Volba předsedy ČSSD v roce 1999
| Volba předsedy ČSSD v roce 1999 | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stát | Česko | |||||||||||||||||
| Druh voleb | stranické | |||||||||||||||||
| Volební termín | 11. dubna 1999 | |||||||||||||||||
| Předchozí volby | 1997 | |||||||||||||||||
| Následující volby | 2001 | |||||||||||||||||
| Výsledky | ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
| Před volbami | Miloš Zeman | |||||||||||||||||
| Po volbách | Miloš Zeman | |||||||||||||||||
Volba předsedy ČSSD se odehrála na 29. sjezdu České strany sociálně demokratické dne 11. dubna 1999 v Praze.[1] Křeslo předsedy strany obhájil Miloš Zeman.
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 1998 zvítězila ČSSD pod vedením Miloše Zemana se ziskem 32,31 % a ziskem 74 mandátů. Miloš Zeman se stal premiérem, avšak neměl dostatečný počet poslanců na důvěru menšinové vlády. Na základě tzv. opoziční smlouvy dojednané Milošem Zemanem s Václavem Klausem, předsedou nejsilnější opoziční strany ODS, odešlo při hlasování o důvěře vládě dne 19. srpna 1998 všech 63 poslanců ODS z jednacího sálu, a tím získalo přítomných 73 poslanců ČSSD převahu. Proti vyslovení důvěry byly pouze kluby KDU-ČSL a Unie svobody, poslanci za KSČM se zdrželi.[2][3][4]
Sjezd
[editovat | editovat zdroj]Sjezd se konal 9. až 11. dubna 1999 ve Veletržním paláci v Praze.[5] Ze zahraničních hostů přijel předseda německých sociálních demokratů, šéf evropských socialistů a spolkový ministr obrany Rudolf Scharping.[6] Křeslo předsedy obhajoval Miloš Zeman, který neměl protivníka. Zeman taktéž na sjezdu prohlásil, že o dva roky později nebude kandidovat na předsedu ČSSD a po volbách 2002 z politiky odejde.[7]
Kandidáti na předsedu
[editovat | editovat zdroj]| Kandidát | Fotografie | Povolání | Výsledek |
|---|---|---|---|
| % | |||
| Miloš Zeman |  |
ekonom a prognostik, poslanec FS i PSP, od roku 1998 premiér ČR
v letech 1996–1998 2. předseda Poslanecké sněmovny PČR |
72 % |
Volba místopředsedů
[editovat | editovat zdroj]Prvním místopředsedou se stal Vladimír Špidla, který neměl žádného protivníka. Místopředsedou pro řízení strany se místo odstupujícího Ivo Svobody stal Karel Kobes. Ve druhém kole opakované volby získal 299 hlasů (52,2 %). Jeho protikandidátkou byla Světlana Navarová. Dalšími místopředsedy byli zvoleni Petra Buzková, Petr Lachnit a Zdeněk Škromach.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sociální demokracie - Historie [online]. 2023-11-30 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Hlasování Poslanecké sněmovny - 3/7. www.psp.cz [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ AUTOR. ČSSD zatím ještě není moderní sociální demokracií [online]. 1999-04-07 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Oto. Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003. Deník Referendum [online]. 2024-03-24 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ ČSSD si pozvala na sjezd "přítele z USA", válečného zločince. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Sjezdy ČSSD hosty z ciziny nelákají. iDNES.cz [online]. 2001-04-06 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Pár poznámek k sociálně demokratické éře. Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s. [online]. 2015-12-10 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vedeni-cssd-zustalo-prakticky-beze-zmeny.A_990411_111901_domaci_jkl. iDNES.cz [online]. [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
.svg)