Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (ÚPV FF MU) se kromě výuky pedagogiky věnuje i sociální pedagogice, andragogice a přípravě na učitelství pedagogiky pro střední školy. Vydává vlastní časopis Studia paedagogica.
Vznik pedagogického semináře na filozofické fakultě Masarykovy univerzity[editovat | editovat zdroj]
Počáteční úsilí o vznik Pedagogického semináře[editovat | editovat zdroj]
Pedagogický seminář byl původně určen jako univerzitní vzdělání pro učitele středních škol, které v době jeho vzniku bylo značně nedostatečné. Stal se součástí jedné z nejstarších fakult Masarykovy univerzity – fakulty filozofické.
Tak jako při snaze o založení jakéhokoliv nového semináře, stála před iniciátory otázka, kdo obsadí místo ředitele. Tato otázka byla velice problematická, protože kandidát musel být na úrovni jak vědecky, pedagogicky, tak i organizačně. Pedagogika byla v tomto období mladým oborem a většina odborníků působila na pražské Karlově univerzitě (Gustav Adolf Lindner, František Drtina). V roce 1920, kdy se začalo o založení semináře jednat, přicházel v úvahu především Otokar Chlup. S jeho jmenováním mimořádným profesorem však řada profesorů filozofické fakulty nesouhlasila, a to především pro jeho levicové smýšlení. Vznik pedagogického semináře byl nakonec urgován i posluchači filozofické fakulty.
Vznik a budování Pedagogického semináře[editovat | editovat zdroj]
Vznik Pedagogického semináře je spojen se začleněním Otokara Chlupa do profesorského sboru dne 6. prosince 1922. Toto datum je spojováno se vznikem Pedagogického semináře. Budování Pedagogického semináře je především spojeno s jeho jménem. Během svého působení na fakultě se mu podařilo vybudovat seminář po stránce formální a vytvořit z něj instituci. K tomu sloužily Stanovy pedagogického semináře při Masarykově univerzitě v Brně, které Chlup vytvořil a byly roku 1932 přijaty Ministerstvem školství a národní osvěty. Ve Stanovách vyzdvihl hlavní (tj. příprava studentů k samostatné vědecké práci) i vedlejší úkol semináře (příprava ke státní zkoušce) a i další náležitosti, jako např. obsah jednotlivých seminářů, popis přijímacího řízení.
Velkou roli v jeho působení ve funkci ředitele semináře také hraje zřízení knihovny. Protože studiu knih přikládal velký význam, snažil se pro fakultu získat veškerou významnou literaturu. Z velké části se jeho snahy naplnily. Kromě knihovny při fakultě zřídil také poradnu pro studenty středních škol. Chtěl seminář vybudovat na dvou základních pilířích – pedagogické klinice a výzkumném pracovišti.
Členové Pedagogického semináře[editovat | editovat zdroj]
Neméně důležité při vzniku jakéhokoliv semináře je nepochybně získání kvalifikovaného učitelského sboru. Tento nelehký úkol se profesoru Chlupovi podařil splnit také, a tak mohl Pedagogický seminář zahájit svou dlouholetou pedagogickou i vědeckou činnost.
Otokar Chlup, společně se svými kolegy Janem Uhrem, Stanislavem Velinským a Josefem Dvořáčkem, dokázal vybudovat významné středisko, které značnou měrou ovlivnilo brněnskou i mimobrněnskou pedagogiku v první polovině 20. století a významnou roli hraje v české pedagogice i současnosti.
