Vzpěra (konstrukce letadel)
V letectví zahrnuje vzpěra či vyztužení (bracing) konstrukční prvky, které zpevňují funkční drak letadla, aby mu poskytly tuhost a pevnost při zatížení. Vyztužení může být vnitřní i vnější a může mít podobu vzpěr (struts), které působí podle potřeby v tlaku nebo tahu, a/nebo drátů, které pracují pouze v tahu.
Obecně platí, že vyztužení umožňuje vytvořit pevnější a lehčí konstrukci, než jaká by byla bez něj, ale vnější vyztužení přidává odpor vzduchu, který letadlo zpomaluje, a přináší mnohem více konstrukčních komplikací než vyztužení vnitřní. Další nevýhodou vyztužovacích lan je, že vyžadují pravidelnou kontrolu a seřizování, i když jsou umístěny uvnitř konstrukce.
V raných letech letectví bylo vyztužení univerzální součástí letadel — jak jednoplošníků, tak dvouplošníků, které tehdy byly stejně rozšířené. Vyztužení ve formě nosných vzpěr (lift struts) zůstává v používání u některých lehkých komerčních konstrukcí, kde je hornoplošné uspořádání a nízká hmotnost důležitější než maximální výkony.