Vraný
| Vraný | |
|---|---|
 Slánská (Dolejší) brána, symbolický vjezd do městečka od východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′38″ s. š., 14°1′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 800 (2023)[1] |
| Rozloha | 17,01 km²[2] |
| Nadmořská výška | 290 m n. m. |
| PSČ | 273 72 až 273 73 |
| Počet domů | 288 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Vraný 9 273 73 Vraný u Slaného ouvrany@volny.cz |
| Starosta | Ing. Miroslav Zázvorka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Vraný | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 533068 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Vraný se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacet tři kilometrů severně od Kladna a třináct kilometrů severozápadně od města Slaný. Žije zde 800[1] obyvatel. V roce 2015 obec získala zlatou v krajském kole v soutěži Vesnice roku. [4]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Vraný
- Horní Kamenice
- Lukov
Historie[editovat | editovat zdroj]
K roku 1341 se na Vraném připomíná první známý držitel, vladyka Bedřich z Vraného (Friderico de Wraneho), jehož rod (vladykové z Vraného, potomci pánů z nedalekého Žerotína) držel část vsi podle první zmínky už určitě roku 1228 a ještě v následujících desetiletích až do začátku patnáctého století.[5] Od roku 1434 bylo Vraný v majetku Zajíců z Házmburka. Na žádost Jana Zajíce z Házmburka byla vesnice povýšena na městečko králem Vladislavem II. 4. dubna 1513. Dne 14. května 1538 udělil král Ferdinand I. Vranému podnes užívaný znak. Poslední feudálním vlastníkem Vraného byla od roku 1706 Metropolitní kapitula u sv. Víta na Pražském hradě.
Horní Kamenice a Lukov byly připojeny roku 1980. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 937 | 1013 | 1060 | 1104 | 975 | 1008 | 965 | 737 | 812 | 665 | 756 | 741 | 723 | 728 |
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[8]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V městysi Vraný u Peruce (965 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, bednář, biograf Sokol, 2 obchody s dobytkem, hodinář, 2 holiči, 5 hostinců, kolář, kominík, konsum Včela, 3 kováři, 4 krejčí, lakýrník, mlýn, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 2 porodní asistentky, provazník, 4 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vrané, obchod se stroji, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek metropolitní kapituly u sv. Víta, zahradnictví, 3 zámečníci, zednický mistr, železářství.
V obci Horní Kamenice (142 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vraného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] hostinec, kovář, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Ve vsi Lukov (179 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vraného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, hostinec, kovář, obchod s lahvovým pivem, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Šrámek.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve vyvýšené, zdaleka viditelné poloze na západním okraji Vraného. Významná pozdně barokní jednolodní stavba z let 1751 až 1761 má hranolovou věž s mansardovou bání s lucenou. Stojí na místě staršího kostela, původně románského, později gotického. Interiér chrámu je členěn pilastry s plasticky vyloženými římsami a kasulovými okny. Na klenbách vymaloval Jan Václav Spitzer roku 1760 scény z legendy o životě sv. Jana Křtitele. Zařízení je jednotné, stylově rokokové. Obraz Kristova křtu na hlavním oltáři namaloval Ignác Raab. Kazatelnu, zpovědnice a průčelí varhan vytvořil řezbář z okruhu žáků I. F. Platzera. Bronzový epitaf z roku 1571 odlil pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Mramorový náhrobní kámen je datován letopočtem 1570. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem, zrušeným roku 1882; ohradní zeď areálu je proložena řadou čtrnácti kaplí křížové cesty ze druhé poloviny 18. století. Po stranách vchodu na hřbitov stojí dvě márnice.
- Zámek Vraný, na samém západním okraji obce v sousedství kostela. Barokní zámek byl zbudován náhradou za starší tvrz v letech 1764 až 1769 jako rezidence metropolitní kapituly, jejíž plastický znak v kartuši je umístěn nad oknem v průčelí. Zámek je v současnosti dobře udržován a využit jakou ústav sociální péče. Je to patrová budova s průčelím orientovaným k východu a dvojicí kratších křídel, ubíhajících k západu, spojených hospodářským křídlem, které půdorys zámku uzavírá ze západní strany. Zámek obklopuje ohrazený park, založený roku 1860 tehdejším ředitelem kapitulního velkostatku Františkem Jaroslavem Čechem, otcem spisovatele a básníka Svatopluka Čecha.
- Pomník Svatopluka Čecha s poprsím podle návrhu V. H. Máchy z roku 1926 v kameni provedl J. Bílek roku 1939, ale osazený byl teprve roku 1945, stojí před zámkem.
- Slánská neboli Dolejší brána na průjezdní silnici při východním okraji městečka. Jde o jedinou dochovanou ze dvojice někdejších symbolických městských bran, které si Vranští zřídili po povýšení na městys (ke stavbě skutečného opevnění nikdy nedošlo). Zatímco Slánská brána se v barokní podobě dochovala podnes, brána Žatecká byla snesena v roce 1840.
- Radnice, původem ze 16. století, přestavovaná po opakovaných požárech, nynější podoba pochází z roku 1865. Dnes sídlo úřadu městyse, pošty a knihovny.
- Kašna na náměstí
- Sochy světců tamtéž: sv. Jana Nepomuckého na návsi a Panny Marie Svatohorské ze druhé poloviny 18. století; socha sv. Václava je signovaná J. Vendlík Slaný a pochází z 19. století
- Pomník stého výročí války proti Napoleonovi v polích západně od obce, při silnici do Peruce. Zbudován roku 1913 v upomínku na přehlídku shromážděných spojeneckých vojsk, kterou z tohoto místa dne 17. srpna 1813 provedli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.
- Kaple sv. Rozálie na severním okraji obce při silnici do Černochova. Okrouhlá barokní stavbička s vížkou na střeše byla postavena roku 1816 nákladem manželů Kašpara a Rozálie Liškových z Vraného.
- Kaple Nejsvětější Trojice jihovýchodně od obce pod lesem Hřeblo poblíž silnice do Pálče. Barokní trojboká výklenková kaplička z počátku 19. století.
- Boží muka na rozcestí silnic do Pálče a Horní Kamenice. Původně až do padesátých let 20. století stávala na opačné straně vranského katastru při cestě do Peruce. Poté, co desetiletí rozebraná ležela u zámecké zdi, byla po roce 1998 znovu sestavena a osazena v nynější lokalitě.
- Pomník padlým v první světové válce v parčíku u školy, z roku 1921
- Pomník obětem druhé světové války v parčíku pod kostelem, z roku 1998
- Smírčí kříž u někdejšího městského popraviště v lokalitě Pod šibenicí východně od Vraného, postaven na památku všech popravených a umučených v roce 2003
- Východně od vesnice se nachází eneolitické hradiště na Čertovce osídlené v době řivnáčské kultury.[17]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Pozemní komunikace[editovat | editovat zdroj]
Městysem prochází silnice II/239 Černčice – Peruc – Vraný – Černuc.
Železnice[editovat | editovat zdroj]
Podle městyse Vraný bývala nazývána železniční zastávka na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Zastávka ležící na území obce Vrbičany byla roku 2011 přejmenována na Vrbičany.
2013[editovat | editovat zdroj]
V zastávce Vrbičany, jež je nejbližší městysi Vraný, staví 9 párů osobních vlaků (údaj pro pracovní den).
Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]
2011[editovat | editovat zdroj]
V městysi zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Zlonice. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.
2019[editovat | editovat zdroj]
V tomto roce proběhlo rozšíření systému Pražské integrované dopravy do oblasti Slánska[18]
2021[editovat | editovat zdroj]
V městysi zastavovaly v 2021 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Slaný, Nové Strašení, Klobuky, Velvary, Poštovice, Peruc. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Radnice na návsi -
Základní škola -
Rybník-koupaliště -
Domky v severní části obce
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Shrnutí ročníku 2015
- ↑ Historie obce [online]. Městys Vraný [cit. 2013-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1865-1866. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 337. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 779. (česky a německy)
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vraný, s. 346–347.
- ↑ INTEGRACE VEŘEJNÉ DOPRAVY NA SLÁNSKU OD 24. 8. 2019, 1. 08. 2019
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ferdinand VELC, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, XX., politický okres Slaný. Praha 1904.
- Emanuel POCHE a kolektiv, Umělecké památky Čech IV., (T-Ž). Academia Praha 1982, s.269 - 270.
- Rudolf ANDĚL a kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III Severní Čechy. Svoboda Praha 1984, s. 520.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vraný na Wikimedia Commons - Vraný v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie Vraného[nedostupný zdroj]
