Vladislav II. Vyhnanec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox panovník Vladislav II. zvaný Vyhnanec (polsky Władysław II Wygnaniec; 1105 - 1159, Altenburg) byl první polský senior vládnoucí v letech 11381146. Pocházel z rodu Piastovců a je pokládán za zakladatele jeho větve, tzv. slezských Piastovců. Byl synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho první ženy Zbyslavy Kyjevské.

Ze strany manželky byl nevlastním švagrem římského krále Konráda III. a švagrem českého knížete Vladislava II.[P 1]

Život

Krátce před svou smrtí roku 1138 rozdělil Boleslav III. Polsko na údělná knížectví, která předal svým synům. Vladislav, jakožto nejstarší syn, získal území Malopolska s Krakovem, Slezsko, Lubušsko a část Velkopolska a titul polského seniora, tedy jakéhosi hlavního polského knížete, který řídil polskou zahraniční politiku, prováděl investituru biskupů, jmenoval kastelány apod.[1]

Již roku 1142 se dostal do bojů se svými bratry, kteří byli nespokojeni s dělbou moci. Zprvu měl podporu duchovenstva a části polské šlechty, tu však ztratil uvězněním a oslepením významného velmože Petra Wlasta.[2] Následně na něj hnězdenský arcibiskup Jakub uvalil klatbu a velká část šlechty přešla na stranu nespokojenců.[2]

Na jaře roku 1146 byl Vladislav donucen opustit Polsko. Nejprve odešel s rodinou na dvůr svého švagra do Prahy, ale ten ho takřka vzápětí poslal za jejich společným nevlastním švagrem Konrádem III. Vladislav Konrádovi III. složil lenní hold.[2] Konrád na oplátku ještě téhož roku vytáhl s vojskem do Slezska. Tato vojenská výprava však skončila neúspěchem a Vladislav se usídlil v saském Altenburgu.[2] Poté se pravděpodobně zúčastnil druhé křížové výpravě Konrádově po boku.[3] Svých nároků v Polsku se nikdy nevzdal, v jeho prospěch se pokusil intervenovat v roce 1157 i Fridrich I. Barbarossa, opět neúspěšně.[P 2][4] Vladislav tak zemřel roku 1159 ve vyhnanství na hradě Altenburg.

O čtyři roky později (1163) ale už Barbarossa zájmy jeho synů prosadil a ti se tak mohli vrátit do Slezska, které obdrželi jako úděl. Od té doby počalo vydělování Slezska z polského státu a jeho dělení na menší knížectví.

Poznámky

  1. Je zajímavé, že jak český, tak polský Vladislav se vyznačovali velmi těsným vztahem k Říši a přátelským poměrem k jejímu vládci – jejich manželství v tom zřejmě hrála určitou roli.
  2. Boleslav IV. Kadeřavý, tehdejší senior, se po jednáních s Fridrichem Barbarossou pouze zavázal, že navštíví příští sněm v Magdeburku, kde se mělo rozhodnout o Vladislavových nárocích. Boleslav se však na sněm nedostavil a následná smrt zhatila Vladislavovy další plány.

Reference

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 28. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  2. a b c d Dějiny Slezska v datech, s. 33
  3. Dějiny Slezska v datech, s. 38
  4. Dějiny Slezska v datech, s. 34


Nevložen titul!
11381146