Václav Březina

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Březina
ak.mal. Václav Březina
ak.mal. Václav Březina
Narození15. září 1862
Pátek nad Ohří
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. září 1906 (ve věku 43 let)
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánímalíř
PříbuzníOtakar Březina bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Březina (15. září 1862 Pátek nad Ohří[1] – 9. září 1906 Jindřichův Hradec[2]), byl český malíř, žák prof. J. Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Březina se narodil 15. září 1862 v obci Pátek. Jeho otec Jan Březina byl ředitelem školy a zamýšlel, že se syn Václav rovněž stane učitelem. Václav projevoval malířské nadání a po absolvování akademického gymnázia se v roce 1880 přihlásil na malířskou Akademii v Praze. V letech 1880–1882 absolvoval elementární školu a přípravku u prof. Františka Čermáka a spřátelil se s Antonínem Slavíčkem. V roce 1883 pražskou Akademii opustil a stal se žákem soukromé krajinářské školy Leopolda Stephana (1826–1890). V následujícím roce odešel do Vídně, aby se zdokonalil v malbě u Jana Václava Kautského (1827–1896). U Kautského se seznámil s J. Mařákem. Spolu s ním se vrátil do Prahy a ve školních letech 1887/88–1891/92 se stal jedním z prvních žáků speciální krajinářské školy prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii. V roce 1889 již jako student vystavoval uhlové kresby na výroční výstavě Krasoumné jednoty v pražském Rudolfinu. Účastnil se i Jubilejní zemské výstavy v r. 1891, kde vystavil motivy ze Strahovské zahrady.

Po ukončení studia žil (až do roku 1897) v Lenešicích u Loun a maloval luční a lesní partie v okolí Ohře. Pravidelně se zúčastňoval výročních výstav Krasoumné jednoty. Postupně se v jednotlivých letech prezentoval např. obrazy Bažina na Ohři, Selský dvůr v Jičínsku, Pobřeží Oharky, Nový sníh, Lesní idyla, V bukovém lese a Když listí padá. S Uměleckou besedou poprvé vystavuje v roce 1895. Je zastoupen jak na jarní, tak i na vánoční výstavě v Topičově salónu. V prosinci 1896 vystavuje s dobrou odezvou u kritiky velkoformátový obraz Mlýn. Václav Březina zřejmě však oficiálně nevstoupil do žádného z domácích uměleckých spolků a F. X. Harlas jej v r. 1902 řadí do skupiny „Mimo družstvo“. V polovině 90. let 19. století cestuje po Slovensku.

V letech 1899–1903 žil v Náchodě, kde v červnu 1902 vystavoval i osvětově přednášel na téma „Umění výtvarné, jeho technika a umělecký ideál“. Po roce 1903 se odstěhoval do Mladé Boleslavi, kde si otevřel krajinářskou školu. V r. 1905 vystavoval v Bělohradě a v květnu 1906 měl soubornou výstavu (61 obrazů) v Mladé Boleslavi. V posledních letech zajížděl do Jindřichova Hradce na pozvání starosty K. Merty a jeho manželky. Zde rovněž vystavoval v l. 1903 a 1906 a náhle zemřel 9. září 1906 na srdeční vadu. Dle V. Šumana (1929) jeho posledním obrazem je Můstek u Lásenice.

Na přání rodiny (manželka Marie a dcera Cecilie) byl pohřben v Lázních Bělohrad, ale po čase byly jeho ostatky převezeny do Prahy na Vyšehradský hřbitov. Je uložen v hrobě společně s J. Mařákem. Posmrtná výstava byla uskutečněna v Topičově salónu v prosinci 1906 (přibližně 50 obrazů).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Václav Březina patřil společně s Janem Köpplem, Bohumilem Podhrázským a Raimundem Wolfem k nejstarším Mařákovým žákům. Po umělecké stránce byl jeho nejvěrnějším následovatelem a převzal jeho lyrický romantismus, malířskou techniku i rukopis. Nastupující impresionismus jej příliš neovlivnil. Oblíbil si i podobná témata - lesní interiéry, břehy řek a zrcadlení stromů na vodní hladině, okraje lesa, březové háje nebo podzimní cesty. Zachytil krajiny ve všech ročních obdobích, při rozbřesku i večerním stmívání. V okolí Mladé Boleslavi, Ratibořic a v Jižních Čechách maloval lesní skalky, potoky, bažiny, vřesoviště, louky a pastviny. Většinu Březinova díla tvoří oleje a kresby uhlem.[3] V r. 1902 Václav Březina „skládá hold“ svému profesorovi velkoformátovým obrazem Tragedie lesa, který je uměleckou reakcí na dopady pustošivé vichřice na náchodské Brance na jaře 1902.

V době, kdy už byl J. Mařák vážně nemocen, se podílel spolu s Bohuslavem Dvořákem a Pepou Mařákovou na realizaci výzdoby ochozu a schodiště Národního muzea.[4]

Umělecký vývoj Václava Březiny pravidelně sledoval ve Zlaté Praze K. B. Mádl. V r. 1899 (9. června) při hodnocení Výroční výstavy Krasoumné jednoty jeho obraz Když listí padá dává do kontextu s obrazy Ant. Slavíčka Slunce v lese a Ant. Hudečka Na potoce a píše: „Když listí padá podzimem oranžově zbarvené a vysoko leží na aleji, v modravých parách v dálce se ztrácející, jest obraz, který nepostrádá síly ni barvy ni nálady, je pevně vybudovaný a dobře kreslený.“ Hodnocení posmrtné výstavy Václava Březiny (Zlatá Praha, 11. 1. 1907) pak uzavírá slovy: „Myslím, že historie našeho umění, kterou budoucnost napíše, neopomene připomenouti jméno V. Březiny tam, kde budeme mluviti o plejadě Jul. Mařáka. Patří k jeho učenlivým žákům.“


Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze, např. obrazy Počátek jara (1893) a Podzim v bukovém lese (1900)
  • Památník národního písemnictví, obrazy Labská krajina u Hradce Králové a Údolí se stromy u Mladé Boleslavi
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře, obraz Na pastvě (kolem 1900)
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, obraz Lesní tůňka
  • Galerie výtvarného umění v Náchodě, obraz Tragedie lesa (1902)
  • Oblastní galerie v Liberci, obraz Partie z Dolní Nové Vsi (kolem 1900)
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, obraz Potok ve vesnici
  • Galerie Klatovy / Klenová, obraz se zimním motivem

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Březina Potok ve vesnici (1890)
    Václav Březina Potok ve vesnici (1890)
  • Václav Březina Lávka přes mokřad
    Václav Březina Lávka přes mokřad
  • Václav Březina Odpočinek na mezi
    Václav Březina Odpočinek na mezi
  • Václav Březina U potoka (1891)
    Václav Březina U potoka (1891)
  • Václav Březina Cesta zimou
    Václav Březina Cesta zimou
  • Václav Březina Na pastvě (kolem 1900)
    Václav Březina Na pastvě (kolem 1900)
  • Václav Březina Břízy (kolem 1900)
    Václav Březina Břízy (kolem 1900)
  • Václav Březina Lesní interiér
    Václav Březina Lesní interiér
  • Václav Březina Březový les
    Václav Březina Březový les
  • Václav Březina U lesa
    Václav Březina U lesa
  • Václav Březina Tragedie lesa (1902)
    Václav Březina Tragedie lesa (1902)
  • Václav Březina V lese (1906)
    Václav Březina V lese (1906)
  • Václav Březina Kachny odlétají (1906)
    Václav Březina Kachny odlétají (1906)
  • Václav Březina Tůně (studie, 1906)
    Václav Březina Tůně (studie, 1906)
  • Václav Březina Potok (studie)
    Václav Březina Potok (studie)
  • Václav Březina Jindřichův Hradec
    Václav Březina Jindřichův Hradec
  • Václav Březina Jindřichův Hradec - Černá věž
    Václav Březina Jindřichův Hradec - Černá věž

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Radonice nad Ohří
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 46
  4. ↑ Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 45

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Šuman, V.: Julius Mařák a jeho škola. Praha: Jednota umělců vývarných, 1929.
  • Domorázek-Mráz, K.: Posmrtná výstava Václava Březiny. Národní politika, roč. 24, č. 354, Příloha, 25. 12. 1906.
  • Harlas, F. X: České malířství počátkem 20. věku, Osvěta, 1902, roč. 32, č. 7, s. 589–602.
  • Mádl, K. B.: Václav Březina, Zlatá Praha, roč. 24, č. 15, s. 184, 11. 1. 1907.
  • Neznámý autor: K úmrtí Václava Březiny, Lidové noviny, roč. 14, č. 252, s. 5, 12. 9. 1906.
  • Neznámý autor: Výstava Václava Březiny, Národní listy, roč. 46, č. 358, s. 13, 30. 12. 1906.
  • Zachař Michael: Václav Březina, katalog výstavy v Mladé Boleslavi, Galerie kulturního střediska Svět 2007, 55 s.
  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.): Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • Blažíčková Horová Naděžda a kol.: Julius Mařák a jeho žáci, Národní galerie v Praze 1999, 334 s. ISBN 80-7035-206-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Březina&oldid=23329833“