Vlákno PLA
Vlákno PLA (z agl.: polylactic acid = polymléčná kyselina) je biologicky rozložitelný polyesterový výrobek z rostlinných materiálů.
Z historie[editovat | editovat zdroj]
Syntetické PLA vlákno bylo objeveno v roce 1932, v 50. letech 20. století se začala PLA vlákna pokusně používat k výrobě chirurgických nití a implantátů. V roce 2002 byla v USA zahájena průmyslová výroba PLA vláken s kapacitou 140 000 tun ročně.[1] V roce 2011 dosáhla výrobní kapacita 180 000 tun, do roku 2020 se počítá s nárůstem na 800 000 tun ročně. Cena PLA vláken dosahovala ve 2. dekádě 21. století 1,70-2,20 €/kg.[2]
Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]
Ze škrobu (nejčastěji obilného) se vyrábí enzymatickou hydrolýzou glukóza, ze které se fermentací získává kyselina mléčná. Tato se mění speciální polymerizací[3] na polymléčnou kyselinu. Vlákna PLA se obvykle vyrábějí z taveniny polymléčné kyseliny suchým nebo i mokrým zvlákňováním.[4]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Podle [4] Pevnost = 32 – 36 cN/tex, tažnost 30-40 %, specifická hmotnost 1,25 g / cm3, navlhavost 0,4-0,6 %, bod tavení 120-175°C. PLA vlákno je téměř nehořlavé (26 LOI), choulostivé proti alkáliím, poměrně stabilní proti účinku kyselin a UV záření.
Barvení PLA materiálu se provádí disperzními barvivy při max. 110°C. Povrch vláken se snadno odírá, rozklad PLA nastává v závislosti na složení v rozmezí několika měsíců až 10 let.
Použití[editovat | editovat zdroj]
- staplové příze 10-120 tex
- filamentové příze 7-15 tex,
- často používaný materiál pro 3D tisk
- plošné textilie ze směsí s bavlnou, viskózou a vlnou na:
- sportovní oděvy, košile, nábytkové potahy, závěsy, výplně do polštářů a matrací, zdravotní textilie (chirurgické nitě, implantáty)[5] pleny a hygienické výrobky (spun bond) [6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Online Wiley Editing Services (2010): http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1541-4337.2010.00126.x/full
- ↑ Market developments of biobased products (nova-Institute for Ecology and Innovation, 2013): https://www.rvo.nl/sites/default/files/2014/03/Market%20Opportunities_Biobased_Materials_Final%20Report_nova-Institute_March%202014_NL%20Enterprise%20Agency.pdf
- ↑ Průběh polymerizace kyseliny mléčné (zpráva z roku 2006): http://www.chemistry.illinois.edu/research/organic/seminar_extracts/2005_2006/06_Porter.pdf Archivováno 3. 11. 2015 na Wayback Machine
- ↑ a b Mather / Wardman: The Chemistry of Textile Fibres, Royal Society of Chemistry 2011, ISBN 978-1-84755-867-1, str. 276-283
- ↑ Online Wiley Editing Services (2010): http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1541-4337.2010.00126.x/full
- ↑ Blackburn: Biodegradable an Sustaineble Fibres, Elsvier 2005, ISBN 9781845690991, str. 191-219
