Václav Krocín starší z Drahobejle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Krocín starší z Drahobejle
17. Primátor Starého Města pražského
Ve funkci:
1584 – 1605
PředchůdceJan Bartošek z Dražic
NástupceLudvík Šlejfíř
Člen městské rady
Ve funkci:
1584 – ???

Narození1532
Žatec?
Úmrtí23. prosinec 1605
Praha?
Choť1. Kateřina
2. Ludmila
DětiVáclav, Jan Kryštof a Anna
Alma materPražská univerzita
Profesepolitik
CommonsVáclav Krocín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Krocín starší z Drahobejle (1532, Žatec? – 23. prosince 1605, Praha?) byl primátorem Starého Města pražského v letech 1584-1605. Nechal postavit tzv. Krocínovu kašnu na Staroměstském náměstí.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno rodiny znělo pravděpodobně Šafránek. Z latinského názvu pro šafrán (crocus) pak vzniklo jméno Krocin.

Život[editovat | editovat zdroj]

Erb Krocínů z Drahobejle (reprodukce V. Krále z Dobré Vody, 1885)

Václav Krocín přišel do Prahy ze Žatce, kde jeho matka vlastnila několik nemovitostí. Po studiích na pražské univerzitě se stal roku 1560 pražským měšťanem a vstoupil do služeb staroměstské obce. Kolem roku 1571 je připomínán jako člen Úřadu mostu pražského. V roce 1584 zasedl v městské radě a stal se pražským primátorem. Dne 25. května 1587 byl Václav Krocín za své zásluhy obdařen erbem a přídomkem „z Drahobejle“ a 16. června 1594 byl povýšen do šlechtického stavu.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Václav Krocín byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Kateřinou měl dva syny, Václava a Jana Kryštofa. Když kolem roku 1590 ovdověl, oženil se znovu s Lidmilou, s níž měl dceru Annu. Zemřel 23. prosince 1605 a byl pohřben v dnes již neexistujícím kostele sv. Štěpána Menšího, jeho náhrobní deska byla při asanaci staré Prahy přenesena do Lapidária Národního muzea.

Pražské památky[editovat | editovat zdroj]

Krocínův erb z r. 1591 ve zdi domu U Halánků.
  • Krocínova kašna na Staroměstském náměstí, kterou dal purkmistr kolem r. 1591 postavit na Staroměstském náměstí v Praze. Stála zde do roku 1862, kdy byla podle usnesení pražské obce jako nefunkční rozebrána, sochařská výzdoba zachována a kamenická odvezena na Žižkov, kde byla vložena do základů novostavby žižkovského plynojemu. Po jeho zrušení byla kolem roku 1930 většina kamenů převezena do depozitáře Lapidária Národního muzea, v nové instalaci z roku 1992 již je kašna z 90% původních dílů sestavena. Na poprsni je plastický znak Václava Krocína z Drahobejle nesený dvěma mořskými pannami a medvědem, pod znakem Starého Města pražského.[1]
  • Znaková náhrobní deska Václava Staršího Krocín z Drahobejle z červeného mramoru je instalována v 3. sále Lapidária Národního muzea naproti kašně.[2]
  • Václav Starší Krocín z Drahobejle vlastnil v Praze několik domů. Mezi ně patřil i pivovar „U Hatiapatiů“, později zvaný „U Halánků“, ve kterém dnes sídlí Náprstkovo muzeum. Ve zdi tohoto domu ve dvoře lze dodnes nalézt Krocínův erb.
  • Krocínova ulice byla roku 1900 pojmenována ve Vysočanech, již roku 1904 byla přejmenována na Drahobejlovu.
  • Rod Krocínů vlastnil vinice na Hanspaulce a na Proseku, kde stávala též usedlost Krocínka. Prosecká vinice byla roku 1935 rozparcelována na stavbu rodinných domků, na jejím místě se dnes nacházejí ulice Nad Krocínkou, Na Krocínce a Pod Krocínkou.
  • Rozýnův dům v Palackého ulici na Novém Městě pražském vlastnil Antonín Krocín z Drahobejle.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DENKSTEIN Vladimír, DROBNÁ Zoroslava, KYBALOVÁ Jana: Lapidarium Národního musea, Praha 1958, s. 134-135, obr. 111-116 bez poprsně, FAJt Jiří, SRŠEŇ Lubomír, Lapidárium Národního muzea, průvodce. Praha 1992, bez obrázku
  2. DENKSTEIN Vladimír, DROBNÁ Zoroslava, KYBALOVÁ Jana: Lapidarium Národního musea, Praha 1958, s. 133.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]