Wapiti západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxWapiti západní
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artyodactila)
Čeleď jelenovití (Cervidae)
Rod jelen (Cervus)
Druh wapiti (Cervus canadensis)
Trinomické jméno
Cervus canadensis roosevelti
(Erxleben, 1777)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wapiti západní (Cervus canadensis roosevelti), známý také jako Wapiti Rooseveltův nebo Wapiti olympijský, je největší ze čtyř přeživších poddruhů wapitiho v Severní Americe. Žije v deštných pralesích pacifického Severozápadu a jako nepůvodní druh se vyskytuje od roku 1928 na Afognacký ostrov a Malinový ostrov, které leží u pobřeží Aljašky. Veřejné přání chránit tento poddruh byl jedním ze spouštěcích mechanismů založení Národní památky Mount Olympus v roce 1909, ze které časem vznikl Olympijský národní park.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělí jedinci rostou do délky dvou až tří metrů a výšky jednoho až jednoho a půl metru. Samci váží mezi 300 a 500 kilogramy, samice mezi 260 a 285. Někteří dospělí samci z Malinového ostrova dokonce dosahovali váhy až téměř 600 kilogramů.

Od pozdního jara do raného podzimu se živí bylinami, jako jsou trávy nebo šáchorovité. V zimních měsících se jejich strava skládá z dřevin, mezi které patří Oplopanax horridus a bez, ale také z bylin, jako je Viburnum trilobum. Mezi potravu wapiti západního patří také borůvky, houby a Rubus spectabilis.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

V divočině se wapiti západní jen vzácně dožije více než 12 až 15 let, v zajetí však existují případy, ve kterých žili déle než 25 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roosevelt elk na anglické Wikipedii.