Vysoký Chlumec
| Vysoký Chlumec | |
|---|---|
.jpg) Hrad (zámek) ve Vysokém Chlumci | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Sedlčany |
| Obec s rozšířenou působností | Sedlčany (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′4″ s. š., 14°23′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 811 (2023)[1] |
| Rozloha | 23,91 km²[2] |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 262 52 |
| Počet domů | 325 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Vysoký Chlumec 14 262 52 Vysoký Chlumec podatelna@vysoky-chlumec.cz |
| Starosta | Jiří Svatek |
| Oficiální web: www | |
  Vysoký Chlumec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541591 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoký Chlumec (německy Hoch Chlumetz) je městys v jihovýchodní části okresu Příbram. Obec je vzdálena 7 km jižně od Sedlčan a 34 km východně od Příbrami. Žije zde 811[1] obyvatel. Na skalnatém kopci nad obcí stojí malebný hrad, který je veřejnosti nepřístupný. Kopec je ze všech stran obklopen zástavbou. Severní částí vesnice protéká Libíňský potok, jižní částí Chlumecký potok.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235. Hrad si postavil Purkart z Janovic. V roce 1383 je poprvé zmiňovaný chlumecký hrad, který již v roce 1474 získali Lobkowiczové. Tito hrad vlastnili až do poloviny 20. století.
V dobách jeho největší slávy (v 17. století) byl hrad střediskem panství, které zahrnovalo město Sedlčany a další 4 městečka a asi 90 vsí. Hrad byl upravován pozdně goticky, později prošel renesanční úpravou. Hrad byl upraven za třicetileté války na zámek. V roce 1848 došlo ke zrušení roboty, z čímž souvisel i konec slávy a významnosti chlumeckého zámku. Všechny úřady se tehdy přestěhovaly do Sedlčan a na hradě zůstalo jen vedení statku. Tehdy byly také hrad i obec přejmenovány z „Chlumec“ na „Vysoký Chlumec“, kvůli duplicitě názvů.
Panství Vysoký Chlumec[editovat | editovat zdroj]
V polovině 19. století patřily do panství Vysoký Chlumec tyto obce (podle Palackého, názvy modernizovány do současné podoby): Vysoký Chlumec, Úklid, Oukřtalov, Boudy, Bor, Bratřejov, Bratříkovice, Bražná, Březí, Brod, Buzice, Chramosty, Chválov, Branišov, Doubravice, Dublovice, Doublovičky, Hodkov, Hostovnice, Hrabří, Jezvina, Hrachov, Huštilář, Jesenice, Kamýk nad Vltavou, Kamenice, Krásná Hora nad Vltavou, Křemenice, Křepenice, Bláhova Lhota, Břekova Lhota, Švastalova Lhota, Koubalova Lhota, Vilasova Lhota, Žemličkova Lhota, Libíň, Libčice, Líchovy, Martinice, Měšetice, Mezné, Minartice, Myslkov, Mokřany, Nálesí, Nechvalice, Nové Dvory, Obděnice, Plešiště, Počepice, Nedrahovické Podhájí, Podmoky, Pořešice, Proudkovice, Přívozec, Radeč, Radešín, Radešice, Ratiboř, Rovina, Rudolec, Ředice, Šanovice, Sedlec, Sedlčany, Skoupý, Skuhrov, Solenice, Solopysky, Sušetice, Tisovnice, Trkov, Vápenice, Veletín, Víska, Vletice, Voděrady, Ohrada, Vratkov, Záběhlice, Zhoř a Zvírotice.
20. století znamenalo pro místní šlechtický rod Lobkoviců relativně krušné období. V roce 1918 byly zrušeny šlechtické tituly, za druhé světové války byl jejich majetek zkonfiskován nacisty. S nástupem komunismu, v roce 1948, byl chlumecký zámek Lobkowiczům opět zabaven, z jejich statku vzniklo JZD a zámek i pivovar byly zestátněny.
Za vlády komunistů prošla obec modernizací – zejména zavedením elektrického proudu do všech domácností a vyasfaltováním celé návsi. Došlo k integraci přilehlých osad, výstavbě nových bytovek, nákupního střediska apod. V osmdesátých letech 20. století prošel zámek celkovou rekonstrukcí.
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
V roce 1992 byl hrad vrácen rodu Lobkowiczů a následně až do roku 1998 byl otevřen pro veřejnost. Od roku 1998 se hrad stal rezidencí nového majitele. Je jím Riprand, Graf von und zu Arco-Zinneberg. Manželé Arco-Zinnebergovi se do společenského života ve Vysokém Chlumci zapojili několika záslužnými aktivitami – finančně i věcně podpořili místní základní školu a na počátku roku 2001 byli hlavními iniciátory založení Nadačního fondu Patronát Sedlčansko. V čele této organizace je pan Riprand Arco-Zinneberg, správní radu tvoří jeho žena Maria Beatrice, sedlčanský starosta Ing. Jiří Burian, kněz Stanislav Zápotocký, Ing. arch. Michal Ibl, JUDr. Krylová a pan Bláha. Zahajovací schůze se konala koncem března 2001 v budově Lesní správy, činnost nadace se zaměřuje na opravu kulturních památek Sedlčanska.[zdroj?]
Dne 29. listopadu 2011 byl obci navrácen status městyse.[4]
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Městys Vysoký Chlumec se skládá z osmi částí na čtyřech katastrálních územích:
- Bláhova Lhota (leží v k. ú. Pořešice)
- Hrabří (i název k. ú.)
- Hradce (leží v k. ú. Hrabří)
- Jezvina (leží v k. ú. Hrabří)
- Pořešice (i název k. ú.)
- osady Tisovnice, Hlubeč a Zvěstovice
- Vápenice (k. ú. Vápenice u Vysokého Chlumce)
- Víska (leží v k. ú. Vysoký Chlumec)
- Vysoký Chlumec (i název k. ú.)
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[5]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
- 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Společnost[editovat | editovat zdroj]
V městysi Vysoký Chlumec (přísl. Vápenice, Víska, 770 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 4 krejčí, 2 obuvníci, pekař, pivovar Lobkowitz, porodní asistentka, 3 rolníci, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek, švadlena, trafika, 2 truhláři, velkostatek Lobkowitz, zednický mistr
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
Dobře zachovaný komplex pozdně středověkých budov na skalnatém návrší nad obcí, výrazná dominanta okolní krajiny. Raně gotické jádro ze 13. století bylo do dnešní podoby rozšířeno za Purkarta z Janovic koncem 14. století a rozšířeno a upraveno za Václava Leopolda z Lobkovic v polovině 17. století. Roku 1678 postavil architekt Antonio della Porta jihozápadní předhradí s branou a mostem, který nahradil dřívější dřevěný.
Vlastní hrad tvoří věžovitý západní palác ze 13. a 14. století, zčásti s renesančními sgrafity, a menší rovněž gotický východní palác s kaplí, mezi nimiž je lichoběžníkovité nádvoří. Celek je obklopen parkánem a hradbou. Dolní hrad na jihozápadě z 2. poloviny 15. století s věží je spojen mostem a branou, a byl rozšířen v 17. století. Hrad byl vrácen v restituci a opraven, pro veřejnost není přístupný.
Skanzen[editovat | editovat zdroj]
Projekt nového skanzenu zpracovalo v roce 1998 Okresní muzeum v Příbrami, dnes je skanzen pobočkou Hornického muzea Příbram. Do skanzenu jsou postupně přemisťovány zajímavé stavby lidové architektury středního Povltaví, kterým by v původních místech hrozil zánik. Výstavba byla zahájena v roce 1999 a byly do ní přeneseny ohrožené lidové stavby z okresu Příbram. Jako první byl v roce 2000 převezen a znovu sestaven historický dům z Obděnic, v roce 2009 již stojí tři roubené domy, čtyři špýchary, jedno hospodářské stavení, vodní pila, kolna, dva včelíny, sloupový holubník, dva kříže, jeden milník a množství mobilních artefaktů vystavených v interiérech. V konečné fázi má být ve skanzenu až 25 historických budov.
Pivovar[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První zmínky o vaření piva na Chlumci pochází z roku 1466. Již od svých počátků patří knížecí pivovar šlechtickému rodu Lobkowiczů (s výjimkou let 1939–1945 a 1948–1992); v roce 2005 prodali Lobkowiczové poloviční podíl německému partnerovi. Pivo se zde vyrábí v pěti druzích pod značkou Lobkowicz.
Poustevna sv. Marka[editovat | editovat zdroj]
Lidově „Poušť“, byl poutní kostel sv. Marka z roku 1549, zrušený 1782 a přestavěný na myslivnu (čp. 70). Z původní stavby se zachoval gotický presbytář, zbytky ambitu, zazděné ve stěně budovy, a vnější kazatelna.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1991 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 524 | 1 676 | 1 297 | 952 | 841 | 836 | 811 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městysem prochází silnice II/105 Praha - Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko - České Budějovice. Železniční trať ani stanice na území Městyse nejsou.
Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]
Městysem projíždí několik autobusových linek, přičemž některé spoje jedou se zajížďkou přes hlavní náves, situovanou na kopci, a jiné spodem přímo po silnici II/105 kolem pivovaru. Jezdí zde autobusové linky ze Sedlčan do Klučenic (D72) a Petrovic (D70) (provozuje Veolia Transport Praha s. r. o. z provozoven zfúzovaného ČSAD Příbram) a dvě linky (Bosák bus/D92 a Probo bus) v relaci Praha - Milevsko, které jezdí také o víkendech. S výjimkou víkendové linky Probo busu jsou všechny linky zahrnuty od června 2009 do Středočeské integrované dopravy. K území obce nominálně patří zastávky celkem 14 názvů:
Hlavní trasa ve směru silnice II/105 od Sedlčan k Počepicím:
- Vysoký Chlumec, U sloupu
- Vysoký Chlumec, Vápenice
- Vysoký Chlumec /alternativně pro spoje nezajíždějící na náves: Vysoký Chlumec, pivovar
- Vysoký Chlumec, rozc 0,3
Linka D72 za Vysokým Chlumcem nepokračuje do Počepic, ale odbočuje do některých připojených vesnic:
- Vysoký Chlumec, Pořešice
- Vysoký Chlumec, Pořešice, háj.
- Vysoký Chlumec, Zvěstovice
- Vysoký Chlumec, Bláhova Lhota (pro spoje pokračující do Krásné Hory nad Vltavou, příp. dále do Klučenic; zastávka je u Křížkova mlýna při Počepickém potoce pod vsí) /jeden pár spojů pokračující do/z Petrovic jede místo Bláhovy Lhoty přes zastávku: Vysoký Chlumec, Tisovnice, rozc. 0,8
Linka D73 ze Sedlčan do Kamýka nad Vltavou nejede přes vesnici Vysoký Chlumec, ale ze Sedlčan jede přes Oříkov a cestou ke Svatému Janu obsluhuje několik zastávek ve vesnicích patřících k obci Vysoký Chlumec:
- Vysoký Chlumec, Hradce
- Vysoký Chlumec, Hradce, rozc.
- Vysoký Chlumec, Hrabří, rozc.
- Vysoký Chlumec, Hrabří
Ačkoliv z Vysokého Chlumce vede silnice na Hradce a Hrabří, je bez autobusové dopravy, takže tyto vesnice nemají přímé linkové spojení k sídlu obce.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Území Vysokého Chlumce protínají cyklotrasy č. 8137 Vysoký Chlumec - Svatý Jan - Stehlíkův mlýn a č. 8138 Radeč - Vysoký Chlumec - Krásná Hora nad Vltavou.
- Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy
Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko, Poušť Sv. Marka - Bláhova Lhota - Onen Svět a 
Smrčí - Bláhova Lhota - Počepice.
Hradce[editovat | editovat zdroj]
V údolí u jezvinského potoka leží mezi lesy víska Hradce, dříve též Hrádce, Hradec a Hradcí zvaná. Má 7 čís. se 35 obyvateli (r. 1920 se 36 a r. 1843 4 čís. se 32 obyvatel). Hradce patřily farou a kostelem ke Sv. Janu, školou, poštou a četnictvem k Vysokému Chlumci.
Podle lidové pověsti se 2. listopadu 1766, když se do zdejších lesů vydala hraběnka Radecká z Třebnic na procházku, v chalupě čp. 3., kde bývala třebnická hájovna, narodil Jan Radecký, pozdější slavný rakouský maršálek. Podle téže pověsti říkali pak lidé této vísce Radce nebo Radcí, prý ze slova Radecký.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Rozhodnutí předsedy PS č. 25 k stanovení obce Vysoký Chlumec městysem
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Chlumec Vysoký. Sv. 12, str. 250
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1980. Str. 305n.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký Chlumec na Wikimedia Commons - Vysoký Chlumec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- O pivovaru
