Vuk Echtner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vuk Echtner
Rodné jméno Wolfgang Echtner
Narození 10. července 1905
Poběžovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. února 1994 (ve věku 88 let)
Domažlice
ČeskoČesko Česko
Ocenění Honorary member of the Czech Esperanto Association
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vuk Echtner, křtěný Wolfgang (10. července 1905 v Poběžovicích - 16. února 1994 v Domažlicích) byl český bahaista, esperantista, učitel nevidomých v Klárově institutu a redaktor esperantské verze časopisu Zora pro nevidomé (esperantsky Aŭroro).

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle informací z rodných Poběžovic žil s rodiči a 13 sourozenci v drážní vodárně zvané "pupenhauz".

Už jako 17letý mladík vyučoval esperanto v Klárově institutu pro nevidomé, jedním z jeho žáků byl i pozdější skladatel Jaroslav Ježek, který byl o rok mladší. Spolupracoval s Karlem Emanuelem Macanem, nevidomým hudebníkem, esperantistou a zakladatelem Knihovny a tiskárny pro nevidomé, který také vydával slepecký časopis Zora. Jeho esperantskou verzi Aŭroro vedl Vuk Echtner (1928-1975), vystřídal ho nevidomý Jiří Vychodil.

V roce 1927 vydal v esperantu bahaistickou brožurku Marthy Rootové o vědeckých důkazech posmrtného života a v následujícím roce vlastní českou brožurku o Bahaistickém zjevení, takže někdy v této době se přiklonil k bahaistickému hnutí. Společně s Julianou Bendovou byl vůdčí osobností tohoto hnutí v Československu. V padesátých letech při pokusu o registraci tohoto náboženského hnutí byl zatčen a odsouzen na tři roky žaláře pro podvracení republiky, propuštěn po 22 měsích. S ženou Antonií se přestěhovali do obce Díly, kde se i nadále věnoval svým třem zájmům: nevidomým, bahaismu a esperantu.

Mezi esperantisty je znám i jako překladatel českých povídek do esperanta, spoluredaktor historie esperantského hnutí v českých zemích, vedoucí pedagogické sekce Českého esperantského svazu a čestný člen této organizace.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Bahajské zjevení (1928)
  • Svět a my (Svět nevidomých, 2/1946, str. 2-5)
  • Čekání na jaro s jeho symboly (V časopise: Domažlicko, 11/1998, str. 6)

Práce v esperantu[editovat | editovat zdroj]

  • Aktuala ĉapitro (Aktuální kapitola, časopis Marto1926, str. 48)
  • Esperanto kaj blinduloj (Esperanto a nevidomí, časopis La Progreso, 1932, str.. 84-85)
  • S-ino Martha L. Root en Praha (Paní Martha Rootová v Praze, časopis La Progreso, 1932, str. 108)
  • Cent jaroj de la Blindul-Instituto de Klár en Praha (Sto let slepeckého ústavu Klár v Praze, časopis La Progreso, 1932, str. 108-109)
  • Esperanto-Laboro en ĈSR en la jaroj 1918-1945 (Esperantská práce v ČSR v letech 1918-1945 – přednáška pro klub esperantistů v Brně u příležitosti 70 let klubu, psáno v domažlické nemocnici 7.6. 1971)
  • Samideano muzika komponisto Jaroslav Ježek (Esperantista hudební skladatel Jaroslav Ježek, časopis Paco, 1983, str. 27-28)

Překlady do esperanta[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf Richard Hofmeister: El verko "La dezerto" (Z díla "Poušť", časopis La Progreso, 1933, str. 4-6)
  • Jindřich Šimon Baar: Filo (Syn, časopis Literatura Mondo, 1932, str. 198)
  • Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura, ĉapitroj Nova servisto, Edziĝpeta donaco (Jan Cimbura, kapitoly Nový čeledín, Požádání o ruku, časopis Ligilo 1938, str. 34-37)
  • Alois Jirásek: Cordatus Bohemus (z románu F.L.Věk, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 83-89)
  • Julius Zeyer: Feliĉo en ĝardeno de florantaj persikujoj (Štěstí v zahradě kvetoucích broskvoní, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 110-114)
  • Helena Malířová: La ora puto (Zlatá studna, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 228-237)
  • Fráňa Šrámek: Rompebla feliĉo (Křehké štěstí, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 238-243)
  • Anna Maria Tilschová: Vento (Vítr, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 280-284)
  • Jindřich Šimon Baar: La parueto (Sýkorka, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 285-291)
  • Jan Vrba: Arbhakistoj (Dřevorubci, v antologii Ĉeĥoslovaka antologio, 1935, str. 297-301)
  • Jan František Hruška: Salo (Sůl, časopis Ligilo 1938, str. 50-51)

Vydavatel[editovat | editovat zdroj]

  • Martha Root: Bahaaj sciencaj pruvoj de vivo post morto" (Bahajské vědecké důkazy o posmrtném životě, 1927)
  • Shoghi: Světové náboženství: stručný přehled cílů, učení a dějin (1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Náboženské skupiny na okraji společnosti. (Katedra religionistiky a filosofie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, srpen 2009)

  • Stránky obce Poběžovice: Věděli jste, že v Poběžovicích žil známý esperantista Vuk Echtner?
  • Stanislav Kamarýt: Historio de Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio (Historie esperantského hnutí v Československu, Praha 1983)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]