Vlasovec mízní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVlasovec mízní
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen hlístice (Nematoda)
Třída Secernentea
Řád spirury (Spirurida)
Nadčeleď Filarioidea
Rod Wuchereria
Binomické jméno
Wuchereria bancrofti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) je parazitická hlístice patřící mezi filárie z čeledi Onchocercidae. Je to cizopasník člověka a některých dalších primátů.

Přenašečem vlasovce jsou krevsající komáři z rodů Aedes, Culex, Anopheles či Mansonia. Při sání se do krve definitivního hostitele (např. člověka) dostanou mikrofilárie. Dospělec se vyvine a usadí v mízních uzlinách. Ucpává je, načež dochází ke zbytňování okolní tkáně uzliny - nemoc elefantiáza. Dochází tím k obrovskému zvětšení některých částí těla, u mužů například šourku do velikosti pytle brambor, u žen velikých prsů, obecně končetin (tzv. sloní noha, nesprávně elefantiáza). V dospělosti velmi tencí, ale až desítky centimetrů dlouzí červi žijí v lymfatických cévách, které mohou ucpat a způsobit vedle zánětů tak typické otoky, elefantiázy. Pro nemoc je charakteristická dlouhá doba do propuknutí poměrně pestré klinické manifestace choroby i její protrahovaný průběh. Procento bezpříznakových nosičů trvale žijících v oblastech výskytu je ale vysoké. V subtropech a tropech rodí oplodněná samička (80–100 mm x 240–300 µm) této filárie v lymfatickém systému člověka právě takové larvy, mikrofilárie (230–290 x 6–8 µm). Ty bez nasátí komárem/mezihostitelem přibližně po deseti týdnech hynou. V těle přenašeče cirkulují z žaludku do hrudních svalů, dále do spodního pysku a právě odtud pak při dalším sání aktivně pronikají na kůži hostitele a skrze ni do cévního řečiště. Rostou a dospívají v lymfatických cestách.

Záhadou zůstává maximální výskyt mikrofilárií v krvi v nočních hodinách („Microfilaria nocturna“), což ale odpovídá maximu aktivity komárů. Den tráví mikrofilárie v plicních kapilárách a vyšetření krve tedy může být falešně negativní (cirkadiální rytmus se udrží i po změně časového pásma). Léčí se ivermectinem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]