Vliv pandemie covidu-19 na zdravotníky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pandemie covidu-19 zasáhla zdravotníky fyzicky i psychicky.[1] Zdravotníci jsou vůči infekci zranitelnější než běžná populace kvůli častému kontaktu s nakaženými pacienty. Musí pracovat ve stresových podmínkách bez řádných ochranných prostředků a dělat obtížná rozhodnutí s etickým přesahem. Zdravotní a sociální systémy na celém světě se tuto situaci snaží zvládnout. Situace je obzvláště náročná v nestabilních a nízkopříjmových zemích, kde jsou zdravotní a sociální systémy. Péče o sexuální a reprodukční zdraví jsou zde odsunuty na vedlejší kolej, což vede k vyšší úmrtnosti a nemocnosti matek.[2][3]

Výzvy[editovat | editovat zdroj]

Infekce[editovat | editovat zdroj]

Světová zdravotnická organizace uvedla, že v některých zemích je koronavirem nakažen jeden z deseti zdravotníků.[1] V březnu 2020 v Itálii bylo z celkového počtu nakažených postiženo 9 % zdravotníků.[4] V květnu 2020 oznámila Mezinárodní rada sester, že během pandemie se nakazilo minimálně 90 000 zdravotníků a více než 260 sester zemřelo.[5] Jeden ze čtyř lékařů ve Spojeném království byl v březnu 2020 nemocný, v karanténě nebo se staral o člena rodiny s covidem-19.[6]

Vláda Spojeného království oznámila, že zdravotníci, kteří jsou již v důchodu, budou opět navráceni do systému, aby pomohli během krize covidu-19. To vedlo k obavám, že by mohli být vystaveni vyššímu riziku závažného onemocnění.[7]

Nedostatek OOP (osobních ochranných prostředků)[editovat | editovat zdroj]

Nouze ohledně osobních ochranných prostředků byla hlášena z několika zemí.[8][7] Nedostatečné školení personálu, chybějící osobní ochranné prostředky, nízké pochopení toho, jak je používat, a zmatené návody k jejich použití vedly k infekcím a úmrtím mezi zdravotníky v Číně.[9]

Mnoho nemocnic ve Spojených státech amerických hlásilo nedostatek osobních ochranných prostředků pro personál.[10] S rostoucím počtem případů covidu-19 se předpokládá, že Spojené státy budou potřebovat mnohem více chirurgických masek, než mají v současnosti.[10]

Jedna studie použila kvalitativní přístup výzkumu, když prostřednictvím rozhovorů se sestrami zaznamenávala jejich zpětnou vazbu na nedostatek personálu, dlouhé přesčasy a nespolupracující pacienty. Jedna z účastnic poskytla vypovídající odpověď: „Nejsem vůbec schopná spát, a když konečně usnu, je zase čas vstávat“.[11] Sestry jsou přetížené tím, že musí zastupovat nedostatek personálu, a to ve ztížených pracovních podmínkách. Další svědectví znělo: „Nošení osobních ochranných prostředků bylo nejproblematičtější. Žádné jídlo ani voda po dobu 12 hodin“.[11] Dostupnost osobních ochranných prostředků se v mnoha zemích lišila, ale všechny země čelily podobnému nedostatku, s nímž se potýkaly při každodenní práci ve vysoce infekčním prostředí.

Nedostatek osobních ochranných prostředků vystavil mnoho zdravotníků riziku nákazy covidem-19. Aby se zdravotníci s tímto nedostatkem vypořádali, sahali k nekonvenčním řešením a museli projevit velkou kreativitu. Používali plastové pytle jako pláště a výřezy z plastových láhví k ochraně očí.[12] Nouzí osobních ochranných prostředků trpí mnohem více nemocnice nacházející se v chudých regionech.[13] Nízkopříjmové státy také dostávají vakcíny pomaleji kvůli jejich nerovnoměrné distribuci. Neumějí je správně skladovat a vyrábět a proočkovat populaci tak rychle jako rozvinuté země. Dětský fond Organizace spojených národů uvedl, že organizace byla schopna získat pouze jednu desetinu z 240 milionů požadovaných masek určených pro rozvojové země.[13] Zatímco se osobní ochranné prostředky stávají méně účinnými opakovaným použitím, jejich dlouhodobé nošení vedlo mimo jiné k poškození kůže u 97 % zdravotníků.[14] K poškození kůže dochází nejčastěji na hřbetu nosu v důsledku nošení obličejových masek.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Úmrtí zdravotních sester a lékařů v důsledku covidu-19 byla hlášena z několika zemí.[4][15] V květnu 2020 zemřelo minimálně 260 zdravotních sester. V březnu 2020 bylo z Itálie hlášeno úmrtí nejméně 50 lékařů.[16] Počet mrtvých v Itálii nadále rostl. Do dubna 2020 umřelo odhadem asi 119 lékařů a 34 sester.[17] Dvě z nich spáchaly sebevraždu kvůli neúnosnému náporu v práci.[17]

Indická lékařská asociace 8. srpna 2020 oznámila, že v Indii zemřelo na covid-19 198 lékařů.[18] K únoru 2021 uvádí nárůst počtu úmrtí na 734;[19][20] indická vláda nicméně uvedla, že kvůli covidu-19 zemřelo pouze 162 lékařů.

Nedostatečný počet zaměstnanců[editovat | editovat zdroj]

V průběhu pandemie se zdálo, že se všechny země potýkají s nedostatkem zaměstnanců, což platí i pro oblast zdravotnictví. I před pandemií byl nedostatek personálu v lékařské sféře obvyklým jevem. Kvůli covidu se však důsledky tohoto podstavu projevily naplno. Lasater a jeho kolegové poukázali na základě své pozorovací výzkumné studie na extrémní pracovní zátěž sester a syndrom vyhoření, kterému čelí polovina ošetřujícího personálu.[21] Bylo také zjištěno, že „podstav zdravotních sester má nepříznivý vliv na sestry i pacienty“.[21] Bez náležitého počtu zaměstnanců, který by zvládl příliv pacientů s covidem, nemohou zdravotní sestry poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Jednoduše chybí kvalifikovaní lidé, kteří by se postarali o všechny nemocné.

Přijmout výzvu[editovat | editovat zdroj]

Covid-19 zasáhl každého a „odborná literatura a sociální média byly zaplaveny příběhy vyčerpaných, vystrašených, někdy diskriminovaných, vyhořelých, přepracovaných sester, které demoralizuje selhání vlády a zdravotnických systémů nebo frustruje lhostejnost veřejnosti vůči dodržování hygienických nařízení“.[22] Tyto problémy zasahují komunitu sester natolik, že ovlivňují jejich psychické i fyzické zdraví. Syndrom vyhoření u sester je velmi závažný, a pokud není kompenzován, promítá se negativně na péči o pacienty. Nejen, že se sestry musí vypořádat s přemírou stresu z přepracování, ale rovněž se stávají oběťmi viru. „ICN odhaduje, že celosvětově připadá asi 10 % případů nákazy covidem-19 na zdravotnické pracovníky.“[22] Sestry představují obranu veřejnosti proti pandemii, ale kvůli chybějícím zdrojům se samy nemohou zcela ochránit ani poskytnout pacientům tu nejlepší péči. Učit se z problémů a přizpůsobovat se jim je jediným řešením. Nejde o okamžitá a vždy na první pohled zjevná řešení, ale jak se říká, „kde je vůle, tam je cesta“. Jiná výzkumná studie ukázala, že vnímání stresu během pandemie bylo subjektivně menší díky podpoře celé země.[23] Podle závěrů této studie jsou sestry odolné a s podporou ostatních ochotné přijímat nové výzvy.

Psychologický dopad[editovat | editovat zdroj]

Vyčerpaný anesteziolog v Pesaru, Itálie, březen 2020

Studie ze Singapuru ukázala, že zdravotnický personál pečující o pacienty s covidem-19 hlásil úzkost, depresi a stres.[24] Stupňující se pracovní nasazení se dostává do konfliktu s povinnostmi zdravotníků k rodině a přátelům, což vyvolává psychický stres.[7] Zdravotníci uváděli, že představa možné izolace, karantény nebo onemocnění je naplňuje úzkostí.[25] Karanténu si na druhou stranu pozitivně spojují s minimalizací přímého kontaktu s pacienty a absencí v práci.[26]

Zdravotní sestry, lékaři a další zdravotnický personál, kteří pracoval v první linii v Číně, pociťovali příznaky úzkosti, deprese a potíží se spánkem.[27] Přesněji řečeno, asi 46,04 % dotázaných trpělo úzkostí, 44,37 % depresí a 28,75 % nespavostí.[27] Více než 70 % zdravotníků v čínském Wu-chanu uvedlo psychické potíže.[28]

Zdravotníci jsou vystaveni riziku traumatu nebo jiných stresem podmíněných poruch vyvolaných strachem z onemocnění a z budoucnosti.[29] Posttraumatický stres byl mezi zdravotníky běžný, sestry vykazovaly vyšší náchylnost ke vzniku úzkostných stavů než ostatní personál.[30]

Italská zdravotní sestra spáchala sebevraždu v důsledku tramatizující snahy zachránit životy lidí s covidem-19.[31]

Zdravotnický personál v Mexiku hlásil vysokou míru úzkosti z toho, že by coby potenciální asymptomatičtí přenašeči mohli nevědomky šířit nemoc na své pacienty a jejich rodiny.[32]

Přímým důsledkem práce na covidových odděleních byla vyšší úroveň deprese a syndromu vyhoření u personálu. V jednom experimentu vědci zaznamenali, že „více než 28 % dotázaných si stěžovalo na velké emocionální vyčerpání, vyjímaje ty, kteří pracovali na jiných odděleních.“[33] Kromě toho více než 50 % personálu uvedlo nízkou míru odosobnění, zatímco covidové sestry a lékaři uvedli vysokou míru v 36,73 % případů.[33] Odosobnění lze definovat jako pocit odpoutání se od sebe sama a od své identity. Bereme-li toto v úvahu, je snadné odvodit, že práce na covidových jednotkách se podepisuje na duševním zdraví personálu. Jiná studie vedená Dr. Woonem a jeho kolektivem zase prokázala depresivní stavy až u 21,8 % covidových pracovníků a extrémně těžkou depresi u 13,3 % sledovaného vzorku.[34]

U zdravotníků ve Spojených státech se negativní účinky psychologického stresu projevily řadou onemocnění s potenciálně závažnými zdravotními následky.[35] Mezi tyto stresem podmíněné nemoci patří kardiovaskulární onemocnění, gastrointestinální symptomy, muskuloskeletální poruchy a další.[36]

Je možné, že výsledky jsou statisticky významné z toho důvodu, že se sledovaní zdravotníci izolovali nebo byli v karanténě. Wu a kol. vysvětlili, že jejich výzkum je dovedl k závěru, že takto postižení jedinci vykazovali více příznaků deprese.[37] V rozporu s tím však vědci usuzují, že deprese nebo vyhoření nemusí být přímým následkem práce na covidových jednotkách, ale může pramenit ze situace, do které byly uvrženy rodiny zdravotníků i oni samotní. Uvádí se, že nesmírné pracovní nasazení vedlo k pocitům vyčerpání a frustrace z toho, že nic nestíhají.

Mnoho sester se kvůli stresu potýká s nedostatkem soucitu a syndromem vyhoření. Syndrom vyhoření je částečně způsoben podstavem sester a tím, že musí zvládat více pacientů, než na kolik stačí. Zvýšená pracovní zátěž si vynucuje delší směny na úkor nadšení z práce a citového vyčerpání.[38]

Násilí vůči zdravotnickým pracovníkům[editovat | editovat zdroj]

Zdravotníci jsou vystaveni násilným trestným činům, jako je napadení. Nemocnice a vlády přijaly přísnější opatření k zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců; mnoho zdravotníků však stále čelí značnému riziku fyzického zranění.[39]

Kvůli covidu-19 zažil zdravotnický personál přes 600 případů násilí v různých formách. V Pákistánu došlo k napadení lékařů rodinnými příslušníky zesnulého pacienta, který podlehl covidu-19. V Bangladéši donutili obyvatelé lékaře pozitivního na covidu-19 a celou jeho rodinu opustit svůj domov a oblast tím, že na jeho dům házeli cihly.[40]

Etická rozhodnutí[editovat | editovat zdroj]

The Conversation uvádí, že zdravotníci se budou muset vyrovnat s „morální újmou“ kvůli svým obtížným rozhodnutím, jako je přesun pacienta z ventilátoru nebo odmítnutí lůžka na JIP kvůli omezeným zdrojům.[7] Covid-19 je donutil k mnoha náročným etickým rozhodnutím, včetně riskování přenosu infekce na své rodiny (protože oni sami se vystavují velkému riziku při péči o pozitivní pacienty), rozhodování o tom, jak rozdělit omezené zdroje, jako jsou ventilátory, mezi více potřebných pacientů a kdy zůstat doma, pokud mají podezření, že jsou nakaženi.[41]

Dvě studie ukázaly, že sestry během pandemie čelí extrémnímu stresu. Zažívají jednu z nejvyšších úrovní pracovního stresu ve srovnání s jinými profesemi. Covid-19 změnil způsob sesterské péče o pacienta: mnoho pacientů potřebuje spíše virtuální než osobní kontakt. Několik studií rovněž dokládá, že isolace pro sestry znamená, že se nemohou vrátit domů ke svým blízkým, a proto jsou s nimi ve spojení alespoň virtuálně.[42] Ze strachu před nakažením vlastní rodiny zůstávaly po delší dobu mimo její okruh.[43] Mnoho sester uvedlo, že se ve svém pracovním prostředí necítí bezpečně, riskují své zdraví a nemají podporu ze strany svého zaměstnavatele.

Dopad na zaměstnance[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnický pracovník během pandemie v Černovicích na Ukrajině

Ženský personál[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 70 % zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálním sektoru v globálním měřítku jsou ženy. Zastávají disproporční roli v boji s nemocí, ať již jako zdravotnice v první linii, jako ženy v domácnosti, nebo ve vedoucím postavení. V některých zemích čelí nákazám covidu-19 dvakrát častěji než jejich mužské protějšky.[44][45][46] Ženy jsou skoro ve všech zemích stále hůře placeny než muži a ve zdravotnictví zastávají méně vedoucích pozic. Masky a další ochranné prostředky jsou navrženy a dimenzovány pro muže, a ženy se tak vystavují většímu riziku nákazy.[44][45][46][47]

Během pandemie covidu-19 jsou ženy ve zdravotnictví náchylnější k vyhoření než muži. Procento zdravotnic trpících úzkostí je dvakrát vyšší než u mužů[48] a pravděpodobnost vyhoření u žen o 55 % vyšší než u jejich mužských kolegů.

Všichni zaměstnanci[editovat | editovat zdroj]

Pandemie způsobila komunitě sester mnoho stresu. Celostátní průzkum napříč sektory vypovídá, že „71,4 % lékařů a 74,4 % sester zažilo středně až těžce vnímaný stres“.[49] Podle další covidové studie sestry sdílejí běžná témata jako práce přes čas, strach z infekce, omezené zásoby, nekonečný příval pacientů a sebeobětování.[50]

Průzkum napříč sektory dospěl k závěru, že vysoké procento těchto houževnatých sester trpí vysokou úrovní stresu nebo symptomy PTSD.[51] Průzkum rovněž uvádí osm hlavních témat „odvozených z odpovědí sester: (a) práce v izolovaném prostředí, (b) nedostatek osobních ochranných prostředků a nepohodlí při jejich častém používání, (c) problémy se spánkem, (d) intenzita pracovní zátěže, (e) kulturní a jazykové bariéry, (f) nedostatečná podpora ze strany rodiny, (g) strach z nakažení a (h) malé pracovní zkušenosti s covidem-19“[51] Mnoho z těchto obav je přímým následkem pandemie covidu-19 nebo je pandemie prohloubila. Nedostatek sester přispěl k rychlému vyhoření těch stávajících, což má dopad na jednotlivce a jejich pracovní vytížení. Sestry čelí zvýšenému stresu a náchylnosti k duševním chorobám v důsledku přepracování a počtu pacientů, které mají na starost.[52]

Doporučení[editovat | editovat zdroj]

Světová zdravotnická organizace[editovat | editovat zdroj]

Světová zdravotnická organizace vydala následující klíčová doporučení k zamezení šíření infekce covidu-19 mezi zdravotníky:[1]

  • Školení zdravotnického personálu na rozpoznání respiračních onemocnění
  • Zajištění přednostního přístupu k osobním ochranným pomůckám
  • Poskytování psychologické podpory zdravotníkům
  • Rutinní provádění dohledu v nemocnici
  • Připuštění toho, že každý zdravotnický systém má své slabiny

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí[editovat | editovat zdroj]

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vydala pokyny k omezení přenosu a snížení pracovního stresu zdravotníků v pandemii covidu-19:

Prevence nákazy[editovat | editovat zdroj]

  • Využijte telemedicínu, kdykoli to umožňuje situace [53][54]
  • Prověřte každého, kdo vstoupí do zdravotnického zařízení, zda nevykazuje příznaky covidu-19
  • Používejte vhodné pokrývky obličeje v závislosti na lékařském zásahu (např. N95 pro postupy vytvářející aerosol)
  • Vytvořte plán k určení a sledování podezřelých a potvrzených případů, abyste mohli okamžitě zavést karanténu
  • Přeorganizujte čekací prostory a instalujte zábrany k udržení fyzického odstupu
  • Dodržujte hygienu rukou a častou dezinfekci povrchů

Zvládání pracovního stresu[editovat | editovat zdroj]

Anesteziologický bratr v nemocnici San Salvatore v Pesaru v Itálii na konci směny 18. března 2020

Přehled z Cochranovy databáze z roku 2020 uvádí, že chybí přesvědčivé důkazy o tom, že by trénink odolnosti zvýšil úroveň individuální odolnosti zdravotníků.[55] Vzhledem k omezenému počtu klinických hodnocení (celkem 44 randomizovaných studií) autoři doporučují opatrnost při vyvozování definitivních závěrů a doporučují více studií s vylepšeným designem.[55]

Další doporučení:

  • Průběžně informujte kolegy a nadřízené ohledně pracovního stresu[56]
  • Pokuste se o pravidelný režim spánku a jídla
  • Jezte zdravě
  • Dbejte na psychickou hygienu[57]
  • Cvičte a udělejte si čas na koníčky mimo práci
  • Dělejte si přestávky ve sledování, čtení a poslechu zpráv
  • Cvičte techniky rozvoje vnímání, jako jsou dechová cvičení a meditace
  • V případě potřeby si promluvte s odborníkem na duševní zdraví
  • Technologie (online poradenství) může poskytnout podporu ohledně snížení rizika nespavosti, úzkosti a deprese/vyhoření.[34]

UNFPA[editovat | editovat zdroj]

UNFPA doporučuje, aby všechny ženy a dívky měly stálý přístup k službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví. V souladu s národními směrnicemi a standardy zahrnují některé služby pro ženy a dívky prenatální, perinatální a postnatální péči a screeningové testy.[2][3]

Karolinska institut[editovat | editovat zdroj]

Karolinska Institute doporučuje zdravotníkům, aby se o sebe starali, vyhýbali se neužitečným postupům, zůstávali v kontaktu s blízkými, neobviňovali se a řekli si v případě, že potřebují fyzickou nebo psychickou pomoc.[58]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Impact of the COVID-19 pandemic on healthcare workers na anglické Wikipedii.

  1. a b c How to protect health workers now: WHO Hay COVID-19 briefing [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Continuing essential Sexual, Reproductive, Maternal, Neonatal, Child and Adolescent Health services during COVID-19 pandemic. [s.l.]: World Health Organization, UNFPA, UNICEF, 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. a b Mitchell G. Nurses among confirmed deaths from Covid-19 around the world [online]. 20 March 2020 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 90,000 healthcare workers infected with COVID-19: ICN [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Covid-19: One in four doctors off sick or in isolation. ITV News. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  7. a b c d Taegtmeyer M, Wingfield T. Healthcare workers and coronavirus: behind the stiff upper lip we are highly vulnerable. The Conversation. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  8. Begging for Thermometers, Body Bags, and Gowns: U.S. Health Care Workers Are Dangerously Ill-Equipped to Fight COVID-19. Time. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  9. Wang J, Zhou M, Liu F. Reasons for healthcare workers becoming infected with novel coronavirus disease 2019 (COVID-19) in China. The Journal of Hospital Infection. May 2020, s. 100–101. DOI 10.1016/j.jhin.2020.03.002. PMID 32147406. (anglicky) 
  10. a b Ranney ML, Griffeth V, Jha AK. Critical Supply Shortages - The Need for Ventilators and Personal Protective Equipment during the Covid-19 Pandemic. The New England Journal of Medicine. April 2020, s. e41. DOI 10.1056/NEJMp2006141. PMID 32212516. S2CID 214643757. (anglicky) 
  11. a b Chahal S, Govil N, Gupta N, Nadda A, Srivastava P, Gupta S, Dang P. COVID Related Original Research: Stress, coping and attitudinal change towards medical profession during COVID-19 Pandemic among health care professionals in India: a cross sectional study. Indian Journal of Mental Health. 2020-07-30, s. 255. Dostupné online. ISSN 2394-6652. DOI 10.30877/IJMH.7.3.2020.255-262. S2CID 226377479. (anglicky) 
  12. Livingston E, Desai A, Berkwits M. Sourcing Personal Protective Equipment During the COVID-19 Pandemic. JAMA. May 2020, s. 1912–1914. DOI 10.1001/jama.2020.5317. PMID 32221579. S2CID 214694823. (anglicky) 
  13. a b McMahon DE, Peters GA, Ivers LC, Freeman EE. Global resource shortages during COVID-19: Bad news for low-income countries. PLOS Neglected Tropical Diseases. July 2020, s. e0008412. DOI 10.1371/journal.pntd.0008412. PMID 32628664. (anglicky) 
  14. Shaukat N, Ali DM, Razzak J. Physical and mental health impacts of COVID-19 on healthcare workers: a scoping review. International Journal of Emergency Medicine. July 2020, s. 40. DOI 10.1186/s12245-020-00299-5. PMID 32689925. (anglicky) 
  15. Lost on the Frontline Contributors. A striving school nurse, a devoted pharmacist: the US health workers who died from Covid-19. The Guardian. 12 May 2020. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  16. 50 doctors have now died in Italy as health system struggles amid coronavirus epidemic. The Independent. 28 March 2020. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  17. a b Lapolla P, Mingoli A, Lee R. Deaths from COVID-19 in healthcare workers in Italy-What can we learn?. Infection Control and Hospital Epidemiology. March 2021, s. 364–365. DOI 10.1017/ice.2020.241. PMID 32408922. (anglicky) 
  18. IMA says nearly 200 doctors in India have succumbed to COVID-19 so far; requests PM's attention. Economic Times. 8 August 2020. Dostupné online [cit. 9 August 2020]. (anglicky) 
  19. ANI. IMA refutes govts data, says 734 doctors died due to Covid-19, condemns Centres apathy [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. PTI. IMA publishes list of 382 doctors who died due to Covid-19, demands they be treated as martyrs [online]. 2020-09-16 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b Lasater KB, Aiken LH, Sloane DM, French R, Martin B, Reneau K, Alexander M, McHugh MD. Chronic hospital nurse understaffing meets COVID-19: an observational study. BMJ Quality & Safety. August 2021, s. 639–647. DOI 10.1136/bmjqs-2020-011512. PMID 32817399. (anglicky) 
  22. a b Turale S. COVID-19: Looking to the future of nursing: innovations & policy recommendations. International Nursing Review. June 2021, s. 139–140. DOI 10.1111/inr.12687. PMID 34053075. (anglicky) 
  23. Zhang M, Zhang P, Liu Y, Wang H, Hu K, Du M. Influence of perceived stress and workload on work engagement in front-line nurses during COVID-19 pandemic. Journal of Clinical Nursing. June 2021, s. 1584–1595. DOI 10.1111/jocn.15707. PMID 33590524. (anglicky) 
  24. Tan BY, Chew NW, Lee GK, Jing M, Goh Y, Yeo LL, Zhang K, Chin HK, Ahmad A, Khan FA, Shanmugam GN, Chan BP, Sunny S, Chandra B, Ong JJ, Paliwal PR, Wong LY, Sagayanathan R, Chen JT, Ng AY, Teoh HL, Ho CS, Ho RC, Sharma VK. Psychological Impact of the COVID-19 Pandemic on Health Care Workers in Singapore. Annals of Internal Medicine. August 2020, s. 317–320. DOI 10.7326/M20-1083. PMID 32251513. (anglicky) 
  25. Brooks SK, Webster RK, Smith LE, Woodland L, Wessely S, Greenberg N, Rubin GJ. The psychological impact of quarantine and how to reduce it: rapid review of the evidence. Lancet. March 2020, s. 912–920. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30460-8. PMID 32112714. (anglicky) 
  26. Marjanovic Z, Greenglass ER, Coffey S. The relevance of psychosocial variables and working conditions in predicting nurses' coping strategies during the SARS crisis: an online questionnaire survey. International Journal of Nursing Studies. August 2007, s. 991–8. DOI 10.1016/j.ijnurstu.2006.02.012. PMID 16618485. (anglicky) 
  27. a b Que J, Shi L, Deng J, Liu J, Zhang L, Wu S, Gong Y, Huang W, Yuan K, Yan W, Sun Y, Ran M, Bao Y, Lu L. Psychological impact of the COVID-19 pandemic on healthcare workers: a cross-sectional study in China. General Psychiatry. 2020-06-14, s. e100259. DOI 10.1136/gpsych-2020-100259. PMID 32596640. (anglicky) 
  28. Lai J, Ma S, Wang Y, Cai Z, Hu J, Wei N, Wu J, Du H, Chen T, Li R, Tan H, Kang L, Yao L, Huang M, Wang H, Wang G, Liu Z, Hu S. Factors Associated With Mental Health Outcomes Among Health Care Workers Exposed to Coronavirus Disease 2019. JAMA Network Open. March 2020, s. e203976. DOI 10.1001/jamanetworkopen.2020.3976. PMID 32202646. (anglicky) 
  29. Cabarkapa S, Nadjidai SE, Murgier J, Ng CH. The psychological impact of COVID-19 and other viral epidemics on frontline healthcare workers and ways to address it: A rapid systematic review. Brain, Behavior, & Immunity - Health. October 2020, s. 100144. DOI 10.1016/j.bbih.2020.100144. PMID 32959031. (anglicky) 
  30. Si MY, Su XY, Jiang Y, Wang WJ, Gu XF, Ma L, Li J, Zhang SK, Ren ZF, Ren R, Liu YL, Qiao YL. Psychological impact of COVID-19 on medical care workers in China. Infectious Diseases of Poverty. August 2020, s. 113. DOI 10.1186/s40249-020-00724-0. PMID 32787929. (anglicky) 
  31. Squires N. Italian nurse commits suicide as another 683 people die from coronavirus. The Telegraph. 25 March 2020. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  32. Delgado-Gallegos JL, Montemayor-Garza RJ, Padilla-Rivas GR, Franco-Villareal H, Islas JF. Prevalence of Stress in Healthcare Professionals during the COVID-19 Pandemic in Northeast Mexico: A Remote, Fast Survey Evaluation, Using an Adapted COVID-19 Stress Scales. International Journal of Environmental Research and Public Health. October 2020, s. 7624. DOI 10.3390/ijerph17207624. PMID 33086744. (anglicky) 
  33. a b Di Mattei VE, Perego G, Milano F, Mazzetti M, Taranto P, Di Pierro R, De Panfilis C, Madeddu F, Preti E. The "Healthcare Workers' Wellbeing (Benessere Operatori)" Project: A Picture of the Mental Health Conditions of Italian Healthcare Workers during the First Wave of the COVID-19 Pandemic. International Journal of Environmental Research and Public Health. May 2021, s. 5267. DOI 10.3390/ijerph18105267. PMID 34063421. (anglicky) 
  34. a b Woon LS, Sidi H, Nik Jaafar NR, Leong Bin Abdullah MF. Mental Health Status of University Healthcare Workers during the COVID-19 Pandemic: A Post-Movement Lockdown Assessment. International Journal of Environmental Research and Public Health. December 2020, s. 9155. DOI 10.3390/ijerph17249155. PMID 33302410. (anglicky) 
  35. Kim SC, Sloan C, Montejano A, Quiban C. Impacts of Coping Mechanisms on Nursing Students' Mental Health during COVID-19 Lockdown: A Cross-Sectional Survey. Nursing Reports. March 2021, s. 36–44. DOI 10.3390/nursrep11010004. (anglicky) 
  36. Melnyk BM, Tan A, Hsieh AP, Gawlik K, Arslanian-Engoren C, Braun LT, Dunbar S, Dunbar-Jacob J, Lewis LM, Millan A, Orsolini L, Robbins LB, Russell CL, Tucker S, Wilbur J. Critical Care Nurses' Physical and Mental Health, Worksite Wellness Support, and Medical Errors. American Journal of Critical Care. May 2021, s. 176–184. DOI 10.4037/ajcc2021301. PMID 34161980. S2CID 235584247. (anglicky) 
  37. Blake H, Bermingham F, Johnson G, Tabner A. Mitigating the Psychological Impact of COVID-19 on Healthcare Workers: A Digital Learning Package. International Journal of Environmental Research and Public Health. April 2020, s. E459–E460. DOI 10.1503/cmaj.200519. PMID 32357424. (anglicky) 
  38. Nwanya M, Rowberry D. The importance of understanding burnout: an oncology nurse perspective. British Journal of Nursing. May 2021, s. S8–S14. DOI 10.12968/bjon.2021.30.10.s8. PMID 34037439. S2CID 235202457. (anglicky) 
  39. Health workers become unexpected targets during covid-19. The Economist. Dostupné online [cit. 13 May 2020]. (anglicky) 
  40. Devi S. COVID-19 exacerbates violence against health workers. Lancet. September 2020, s. 658. DOI 10.1016/S0140-6736(20)31858-4. PMID 32891198. (anglicky) 
  41. Menon V, Padhy SK. Ethical dilemmas faced by health care workers during COVID-19 pandemic: Issues, implications and suggestions. Asian Journal of Psychiatry. June 2020, s. 102116. DOI 10.1016/j.ajp.2020.102116. PMID 32371227. (anglicky) 
  42. Maben J, Bridges J. Covid-19: Supporting nurses' psychological and mental health. Journal of Clinical Nursing. August 2020, s. 2742–2750. DOI 10.1111/jocn.15307. PMID 32320509. (anglicky) 
  43. Arcadi P, Simonetti V, Ambrosca R, Cicolini G, Simeone S, Pucciarelli G, Alvaro R, Vellone E, Durante A. Nursing during the COVID-19 outbreak: A phenomenological study. Journal of Nursing Management. July 2021, s. 1111–1119. DOI 10.1111/jonm.13249. PMID 33421209. (anglicky) 
  44. a b UN Secretary-General's policy brief: The impact of COVID-19 on women [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. a b UN Secretary-General's policy brief: The impact of COVID-19 on women [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. a b COVID-19: Emerging gender data and why it matters [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Rimmer MP, Al Wattar BH. Provision of obstetrics and gynaecology services during the COVID-19 pandemic: a survey of junior doctors in the UK National Health Service. BJOG. August 2020, s. 1123–1128. DOI 10.1111/1471-0528.16313. PMID 32460422. (anglicky) 
  48. Shaukat N, Ali DM, Razzak J. Physical and mental health impacts of COVID-19 on healthcare workers: a scoping review. International Journal of Emergency Medicine. July 2020, s. 40. DOI 10.1186/s12245-020-00299-5. PMID 32689925. (anglicky) 
  49. Kader N, Elhusein B, Chandrappa NS, Nashwan AJ, Chandra P, Khan AW, Alabdulla M. Perceived stress and post-traumatic stress disorder symptoms among intensive care unit staff caring for severely ill coronavirus disease 2019 patients during the pandemic: a national study. Annals of General Psychiatry. August 2021, s. 38. DOI 10.1186/s12991-021-00363-1. PMID 34419094. (anglicky) 
  50. Sadang JM. The Lived Experience of Filipino Nurses' Work in COVID-19 Quarantine Facilities: A Descriptive Phenomenological Study. Pacific Rim International Journal of Nursing Research. 2021, s. 154–164. (anglicky) 
  51. a b Leng M, Wei L, Shi X, Cao G, Wei Y, Xu H, Zhang X, Zhang W, Xing S, Wei H. Mental distress and influencing factors in nurses caring for patients with COVID-19. Nursing in Critical Care. March 2021, s. 94–101. DOI 10.1111/nicc.12528. PMID 33448567. S2CID 225407069. (anglicky) 
  52. Pines AM. Treating career burnout: a psychodynamic existential perspective. Journal of Clinical Psychology. May 2000, s. 633–42. DOI 10.1002/(sici)1097-4679(200005)56:5<633::aid-jclp5>3.0.co;2-#. PMID 10852150. (anglicky) 
  53. CDC. Interim Infection Prevention and Control Recommendations for Healthcare Personnel During the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Pandemic [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Chidiebere Okechukwu E, Tibaldi L, La Torre G. The impact of COVID-19 pandemic on mental health of Nurses. La Clinica Terapeutica. 2020, s. e399–e400. DOI 10.7417/CT.2020.2247. PMID 32901781. S2CID 221569645. (anglicky) 
  55. a b Kunzler AM, Helmreich I, Chmitorz A, König J, Binder H, Wessa M, Lieb K. Psychological interventions to foster resilience in healthcare professionals. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2020, s. CD012527. DOI 10.1002/14651858.CD012527.pub2. PMID 32627860. (anglicky) 
  56. CDC. Healthcare Personnel and First Responders: How to Cope with Stress and Build Resilience During the COVID-19 Pandemic [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Hertel, R. A. (2020). The Use of Psychological PPE in the Face of COVID-19. MEDSURG Nursing, 29(5), 293–296.
  58. Covid-19: Recommendations and resources for healthcare workers Karolinska Institutet [online]. Dostupné online. (anglicky)