Vojenský hřbitov (Lada v Podještědí)
| Vojenský hřbitov | |
|---|---|
 Vojenský hřbitov, Lada v Podještědí | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Jablonné v Podještědí |
| Zeměpisné souřadnice | 50°46′41,06″ s. š., 14°45′2,4″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 105079 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojenský hřbitov v Ladech v Podještědí (Ukrajinský hřbitov na Ladech), části obce Jablonné v Podještědí na Liberecku se nachází u čp. 24 na okraji lesa asi 400 metrů východně od osady Lada. Má rozlohu 2524 m²[1] a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov byl založen jako pravoslavný na začátku 1. světové války v prosinci 1914 a sloužil nedalekému zajateckému táboru. Internovaných vojáků různých národností zde zemřelo pro špatné podmínky, zranění a nemoci přes sto, vojáků z Ukrajinské brigády zde zemřelo kvůli tyfové nákaze i dalších příčin přes dvacet.[3]
Hroby na hřbitově byly podle vyznání označeny latinským nebo pravoslavným křížem. Na všech byla upevněna plechová tabulka se jménem. Mohyla z kamenů zde vznikla na památku pohřbeným Židům.[3]
Ruským válečným zajatcům byl roku 1918 postaven uprostřed hřbitova pomník. Ukrajinští vojáci zde roku 1921 před svým odchodem vybudovali žulový památník s postavou ukrajinského pěvce s kobzou, na kterém jsou vytesány verše národního básníka Tarase Ševčenka (1814-1861): "Sláva se nevytratí, světem půjde ve zkazkách a vyprávět se bude všude, co se přihodilo, kde je pravda a kde bezpráví, a jakými dětmi své doby jsme vlastně byli."[3]
Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov nebyl udržován a chátral. Původní kříže byly zničeny nebo ztraceny a hroby zarostly náletem.
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Na podzim roku 2008 byl hřbitov vyčištěn a upraven, hroby byly znovu opatřeny kříži a celý hřbitov byl ohrazen dřevěným plotem. Na revitalizaci se finančně podílelo Ministerstvo obrany ČR.[3]
Zajatecký tábor[editovat | editovat zdroj]
Zajatecký tábor se začal stavět 2. listopadu 1914 severně od nádraží v Jablonném na tamních polích.[3]
Bylo zde ubytováno přibližně 4000 zajatců, převážně Rusů, do konce roku stoupl jejich počet na 4800. Roku 1915 sem přicházeli kromě Rusů také Francouzi, Srbové, Italové a Angličané, v červnu jejich počet stoupl na 12 tisíc mužů. Zajatci pracovali převážně v zemědělství nebo v lese.[3]
Po uzavření Brestlitevského míru 4. března 1918 byli zajatí vojáci vyměněni za rakouské vojáky v ruském zajetí, směli se volně pohybovat po městě a po 28. říjnu 1918 se postupně vraceli domů.[3]
Špitál pro rakouské vojáky byl v táboře zřízen koncem roku 1917. Po jeho rozšíření v červnu 1918 zde bylo ošetřeno přibližně 600 vojáků. 25. června 1918 sem dorazil jeden z posledních transportů raněných a nemocných z italského bojiště u Tridentu. Po vyprázdnění tábora zabral špitál postupně deset baráků, koncem roku 1918 byl zrušen.[3]
30. května 1919 bylo do tábora přesunuto 4700 vojáků a důstojníků z Ukrajinské brigády, která ustupovala na československé území před obklíčením Poláky v haličské oblasti. V Československu byli vojáci odzbrojeni a internováni v táborech v Josefově a v Jablonném a měli jako hosté volnost pohybu. Někteří z nich byli nemocní tyfem, ale rozšíření nemoci se podařilo zastavit - zemřelo jen pět mužů. Počet internovaných se postupně zvýšil na 6000 osob. V říjnu 1921 byli všichni přemístěni do pevnosti v Josefově, poté byl tábor zrušen, baráky rozebrány a dřevo prodáno.[3][4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vojenský hřbitov (Lada v Podještědí) -
Vojenský hřbitov (Lada v Podještědí) -
Vojenský hřbitov (Lada v Podještědí) -
Vojenský hřbitov (Lada v Podještědí)
_01.jpg)
_02.jpg)
_03.jpg)
_05.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 1221/5. Obec: Jablonné v Podještědí [561631]. Katastrální území: Markvartice v Podještědí [656232]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z WWW.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-25]. Identifikátor záznamu 9491864 : Vojenský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i Lužické hory. Zajímavá místa: Ukrajinský hřbitov na Ladech. Dostupné z WWW.
- ↑ Zaniklé obce a objekty: Zajatecký tábor Lada v Podještědí (Ruský hřbitov Lada). Vladimír Kraus 8.8.2012. Dostupné z WWW.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha : Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Liberec. S. 236 – 237.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojenský hřbitov na Wikimedia Commons - Spolek pro vojenská pietní místa: Lada v Podještědí. Dan Vrba ml., 05.07.2010.
