Vlečka na brněnské výstaviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vlečka na brněnské výstaviště
Předávací kolejiště vlečky
Předávací kolejiště vlečky
Číslo 5012 (vlečka)
Délka 2,8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Trať do Havlíčkova Brodu
depo dolní nádraží, Brno dolní nádraží
Trať do Břeclavi
přejezd v prodloužení ulice Rosické
tříkolejné předávací kolejiště
Trať Havlíčkův Brod – Břeclav
vlečka vedena po ulici Poříčí podrobnosti
přejezd na ulici Křížkovského
kolejiště v areálu výstaviště
Schéma kolejiště v areálu výstaviště
Schéma je orientováno shodně s popisem v článku
Vlečka v areálu výstaviště

Vlečka na brněnské výstaviště je železniční vlečka vedoucí z brněnského Dolního nádraží po ulici Poříčí do areálu brněnského výstaviště. Svojí délkou se řadí mezi nejdelší vlečky v Brně a způsobem vedení přímo uprostřed pozemní komunikace patří mezi nejneobvyklejší vlečky v České republice.[1]

Historie vlečky[editovat | editovat zdroj]

Vlečka byla zbudována v roce 1889 jako vlečka do Bauerova cukrovaru. Vedla nezastavěným územím po břehu řeky Svratky. Počátkem 20. století byla zbudována spojka s tramvajovou sítí. V roce 1954, kdy byl cukrovar zbourán, převzalo vlečku brněnské výstaviště. V roce 1957 byla vlečka kompletně přestavěna a prodloužena do areálu výstaviště, kde byla rozvětvena.[1][2]

Průběh vlečky[editovat | editovat zdroj]

Vlečka začíná v bývalém depu kolejových vozidel Brno Dolní nádraží. Vede areálem depa až k bráně nedaleko přejezdu s prodloužením ulice Rosické. Za tímto přejezdem se nachází tříkolejné předávací kolejiště, dále vlečka prochází pod viaduktem trati číslo 250 do Břeclavi a následně se v křižovatce ulic Heršpické a Poříčí napojuje na ulici Poříčí, v jejímž středu následně pokračuje. Celý 1,5 km dlouhý úsek po ulici Poříčí, která tvoří část Velkého městského okruhu (silnice I/42), je veden jako přejezd a kolejový pás uprostřed ulice je na několika místech využit jako odbočovací pruh pro automobily. Na ulici Poříčí kříží vlečka tramvajovou trať vedenou ulicemi Nové sady a Renneská třída a tramvajovou trať vedenou ulicemi Křížová a Vídeňská, kde je vybudována spojka od Mendlova náměstí směr výstaviště. Tato spojka je využívána k přetahu tramvají na výstaviště. V minulosti však byla spojka umístěna směrem od Mendlova náměstí na Dolní nádraží, aby bylo zajištěno bezúvraťové propojení nádraží s pivovarem na Mendlově náměstí. U hotelu Voroněž odbočuje vlečka z ulice Poříčí, kříží ulici Křížkovského a ihned poté prochází branou do areálu výstaviště. V areálu je rozdělena na tři koleje. Levá kolej vycházející z pavilonu B je se střední kolejí spojena dvěma spojkami, čímž je umožněno objetí soupravy stojící na levé nebo střední koleji. Všechny tři koleje jsou zakončeny zarážedly z ohýbaných kolejnic.[1]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Vlečka byla používána především pro dopravu kolejových vozidel na strojírenské veletrhy a popřípadě převoz objemnějších exponátů. Od 90. let 20. století její význam upadá a v roce 2011 byla navržena na zrušení. V současnosti je na vlečku vypravováno jen pár vlaků do roka např. na strojírenském veletrhu (objem vystavovaných vozidel byl snížen na minimum), při nostalgických jízdách,[3] či zvláštních vlacích na objednávku.[1]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s uvažovaným přesunem brněnského hlavního nádraží by podle záměru měla být vlečka zrušena. V odsunuté poloze Hlavního nádraží nebude možno vlečku zaústit do sítě SŽDC. Vlečka rovněž není zanesena v novém územním plánu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Vlečka Brno dolní nádraží - výstaviště [online]. Druhé Brno, 2014-06-01 [cit. 2018-05-12]. Reference platí pro celé odstavce. Dostupné online. 
  2. SVOBODA, Václav. Milníky Veletrhů. [s.l.]: [s.n.] 200 s. S. 55. 
  3. Nostalgie v ulicích: Na brněnskou vlečku se vrátí parní lokomotiva, pojede na výstaviště [online]. Blesk.cz, 2017-06-17 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  4. JEŘÁBEK, Petr. Unikátní vlakovou trať Brno odepsalo [online]. Brněnský deník.cz, 2011-03-20 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]