Vřesovice (okres Prostějov)
| Vřesovice | |
|---|---|
 škola (minulá fara) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′6″ s. š., 17°8′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 585 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,20 km²[2] |
| Katastrální území | Vřesovice u Prostějova |
| Nadmořská výška | 216 m n. m. |
| PSČ | 798 09 |
| Počet domů | 211 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vřesovice 41 798 09 Vřesovice vresovice.pv@volny.cz |
| Starosta | Josef Fica |
| Oficiální web: www | |
  Vřesovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590207 |
| Kód části obce | 186759 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vřesovice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 585[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Při stavbě silnice do Kelčic v roce 1913 bylo odkryto nejstarší pohřebiště v okolí Vřesovic. Nalezlo se 11 hrobů skrčenců. V 10. hrobě držel skrčenec v pravé ruce bronzovou dýku. Je to nejstarší nalezená dýka únětického typu na Moravě. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. V 16. století byl lid z Vřesovic zbaven roboty a bylo mu uděleno výsadní právo užívat obecní pečeť. Tu nechal zhotovit opat Pavel z Kralic roku 1523.
Za obcí, zhruba v polovině cesty na obec Hradčany, se nachází, dnes již ve velmi špatném stavu, pomník zvaný statua [štátula]. Pomník má tvar komolého jehlanu. Je postavený jen z cihel. Na vrchu byl položen třírohý klobouk vytesaný z šedého pískovce. Pomník sloužil jako připomínka napoleonských válek. Lidová pověst vypráví, že se na místě, kde dnes stojí statua, setkali tři císařové. Pověst má pravdivé jádro. Na tomto místě se opravdu zastavilo vojsko spolu s císařem Františkem I. a ruským carem Alexandrem I. třetího císaře si však pověst domyslela sama.[4]
Znak a prapor obce[editovat | editovat zdroj]
Heraldické symboly udělil Vřesovicím na základě doporučení podvýboru pro heraldiku ze dne 17. května 2000 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 20. června 2000. Dekret o symbolech převzal z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause starosta Vřesovic František Fica. Slavnost svěcení obecních symbolů a hasičského praporu se konala 28. září 2000. Symboly posvětil generální vikář olomoucké arcidiecéze mons. Milán Kouba. K této příležitosti vydal obecní úřad pamětní tisk zároveň s připomínkou 25 let od založení dechové hudby Vřesovanky.
Znak[editovat | editovat zdroj]
Modrá barva štítu je symbolem potoka Vřesůvky (modrý je i štít premonstrátského řádu). Jelen ve skoku je převzat ze znaku Pavla z Kralic, opata premonstrátského kláštera Hradiska u Olomouce, z pečeti obce, datované rokem 1523. Tento symbol připomíná více než 700 let svazku Vřesovic s klášterem Hradisko u Olomouce. Jelen je také připomínkou výsad a práv Vřesovic spojených s užíváním pečeti. Klíč a meč – hlavní znakové symboly – jsou atributy patronů zdejšího kostela sv. Petra a Pavla, o němž je první písemnou zmínku z roku 1453 (ovšem kostel zde stál už dříve).
Prapor[editovat | editovat zdroj]
V návrhu praporu byla použita barevná kombinace ze znaku a praporu s tím, že zlato je nahrazeno žlutou barvou. V modrém čtvercovém poli listu praporu jsou zobrazeny jen hlavní symboly znaku, tj. klíč a meč.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Vřesovice | 468 | 556 | 579 | 549 | 570 | 574 | 592 | 538 | 543 | 496 | 478 | 400 | 407 | 469 |
| Počet domů | část Vřesovice | 94 | 114 | 116 | 122 | 126 | 127 | 140 | 155 | 158 | 155 | 147 | 167 | 169 | 178 |
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
Eduard Kavan (1875-1935), ř. k. kněz, vysvěcen 1899, poslanec Moravského zemského sněmu a senátor Národního shromáždění ČSR, do r. 1935 probošt Kapituly v Kroměříži, pohřben na Hostýně.
František Valoušek (1863-1932), ř. k. kněz, vysvěcen 1887, poslanec a senátor NS za ČSL, prelát, pohřben na Hostýně.
Stavební a kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Vřesovice
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Fara
- Škola
- Sokolovna
- Orlovna
- Socha sv. Floriána
- Památník obětem první světové války
- Boží hrob s barokními sochami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty
- Vstupní brána na hřbitov
- Kaple sv. Kříže
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ OPLETAL, Josef. Paměti Vřesovic. [s.l.]: [s.n.], 1933. 240 s.
- ↑ Vřesovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vřesovice na Wikimedia Commons - Vřesovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
