Vlčinec (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVlčinec
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusThermopsideae
Rodvlčinec (Thermopsis)
R.Br., 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství vlčince Thermopsis barbata

Vlčinec[1] (Thermopsis) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to byliny se žlutými nebo purpurovými květy a trojčetnými listy, připomínající vlčí bob. Rod zahrnuje asi 23 druhů a je rozšířen ve střední a východní Asii a v Severní Americe.

Popis

Vlčince jsou vytrvalé byliny, poněkud připomínající vlčí bob. Listy jsou trojčetné, s velkými lupenitými palisty. Květenství je hrozen, buď je vrcholové nebo se vyvíjí naproti listu. Květy jsou nejčastěji žluté, řidčeji purpurové. Kalich je zvonkovitý nebo na jedné straně kapsovitě vypouklý, zakončený 5 zuby. Koruna je motýlovitá, korunní lístky jsou na bázi nehetnaté. Tyčinek je 10 a jdou volné. V semeníku je 4 až 22 vajíček. Plodem je podlouhlý až vejčitý, kožovitý lusk, obsahující ledvinovitá až okrouhlá semena.[2]

Rozšíření

Rod vlčinec zahrnuje asi 23 druhů. Je rozšířen ve střední a východní Asii (13 druhů) a Severní Americe (10 druhů). V Asii sahá areál rozšíření od Uzbekistánu a Kazachstánu po Mongolsko, Sibiř, Ruský Dálný východ, Čínu a Japonsko, na jih po Himálaj. V Severní Americe je rod vlčinec rozšířen od západní Kanady po Kalifornii a jv. USA.[2][3]

Vlčince jsou rozšířeny od tundry a subarktických lesů až po subtropické lesy a keřovou vegetaci mediteránního typu.[3] V Himálaji vystupují některé druhy až do nadmořské výšky kolem 5000 metrů (Thermopsis inflata, T. barbata), v asijské alpínské tundře roste T. alpina.[2][4]

Význam

Význam vlčinců není velký, některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny (Thermopsis montana), jiné mají využití v medicíně či proti erozi.[3] Některé druhy jsou dosti zřídka pěstovány v českých botanických zahradách.[5]

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c WEI, Zhi; LOCK, J. Michael. Flora of China: Thermopsis [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Legumes of the World [online]. Kew: Kew Royal Botanical Gardens [cit. 2015-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. (anglicky) 
  4. International Legume Database: GENUS [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.