Walter Oesau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walter Oesau
Walter Oesau Portrait.png
Narození 28. června 1913
Nindorf
Úmrtí 11. května 1944 (ve věku 30 let)
Sankt Vith
Místo odpočinku Invalidenfriedhof
Ocenění Německý kříž ve zlatě
Španělský kříž
Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub und Schwertern
Podpis Signatur Walter Oesau.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Oesau (8. červen 1913, Farnewinkel ve Šlesvicku-Holštýnsku - 11. květen 1944, St. Vith v Belgii) byl německý důstojník letectva a letecké eso druhé světové války.

Život[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1933 vstoupil dvacetiletý Walter do 2. dělostřeleckého pluku (2. Artillerieregiment) německého Reichswehru. Dne 20. dubna 1937 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant). V dubnu 1938 se dobrovolně přihlásil do Legie Condor, která byla nasazena ve španělské občanské válce. V roce 1939 se vrátil do Německa s 8 dosaženými leteckými sestřely. V září 1939 byl, již v hodnosti nadporučíka (Oberleutnant), velitelem 7. letky eskadry Jagdgeschwader 51 (JG 51). Dne 13. května 1940 dosáhl svého prvního vzdušného vítězství ve druhé světové válce, když sestřelil jeden francouzský Curtiss P-36 Hawk. Na konci západního tažení měl již 5 sestřelů. Dne 19. července 1940 získal hodnost kapitána (Hauptmann). V srpnu téhož roku se stal Oesau velitelem III. skupiny eskadry JG 51. V prosinci byl pak převelen ke III. skupině eskadry JG 3. Dne 5. února 1941 dosáhl svého 40. leteckého vítězství. Poté byl v červnu nasazen na východní frontě při vpádu Wehrmachtu do Sovětského svazu. Již 15. července měl na kontě 80 sestřelů. Ve stejný den byl také povýšen na majora (Major) a jmenován velitelem JG 2. V říjnu dosáhl hranice 100 sestřelených letadel, hned poté dostal zákaz létat, který byl zrušen až v srpnu 1942. V červnu 1943 byl jmenován velitelem skupiny stíhačů 4, později přejmenované na Bretagne (Jagdfliegerführer 4/Bretagne). V říjnu 1943 obdržel velení nad JG 1. Povýšen na plukovníka (Oberst) byl 1. května 1944 a o týden později (8. května) sestřelil své poslední letadlo - americké P-47. 11. května vedl svou jednotku proti nepřátelským bombardérům nad Belgií. Přesila amerických P-38 ho pronásledovala a nakonec nad městem St. Vith sestřelila. Pád letadla nepřežil.

Při svých přibližně 300 bojových vzletech ve druhé světové válce sestřelil 125 letadel, z toho 10 čtyřmotorových bombardérů. Dalších 8 vítězství si připsal ve Španělsku.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Oesau na německé Wikipedii.