Václav Štech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Štech
Václav Štech
Václav Štech
Narození29. dubna 1859
Kladno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. února 1947 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov Slaný
Povoláníspisovatel, dramatik, dramaturg, prozaik a publicista
DětiVáclav Vilém Štech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Štech (29. dubna 1859 Kladno[1] – 27. února 1947 Praha) byl český učitel, divadelní ředitel, spisovatel, dramatik a novinář. Věnoval se hlavně divadlu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Busta Václava Štecha v místech, kde na Kladně stával jeho rodný dům (čp.14 na nároží náměstí starosty Pavla a ulice Plukovníka Stříbrného). Plastika z roku 1930 je dílem Otakara Španiela.

Narodil se sice v Kladně, ale protože mu otec brzy zemřel, matka se s ním odstěhovala do Slaného. Vystudoval piaristické gymnasium ve Slaném a Praze, poté studia pedagogická. Roku 1879 se stal učitelem ve Slaném, od roku 1894 v Praze. Na Žižkově byl správcem obecní školy až do roku 1905, kdy odešel předčasně do důchodu.

Hodně cestoval Evropou, své zážitky zpracoval v cestopisných črtách. Měl organizační vlohy, byl jednatelem v Sokole, Besedě, založil ve Slaném kulturní podniky, např. spolek spisovatelů beletrie Máj, kde otevřel kancelář pro ochranu autorských práv a smluv. Založil i stejnojmenné nakladatelství. Revidoval místní knihovnu, vedl ochotnický spolek. Stal se ředitelem divadla Lidové divadlo Uranie [2], byl tajemníkem a po F. A. Šubrtovi později i druhým ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech (1909–1912 [3]). V letech 1920–1925 byl ředitelem Národního divadla v Brně.[4] Po návratu do Prahy se stal viceprezidentem správní rady pojišťovny Slávie, provozoval natolik výnosnou nakladatelskou činnost, že si v Libiši u Mělníka mohl časem postavit letní domek se zahradou.

Hrobka rodiny Štechových, Městský hřbitov ve Slaném

Od roku 1884 byl ženatý s Aničkou Mrzílkovou, ta však zemřela při porodu syna (syn přežil). V roce 1888 se oženil podruhé, s Marií Brejchovou měl pět dětí, manželství bylo velice šťastné. Jeho syn Václav Vilém Štech byl i díky televizi známým kunsthistorikem Prahy.

Svou literární dráhu začal humoreskami, pokračoval novelami a romány. Napsal řadu dramat pro divadlo, některé z nich byly uvedeny i v Národním divadle v Praze. Ze své odborné práce učitele čerpal pro napsání řady školních výchovných vzdělávacích příruček. Přispíval do časopisů Květy, Osvěta, Zlatá Praha.[5]

Zemřel roku 1947 v Praze, pochován je v rodinném hrobě na městském hřbitově ve Slaném.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Do komína černou křídou (1918) – fejetony

Humoresky a novely[editovat | editovat zdroj]

  • Maloměstský pepř (1893)
  • Hloží (1896)
  • Strniska (1902)
  • Humoresky (1905)
  • Pražské klevety (1918)
  • Humoristův zápisník (1927)

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Koleje (1895)
  • U tří bláznů (1899)
  • Kovové ruce (1903)
  • Štěstí Zlatého hroznu (1910)
  • Hřích paní Hýrové (1918)
  • Řetěz (1905)
  • Les krásných žen (1926)
  • Pražský chorál (1926)
  • Pobřeží lásky (1929)
  • Sladké vody (1931)

Naučné spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Mladý živnostník (1903)
  • Mladý obchodník (1903)
  • Národní katechismus (1905)

Dramatická tvorba[editovat | editovat zdroj]

Dramata[editovat | editovat zdroj]

  • Žena (1887)
  • Zlatý déšť (1890)

Veselohry[editovat | editovat zdroj]

  • Maloměstské tradice (1888)
  • Ohnivá země (1895)
  • Třetí zvonění (1900), podle veselohry byl natočen i stejnojmenný film (1938)
  • Deskový statek (1908), o tajné sňatkové kanceláři

Hry pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Habada a Jordán (1911)
  • David a Goliáš (1915)
  • Zmatená pohádka (1920)

Memoáry[editovat | editovat zdroj]

  • Vinohradský případ: román divadelní skutečnosti (1922)
  • Džungle literární a divadelní: Paměti českého tvrdohlavce (1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 121, ISBN 978-80-239-9603-6
  3. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Václav Štech, s. 186. 
  5. ↑ CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury. Praha 7: Adonai s.r.o, 2001. ISBN 80-86500-21-7. Kapitola Václav Štech, s. 513. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 13–14, 33, 116 a fotopříloha.
  • GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra, Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 193–6.
  • Josef Teichman: Postavy českého divadla a hudby, Orbis, Praha, 1941, str. 107–8.
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 7, 8, 18–9, 22 a fotopříloha.
  • František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 175–6, 205, 215, 311, 317.
  • V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 23–5, 52, 62–3, 121–3, 126–8, 131.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 12, 14–5, 17, 156–160, 163, 173, 188, 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 17, 90, 96–7, 118–124, 145–7, 164, 172, 176–8, ISBN 978-80-239-9603-6.
  • FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Václav Štech, s. 230. 
  • FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Václav Štech, s. 263–265. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ředitelé Divadla na Vinohradech
Předchůdce:
František Adolf Šubert 		1909–1913
Václav Štech 		Nástupce:
František Fuksa
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Štech&oldid=23666144“