Vladimír Stibor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Stibor
Narození25. února 1959 (65 let)
Benešov
ZeměČesko
Povoláníbásník, spisovatel, editor, novinář, fotograf, knihkupec, publicista a prozaik
Webvladimir.stibor.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Stibor (* 25. února 1959) je český básník, spisovatel, knižní editor, novinář a fotograf a cestovatel.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

S přítelem z Texasu…
S českým básníkem Lubomírem Brožkem

Narodil se 25. února 1959BenešověPrahy. Léta 1977 se vyučil knihkupcem v Luhačovicích, poté vystudoval dálkově gymnázium v Praze v roce 1984. Vydal dvacet čtyři sbírek poezie; poslední z nich, Nepijte z rozlitého, vyšla v roce 2023.[2] Podílel se na vzniku šestnácti celostátních básnických almanachů jako editor i autorsky. O rodném kraji Sedlčanska a Petrovicka vydal několik sborníků; je též autorem čtyř knížek drobných próz. Od roku 2002 je členem Obce spisovatelů. Má dvě dcery a syna. Alena Stiborová je ilustrátorkou většiny jeho knih.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 Zpráva o zranitelnosti lidí – autorův básnický debut
  • 2000 Trhání hořců
  • 2002 Zpráva o křehkosti slov – přírodní a intimní lyrika
  • 2003 O dlani jménem Nemesis
  • 2004 Krajina, v níž se nevyznám
  • 2004 Odhad délky pochodu
  • 2005 Návrat měsíčních vzducholodí
  • 2006 Atrium z růžového pískovce
  • 2006 Básně 2000-2006 (výběr z poezie)
  • 2007 Proniklec
  • 2008 Conquistadoři noci a jejich psi
  • 2009 Jablko smírčího soudce
  • 2009 Slunečník boha milování
  • 2012 Divizny z kalvárie aneb Cesta k tvému ohništi
  • 2013 Jeřabinové hory
  • 2016 Lehké škrábnutí
  • 2016 Vrhači stínů
  • 2019 Dům u tekoucích vod
  • 2019 Strážci příběhů[3] (spolu s Magdalenou Pokornou)
  • 2020 Anděl strážný v karanténě (spolu s Magdalenou Pokornou)
  • 2020 Polibky nepřátel (spolu s Františkou Vrbenskou)
  • 2022 Šedesát tři podzimů
  • 2023 Kameny cest (spolu s Ester Nowak)
  • 2023 Nepijte z rozlitého

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • 2003 Řeka poutníků – povídky
  • 2007 Modrý strom – povídky a fejetony
  • 2010 Kniha aforismů a fejetonů, aneb, Nezbedárium
  • Vydány čtyři sborníky o rodném kraji Sedlčanska a Petrovicka
  • 2021 A nešlap do louží – povídky
  • 2021 Malá kniha o odpuštění – Vladimír Stibor a kolektiv

Bibliofilie[editovat | editovat zdroj]

  • 2013 Salome
  • 2013 Přítoky řek Jana Křtitele
  • 2014 Ticho ticha

Almanachy české poezie[editovat | editovat zdroj]

Jako editor i spolutvůrce.

  • 2003 Slova nejsou tam, kde je vidíme
  • 2004 Před hradbami noci
  • 2005 Země, v níž se rozednívá
  • 2006 Básníci z podkroví
  • 2013 Schodiště příběhů
  • 2013 Ptáci z podzemí
  • 2014 Pastýři noci
  • 2015 Rybáři odlivu; kniha obdržela Cenu Petra Jilemnického[4]
  • 2016 Řezbáři stínů
  • 2017 Řeka úsvitu
  • 2018 Noc plná žen
  • 2019 Delty domovů
  • 2020 Cesta k hoře úsvitu
  • 2021 Ohlední se, nezkameníš
  • 2022 Chléb pouště
  • 2023 Poslední místo u ohně

Fotografické publikace[editovat | editovat zdroj]

  • 2021 Můj malý svět
  • 2022 Cesty domova

Fotografické knižní ilustrace[editovat | editovat zdroj]

  • 2020 Anděl strážný v karanténě
  • 2021 A nešlap do louží
  • 2021 Malá kniha o odpuštění

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vladimír Stibor v Databázi knih na webu Databazeknih.cz
  2. UHER, František. Tradiční řešení. Literatura Umění Kultura [online]. Obrys-Kmen, 2022-10-07 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. ISSN 1210-1494. 
  3. KLÍMOVÁ, Alena. Nezvyklá dualita. Literatura Umění Kultura. Praha: Futura, 15. duben 2020, roč. 7 (Kmen 34. ročník), čís. 15 [příloha Haló novin], s. 12. Dostupné online [cit. 2023-10-17]. ISSN 1210-1494
  4. CHOUROVÁ PLACHÁ, J. Předávání prestižních cen Petra Jilemnického. Památník Lidice, 27. říjen 2016 [cit. 2023-10-17]. Cena letohradského rodáka Petra Jilemnického. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]