Vliv klimatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Klima čili podnebí je podle Světové meteorologické organizace (WMO) syntéza počasí v období dostatečně dlouhém pro určení statistických vlastností systému a nezávislé na nějakém okamžitém stavu.[1] Slovo pochází z řeckého klima (2.pád klimatos), sklon, které znamenalo také podnební pásmo.

Vliv klimatu na člověka a společnost[editovat | editovat zdroj]

Rozsah maximálního zalednění na severní polokouli.

Podnební podmínky a jejich pozvolné změny měly na vývoj fauny a flory a jejím prostřednictví i na člověka zásadní vliv (možná i nejzásadnější). Pro příklad lze uvést střídání glaciálů a interglaciálů ve čtvrtohorách, též známé jako dlouhá doba ledová, kdy teplota poklesla až o 11 - 13 °C a velké části jižní i severní polokoule se pokryly ledovci. To mělo za následek masivní vymírání zvířat a migraci lidské populace do teplejších oblastí, hojnějších na potravu. Dalším příkladem je střídavé kolísání hladin jezer způsobené klimatickými výkyvy, které si vynutilo přesun sídlišť v bezprostřední blízkosti jezer a jejich následné zatopení. Nelze také opomenout sopečnou činnost, která způsobila například zánik Minojské civilizace (po výbuchu sopky Santorini roku 1640 př. n. l.) nebo zánik italského města Pompeje po výbuchu sopky Vesuv roku 79 n. l. Významné klimatické změny je ovšem třeba hledat a studovat v dlouhých časových obdobích.

Způsoby výzkumu klimatu[editovat | editovat zdroj]

Suché počasí odhalilo starověké vodní toky ukryté pod poli

Existuje několik způsobů pro získání klimatických dat z dávné minulosti. Jedním z nich jsou historické dokumenty, obsahující informace o klimatu a jeho změnách v minulosti. Dalším způsobem jsou vrty do ledovců, v nichž se zachovaly stopy klimatu v dobách, kdy jejich různé vrstvy vznikaly (např. obsah kyslíku nebo CO2 v atmosféře). Data lze získat také pozorováním a měřením letokruhů ve stromech, které se tvoří různě rychle podle podnebí (teploty, vlhkosti) jednotlivých roků. Pro získání dat se také používají mořské a jezerní usazeniny, v nichž se také uchovaly vzorky ovzduší v minulosti. Všem těmto datům se obecně říká proxy data.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Klima se mění i v současné době, pravděpodobně i díky lidské činnosti, a zvyšující se hladiny moří v důsledku oteplování planety a tání ledovců staví lidstvo před nové otázky. Archeologický výzkum ve spolupráci s jinými obory zabývajícími se klimatem (klimatologie, meteorologie atd. by mohl pomoci na ně odpovědět.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V. Cílek, Tsunami je stále s námi. Praha:Alfa 2006
  • John Houghton, Globální oteplování: úvod do studia změn klimatu a prostředí. Praha: Academia 1998
  • Kalvová - Moldan, Klima a jeho změna v důsledku emisí skleníkových plynů. Praha: Univerzita Karlova 1996
  • B. Moldan, Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Praha: Karolinum
  • B. Moldan, Podmaněná planeta. Praha: Karolinum 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]