Voskovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek pojednává o o rodu voskovník (Morella). Možná hledáte: rod vřesna (Myrica), dříve též nazývaný voskovník.
Wikipedie:Jak číst taxoboxVoskovník
alternativní popis obrázku chybí
Voskovník pensylvánský (Morella pennsylvanica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď vřesnovité (Myricaceae)
Rod voskovník (Morella)
Lour., 1790
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stromovitý druh voskovník červený

Voskovník (Morella) je rod rostlin z čeledi vřesnovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými, bezobalnými květy uspořádanými v jehnědovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 44 druhů a je rozšířen v Americe, Asii i Africe. V Evropě není zastoupen. Rod Morella byl na základě výsledků molekulárních studií oddělen od rodu Myrica (vřesna) a byla do něj přeřazena převážná většina druhů tohoto rodu. Některé druhy mají jedlé plody, jsou zdrojem vosků nebo poskytují kvalitní palivo. V botanických zahradách v České republice se lze setkat s voskovníkem pensylvánským.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Voskovníky jsou stálezelené, často aromatické keře až nízké stromy. Listy jsou střídavě postavené, tenké nebo kožovité, lysé nebo pýřité. Čepel listů je celokrajná až zubatá, na ploše často žláznatě tečkovaná. Květenství jsou vzpřímená, kulovitá až krátce válcovitá. Rostliny jsou dvoudomé, řidčeji jednodomé. Květy jsou jednopohlavné nebo výjimečně oboupohlavné, bezobalné, podepřené listeny. Samčí květy obsahují obvykle 3 až 12 tyčinek, často srostlých do větveného sloupku. Samičí květy se svrchním semeníkem s krátkou čnělkou. Plody jsou kulovité, často potažené voskovou vrstvou.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod voskovník zahrnuje asi 44 druhů. Je rozšířen v Severní i Jižní Americe, Asii, Africe a na Madagaskaru. Z Ameriky je uváděno celkem 21 druhů, přičemž areál rodu sahá od Kanady až po Argentinu. Z USA je uváděno 5 druhů, z toho 2 zasahují i do Kanady. V Jižní Americe jsou voskovníky soustředěny zejména do oblasti And, kde rostou v montánních a mlžných horských lesích i v biotopech nad hranicí lesa (páramo). Některé druhy rostou na Karibských ostrovech.[2][3] Jeden druh (Morella rotundata) je endemit Guyanské vysočiny, kde roste na několika stolových horách.[4] Ze subsaharské Afriky je uváděno 15 druhů, centrum druhové diverzity je v jižní Africe. Druh Morella salicifolia zasahuje jako jediný i do Arábie. Na Madagaskaru roste 5 druhů. Dva druhy jsou endemity Makaronézie. Druh Morella faya roste na většině souostroví, druh Morella rivas-martinezii je omezen pouze na Kanárské ostrovy. V Asii rostou voskovníky v celkovém počtu 5 druhů v oblasti od Indie a Číny přes jihovýchodní Asii až po Novou Guineu.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Morella byl v minulosti součástí rodu Myrica, kde byl řazen na úrovni podrodu, a pouze někteří taxonomové jej hodnotili na úrovni samostatného rodu. Výsledky molekulárních studií jim daly za pravdu, neboť se ukázalo, že rod Myrica v klasickém širokém pojetí je parafyletický. Rod (podrod) Myrica je sesterskou větví rodu Comptonia a oba tyto klady tvoří sesterskou větev rodu (podrodu) Morella. Rod Myrica v současném pojetí zahrnuje pouze 2 druhy: Myrica gale a Myrica hartwegii, zatímco všechny ostatní druhy byly přeřazeny do rodu Morella.[5][6] Na rozdíl od rodu Myrica jsou zástupci rodu Morella stálezelené rostliny, plody jsou na povrchu hrbolkaté a převážně s voskovitou vrstvou. Oba rody se také m.j. liší morfologií průduchů.[1][6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Voskovník červený je v Číně pěstován pro jedlé plody.[7] Plody voskovníku obecného i jiných místních druhů byly v Severní i Latinské Americe zejména v době kolonizace používány jako zdroj vosku k výrobě svic.[2] Dřevo voskovníku jávského je v Asii vyhledáváno jako ceněné palivo a vyrábí se z něj prvotřídní dřevěné uhlí. Zralé plody jsou jedlé. Druh je používán i k zalesňování a vysazován podél cest.[8] Jedlé jsou i plody Myrica esculenta. Voskovník pensylvánský je občas pěstován jako sbírková rostlina v botanických zahradách. Lze se s ním setkat např. ve sbírkách Dendrologické zahrady v Průhonicích.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BORNSTEIN, Allan J. Flora of North America: Myrica [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694. (anglicky) 
  3. a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9. (anglicky) 
  5. HUGUET, Valérie et al. Molecular phylogeny of Myricaceae: a reexamination of host–symbiont specificity. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005, čís. 34. 
  6. a b LIU, Luxian et al. Phylogeny of Morella rubra and its relatives (Myricaceae) and genetic resources of chinese bayberry using RAD sequencing. PLoS One. 2015, čís. 10(10). Dostupné online. 
  7. LU, Anmin; BORNSTEIN, Allan J. Flora of China: Myrica [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky) 
  9. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]