Vrba (Kytice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vrba je balada ze sbírky Karla Jaromíra Erbena Kytice. Vrba je tematicky blízko básni Svatební košile, která pojednává o proměně člověka namísto ve vrbu v obživenou mrtvolu.[1]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Manžel se ptá své manželky, proč je přes den úplně zdravá, ale přes noc je jako tělo bez duše. Žena odpovídá, že je to její prokletí, na které není lék a poradí mu, ať se raději dál neptá. On se ale přesto vydá za její sudičkou. Ta mu prozradí, že duše jeho ženy se v noci mění na duši stromu (vrby). Muž se nechce s vrbou dělit o svou ženu a rozhodne se strom pokácet. Ale jakmile strom porazí, umírá jeho žena jako podťatá. Muž se zděsí svého činu a chce jej napravit. Duše jeho ženy mu poradí, aby dal z vrbového dřeva zhotovit kolébku pro jejich dítě, a aby zasadil její proutí podél vody. Až dítě povyroste, bude si z vrby moci dělat píšťalky, a jeho matka tak bude stále s ním.

Výklad[editovat | editovat zdroj]

Sám Erben v sekci Poznamenání k básni píše: "Tato pověst zdá mi se nad jiné důležitá býti proto, že k ní podobné ani mezi slovanskými, ani jinde nenacházím. Jsou sice pověsti, kde člověk proměněn bývá v strom nebo v kteroukolivěk jinou věc, a zase naopak; jsou také pověsti, že duše z těla lidského v noci vychází v podobě myši, ptáka neb hada, a že pak tělo mrtvo leží, dokud se zas ta která podoba zvířete v ně nenavrátí: ale aby se člověk o život dělil se stromem anebo s jinou věcí, takže by jedno bez druhého, člověk bez té věcí a věc bez toho člověka déle trvati nemohla, toho, pokud mi povědomo, tuto se jediný, příklad nalézá. Pochází pak tato pověst z bývalého kraje Bydžovského."[2]

Je však možné, že pověst má svůj prapůvod v antické řecké mytologii, kde existují báje o dryádách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROKOP, Vladimír. Literatura 19. a počátku 20. století (od romantiků po buřiče). [s.l.] : [s.n.].
  2. Kytice z pověstí národních/Poznamenání – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2017-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]