Vlečka na brněnské výstaviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlečka na brněnské výstaviště
Předávací kolejiště vlečky
Předávací kolejiště vlečky
Číslo 5012 (vlečka)
Technické informace
Délka 2,8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Havlíčkova Brodu
Brno dolní nádraží
depo dolní nádraží
trať do Břeclavi
přejezd v prodloužení ulice Rosické
tříkolejné předávací kolejiště
trať Brno – Břeclav (Vídeňský viadukt)
vlečka vedena po ulici Poříčí podrobnosti
přejezd v ulici Křížkovského
kolejiště v areálu výstaviště (detail níže)
směr dolní nádraží
Pavilon B
schéma kolejiště v areálu výstaviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlečka v areálu výstaviště

Vlečka na brněnské výstaviště je železniční vlečka vedoucí z brněnského dolního nádraží po ulici Poříčí do areálu brněnského výstaviště. Svojí délkou se řadí mezi nejdelší vlečky v Brně a způsobem vedení přímo uprostřed silnice I. třídy patří mezi nejneobvyklejší vlečky v České republice.[1] Úrovňově kříží dvě tramvajové tratě a na jednu z nich, v ulici Křížové, je napojena spojkou.

Historie vlečky[editovat | editovat zdroj]

Původně se jednalo o jednu z mnoha tramvajových vleček, které v Brně vznikly koncem 19. století za provozu parních tramvají. Zbudována byla v roce 1889 jako vlečka do starobrněnského (Bauerova) cukrovaru v areálu dnešního výstaviště, která odbočovala z tramvajové tratě k Ústředními hřbitovu v místě dnešní křižovatky ulic Křížové a Poříčí. V roce 1890 byla zprovozněna krátká odbočná kolej do smaltovny bratří Gottliebové & Brauchbar (dnes křižovatka Poříčí × Rybářská, na břehu Svratky). Cukrovar roku 1906 vyhořel a již nebyl obnoven, vlečka tedy ztratila svůj smysl (zda byla snesena, není jisté). V provozu zůstal pouze úsek z Křížové do smaltovny, jenž byl o dva roky později elektrifikován. Při příležitosti konání Výstavy soudobé kultury na nově postaveném výstavišti došlo v roce 1927 k obnově části bývalé vlečky od smaltovny přibližně k dnešnímu hotelu Voroněž, kde dráha končila blatnou jámou, která byla určena pro odpad z čisticího vozu. V první polovině 30. let 20. století bylo v souvislosti se stavbou nového mostu přes Svratku upraveno napojení vlečky na tramvajovou trať. Vlečka do smaltovny zůstala v provozu až do roku 1956, kdy na ní byl jako na poslední vlečkové trati ve vnitřním městě zastaven provoz.[2]

Vlečku převzaly Brněnské veletrhy a výstavy a vzhledem k obnově a rozšiřování brněnského výstaviště byla kompletně přestavěna a prodloužena: na západní straně do veletržního areálu, na východní straně podél řeky až na dolní nádraží. Stavbu provedl v roce 1957 Dopravní podnik města Brna, napojení na tramvajovou trať v Křížové ulici zůstalo zachováno.[2] V areálu výstaviště byla vlečka rozvětvena.[1][3]

Průběh vlečky[editovat | editovat zdroj]

Původní vlečková trať do cukrovaru odbočovala z tramvajové tratě k Ústředními hřbitovu před mostem přes Svratku, v místě dnešní křižovatky ulic Křížové a Poříčí, vlevo pravotočivým obloukem, překřížila tramvajovou dráhu a pokračovala západním směrem podél řeky Svratky. U dnešní ulice Rybářské z ní odbočovala 37 m dlouhá kolej do smaltovny bratří Gottliebové & Brauchbar, která se v areálu podniku rozvětvila. Vlečka do cukrovaru vedla dále po břehu Svratky, u dnešního hotelu Voroněž se od vodního toku odklonila v trase ulice Poříčí, překonala Rybářskou ulici, Svratecký náhon a dnešní Křížkovského ulici a pokračovala nezastavěným územím dnešního výstaviště do cukrovaru, který se nacházel u Bauerova zámečku, kde se větvila. Celková délka činila 1,5 km. V roce 1928 byla délky vlečky do smaltovny 396 m, přičemž v km 0,274 z ní odbočovala trať k blatné jámě o délce 459 m. V první polovině 30. let 20. století byl upraven počátek vlečky: nově odbočila z tramvajové trati vpravo běžným obloukem; v prostoru dnešní zastávky Poříčí se nacházela mezi tramvajovými kolejemi spojka.[2]

Současná vlečka o délce 2,8 km začíná v bývalém depu kolejových vozidel v areálu dolního nádraží. Vede areálem depa až k bráně nedaleko přejezdu s prodloužením ulice Rosické. Za tímto přejezdem se nachází tříkolejné předávací kolejiště, dále vlečka prochází pod Vídeňským viaduktem trati do Břeclavi a následně se v křižovatce ulic Heršpické a Poříčí napojuje na ulici Poříčí, v jejímž středu následně pokračuje. Celý 1,5 km dlouhý úsek po ulici Poříčí, která tvoří část Velkého městského okruhu (silnice I/42), je veden jako přejezd a kolejový pás uprostřed ulice je na několika místech využit jako odbočovací pruh pro automobily. V ulici Poříčí kříží vlečka tramvajovou trať vedenou ulicí Nové sady a Renneskou třídou (u haly Rondo) a tramvajovou trať vedenou ulicemi Křížová a Vídeňská, kde zůstala zachována spojka od Mendlova náměstí směr výstaviště. Tato spojka je využívána k přetahu tramvají na výstaviště. U hotelu Voroněž odbočuje vlečka z ulice Poříčí, vede po samostatném tělese, kříží ulici Křížkovského a ihned poté prochází branou do areálu výstaviště, kde je rozdělena na tři koleje. Levá kolej vycházející z pavilonu B je se střední kolejí spojena dvěma spojkami, čímž je umožněno objetí soupravy stojící na levé nebo střední koleji. Všechny tři koleje jsou zakončeny zarážedly z ohýbaných kolejnic.[1]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Vlečka byla používána především pro dopravu kolejových vozidel na strojírenské veletrhy a popřípadě převoz objemnějších exponátů. Od 90. let 20. století její význam upadá a v roce 2011 byla navržena na zrušení. V současnosti je na vlečku vypravováno jen pár vlaků do roka např. na strojírenském veletrhu (objem vystavovaných vozidel byl snížen na minimum), při nostalgických jízdách,[4] či zvláštních vlacích na objednávku.[1]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s uvažovaným přesunem brněnského hlavního nádraží by podle záměru měla být vlečka zrušena. V odsunuté poloze Hlavního nádraží nebude možno vlečku zaústit do sítě SŽDC. Vlečka rovněž není zanesena v novém územním plánu.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Vlečka Brno dolní nádraží - výstaviště [online]. Druhé Brno, 2014-06-01 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  2. a b c NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 138–139. 
  3. SVOBODA, Václav. Milníky Veletrhů. [s.l.]: [s.n.] 200 s. S. 55. 
  4. Nostalgie v ulicích: Na brněnskou vlečku se vrátí parní lokomotiva, pojede na výstaviště [online]. Blesk.cz, 2017-06-17 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  5. JEŘÁBEK, Petr. Unikátní vlakovou trať Brno odepsalo [online]. Brněnský deník.cz, 2011-03-20 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]