Vitěšovice
| Vitěšovice | |
|---|---|
 Pohled na obec v roce 1924 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | vojenský újezd Boletice |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°51′36″ s. š., 14°8′54″ v. d. |
  Vitěšovice | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 830 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitěšovice (německy Kriebaum) jsou zaniklá obec ve vojenském újezdu Boletice. Kromě Vitěšovic se skládala z osad Lomek (německy Haidl), Prakéř (německy Pragerstift; později česky Pražačka[1]) a Vražice (německy Proßnitz). V roce 1921 zde ve 74 domech žilo 485 obyvatel (z toho 468 německé národnosti).[2] Obec byla vysídlena v roce 1946.
Název obce byl odvozen od osobního jména Vitěš.[3] Obec je poprvé zmiňována v 15. století jako majetek kláštera Zlatá Koruna. Později jí získali Rožmberkové, po jejich vymření Eggenbergové a v letech 1719–1848 byla součástí schwarzenberského panství.[4] V letech 1845 a 1945 (6.6.1945) obec vyhořela.[5]
V roce 1787 zde byla zřízena lokálie a dřevěná kaple. V roce 1795 byl postaven kamenný kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vážně poškozen při požáru v roce 1845. Na jeho místě byl v roce 1852 dokončen nový pseudorenesanční kostel, od roku 1878 pak byl farním kostelem nově vzniklé farnosti. Po vysídlení byly z kostela odvezeny pouze varhany a socha Panny Marie Lurdské, a to do kostela v Nových Hodějovicích.[4][6] Věž kostela byla odstřelena koncem 50. let při natáčení filmu Poslušně hlásím.[7][6] Farnost dne 31. 12. 2019 zanikla.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Čechy
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Roman Podhola: Ozvěny šumavských zvonů
- ↑ Mathilde Lenzová: Svědectví zkázy
- ↑ a b SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 115–116.
- ↑ Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice: Boletice - Vitěšovice
- ↑ Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob: Výmaz z evidence [online]. MK ČR [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. Český Krumlov: [s.n.], 2021. ISBN 978-80-906801-2-8.