Weggis
| Weggis | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°1′56″ s. š., 8°26′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 436 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Kanton | Lucern |
| Volební obvod | Lucern-venkov |
Weggis Weggis, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,79 km²[1] |
| Počet obyvatel | 4 368 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 370,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 041 |
| PSČ | 6353 |
| Označení vozidel | LU |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Weggis je obec ve švýcarském kantonu Lucern. Žije zde přibližně 4 400[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Weggis leží ve stejnojmenné zátoce (Weggiserbecken) na Lucernském jezeře na jihozápadním úpatí hory Rigi. Obec má mírné klima a je známá také pěstováním četných jižních rostlin (mj. kaštanovníky, palmy, vinné hrozny a orchideje).
Vesnice Weggis leží na jih směřující náhorní plošině na břehu Lucernského jezera. Dříve sestávala pouze ze dvou částí obce: Unterdorf na západě a Oberdorf na východě od ní. Díky intenzivní stavební činnosti vyplývající z polohy vznikly v posledních desetiletích čtvrti Hinterdorf, Rain a Laugneri (u Hinterdorfu), Baumen a Dörfli u Oberdorfu, stejně jako Tischital a Rigiblick na svahu nad Oberdorfem. V samém jihozápadním rohu, na poloostrově, leží část obce Hertenstein (2,3 km jihozápadně od vesnice; na břehu jezera). Na obecní hranici s Vitznau, 1,9 km jihovýchodně od centra, se vytvořila další část obce. Od břehu jezera ve výšce 436 m n. m. až do výšky 794 m n. m. se spojily různé osady. Jsou to Riedsort (na břehu), Bannholz (667 m n. m.), Bodenberg (642 m n. m.) a Säntiberg (794 m n. m.). Vysoko na svahu, obsluhována lanovkou a zubačkou, leží část obce Rigi Kaltbad (2,8 km severovýchodně; 1438 m n. m. až 1471 m n. m.). K obci patří mnoho dalších osad a samostatných usedlostí.
S výjimkou Herrenwaldu severně od Hertensteinu je západ a střed obce bez lesa. Naopak na svahu Rigi východně od Hinterdorfu je tato část obce silně zalesněná. Větší lesní oblasti jsou Chilewald (Kirchenwald) na svahu severovýchodně od Hinterdorfu, kterým teče potok Chienbach do Lucernského jezera, a Lützelauerwald na východní hranici obce.
Hranice obce vede od západně od Unterwilen (obec Vitznau) směrem na sever 1000 výškových metrů nahoru až k Rigi First (kanton Schwyz). Odtud severozápadním směrem vede severně od Rigi Kaltbad k Rotstocku (1659 m n. m.). Poté se stáčí na západ a jižně od Greppen se opět dotýká Lucernského jezera. Weggis sousedí na severu s Küssnachtem a Greppenem, na severovýchodě s Arthem v kantonu Schwyz, na východě a jihovýchodě s Vitznau a s Lucernským jezerem.
Ze 1182 ha rozlohy obce (bez podílu na jezeře) je 41,0 % zemědělská půda. Téměř stejně – 38,5 % – je pokryto lesy a křovinami a 18,7 % jsou zastavěné plochy (údaj z roku 2015/16).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku 800 získal klášter Pfäfers dvůr jménem Wattawis. Obec byla ovšem již delší dobu osídlena. Název obce pochází z kelštiny a znamená „místo převozníků“. První písemná zmínka o Weggisu pod jeho latinským jménem Guategisso pochází z roku 1116, kdy papež Paschalis II. potvrdil klášteru Pfäfers jeho vlastnická práva.[3]
Místní obyvatelé byli po nějakou dobu podřízeni nadvládě Habsburků. Správu jak pro klášterní bratry, tak pro Habsburky vykonávali páni z Hertensteinu. Již v roce 1332 se však Weggis a Gersau staly svobodnými republikami a spolubojovníky sousedních kantonů Uri a Schwyz. Toto postavení bylo potvrzeno v roce 1359 spolkovým listem Švýcarské konfederace. Přesto páni z Hertensteinu v roce 1380 prodali svá práva městu Lucern, které až do roku 1798 spravovalo Weggis jako součást lucernské zemské správy (panství Weggis). Obyvatelé Weggisu se však až do roku 1588 několikrát vzbouřili proti pánům z Lucernu. V selském povstání roku 1653 se poprvé postavili na stranu lucernské vrchnosti.[3]
Obec patřila v letech 1798–1803 do okresu Lucern, a poté opět do nově zřízeného okresu Lucern. V roce 1798 se od Weggisu oddělila osada Vitznau a stala se samostatnou obcí.[3] Projekt sloučení tří lucernských obcí na svahu Rigi (Weggis, Vitznau a Greppen) byl v roce 2005 na dobu neurčitou pozastaven. Poté, co se v sousedním Greppenu v roce 2023 uskutečnilo dotazníkové šetření o možné fúzi, byli v roce 2024 dotazováni i obyvatelé Weggisu. Průzkum ukázal výrazný zájem o sloučení.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1798 | 1816 | 1837 | 1850 | 1880 | 1900 | 1910 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 | 2019 | ||||||
| Počet obyvatel | 874 | 1184 | 1176 | 1279 | 1294 | 1522 | 1798 | 2247 | 2243 | 2517 | 2367 | 2997 | 3616 | 4239 | 4330 | 4317 | ||||||
Mezi lety 1798 a 1850 se počet obyvatel silně zvýšil (+ 46,3 %). V období 1850–1880, s výjimkou roku 1870, zůstal počet obyvatel konstantní. Následně až do roku 1970, přerušeného dvěma stagnacemi (1930–1941 a 1950–1960), nastal trvalý nárůst počtu obyvatel o téměř 100 %). Hlavním důvodem byl cestovní ruch, na němž byl demografický vývoj silně závislý. Během těchto devadesáti let se populace téměř zdvojnásobila.
Sedmdesátá léta přinesla ústup (−6,0 %). Od té doby populace díky výhodné poloze a hotelovým odborným školám s velkým počtem studentů velmi silně roste (v letech 1980–2010 zaznamenala obec nárůst o 79,1 %). V roce 1991 počet obyvatel překročil hranici 3000 osob, v roce 2007 již hranici 4000 obyvatel. Od roku 2010 se tempo růstu populace zpomalilo.
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelé obce používají v každodenní komunikaci nejvyšší alemanské nářečí, které se liší od městského dialektu v Lucernu a více se podobá jazyku sousedních obyvatel kantonu Schwyz. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 84,9 % obyvatel jako hlavní jazyk němčinu, 1,63 % portugalštinu a 1,41 % angličtinu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Weggis je dobře dostupný veřejnou dopravou. Lodní doprava Schifffahrtsgesellschaft des Vierwaldstättersees (SGV) obsluhuje obec na trase Lucern – Brunnen – Flüelen. Lodě na lince z Lucernu a do Lucernu jezdí obvykle v hodinových intervalech.
Autobusová linka Küssnacht – Weggis – Schwyz – Arth spojuje obce na jižní straně masivu Rigi. Nádraží Küssnacht leží na železniční trati Lucern – Arth-Goldau a nádraží Brunnen na Gotthardské dráze (Basilej–Chiasso). Noční linka propojuje Küssnacht s Weggis a Vitznau, Rigi Kaltbad je obsluhováno lanovou dráhou.
Weggis leží na silnici Küssnacht – Gersau – Brunnen. Nejbližší napojení na dálnici A4 (sjezd Küssnacht č. 36) je vzdáleno 10 km.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Sergej Rachmaninov (1873–1943), hudební skladatel
- Hans Arp (1886–1966), sochař, malíř, ilustrátor
- Lux Guyer (1894–1955), architektka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weggis na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d HÖRSCH, Waltraud. Weggis (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-10-14 [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Weggiserinnen und Weggiser begrüssen eine Fusion mit Greppen [online]. Bote der Urschweiz, 2024-05-10 [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Weggis na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky