Vysoká u Příbramě
| Vysoká u Příbramě | |
|---|---|
.JPG) Zámeček | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Příbram |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′3″ s. š., 13°56′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 370 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,87 km²[2] |
| Katastrální území | Vysoká u Příbramě |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| PSČ | 262 42 |
| Počet domů | 157 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysoká u Příbramě 128 262 42 Rožmitál pod Třemšínem obec@vysokaupribrame.cz |
| Starostka | Ing. Jana Krejčová |
| Oficiální web: www | |
  Vysoká u Příbramě | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541583 |
| Kód části obce | 188204 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vysoká u Příbramě se nachází v okrese Příbram v Středočeském kraji, asi 8 km jihozápadně od Příbramě. Žije zde 370[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází ve vyšší části příbramské pahorkatiny na okraji Brd v průměrné nadmořské výšce 575 m nad mořem. Oblast je typická velkými lány orné půdy, doplněnými menšími enklávami lesních porostů, které jsou vázány na horní periferie vrcholů. Celou západní polovinu katastrálního území obce tvoří lesy. Katastrální území obce se nachází ve střední kategorii radonového indexu geologického podloží, což je dáno lokálními geologickými podmínkami. Nachází se zde také poddolovaná území.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První nepřímá písemná zmínka o obci pochází z roku 1367, která se týká sporu o obsazení fary ve Třebsku, mimo jiné Smilem z Vysokého. Tehdy byl název obce Vysoký, nikoli Vysoká. Později zde byla uváděna tvrz, obytné stavení se sklepy, hospodářskými stavení, kaplí, chmelnicí, pivovarem, zahradami a ovčínem. Ta se zřejmě nacházela na místě statku č.p. 1, kde během staletí měnili vlastníci.
V obci se narodil dramatik Josef Jiří Stankovský (1844–1879). Hostoval zde básník Josef Václav Sládek (1897–1898) a své školní léta zde prožil občan Vysoké, generál Josef Kholl.[5] V místech kde žili, jsou umístěny pamětní desky. Obec uvedl ve známost skladatel Antonín Dvořák, který zde strávil posledních dvacet let svého života (1884–1903) po návratu ze Spojených států. Dvořák navštěvoval místní zámeček, dnešní Památník Antonína Dvořáka, který byl původně bydlištěm skladatelova švagra hraběte Václava Roberta z Kounic. Nedaleké Rusalčino jezírko Dvořáka inspirovalo ke skladbě opery Rusalka a následně zde vytvořil také operu Armida. Dvořák od svého švagra zakoupil pozemek se špýcharem a ovčínem. Špýchar byl přestavěn na obytnou budovu, která dostala jméno Vila Rusalka. Zde Dvořák s rodinou trávil léto. Zbytek pozemku byl postupně upraven na pak a ovocný sad, kde Dvořák nadšeně sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval.[6]
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Restituent znárodněných pozemků náležících ke zdejšímu panskému statku č.p. 1 po revoluci prodal celý majetek izraelskému investorovi, který v roce 2012 podal návrh na změnu územního plánu. Záměrem, který se týkal pětiny obecního katastru, bylo vybudovat zde golfový a rekreační resort.[7] Tento návrh se nesetkal s podporou místních obyvatel a v roce 2020 byl zamítnut.[8]Urbanisticky a architektonicky hodnotná stavba panského statku je dlouhodobě zdevastovaná.
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
- 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Příbram[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- Zdeněk Strnad (2010–2018)
- Jana Krejčová (2018–současnost)
Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]
Obec o udělení znaku a vlajky zažádala v roce 2012. Dekret k užívání znaku a vlajky získala o rok později. Návrhem se zabývali odborníci na heraldiku a vexilologii, mezi nimi i Jaroslav Verner, který zpracovával finální návrh. Symbol obsahuje prvky významných rodů působících v lokalitě od roku 1403. Zelené pole má symbolizovat zdravé životní prostředí, okolní lesy a zemědělství, které bylo v minulosti důležitým zdrojem obživy místních obyvatel. Lekníny symbolizují množství rybníků v katastru a slavné Rusalčino jezírko. Figura lyry je znamením hudby, jenž upomíná zdejší pobyt skladatele Antonína Dvořáka.[14]
Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]
Obec Vysoká u Příbramě je od září 2011 členem Svazku obcí Podbrdského regionu.[15]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V obci Vysoká (457 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] Obchod s cukrovinkami, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vysoké, 3 hostince, kovář, krejčí, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vysokou, obchod se starým materiálem, trafika, 2 velkostatkáři (Silberstein, Štěpánek).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
.JPG)
Zámek[editovat | editovat zdroj]
Novorenesanční zámeček nechal vystavět skladatelům švagr, hrabě Václav Robert z Kounic. Společně s okolním anglickým parkem byla dokončena roku 1878. Je zde muzeum věnované pobytu Antonína Dvořáka ve Vysoké, které se nachází na západním okraji obce. Nachází se zde koncertní sál, galerie, knihovna a konají se zde svatební obřady.
Vila Rusalka[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1958 chráněna jako kulturní památka.[17] Jedná se o původní špýchar, který Antonín Dvořák spolu s pozemky ovčína zakoupil od svého švagra hraběte Václava Kounice. Špýchar byl přestavěn na obytnou budovu, kde Dvořák s rodinou trávil léto. Vila je součástí 73 arového pozemku, který je kompletně obehnán kamennou zdí. V době Dvořákova působení se zde setkávali významné osobnosti z řad jeho přátel. V letech 1897–1898 žil a tvořil v zahradním domku na pozemcích spisovatel Josef Václav Sládek. Po Dvořákově smrti vila zůstala v majetku rodiny. V letech 1913–1933 zde žila dcera Antonína Dvořáka, operní pěvkyně Magdalena Šantrůčková společně s manželem Dr. Karlem Šantrůčkem, který byl ředitelem přerovské nemocnice. V 50. letech byla vila znárodněna. V 70. letech byla upravena na mateřskou školu. Tato necitlivá úprava se na stavbě poměrně negativně podepsala. V letech 2002–2003 prošla vila rekonstrukcí při níž byl navrácen její původní ráz a zrušeny necitlivé příčky a přestavby ze 70. let. Rekonstrukce obdržela uznání města Přerova a ocenění v soutěži Stavba olomouckého kraje 2001–2002.[18] V letech 2010–2016 prošla rekonstrukcí fasáda a okna.[19] Vilu dnes vlastní pět majitelů z řad potomků Antonína Dvořáka. Dle výpovědi skladatelova vnuka Antonína Dvořáka III z roku 2016 je těžké se vzájemně dohodnout na její údržbě. Stavbu chtěl zakoupit i Středočeský kraj,[20] ale majitelé se na prodeji neshodli. V domě se nachází malé rodinné muzeum artefaktů Antonína Dvořáka, které se ovšem několikrát stalo terčem zlodějů. Rodina se snaží vilu opravovat a udržovat za pomocí státních fondů a o prodeji neuvažuje.[21] Vila je veřejnosti nepřístupná.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Příbram-Bohutín-Třebsko-Rožmitál p.Tř. (v pracovních dnech 2 spoje) a Příbram-Narysov-Bohutín-Láz (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.). O víkendu byla obec bez dopravního spojení.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Milín - Vysoká u Příbramě - Příbram - Hořovice.
- Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa
Rožmitál pod Třemšínem - Vysoká u Příbramě - Havírna - Příbram-Zdaboř.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Program rozvoje obce Vysoká u Příbramě na období 2019-2024 [online]. Zastupitelstvo obce Vysoká u Příbramě, 2019-6-19 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Informace o obci [online]. Vysoká u Příbramě [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ENENKELOVÁ, Lea. Vysoká je dobrá adresa, říkají místní lidé [online]. Příbramský deník, 2012-9-3 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Ve Vysoké se někteří bojí megalomanské výstavby [online]. Příbramský deník, 2013-5-27 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Z panského statku v kraji Antonína Dvořáka měl být golfový resort. Obec tomu zabránila [online]. pribram.cz, 2020-3-23 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ CHOUROVÁ, Kateřina. Vysoká u Příbramě přijala nový obecní symbol a vlajku od Miroslavy Němcové [online]. Příbramský deník, 2013-3-27 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Svazek obcí Podbrdského regionu [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1884 (česky a německy).
- ↑ Vila Rusalka [online]. Památkový katalog [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Vila Rusalka [online]. Ateliér Vrbík [cit. 2021-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26.
- ↑ Benefiční koncert pro vilu Rusalka [online]. 2016 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Kraj má zájem o koupi venkovské Dvořákovy vily Rusalka ve Vysoké [online]. Příbramský deník, 2007-11-23 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚTKA, Jan. Na návštěvě u Mistra Dvořáka [online]. dotyk.cz, 2016-9-6 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká u Příbramě na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysoká v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vysoká u Příbramě v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
