Přeskočit na obsah

Využití půdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kumulativní emise CO2 ze změny využití půdy (k roku 2021). Emise způsobené změnou využití půdy mohou být pozitivní nebo negativní v závislosti na tom, zda tyto změny emitují (pozitivní, hnědé na mapě) nebo ukládají (záporné) uhlík (zelené na mapě).

Využití půdy (Land use), v architektuře též využití území, se vztahuje k tomu, jak je půda na určitém území využívána lidmi a jaké aktivity na ní probíhají – např. zemědělství, zástavba, rekreace, dopravní infrastruktura, průmyslové zóny, přírodní rezervace.[1][2] Oxford Academic uvádí definici: „Land use (Využití půdy) lze definovat jako ekonomické a kulturní aktivity vykonávané na půdě, odlišné od land cover, který označuje fyzický stav povrchu“.[3] 

Typické kategorie využití půdy

  • Zemědělství (pěstování plodin, chov zvířat, lesnictví).
  • Urbanizace (obytná, komerční, průmyslová zástavba).
  • Rekreace (parky, sportovní areály, turistické oblasti).
  • Ochrana přírody (národní parky, rezervace).
  • Dopravní infrastruktura (silnice, železnice, letiště).
  • Průmyslové zóny (výroba, logistika).[1]

Využití půdy je klíčové pro udržitelné plánování, protože ovlivňuje kvalitu ovzduší a vody, koloběh uhlíku a skleníkové plyny, biodiverzitu a ekosystémové služby. Změny ve využití půdy (např. odlesňování, urbanizace) jsou hlavním faktorem globálních environmentálních změn.[4][5]

Změna využití území je „změna z jedné kategorie využití půdy na jinou“.[2]  Změny ve využívání půdy spolu s využíváním fosilních paliv jsou hlavními antropogenními zdroji oxidu uhličitého, dominantního skleníkového plynu.  Lidská činnost je nejvýznamnější příčinou změn pokryvu půdy a lidé jsou také přímo ovlivněni environmentálními důsledky těchto změn.[6][7]  Například odlesňování (systematická a trvalá přeměna dříve zalesněné půdy na jiné účely) bylo historicky hlavním faktorem usnadnění změn využití půdy a pokryvu půdy.[8][9]

Studium změny krajiny spoléhá na syntézu široké škály dat a rozmanitých metod sběru dat.[10]  Patří sem monitorování a hodnocení pokryvu krajiny, modelování rizik a zranitelnosti a modelování změn území.[11]

Definice a kategorie

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj globálního využívání půdy v průběhu staletí a tisíciletí: stále více obyvatelné půdy na světě je využíváno pro zemědělství.

IPCC definuje pojem využití půdy jako „souhrn uspořádání, činností a vstupů aplikovaných na území“.[12]:s.2914 Stejná zpráva rozděluje využití půdy do následujících kategorií: lesní půda, orná půda (zemědělská půda), travnaté plochy, mokřady, osídlené území a další pozemky.[12]:s.2914

Další definicí má Organizace pro výživu a zemědělství: „Využití půdy se týká produktů a/nebo přínosů získaných z jejího využívání, stejně jako činností hospodaření s půdou prováděných lidmi za účelem výroby těchto produktů a přínosů.“[13]

Na počátku 90. let bylo asi 13 % pevniny považováno za ornou půdu, 26 % pastviny, 32 % lesy a lesy a 1,5 % urbanizované oblasti.[14][15] V roce 2022 to bylo 1 573 mil. ha (~12 % pevniny) pro ornou půdu, 3 208 mil. ha (~24 % pevniny) pro pastviny a trvalé travní porosty, 4 050 mil. ha (~31 % pevniny) pro lesní půdu a Ostatní půda (včetně městských oblastí, pouští, ledovců) zabírala 4 150 mil. ha (~32 % pevniny), z toho městské oblasti tvoří jen malý zlomek, odhady se pohybují kolem 1–2 % globální pevniny.[16][17]

Nejnovější statistika pro Českou republiku (rok 2024) podle ČÚZK a Ministerstva zemědělství:

  • Celková rozloha ČR: 7 887 142 ha
  • Zemědělské pozemky: 4 191 796 ha (53,1 %)
    • Orná půda: 2 890 235 ha (68,9 % zemědělských pozemků, tj. cca 36,7 % celkové rozlohy)
    • Trvalý travní porost: 1 043 385 ha (24,9 %)
    • Zahrady: 186 863 ha (4,5 %)
    • Vinice: 20 766 ha (0,5 %)
    • Chmelnice: 8 582 ha (0,2 %)
    • Ovocné sady: 41 965 ha (1,0 %)
  • Nezemědělské pozemky: 3 695 346 ha (46,9 %)
    • Lesní pozemky: 2 683 138 ha (34,0 %)
    • Vodní plochy: 171 588 ha (2,2 %)
    • Zastavěné plochy: 136 029 ha (1,7 %)
    • Ostatní plochy: 704 590 ha (8,9 %).[18][19]

Trend:

  • Orná půda dlouhodobě klesá (od roku 1966 z 3,35 mil. ha na 2,89 mil. ha).
  • Lesní pozemky mírně rostou (z 2,51 mil. ha na 2,68 mil. ha).
  • Zastavěné plochy se postupně zvětšují.[18]

Změna využití území

[editovat | editovat zdroj]
Globalní rozdělení půdy využívané pro zemědělství

Změna využití území je „změna z jedné kategorie využití půdy na jinou“.[12]:s.2914 Změny využití půdy spolu s využíváním fosilních paliv jsou hlavními antropogenními zdroji oxidu uhličitého, dominantního skleníkového plynu.[6]

Lidská činnost je nejvýznamnější příčinou změn pokryvu půdy a lidé jsou také přímo ovlivněni environmentálními důsledky těchto změn.  Kolektivní změny využití půdy a pokryvu půdy zásadně změnily fungování klíčových zemských systémů.[20] Například lidské změny využití půdy a pokrytí půdy mají zásadní dopad na klima na místní i regionální úrovni, což následně přispívá ke změně klimatu.[20]

Využívání půdy lidmi má dlouhou historii, která se poprvé objevila před více než 10 000 lety.[21][22]  Lidské změny na povrchu pevniny jsou po staletí zdokumentovány jako významné dopady jak na zemské systémy, tak na lidskou pohodu. Odlesňování je příkladem rozsáhlé změny využití půdy. Odlesňování mírných oblastí od roku 1750 mělo zásadní dopad na pokryv půdy.[23]  Přetváření krajiny tak, aby sloužily lidským potřebám, například odlesňování kvůli zemědělské půdě, může mít dlouhodobé dopady na zemské systémy a zhoršit příčiny změny klimatu.[24]

Ačkoli spalování fosilních paliv je hlavním hybatelem současné změny klimatu, před průmyslovou revolucí byly odlesňování a zavlažování největšími zdroji emisí skleníkových plynů způsobených člověkem.[24]  I dnes lze 35 % antropogenních příspěvků oxidu uhličitého přičíst změnám využití půdy nebo pokryvu půdy. [24] V současnosti bylo téměř 50 % povrchu Země mimo led proměněno lidskou činností, přičemž přibližně 40 % této půdy je využíváno pro zemědělství, což překonalo přírodní systémy jako hlavní zdroj emisí dusíku.[24]

Zvýšení přeměny půdy lidmi v budoucnu není nevyhnutelné: V diskusi o možnostech reakce na zmírnění a adaptaci na změnu klimatu zvláštní zpráva IPCC uvedla, že „řada možností reakce, jako je zvýšená produktivita potravin, stravovací volby a ztráty potravin a snižování odpadu, může snížit poptávku po přeměně půdy, čímž potenciálně uvolní půdu a vytvoří příležitosti pro lepší realizaci dalších možností“.[25]:s.20

Regulace využití půdy v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V Česku se regulace využití půdy opírá o kombinaci právních, plánovacích a ekonomických nástrojů. Hlavní oblasti jsou:

Územní plánování

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Územní plánování.

Územní plánování reguluje Stavební zákon č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon, účinný od 1. 7. 2024) je základní rámec pro územní plánování.

Dalšími nástroji jsou:

  • Politika územního rozvoje ČR (celostátní koncepce).
  • Zásady územního rozvoje (krajská úroveň).
  • Územní plán obce – určuje funkční využití ploch (bydlení, výroba, zemědělství, rekreace).
  • Regulační plán – detailní regulace pro konkrétní území.
  • Územní opatření a územní studie – doplňkové nástroje.

Všechny dokumenty jsou dostupné přes Národní geoportál územního plánování (NGÚP).[26][27][28]

Ochrana zemědělské půdy

[editovat | editovat zdroj]

Ochranu zemědělské půdy v Česku reguluje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu:

  • Vymezuje zemědělský půdní fond (ZPF).
  • Stanovuje podmínky pro odnětí půdy ze ZPF (např. pro stavby).
  • Zavádí odvody za odnětí půdy – ekonomický nástroj.
  • Zakazuje poškozování půdy (eroze, zhutnění, znečištění).

Další regulace jsou zajištěny prováděcími vyhláškami (např. č. 240/2021 Sb. – ochrana před erozí, č. 48/2011 Sb. – třídy ochrany půdy).[29][30]

Ekonomické nástroje a dotace

[editovat | editovat zdroj]

Strategický plán Společné zemědělské politiky EU 2023–2027 stanovuje:

  • Podmínky pro přímé platby (DZES – dobrý zemědělský a environmentální stav).
  • Ekoplatby za krajinné prvky, pásové střídání plodin, zadržování vody.

Další podrobnosti stanovuje Nařízení vlády č. 83/2023 Sb. a jeho novely upravují podmínky plateb a evidenci využití půdy.[31]

Evidence a hodnocení půdy

[editovat | editovat zdroj]

Nástroje:

  • Bonitované půdně-ekologické jednotky (BPEJ) – systém hodnocení kvality půdy pro plánování a zábor.
  • Aplikace Limitů využití půdy – nástroj pro analýzu lokalit a prevenci záboru kvalitní půdy.[32][33]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související stránky

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Land use na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Využití půdy a její aktivity v geografii a urbanismu :: GisOnline.cz. www.gisonline.cz [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b US EPA, ORD. Land Use. www.epa.gov [online]. 2017-11-02 [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ DALE, Peter; MCLAUGHLIN, John. Land Use and Land Use Control. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-823390-9, ISBN 978-0-19-191650-2. doi:10.1093/oso/9780198233909.003.0011. (anglicky) DOI: 10.1093/oso/9780198233909.003.0011. 
  4. ↑ NEDD, Ryan; LIGHT, Katie; OWENS, Marcia. A Synthesis of Land Use/Land Cover Studies: Definitions, Classification Systems, Meta-Studies, Challenges and Knowledge Gaps on a Global Landscape. Land. 2021-09-21, roč. 10, čís. 9, s. 994. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 2073-445X. doi:10.3390/land10090994. (anglicky) 
  5. ↑ WANG, Yongsheng; LOPEZ-CARR, David; GONG, Jianzhou. Editorial: Sustainable cultivated land use and management. Frontiers in Environmental Science. 2023-03-15, roč. 11. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 2296-665X. doi:10.3389/fenvs.2023.1162769. 
  6. ↑ a b Summary for Policymakers — IPCC [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ MEHER, Sonali S.; DESHBHRATAR, Shantaj M.; HILE, Vijay K. Human Intervention and Impact on Land Use and Land Cover Changes. Příprava vydání Javid Ahmad Parray. Cham: Springer Nature Switzerland Dostupné online. ISBN 978-3-031-93074-4, ISBN 978-3-031-93075-1. doi:10.1007/978-3-031-93075-1_2. S. 17–26. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-031-93075-1_2. 
  8. ↑ The Science of LCLUC | LCLUC. lcluc.umd.edu [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-09-08. (anglicky) 
  9. ↑ Deforestation: Facts, Causes & Effects. Live Science [online]. 2022-01-06 [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MAYER, Audrey L.; BUMA, Brian; DAVIS, Amélie. How Landscape Ecology Informs Global Land-Change Science and Policy. BioScience. 2016-06-01, roč. 66, čís. 6, s. 458–469. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 0006-3568. doi:10.1093/biosci/biw035. (anglicky) 
  11. ↑ MAGLIOCCA, Nicholas R.; RUDEL, Thomas K.; VERBURG, Peter H. Synthesis in land change science: methodological patterns, challenges, and guidelines. Regional Environmental Change. 2015-02, roč. 15, čís. 2, s. 211–226. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 1436-3798. doi:10.1007/s10113-014-0626-8. PMID 25821402. (anglicky) 
  12. ↑ a b c INTERGOVERNMENTAL PANEL ON CLIMATE CHANGE (IPCC). Climate Change 2022 – Impacts, Adaptation and Vulnerability: Working Group II Contribution to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. 1. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-009-32584-4. doi:10.1017/9781009325844.029. DOI: 10.1017/9781009325844. 
  13. ↑ land use - Agrovoc - AGROVOC. agrovoc.fao.org [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Land Use Harmonization. luh.umd.edu [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-29. (anglicky) 
  15. ↑ Hyde (History database of the Global Environment) | PBL Netherlands Environmental Assessment Agency. www.pbl.nl [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Land statistics 2001–2022. Global, regional and country trends. Statistics [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ FAO. Land statistics 2001–2022. openknowledge.fao.org. 2024. Dostupné online [cit. 2025-11-22]. ISSN 2709-006X. (English) 
  18. ↑ a b @ZEMEMERIC. Další pokles výměry orné půdy. ČÚZK vydal zprávu o půdním fondu za rok 2024 - Zeměměřič [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ Struktura pozemků. Statistika [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b LAMBIN, Eric F.; TURNER, B.L.; GEIST, Helmut J. The causes of land-use and land-cover change: moving beyond the myths. Global Environmental Change. 2001-12, roč. 11, čís. 4, s. 261–269. Dostupné online [cit. 2025-11-22]. doi:10.1016/S0959-3780(01)00007-3. (anglicky) 
  21. ↑ STEPHENS, Lucas; FULLER, Dorian; BOIVIN, Nicole. Archaeological assessment reveals Earth’s early transformation through land use. Science. 2019-08-30, roč. 365, čís. 6456, s. 897–902. Dostupné online [cit. 2025-11-22]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.aax1192. (anglicky) 
  22. ↑ ELLIS, Erle C.; GAUTHIER, Nicolas; KLEIN GOLDEWIJK, Kees. People have shaped most of terrestrial nature for at least 12,000 years. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2021-04-27, roč. 118, čís. 17. Dostupné online [cit. 2025-11-22]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.2023483118. PMID 33875599. (anglicky) 
  23. ↑ IPCC AR4 WG1 [online]. [cit. 2025-11-22]. Kapitola Kapitola 2 Changes in Atmospheric Constituents and in Radiative Forcing. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c d TURNER, B. L.; LAMBIN, Eric F.; REENBERG, Anette. The emergence of land change science for global environmental change and sustainability. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007-12-26, roč. 104, čís. 52, s. 20666–20671. Dostupné online [cit. 2025-11-22]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.0704119104. PMID 18093934. (anglicky) 
  25. ↑ Summary for Policymakers. Příprava vydání Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-009-15798-8. doi:10.1017/9781009157988.001. S. 1–36. DOI: 10.1017/9781009157988.001. 
  26. ↑ Dokumenty územního plánování - NGÚP. NGÚP [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-10. 
  27. ↑ ING. ARCH. HANA ŠIMKOVÁ, EMAIL: SIMKOVA@UUR.CZ. Informační web územního plánování ÚPD a ÚPP obcí. portal.uur.cz [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Územní plánování. mmr.gov.cz [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ Ministerstvo životního prostředí. Ochrana půdy. mzp.gov.cz [online]. 2025-11-26 [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie. encyklopedie.vumop.cz [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  31. ↑ MENCLOVÁ, Autor Karolína. Novela nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a novela nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů [online]. 2025-04-01 [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  32. ↑ Aplikace Limity využití půdy byla rozšířena o nové analýzy. mze.gov.cz [online]. Ministerstvo zemědělství [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
  33. ↑ Půdní služba [online]. Státní pozemkový úřad [cit. 2025-11-22]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Využití_půdy&oldid=25418141“