Vrstvená pyramida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vrstvená pyramida
Khaba pyramid at Zawyet el'Aryan.jpg
Materiál vápenec
Poloha
Adresa Gíza, EgyptEgypt Egypt
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrstvená pyramida nebo také Chabova pyramida se nachází v egyptské archeologické lokalitě Záwíjit el-Arján. Nejčastěji je připisována faraonovi 3. dynastie Chabovi, který vládl přibližně kolem roku 2670 př. n. l. Architektura pyramidy je velmi podobná architektuře pyramidy faraona Sechemcheta. Pyramida byla na počátku 20. století prohledávána dvěma různými expedicemi egyptologů, které uváděly jiný počet pohřebních komor nacházejících se v pyramidě. V průběhu vykopávek zde nebyly nalezeny žádné artefakty a ani žádné stopy po pohřbení faraona. Z tohoto důvodu není jasné, zda v pyramidě byl faraon pohřben a pyramida se později zřítila, nebo zda byla po předčasné smrti faraona opuštěna a zůstala nedokončena.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

První průzkumy Vrstvené pyramidy probíhaly v roce 1839 pod vedením britského egyptologa Johna Shae Perringa.[1][2] Roku 1848 ji Karl Richard Lepsius zaznamenal do svého seznamu egyptských pyramid pod číslem XIV.[1][2][3] V roce 1886 zde vedl výzkum Gaston Maspero a o deset let později Jacques de Morgan.[1][4][5] Komplexní a důkladný průzkum pyramidy prováděl roku 1900 italský restaurátor, umělec a archeolog Alessandro Barsanti,[1][4] který odkryl vertikální přístupové šachty vedoucí do pohřební komory. Objevil zde několik nedokončených chodeb a komor, zcela bez artefaktů a proto se domníval, že pyramida nikdy nebyla použita.[4] Následovaly výzkumy v letech 1910 až 1911 expedice amerických egyptologů vedené Georgem Reisnerem a Clarencem Fisherem.[1][2][5][6][7] Barsantiho i Reisnerův průzkum však nebyl dokončen a základní části jejich technické dokumentace, jako například rozměry pyramidy a počet pohřbeních komor, které se zde nachází se od sebe výrazně liší.[1][8]

Situaci egyptologům komplikuje to, že se Vrstvená pyramida nachází ve vojenském prostoru a od Reisnerova výzkumu, se zde žádný jiný neuskutečnil.[1][5] Další problém je, že pyramida je z části zavátá pískem.[8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vrstvená pyramida leží v oblasti pohřebiště Záwíjit el-Arján, 8 kilometrů na jihozápad od Gízy a 7 kilometrů od Sakkáry.[1][5][9] Stojí na skalním hřebeni.[9]

Nadzemní část[editovat | editovat zdroj]

Vrstvená pyramida má čtvercovou základnu o délce 84 metrů, tedy mírně menší než má základna Sechemchetovy a Džoserovy pyramidy. Na základě rozměrů Džoserovy pyramidy egyptolog Jean-Philippe Lauer odhadl, že Vrstvená pyramida byla původně plánována jako pěti stupňová a dosáhla přibližně 42 až 45 metrů na výšku.[10] Jiné odhady kolísají mezi pěti a sedmi stupni.[1] Zachovaly se však jen dva stupně, kteří dosahují výšky 17 metrů. Aktuální zničený stav pyramidy dovolí pohled na její jádro o rozloze 11 metrů čtverečních, které je vyrobeno z nekvalitních hrubých bloků kamene z místního podloží.[6] Jádro je obklopeno 2,6 metrů silnou vrstvou ze stejného materiálu jako jádro, a to je obloženo 14 vrstvami cihel pospojovaných maltou a uspořádaných téměř kolmo, s vnitřním úhlem sklonu 68°.[1][5][6]

Zda nebyla pyramida dokončena, nebo se později zřítila zůstává pro egyptology sporné. Zatímco Rainer Stadelmann se přiklání k možnosti, že pyramida byla dokončena a později se zřítila,[5] Miroslav Verner se domnívá, že pyramida zůstala kvůli předčasné smrti faraona nedokončená. Tuto hypotézu potvrzuje skutečnost, že nebyly nalezeny zbytky vápencového obložení pyramidy, které nemuselo být dokončeno.[1]

Po stranách pyramidy byly objeveny zbytky cihlového zdiva. To vedlo Rainera Stadelmanna k domněnce, že pyramida měla obložení ze sušených cihel.[5][11] Většina egyptologů tuto domněnku však odmítá a domnívá se, že zbytky cihlového zdiva jsou pozůstatky z pracovních ramp, které po předčasném ukončení stavby nebyly odstraněny.[11]

Podzemní část[editovat | editovat zdroj]

Plán pyramidy

Substruktura Vrstvené pyramidy se blízce podobá substruktury Sechemchetovy pyramidy.[9][12] Z tohoto důvodu se Mark Lehner domnívá, že byly obě pyramidy stavěny v podobnou dobu.[9]

Vchod do podzemních chodeb pyramidy leží poblíž severovýchodního nároží, což je až do stavby pyramidy Senusreta II. ve Střední říši, zela ojedinělý případ. Vito Maraglioglio a Celeste Rinaldi se domnívají, že východní strana byla pro vchod vybrána, aby se uvolnilo místo na severní straně, kde měl stát zádušní chrám.[13] Aidan Dodson se přiklání k možnosti, že vstup byl umístěn na východě kvůli snazšímu přístupu ke skladům.[8]

Vstup vede do 36 metrů dlouhé chodby, která začíná strmým schodištěm směrem k západu. V místě kde schodiště dosahuje severo-jižní osy pyramidy, se mění ve vertikální šachtu. Z horní části vertikální šachty vede směrem na jih ke středu pyramidy takzvaná horní chodba, která zřejmě nebyla dokončena. Ze dna vertikální šachty je přístup do horizontální chodby. Tato chodba vede směrem na jih až ke schodišti, kterým začíná takzvaná dolní chodba. V polovině dolní chodby schodiště končí a chodba pokračuje úzkým průchodem až ke pohřbení komoře, která leží přesně ve svislé ose pyramidy. V pohřební komoře nebyly nalezeny žádné pozůstatky sarkofágu, ani něčeho jiného, co by potvrzovalo, že zde byl sarkofág uložen. Je rovněž otázkou zda tak úzkou chodbou mohl sarkofág někdy projít.[1][5] Pohřební komora je umístěna 26 metrů pod zemí a má téměř čtvercový tvar, se základnou 3,63 × 2,65 metrů a je vysoká 3 metry.[9] Podle Barsantiho nákresů podzemní části pyramidy vede ze dna vertikální šachty další chodba s půdorysem ve tvaru písmena U směrem na sever. V Reisnerových a Fisherových nákresech se tato chodba však nenachází. Podle Barsantiho z chodby odbočuje 32 hřebenovitě uspořádaných komor, které byly určeny zřejmě k uložení faraonovi pohřbení výbavy. V tomto galerijním systému však nebylo nic nalezeno.[5][9][12]

Pyramidový komplex a pohřebiště[editovat | editovat zdroj]

Kolem Vrstvené pyramidy nebyly nalezeny žádné pozůstatky po její vzestupné cestě, ohradní zdi ani žádné jiné pozůstatky obvyklých budovách pyramidových komplexů. Byly zde nalezeny pouze zbytky cihlových zdí, které byly kolmo orientované na východní stranu pyramidy. Může se jednat o pozůstatky kultovní pyramidy, důkazy k této hypotéze však neexistují.[2][4][5][12]

Směrem na východ od pyramidy leží také rozvaliny dosud nezkoumané stavby, kterou místní obyvatelé nazývají El-gamal el-barek, což v překladu znamená „Ležící velbloud”. Podle domněnky Nabila Svelima, by se mohlo jednat o rozvaliny údolního chrámu pyramidy. Kdyby se tato hypotéza, doopravdy potvrdila, jednalo by se o nejstarší dochovaný pyramidový komplex s údolním chrámem, orientovaný na východo-západ.[2][4][5][12]

Pyramida je obklopena celkem pěti pohřebišti, a to z období 1., 2., 3. a 18. dynastie a z období římské nadvlády. V pohřebišti datovaném do 3. dynastie leží čtyři mastaby. Reisner a Fisher toto pohřebiště pokládají za hrobky lidí z královské rodiny a soudních úředníků.[6] Mezi ně patří velká mastaba Z500, která leží přibližně 200 metrů od Vrstvené pyramidy. V této mastabě bylo nalezeno osm kamenných misek se serechem panovníka Chaby, což někteří egyptologové považují za důkaz, že Vrstvenou pyramidu nechal vystavět právě Chaba.[5][12]

Datování a stavitel[editovat | editovat zdroj]

Dolomitová mísa se jménem krále Chaby nalezená v mastabě Z500

Díky architektonickému stylu je Vrstvená pyramidabezpečně datována do období mezi vládu krále Sechemcheta a krále Snofrua, zakladatele 4. dynastie. Rainer Stadelmann, Miroslav Verner a Jean-Philippe Lauer srovnávají architekturu vrstvené pyramidy se stupňovitými pyramidami Džosera a Sechemcheta. Vrstvová pyramida vykazuje jak komplexní vývoj týkající se substruktury, tak zjednodušení stavebních metod používaných pro nástavbu.[5][10][14]

Dalším problémem egyptologů je otázka, kdo pyramidy vystavěl. Většina z nich se však přiklání k hypotéze, že stavitelem Vrstvené pyramidy byl panovník Chaba z pozdního období 3. dynastie.[2][5][6][7][9][10][14][15] Chabovy pyramidu připisují na základě kamenných misek s jeho serechem, které byly nalezeny poblíž Vrstvené pyramidy v mastabě Z500. Rainer Stadelmann identifikuje Chabu s Hunejem, kterému je v Turínském královském papyru připsána vlády dlouhá 24 let. Podle Stadelmanna mohlo toto časové rozpětí stačit na vystavění Vrstvené pyramidy.[5][14] Někteří egyptologové tuto domněnku odmítají a Chabu identifikují se jménem v Turínském královské papyru Hudžefou II.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Layer Pyramid na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. Kapitola Chabova pyramida, s. 111. (česky) [dále jen Verner]. 
  2. a b c d e f LEHNER, Mark. Z500 and The Layer Pyramid of Zawiyet el-Aryan - lehner. scribd. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LEPSIUS, Karl Richard. Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien. Leipzig: J.C. Hinrichs'sche Buchhandlung, 1913. Kapitola Pyramid no. XIV, s. 128. (německy) 
  4. a b c d e BARSANTI, Alexandre. Annales du Service des antiquités de l'Égypte. Svazek 2. Le Caire: Institut français d’archéologie orientale, 1902. Dostupné online. Kapitola Ouverture de la pyramide de Zaouiet el-Aryân, s. 92−94. (francouzsky) 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o STADELMANN, Rainer. King Huni: His Monuments and His Place in the History of the Old Kingdom. In: HAWASS, Zahi; RICHARDS, Janet. The Archaeology and Art of Ancient Egypt: Essays in honor of David B. O'Connor. 2. vyd. Cairo: Conseil Supreme des Antiquites de l'Egypte, 2007. ISBN 9774372417. S. 425−431. (anglicky)
  6. a b c d e REISNER, George; FISHER, Clarence. The Work of the Harvard University - Museum of Fine Arts Egyptian Expedition (pyramid of Zawiyet el-Aryan). Bulletin of the Museum of Fine Arts. Boston: Museum of Fine Arts, 1911, s. 54−59. Dostupné online. ISSN 0899-0344. (anglicky) 
  7. a b DUNHAM, Dows. Zawiyet el-Aryan - The Cemeteries Adjacent To The Layer Pyramid. Boston: Museum of Fine Art, 1978. 78 s. ISBN 978-0-87846-108-0. (anglicky) 
  8. a b c DODSON, Aidan. The Layer Pyramid of Zawiyet el-Aryan: Its Layout and Context. Journal of the American Research Center in Egypt. 2000, čís. 37, s. 81−90. Dostupné online. ISSN 0065-9991. (anglicky) 
  9. a b c d e f g h LEHNER, Mark. The Complete Pyramids. London: Thames & Hudson, 2008. ISBN 978-0-500-28547-3. S. 96. (anglicky) 
  10. a b c LAUER, Jean Philippe. Histoire monumentale des pyramides d'Égypte. Svazek 1. Paris: l'Institut français d'archéologie orientale, 1962. 25 s. S. 1, 19−22. (francouzsky) 
  11. a b Verner, s. 111−112
  12. a b c d e Verner, s. 112
  13. MARAGIOGLIO, Vito. L'architettura delle piramidi menfite. Torino: Tip. Artale, 1963. S. 41−49. (italsky) 
  14. a b c Verner, s. 113
  15. MÁLEK, Jaromír. Old Kingdom. In: SHAW, Ian. The Oxford History of Ancient Egypt. Oxford: OUP Oxford, 2003. ISBN 9780191604621. S. 87 a 482. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. Kapitola Chabova pyramida, s. 111−113. (česky) 

  • STADELMANN, Rainer. King Huni: His Monuments and His Place in the History of the Old Kingdom. In: HAWASS, Zahi; RICHARDS, Janet. The Archaeology and Art of Ancient Egypt: Essays in honor of David B. O'Connor. 2. vyd. Cairo: Conseil Supreme des Antiquites de l'Egypte, 2007. ISBN 9774372417. S. 425−431. (anglicky)
  • LEHNER, Mark. Z500 and The Layer Pyramid of Zawiyet el-Aryan - lehner. scribd. Dostupné online. (anglicky) 
  • LEHNER, Mark. The Complete Pyramids. London: Thames & Hudson, 2008. ISBN 978-0-500-28547-3. S. 96. (anglicky) 
  • BARSANTI, Alexandre. Annales du Service des antiquités de l'Égypte. Svazek 2. Le Caire: Institut français d’archéologie orientale, 1902. Dostupné online. Kapitola Ouverture de la pyramide de Zaouiet el-Aryân, s. 92−94. (francouzsky) 
  • REISNER, George; FISHER, Clarence. The Work of the Harvard University - Museum of Fine Arts Egyptian Expedition (pyramid of Zawiyet el-Aryan). Bulletin of the Museum of Fine Arts. Boston: Museum of Fine Arts, 1911, s. 54−59. Dostupné online. ISSN 0899-0344. (anglicky) 
  • DUNHAM, Dows. Zawiyet el-Aryan - The Cemeteries Adjacent To The Layer Pyramid. Boston: Museum of Fine Art, 1978. 78 s. ISBN 978-0-87846-108-0. (anglicky) 
  • DODSON, Aidan. The Layer Pyramid of Zawiyet el-Aryan: Its Layout and Context. Journal of the American Research Center in Egypt. 2000, čís. 37, s. 81−90. Dostupné online. ISSN 0065-9991. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]