Vojtech Čelko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vojtěch Čelko)
PhDr. Vojtech Čelko[1][2][3]
Narození26. července 1946 (77 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhistorik, publicista, novinář
Národnostslovenská
Alma materUniverzita Karlova
Tématadějiny
OceněníŘád Ľudovíta Štúra I. třídy (2022; Reduta)
PříbuzníBeatrix Čelková (matka), doc. MUDr. Alexander Martin Čelko, CSc. (bratr),[4] doc. MUDr. Juraj Čelko, Ph.D. (bratr)[5]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojtech Čelko (* 26. července 1946 Bratislava[6]) je slovenský a český historik,[7] publicista, do roku 2023 předseda Společnosti generála Milana Rastislava Štefánika v České republice a předseda Klubu kultury Syndikátu novinářů ČR.[8]

Život, pracovní kariéra, spolková činnost[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v Trenčíně s otcem JUDr. Vojtechem Čelkem,[9] matkou Beatrix (rozenou Boženou Pospíšilovou, Trixi)[10][11] a spolu se dvěma bratry. Jeho tetou (prasynovec) byla Františka Hrubišková (rozená Pospíšilová, tak zvaná Biela paní).[12][13][14][15]

Studium, práce, spolková činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964–1969 studoval historii a hindštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na téže fakultě byl v letech 1967–1968 členem Akademické rady studentů (ARS). V letech 1966–1970 členem KSČ (vyloučen).[16][17] V letech 1968–1970 byl předsedou Slovenského akademického klubu v Praze. Klub byl registrován v dubnu 1968 a sdružoval pražské slovenské studenty ze všech vysokých škol a vydával bulletin a pořádal kulturní akce. V letech 1969–1970 krátce (do zrušení ústavu) interním aspirantem v Historickém ústavu ČSAV a poté do roku 1972 totéž v Orientálním ústavu ČSAV, kde se mu nepodařilo zpracovat dizertační práci (CSc.). Absolvoval rok základní vojenskou službu v Kutné Hoře. Poté mimo jiné půjčoval automobily v podniku Pragokar.[18] V letech 1974–1985 působil jako vedoucí v Městském muzeu v Rumburku.[19] Od roku 1980 se věnoval i postgraduálnímu studiu muzeologie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (téma práce: Podíl spolku Excursionsclub na vzniku regionálních muzeí). V letech 1985–1990 byl tajemníkem Klubu slovenské kultury[20] v Praze. V letech 1990–1993 byl ředitelem Domu slovenské kultury v Praze. Poté od roku 1994 pracoval nejprve jako tajemník a poté jako vědecký pracovník v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde se (v letech 2001–2011) mimo jiné podílel i na spolupořádání středoškolské dějepisné soutěže EUstory, byl koordinátorem české části této mezinárodní soutěže.[21][22][23] V roce 1998 spoluzakládal Československé dokumentační středisko, o. p. s.[24][25] Byl tajemníkem české časti Česko-slovenské komise historiků[26] vzniklé v roce 1994. Byl místopředsedou Společnosti přátel Mongolska, kterou založil Jiří Šíma. Čelko zpracoval na začátku tisíciletí jako jeden z prvních studii mapující život Mongolů na území České republiky.[27] Byl i vedoucím hudební sekce Svazu českých filatelistů.[28]

Společnost generála Milana Rastislava Štefánika v České republice[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 spoluzakládal v Praze Štefánikovu nadaci, která se transformovala v roce 2004 do Společnosti generála Milana Rastislava Štefánika v České republice[29][30] (od 2004 občanské sdružení, od 2014 zapsaný spolek). Vojtech Čelko byl od založení Společnosti gen. M. R. Štefánika do roku 2023 jejím předsedou.[31][32] Od března 2023 je předsedou Jan Kendera.[33][34][35]

Podíl na rozvoji česko-slovenských vztahů[editovat | editovat zdroj]

Je i předsedou Klubu kultury Syndikátu novinářů České republiky.[36][37] Žije v Praze a v pracovním i soukromém životě se věnuje česko-slovenskému porozumění a rozvoji česko-slovenských vztahů,[38][39][40] též publicistice, moderování a organizování kulturních akcí a připomínek výročí osob z oblasti česko-slovenských vztahů.[41][42]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 obdržel Medaili Alexandra Dubčeka za občiansku statočnosť.

V roce 2010 získal Cena Matteja Hrebendu, kterou uděluje Obec Slovákov v Českej republike za zásluhy o pěstování vzájemnosti a úzkou kulturní, duchovní a ekonomickou spolupráci Čechů a Slováků.[45] V témže roce obdržel Cenu Milana Hodžu při Dnech Milana Hodži v jeho rodišti ve slovenských Sučanech.[46][47]

V roce 2016 obdržel Cenu Karla Čapka, kterou uděluje město Trenčianské Teplice, Kruh přátel české kultury Bratislava a lázně Trenčianské Teplice za propagaci života a díla bratří Čapků na Slovensku a za praktické uplatňování česko-slovenské vzájemnosti.[48][49]

V roce 2022 obdržel Rad Ľudovíta Štúra I. triedy za mimořádné zásluhy o rozvoj SR v oblasti vědy a taky za mimořádné šíření dobrého jména SR v zahraničí od prezidentky Zuzany Čaputové.[50][51]

Zájmy[editovat | editovat zdroj]

V. Čelko je dlouholetým filatelistou, sbírá poštovní známky s tématem hudby a hudebních motivů.[52] Patří k přátelům Itálie[53] a posluchačům vážné hudby.[54] Je aktivní v oblasti spolků a spolkového života.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vojtech Čelko na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Vojtech Čelko, stručný životopis, In: Magdalena Šťastná - Ústav pro soudobé dějiny AV ČR očima pamětníků. Mikrohistorická sonda do každodenního života vědecké instituce, FHS UK 2015 (diplomová práce), s. 115-116.
  2. ↑ Rodina Čelků a Trenčín
  3. ↑ Jiří Křesťan, recenze knihy k Čelkovým 70. narozeninám, 2016, In: Soudobé dějiny, 2017, 3, s. 451-452
  4. ↑ Alexander Čelko
  5. ↑ Juraj Čelko
  6. ↑ Ve službách česko-slovenského porozumění / porozumenia. Pocta Vojtovi Čelkovi (strana 323). www.csds.cz [online]. 2016 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (cs, sk) 
  7. ↑ Kdo je kdo v české slavistice
  8. ↑ Klub kultury Syndikátu novinářů České republiky
  9. ↑ JUDr. Vojtech Čelko
  10. ↑ Špiónka Trixi v plnom nasadení: Žena, ktorá prispela k bombardovaniu bratislavskej Apollky. 1.pluska.sk [online]. 2014-06-16 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Ženy tří republik: Božena Pospíšilová Čelková (Trixi), nejmladší špionka. Český rozhlas Plus [online]. 2018-08-18 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ V Karlovej Vsi odhalili pamätnú tabuľu Bielej panej. Bratislava.SME.sk [online]. 2012-11-09 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Stratení v čase: F. Hrubišková – Biela pani protifašistického odboja. Devin.rtvs.sk [online]. 2018-09-27 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. ↑ Pamätná tabuľa F. Hrubišková, Bratislava, Botanická 25, vysokoškolský internát Družba blok D II
  15. ↑ V. Čelko: Francúzi v povstaní. Šesťdesiate výročie SNP. Slovenské dotyky, srpen 2004
  16. ↑ Denní informace 13. 12. 1968, Hl. správa StB, s. 7, 2 odst.
  17. ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ÚV KSČ
  18. ↑ Václav Pavlík: RETRO. Na silnici vyrazily trabanty. Vážně je brali jen v armádě, jinak s nimi bylo veselo. NášRegion.cz [online]. 2019-11-07 [cit. 2021-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-24. 
  19. ↑ Rumburk.cz: Mezi lety 1974 a 1985 vedl odborně muzeum PhDr. Vojtěch Čelko
  20. ↑ Helena Nosková: Čím je Klub slovenské kultury v České republice, Lidé města, roč. 12, č. 5, 2003
  21. ↑ Luděk Svoboda: EUSTORY aneb Jak porozumět historii. Akademický bulletin AV ČR [online]. 2012-12-11 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ Jana Elznicová: Převzal ocenění na půdě Akademie věd České republiky. Rakovnicky.Denik.cz [online]. 2009-07-07 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ EUstory: Soutěž o historii s evropským přesahem
  24. ↑ Obecně prospěšná společnost ČSDS (1999–2001)
  25. ↑ Československé dokumentační středisko, o.p.s.
  26. ↑ Členové Česko-slovenské komise historiků
  27. ↑ Čelko V.: Mongoli a Česká republika. Ako pomocť k integracii. In: Integrace cizinců na území České republiky. Výzkumné zprávy a studie vytvořené na pracovištích Akademie věd České republiky na základě usnesení vlády České republiky č. 1266/2000 a 1360/2001. AV ČR, Praha, 2003, s. 441–452.
  28. ↑ Svaz českých filatelistů, z. s.
  29. ↑ Společnost gen. M. R. Štefánika v ČR, zapsaný spolek, cca 2021: 50 členů
  30. ↑ Spolky: Praha 1 - Spol. M.R. Štefánika
  31. ↑ Vzpomněli na M. R. Štefánika (21. 7. 2010, Pražský.deník.cz)
  32. ↑ Před 140 lety se narodil M. R. Štefánik (22. 7. 2020, MOČR.Army.cz)
  33. ↑ Předsednictvo spolku a kontaktní informace: předseda Jan Kendera
  34. ↑ Oficiální facebooková stránka "Společnost Milana Rastislava Štefánika v Praze"
  35. ↑ Jan Kendera, blog, SME.sk
  36. ↑ Zpráva výboru Klubu kultury Syndikátu novinářů České republiky za období duben 2012 až duben 2014
  37. ↑ Klub kultury Syndikátu novinářů ČR, výbor pro období 2021–23
  38. ↑ Trenčiansky historik Vojtech Čelko pripravil nezvyčajnú mapu Prahy. MyTrencin.SME.sk [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  39. ↑ Vladimír Skalský: Keď človeku záleží na veciach sveta. Vojtech Čelko 60
  40. ↑ Archiv korespondence V. Čelka
  41. ↑ 16. 4. 2019: S Prahou je spjata celá řada slovenských politiků, procházka po stopách Milana Hodži, Vladimíra Clementise nebo Alexandra Dubčeka s V. Čelkem
  42. ↑ 100. výročí odhalení Mohyly M. R. Štefánika a bratří z legií v Mnichovicích, 2018
  43. ↑ Obsah Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska 8/1999
  44. ↑ Milan Rastislav Štefánik (1880–1919): výberová bibliografia, Banská Bystrica 2019, 439 s.
  45. ↑ Michal Burda: Ředitel skanzenu Koukal převezme cenu od Obce Slovákov v Českej republike. Valašský.Deník.cz [online]. 2010-11-27 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  46. ↑ Cenu Milana Hodžu dostal Vojtech Čelko. MyTuriec.SME.sk [online]. 2010-06-26 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  47. ↑ V. Čelko: Grandseňor v halene. Milan Hodža. Dotyky 12/2005-1/2006
  48. ↑ Česká literární bibliografie – Literární ceny; Ústav pro českou literaturu AV ČR
  49. ↑ Odovzdávanie Ceny Karla Čapka, 30. 5. 2016, videoreportáž TV Pohoda, 2min58s
  50. ↑ Prezidentka udelila štátne vyznamenania 25 osobnostiam. TERAZ.sk [online]. 2022-05-08. Dostupné online. (slovensky) 
  51. ↑ Prezidentka vyznamenala 25 osobností (pozn. video: čas kolem 1 hod.). Prezident.sk [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  52. ↑ V. Čelko, Klub filatelistů 00-15 Praha
  53. ↑ Vojtech Čelko: Josef Kašpar zomrel, Listy 5/2018. www.listy.cz [online]. [cit. 2021-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-22. 
  54. ↑ Symfonický orchestr hl. m. Prahy, dárci 2020/21

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtech_Čelko&oldid=23375803“