Vlčnov
| Vlčnov | |
|---|---|
 Budova obecního úřadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Uherský Brod |
| Obec s rozšířenou působností | Uherský Brod (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′36″ s. š., 17°34′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 943 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,30 km²[2] |
| Katastrální území | Vlčnov |
| Nadmořská výška | 226 m n. m. |
| PSČ | 687 61 |
| Počet domů | 1 181 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vlčnov 124 68761 Vlčnov obec@vlcnov.cz |
| Starosta | Petr Kašpařík |
| Oficiální web: www | |
  Vlčnov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592820 |
| Kód části obce | 183890 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vlčnov (německy Wiltschnau) se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, zhruba 5 km jihozápadně od Uherského Brodu. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264. Místní jméno Vlčnov je odvozeno přivlastňovací příponou -ov od osobního jména Vlčen, což je zdrobnělina ke staročeskému osobnímu jménu Vlk. Původní význam jména tedy je „ves patřící muži přezdívanému Vlčen“, s vlkem jako zvířetem nijak nesouvisí. [4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jakuba Staršího – v jádru gotická stavba ze 13. století s dochovanými přestavbami z 16., 18. a 20. století.
- Kaplička
- Vinné búdy
- Muzeum pálenic
- Rolnický dům a hospodářství ve stavení čp. 57 - etnografické muzeum, jež sídlí ve Vlčnově pod patronátem Muzea Jana Amose Komenského
- Na návrší severně od Vlčnova stával zámek Pepčín, postavený v letech 1903 až 1905 hrabětem Václavem Kounicem a stržený roku 1981.
- Na severním okraji Vlčnova leží přírodní rezervace Kovářův žleb a přírodní památka Myšince.
Tradice[editovat | editovat zdroj]
Tuto nemalou vesnici proslavila tradiční Jízda králů, jež se koná vždy poslední neděli v květnu na Letnice. Jízda králů byla která byla zařazena dne 27. 11. 2011 do seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. „Král“ ve vlčnovském kroji projíždí vesnicí se svou družinou. Má v ústech bílou růži, aby nemohl mluvit a neprozradil, že není žena. Je tak činěno podle některých zdrojů na památku dne, kdy se zachránil král Matyáš Korvín, převlečen do ženského kroje a ujížděl ve stejném průvodu vesnicí.
V roce 1935 zde natáčel Josef Rovenský film Maryša, původně zamýšlený jako první barevný film v Československu. V roce 1968 se zde natáčel film Žert podle románu Milana Kundery.
Do vsi zajížděl malíř Joža Uprka, který zde vytvořil obraz Jízda králů, a fotografii Jízdy králů jako jednu z prvních dokumentárních fotografií na Moravě zde pořídil Josef Klvaňa. Je to rodiště novináře Jana Janči, známého také tím, že nechal umístit pamětní plaketu Jana Ámose Komenského na kostel v Nivnici.
Každoročně se zde taky pořádá košt vlčnovských vdolečků.[5]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Přikryl (1857–1939), katolický kněz a historik
- Jan Janča (1866–1928), novinář a spisovatel
- Jan Plesl (1898–1953), starosta Vlčnova, politik, oběť komunismu
- Josef Moštěk (1913–1986), katolický kněz, vězeň komunismu
- Jakub Antonín Zemek (1914–1989), katolický kněz, převor, dominikán, vězeň komunismu
- Jan Zemek (1915–1994), československý voják, příslušník výsadku Silver B, vězeň komunismu
- Metoděj Zemek (1915–1996), kněz, historik, archivář
- Patrik Kužela (1915–1942), jáhen Řádu bratří kazatelů, oběť nacismu
- Zdeněk Kozelka (1917–1991), válečný letec, pilot 311. čs. bombardovací perutě RAF[6]
- Josef Beneš (1917–2005), pedagog a muzeolog
- Karel Beneš (1932–2021), malíř a grafik
- Antonín Koníček (* 1952), český trumpetista, kapelník a skladatel
- František Koníček (* 1953), politik
- Petr Kapinus (* 1963), zpěvák, textař a pedagog
- Josef Kadlčík (*1941), akademický sochař, pedagog
- Ladislav Kadlčík (†), hudební skladatel, pedadagog
- František Kadlčík (†), horolezec, cestovatel, dobrodruh
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
- Felix Hoblík (1888–1951), katolický kněz, duchovní správce vlčnovské farnosti v letech 1912 až 1914.
- Jiří Jilík (* 1945), pedagog, novinář a folklorista
- Eva Josefíková (* 1990), herečka
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Památkově chráněný dům čp. 119 a brána u kostela svatého Jakuba Staršího -
Brána hřbitova -
Ulice k Dolnímu Němčí -
Jízda králů -
Vlčnovské búdy -
Ženský kroj z Vlčnova
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II: M-Ž. Praha: Academia, 1980, str. 724
- ↑ TVS: Vlčnov - Košt vdolečků. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Kozelka; Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BŘEČKA, Jan, kolektiv. Vlčnov. Dějiny slovácké obce. Vlčnov: Obec Vlčnov, 2013. 1037 s. ISBN 978-80-260-6160-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlčnov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vlčnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vlčnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
