-čchang. Po dosažení oběžné dráhy se modul silami vlastních 4 hlavních a 32 orientačních motorů přiblížil k TSS a ve 19:13 UTC[7] se připojil k přednímu (forward) portu modulu Tchien-che. Ten je základním modulem TSS a obývá ho tříčlenná posádka připojené lodi Šen-čou 14, součástí sestavy je také nákladní loď Tchien-čou 4. Posádka do modulu Wen-tchien poprvé vstoupila 25. července 2022 v 02:03 UTC.

V následujících týdnech bude modul pomocí robotické ruky umístěné na modulu Tchien-che přemístěn k pravobočnímu (starboard) dokovacímu portu. Plná integrace Wen-tchienu s modulem Tchien-che si vyžádá dva až tři výstupy posádky stanice do volného prostoru.[8]

Centrální stupeň rakety Čchang-čeng 5B, který dopravil modul Wen-tchien na oběžnou dráhu, byl ponechán svému osudu a 30. července 2022 v 16:51 UTC vstoupil neřízeně do atmosféry[9] na severovýchodě Indického oceánu. Jeho hořící trosky byly zachyceny na videích z malajsijského státu Sarawak na severu ostrova Borneo[10][11] a na stejném ostrově bylo také později nalezeno několik neshořelých zbytků.[12] Opakoval se tak scénář z obou předchozích startů varianty 5B, které také skončily neřízeným zánikem centrálního stupně – jak v květnu 2020 po vynesení nové generace čínské pilotované kosmické lodi,[13] tak v květnu 2021 po letu s modulem Tchien-che.[14][15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wentian module na anglické Wikipedii a 问天实验舱 na čínské Wikipedii.

  1. a b c https://twitter.com/cnspaceflight/status/1550846854123778049. Twitter [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  2. VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/kosmo_michal/status/1550903499570962432. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  3. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1550713350631264257. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  4. WU, Lei. https://twitter.com/wulei2020/status/1551179845497159681. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  5. CLARK, Stephen. Wentian science module docks with China’s space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1551097059868119044. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  7. VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1551300814710398986. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  8. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1543492387950931969. Twitter [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  9. MCDOWELL, Jonathan. https://twitter.com/planet4589/status/1553438866203443207. Twitter [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  10. MCDOWELL, Jonathan. https://twitter.com/planet4589/status/1553428897097736193. Twitter [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  11. https://twitter.com/w0lverineupdate/status/1553455382697111552. Twitter [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  12. WALL, Mike. Debris from Chinese rocket crash found in Indonesia and Malaysia. Space.com [online]. 2022-08-01 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. CLARK, Stephen. U.S. military tracking unguided re-entry of large Chinese rocket – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Falling Chinese rocket falls to Earth over Indian Ocean, reports say - follow live. The Independent [online]. 2021-05-09 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. BEIJING, Reuters in. ‘Irresponsible’: Nasa chides China as rocket debris lands in Indian Ocean. the Guardian [online]. 2021-05-09 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]