Vodopád na Černém potoce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vodopád Černého potoka
Vodopád na Černém potoce v Jizerských horách.jpg
Rozměry
Celková výška 7 m
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Vodopád Černého potoka
Blue pog.svg
Vodopád
Černého potoka
Ostatní
Vodní tok Černý potok
Povodí Smědá
Morfologický typ nepravý, jednostupňový, dvouramenný
Genetický typ přírodní, primárně subsekventní, tektonický, hrazený
Geologické podloží žula
Geomorfologická příslušnost Jizerská hornatina, Jizerské hory

Vodopád Černého potoka se nachází na severní straně Jizerských hor, kde je obklopen strmými svahy Frýdlantského cimbuří.[1] Od roku 1999 je oblast vyhlášena národní přírodní rezervací, dnes NPR Jizerskohorské bučiny. Vodopád nejvyšší části dosahuje výšky až 7 metrů.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Vodopád na Černém potoce

Pramen Černého potoka můžeme najít pod Černou horou ve výšce cca 980 m nad mořem, přesněji u rašeliniště Na Čihadle, kde má dva prameny. Na své nedlouhé trati cca 6 km překonává převýšení přibližně 600 m, přičemž první kilometr je relativně po rovině, na dalších kilometrech pak najdeme četné rokle s vodopády. [2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vodopád Černého potoka vznikl zaklíněním mohutného balvanu mezi jednotlivé skalní stěny. Výška vodopádu je 7 m a balvan uprostřed skalních stěn má rozměr přibližně 5 m. Balvan rozděluje vodopád do dvou ramen, které jsou doprovázeny řadou rozličných kaskád. Průměrný průtok zde nabývá objemu 170l/s. [3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rostlinné zastoupení je zde velmi pestré. Najdeme zde komplex smíšených lesů, převážně bukových a také nejcennější lesní porosty Jizerských hor. Zároveň slouží jako genová banka, důležitá pro obnovu jizerskohorských lesů, které byly v minulosti poškozeny imisemi a nevhodným lesním hospodařením.  Z dřevin se zde vyskytují především buk lesníjavor klen, jedle bělokorá, jilm horský, jasan ztepilý, dub zimní, lípa srdčitávelkolistájavor mléč.[4]

Mezi další důležité rostlinné zástupce patří mléčivec alpský, pryskyřník platanolistý, čípek objímavý nebo různé druhy kapradin.

Geologickým podložím je krkonošsko-jizerský masiv, který je zde zastoupen především porfyrickým středně zrnitým granodioritem. Na určitých místech se zde mohou vyskytovat vyrostlice živců. Vlivem zvětrávání a odnosem půdy v extrémních svazích zde vznikají rozmanité morfologické tvary. Svahy zde protínají hluboká zaříznutá údolí.

Fauna zde má také rozmanité zastoupení. Typickým zástupcem, který obývá bučiny je mlok skvrnitý. Za poslední roky zde opakovaně hnízdí sokol stěhovavý. Najdeme zde domov běžných lesních savců, například kuny skalní či jezevce lesního.[5]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla roku 1999 vyhlášena národní přírodní rezervací Frýdlantské cimbuří, dnes však už spadá do NPR Jizerskohorské bučiny.

Tato oblast je součástí Ptačí oblasti Jizerských hor a zároveň významnou lokalitou v soustavě Natura 2000. Je zde dlouhodobá vize ponechání přirozeného vývoje přírody bez zásahu člověka.[5]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Z městečka Hejnice, popř. obec Bílý Potok, kam se lze dopravit vlakem. Je třeba dostat se k rozcestí „U Liščí Boudy.“, kam vede z Bílého Potoka zelená turistická značka a je dlouhá cca 2 km. Žlutá je o cca km delší a vede z Hejnic. Následně nás zelená turistická značka vede po lehce stoupající trase až k rozcestí, kde zbývá zhruba 250 m k vodopádu. [6]

Můžeme zde narazit na velké množství křížků, pomníčků a obrázků rozmístěné po horách, na památku různých událostí. Například vraždy, sebevraždy, úmrtí dřevorubců, pytláků či myslivců. V celých Jizerských horách jich je o poznání více, než v jiných horách.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí. www.toulkypocechach.com [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  
  2. Vodopád Černého potoka. www.toulkypocechach.com [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  
  3. HRDONKA, Václav. Vodopády České republiky. www.vodopady.info [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  
  4. Vodopád Černého potoka. www.toulkypocechach.com [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  
  5. a b Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. www.cittadella.cz [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  
  6. S.R.O., Turistika.cz. Nádherný vodopád na Černém potoce, Frýdlantsko - Výlet. www.turistika.cz [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  
  7. A.S, MAFRA. Severní svahy Jizerských hor - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online].  [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nejkrásnější vodopády České republiky, průvodce, strana 68, Vodopád Černého potoka, ISBN 978-80-200-1779-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]