Vláda tmy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Inscenace v Akademietheater Vídeň 2015

Vláda tmy, čili Drápkem-li uvázl, ztracen je celý ptáček[1] je realistické drama, které napsal ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj v roce 1886.

Historický kontext[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hra Vláda tmy byla napsána Lvem Nikolajevičem Tolstým v roce 1886 a je složena z pěti jednání. Její tištěná verze z roku 1887 měla veliký ohlas, avšak inscenace tohoto díla byla uskutečněna s devítiletým zpožděním, protože podléhala zákazu ruské cenzury. Do češtiny Vládu tmy přeložil v roce 1887 Vilém Mrštík, který se zasloužil o popularizaci dramatického díla Lva Nikolajeviče Tolstého, jehož největší přínos pro literaturu byl spatřován zejména v próze.

Světová premiéra Vlády tmy (La Puissance des ténèbres), pojednávající o morálním úpadku ruského venkova, proběhla ve Francii roku 1888 v Théâtre Antoine. Ve stejném roce drama nastudovalo i Národní divadlo; hra však byla zakázána cenzurou pro pohoršující obsah. Česká premiéra se odehrála až v roce 1899 ve Švandově divadle na Smíchově. Od počátku 20. století do začátku třicátých let byly přeloženy a inscenovány další Tolstého hry: Živá mrtvola, Plody osvěty, Od ní jsou všechny vlastnosti, Nihilista, Nakažená rodina, Světlo ve tmě svící.[2]

Vláda tmy má vazbu i na českou dramatickou tvorbu; sehrála roli v boji o prosazení realistických děl na česká jeviště. Nedlouho po překladu Vlády tmy vznikla díla české dramatičky Gabriely Preissové - Gazdina roba (1889) a Její pastorkyňa (1890), ve kterých se pracuje s podobnými motivy jako v divadelní hře Lva Nikolajeviče Tolstého (úpadek morálky na venkově, sociální konflikty, vražda nemanželského dítěte, sňatek tzv. z rozumu x sňatek z lásky atd.).

Gabriela Preissová byla na základě těchto podobností neprávem nařčena z plagiátorství a musela dokazovat, že dílo Tolstého neznala, že podnětem k napsání her bylo její obeznámení se s životem lidí na slováckém venkově. Shoda dramat tkvěla v zobrazení české a ruské vesnice v poslední třetině 19. století, které se i přes svou rozdílnou zeměpisnou polohu ocitaly v podobných sociálních podmínkách. Téma sociálních střetů a úpadku morálky venkova bylo v literaturách obou zemí velmi aktuální, a na české publikum, které bylo zvyklé na veselohry či hry s vlasteneckou tematikou, působilo šokujícím a odpudivým dojmem.

Lvem Nikolajevičem Tolstým byl zaujat hudební skladatel Leoš Janáček, který zhudebnil dramata Vláda tmy, Živá mrtvola a román Anna Karenina. Opery však nebyly dokončeny; zachovaly se pouze fragmenty partitur či poznámky, které si skladatel k těmto knihám psal.[3]

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavy
Petr bohatý mužík, 42let, churavý
Anisja jeho žena, 32letá, parádnice
Akulina Petrova dcera z 1. manželství,16letá, nedoslýchavá, přihlouplá
Aňutka druhá dcera,10letá
Nikita jejich čeledín, 25letý, záletník
Akim Nikitův otec, 50letý, nevzhledný mužík, bohabojný
Matrena jeho žena, 50letá
Marina sirotek, 22letá


Námět a téma hry[editovat | editovat zdroj]

Námět tragédie vychází ze skutečného příběhu; vraždy dítěte ve vesnici Sidorovce v roce 1880. Lev Nikolajevič Tolstoj se prostřednictvím drastických naturalistických detailů snaží poukázat na pokleslou morálku patriarchálního ruského venkova. Zobrazuje jak manželství bez příkras a pověr, tak následky hříšného chování člověka, ale i způsob, jakým spáchané zlo odčinit. Hříšníci nejsou odsouzeni světským způsobem (vězení, poprava, zavržení společností), ale jsou donuceni čelit svému svědomí.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o příběh o zámožném sedlákovi Petrovi, který byl otráven svou druhou ženou Anisjou, a o jejím nezdařeném manželství s čeledínem Nikitou. Nikitova chudá a ctižádostivá matka Matrena navedla Anisju, aby svého muže otrávila a okradla o našetřené peníze, a učinila tak svého milence Nikitu novým hospodářem. Nikita je však velký záletník - nejenže oklamal a zneuctil sirotka Marinku, měl milostný poměr s vdanou ženou, ale i po smrti hospodáře a svatbě s Anisjou nedokázal žít spořádaným životem a zplodil dítě se svou nevlastní dcerou Akulinou. Když se dítě narodilo, Matrena a Anisja poručily Nikitovi, aby své dítě zanesl do sklepa a tam jej zabil. Nikita hrůzostrašný čin vykoná, aby se Akulina mohla vdát, a tím smazat jejich hřích. Nikitu však pronásleduje svědomí; místo požehnání ženichovi a nevěstě pronese veřejně své velké doznání. Přizná se ke všem svým hříchům před svatebčany, četníky, otcem i bohem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOLSTOJ, Lev. Vláda tmy, čili Drápkem-li uvázl, ztracen je celý ptáček.. Praha : Zora, 1925. 100 s.  
  2. Srov. Ruské drama v českém prostředí do doby meziválečné. Kšicová, Danuše. In: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university Brno: Masarykova univerzita v Brně 45, č. 43, (1996 [vyd. 1997]), s. 67-85.
  3. Srov. VEJVODOVÁ, Veronika. V Leoš Janáček: Živá mrtvola. Geneze, analýza, edice. Brno, 2004. Dostupné z: is.muni.cz/th/64465/ff_b/text.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.

Dílo online[editovat | editovat zdroj]