Vladimir Galaktionovič Korolenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Galaktionovič Korolenko
Narození 15. července 1853
Žytomyr
Úmrtí 25. prosince 1921 (ve věku 68 let)
Poltava
Povolání spisovatel, autor autobiografie, literární kritik a novinář
Manžel(ka) Jevdokija Semjonovna Ivanovská
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vladimir Galaktionovič Korolenko

Vladimir Galaktionovič Korolenko (rusky Владимир Галактионович Короленко, 27. července greg. / 15. července jul. 1853 Žitomir25. prosince 1921 Poltava) byl ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině soudce v ukrajinském Žitomiru. Střední školy navštěvoval v Žitomiru a v Rovně. Od roku 1871 studoval techniku v Petrohradu (Санкт-Петербургский государственный технологический институт) a od roku 1874 zemědělství v Moskvě. Byl vyloučen ze studia za účast ve studentském narodnickém hnutí a později poslán do vyhnanství na Sibiř do Vjatské gubernie (dnes Kirovská oblast). V roce 1881 odmítl slib oddanosti novému caru Alexandru III. a byl deportován do Jakutska. Po návratu z vyhnanství žil v Nižním Novgorodě. V letech 18961900 žil v Petrohradu a od roku 1900 až do své smrti v ukrajinské Poltavě. V roce 1893 navštívil světovou výstavu v Chicagu. V roce 1895 se stal redaktorem časopisu Russkoje Bogatstvo (Ruské bohatství).

Byl členem Ruské akademie věd. Na své členství ale roku 1902 rezignoval (stejně jako Anton Pavlovič Čechov), na protest proti anulování volby Maxima Gorkého čestným členem akademie (na příkaz cara Mikuláše II.). Revoluci v roce 1917 přijal rezervovaně, během občanské války psal proti rudému i proti bílému teroru. Rovněž apeloval proti antisemitismu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Korolenko debutoval povídkou Epizody iz žizni iskatělja (Epizody ze života hledajícího) v roce 1879. Napsal řadu povídek ze života sibiřských a později ukrajinských vyděděnců a tuláků. Po návštěvě v Chicagu napsal novelu Bez jazyka o osudech ukrajinského rolníka, který emigroval do USA.

Spisy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Epizody iz žizni iskatělja (Epizody ze života hledajícího), 1879, povídka
  • Son Makara (Sen ubohého Makara), 1885, povídka
  • Sokoliněc 1885
  • Ubivec (Zabiják) 1885
  • Slepoj muzykant (Slepý muzikant) 1886
  • Bez jazyka 1895, novela
  • Marusjina zajimka (Marusjino hospodářství) 1899, povídka
  • Moroz (Mráz) 1901, povídka
  • Dom No l3 (Dům č. 13) 1903, črta
  • Istorija mojego sovremennika (Historie mého vrstevníka) 1906-1921, paměti
  • Paděnije carskoj vlasti - Reč prostym ljudjam o sobytijach v Rossiji (Pád carské vlády, Výklad prostým lidem o událostech na Rusi), 1917, úvaha

česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMANN, Bohumil. heslo Vladimír Galaktionovič Korolenko. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz. Praha : Odeon, 1978. Svazek I (A-K), s. 593.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]