Vrch sv. Kříže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vrch svatého Kříže
Park Parukářka na Vrchu sv. Kříže, v pozadí Žižkovský vysílač
Park Parukářka na Vrchu sv. Kříže, v pozadí Žižkovský vysílač

Vrchol 276 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Pražská plošina / Říčanská plošina / Úvalská plošina[1]
Souřadnice
Vrch svatého Kříže
Vrch svatého Kříže
Povodí Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrch sv. Kříže, jehož část se nazývá Parukářka, je kopec na Žižkově v Praze v České republice. Dosahuje nadmořské výšky 276 m. Z kopce je pěkný výhled na Prahu.

Tento park byl původně vinicemi, které založil již ve 14. století císař Karel IV. Mnoho různých autorů, včetně znalce Prahy V.V Štecha, zde umísťuje pražské popravčí místo, kde měl být popraven roku 1437 Jan Roháč z Dubé. Skutečností ale je, že popraviště za hradbami Města Prahy bývalo severně naproti dnešnímu Domu odborů, na takzvaném Šibeničním vrchu kdesi kolem dnešní Řehořovy ulice, aby bylo posléze přemístěné na Židovské Pece, kde se roku 1866 konala poslední veřejná poprava. Na Vrchu sv.Kříže ale nikdy popraviště nebylo. Na jeho východní části se nalézala viniční usedlost Hejtmanovská, kterou v 19. století zakoupil známý pražský parukář Jan Hrabánek a od té doby se usedlosti a jejímu území říkalo Parukářka. Na tomto místě posléze (1826) postavili francouzští podnikatelé Sellier & Bellot továrnu na zápalky nábojů ale i lehkou munici. Od roku 1827 továrna, lidově zvaná Kapslovna, vyráběla zápaky nábojů (říkalo se kapsle) z třaskavé rtuti. Byl to rozsáhlý tovární areál různých objektů. Celý areál byl obehnaný zdí, která zároveň rozdělovala území bývalé usedlosti Parukářka na východě a vlastního Vrchu sv.Kříže na západě. Zeď, kterou dnes můžeme na vrcholu vidět ale není pozůstatkem obvodové zdi, je to místo, kde se zkoušely výbušniny. Konec továrny na Žižkově předznamenlo neštěstí, kdy při výbuchu v roce 1872 bylo usmrceno 14 lidí a řada jich byla vážně popálena. Výstavba obytných domů se stále víc přibližovala továrně s nebezpečnou výrobou a tak byla továrna v roce 1935 přestěhována do Vlašimi. Posledními památkami továrny jsou zmíněná zkušební zeď na vrcholu, vysoký tovární komín a obytný dům č.53 v Jeseniově ulici s nápise Sellier & Bellot. Také naproti přes ulici dva stejné domky - bývala vrátnice továrny. Na jižní straně kopce, v opěrné zdi, pak lze najít i dva zbytky podzemních prostor jižní budovy továrny. Pozůstatky hlavní tovární budovy lze víceméně již jen tušit v některých objektech nad Jeseniovou ulicí, které do dnešní podoby zažily řadu přestaveb, od doby výroby motocyklů, oprav aut (poslední byla Mototechna n.p.), až po přestavbu a dostavbu areálu na bytové a komerční objekty.

V podzemí kopce se nachází protiatomový bunkr Parukářka z 50. let 20,. století. Vrch má parkovoulesoparkovou úpravu, kromě jiného se zde nachází také tři dětská hřiště a malá hospůdka Parukářka z devadesátých let. Celý Vrch sv.Kříže, chybně nazývaný Parukářka, dnes slouží pro relaxaci, zábavu, oddech a sport.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Název Parukářka pochází z roku 1804 podle profese parukáře tehdejšího majitele a název Vrch sv. Kříže dostal podle dřevěného kříže, který stál na vrcholu od roku 1822.

Výhled[editovat | editovat zdroj]

Dobře viditelný je zde nedaleký vrch Vítkov, který se nachází západním směrem, dále také blízký Žižkovský vysílač a rozsáhlý komplex Olšanských hřbitovů (obé jižním směrem odsud). V současné době se rozvíjí aktivita různých občanských sdružení, například Žižkov (nejen) sobě, proti zástavbě blízkého okolí developerskými projekty v podobě vysokých obytných a kancelářských objektů.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Magazín Z metropole : Česká televize. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]