Vitalij Abalakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitalij Abalakov
Narození31. prosince 1905jul. / 13. ledna 1906greg.
Krasnojarsk
Úmrtí26. května 1986 (ve věku 80 let)
Moskva
Místo pohřbeníKuncevský hřbitov
Alma materRuská chemicko-technologická univerzita D. I. Mendělejeva
Povoláníobjevitel, chemický inženýr, inženýr, sjezdový lyžař a horolezec
Znám jakoruský horolezec, trenér a konstruktér horolezecké výzbroje
OceněníLeninův řád
zasloužilý mistr sportu SSSR
zasloužilý trenér SSSR
Řád čestného odznaku
Řád přátelství mezi národy
Citát
Mám rád horolezectví, protože je to sport, který vyžaduje rozhodnost.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitalij Michajlovič Abalakov (13. ledna 1906 Jenisejsk26. května 1986 Moskva) byl ruský horolezec, zasloužilý mistr alpinismu a horolezectví, zasloužilý trenér alpinismu a vedoucí horolezecké školy Spartak. Je také znám svými návrhy konstrukcí sportovní výstroje, jeho knihy byly přeloženy do několika světových jazyků.

S lezením začal na skalách Stolby nedaleko Krasnojarsku. Se svým bratrem Jevgenijem (1907–1948) lezl často na Kavkazu. [1]

Výkony a ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1949: vedoucí Spartaku, během dvaceti let přelezli 9 vážných cest, 10x vítězství mistrovství SSSR v alpinismu bez jediné tragédie
  • člen 60 expedicí na různá horstva v SSSR
  • 1934: zasloužilý mistr sportu SSSR v alpinismu
  • 1941: zasloužilý mistr sportu SSSR v horolezectví
  • 1961: zasloužilý trenér SSSR v alpinismu
  • 1957: Leninova cena

Prvovýstupy[editovat | editovat zdroj]

  • 1931–1932: Dychtau (5 023 m n. m.), Džangitau (5 049 m n. m.) s bratrem Jevgenijem
  • 1935: Štít Trapecja (6 050 m n. m.), Pamír, dokončení cesty
  • 1956: Štít vítězství (7 439 m n. m.) družstvo Spartaku

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

  • 1933: traverz na Beluchu (4 506 m n. m.), nejvyšší vrchol v sovětské části Altaje
  • 1934: Leninův Štít (7 134 m n. m.), jako první rus, do té doby jej zlezli jen tři Němci
  • 1936: třetí výstup na Chan Tengri (6 995 m n. m.), při dramatickém sestupu přišel o 13 prstů na rukou a nohách a nemohl 9 let lézt

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Osnovy al’pinizma: posobije dlja načinajuščich al´pinistov; Fizkul’tura i sport, Moskva, 1950, 143 s.
  • Horolezectví: Příručka pro horolezce – začátečníky; originál: Osnovy alpinizma, přeložil: František Kroutil; Sokolské nakl., Praha, 1951, 158 s.
  • Sportivnyj inventar’: Spravočnik po inventarju i oborudovaniju dlja legkoj atletiki, boksa, podnjatija tjažestej i hor’by; 2. vydání; Fizkul’tura i sport, Moskva, 1955, 114 s.
  • Osnovy al’pinizma; Fizkul’tura i sport, Moskva, 1958, 133 s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. časopis Jamesák, 1/XIX, 1987, S. 40

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jurij Burlakov: Horolezec (Michail Chergiani), Olympia, Praha, 1983, 27-042-83
  • Jevgenij Abalakov: Na vysočajšich veršinach Sovetskogo Sojuza; Izdat. Akad. nauk SSSR, Moskva, 1963, 489 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]