Virginia Cherrillová
| Virginia Cherrillová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. dubna 1908 Carthage |
| Úmrtí | 14. listopadu 1996 (ve věku 88 let) Santa Barbara |
| Povolání | herečka a filmová herečka |
| Choť | Irving Adler (od 1926) Cary Grant (1934–1935) George Child Villiers, 9th Earl of Jersey (1937–1946) Florian Kazimierz Martini (od 1948) |
| Rodiče | James E. Cherrill[1] a Blanche Wilcox |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Virginia Cherrillová, nepřechýleně Virginia Cherrill, (12. dubna 1908 Carthage, Illinois – 14. listopadu 1996 Santa Barbara) byla americká herečka působící v období konce němé filmové éry a začátku éry zvukové. Jejím nejvýznamnějším filmovým počinem byla role slepé květinářky ve filmu Světla velkoměsta režiséra Charlieho Chaplina.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se a dětství prožila na zemědělské farmě v městečku Carthage v americkém státě Illinois.[3] Zpočátku nepomýšlela na hereckou dráhu, avšak přátelství s herečkou Sue Carolovou ji nakonec přivedlo do Hollywoodu. Ještě předtím se v roce 1925 stala v Chicagu královnou plesu umělců, což ji vyneslo nabídku od Florenze Ziegfelda na vystoupení v jeho varieté, tu však odmítla.[3]
Virginia Cherrillová byla za svůj život celkem čtyřikrát vdaná, avšak všechna manželství byla bezdětná.[4] Jejím prvním manželem byl bohatý advokát z Chicaga Irving Adler. Svatba se konala v roce 1925 a po třech letech se manželé rozvedli.[4] V roce 1934 se provdala za herce Caryho Granta, ovšem soužití skončilo již po sedmi měsících. Cherrillová poté tvrdila, že čelila ze strany Granta domácímu násilí.[5] Jejím třetím manželem byl anglický šlechtic George Child Villiers, 9th Earl of Jersey mezi roky 1937 až 1946. V těchto letech používala jméno Virginia Child-Villiers, Countess of Jersey.[5] Během druhé světové války se seznámila s polským bojovým pilotem Florianem Martinim. Ten po válce začal pracovat v Lockheed Martin v Santa Barbaře, kde manželé žili od roku 1948 až do Virginiiny smrti v roce 1996.[5]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Brzy po příjezdu do Hollywodu se seznámila s Charliem Chaplinem. Podle jejích slov se tak stalo na boxerském zápase, zatímco Chaplin ve své knize vzpomínek uvedl, že ho tehdy dvacetiletá začínající herečka vyhledala na pláži a sama požádala o roli.[6]
Po několika špatných zkušenostech ostatními herečkami ji Chaplin pozval na kamerové zkoušky role slepé dívky v připravovaném filmu Světla velkoměsta. Její herectví bylo i z důvodu krátkozrakosti v porovnání s ostatními uchazečkami poměrně přirozené[7] a herečka tedy 1. listopadu 1928 podepsala smlouvu.[2]
Vztahy mezi začínající herečkou a slavným režisérem však byly mnohdy napjaté.[8] Když Cherrillová Chaplina jednou během natáčení požádala o uvolnění, protože si musí dojít ke kadeřníkovi, tak ji režisér dokonce vyhodil.[9] Protože však nedokázal najít plnohodnotnou náhradu, tak byl donucen ji přijmout zpět.[10] Cherrillová ke vzájemné spolupráci o mnoho let později řekla: „Nikdy jsem Charlieho neměla ráda a on neměl rád mě.“[8]
Velký komerční úspěch Světel velkoměsta pomohl Cherrilové k dalším rolím v raných zvukových filmech na počátku 30. let. Zahrála si se začínajícím Johnem Waynem ve filmu Girls Demand Excitement z roku 1931. Obsazovali ji i známí režiséři jako John Ford ve filmu The Brat nebo Tod Browning, který ji svěřil úlohu ve filmu Fast Workers. Objevila se též společně s Janet Gaynorovou v Gershwinově muzikálu Delicious. Poté se přestěhovala do Velké Británie, kde si zahrála společně s Jamesem Masonem ve dvou z jeho raných filmů. Jedním z nich byl snímek Troubled Waters z roku 1936, který se ukázal být jejím posledním filmovým počinem.[11]
Žádný z filmů, ve kterých se Virginia Cherrilová po Světlech velkoměsta objevila, však nedosáhl výraznějšího úspěchu, a tak se sama herečka další filmové kariéry vzdala, protože jí „herectví již tak nerozechvívalo jako tomu bylo dříve“.[11]
Virginia Cherrilová má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Virginia Cherril na anglické Wikipedii.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- 1 2 ROBINSON, David. Chaplin:His Life and Art. [s.l.]: New York: McGraw-Hill Books Company, 1985. Dostupné online. ISBN 0-07-053181-1. S. 398. (anglicky) [Dále jen Robinson 1985].
- 1 2 LOUVISH, Simon. Review: Chaplin's Girl: The Life and Loves of Virginia Cherrill by Miranda Seymour. The Guardian [online]. 2009-05-08 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Virginia Cherrill [online]. geni.com [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 The original good time girl: CHAPLIN'S GIRL BY MIRANDA SEYMOUR. Mail Online [online]. [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Obituary: Virginia Cherrill. The Independent [online]. [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEISSMAN, Stephen M. Chaplin: A Life. [s.l.]: Arcade Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-55970-892-0. S. 67. (anglicky)
- 1 2 Robinson 1985, s. 399.
- ↑ Robinson 1985, s. 404.
- ↑ Robinson 1985, s. 405.
- 1 2 PACE, Eric. Virginia Cherrill, 88, Actress in 30's Films, Including 'City Lights' [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Virginia Cherrill - Hollywood Star Walk - Los Angeles Times. projects.latimes.com [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Virginia Cherrillová na Wikimedia Commons - Virginia Cherrillová v Internet Movie Database (anglicky)
- Virginia Cherrillová v Česko-Slovenské filmové databázi
