Vladimír Drápal (galerista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Drápal
Drapal1.jpg

Zastupitel města Louny
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 24. listopadu 1994
Stranická příslušnost
Členství nestraník
Nestraník
do Senátu za Koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, KAN (2020)

Narození 27. března 1964 (56 let)
Louny
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Jolana Drápalová
Věra Drápalová
Rodiče Vladimír Drápal
Marta Drápalová
Děti syn Ondřej
Profese kurátor, novinář, politik a vydavatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Drápal (* 27. března 1964 Louny), zvaný Lábus, je kurátor, občanský aktivista, regionální politik, vydavatel a publicista. Před rokem 1989 byl aktivní v disentu, poté se angažoval na nejrůznějších úrovních v kultuře. Založil rockové kluby Mandarin (1992–1997) a Opera (1999–2002), v letech 2003–2018 byl ředitelem Vrchlického divadla v Lounech. Od roku 2019 pracuje jako kurátor a produkční Galerie města Loun a zabývá se pořádáním kulturních akcí. V roce 2001 založil vydavatelství nezávislé kultury Guerilla Records, které vydává zejména alternativní rock a undergroundovou hudbu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Otevření Galerie města Loun 10. 12. 2010. Zleva malíř Zdeněk Sýkora, vdova po malíři Kamilu Linhartovi Věra Linhartová, dcera Vladislava Mirvalda Věra Mirvaldová, Vladimír Drápal, Jan Sekera

V roce 1983 maturoval na Střední zemědělské technické škole v Žatci, poté pracoval jako agronom v Agrochemickém podniku Louny (1983–1990). V roce 1990 nastoupil jako dramaturg do Městského kulturního zařízení Luna. Od roku 1991, už jako osoba samostatně výdělečně činná, provozoval knihkupectví se soukromou galerii a rockový klub Mandarin. V letech 1995–1998 pracoval jako ředitel Kina Svět, pak vedl rockový klub Opera a prodejnu s vegetariánskou stravou. Roku 2002 vyhrál výběrové řízení na funkci obnoveného Vrchlického divadla, které řídil až do roku 2018.[1] V roce 2010 inicioval založení Galerie města Loun, orientované především, ale nejenom na tvorbu moderních umělců spjatých nějakým způsobem s Louny.[2] Pod jeho vedením se zrekonstruoval Kulturní dům Zastávka.[3] Obě tyto instituce se posléze zařadily pod příspěvkovou organizaci Vrchlického divadlo. K 31. prosinci 2018 na vlastní žádost z vedení těchto organizací odešel.

Během jeho působení navštívilo ve Vrchlického divadle 2594 akcí 447 670 diváků.[4] Roku 2010 obhájil na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze bakalářskou práci na téma Subkultury: prostředí undergroundu jako prostoru svobody a svobodného umění; o dva roky později absolvoval magisterské studium na téže škole diplomovou prací Vrchlického divadlo v Lounech jako kulturní instituce menšího města. Od roku 2019 pracuje jako kurátor a produkční Galerie města Loun a zabývá se pořádáním kulturních akcí (koncerty, výtvarné výstavy). V roce 2001 založil vydavatelství nezávislé kultury Guerilla Records, které vydává zejména alternativní rock a undergroundovou hudbu. Vyšlo zde dosud více než 160 titulů na CD a DVD.[5]

Působení v undergroundu a komunální politice[editovat | editovat zdroj]

S Václavem Havlem v roce 2009

Narodil se v politicky konformní rodině. Jeho stejnojmenný otec (1939–1987) byl v letech 1976–1987 předseda Městského národního výboru v Lounech,[6] matka Marta rozená Macková učila na základní škole český jazyk a dějepis. Její otec Bohuslav Macek působil v letech 1953–1963 rovněž jako předseda Městského národního výboru v Lounech. Drápalovo světonázorové přesvědčení však bylo zcela jiné. V 80. letech udržoval blízké kontakty s lidmi z okruhu Charty 77. Podílel se na organizování tajných koncertů, distribuci samizdatových tiskovin a nahrávek, podpoře nespravedlivě vězněných, publikoval v undergroundových magazínech, jako např. Vokno či INFOCH.[7] V té době vznikla jeho přezdívka Lábus.

S Ivanem Martinem Jirousem v roce 2011

Státní bezpečnost na něj v červnu 1987 založila svazek v kategorii prověřovaná osoba, který ještě téhož roku převedla do kategorie nepřátelská osoba II. stupně.[8] Dne 6. září 2017 obdržel od Ministerstva obrany České republiky Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu.[9]

Drápal se v neděli 26. listopadu 1989 účastnil v Lounech zakládající schůzky aktivistů, z níž posléze vzniklo místní Občanské fórum. Zprvu působil v jeho kulturní komisi, posléze přešel do tiskové, která vydávala Zpravodaj OF. V listopadu 1990 kandidoval za Lounskou občanskou koalici v obecních volbách. Byl zvolen a v období 1990–1994 byl členem zastupitelstva města Loun. V letech 1991–1992 zasedal v redakční radě lounského kulturně-politického měsíčníku Aréna – Bez bázně a svobodní, kterému poskytl rozhovor i Václav Havel.[10] Drápal zůstal i nadále občanským aktivistou, organizuje demonstrace proti establishmentu a účastní se protestního hnutí Milion chvilek pro demokracii. Od roku 2018 je členem kulturní komise, poradního orgánu rady města Loun.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako nestraník za ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Klub angažovaných nestraníků v obvodu č. 6 – Louny.[11]Budu-li zvolen senátorem, budu se tam chovat tak, jak mluvím a mluvit tak, jak se chovám. Trvám na jednotě slov i činů. Nechci být neviditelný, nechci mít senátorství jako další funkci. Chci pomáhat našemu regionu a budu bránit všem, kteří se snaží naši budoucnost vyměnit za pár korun. Ocitl jsem se v disentu, protože jsem se nikdy nebál říkat věci tak, jak jsou. Moje postoje zůstaly neměnné po celý život bez ohledu na režim, v jakém jsem žil. Vždy jsem chtěl spravedlnost a svobodu pro všechny. Slibuji, že se v Senátu nezměním,“ uzavřel Drápal.[12] V prvním kole získal 20,63 % hlasů a postoupil tak ze 2. místa do druhého kola, v němž prohrál s kandidátem hnutí STAN Ivem Trešlem poměrem hlasů 41,60 % : 58,39 % a senátorem se tak nestal.[13]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho první manželkou byla Jolana rozená Volkmannová, s níž má syna Ondřeje. Druhou manželkou je Věra Drápalová (* 1970), sociální pracovnice a fotografka.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Stojící zleva: Milan Knížák, Milan Padevět, Vladimír Drápal, Pavel Zajíček. Sedící Ivan Martin Jirous, Tomáš Schilla, 2011

Drápal publikuje v celostátním i regionálním tisku: v Lounském Pressu, Svobodném hlasu, Lounském a žateckém deníku, Xantypě, Salonu Práva, Kulturním magazínu UNI, Voknovinách, Babylonu, Mašurkovském podzemném, Ateliéru, Rock & Popu, Revolver Revue, Uších a Větru, Divadelních novinách.

Některé z jeho rozhovorů s významnými osobnostmi kulturního života vyšly např. v publikacích:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DRÁPAL, Vladimír (ed). 15 let Vrchlického divadla v Lounech 2003-2018. Louny: Vrchlického divadlo, 2018. 158 s. ISBN 978-80-87019-21-4. S. 23. (Dále jen 15 let divadla).
  2. DRÁPAL, Vladimír; KAPPEL, Pavel. GAML – 20 výstav. Louny: Galerie města Loun, 2017. 113 s. ISBN 978-80-87971-12-3. 
  3. HONS, Vladimír (ed). Louny 1989–2019. Louny: Město Louny, 2019. 144 s. S. 107. 
  4. 15 let divadla, s. 121.
  5. BROZMANOVÁ, Eva Evelína. Lábus – guerillový bojovník. Paměť a dějiny. Roč. 2015, čís. 1, s. 130–133. Dostupné online [cit. 20. 12. 2019]. 
  6. ROEDL, Bohumír (ed). Louny. Historie, kultura, lidé. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 320. 
  7. Tváře undergroundu. Praha: Radioservis, 2012. 256 s. ISBN 978-80-87530-17-7. S. 180–198. 
  8. Archiv bezpečnostních složek, Krajská správa Ústí nad Labem, protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování, svazek č. 25645, 10. 6. 1987; svazek č. 25996, 31. 12. 1987.
  9. Ministerstvo obrany ČR, rozhodnutí č. 262004409/16/2017-1322 z 28. 7. 2017.
  10. Pan prezident Václav Havel pro Arénu. Aréna. 19. 2. 1992, roč. 1992, čís. 2, s. 1. 
  11. Seznam kandidátů pro podzimní senátní volby. Novinky.cz [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  12. KINŠT, Petr. Pravicové strany vysílají do boje o senát Vladimíra Drápala. Kladenský deník. 2020-06-03. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky) 
  13. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 6 – Louny [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Videodokumenty o Vladimíru Drápalovi[editovat | editovat zdroj]

Rozhovory s Vladimírem Drápalem[editovat | editovat zdroj]