Vlaštovičník větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVlaštovičník větší
alternativní popis obrázku chybí
Vlaštovičník větší
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď makovité (Papaveraceae)
Rod vlaštovičník (Chelidonium)
Binomické jméno
Chelidonium majus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae).

listy a květy

Popis

Vlaštovičník dorůstá výšky až jednoho metru. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu řídce ochlupené. Kvete od května do září; žluté květy vyrůstají na dlouhých stopkách a vytvářejí okolíky. Po odkvětu dozrávají semena v plodech, jimiž jsou šešulovité tobolky.[1] Lodyhy i listy se snadno lámou a na lomu roní tmavě žluté až oranžové mléko. Celá rostlina je považována za jedovatou.

detail květu a poupata

Rozšíření

Pochází z Evropy, ze Středomoří. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své léčivé účinky před rokem 1672.

Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejčastěji podél cest a plotů, na rumištích, v zahradách aj.

Léčivé účinky

Rostlina obsahuje kromě jiných účinných látek alkaloidy izochinolinového typu a deriváty kyseliny kávové. Odvar z vlaštovičníku působí proti dráždivému kašli, ulevuje při bolestech spojených s chorobami žlučníku a působí preventivně proti astmatickým záchvatům. Opakovaným potíráním čerstvě prýštícím mlékem s cytostatickým až leptavým účinkem lze odstraňovat bradavice a teoreticky i malé vnější nádory. Přestože šťáva je očím nebezpečná a vyvolává silné pálení, někteří léčitelé v minulosti aplikovali malé množství do očního koutku při léčbě některých zákalů. Historicky byly vlaštovičníku přičítány mnohde mimořádné léčivé i magické účinky a někteří léčitelé dodnes věří v jeho účinek i proti některým druhům vnitřní rakoviny (např. J. Fodrek). Jedovatost je v literatuře přeceňovaná (upozornil na to i J. A. Zentrich), v praxi je vlaštovičník bez nežádoucích účinků místy používán do bylinných směsí.[2]

Reference

  1. www.klidapohoda.unas.cz, vlaštovičník větší, botanický popis
  2. HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov : Knihkupectví "U podléšky", 1991.  

Logo Wikimedia Commons Galerie Vlaštovičník větší ve Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikiverzita}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „kurs“.

Šablona:Link FA