Vladimir Vasiljevič Markovnikov
| Vladimir Vasiljevič Markovnikov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. prosince 1838 Knyaginino |
| Úmrtí | 29. lednajul. / 11. února 1904greg. (ve věku 65 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
| Alma mater | Imperátorská kazaňská univerzita |
| Povolání | chemik |
| Zaměstnavatelé | Imperátorská kazaňská univerzita Oděská univerzita Imperátorská moskevská univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Vasiljevič Markovnikov (rusky Владимир Васильевич Марковников; 10. prosincejul./ 22. prosince 1838greg. – 29. lednajul./ 11. února 1904greg.),[1] byl ruský chemik.
Raný život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Markovnikov studoval ekonomii na univerzitě v Kazani, během svého studia se ale také věnoval chemii.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po konfliktu se svou mateřskou univerzitou, byl jmenován profesorem na Oděské univerzitě v roce 1871 a o dva roky později, na Lomonosovově univerzitě, kde zůstal po zbytek své kariéry.
Práce[editovat | editovat zdroj]
Markovnikov je nejvíce známý jako autor Markovnikovova pravidla, kterým v roce 1869 popsal reakce H-X alkenů. Podle tohoto pravidla se při přidání protické kyseliny HX k alkenu naváže vodík kyseliny na atom uhlíku s méně alkynovými substituenty, zatímco halogenová skupiny na uhlík s více substituenty. Tedy chlorovodík (HCl) se přidá k propenu, CH3-CH=CH2 za vzniku 2-chloropropanu CH3CHClCH3 nikoli izomerní 1-chloropropanu CH3CH2CH2Cl.[2] Pravidlo je užitečné pro predikci molekulární struktury produktů adiční reakce.
Hughes diskutoval o důvodech Markovnikovova nedostatečného uznání během života.[3] Přestože publikoval většinou v ruštině, které většině západoevropských chemiků rozuměla, jeho článek z roku 1870, ve kterém poprvé publikoval Markovnikovovo pravidlo, byl napsán v němčině. Nicméně pravidlo bylo zahrnuto do čtyřstránkového dodatku k dvaceti šesti stránkovému článku o izomerních máselných kyselinách a v té době bylo podloženo jen velmi mírnými experimentální důkazy. Hughes dospěl k závěru, že pravidlo bylo vnuknutí, nepodpořené tehdejšími důkazy, ale později se ve většině případů ukázalo jako správné.
Markovnikov také přispěl k organické chemii tím, že našel uhlíkové kruhové řetězce s více než šesti atomy uhlíku, řetězec se čtyřmi atomy uhlíku v roce 1879, a řetězec se sedmi atomy v roce 1889.
Markovnikov rovněž prokázal, že kyselina máselná a kyselina izomáselná mají stejný chemický vzorec (C4H8O2), ale různé struktury, a jedná se tedy o izomery.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Markovnikov na anglické Wikipedii.
- ↑ Левченков, С. И. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-06-09]. Heslo ́МАРКО́ВНИКОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-06. (rusky)
- ↑ Markownikoff, W. (1870).
- ↑ Hughes, Peter (2006).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Vasiljevič Markovnikov na Wikimedia Commons - Institute of Chemistry, Skopje, Macedonia - Vladimir Vasilevich Markovnikov Archivováno 2. 8. 2003 na Wayback Machine.
