Walter Alvarez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter Alvarez
Narození3. října 1940 (83 let)
Berkeley
Alma materPrincetonská univerzita
Carleton College
Povolánígeolog, fyzik, archeolog, vysokoškolský učitel a paleontolog
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Berkeley
Kolumbijská univerzita
OceněníG. K. Gilbert Award (1985)
Dickson Prize in Science (1998)
Penroseova medaile (2002)
Vetlesen Prize (2008)
Guggenheimovo stipendium
… více na Wikidatech
RodičeLuis Walter Alvarez a Geraldine Smithwick
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Alvarez (* 3. října 1940) je americký geolog, proslavený zejména jako spoluautor impaktní hypotézy o vyhynutí dinosaurů na konci druhohorní křídy.[1] Tuto hypotézu vypracoval po výzkumu hranice K-Pg v italském Gubbiu na konci 70. let 20. století.[2]

Impaktní teorie o vyhynutí dinosaurů[editovat | editovat zdroj]

Spolu se svým slavným otcem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku Luisem Alvarezem (1911 - 1988) a týmem chemiků z Berkeley (včetně Franka Asara) odhalil v roce 1980 vysoké obohacení jílové vrstvy mezi křídou a terciérem (paleogénem) nadměrným množstvím těžkého kovu iridia. Z toho Alvarez usoudil, že se před 65 miliony let Země srazila s asi desetikilometrovou planetkou. Dnes je tato událost posunuta na dobu před 66 miliony let.[3] Impaktní kráter odpovídající velikosti (průměr 180 km) byl skutečně objeven a o deset let později představen veřejnosti - jedná se o kráter Chicxulub v Mexickém zálivu.[4] Dnes je impaktní teorie vyhynutí dinosaurů s jistými obměnami stále nejvíce preferovanou verzí příčin velkého vymírání K-T.[5] Walter Alvarez stále působí na Kalifornské unverzitě v Berkeley a je autorem dvou knih (zejména T. rex and the Crater of Doom, pojednávající o historii impaktní teorie). Alvarez je také spoluautorem "velkých dějin" v podobě projektu Chronozoom.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alvarez L. W., Alvarez W., Asaro F., Michel H. V. (1980). "Extraterrestrial cause for the Cretaceous–Tertiary extinction". Science. 208 (4448): 1095–1108. doi:10.1126/science.208.4448.1095
  2. A. Montanari & R. Coccioni (2019). The serendipitous discovery of an extraterrestrial iridium anomaly at the Cretaceous-Palaeogene boundary in Gubbio and the rise of a far-reaching theory Archivováno 2. 5. 2019 na Wayback Machine.. Bollettino della Società Paleontologica Italiana 58: 77-83.
  3. Renne, Paul R.; et al. (2013). "Time Scales of Critical Events Around the Cretaceous-Paleogene Boundary" Archivováno 7. 2. 2017 na Wayback Machine.. Science. 339 (6120): 684–687. doi:10.1126/science.1230492
  4. Schulte, Peter; et al. (2010). "The Chicxulub Asteroid Impact and Mass Extinction at the Cretaceous-Paleogene Boundary". Science. American Association for the Advancement of Science. 327 (5970): 1214–1218. doi:10.1126/science.1177265
  5. Brugger Julia, Feulner Georg, Petri Stefan (2016). "Baby, it's cold outside: Climate model simulations of the effects of the asteroid impact at the end of the Cretaceous". Geophysical Research Letters. doi:[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]