Východočeský průmysl masný, závod 01 masokombinát Březhrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Východočeský průmysl masný, závod 01 masokombinát Březhrad
Plastika s řeznickými motivy před areálem závodu
Plastika s řeznickými motivy před areálem závodu
Základní údaje
Datum založení1951
Osudkonkurs (2003)
SídloBřezhrad, Československo, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnostipotravinářský
Službyzpracování masa a produkce výrobků z něho
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východočeský průmysl masný, závod 01 masokombinát Březhrad byla potravinářská firma, jejíž areál se začal budovat v roce 1951. Později byla firma známá jako SALMA Hradec Králové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budování podniku[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 1953 bylo v Březhradě započato se stavbou masného kombinátu v lesíku východně od trati[1]. Měl to být největší masný kombinát v republice a jeho částmi měly být jatky, mrazírna, konzervárna, transformační stanice, garáže, administrativní budova a kafilerie[2]. Následujícího roku byla postavena transformační stanice, mrazírny a vlečka ze stanice Pohřebačka - Opatovice nad Labem. Trafo vybudovaly Elektromontážní závody Praha. K mrazírně patřila rozsáhlá strojovna se speciálními stroji, které vyrobil a instaloval závod ČKD Sokolovo Praha. K masnému kombinátu byla také dobudována asfaltová a betonová silnice[3].

Výstavba v masokombinátu nadále pokračovala. Roku 1955 v něm bylo zaměstnáno místních 18 mužů a 15 žen. V roce 1956 se pracovalo na stavbě administrativní budovy a vedle ní se stavěla i kotelna a údržbářské dílny. Následujícího roku byla dokončena administrativní budova, v níž byl zahájen provoz a přestěhovány sem kanceláře Masného průmyslu z Hradce Králové. Nastává i doba různých inovací. Skladník J. Edr a strojník V. Slezák přišli s tím, že mražení masa v kartonu není příliš ekonomické a navrhli zamražování v krabici ze sítového pozinkovaného plechu, což přineslo dvoutřetinovou časovou, a tudíž i energetickou úsporu[4].

O budování závodu se objevil i kratičký článek v celostátním tisku:

„Továrna na zpracování masa

Nedaleko Hradce Králové, uprostřed lesa, svítí bělostí první objekty budoucí veliké továrny – masokombinátu v Březhradě.

Již nyní přichází do Březhradu jeden až půl druhého vagonu čerstvého masa denně. Nejdříve putuje do tzv. tunelů, kde se ochladí při 4-7 stupních pod nulou. Pak se půlky parcelují – zvlášť šunky, krkovičky, plece a skládají se do velkých kartonových krabic. Krabice dopravují zaměstnanci do místnosti s pravou »sibiřskou« atmosférou. Za těžkými neprostupnými dveřmi je totiž čtyřicetistupňový mráz.

Asi po třiceti hodinách cestují krabice do »mírnějšího« podnebí, kde je »jen« 20 stupňů pod nulou. Tam leží maso konservováno třeba rok, aniž ztrácí na své hodnotě. Do jedné mrazírny se vejde i na 80 vagonů masa.

Moderní strojovna závodu, ovládaná z kabiny pomocí tlačítek, je zatím využita jen zčásti. Mohutné kompresory se rozběhnou naplno, až budou dokončeny jatky se stájemi a výrobnami, k nimž bude patřit i konservárna, tavírna loje a škvařírna sádla.

Kombinát, jenž bude dokončen v druhé pětiletce, bude zásobovat masnými výrobky devět okresů Hradeckého a Pardubického kraje. Do obchodů půjdou odtud kromě výsekového masa všechny uzenářské speciality. Kombinát bude pak schopen dodat spotřebitelům vagon čerstvého masa denně.

-J. S.-“[5]

Také v roce 1958 se na stavbě masného kombinátu pilně pracovalo. Byla postavena garáž pro lokotraktor, vodárna, údržbářské dílny a sklad pohonných hmot. Byla započata stavba tunelů, masná výrobna, jatky a stáje, bourárna a expedice. Na staveništi pracuje stále více lidí a stavba začíná přitahovat různé ministerské návštěvy a odborné exkurze. Příkladem může být 28. říjen 1959, kdy masokombinát navštívila delegace komsomolců z Leningradu a Moskvy.

Téhož roku zavádí podnik plyn a díky tomu se na něj napojuje celá obec. Dostavěn byl také činžovní dům Východočeského masného průmyslu čp. 139 s 5 bytovými jednotkami. Byla dokončena vlečka a dostavěny provozní chladírny. Rozestavěny byly 2 činžovní domy – čp. 140 a 141, které byly inspirovány typem ostravských obytných domů. Roku 1959 zdejší pracovníci přikročili jako první v republice k porcování a balení syrového masa[6]. V roce 1960 pokračovala další výstavba. Byly dokončeny výrobní linky, sanitní porážka, jatky, stáje, tunely, sociální zařízení, hlavní čistička, kanalizace odpadních vod, odvodnění vozovek a úprava pozemků.

Zahájení provozu[editovat | editovat zdroj]

Provoz celého masokombinátu byl slavnostně zahájen 28. října 1960[7] za přítomnosti ministra potravinářského průmyslu Jindřicha Uhra. To již z Březhradu v podniku pracovalo 28 mužů a 30 žen. Také bylo dokončeno připojení na plyn a symbolickou první nemovitostí, do které byl puštěn plyn, byl činžovní dům čp. 139 (16. března). 9. června pozval ředitel závodu Miloš Musil na návštěvu masokombinátu veškeré místní obyvatelstvo.

Provozu se však nevyhnuly i požáry. 22. června vznikl požár v kovárně Pozemních staveb v areálu masokombinátu. Shořela provizorní dřevěná kovárna a skladiště výše jmenovaného podniku. V roce 1960 byly také dokončeny a obydleny činžovní domy čp. 140 a 141.

O rok později se stal masokombinát cílem několika zahraničních návštěv, 30. března maďarské, 5. května brazilské, 2. června dánsko-německé a 12. prosince švýcarské.

V roce 1962 byly dokončeny a osídleny další dva činžovní domy – čp. 142 a 143, každý pro 4 rodiny. Roku 1965 se stalo novinkou to, že 3× týdně byla do vybraných obchodů rozvážena čerstvá, ještě teplá uzenina přímo z udírny.[8] O 4 roky později byla dokončena podniková ubytovna. Na počátku 70. let do závodu dojíždí z Hradce Králové, Pardubic a okolí těchto měst na 639 pracovníků. Problémy jsou však s nerovnoměrnými dodávkami vepřového a hovězího masa. V červnu 1973 na sebe závod upozornil tím, že se v šachtě čisticí stanice smrtelně zranil její zaměstnanec, když se přiotrávil plyny a při vylézání omdlel. Jeho manželka to viděla a při pokusu o jeho záchranu spadla do šachty a utonula.[9] V roce 1974 masný průmysl vystavěl pro své zaměstnance bytovku čp. 158 se 6 byty. Téhož roku závod dodával výrobky do okresů Hradec Králové, Pardubice a Jičín. Auta mířila do 350 prodejen a rozvážela maso pro 400 tisíc lidí.[10]

Roku 1980 byly prováděny vrty pitné vody pro masokombinát. V 80. letech svými výrobky zásoboval více než 400 000 obyvatel okresů Hradec Králové, Pardubice a Jičín, což si vyžádalo i rekonstrukci závodu, probíhající za plného provozu.[11] Roku 1982 probíhala rekonstrukce chlazení, aby se snížila energetická náročnost podniku.[12] V roce 1986 byla dokončena výstavba balíčkárny, podchlazené expedice, umývárny obalů a sociálního zařízení. Následujícího roku byla dokončena první etapa teplofikace závodu. V bourárnách je ročně zpracováno na 12 500 tun opracovaných výsekových mas. V roce 1985 vyráběl závod 34 % produkce balených mas ve Východočeském kraji. To již měl čestný titul „Závod socialistické práce“. Čtyři měsíce před termínem byla 10. srpna 1987 uvedena do zkušebního provozu první etapa rekonstrukce závodu. Koncem listopadu téhož roku byla zkušebně spuštěna i nová čistírna odpadních vod, přičemž ta stará byla nabídnuta městu, které však o ni neprojevilo zájem. Jen krátce před listopadovou revolucí v roce 1989 obdržel masokombinát titul „Závod vzorné kultury práce“.[13]

Podivná privatizace[editovat | editovat zdroj]

V polovině 90. let patřila SALMA k největším masokombinátům na východě Čech. Fond národního majetku založil 30. dubna 1992 akciovou společnost SALMA Hradec Králové, čímž byl zprivatizován masokombinát Březhrad. Kolem tohoto kroku se objevila řada nejasností. Citujme interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové z 25. února 1993:

„Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, podávám interpelaci na pana ministra Skalického a na pana ministra Němce.

Fond národního majetku založil 30. 4. 1992 akciovou společnost SALMA Hradec Králové, čímž byl zprivatizován masokombinát Březhrad, se základním jměním přes 243 mil. Kč. Privatizační projekt a. s. SALMA Hradec Králové byl schválen v tomto rozdělení majetku:

3% restituce - drží Fond národního majetku, 35% kupónová privatizace, 31% společnost s. r. o. ROZKVĚT, 31% Fond národního majetku s určením pro budoucí vlastníky půdy, to jest pro zájemce ze zemědělské prvovýroby.

S tímto členěním akcií byla SALMA veřejně nabídnuta i DIKům. V souladu s privatizačním projektem bylo firmě ROZKVĚT prodáno 78 tisíc akcií v nominální hodnotě tisíc korun přímým prodejem. Ovšem dalších 78 tisíc akcií v téže nominální hodnotě bylo Fondem národního majetku odprodáno firmě PUM s. r. o., která nebyla vůbec uvedena ve schváleném privatizačním projektu. Odprodány jí byly akcie, určené pro zájemce z řad zemědělské prvovýroby. Firma ROZKVĚT a PUM dnes vlastní 62% akcií a Fond národního majetku nyní pouze drží 38% akcií akciové společnosti SALMA. Firma PUM byla založena 27. prosince 1991 a firma ROZKVĚT byla založena 28. ledna 1992. Obě společnosti PUM i ROZKVĚT jsou personálně i kapitálově propojeny v představenstvo a. s. SALMA. O výhodách společnosti PUM na úkor společnosti SALMA vypovídá nájemní smlouva uzavřená mezi SALMOU a PUM dne 12. října 1992, kterou došlo k pronájmu celé činnosti akciové společnosti SALMA na společnost s ručením omezením PUM. Společným jmenovatelem obou společností PUM a ROZKVĚT jsou oba náměstci a ředitel SALMY.

Představenstvo akciové společnosti SALMA je tvořeno již výše zmíněnými náměstky a ředitelem SALMY, který je současně předsedou představenstva a dále přistupují společník firmy ROZKVĚT a ředitel Agrobanky v Pardubicích. Na jedné z předchozích schůzí Poslanecké sněmovny bylo nám, poslancům, naznačeno, že interpelovat je vhodné pouze tehdy, když vyčerpáme vlastní možnosti ke zjištění věci. K tomu uvádím:

Na nezákonný postup při uzavírání nájemní smlouvy mezi SALMOU a PUM dne 12. října 1992 jsme upozornila fond národního majetku dopisem ze dne 6. ledna 1993 s tím, že prekluzivní doba tří měsíců uplyne 12. ledna 1993. Současně jsem v dopisu uvedla, že veškeré podklady byly zaslány doktorem Jiřím Novotným jak na fond národního majetku, tak ing. Skalickému a ing. Němcovi dopisem ze dne 26. prosince 1992. Dne 13. ledna 1993 pod čj. 10/93 mi bylo z fondu národního majetku odpovězeno v tom smyslu, že rozhodnutí o pronájmu nemovitostí akciové společnosti je podle jejích stanov v kompetenci valné hromady. Protože fond národního majetku České republiky drží již pouze 38% akcií akciové společnosti SALMA, byl v této věci přehlasován ostatními akcionáři - PUM a ROZKVĚT, kteří jsou vlastníky 62% akcií.

Dále chci uvést, že předseda odborů akciové společnosti SALMA dostal na dopis, který odeslal 16. října 1992 a který se týkal nedodržování postupu privatizace akciové společnosti SALMA podle schváleného privatizačního projektu a odprodeje 31% majetku SALMY firmě PUM, panu premierovi, odpověď Kanceláře předsedy vlády ČR ing. Kocourka dne 26. října 1992, která zněla v tom smyslu, že tímto způsobem privatizace nebyl porušen zákon neboť při schválení privatizačního projektu bylo sice 31% akcií vyčleněno pro ponechání ve fondu národního majetku s určením pro budoucí vlastníky půdy, ale s nijak přesně vymezeným budoucím vlastníkem. Rovněž se v dopise uvádí, že vyčleňování akcií pro propojení zpracovatelského průmyslu a prvovýroby, k čemuž část privatizačního projektu směřovala, se neshoduje se současnou koncepcí zemědělské politiky vlády.

Proč se vlastně zabývat touto podivnou privatizací akciové společnosti SALMA. Taková počínání totiž podrývají privatizační proces v samotných jeho základech a v tomto případě vážně diskreditují kupónovou privatizaci u veřejnosti. Akcionáři, DIKové jsou zbavováni svých podnikatelských práv a kráceni ve svých majetkových právech ještě před skončením kupónové privatizace.

Proto ve smyslu platného znění zákona o jednacím řádu České národní rady se na vás obracím s touto interpelací a žádám odpověď na tyto dotazy:

1. Kdo a proč odprodal firmě PUM 31% akcií akciové společnosti SALMA, ačkoliv firma PUM nebyla uvedena ve schváleném privatizačním projektu?

2. Zda dochází k porušování paragrafů 194, 196, 197, a 265 obchodního zákoníku.

3. Proč fond národního majetku nepožádal příslušný soud dle § 131 a 183 obchodního zákoníku o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti SALMA ze dne 12. 10. 1992, podle něhož došlo k pronájmu veškeré činnosti akciové společnosti SALMA společnosti PUM, proč neprotestoval ani proti složení představenstva akciové společnosti SALMA, proč nenamítal, že dozorčí rada akciové společnosti není v pořádku?

4. Jaké jsou možnosti pro

a) likvidaci současného neprávního stavu celé záležitosti

b) eventuální trestní postih uvedených protiprávních kroků, které mají podle mého názoru oporu v § 128 trestního zákoníku v platném znění. Děkuji za pozornost.“[14]

Podivnou privatizací firmy SALMA se zabývala i vláda a poslanecká sněmovna, stejně jako orgány činné v trestním řízení, ale přesto, že třetina akcií podniku určená zemědělské prvovýrobě se za nevyjasněných okolností dostala do rukou jiné skupiny vlastníků, s konečným efektem i vlastníků zahraničních, a z podniku se ztratilo i technologické zařízení, nebylo ničeho dosaženo.

Poslanec Jaroslav Štrajt o tom řekl 25. března 1999 toto:

„Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dne 9. ledna letošního roku jsem poslal panu ministru Janu Fenclovi interpelaci ve věci privatizace masokombinátu SALMA v Březhradu u Hradce Králové. Upozornil jsem tak ministra zemědělství na skutečnost, že zařízení masokombinátu je současnými majiteli doslova drásáno. Jde o majetek v hodnotě zhruba půl miliardy Kč, který je kramařen a dokonce neváhám - a už po několikáté se to v interpelacích objevuje - využít nového módního slova, je tunelován.

V interpelaci jsem také vyslovil pochybnost, že průběh privatizace nebyl zcela podle všech regulí. Protože jsem znal ministrovo stanovisko ze září 1998, podle kterého je vnímáno kramaření masokombinátu jako soukromé kroky privatizátorů, to je vlastníků, kteří si mohou se svým majetkem dělat co chtějí, upozornil jsem pana ministra, že 33 % akcií - tady se omlouvám, mýlil jsem se, bylo jich jenom 31 % - přišlo vniveč, ač byly určeny zemědělcům, resp. zemědělské prvovýrobě.

Podle mého názoru prvním předmětem manipulace byla samotná privatizace SALMY již v roce 1991. Společnost Rozkvět nepodala ve vyhlášeném termínu žádný privatizační projekt, a přesto se stala majitelem 31 % akcií. Škoda, že vysocí státní úředníci z té doby, např. pánové Skalický, Ježek, Tlustý, již nejsou ve svých funkcích. Právě oni by mohli ledacos ke způsobu privatizace vysvětlit. Minimálně to, že v době jejich úřadování došlo ke komplikacím a plody sklízíme podnes.

Nevěřím, že tehdy privatizace spěchala natolik, že některé projekty se konzultovaly u vrcholných úředníků doma. Je to určitě zlovolná pomluva. (Ohlas v sále.) Důvodně se domnívám, že 31 % akcií, které byly určeny Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, té zmíněné zemědělské prvovýrobě, bylo předmětem spekulací. Akcie koupila skupina jednotlivců a záhy je opět prodala mimo veřejnou soutěž a údajně s milionovými zisky. Všimněte si, že si dávám velice dobrý pozor, abych označil konkrétní viníky. Já k tomu ale dojdu. Ty částky jsou mi také známy.

Lituji, že Ministerstvo zemědělství dělá z poslance soukromého detektiva a od březhradského masokombinátu dává ruce pryč. Úředníci ministerstva vědí nebo by měli vědět lépe než já, že se v bývalé SALMË skladují státní rezervy, že tam je v provozu tavírna tuků a řada dalších drobnějších "podníčků".

Uposlechl jsem pana ministra a navštívil orgány policie. Viděl jsem na vlastní oči zhruba to, co jsem předpokládal. Policejní spisy se dnes měří na decimetry. S akciemi masokombinátu, i s těmi, které privatizační projekt svěřil zemědělské prvovýrobě, se událo tolik rošád, že vyšetřovatel si musel udělat "pavouka", který se nevejde na stranu A3. Neuvěřitelným způsobem již devět let se manipuluje s desítkami milionů korun a doslova hraje vabank. Nakonec majetek skončil u zahraniční makléřské společnosti Expandia, která dnes vlastní 90 % akcií SALMY a rozhoduje o její likvidaci.

Nechci věřit tomu, že v právním státě je možné zahrávat takové věci, ať z resortu zemědělského, či policejního, do autu. Chápu, že vyšetřování by mělo význam jedině za předpokladu, pokud ti, kteří nemají čisté ruce, se nebudou pohybovat na svobodě a zametat stopy.

V odpovědi pana ministra je ještě řada nepřesných tvrzení. Věřím však ve spravedlnost, budu dbát jeho rady a upozorním na mnohaleté bludné vyšetřování podivného pohybu akcií ještě pana ministra vnitra. Vyšetřování policie se také táhne jako Lovosice.

Privatizace SALMY dopadla krajně neúspěšně. O práci přišlo na 600 lidí. Neexistence českého zavedeného masokombinátu má však i své výhody. Nové zahraniční mamutí obchodní domy v Pardubicích a Hradci Králové - Březhrad je přesně mezi těmito dvěma městy - mají své zpracovatelské kapacity na maso i uzeniny a jejich minijatka na maso a uzeniny si mohou oddechnout. Česká konkurence nehrozí. Maso se do východních Čech, bývalého zlatého pruhu Země české, dováží stejně jako i jiné zemědělské výrobky. V lepším případě se tam vepřové dováží ze severní Moravy, z Martinova atd., v horším případě ze zahraničí, např. za lednovou cenu vysloveně dumpingovou, což bylo 18,10 Kč za jeden kg živé váhy prasat.

Když skupina nadšenců v areálu masokombinátu přišla s nápadem, aby tam založili družstvo na zpracování a skladování zemědělských výrobků, byli dosavadním vlastníkem odmítnuti, a to - cituji - z konkurenčních důvodů. Nestydí se to tam napsat. Opakuje se situace z Kladna: Proč vyrábět ušlechtilou ocel, když je jí v Rakousku, Francii nadbytek? Proč pěstovat vlastní květiny, sýry, zeleninu, jablka atd., když za hranicí nevědí, co s nimi?

Občana tak napadá otázka zda likvidace masokombinátu a jeho převedení na zahraničního vlastníka neprobíhalo podle připraveného scénáře. S velmi jednoduchou odpovědí pana ministra - abych hledal odpověď u orgánů činných v trestním řízení - nemohu souhlasit. Usnesení navrhnu po případném vysvětlení a samozřejmě v rámci rozpravy. Děkuji.“[15]

Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl v odpovědi uvedl toto:

„Paní předsedající, ctěná sněmovno, vnímám pana poslance tak, že se nemůže se situací smířit, a jsem přesvědčen o tom, že je to velice smutný příběh, neřkuli lumpárna, která se v této záležitosti odehrála. Nicméně pro pořádek musím konstatovat, že 31 % akcií určených k dočasnému držení Fondem národního majetku ČR pro prvovýrobu bylo převedeno na základě usnesení vlády České republiky do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Předmětné akcie a.s. SALMA byly zahrnuty do bloku akcií, u kterých představenstvo garančního fondu schválilo prodej formou veřejné nabídky. Prodej akcií byl uskutečněn 31. 1. 1997. K 1. 1. 1998 se stala společnost SALMA, a.s., Hradec Králové součástí a.s. Vamberecké maso - uzeniny se sídlem ve Vamberku. Rozhodnutím majoritního vlastníka akcií došlo k 31. 12. 1998 k uzavření celého provozu.

Musím konstatovat, že Ministerstvo zemědělství není legitimováno vstoupit do tohoto procesu a iniciovat možná potřebná šetření. Vůbec se nebudu divit, pokud pan poslanec s mou odpovědí i s mým dnešním vysvětlením nebude spokojen.“[16]

Zajímavá je i odpověď tehdejšího ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického a ministra státní kontroly Igora Němce z 23. března 1993 na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové:

„Vážená paní poslankyně,

ve Vaší interpelaci ve věci privatizace s. p. Salma Hradec Králové, předložené Kanceláři Parlamentu ČR dne 26. února 1993 nás žádáte, abychom zodpověděli tyto následující dotazy:

1. Kdo a proč odprodal firmě PUM 31% akcií akciové společnosti Salma, ačkoliv firma PUM nebyla uvedena ve schváleném privatizačním projektu.

2. Zda dochází k porušování paragrafů 194, 196, 197 a 26 obchodního zákoníku.

3. Proč Fond národního majetku ČR nepožádal příslušný soud dle 131 a 183 obchodního zákoníku o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a. s. Salma ze dne 12. 10. 1992, podle něhož došlo k pronájmu veškeré činnosti a. s. Salma společnosti PUM, proč neprotestoval ani proti složení představenstva a. s. Salma, proč nenamítá, že dozorčí rada a. s. společnosti není v pořádku.

4. Jaké jsou možnosti pro

a) likvidaci současného neprávního stavu celé záležitosti,

b) eventuální trestní postih uvedených protiprávních kroků, které mají podle mého názoru oporu 128 trestního zákoníku v platném znění.

Ministerstvo státní kontroly ČR provedlo kontrolu dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové ve dnech 4. 11. 1992 až 9. 11. 1992 ve Fondu národního majetku ČR. Ve své odpovědi vycházíme především z poznatků učiněných při této kontrole.

1. Kdo a proč odprodal firmě PUM 31 % akcií a. s. SALMA Hradec Králové, ačkoli firma PUM nebyla uvedena ve schváleném privatizačním projektu.

Na základě usnesení vlády ČR č. 281 ze dne 15. 4. 1992 schválilo ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR dne 22. 4. 1992 podle ustanovení 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění zákona č. 92/1992 Sb. privatizační projekt s. p. SALMA Hradec Králové, zpracovaný s. r. o. Rozkvět Hradec Králové a s. r. o. PUM Pardubice s tím, že došlo k úpravě rozdělení akcií oproti původnímu záměru a nebyl schválen přímý prodej akcií s. r. o. PUM Pardubice. Rozdělení akcií bylo schváleno takto:

3% restituce

35% kuponová privatizace

31% FNM - rezerva pro subjekt zabývající se zemědělskou prvovýrobou

31 % přímý prodej s. r. o. Rozkvět Hradec Králové

Takto schválený privatizační projekt byl předán Fondu národního majetku ČR k realizaci. Na základě schváleného privatizačního projektu CKP nabídlo příslušný podíl akcií v kuponové privatizaci.

Dne 24. 6. 1992 zaslal první náměstek ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR JUDr. Jaroslav Muroň místopředsedovi FNM ČR ing. Jindřichu Kapounovi dopis, ve kterém uvádí, že po jednání ze dne 5. 6. 1992 s místopředsedou vlády ČR panem PhDr. Stráským žádá u revokaci privatizace akcií a. s. Salma Hradec Králové následujícím způsobem:

3% - RIF

31% - s. r. o. Rozkvět, Hradec Králové

31% - PUM Pardubice

35% - Investiční kupony

Na základě této žádosti požádal FNM ČR dne 3. 8. 1992 náměstka ministra MSNMP ČR Ing. Michala Soukupa ve smyslu ustanovení 22 odst. 4 zákona ČNR č. 171/1991 Sb. o změnu v privatizačním projektu. Na tento dopis neobdržel FNM ČR kladnou odpověď, přesto však dne 21. 8. 1992 uzavřel v intencích dopisu bývalého náměstka MSNMP ČR JUDr. Jaroslava Muroně smlouvu s s. r. o. PUM Pardubice.

Touto smlouvou, kterou za FNM ČR podepsal II. místopředseda výkonného výboru ing. Jindřich Kapoun, CSc., se Fond národního majetku jako prodávající zavázal ke dne 25. 9. 1992 prodat s. r. o. PUM jako kupujícímu 78 596 kusů akcií a. s. SALMA Hradec Králové, které byly určeny jako rezerva pro subjekt zabývající se zemědělskou prvovýrobou, a to za částku Kčs 85.455.600.-.

Jelikož nebyla dodržena podmínka prodeje subjektu zabývajícímu se zemědělskou prvovýrobou, je uvedená smlouva neplatná ve smyslu ustanovení 39 občanského zákoníku ("neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům"). V uvedeném případě bylo porušeno ustanovení 12 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby v platném znění ("majetek fondu může být použit v souladu se schválenými privatizačními projekty"). Rovněž ustanovení 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky stanoví, že majetek fondu lze použít v souladu se schválenými privatizačními projekty k účelům vyjmenovaným v tomto zákoně. Podle ustanovení 20 odst. 5 téhož zákona je ke změně schváleného privatizačního projektu fond povinen si vyžádat souhlas vlády.

Porušení právních předpisů je konstatováno v protokolu o výsledku kontroly dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové ze dne 16. 11. 1992. Předseda výkonného výboru FNM ČR Ing. Tomáš Ježek, CSc. podal proti protokolu námitky, které byly ředitelem odboru zemědělství MSK ČR Ing. Václavem Míškem zamítnuty. Proti rozhodnutí o námitkách se předseda výkonného výboru FNM ČR odvolal k ministrovi státní kontroly ČR dne 6. 1. 1993. Toto odvolání bylo jako nedůvodné zamítnuto dne 24. 1. 1993.

Dne 21. 1. 1993 bylo o celé záležitosti dopisem informováno ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Na základě tohoto dopisu ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ing. Jiří Skalický požádal FNM ČR o vyjádření k uvedené věci. Dne 9. 2. 1993 šéf sekce kontroly a hospodářskosprávního úseku FNM ČR JUDr. Jaromír Gottlieb informoval MSNMP o tom, že kontrolní skupina FNM ČR dospěla k závěru, že smlouva o prodeji a koupi akcií s. r. o. PUM Pardubice uzavřená dne 21. 8. 1992 je neplatná a doporučila výkonnému výboru řešit stávající situaci dle postupu navrženého ministerstvem státní kontroly ČR.

Ve smyslu ustanovení 22 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, byla dne 29. 1. 1993 zpráva z kontroly dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové předložena předsedovi a ostatním členům vlády České republiky - členům rozpočtového výboru a zemědělského výboru. Rovněž citovaná zpráva obsahovala návrh řešení protiprávního stavu.

Odpověď na druhou část otázky, a sice proč došlo k výše popsanému prodeji akcií a. s. SALMA Hradec Králové, ačkoliv převod se uskutečnil v rozporu s právními předpisy, by z naší strany nutně byla spekulací.

2. Zda dochází k porušování paragrafů 194, 196, 197 a 256 obchodního zákoníku

Ustanovení 194 obchodního zákoníku upravuje způsob volby a odvolání členů představenstva akciové společnosti, jejich počet, způsob rozhodování, povinnosti členů představenstva a důsledky porušení těchto povinností.

Ustanovení 196 obchodního zákoníku upravuje zákaz konkurence členů představenstva akciové společnosti s důsledky porušení tohoto zákona.

Ustanovení 197 obchodního zákoníku se zabývá působností dozorčí rady akciové společnosti.

Výše uvedená ustanovení obchodního zákoníku jsou vesměs dispozitivní povahy a záleží tedy především na úpravě provedené ve stanovách akciové společnosti. Kontrolní zjištění, která vyplynula z výsledků kontroly dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby nám v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové neumožňují se k uvažovanému porušení výše uvedených ustanovení obchodního zákoníku vyjádřit. Kontrola nebyla zaměřena na založení a vznik a. s. SALMA Hradec Králové, nýbrž na postup Fondu národního majetku ČR při prodeji akcií této akciové společnosti.

Ustanovení 265 obchodního zákoníku zní:

"Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany." Z termínu "nepožívá právní ochrany" vyplývá, že uvedená práva nelze vymáhat, případně je vykonat právním úkonem.

Z doslovné citace tohoto ustanovení je zřejmé, že nemůže být porušeno.

3. Proč Fond národního majetku nepožádal příslušný soud dle 131 a 183 obchodního zákoníku o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti SALMA Hradec Králové ze dne 12. 10. 1992, podle něhož došlo k pronájmu veškeré činnosti a. s. SALMA Hradec Králové společnosti PUM, proč neprotestoval ani proti založení představenstva a. s. SALMA Hradec Králové, proč nenamítal, že dozorčí rada a. s. není v pořádku

Odpověď na otázky zde uvedené by opět byly z naší strany spekulací, avšak jisté zůstává, že uzavření nájemní smlouvy, ke kterému došlo dne 12. 10. 1992 mezi a. s. SALMA Hradec Králové a s. r. o. PUM Pardubice ve věci pronájmu podniku a. s. SALMA, nemohl FNM ČR ovlivnit, přestože dne 12. 10. 1992 hlasoval na valné hromadě proti uzavření této smlouvy. Hlasování proběhlo v souladu se stanovami a. s. SALMA Hradec Králové (čl. 9 a násl.).

Tyto okolnosti jsou vsak pouze důsledkem uzavření kupní smlouvy mezi FNM ČR a s. r. o. PUM Pardubice o prodeji akcií a. s. SALMA Hradec KráLové. Kdyby nedošlo k tomuto prodeji, nevlastnila by s. r. o. PUM Pardubice absolutní většinu hlasů. Tím by bezesporu nemohla tato situace nastat.

4. Jaké jsou možnosti pro

a) likvidaci současného neprávního stavu celé záležitosti

b) eventuální trestní postih uvedených protiprávních kroků, které mají podle mého názoru oporu v 128 trestního zákona

ad a):

Řešeni spočívá v naturální restituci. Pokud nedojde k dohodě mezi účastníky právního úkonu, tzn. kupní smlouvy o prodeji akcií a. s. SALMA Hradec Králové společnosti s. r. o. PUM Pardubice, o vzájemném vrácení plnění z absolutně neplatné smlouvy, může FNM ČR postupovat následujícím způsobem:

1. Vrátit s. r. o. PUM Pardubice částku Kč 86.455.600,-, kterou obdržela za 78 596 kusů akcií a. s. SALMA Hradec Králové, neboť nárok na vrácení plnění z neplatné smlouvy je nárokem ze zákona podmíněným vrátit druhému, co na základě smlouvy bylo získáno.

2. Pokud s. r. o. PUM Pardubice předmětné akcie dobrovolně nevrátí, může se FNM ČR domáhat jejich vrácení cestou soudního řízení žalobou revindikační. Na podkladě takto podané žaloby by se příslušný soud zabýval otázkou platnosti smlouvy, uzavřené dne 21. 8. 1992 mezi FNM ČR a s. r. o. PUM Pardubice, jako otázkou prejudiciální.

Tento postup byl výkonnému výboru FNM ČR doporučen nejen ministerstvem státní kontroly ČR, ale i kontrolní skupinou FNM ČR a ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR.

Výkonný výbor FNM, který původně akceptoval závěry kontrolní skupiny FNM ČR, však na svém pozdějším jednání toto rozhodnutí revokoval a vrátil se ke stanovisku, že prodej akcií a. s. SALMA Hradec Králové společnosti s. r. o. PUM Pardubice byl po právu a s celou záležitostí nelze nic dělat.

V článku "Na hraně dvou světů" uveřejněném dne 13. 3. 1993 v Českých a moravskoslezských zemědělských novinách předseda výkonného výboru FNM ing. Ježek, CSc. uvádí: "Důvody pro výpověď smlouvy FNM - PUM prostě nejsou. Když od ní ustoupíme, PUM nás bude žalovat a my to musíme prohrát." Toto stanovisko je věcně nesprávné z toho důvodu, že od absolutně neplatné smlouvy nelze odstoupit. Tato smlouva pro rozpor s právními předpisy nevznikla. Důsledkem toho musí být postup uvedený v ustanovení občanského zákoníku ("je-li smlouva neplatná nebo byla zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal"). Majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení 451 odst. 2 občanského zákoníku.

ad b):

Celým případem se zabývají orgány činné v trestním řízení a zkoumají postup konkrétních osob z hlediska možnosti porušení ustanovení trestního zákona.“[17]

Zánik firmy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 ve firmě získala majoritu investiční společnost Expandia, která na přelomu let 1997 a 1998 prosadila prodej majetku SALMY masokombinátu Vamberecké maso – uzeniny z Vamberka na Rychnovsku. Vambereckou firmu Expandia v té době také vlastnila. Uzavření kupní smlouvy o prodeji části podniku schválila valná hromada 22. prosince 1997.

Předpoklad, že SALMA poskytne technologie a Vamberk dodá know-how a tradici, však nevyšel. Výroba v SALMĚ se do konce roku 1998 zastavila a záhy se ukázalo, že Vamberk úhradu závazků a směnek po SALMĚ nemůže zvládnout. Vamberecká firma skončila v konkurzu v roce 2001. V té době již byli vlastníky vambereckého podniku i SALMY prvovýrobci v čele se Zemědělským obchodním družstvem Zálší[18].

25. června 1999 schválila valná hromada vstup Salmy a. s. Hradec Králové do likvidace a 13. června 2003 na ni krajský soud v Hradci Králové prohlásil konkurs[19]. Od té doby se v jejím areálu vystřídala již řada firem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31. 
  2. Archivovaná kopie. brezhrad.webz.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-31. 
  3. Archivovaná kopie. brezhrad.webz.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-31. 
  4. Rudé právo, Praha 21. března 1957, str. 2
  5. Rudé právo, Praha 8. července 1956, str. 3
  6. Pochodeň, Hradec Králové 17. července 1959, str. 2
  7. Pochodeň, Hradec Králové 17. května 1985, str. 3
  8. Rudé právo, Praha 29. ledna 1965, str. 3
  9. Rudé právo, Praha 20. června 1973, str. 4
  10. Pochodeň, Hradec Králové 23. prosince 1974, str. 3
  11. Pochodeň, Hradec Králové 10. června 1983, str. 6
  12. Rudé právo, Praha 26. dubna 1982, str. 2
  13. Pochodeň, Hradec Králové 17. listopadu 1989, str. 3
  14. http://www.psp.cz/eknih/1993ps/stenprot/006schuz/s006016.htm
  15. http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/010schuz/s010087.htm
  16. http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/010schuz/s010088.htm
  17. http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0146b00.htm
  18. http://www.kn.cz/clanek/dalsi-masokombinat-zkrachoval[nedostupný zdroj]
  19. http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/byvaly-masokombinat-salma-brezhrad-je-v-konkurzu--77379[nedostupný zdroj]